Svět přichází nejen o básníky. Výuka češtiny bývá promarněnou příležitostí, jak podpořit kreativitu myšlení i vyjadřování. Jazyk je nástrojem manipulace, ale i kritického myšlení. Slova umí rozpohybovat davy, například když se za řečnický pult postaví Greta Thunberg.

Čest výjimkám – slůvkem „bývá“ v prvním odstavci se chci vyhnout podezření ze strkání všech vyučujících do jednoho pytle. Ostatně nikdy nezapomenu na svoji češtinářku paní Gawlovskou, jejíž hodiny připomínaly vášnivé debatní kroužky.

Školy se hodnotí podle výsledků. To není špatné, když se ovšem nastaví rozumné priority. Avšak nad Velkým opakovacím testem pro žactvo pátých a devátých tříd, uveřejněným v rubrice Lidovek nazvané Přijímačky na SŠ zůstává rozum stát. V předvečer Dne učitelů (pod něž „zahrnujeme“ učitelky) je důvod se tázat: kam kráčíš, češtino?

Žactvo pátých tříd najde v testu Lidovek čtrnáct úloh. Úloha 1 s vynechanými í,ý těžkopádně testuje pravopis: děti sice slova v duchu doplnily, ale ve zkouškovém stresu se zdržují s uvažováním, kam přijde místo hvězdičky „-í“, zatímco „-ý“ mají ponechat stranou. Úlohy 7 a 13 činí z dětí dráby, hledající chyby v slovních spojeních „cesta se vynula“, „švestky viseli“, „rozbytým vikýřem“, „jelenní lůj“.

Skutečnými perlami jsou úlohy 11 a 12. Recept na palačinky v zpřeházených odstavcích A-F začíná obrácením palačinky a končí nalitím těsta na pánev, což mají děti urovnat. Nevadí, že se s takovým receptem nesetkají – natož v době, kdy by měli problém s odbytem svých kuchařek i Donald Trump nebo Angela Merkel.

Oblíbeným chytákem jsou testy frazeologismů, zde úlohy 2 a 10. Autorský tým ignoruje specifika dětské mluvy; znalost pořekadel, přísloví a metafor se totiž tříbí a usazuje s věkem, neboť verbalizují lidskou zkušenost; dítě je naposlouchává z okolí a z četby. Nutit zkoušené dítě rozpoznat záměnu kovů v „Mluvit zlato, mlčeti stříbro“ je prostě nefér.

Úlohy 3-6 bazírují na prapodivném textu „Dvě hůlčičky překřížíme a šroubkem je upevníme. Pak přidáme vajíčka, ať má (*****) babička“. Tady se něco vyrábí, ale co, a proč je to úplně jedno? Proč se na tom testuje gramatika, slovotvorba a jazykovědná terminologie? Dítě má mimo jiné rozhodnout, zda je v textu „zastoupen rým sdružený“. Proboha, proč?

Hotový masakr motorovou pilou je úloha 9, text „NADŠENÉDAVYLIDÍSVÍMP-OTLESKEMPOVBUZOVA-LIČESKÉSPORTOVCE“. Dítě má text přepsat a odstranit chyby. Proč?

Stejně nešťastný je test pro žáky/ně devátých tříd: oprava záměrných chyb, které autorský tým seká jak Baťa cvičky („přez půl Světa“ a jiné lahůdky), identifikace slohových útvarů, větných členů. Vynořila se i nesmrtelná otázka-vstavačka o počtu písmen ve slově „pět“. Na podobném případu přece ztroskotal Cermat v roce 2018???

Lidovky připravily tento test „ve spolupráci s Petrem Husarem a lektory WWW.ZKOUSKY-NANECISTO.CZ". Připojených patnáct jmen konkretizuje, kdo jej spáchal. Přílohu Lidovek jistě četly spousty vyučujících a bohužel si uvědomily, na co mají žáky/ně připravovat.

Až pan Husar založí skupinu Zalepsivyukucestiny.cz, hlásím se dobrovolně s mraky nápadů. Jedna z úloh by například mohla znít „Zdůvodněte ve třech bodech, proč máme používat méně plastikových sáčků“. Ručím za to, že na odpovědích půjde velmi dobře hodnotit pravopis, bohatost slovní zásoby, ale hlavně schopnost přemýšlet, formulovat, argumentovat, vybudovat smysluplný text, vyvozovat závěry.

Velký opakovací test netestuje svobodné myšlení a talenty dětí. Je smutným svědectvím, ba příčinou toho, co se děje na (leckterých) hodinách češtiny. Změňme to ve vlastním zájmu. Jak budou děti dnes myslet, tak budeme zítra žít. A postupně rozvíjející přívlastek nebo rým sdružený v tom nebude hrát žádnou roli.