Pláč jazyka českého

01. 02. 2010 | 09:09
Přečteno 12986 krát
Nejrůznější baviči včetně politiků se dnes předvádějí ve vysílání zejména komerčních stanic rozhlasu a televize jazykem, nad nímž nezbývá než zaplakat.

Současně s tím však bohužel trvale klesá i naše imunita vůči nákaze, a spousta nešvarů se v důsledku toho přenáší i do textů psaných, dokonce i odborných. A tak, byť s pocitem Dona Quijota či Sisyfa, považuji za nutné varovat alespoň před těmi nejděsivějšími.

Po Husákovi či Bilakovi se nejspíše stýská těm, kdo užívají slovakismy typu „více jak“ (místo více než), „přicházet do úvahy“ (místo přicházet v úvahu), „uvažovat s novým vybavením“ (místo uvažovat o novém vybavení), „zmínit některé problémy“ (místo zmínit se o některých problémech), „záviset od čísi pomoci“ (místo záviset na ní), „na vině je“ (místo vinu na tom má...), „není to až tak nové“ (místo není to zcela nové), „nad ránem“ (místo k ránu), atd.

Ti, kdo říkají, že se o zdravotnictví mluvilo „na vládě,“ nejspíše nebudou daleko od těch, kdo mívali zboží „na prodejně“ nebo kdo je nabízeli „na provozovně“ (např. RaJ).
Školu sovětských stranických funkcionářů a jejich českých nohsledů zase nejspíše převzali ti, kdo odkládají řešení odkazem na to, že se „v celé věci ještě musejí rozebrat“ (místo aby ji analyzovali či prozkoumali).

Nejhorší zvěrstva ovšem pocházejí ze zásady „piš, jak slyšíš,“ protože ono jde o to, komu nasloucháme a podle koho se řídíme. Alespoň v odborném jazyce bychom si proto měli zachovat minimálně termíny jako diskuse, symposium, kurs, konkurs, impuls či puls, organismus, mechanismus či pluralismus, namísto slov diskuze, sympozium, kurz, konkurz, impulz či pulz, organizmus, mechanizmus či pluralizmus, která musela být „odposlouchána“ kdo ví kde. Proto je třeba jednoznačně odmítnout a do slušné společnosti nepouštět především hrůzy typu chromozóm či lýzozóm, neboť ty mohou užívat pouze málo gramotné osoby neznalé základu „sõma-sõmatos“. Stejně odpudivá a nepřijatelná je ale např. i dizertace.

Nutno též podotknout, že směšnými se stávají rovněž ti, kdo přejímají klišé slovníku pubertální mládeže, jako „o čem to je“, „dějí se věci“, „pravé ořechové“, „vysmátý“, „adrenalinový sport“ nebo „zadaří se“. Ale také ti, kdo ve snaze být spisovní napíší větu: „Určitě by to stálo za zvážení, jestli by jsme dali za firmu dohromady nějaký nadšený tým.“ (místo správného kdybychom). A konečně i ti, kdo se natolik nechali ovládnout reklamními slogany typu „váš dodavatel střešních tašek“ a píší „obáváte se dopadu krize na vaši domácnost?“ (místo správného „na svou“).

Na druhé straně je smutné – jak na to nedávno ve svém sloupku upozornil Jiří Ješ - když akademická pravidla povolila ve třetí osobě množného čísla sloves 4. třídy psát úzké tvary typu "oni přichází", protože teď se běžně užívají i tvary „oni ví“ či „oni odpoví", což ani dnes není přípustné. Kde jsou ty časy, vzpomíná Jiří Ješ, kdy jsme se řídili jednoduchým pravidlem, že třetí osoba plurálu se tvoří podle rozkazovacího způsobu – tedy "přicházej" – "přicházejí", na rozdíl od tvarů úzkých "trp" – "trpí" a podobně. Opět marná snaha, stále nám "chybí" učitelé, matky "přivádí" na svět méně dětí a tak dále. A když někdo napíše „Lucie ví“, tak vy ve skutečnosti vůbec nevíte, zda skutečně Lucie ví, anebo Lucie vědí.

Takže - až se v tomto článku rozeberete a najdete někdy nad ránem více jak pět věcí přicházejících do úvahy, aby se projednaly na vedení, zmiňte je tam a uvažujte s jejich odstraněním. Symposia, organismy, impulsy, lysosomy a chromosomy nejsou zase až tak nové, abychom je nemohli nahradit pravými ořechovými sympozii, organizmy, impulzy, lýzozómy a chromozómy. Aspoň se dějí věci, zadaří se a my se cítíme adrenalinově a vysmátě. A o tom to celé je.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

KamilW napsal(a):

K zavedeným slovakismům bych přidal i sloveso "zohlednit".
Jinak bych připomenul pana profesora Lukeše, který připomínal: "Když někdo říká diskuze, musí potom při ní diskundovat, což není tak pěkné, jako když se při diskusi diskutuje."
01. 02. 2010 | 09:51

F. Adamec napsal(a):

Cesky jazyk byl a je nastrojem ceskee komunisticke totality nejen na Morave. Pro nas domorodce z Moravy nikdy nebyla rodnym jazykem okupacni cestina, husity znasilnena latinka.

Prvniho Prazaka, prijel autobusem na nas dvur do Straznice na straznicke slavnosti, a jeho jazyk jsem poznal brzo.

Pri fotbalu na hristi v suusednii skole mnia rukuu zduchl na zem a prohlasil:

Helee, volee, upadlo ti telo.

Roman Skamene to nebyl, take u nas hral se mnuu fotbal.

Komunisti a tunelari, Prazaci a pristehovalci do Prahy umiite: Hezky, czesky, lhaat, kraast a zabiijet, nejen v NATO bez referenda.
01. 02. 2010 | 09:55

kancelarska_mys napsal(a):

Přidám další zvěrstva:

rezort/rezortní
renezance
01. 02. 2010 | 09:57

Pavel Navrátil napsal(a):

Další a podle všeho zbytečný pokus regulovat češtinu... Prosím, dejte mi nějaký příklad toho, kdy někdo něco dokázal zregulovat pomocí nějakých nařízení, jak se má správně mluvit a psát? Pokud se něco masově rozšíří, není jiná cesta, než to prostě oficiálně povolit a zanést do slovníků.
01. 02. 2010 | 10:04

Student napsal(a):

Není to tak dlouho, co se na této stránce objevila stížnost, že politici a novináři neumí základní matematiku (přesněji řečeno ani počty). Je to stejný důvod k pláči jako problém popsaný dnešním blogem. Zřejmě i příčiny tohoto žalostného stavu jsou stejné.
01. 02. 2010 | 10:06

F. Adamec napsal(a):

Je cestina, veda a skola ruznoroda, tvoriva nebo komunisticka?
---

Blisty: Inkvizitor Grygar a jeho klub Sisyfos
...
klub Sisyfos je moderní ekvivalent inkvizice.
Proč? Když jsou sisyfovci přesvědčeni, že v něčem mají pravdu, tak o tom veřejně mluví, zdůrazňujíce při tom, že mají pravdu.
Neříkají "možná se mýlíme", ale označují konkrétní lidi za šarlatány a podvodníky.
To je jako když inkvizice označovala čarodějnice. K tomu používají, chraň bůh, vlastní metody pro posouzení toho, kdo je vlastně šarlatán. I inkvizice měla vlastní metody. Jako přitěžující podmínka se jeví fakt, že sami aktivně vyhledávají šarlatány, místo aby čekali na výzvu znesvářených stran. Jsou proto sami žalobcem i soudcem, stejně jako inkvizice. K tomu připočtěme, že inkvizice používala vědeckou literaturu – Kladivo na čarodějnice je přece vědecké, když na svou podporu cituje autority – a podobnost je dokonalá.

Jsem jediný, kterému se zde něco nezdá? Copak není rozdíl mezi dámami a pány ze Sisyfa a Torquemadou očividný? Je skutečně možné stavět paralelu mezi udílením cen Bludný balvan a autodafé? Není snad zřejmé, že je to mučení, věznění a zabíjení, co činí inkvizici symbolem zla, a že povrchní analogie v metodice, existuje-li nějaká vůbec, právě proto nemůže stačit k oprávněnému konstatování podobnosti inkvizice s vědou?

Rozumní lidé obvykle souhlasí, že namalovat neoblíbenému politikovi hitlerovský knírek je hloupé. Ne snad proto, že by to byla pro onoho politika urážka; politik musí počítat s urážkami. Rovnítko Rath = Hitler, nebo Kalousek = Hitler, nebo Benda = Hitler možná trochu lehce poškodí Ratha, Kalouska nebo Bendu, učiní z nich, pro část populace, symbol zla. Ale zároveň je takové rovnítko rehabilitací Hitlera a relativizací utrpení milionů obětí Holokaustu. Čím častěji stavíme analogie mezi současnými politiky a Hitlerem, tím více prosazujeme pohled typu "nacismus, to bylo jako když vyhraje ODS volby", a tím víc ztrácíme potřebný kontakt s historickou zkušeností.

Čím více stavíme analogie mezi vědou a inkvizicí, tím více prosazujeme pohled "inkvizice, to bylo jako
když támhle vystoupí Grygar", a tím víc ztrácíme potřebný kontakt s draze zaplacenými historickými zkušenostmi.

Ale je tu ještě jeden aspekt. Vědci jsou často kritizováni, že sedí zavřeni v laboratořích, že je nezajímá život ostatních lidí, že ignorují potřeby společnosti. Nemýlím-li se ve své interpretaci, byl to i Škabraha, kdo vystupoval s touto kritikou. Když ale přijde na věc a máme tu vědce, kteří se snaží vstupovat do kontaktu s veřejností, jsou označeni za inkvizitory. A je to právě jejich aktivní angažovanost, která je staví do nepříznivého světla: oni sami "neustále aktivně vyhledávají přečiny podle ideologického zadání".

Tady nejde jen o filosofické spory o povahu reality.
01. 02. 2010 | 10:10

Al Jouda napsal(a):

Dobré také je a tahá mě to za uši, když moderátoři zpráv v TV NOVA rozkazují divákům : Vítejte !
01. 02. 2010 | 10:13

V.Šolc napsal(a):

Dovolte doplnit "pláč" drobnou slzou nad módním zneužíváním slova "vlastně", které třeba v některých vystoupeních v televizi můžete slyšet 3-5krát v jedné větě, a které jsem v jednom "Loskutákovi" zaznamenal 13krát v asi dvouminutové řeči jednoho z hostů. 13krát tam bylo zcela nefunkční a zbytečné.
01. 02. 2010 | 10:14

Pípa napsal(a):

K tomu, o čem píše pan autor, se ještě přidává odpudivá výslovnost mnoha rozhlasových a televizních hlasatelů. Přehánějí výslovnost, např. hlásky el a kroutí ústy jako by v nich měli/ly horký brambor. Mám podezření, že tyto hlasatele a komenátory negativně ovlivňuje nějaký vlivný "logoped" nebo se tyto hlouposti prostě šíří tak, jako všechny hlouposti, tedy rychle. Např na Rádiu Blaník je stále slyšet: Mivý Bvaníčku, posvechni si písničku.
01. 02. 2010 | 10:20

IO napsal(a):

Já naprosto souhlasím s tím, co je uvedeno v blogovém textu pana Hořejšího. Taky se mě tyhle záležitosti nepříjemně dotýkají. Pokud bychom se sháněli po příčinách tohoto nikoli jen tristního stavu, ale tristního vývoje, je jich asi celá řada, nechci tady s tím zdržovat, snad se tomu budou věnovat další diskutující. Já bych chtěl jen říci, že v jedné maličkosti mám jiný názor než pan Hořejší. On se domnívá, že nově utvořené a dosud nekodifikované české slovo (neologismus) „vysmátý“ (v obecné češtině „vysmátej“) pochází „ze slovníku pubertální mládeže“. Podle mého názoru se tohle slovo objevilo – bylo vynalezeno – v 90. letech minulého století v souvislosti s tehdejší (často nepřehlednou, neprůhlednou a divokou) privatizací a s tehdejšími počátky česko-slovenského kapitalistického podnikání. Jako „vysmátí“ („ten je vysmátej“) byli označováni především tehdejší obskurní podnikatelé, obchodníci, privatizéři, které jsme v lepším případě poznávali podle typického kufříku v pracce, saka vínové barvy, černých kalhot a bílých ponožek, jejich oděv se často hned na několika místech nadouval buď tlustými svazky bankovek, protože jejich obskurní obchody probíhaly takřka výhradně v hotovosti, nebo třeba hned několika krátkými palnými zbraněmi. Bílé ponožky bylo poznávací znamení někdejších proslulých gangsterů v Chicagu. V horších případech tito nedlouho předtím ještě zaměstnanci národního podniku Sběrné suroviny, Restaurací a jídelen, prodavači v zelinářstvích, řeznictvích a uzeninách, pinglové a podobné typy běžně korzovali v halách nejskvělejších tehdejších tuzemských i zahraničních bank v tehdy „luxusních“ teplákových soupravách… To byli ti „za vodou“, „ve vatě“, „v balíku“ a tak dále. Ale pozor, část z nich byli takzvaní „bílí koňové“, kteří vznikli tak, že si cikánské gangy tmavé pleti, kterým by pro jejich odpudivý zjev a odpudivý způsob vyjadřování nikdo nedůvěřoval, najaly obvykle nějakého tupého, naivního bělocha, aby za ně pochůzky a jednání v bankách, na úřadech a ve firmách vyřizoval. A tady už se jasně objevuje druhá část, kterou obsahuje slovo „vysmátej“, které podle mé domněnky vzniklo z německého slangového slova „totgelacht“, „ein Totgelachter“ – ten, který se smál, až se usmál k smrti, smál se tak dlouho, až ho někdo usmrtil… To byli ti podnikatelé a bílí koně, kteří buď někomu při podnikání zkřížili cestu, nebo se dostali na dráhu zločinu nebo byli prostě jako nepotřební popraveni a které nacházíme ještě dnes v lesích, polích nebo třeba v sudech na dně vodních přehrad. Takže slovo „vysmátej“ podle mého názoru není ze slovníku pubertální mládeže, nýbrž pochází ze žargonu, z argotu (tajného, šifrovaného jazyka) organizovaných zločinců, gangsterů.
01. 02. 2010 | 10:24

Jenda R. napsal(a):

Je třeba mít na paměti, že čeština není latina- čeština je jazyk živý a neustále se vyvíjející se. Zásada "piš, jak slyšíš" je sice zrůdná, na druhou stranu psát, jak to člověk cítí, mi přijde naprosto v pořádku. Mě spíše iritují mnohem menší věci, které pochází pouze z nedbalosti redaktorů či korektorů- chybějící písmena ve slovech, se kterými se na internetu setkávám několikrát denně a taká špatné skloňování, ze kterého ovšem obviňuji spíše otrocké překlady z cizích článků. A tak co je důležitější, forma nebo obsah?:-)
01. 02. 2010 | 10:28

V.Štorkánek napsal(a):

Vynikající pojednání, naprostý souhlas i smutek nad deformovanou češtinou. A připojuji se k Pípě: Čeština hlasatelů či moderátorů nebo redaktorů je velmi příšerná. ČT má na 15 ředitelů, nemá však na jednoho odborníka na výslovnost.
01. 02. 2010 | 10:29

Soňa napsal(a):

Další oblíbená perla z úst televizních reportérů je "budeme se soustředit".
01. 02. 2010 | 10:48

IO napsal(a):

Doplněk: původně tedy ti "vysmátí" sami sebe tímto kódovým (tajným) slovem začali označovat, přičemž původ a smysl tohoto slova zůstával pro nás negangstery, žijící mimo jejich komunitu organizovaného zločinu, nejasný a nesrozumitelný. Potom se postupně odhalil jeden z významů tohoto slova, totiž "ten, kdo se napakoval (důkladně obohatil) při privatizaci, při obchodování na tehdejším zárodečném, pramálo regulovaném kapitalistickém trhu". Druhý, hrůznější význam tohoto slova postupně vyplynul až o něco později. Slovo "vysmátej" tedy nepatří do úst slušného člověka, jedině snad jako ostrý odsudek pro někoho ze společenských kruhů, které jsem výše zlehka popsal. Nechce-li být někdo dáván do souvislosti s gangstery (osobami spojenými s organizovaným zločinem), pak slovo "vysmátej" nepoužívá.
01. 02. 2010 | 10:51

LEVAK napsal(a):

"Ring volný:
Krátce po válce vydal Ústav pro jazyk český nová revidovaná Pravidla jazyka českého, která oznámila řadu změn v psané podobě češtiny. Povolila užívání tvarů, které byly až dosud označovány jako hovorové, nespisovné. Jednou z důležitých novot bylo psaní „z“ v přejatých cizích slovech jako „poezie, próza, fáze“, ale také v koncovce „-ismus“ ve slovech jako „pesimizmus, marazmus, fanatizmus apod.“. Jen jednu výjimku vyžádal tehdejší ministr kultury Václav Kopecký, aby se „komunismus“ psal postaru, protože by podle něho změna se „z“ tento politický směr znevažovala.
Jazyk, jako ostatně všechno, prodělává časem změny a jeho psaná podoba pozůstává zákonitě za mluvenou formou. Jazyk, který není ochoten přizpůsobovat svou psanou formu mluvené řeči, skončí jako angličtina, kde děti se ve škole učí vyslovovat každé slovo zvlášť. Například - naše československá divize po pádu Francie se přesunula do Anglie na panství, které se psalo „Colmondeley“ a četlo se „Čomly“.
Ovšem je nutné, aby se pisatelé shodli na určitých formách a aby to, co jak psát, určovali odborníci, tedy u nás Ústav pro jazyk český. V padesátých a šedesátých letech minulého století byl takovým jazykovým zákonodárcem profesor Havránek spolu se skupinou filologů, kteří v tisku i knižně určovali, jak psát. Také Syndikát novinářů ve svém časopise měl rubriku Správně česky a slovensky. Dnes, jak se zdá, není náš Ústav trochu mimo aktuální dění? Přece by mělo vyburcovat každého filologa, a nejen z Ústavu, když čte v novinách formulace jako „10ti letý“ ba dokonce „10-ti-letý“. A přitom stačí poukázat takovému pisateli, že každého Čecha, který má za sebou alespoň osm let základní školy, musí píchnout u srdce, když slyší v televizním vysílání o výrobcích „od Schwarzkopf“ nebo „od Astor“. To brzy uslyšíme o projevech „od Václav Klaus“ či přípis „od americké ministerstvo zahraničí“...
Čeština má propracovaný systém skloňování podstatných jmen, a použijemeli cizí podstatné jméno v češtině, musí se přizpůsobit tomuto systému. Výjimkou jsou cizí slova s nezvyklou koncovkou. Když jsme v Maďarsku, můžeme se podívat do Gödölö, můžeme dostat pozdrav z Buenos Aires. A pokud jsme v rozpacích, můžeme použít obrat „z hotelu Alcron“ nebo výrobky od „firmy Schwarzkopf“.
V televizi zřejmě platí zásada: kdo platí reklamu, může si upravovat český jazyk podle libosti. Může psát takovou formou, která je úměrná jeho inteligenci a lhostejnosti. Shrnuto. Je načase, aby se pracovníci Ústavu pro jazyk český znovu zamysleli nad tím, zda nechají vývoji českého pravopisu takový neusměrněný vývoj, že se brzy bude psát „s mužema, s dětma, se ženama, s obouma rukama“."
01. 02. 2010 | 10:54

FK napsal(a):

Těch věcí je samozřejmě mnoho: rusismus, který pronikl během 70. let - zapříčinit - už skoro nikoho nepobuřuje (mne ano, když je české slovo způsobit). Je to od vazby za pričinoj....
Mohl by mi někdo vysvětlit právnický tvar zrušovat? Já se vždy domníval, že ty tvary jsou rušit - zrušit.
01. 02. 2010 | 10:54

tony napsal(a):

V prvé řadě jazyk má vyjadřovat jednoznačné skutečnosti, tedy musí být srozumitelný, až na druhém místě musí být ctění nějakých zásad jazykových. Dost mne vytáčí vyjadřování redaktorů př.
'Včera jsem koupil rohlík za 1 Kč, dnes už ten samý rohlík stojí jednou tolik.' Dále vyjádření nejideálnější je hrozný paskvil.
01. 02. 2010 | 11:00

Fanda napsal(a):

Hovorovou i psanou češtinu ovlivňují nejvíce hromadná média a reklamy, protože, čtení krásné literatury není v současnosti příliš v módě. Napadá mě, že použité české texty vznikají v dílnách zahraničních překladatelů z překladů původních textů v jazycích germánských nebo románských. Proto schází často použití zvratných tvarů přivlastňovacích zájmen, nepoužívá se pátý pád příjmení při oslovování mužů. Osloví klidně pana Nováka „pane Novák“, ale vedle sedícího pána osloví „pane inženýre“, už nikoliv „pane inženýr“. Nebo, stále existují snahy přestat používat v češtině ženské tvary příjmení. To je přece úplně v rozporu s duchem češtiny. Možná některým bojovným feministkám připomíná tento tvar tvar přivlastňovací, ale to je omyl. Vždyť přece Marie Dvořáková je Dvořákova manželka, obdobně jako Tereza Mokrá je manželka Mokrého. To jenom pár příkladů pro ilustraci. Když potom, třeba v televizi a dokonce od mladého člověka, člověk uslyší, a není to zatím zase tak moc zvláštní, krásnou mluvenou češtinu, to opravdu na srdci zahřeje.
01. 02. 2010 | 11:15

Suzana Hartová napsal(a):

Ve stručnosti: - k panu Adamcovi: jistě je složitější poznat po řeči Pražáka než rodáka ze Strážnice, ostatně přistěhovalců do Prahy z Moravy je určitě nejmíň 50%! A pročpak sem vlastně "jezdijó", když jsme tak hrozní?
- k panu Navrátilovi: nechápu, co jeho otázka znamená, vždyť příklad, jak se má mluvit a psát, se dětem vštěpuje od první třídy (ve vzdělanějších a pečlivějších rodinách od raného dětství!)
- k Jendovi R.: zásada "piš jak slyšíš" je naprostý anarchismus - představte si, že by se aplikovala třeba v angličtině!
- a k Jardovi Hořejšímu: zdravím Tě srdečně!
01. 02. 2010 | 11:22

z. napsal(a):

Z Vaší zajisté dokonalé češtiny by se zase dělalo nevolno stařešinům minulých generací - jazyk nezemřel, jazyk žije, a co bylo dříve hovorové a "nesprávné", je dnes norma, tak to chodí. Můžete se třeba uvztekat.
A povýšenému a přezíravému postoji k obohacování jazyka o nová slova nerozumím ani trochu - láska k jazyku musí být bezpodmínečná, kdo jej nemiluje i se všemi nešvary a chybami, nemiluje jej vůbec - jen se snaží udržet ve skanzenu, který mu natloukli do hlavy v obecné škole.
(A ten příklad "Lucie ví" myslíte vážně? Co třeba "Lucie trpí"?)
(A ještě: víte, kde jsem narazil na slovo "splendidní"? V Turbině Čapka-Choda.)
01. 02. 2010 | 11:33

LEVAK napsal(a):

Ad Suzana Hartová:vždyť by jste tam v téj Praze zdechli hlady a zhnili ve špině!Opravdu zdechléjší lidi než jsou rodilí pražáci jsem v životě nepoznál.Protože tento virus je velmi nakažlivý a zasahuje nově přistěhovavši dříve nebo později,proto je třeba ta neustálá migrace!
PS:rodák ze Strážnice by Vám řekl "jezdíjú" ono je to totiž Moravské Slovácko!"Jezdíjó" to by Vám tak mohli říci na Hané a tam v této oblasti pokud vím se žádná obec nebo město Strážnice nenachází!Projevila jste tu opravdu typickou pražskou vzdělanost a přehled.Prostě se v Praze řídíte heslem, že za Řeporyjemi "Hic sunt leones!"
01. 02. 2010 | 11:39

Jan napsal(a):

Slova "víceméně" a "nicméně". Bez těch se dnešní moderátor prakticky neobejde. Hrůza!
01. 02. 2010 | 11:51

jepice napsal(a):

Jediná cesta, jak zachovat úroveň češtiny, spočívá v obnově dávné funkce jejího správného používání: jako prestižní záležitosti, jako znaku příslušnosti k elitě.
01. 02. 2010 | 12:04

gonzales napsal(a):

Jasně. A psát fotbal s jedním o a l můžou jen málo gramotné osoby neznalé základu "football".

Uvážil pan Hořejší, že jiní lidé mají jiné vzdělání než on a že jazyk nemí k tomu, aby si na něm někteří dokazovali svoji vzdělanost, ale má sloužit lidem?
01. 02. 2010 | 12:05

Zuzana napsal(a):

Ze všeho nejhorší jsou reklamy, to je kolikrát úplné znásilňování jazyka. Tvůrci reklam jako by snad ani neměli základní vzdělání - vůbec si nevědí rady např. s přivlastňovacími zájmeny, skloňováním, stavbou věty... A protože co Čech, to televizní divák, není divu, že ta čeština tak upadá. Kromě reklam k tomu přispívají i povětšinou velmi nekvalitní překlady cizojazyčných pořadů, kde překladatelé také zacházejí s češtinou jako s hadrem na podlahu...
01. 02. 2010 | 12:09

Bomber napsal(a):

To máte vy pisálci zato, že si nevážíte českého jazyka a všude agituje za angličtinu, za nejen nejprimitivnejsi germansky jazyk, ale i snad nejprimitivnejsi jazyk obecne !!!

Dobre vam tak, ...
01. 02. 2010 | 12:23

Ládik napsal(a):

Jako že vlastně je to neslučitelné se životem?
01. 02. 2010 | 12:30

Honza napsal(a):

Ad Navrátil:"Prosím, dejte mi nějaký příklad toho, kdy někdo něco dokázal zregulovat pomocí nějakých nařízení, jak se má správně mluvit a psát? Pokud se něco masově rozšíří, není jiná cesta, než to prostě oficiálně povolit a zanést do slovníků."

Ono je to bohužel naopak. Nejdřív to jazykoví inženýři dají do učebnic a Pravidel, pak z toho zkouší děti, a teprve nakonec se to rozšíří. Psát "kapitalizmus" se učí moje děti ve škole. Já píšu "kapitalismus" a ten počeštěný tvar mi přijde pologramotný, o "renezanci" nemluvě (takhle se to proboha nevyslovuje!). Mám smůlu, děti jsou z toho zkoušeny, až vymřeme, už bude "...ismus" připadat všem naprosto komicky zastaralý. Toto násilné přerušování historické kontinuity považuju za velmi nebezpečné, a to nejen pro jazyk.
01. 02. 2010 | 12:39

Jemnický napsal(a):

Vývoj jazyka směřuje k naprosto precisnímu a přesnému vyjadřování. Degenerace přesnosti jazyka nízkou úrovní části uživatelů je trvalý jev. Problém nastává, když je snaha kodifikovat tuto degeneraci. Tato snaha o kodifikaci je výsledkem nárůstu „negramotnosti“ elit. Evidentní to bylo za soudruhů a současná jazyková úroveň politiků není lepší. Úroveň vyjadřování odráží tedy i úroveň myšlení mluvčího. Jazyk slouží k vyjadřování a formulaci myšlenek, ke konverzaci a také k bohapustému žvanění. Pro všechny tyto funkce má náš milovaný Český jazyk přichystán odpovídající kostým. Hleďme, jaká to bohatost garderóby. Když je někdo "zociální demograt", tak hned víte, s kým máte tu čest. „Poznám tě ptáku po zobáku“.
Mně například vadí, že mnozí diskutující nepoužívají diakritická znaménka. Kupříkladu váš kolega Václav Hořejší.

S pozdravem,

Jemnický
01. 02. 2010 | 12:47

H. napsal(a):

To Blomber: "To máte vy pisálci zato, že si nevážíte českého jazyka a všude agituje za angličtinu, za nejen nejprimitivnejsi germansky jazyk, ale i snad nejprimitivnejsi jazyk obecne !!!"

Člověče, jazyk Williama Shakespeara opravdu není primitivní... Slyšel jste někdy, že angličtina má s velkým odstupem vůbec největší slovní zásobu na světě? Zkuste se ho naučit, číst si velké anglosaské spisovatele v originále, přečíst si projevy Winstona Churchilla....Primitivní jsou maximálně Vaše ignorantské nacionalistické předsudky.
01. 02. 2010 | 12:55

Popelka napsal(a):

Pane Jaroslave Hořejší, ve Vašem „Pláči jazyka českého“ jste nezapřel současného českého zblblíka, který si za každou cenu musí přisadit polínko na hromadu blbismů, které se o předešlé době povinně šíří. Ne že by kritizované zrůdnosti nebyly, právě naopak, ale dneska je jich ještě mnohem více. Když slyším vysvětlovat někoho nějaký příběh nebo situaci slovy „je to o tom“, tak si vážně myslím, že si reálii spletl s nějakým příběhem z divadla. Doslova všichni policejní mluvčí sdělují, že se „provádí vyšetřování“, nikoliv, že se vyšetřuje. O zhovadilostech televizních reklam, promiňte mi ten výraz, se raději nebudu zmiňovat.
01. 02. 2010 | 13:01

PP napsal(a):

Jazyk je věcí živou. A proto neustále dochází k bojům mezi těmi, kteří někdy až zrůdně využívají novotvary, a těmi, kteří by jazyk chtěli umrtvit. Autor má v ledasčem pravdu. Ale bojovat proti -izmům, které jsou povoleny pravidly českého pravopisu už asi 15 let, to mi přijde opravdu jako boj zemana Quijotina, který nesmyslně útočí na větrný mlýn a přitom pevně věří, že je rytíř a bojuje s obrem.
01. 02. 2010 | 13:16

harkonen napsal(a):

Nebyly zmíněny "Moravismy"

moravismy typu "to jde za mnou" při placení ... jsou také rozšířené a nejhorší je že moraváci si myslí, že mluví spisovně zatímco Češi ne :-)
01. 02. 2010 | 13:18

Milan Hruška napsal(a):

Pane Hořejší, jste si jist, že "na vládě" je slovakismus? Je možné, že se to na Slovensku používalo dříve, ale já mám pro tento obrat ještě jiné vysvětlení. Říká se přece "na schůzi vlády" a v hovorové řeči je běžné, že se jedno slovo vypustí, protože obrat zůstává stále srozumitelný (odborně se tomu říká "elipsa"). Potom celkem přirozeně a i bez vlivu slovenštiny může vzniknout obrat "na vládě" ze spojení "na schůzi vlády". Tu citlivost na různé jevy máme asi každý jinak: mě by se zase nelíbilo, kdyby někdo říkal, že "se o něčem bavili ve vládě", jak navrhujete vy.
01. 02. 2010 | 13:30

Tencokida Hnuj napsal(a):

Největším problémem českého jazyka a jeho protagonistů je užvaněnost.
:))
01. 02. 2010 | 13:30

G.B.Shaw napsal(a):

Zapomněli jste na dizidenty, diskuze, renezanci a režizéry. Jo a demogracii, taky už by se to tak mělo psát, ne?
01. 02. 2010 | 13:43

Stařeček napsal(a):

prosím vás, nemohl by to tu někdo konečně rozklíčovat?
01. 02. 2010 | 13:46

Ondra napsal(a):

Připojuji se k názorům, že čeština je živý jazyk, který se vyvíjí, a pozastavovat se nad tím je zbytečné a nesmyslné.
I mně některé nové tvary, ať už mluvené či psané, vadí (za všechny: "režizér"), ale bojovat proti evoluci přirozeného jazyka nemá smysl. Bez ní bychom se koneckonců nejspíš dodnes domlouvali houkáním a posunky, jestli vůbec.
Nehořekujme nad tím, JAK se čeština vyvíjí, ale raději mějme radost z toho, ŽE se vyvíjí. Ne pro každý národ je vlastní jazyk každodenní samozřejmostí (např. Skoti nebo Lužičtí Srbové), tak bychom neměli prskat, že se tomu našemu daří.
01. 02. 2010 | 13:47

Tulin napsal(a):

Já vidím ještě problém v tom, že masové sdělovací prostředky rozšiřují povědomost o správném vyjadřování i formou vizuální. Viz v TV promítané texty s novotvary typu Kantrbery či Kembridž, nebo pletením pojmů jako je např. postoj a postavení. Myslím, že by moderátoři měli být přezkušováni z jazykových znalostí a průběžně proškolováni.
01. 02. 2010 | 13:50

Míval napsal(a):

Tyhle problémy s "hrůznostmi" má každý živý jazyk. I v té zmíněné současné angličtině přibývá mnoho jevů, které starší generaci nebo ty vzdělanější přímo frustrují.
Ale, jak už tady někdo podotkl, nový jev se buďto ujme, nebo ne. V prvním případě bude novým generacím připadat zcela normální. Jen budou mít trochu problém s četbou starších knih. Což máme i my. Minulý týden jsem si přečetl knihu, napsanou asi před 130 lety. Byl tam třeba výraz "zaraziti spolek". A znamená to spolek založit, nikoliv zakázat. Takže může-li dojít v průběhu doby k takovémuhle významovému posunu, problém vědí a ví mi připadá velmi drobný.
01. 02. 2010 | 13:50

Aktron napsal(a):

Jazyk se neustále vyvíjí. Dříve bylo také nepřípustné psát tramvaj, psalo se tramway (ještě na počátku minulého století). Čeština má tu smůlu, že se s ní mluví v prostoru, kde se nám sráží principy "piš jak slyš" (tj. pravopis řekněme východní, protežovaný hlavně za socialismu) a zásady pravopisu západního, který vychází ze starších tradic a proto se tedy nemění.

Autorův text je podle mne pláč nad rozlitým mlékem. Argumentovat slovenštinou nebude asi na místě, neboť tento jazyk - je právě více na východ a proto je v něm více "východních" prvků - tak jako v rumunštině, srbštině, bulharštině aj. (ruština má v tomto asi prvenství, hlavně s reformami, které tam byly provedeny po říjnové revoluci). Některé změny se zažijí snadno (já všude píšu diskuze, pulz, či kurz např.), jiné ne (málokdo vám napíše komunizmus či renezance). Čeština je v tomto kouzelná, že něco si vezme, něco odmítne a vyvíjí se naprosto svébytně.
01. 02. 2010 | 14:01

IO napsal(a):

Moc se mi líbí příspěvek značky Jemnický uvedený výše. Uměl bych k němu ještě něco přidat, snad se k tomu dostanu později. Ještě k tomu, že hlavně v mluvené řeči aktuálně mnozí velmi nadměrně „víceméňují“ a ještě hůře: „nicméňují“. Obojí je podle mého názoru jen móda, soudím, že vznikla přenesením asi z prostředí angličtiny. Nicméňování je podle mého názoru horší než víceméňování, protože za slovo „víceméně“ vlastně nemáme vhodnou náhradu. „Nicméně“ však blbečkové používají tam, kde by úplně normálně měli použít slovo „ale“, které je nejen ryze původní české slovo (na rozdíl od slova „nicméně“, které patrně kdysi za obrozenců vzniklo napodobením dnes už málo v němčině používaného, těžko vyslovitelného a těžko stravitelného slova „nichtdestoweniger“, což byla původně část věty: nicht desto weniger), je také mnohem kratší a podle mého názoru zcela jednoznačné a bezvadné. Ještě loni a předloni, kdy tato móda široce vládla, jsem omdléval při mluvených příspěvcích televizních reportérů, kteří ve svém zpravodajském šotu často tři- i víckrát zanicméňovali. Mám dojem, že už se je někdo pokusil v tomto smyslu zkrotit, zkorigovat, takže tohoto nešvaru snad trochu ubylo. Trochu podle mého názoru v poslední době ubylo i dalšího jazykového nešvaru posledních let, kdy se podle mého názoru vlivem způsobu vyjadřování obvyklého v britské angličtině začalo v češtině říkat „určitě“ místo „ano“. V prostředí, kde se používá britská angličtina, je totiž patrně nezdvořilé, úsečné odpovědět na kladnou otázku pouhým slovem „ano“. Správná, korektní, zdvořilá odpověď tam patrně zní: Oh, sure (Ó, zajisté, ó, určitě). A právě tohle „sure“ je to pitomé „určitě“, které teď pořád slýcháme místo normálního českého „ano“. Došlo to dokonce tak daleko, že v kladné odpovědi na zápornou otázku (třeba: Nevadí vám, že zavřu okno?) dostaneme schizofrenicky znějící odpověď: Ne, určitě!
01. 02. 2010 | 14:01

JardaV napsal(a):

Ano,Čeština je nakonec to jediné,co nám zbyde.Měli bysme si jí vážit,nikdo se tak dobře česky nenaučí jako rodáci.A vynechme různá"by jsme" místo bysme,nemám rád slovo "pakliže" i přesto,že není v rozporu se slovníkem.Děti by měly mít už na základní škole hodinu mluvené mateřštiny.Je strašné,jak mluví moderátoři ale i náhodně oslovení občané.
01. 02. 2010 | 14:03

JardaV pro pana H. napsal(a):

Víte jistě,že angličtina má nejsvíce slov ze všech jazyků?Podle mé informace by nejrozsáhlejší slovní zásobu měly mít jazyky slovanské,hlavně proto,že mají hodně předpon a přípon.Naproti tomu v angličtině má každé slovo větší množství významů.Čeština je fonetická,už to bych pokládal za známku kvality jazyka.Opravdu by názor kvalifikovaného jazykovědce byl přiměřenější než naše většinou laické názory.
01. 02. 2010 | 14:14

Přemysl napsal(a):

Zcela vyjímečně se správně používá slovo mohovitý. Místo něho si naši novináři používají zcela nepřípadný termíny movitý. Nicméně buďme v klidu. Novináři jsou jenom novináři a politici jenom politici. Jediná možnost je vlastní příklad a slušnosti.
01. 02. 2010 | 14:14

Filip Rozsíval napsal(a):

Článek je podle mě úplně zbytečným voláním po regulaci jazyka. Je to něco jako diktovat pravidla společenské etikety všem členům společnosti.. ano, chápu že akademici trpí při ohýbání češtiny, ale ruku na srdce: není to taky tak trochu póza? Na závěr vyslovme "pelíškovskou" otázku: "A komu tím prospějete?" :-)
01. 02. 2010 | 14:23

Jiří napsal(a):

Vážený pane autore, očividně jste velmi nevytížený člověk. Pokud podle kontextu nejste schopen poznat, zda Lucie ví/vědí, je to pravděpodobně způsobeno vaší snahou nepochopit. Podle mého názoru není nijak směšné, pokud člověk používá nových tvarů nebo spojení. Striktně spisovná čeština bezpochyby patří do krásné literatury, v každodenní mluvě je však důležitější vyjádřit své myšlenky rychle a jasně, klidně i za cenu použití nějakého novotvaru.
01. 02. 2010 | 14:25

Fialový Krokodýl napsal(a):

Já si vzpomínám na vojenskou službu; tehdy jsem se dozvěděl, že je nutno udržovat "středobod pozornosti".
01. 02. 2010 | 14:29

Jemnický napsal(a):

IO

Je to strašný tlak a sám musím bojovat, abych nezačal nevědomky používat některé vlezlé obraty, které jsou jako jazykový smog. S tím "určitě" máte pravdu. Tato odpověď užívaná hlavně vůči zákazníkovi mladší generací, obzvláště dívkami, je doprovázena přehnaným souhlasným pokyvováním hlavou. Asi to mají odkoukané z amerických filmů. Ale to mi tak nevadí. Strašná je mluva politiků, strašná po jazykové a tudíž i obsahové stránce.

Jemnický
01. 02. 2010 | 14:31

Jemnický napsal(a):

Fialový Krokodýl

Vojna a vojenská mluva lampasáků, toť pokladnice hovadských jazykových jevů a projevů. Středobod si také vybavuji, hlavně ho používali ako stredobod naši súdruhy zo Slovenska. Lebo v centrumu pozornosti sa im nepozdávalo. Tam ích súdružky manželky chodily nakupovať.

Jemnický
01. 02. 2010 | 14:43

Jemnický napsal(a):

Jiří

Kdyby mnohé hovadské novotvary a obraty vedly k jasnému vyjadřování, tak by nebylo sporu. Ale opak je pravdou. Jazyk má stejnou podstatu jako matematika.
Kdysi soudruzi chtěli odstranit y, aby si tak nějak tu češtinu přizpůsobili své úrovni. Stejně tak by z matematiky ponechali jen sčítání a odečítání. Na VUMLu by ponechali snad i malou násobilku, ale jen pro velmi pokročilé kádrové reservy.

Jemnický
01. 02. 2010 | 14:53

lingvista napsal(a):

ÚSTAV PRO JAZYK ČESKÝ, AKADEMIE VĚD ČR:

PČP 1993 zavádějí u některých slov přejatých z cizích jazyků podoby odlišné od těch, které obsahovala PČP 1957 a jejich reedice. Psaní s v případech, kdy PČP 1993 uvádějí v úvodní části (Pravopisná pravidla, psaní slov přejatých) i v části rejstříkové (Pravopisný slovník) jen z, je v souladu s Dodatkem k Pravidlům rovněž správné. Mezi dubletami jsou však v některých případech stylové rozdíly. Uvedené příklady zachycují jen nejběžněji užívané výrazy, vzhledem k rozsahu nemohou být výčty úplné, nezachycují řadu odborných výrazů nebo odvozených slov, pro které uvedené zásady rovněž platí. Např. je uvedena pouze dezinfekce (ale stejně píšeme i dezinfikovat, vydezinfikovat, dezinfekční); gymnázium (stejně i gymnazista, gymnazistka, gymnazijní, gymnaziální); organizace (stejně i organizační, organizovat, zorganizovat, organizátor, organizátorka).

Ve slovech zdomácnělých, kde se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], se podoby se z považují za základní, tedy stylově neutrální. Podoby se s jsou stylově příznakové, proto se užívají ve specifických (např. úzce odborných) textech.

Takže pane Hořejší, než začnete psát něco o zvěrstvech, zkuste si prostudovat toto:http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=121
01. 02. 2010 | 14:59

z. napsal(a):

Pane Jemnický, podle mne je jazyk opakem matematiky - nic v něm není dáno, žádné univerzální přesnosti v něm nelze dosáhnout, vyvíjí se skoro nahodile, je ohebný a tvarovatelný; podívejte se třeba na překlady textů, zejména poesie. Palce na centimetry převedete snadno, logaritmují všichni stejně, ale báseň?
Pokud bych někde hledal analogii, tak mezi jazykem a evoluční biologií: každý jazyk má svá slepá střeva, barevné peří; je snadné považovat je za neměnný výtvor nějakého boha, ve skutečnosti je to jen a jen náhoda, znouzectnost.
01. 02. 2010 | 15:04

Hana Horynova napsal(a):

Čeština trpí. Za co jsou placeni různi redaktoři, když v dabovaném dokumentu "letadla létaly".Reportéři rozhodně nemohli absolvovat základku s jedničkou z češtiny.
Doučovala jsem dítě z českoukrajinské rodiny a dospěla jsem k záveru, že nemá ani kde poslouchat správnou češtinu. Hl že najdete v učebnici pro 7. třídu tvary, na kter jsem za 63 let svého života nikdy nenarazila a to jsem dost velky čtenář- skloňujte jenž!!! ap.
01. 02. 2010 | 15:13

jirrrka napsal(a):

Milí jazykový/í puritáne/i,
čeština je tak komlikovaná, že NIKDO, kdo ji nevystudoval na VŠ, a to ještě pouze na některé z VŠ, ji NEMŮŽE ovládat dobře, natož výborně. (Kdo nevěří, ať si přečte nějakou dizertační práci, někdy by stačila i diplomka, o češtině - a bude vyvalenej tak, jako by čet´ o jaderný fyzice - pokud není jadernej fyzik.)
Ani se nedivím, že lidi se nesnaží o dokonalost tam, kde je nedosažitelná. Je jediná cesta: Zjednodušit pravidla, povolit dublety, přizpůsobit se hovorovému jazyku. Pokud bychom trvali na jazykové dokonalosti, tak můžem zavřít všechny VŠ kromě těch, kde se učí čeština.
Vím, co píšu - jsem jazykový profík.
01. 02. 2010 | 15:22

Luba napsal(a):

Pane Hořejší,
račte si nastudovat novodobou mluvnici jazyka českého.

Onen trend přecházet u přejatých slov do formy "piš jak slyšíš" považuji za správný.
I bez toho "být češtin jazyk ne jednoduchý".

Račte trochu zapátrat v historii psaní slov přejatých, a pište znovu místo ekonomie-oekonomie, namísto lyží-ski, pedagoga nahraďte paedagogem nebo annulujte dilemma.

Jinak platí,že:

"Pouze s se píše:

•ve slovech pravopisně nepočeštěných, např. cirrhosis, laser, design, designér;

•ve slovech s původní latinskou předponou dis-: disektor, diseminace, disharmonie, disident, disimilace, disipace, disociovat, disoluce, disonance, diskrepance apod. (viz Psaní dis-, dys-, poly-, poli-, vice-, více-);

•ve slovech s původní řeckou předponou dys-: dysfunkce, dysgrafie, dyslexie, dyskalkulie, dyslalie apod. (viz Psaní dis-, dys-, poly-, poli-, vice-, více- );

•při psaní slov s původními předponami des- a de- a ve slovech od nich odvozených se řídíme spisovnou výslovností.

Pouze se "s" píšeme např. slova designovat, designovaný, designát, deskripce, deskriptor, desorpce, desorbér, desublimace, paradesantní, desublimace, desperát, despota, despotický, destabilizace, destrukce, desufixace;

•ve shodě se spisovnou výslovností ve slovech konsegrace, konsekuce, konsekvence, konsenzus, konsignace, konsonant a ve slovech od nich odvozených."

Zdroj:
http://prirucka.ujc.cas.cz/...
01. 02. 2010 | 15:26

ld napsal(a):

Pane Hořejší,
moc pěkný článek!

Je to smutná doba, když předseda vlády této země sděluje, že vysíláme mesič a rozevíráme ambrelu.

A když pak slyším redaktory ČT, to je už potupa sama; místo i říkají e, některý neumí vyslovit ani l, a k tomu ještě ten otřesný pražský akcent!

Jo, bída.
01. 02. 2010 | 15:49

MacKenzie napsal(a):

Štosuje

Tak to je přesně to slovo, při kterém je mi na zvracení, když "agenti dopravního rozhlasového zpravodajství" oznamují, že vozidla stojí v koloně. Probůh, kde se to slovo vzalo? To je německy či svahilsky? A proč to všichni opakují jak opice?
01. 02. 2010 | 15:58

Fialový Krokodýl napsal(a):

Jemnický:

Jo, určitě to byl slovakismus...:-)))

-FK-
01. 02. 2010 | 16:07

Zdeněk Pátek napsal(a):

Mistřřře Jirrrko,
z Vašeho - byť krátkého - jazykového projevu je patrné, že jste "jazykový profík" jak o sobě sám tvrdíte. Vámi použité obraty jsou přesně v duchu toho, o čem pan Hořejší ve svém blogu píše. Jsem rád, že takovýmto "profíkům" umí stále spousta vzdělaných lidí "šlapat na přezky". Pracujte na sobě, vážený profesionále, ať to Vašim posluchačům či čtenářům nekroutí útrobami.

Pane Hořejší, mluvíte mi v mnohém z duše. Zdeněk Pátek
01. 02. 2010 | 16:16

Fialový Krokodýl napsal(a):

MacKenzie:

Je to germanismus, z německého stoßen - strkat, postrkovat.

Jinak může mít ovšem použití germanismů v hovorové, respektive nespisovné, češtině (snad) jistou expresivní funkci.

Příklady:
"No je nämlich to samé."
"Řekl jsem mu, že bych to na jeho místě raději nedělal a on to ausgereknecht udělá."

Slýchával jsem to občas od lidí tak o generaci starších než já.
01. 02. 2010 | 16:19

Fialovy Krokodyl napsal(a):

Jinak, vytváření nových slov na základě anglismů a germanismů je asi normální jazykový jev, protože jazyk se neustále vyvíjí. Horší je, když dostává na frak gragmatika, protože ta je vyjádřením logiky.
Zajímavým notvotvarem je záměna přídavného jména a předmětu při překladu z angličtiny do češtiny. To pak trhá uši.
01. 02. 2010 | 16:28

B.K. napsal(a):

Bravo z.! Neřekla bych to lépe a naprosto souhlasím! jazyk je živý organismus a nelze jej vousatými pravidly dusit!
01. 02. 2010 | 16:41

Baba napsal(a):

Podívejme, zmínit některé problémy není ani anglismus ani anglikanismus, dokonce ani anglicismus, ale slovakismus. Tak si to pamatujte.
01. 02. 2010 | 16:48

Zdeněk Pátek napsal(a):

Milá B.K. - jazyk je, pravda, živý orgamismus. Ale čeština je jako krásná žena a já se nemohu dívat na to, kterak ji burani przní.
01. 02. 2010 | 16:50

Kresinka napsal(a):

My, kteří jsme se ve škole učili alespoň základům latiny, my skutečně trpíme nad renezancí a diskuzí. Bývala na to púomůcka: kde se psala dvě s, četlo se s, tedy diskuse. Mě vyslovená diskuze rve uši
01. 02. 2010 | 16:50

Suzana Hartová napsal(a):

Fialový Krokodýle, kam ten spěch, i překlepy jsou chybou! Něco trhá uši, a mně například překlepy trhají oči. Tak tedy "ausgerechnet" je správně, atd. A ve větě "nämlich to samé" je celkem dvojí blbost: nämlich je v němčině "totiž" a nikoliv "totéž" - a slovo "totéž" se správně užívá místo nyní oblíbeného spojení "to samé"... :-))
01. 02. 2010 | 16:55

Kresinka napsal(a):

Musím se ještě vrátit k výslovnosti i psaní s a z u přejatých slov. Čeština má správnou tendenci určovat čtení takových slov pomocí znělých a neznělých hlásek. Takže disku t ujeme, nikoli disku d ujeme. Moderní pravidla českého pravopisu tuhle zvláštnost zcela popírají. Já vím, že se dikuze považuje za správný tvar, ale já to nedokážu.
A když dovolíte, tak jeden krásný příběh, který mě za totality stál málem dvojku z chování: Lidice se musí stát melemtem morim, řekl kdysi jeden soudruh, My jsme se smáli a taktak jsme unikli potrestání
01. 02. 2010 | 17:03

z. napsal(a):

ad Zdeněk Pátek
čeština je, jako všecky [sic] jazyky, děvka prodejná, která dá každému, nikomu nepatří a nenalíčenou ji kolikrát ani nepoznáte... takže Vaše svatá láska je předem odsouzena k zhrzení (nebo jak vlastně vypadá substantivum od 'zhrzený', je-li vůbec... a není-li, s potěšením si ho vymyslím) :-)
A ještě k tomu Vašemu výpadu "Mistřřře Jirrrko" - co třeba čárka před "jak"? ;-)
01. 02. 2010 | 17:22

pavla napsal(a):

Mě vždy pilo krev, když jsem slyšela V.Havla. Ten totiž téměř v každé větě použil slovo nicméně. Co to je za slovo? Taková blbost. Dále mně vadí dnes tak oblíbené "apriori", "v časovém horizontu", "napříč politickým spektrem", "konzert" -místo "koncert" atd. Všechno je in, trendy, cool,k tomu zařvou ještě "wow!" a chce se mi zvracet. A všichni se opičí, asi se stydí za používání klasického českého slovníku. No opravdu k pláči.
01. 02. 2010 | 17:27

ircia napsal(a):

A ještě jedna oblíbená perla z úst televizních reportérů: "...a tak se zeptáme na otázku pana X...".
01. 02. 2010 | 17:37

robil napsal(a):

Jiří a Jirrrko, dá se souhlasi s tím, že spisovná čeština patří do krásné literatury a že se musí přizpůsobovat hovorové. Ale odmítám, abych slyšel ze zdělovacích prostředkú : ...nebudeme se účasnit...,..budeme se soustředit.., ..Rusko se bude zásobit vodou.. a pod. Jazyk se zjednodušuje, ovšem pamatuji, že Puč hrál pravé křídlo, dnes by hrál na postu pravého křídla.
01. 02. 2010 | 17:49

robil napsal(a):

oprava " sdělovacích"
01. 02. 2010 | 17:53

jirrrka napsal(a):

Milý pane Pátku,
jste přesně ten typ, který se naučil vyjmenovaná slova a pár (dalších) triviálních jazykových zásad (které někdo, často nevěda proč, kodifikoval), možná i odmaturoval, a pak dělá chytrýho - nebo si dokonce myslí, že chytrej je.
Hned v 1. souvětí svého příspěvku z 16:16, kterým mne napadáte, máte hrubou chybu: Chybí čárka. Jsem v češtině dostatečně vzdělán, aby mi "spousta vzdělaných lidí" - mých kolegů - na "přezky nešlapala". V práci musím předstírat, že císař má nové šaty, ale jako člověka mne k tomu nikdo nedonutí - ani vaše "chytrý" poznámky.
Ve svém dalším příspěvku, z 16:50, máte opět už na začátku 2 chyby: Absentuje mezera mezi "B." a "K." a za "K." máte pomlčku (nebo spojovník?), zatímco za oslovením se má psát vykřičník nebo čárka. Další souvětí začínáte odporovací spojkou, zatímco text ničemu neodporuje - teda odporuje: Zdravýmu rozumu, logice. Vy neznáte ani význam základních slov! A ještě máte tu drzost kritizovat ty, kdo volají po zjednodušení.
Howg!

Milá B.K. - jazyk je, pravda, živý orgamismus. Ale čeština je jako krásná žena a já se nemohu dívat na to, kterak ji burani przní.
01. 02. 2010 | 17:57

Fialovy Krokodyl napsal(a):

Suzana Hartová

Ne. Nejedná se o překlep. Větu jsem mnohokrát slyšel, je tedy autentická a zapsaná gramaticky správně:

(Částice) no + (podmět nevyjádřen) + je (podmět) + "totiž" to samé.

Vtip je, jak vám uniklo, právě ve slově totiž. Korektní česká věta by byla pravděpodobně "On (ona ono) je (to) totiž (úplně) stejný, (stejná, stejné).

To je ta expresivní funkce o které píšu. Nejedná se o konstatování, ale argument podporující nějaké předchozí tvrzení.

No nic, no. Není vše na úrovni základní gramatiky, což jsem se snažil ve svém příspěvku vysvětlit...
01. 02. 2010 | 18:08

Fialovy Krokodyl napsal(a):

oprava, správně:
+ je(přísudek)
tady ten překlep skutečně je
-FK-
01. 02. 2010 | 18:21

Fialovy Krokodyl napsal(a):

Baba: 01.02.2010 16:48:42
anglikanismus ? já myslel, že je to křesťanská denominace..;-)
01. 02. 2010 | 18:25

Jana napsal(a):

Článek se mi líbí moc. Po přečtení diskusních příspěvků jsou moje pocity smíšené. Mám ráda český jazyk, chyba mi však také někdy "uletí". Vzpomínám na chvíle, kdy jsem syna seznamovala se záludnostmi jazyka (např.děti byly), vysvětlovala, že náš jazyk má logiku, pro shodu podmětu s přísudkem pomáhala s ukazovacími zájmeny atd. atd. Přitom jsem si uvědomovala, jak je pro děti obtížné ho zvládnout. Obávám se, že s "životem" českého jazyka
se musíme smířit. Očekávám však další újmu, již nikdo nezmínil: zakratko se dockame takovychto pisemnych projevu. Bude to ulehceni nebo zmateni?

Dodávám, že i mne iritují "určitě", "přesně tak", "nicméně" (módní opičení po V. Havlovi), "je to o tom" (tvar "vovovo totom to je" mi ježí vlasy), "budou se soustředit" atd.
01. 02. 2010 | 18:49

Zdeněk Pátek napsal(a):

Milý Jirrrko (jirrrko?)!
Děkuji za poučení, vidím, že jste pedant. Navzdory Vaší "lekci", kterou jste mi, jak se domníváte, uštědřil (dobře tedy, připouštím, že ano, neboť chyb jsem se v překotném psaní dopustil), se Vás dovolím přece jen zeptat: Jste tedy pro, aby televizní komentátor hlavních večerních zpráv, tedy člověk, jehož čeština živí, používal nesprávně skloňovaná podstatná jména (sníh odstraňují PLUHAMI apod.), aby zdomácňovaly výrazy jako sekáč, tajming (timing, jistě), aby nutně musely v každé třetí větě v TV i v rádiu zaznívat výrazy jako třeba že je potřeba něco "na klubu rozdiskutovat" nebo že je cosi "nejideálnější"? Opravdu je tohle pro Vás naprosto v pořádku a není třeba proti tomu brojit? Děkuji za upřímnou odpověď. Zdeněk Pátek
01. 02. 2010 | 18:52

an napsal(a):

já jen svou zkušenost -
asi od svých 5 let jsem četla, později už to byla závislost.. díky tomu jsem nikdy neměla problémy s pravopisem, já se vlastně "vyučila" provopisu díky četbě.. bohužel, dnes už nic takového není možné, úroveň tisku je nevalná, jen snad číst to, co bylo tisknuto víc než před 20 roky..
01. 02. 2010 | 19:15

ten, co zaspal dobu napsal(a):

Jak už to ve většině diskusí bývá obvyklé, i zde mnoho diskutujících s obrovskou vášní rozporují věci, které v původním článku nejsou.

Článek p. Hořejšího (který bohužel už v diskusi nereaguje, což mne velmi mrzí - odezva autora by byla milá) z mého subjektivního pohledu mluví jen o poměrně maé části češtiny, resp. malé oblasti použití češtiny. Určitě nikdo není schopen a snad ani nechce regulovat češtinu mluvenou kdesi v hospodě, ve studentstkých lavicích či na ulici. To je prostor, kde je povoleno cokoli a je to (další) místo, kde se jazyk mění, přetváří. Je to místo pro "prznění" (jak zde zaznělo), i pro jazykovou hru, pro slova nová, přejatá, upravená, s posunutým významem... Tam patří hovorová čeština, nářečí, slang i argot.

Taková čeština je často hrubá, otlučená, ale má své kouzlo a je to neoddělitelná část jazyka.

Pak jsou zde ale místa další, kde by jazyk měl mít vyšší, spisovnější úroveň a konzervatismus (konservatismus?) tam není na škodu. Je to čeština krásné literatury i denního tisku, čeština, kterou se mluví v rozhlase i televizi, čeština, která by měla mít dlouhá léta výrazy a vazby, jejichž významem si je člověk jist.

Není nezbytně nutné, aby jazyk zůstal stejný stovky let - takový jazyk je mrtvý. Ovšem aspoň po dobu života jediné generace by mohl být natolik neměnný (resp. s malou proměnou), aby umožnil stejné pochopení mladým i starším. Je opravdu smutné, když na jedné straně mladí si nepřečtou knihu šedesát let starou, na straně druhé pak ti starší cítí, že i vlastní jazyk je odsouvá na vedlejší kolej, protože mu přestávají rozumět.

Sám nejsem v češtině nijak odborně vzdělán (nepočítám základní školu) a nejsem tedy schopen změny jazyka nijak pojmenovat. Z pozice prostého mluvčího mne však trochu mrzí, jakým směrem a jakou rychlostí se vývoj jazyka ubírá. Mrzí mne fonetická proměna slov, takže ztrácím možnost hledat původní zdroj cizího slova, mrzí mne nejednodnost zjednodušeného vyjadřování (už takhle si pramálo rozumíme a když sám jazyk mate, je to ještě horší), mrzí mne celá vulgarizace spisovného jazyka...

Sám si s jazykem rád hraju, nebojím se volnějších vyjádření, rád schválně v mluvě váznam slov posouvám v nadsázce. A nejsou mi cizí ani vulgarismy, i když je používám jen zřídka jako koření. Tohle vše si však dovolím jen v mluveném hovoru s někým, koho znám a kdy hned vidím reakci posluchače a mohu se kdykoli přizpůsobit, upřesnit, použít jinou formulaci. V psaném projevu mi taková volnost dost vadí, ne vždy je čitelné, co je nadsázka, co je záměrný posun významu a co je naopak autorův omyl či neznalost.
01. 02. 2010 | 19:32

jardazrelouce napsal(a):

Nerad, ale musím Vám dát za pravdu. A co mě vadí, např. že i Ústav pro jazyk český má ředitele, (viz. http://www.ujc.cas.cz/oddel... ),tedy oni tam cosi čímsi ředí ?, namísto řídícího, budiž snad snad i řiditele který by to tam řídil.
Ale takový zmatek je jinde, sekačkou se seče a sekyrou seká, ..a sečkou, tou se přeci osívá §
j
01. 02. 2010 | 19:35

M. Pročke napsal(a):

V každé době od středověku až do současnosti se vždycky najde nějaký horlivý zastánce "čistého jazyka", odpůrce novot a změn. Ale uvědomme si, že pokud by takoví lidé získali navrch, mluvili a psali bychom stále jako za Jana Husa. Je poučné přečíst si Husův spis, v němž kárá ty, kteří používají germanismy namísto původních českých slov: Po přečtení si pobaveně uvědomíte, že ty germanismy, které Hus kritizuje, jsou dnes běžně používanými českými slovy, nad kterými se nikdo nepozastavuje.
Zkrátka a dobře: jazyk se vyvíjí a žádný puritán, usilovný jazykovědec a jazykozpytec na tom nemůže nic změnit, nikdo ten vývoj nemůže zastavit. Jedinou správnou úlohou jazykovědců a Ústavu pro jazyk český jakožto oficiální autority je sledovat tyto změny a časem je kodifikovat do nových jazykových norem. Jakákoli snaha potlačit přirozený vývoj jazyka, někam ho usměrnit nebo ho jinak ovlivnit je sama o sobě směšná a předem odsouzená k zániku. Jazyk si zkrátka žije svým vlastním životem, vyvíjí se, a ti, kdo jej tvoří a i v budoucnu tvořit budou, jsou prostí lidé, ta většinová masa, která jazyk používá, ale příliš o něm nepřemýšlí ani nad ním nebádá.
Změny, které se v jazyce odehrávají, se nám nemusejí líbit, mohou nás dokonce rozčilovat a rozpalovat do nepříčetnosti, můžeme je kritizovat, odsuzovat a veřejně tepat, ale to je tak všechno, co s nimi můžeme dělat.
Pane Hořejší, pokud se Vám nová čeština nelíbí, máte svobodnou volbu mluvit si a psát jak sám považujete za vhodné a správné, třeba tím někoho pozitivně ovlivníte. Ale nečekejte, že zachráníte český jazyk před úpadkem a rozkladem. Nic takového se totiž neděje, jazyk se zkrátka jen vyvíjí, ať se Vám to líbí nebo ne.
01. 02. 2010 | 20:09

IO napsal(a):

Ještě můj výše slíbený dovětek k příspěvku značky Jemnický. To, co zde uvedl pan Hořejší a mnoho diskutujících, má ve skutečnosti hluboký a velmi významný kontext, který si bohužel asi jen málokdo uvědomuje. Dovolte mi pár slov o tom a soustřeďte se prosím, je to náročné. Prakticky nikdo z těch, co umějí česky, si neuvědomuje, že čeština je kupodivu nesmírně vyspělý, nesmírně dokonalý jazyk, který má navíc v sobě obsaženu schopnost dalšího zdokonalování jednak samovývojem, jednak uvědomělou, vědecky řízenou kultivací. Protože jazyk je jedním z nástrojů pro myšlení a pro komunikaci, čeština jako velmi dokonalý, vybroušený a přitom tvárný nástroj nám ve srovnání s národy myslícími a komunikujícími v jiných jazycích umožňuje lépe, pružněji a objevněji myslet a zachycovat své myšlenky, než jsou toho schopni ony jiné národy. Čeština jako introflexivní jazyk je v podstatě na stejné úrovni jako angličtina, u které je zdůrazňována její schopnost vyjádřit myšlenku extrémně nízkým počtem znaků (písmen a mezer mezi slovy). U angličtiny to vyplývá hlavně z toho, že má velmi mnoho krátkých slov s pouhými třemi nebo čtyřmi až pěti písmeny. Čeština sice nemá tolik krátkých slov jako angličtina, ale dokáže stejný myšlenkový obsah vyjádřit zhruba stejným počtem znaků jako angličtina, ale ve srovnání s angličtinou mnohem přesněji a s hlubšími odstíny významu – to proto, že právě uvedenou výhodu angličtiny likviduje její nevýhoda spočívající v tom, že angličtina má sice slova krátká, ale obvykle neúnosně mnohovýznamná. Němčina například potřebuje pro vyjádření stejného myšlenkového obsahu jako angličtina nebo čeština až o 30 procent víc znaků. Dalo by se uvést ještě mnohem víc důkazů o vysoké vyspělosti češtiny a jejích možnostech dalšího rozvoje. My jako nositelé tohoto pozoruhodného jazyka máme důležitou povinnost tento jazyk uchovat a rozvíjet jako důležité kulturní dědictví pro celé lidstvo! Protože je totiž možné, že právě v našem jazyku pro jeho úžasné schopnosti bude možné objevit a formulovat myšlenky, které lidstvo posunou výrazně kupředu, které odpoví na naléhavé otázky například filozofické a náboženské, na které svět dosud marně hledá odpověď! Ne nadarmo se mnoho esoterických směrů myšlení domnívá, že území, na němž se mluví češtinou, a její lid budou hrát velmi významnou roli v právě započavší éře Vodnáře. Proto na druhé straně nemůžeme bláhově přehlížet, že jsou zde jiné národy, které si takovou vůdčí roli od pradávna a i do budoucnosti rezolutně osobují pro sebe a které patrně proto mají zájem češtinu zkomolit a zlikvidovat její optimální rozvoj. Je mnoho indicií, které to potvrzují. Pamatujte prosím na tyto okolnosti, které mají závratnou, nedozírnou důležitost. Zákeřný, skrytý a velmi sofistikovaný útok proti našemu jazyku proto musíme odvrátit. Bděte! A nespoléhejte se na Ústav pro jazyk český v jeho nynějším složení, které si nezasluhuje důvěru!
01. 02. 2010 | 20:41

Hurá napsal(a):

Ještě bych přidal, politiky z Moravy běžně užívané, např. my zme apod.
01. 02. 2010 | 20:47

Čechoaustralan napsal(a):

Vážený pane Hořejší!
Děkuji Vám za mimořádné zadostiučinění, jehož se mi dostalo při čtení Vašeho článku.
Patřím k oné rychle vymírající části rodilých Čechů, kteří se o udržení čistoty své mateřštiny snažíme zde u protinožců.
Při četbě českých novin se přespříliš často opravdu nestačím divit!
01. 02. 2010 | 20:59

V. Kopeček napsal(a):

Jazyk je přece živý organismus, vyvíjí se, nikdo jej nemůže zakonzervovat. Některá slova nově vznikají, jiná zanikají, mění se i syntaktická pravidla a nikdo s tím nic nezmůže. Není to ani dobře, ani špatně, prostě to tak je. Dodnes se mi nelíbí slova typu univerzita, organizmus apod., ale sám už je často se "z" automaticky napíšu, za pár let to bude úplně normální, taky už přece nepíšeme feuilleton - ale fejeton, ne loyalita - ale loajalita. Pravda, je docela hloupé, když někdo tvrdí, že je něco "nejideálnější", ač samotné idealis je již superlativem, ale i významy slov se mění, posunují... Spíš jako problém z vlastní zkušenosti vidím to, že maturant přicházející na univerzitu není schopen napsat srozumitelný text, používá neustále stejná slova, stejné obraty. Nejde o to, že se jazyk mění a někomu se to asi nelíbí, ale že ti, kteří by měli jazyk obratně používat, to neumí. J. Hořejším zmiňované "pravé ořechové" v odborném textu např. o systémech politických stran působí příšerně, v politickém komentáři na Aktuálně.cz je pak zcela na místě. Češtin je mnoho...
01. 02. 2010 | 21:10

Karel napsal(a):

V televizi mají naše telata velkou módu, v každém dokumentu o přírodě slovo "predátoři"
místo dravci, šelmy.
Jak nemocní.
01. 02. 2010 | 21:19

LEVAK napsal(a):

Ad an:pozor aby ty materiál pro četbu z doby před léty dvaceti nebyl náhodou infikován komunismem!
01. 02. 2010 | 21:38

882911 napsal(a):

IO
"Proto na druhé straně nemůžeme bláhově přehlížet, že jsou zde jiné národy, které si takovou vůdčí roli od pradávna a i do budoucnosti rezolutně osobují pro sebe a které patrně proto mají zájem češtinu zkomolit a zlikvidovat její optimální rozvoj."
Jiným národům je čeština šuma fuk. Na její zkomolení si úplně stačíme sami!
A pokud jde o těch pár cizinců, co se pokoušejí do tajů češtiny proniknout, klobouk před nimi smeknout!
01. 02. 2010 | 21:58

Fialovy Krokodyl napsal(a):

882911:
Motivace těch, které máte v poslední větě, je většinou akademická, nebo obchodní.
01. 02. 2010 | 22:38

Ben napsal(a):

jirrka 1.2. v 15.22

Zajímavý příspěvek a pravdivý. Kluk dostal poznámku od učitelky JČ. V krátkém textu byly dvě chyby. Sice jen čárky, ale u vyučující, která v diktátu čárku považuje za hrubku, zvláštní. Měl jsem chuť připojit nejen svůj podpis, ale nedovolil si, protože já bych je tam vynechal asi také. :-) Upozornil mě na ně až můj syn, který se touto poznámkou evidentně bavil.

Napsal jste: Zjednodušit pravidla, povolit dublety, přizpůsobit se hovorovému jazyku.
Naprostý souhlas.

Jenon vás, jirrko, prosím, nepočítejte chyby, které dělám jak na běžícím pásmu. Češtinu jsem měl rád, mám rád, ale je opravdu komplikovaná.
02. 02. 2010 | 11:31

Jan napsal(a):

Já bych rád něco řekl k těm slovakis(z)mům: Na Slovensku Jazykovedný ústav tvrdě bojuje proti bohemizmům, čímž se mu daří stále víc a více omezovat vyjadřovací schopnosti slovenštiny. Přitom čeština je ten nejbližší jazyk, ze kterého lze přejímat novotvary a jazyk tak obohacovat. Domnívám se, že to platí i naopak. Např. slovo "vysmiaty" je ve slovenštině velmi přirozené a označuje člověka, který je samý smích. Čeština si to slovo přizpůsobila, protože vystihuje jednoduše něco, co by se jinak muselo složitěji opsat. Nevím, proč bychom se takovým slovům měli bránit. Spíše se braňme nacionálním komplexům...
02. 02. 2010 | 11:40

IO napsal(a):

Pro značku Jan: rozcházíme se zjevně v názoru, jak vzniklo slovo "vysmátý" a do které oblasti slovní zásoby patří. Asi jste mi nesprávně porozuměl: já vůbec nedoporučuju tohle slovo z používání vyloučit. O tom se vůbec nevyjadřuju. Pouze upozorňuju, že patrně patří do slovní zásoby argotu (tajného jazyka) zločinců a že toto slovo proto nemůže běžně používat člověk, který sice mluví česky, ale mezi zločince se sám nezařazuje. Nemůže ho používat proto, že pro ostatní je to slovo signálem: Pozor, tenhle člověk je zločinec! Ale to vše samozřejmě spočívá na mém předpokladu, že skutečně jde o argotické slovo vzniklé pravděpodobně kvazipřekladem z německého slova "totgelacht", "ein Totgelachter".
02. 02. 2010 | 13:41

Ovi napsal(a):

Mohl by mi někdo vysvětlit, proč se v různých zprávách a hlášeních (třeba Černá kronika) používají zásadně termíny "horni nebo dolní končetina" místo jasného a srozumitelného "ruka nebo noha"?
02. 02. 2010 | 14:38

jepice napsal(a):

Slovo vysmátý pamatuju ještě z doby předlistopadové, používala ho jedna moje kolegyně docela běžně. Vysmátá byla pro ni například paní nebo slečna, co se dobře vdala, stejně jako člověk, co dosáhl nějakého dobrého postavení. Neboli vysmátý byl pro ni ten, co měl takříkajíc vystaráno a byl za vodou.
Se zločinci se ta dáma nestýkala.
02. 02. 2010 | 14:42

kocman napsal(a):

Pokud se z. domnívá,že jazyk nemá logiku podobnou matematické a že se má ponechat volnost jeho vývoji a používání, možná by si měl uvědomit,že naprostou většinu jazykových deformit zavádějí lidé s mizerným vzděláním a etikou
.Jistě se nebude divit,když totéž nedodržování pravidel začne být běžné v dopravě,v mezilidských vztazích,natožpak v matematice,přesněji v její praktické aplikaci v životě.
V každé generaci někoho napadlo,proč se má učit nějaké hlouposti,když je nebude nikdy potřebovat,jako je psaní i a y,mne,mně,mě,ale titéž měli zato,že nebudou nikdy potřebovat znalosti z matematiky, chemie či fyziky.Totéž probíhá nyní.Neříkám,že ve větší míře.
Pokud ovšem od takových nedouků máme přejímat výsledky jejich neumění a smířit se s nimi,potom po pár generacích budou stejnými hňupy i naši potomci.
Pokud tedy,milá,-ý z.,potřebujete jazyk pouze k povykování v hospodě či k bezduchým kecům,smíříte se samozřejmě velmi snadno s takovýmto charakterem jeho vývoje.
Zkuste si ovšem napsat tímto způsobem žádost o zaměstnání nebo zaslat mi písemnou smlouvu,týkající se čehokoli.
Váš dopys bude tim nejrichlejc viřízeným.
Cák se s tím mazat!!!
02. 02. 2010 | 20:32

Bo Anderson napsal(a):

Lidi co to je? nicméně,největší hráči na trhu,dnes měříme 10 stupnu, ladíte radio x,mějte pohodové ráno?
02. 02. 2010 | 20:39

882911 napsal(a):

Fialovy Krokodyl
Máte pravdu, ale i tak je to od nich hezké.

Bo Anderson
Zřejmě turečtina.
02. 02. 2010 | 20:58

IO napsal(a):

Pro značku Ovi: "ruka" a "noha" totiž bohužel nejsou jednoznačné. Pod slovem "ruka" si někdo představí třeba "paži" od ramene po zápěstí, nebo "paži" od ramene po špičky prstů, jiný jen část "paže" od zápěstí po špičky prstů. Obdobné je to u "nohy", ta má zase na konci chodidlo, a tak je tam taky možné si představit nejméně trojí výklad toho, co slovo "noha" vlastně přesně znamená. Policie nebo lékař se holt musejí vyjádřit přesněji.
03. 02. 2010 | 08:52

pobavená (snad spisovná a bez hrubek) napsal(a):

IO: prosím pěkně, co máte na své dolní a horní končetině, když ne příslušenství od pánve/ramene po špičky prstů? Vám to přijde přesnější? Přesnost mezi lékaři zaručuje pouze anatomická terminologie (mezi policisty si netroufám odhadnout) mezi laiky pak nejspíš patřičný slovník nebo pantomima, protože ukázat může i němý...8)

Někde (tuším v deníku soudního lékaře) jsem četla, že podobné "nepřesnosti" typu "dolní a horní končetina" či "pravděpodobně ....(daný výraz)" se např. při první zprávě z ohledání/ošetření používají schválně, protože ačkoli se mohou skutečnosti zdát velmi jasné, není vhodné je bez řádného použití vyšetřovacích metod/vyšetření jasně pojmenovat...

no nic, to já jen tak...

na češtinu jsem hrdá a psát se snažím spisovně, ale přiznávám se k proviněním v mluveném projevu...leč, snažím se...8)
(musím ale připustit, že pak mi občas nikdo nerozumí...8D...)
05. 02. 2010 | 00:46

IO napsal(a):

Pro značku pobavená: když tomu tak dobře rozumíte a zdá se vám to tak průzračně jednoduché a jasné, poraďte mi prosím, jak mám přeložit třeba do němčiny české slovo "ruka". Němčina totiž rezolutně žádá, abych si vybral: buď řeknu "Arm", nebo řeknu "Hand". A to opravdu není totéž! Obdobně mi prosím poraďte, jak mám Němci říci "noha": on akceptuje buď "Bein", nebo "Fuß", a to opravdu není totéž. Pokud mi nedokážete poradit, znamená to tedy, že se o tak běžné věci nedokážeme domluvit ani se svými bezprostředními sousedy v Rakousku, Německu, Švýcarsku? Pokud by všichni mysleli tak hluboce a důkladně jako vy, opravdu bychom se nemohli divit, že dávní národové kvůli zmatení svých jazyků nedokázali dostavět Babylónskou věž. Pravděpodobně by společně nepostavili ani dřevěnej hajzlík.
05. 02. 2010 | 16:56

pobavená (snad spisovná a bez hrubek) napsal(a):

Ale IO, já přece vůbec nechtěla být považována za někoho, kdo tomu rozumí...

Já jen chtěla vysvětlení Vaší reakce na "Ovi", která se pozastavila nad tím, že se nadužívá slov "dolní a horní končetina"

protože tato nadřazená slova zahrnují všechna další (hezká česká) upřesnění jako rameno, paže, loket, předloktí, zápěstí, dlaň a prsty či kyčel, stehno, koleno, holeň a lýtko, nárt, pata, chodidlo, prsty...(záleží na aktuální potřebě, škále rozlišení a slovní zásobě) =>

a Vaše reakce "Policie nebo lékař se holt musejí vyjádřit přesněji." proto pobavila...

Díky základní znalosti němčiny naštěstí vím, že "Hand" nerovná se "Arm" atd., a že při překladu tam i zpět je záhodno toto uvážit...ale myslím, že s vhodnými výrazy by neměl mít problém nikdo (záleží na aktuální potřebě, škále rozlišení a slovní zásobě) a i kdyby podobný problém nastal, tak se lze (v rámci naší středoevropské kultury) domluvit "rukama nohama" 8)

nebo dolníma a horníma končetinama?
05. 02. 2010 | 20:01

IO napsal(a):

Pro značku pobavená: zdá se mi tedy, že platí to, čím jste zakončila svůj první příspěvek, na který jsem reagoval, totiž, že "vám pak občas nikdo nerozumí". Já jsem měl ten pocit, že vaše vyjádření je nějaké nesrozumitelné, neřku-li zmatené, ale přesto jsem se na ně pokusil v rámci svých chabých schopností rozumně reagovat. Jak je vidět, pokud jde o ruce (ruky) a nohy, nedokážeme si vzájemně porozumět ani v pouhé češtině. Kdyby třeba Němci nebo Britové tušili, že slova "ruka" a "noha" mají v češtině přísně rozlišované dva způsoby skloňování, z nichž jedno je starobylý duál (způsob skloňování, který se použije, když mluvíme o párových orgánech lidského nebo zvířecího těla, tedy například když mluvíme o rukou nebo o nohou) a že to nedokážeme vysvětlit ani většině rodilých Čechů, Moravanů a moravských (Moravských) Slezanů, ti by čuměli! A zalezli by radši někam jako rumunsky okřiknutý Hujer (Hujer, metelesku blesku!) Hlavně že vám se to teda všechno jeví tak jasnozřivě jednoduché. Sancta simplicitas!
05. 02. 2010 | 20:26

pobavená (snad spisovná a bez hrubek) napsal(a):

Vážený IO,

1) spojení "ruka nebo noha" není jasnější a srozumitelnější než "horní nebo dolní končetina" (viz "Ovi") a naopak (viz Vaše poznámka o lékařích policistech)

2) předpodpokládám, že my dva bychom se přece jen domluvili - protože určitě víte, co to je a kde se nachází rameno, paže, loket, předloktí, zápěstí, dlaň a prsty či kyčel, stehno, koleno, holeň a lýtko, nárt, pata, chodidlo, prsty...

3) na škole jsme duál probírali ;-)

4) prostá možná jsem, svatá nikoli 8)
05. 02. 2010 | 21:19

IO napsal(a):

Pro značku pobavená: jsem rád za vaši zprávu, že jste „na škole duál probírali“. Opravdu nerad vypadám jako hnidopich, ale pokud jste ten duál opravdu probírali „na škole“, máte tím prosím na mysli, že jste při tom „probírání“ seděli nebo třeba stáli na střeše školy? Já bych spíš myslel, že jste se o tom duálu docela normálně a správně česky něco učili ve škole, ne? Předložku „na“ bychom vhodně mohli, ale ne vždy museli použít až tehdy, když je slovo „škola“ něčím rozvito, například „na základní škole“, „na střední škole“, „na vysoké škole“. V nerozvitém případě se předložka „na“ používá, a to povinně, jen u slova „univerzita“, tedy „na univerzitě“. Ale rád bych hlavně věděl – když už jste ten duál „probírali“ – jestli ten duál taky sama používáte nebo alespoň poznáte, když ho použije někdo jiný. A taky bych rád věděl, jestli bychom podle vašeho názoru měli tenhle starobylý prvek našeho mateřského jazyka spíš s vynaložením značné snahy uchovat, anebo ho spíš jako starou, nepotřebnou veteš nechat bídně zhynout a vymizet?
06. 02. 2010 | 16:41

pierre napsal(a):

Moc pěkná debata! Zvlášť příspěvky IO jsou kouzelné. Asi si doma postavím oltářík a popíšu ho vyjmenovanými slovy. A vytapetuju tapetou s potiskem z přechodníků. A vstoupím do bratrstva, které dohlíží na neposkvrněný vývoj jazyka českého, jehož je IO podle všeho veleknězem...
"..čeština je kupodivu nesmírně vyspělý, nesmírně dokonalý jazyk, který má navíc v sobě obsaženu schopnost dalšího zdokonalování jednak samovývojem, jednak uvědomělou, vědecky řízenou kultivací"

"Protože jazyk je jedním z nástrojů pro myšlení a pro komunikaci, čeština jako velmi dokonalý, vybroušený a přitom tvárný nástroj nám ve srovnání s národy myslícími a komunikujícími v jiných jazycích umožňuje lépe, pružněji a objevněji myslet a zachycovat své myšlenky, než jsou toho schopni ony jiné národy."

Díky, už jsem se dlouho tak nepobavil. Mimochodem, až dosud jsem měl dojem, že potenciál jazyka vyjadřovat myšlenky, koresponduje, alespoň v zemích rozvinuté písemné kultury, s bohatstvím literární tvorby. Bohemisté prominou, ale česká kotlina rozhodně není tavícím tyglíkem světové literatury. Jistě máme zajímavé regionální zjevy, ale to je asi tak všechno. Podle toho, co píše IO, bychom však měli být světovou literárání velmocí. A nejen literární, ale i "filo-z-ofickou" (sic!). Jestli totiž platí, že co Čech, to muzikant, platí, co Čech, to filosof, dvojnásobně. Čeština má prostě takový potenciál, že když našinec promluví, je to rovnou filosofický traktát. Kam se hrabe němčina! O plných 30% nižší výkon!
Čoveče, vy ste "vůl jak anděl"!
Hawk
06. 02. 2010 | 18:32

IO napsal(a):

Pro značku Pierre: a proč si, Pierre, proboha takové věci vlastně myslíte? Proč si myslíte, že by měl mít tak malý národ, jako jsou ti, co myslí a mluví česky a kterých je nyní jen pouhých 10 milionů a v průběhu dějin jich byla početně jen hrstička ve srovnání s jinými národy a kteří relativně nedávno i se svou kulturou a jazykem doslova jen z á z r a k e m nezanikli, proč si teda myslíte, že právě oni by měli svou literární produkcí převyšovat jiné, obrovské národy, které měly pro svůj kulturní a jazykový vývoj nesrovnatelně lepší podmínky? To jste mě opravdu rozesmál! Já se snad kvůli vám přejmenuju na značku pobavený! Ale abych vám jemněji vysvětlil, jak jsem to myslel, mnohé svědčí o tom, že žijeme v době přelomu, kdy je nutné nejprve formulovat a pak naléhavě najít odpověď na už více než zralé otázky mravní, filozofické, náboženské, na otázky z oborů všech přírodních i společenských věd. Je nutné řešit, jak budeme komunikovat se stroji, které stále více získávají prvky své vlastní inteligence. Tyto úkoly lze provést a sdělit jen operacemi v jazyku. Takže opravdu vůbec nejde o to, kolik se v kterém jazyku vyprodukovalo románů a banálních plků. Jde o to, co nejpřesněji a co nejméně falešně vymyslet a sdělit. A k tomu je čeština vynikajícím nástrojem, to není jen sebechvála, to uznali objektivně i k tomu kompetentní badatelé z mnoha jiných zemí a národů. Pokud o tom snad dosud náhodou nevíte, jste nyní o trochu chytřejší, vidy?
06. 02. 2010 | 19:05

Jirka napsal(a):

Kdo chce, může se podívat na stránky Ústavu pro jazyk český, do rubriky Jazyková poradna. Jsou tam podrobně rozebrány desítky, možná stovky jevů, ve kterých se dělají chyby apod. Také tam pracovníci ústavu pravidelně odpovídají na zajímavé dotazy.
06. 02. 2010 | 21:01

Pierre napsal(a):

1) tady vůbec nejde o objem vyprodukované literatury, ale právě o její myšlenkovou úroveň. Ta pak vůbec nekoresponduje s početností národa, resp. s lepšími podmínkami, o kterých mluvíte. Je zajímavé, že průměrné a podprůměrné literatury u nás vycházelo a vychází zhruba stejně - vzato procentuálně. Žádnou opravdu "velkou" osobnost naše prostředí zplodit nedokázalo. Tuhle myšlenku už dál rozvíjet nebudu, měla to být jen narážka na "úžasný vyjadřovací potenciál ČJ", který jste ovšem nijak nedoložil. Proto jsem chtěl poukázat na to, že se tato skvělá vlastnost naprosto neprojevuje v tradičních oblastech.
2)nevím, co podle Vás svědčí pro to, že zrovna dnes žijeme v "době přelomu, kdy je nutné nejprve formulovat a pak naléhavě najít odpovědi na mravní, filozofické a náboženské otázky". Lze zrovna tak tvrdit, že zájem o tyto otázky nebyl nikdy v historii západní civilizace nižší, než je v současnosti. Resp. s rozvojem vědy a techniky se minimálně teologická problematika prakticky vytratila a pro filosofii je v posledních desetiletích charakteristický "obrat k jazyku", který vědomě opouští většinu spekulativně-metafyzických otázek ve prospěch vědy o jazyce... Jediné, co zbývá jsou "mravní" otázky typu zneužívání vědeckých poznatků pro válečné účely a různé ekologické otázky (od obřích drůbežáren po kácení deštných pralesů). A samozřejmě lidská práva a zločiny proti lidskosti.
Ale i zde je poptávka po formulaci otázek a poptávka po odpovědích malá. Taková je alespoň moje zkušenost. Pokud to vnímáte jinak, měl byste být o něco konkrétnější. Rétorikou nikoho nepřesvědčíte.
3) naprosto nechápu, jak to souvisí s komunikací se stroji, resp. co to, probůh, je komunikace se stroji?! Mám asi slabou fantazii nebo se prostě nedívám na ty správné filmy... Konec Vašeho příspěvku je opravdu temný. Až doposud jsem si myslel, že "stroje", tj. zřejmě počítače, fungují na bázi tzv. umělého jazyka, který skrze strojový binární kód (software) ovládá na polovodičích založenou strukturu (hardware), skrze kterou můžeme ovládat další periferie (dveře, umělé končetiny atd.). Zřejmě máte před očima nějakou situaci, kterou si při nejlepší vůli nedokážu představit.
Mene tekel: Nejsem z Vašeho povídání ani o tolik chytřejší, co by se vešlo za nehet.
06. 02. 2010 | 21:06

Pierre napsal(a):

To I.O.: Ještě jednou jsem si přečetl Váš příspěvek z 1.2., zvlášť poslední pasáž:

"Ne nadarmo se mnoho esoterických směrů myšlení domnívá, že území, na němž se mluví češtinou, a její lid budou hrát velmi významnou roli v právě započavší éře Vodnáře. Proto na druhé straně nemůžeme bláhově přehlížet, že jsou zde jiné národy, které si takovou vůdčí roli od pradávna a i do budoucnosti rezolutně osobují pro sebe a které patrně proto mají zájem češtinu zkomolit a zlikvidovat její optimální rozvoj. Je mnoho indicií, které to potvrzují. Pamatujte prosím na tyto okolnosti, které mají závratnou, nedozírnou důležitost. Zákeřný, skrytý a velmi sofistikovaný útok proti našemu jazyku proto musíme odvrátit. Bděte! A nespoléhejte se na Ústav pro jazyk český v jeho nynějším složení, které si nezasluhuje důvěru!"

Teď mě mrzí, že jsem na Vás vůbec reagoval. Vy jste vobyčejnej xenofobní paranoik. Ještě zbývá, abyste dodal, že to spiknutí je židovské... Ti byli vždy "zákeřní", třeba Jakobson...
Panebože, konspirace za účelem znehodnocení vyspělého českého jazyka! Ach jo!
06. 02. 2010 | 22:28

IO napsal(a):

Drahý Pierre, který hned v úvodu svého příspěvku na téma Pláč jazyka českého říkáte, že jsem "vůl jak anděl"! To by podle mého názoru zasluhovalo příslušnou pozornost editora těchto blogů, protože to porušuje zdejší pravidla. Já občas jsem i hodně jízlivý, ale zatím jsem ještě nikomu nenadával do volů nebo něčeho srovnatelného a od vás si takové urážlivé napadání důrazně vyprošuji!!! Tím naše neplodná rozprava končí, závěrem přijměte moje pounačení, že toho zjevně buď ještě víte příliš málo, nebo jste tady jako provokatér, možná dokonce placený. Ani jedno, ani druhé komunikaci s vámi neumožňuje, varuju tímto před vámi i ostatní účastníky těchto rozprav a doporučuju vám to, co se obvykle nařizuje Hujerovi: metelescu blescu!
07. 02. 2010 | 09:38

Pierre napsal(a):

Původně jsem si říkal, že jsem trochu přestřelil, byť to bylo míněno dost nevinně. Jak o tom ale přemýšlím, nevzal bych zpátky ani slovo. Jedna věc je totiž estetický konzervatismus p. Hořejšího, se kterým můžeme souhlasit nebo ho odmítat, druhá věc je bránit jazyk před vnějším nepřítelem, který "zákeřně" poškozuje jeho úroveň, aby mu zabránil sehrát dějinnou roli, na kterou má nárok... Takových xenofobních nacionalistických blábolů jsem už slyšel spoustu. Z debat se bohužel odfiltrovat nedají, dokud jejich pisatelé nepoužijí sprosté slovo nebo jinak otevřeně neprojeví černotu svojí duše. Tímto zase já upozorňuji účastníky diskuse, že pisatel I.O. se sice tváří náramně kultivovaně, zároveň však otevřeně prezentuje názory, které se podle mě nedají nazvat jinak, než jako xenofobní. Krom toho se snaží vzbudit dojem, že úpadek češtiny je záměrnou akcí národů,
"...které patrně proto mají zájem češtinu zkomolit a zlikvidovat její optimální rozvoj"
a v této souvislosti se snaží probudit nedůvěru k Ústavu pro jazyk český, terý je patrně do této konspirace zapleten:
"A nespoléhejte se na Ústav pro jazyk český v jeho nynějším složení, které si nezasluhuje důvěru!"
Hawk
07. 02. 2010 | 13:38

IO napsal(a):

Značka Pierre se nerozpakuje, nota bene v blogu o kultivované mluvě, hrubě oslovit jiného účastníka rozpravy. Editor diskuse to navzdory mé reklamaci nechává bez povšimnutí. Není zde tedy zaručena neutrální půda pro demokratickou rozpravu, není zde prosazen proklamovaný slib: Nenecháme vás urážet! Za těchto omezujících okolností opravdu nemám chuť dál nechat tuto poměrně velmi kultivovanou diskusi problematickými zaneřáďovat příspěvky značky Pierre, které jsem právě proto doporučil, aby „si šla po svých (metelescu blescu)“. Proto bych rád přestřelku se značkou Pierre ukončil, ale považuji za nevyhnutelné říci ještě alespoň následující: abych si snad v nějakém transcendentálním smyslu nezadal s něčím, s čím bych si opravdu nechtěl zadat, ostře se tímto distancuji od výroku značky Pierre o andělech/andělích a výslovně říkám, že můj názor na Anděly je příkře jiný (n e j s o u volové). Vážil bych si toho, kdyby mě někdo andělem/Andělem nazval. Je docela možné, že značka Pierre svým výrokem mimoděk, nechtěně dala najevo, ze kterého směru jeho kritika mých názorů přichází, jakou skrytou motivaci má. U těchto individuí je zcela běžné, že toho, kdo se zcela oprávněně zastane svých vlastních zájmů a vysloví se proti jejich narušování, sprostě napadnou a okamžitě mají v ruce jeho politickou (xenofob) i psychiatrickou (paranoik) diagnózu. Obě jsou skutečně velmi nebezpečné, fungují jako kladivo na čarodějnice, obviněný se těžko může bránit, protože právě jeho případné protitvrzení, že není xenofobní paranoik, je podle těchto parchantů právě jasným důkazem toho, že xenofobní paranoik je. Důkazem, že je někdo blázen, je totiž právě to, že tento blázen prohlašuje, že blázen není. Blázen ale nemůže vědět, že je blázen, a čím víc si myslí a tvrdí, že není blázen, tím jistější je, že je opravdu blázen. Já se tedy díky značce Pierre můžu snadno dostat do blízkosti věznice nebo blázince, případně vězeňského blázince. Varuji, že to se může stát komukoli, kdo se značce Pierre a jemu podobným znelíbí! Ale je důležité, aby si drahoušek Pierre uvědomil, že je j e d i n ý z těch skoro 5000 čtenářů, kteří dosud tuto rozpravu četli, který tady něco takového vyslovil, a že je otázkou, co si o tom případně ostatní účastníci diskuse pomyslí a jak případně zareagujou. Upřesňuju ještě smířlivě, že jsem skutečně netvrdil a ani nezastávám takový názor (viz výše), že národ mluvící češtinou „má jakýsi dějinný nárok“, to o mně jen mylně tvrdí značka Pierre. Moje vyjádření je prosím třeba chápat přesně tak, jak bylo výše napsáno. Já to pro jistotu ještě rozvedu, aby to bylo ještě zřejmější: ne, že Češi snad mají na úkor jiných národů jakýsi dějinný nárok, naopak, ostatní národy nám možná budou vděčny, jestliže se nám, česky mluvícím, snad na základě speciálních vlastností našeho jazyka, umožňujících brilantní myšlení, podaří vymyslet něco, co ty ostatní národy i nás posune kupředu, nebo alespoň uchrání před pádem do jakéhosi marasmu. Nejde tedy o ž á d n é vyvyšování Čechů, o žádné xenofobní přehlížení jiných národů. Bylo by však skutečně dobré, kdyby se i všechny ostatní národy chovaly takto. Je si značka Pierre nezvratně jista, že se tak opravdu všechny ostatní národy bez výjimky chovají?
07. 02. 2010 | 14:26

Pierre napsal(a):

Toto napsal I.O.o něco výše:

"Ne nadarmo se mnoho esoterických směrů myšlení domnívá, že území, na němž se mluví češtinou, a její lid budou hrát velmi významnou roli v právě započavší éře Vodnáře. Proto na druhé straně nemůžeme bláhově přehlížet, že jsou zde jiné národy, které si takovou vůdčí roli od pradávna a i do budoucnosti rezolutně osobují pro sebe a které patrně proto mají zájem češtinu zkomolit a zlikvidovat její optimální rozvoj. Je mnoho indicií, které to potvrzují. Pamatujte prosím na tyto okolnosti, které mají závratnou, nedozírnou důležitost. Zákeřný, skrytý a velmi sofistikovaný útok proti našemu jazyku proto musíme odvrátit. Bděte! A nespoléhejte se na Ústav pro jazyk český v jeho nynějším složení, které si nezasluhuje důvěru!"

Podle mě je to výmluvné až až. A můžete to "okecávat", jak chcete. Zejména poslední řádky jsou, opakuji, "paranoidní" (kde uvádíte jakýkoli důkaz, že vůči českému jazyku podniká někdo nějaké akce? Paranoidní jsou : "přehnané a nedoložené obavy o vlastní bezpečnost, někdy spojené s konspiračními teoriemi"). Z této paranoii vyplývá Vaše xenofobie (strach z cizinců, v tomto případě pocit ohrožení našeho jazyka akcemi ze strany jiných národů, které si nárokují jakousi vůdčí roli). V úplně poslední větě pak upozorňujete na vnitřního nepřítele (Ústav pro jazyk český), který má zřejmě na zmiňované konspiraci svůj podíl. To by se dalo klasifikovat jako pomluva.
V této souvislosti pokládám za vhodné se Vám, volům i andělům, omluvit za nevhodné propojení, které jsem provedl mezi těmito entitami. Volové ani andělé nejsou ze své podstaty ani paranoidní, ani xenofobní. Mea maxima culpa!
07. 02. 2010 | 15:06

IO napsal(a):

Pro zjednodušení své argumentace jsem se výslovně nezmínil o tom, že mi ke dvěma závažným diagnózám byla přičtena ještě jedna, respektive po upřesnění dokonce dvě závažné přitěžující okolnosti. Ano, ano, to dobře známe, tímhle způsobem si myslíte, že srolujete kohokoli se vám zamane! Já jsem tedy nejen xenofob, nejen xenofobní paranoik, dál mi přitěžuje, že jsem konspirující xenofobní paranoik, a to dokonce takový, který si k tomu vyhledává vnitřní nepřátele! A náhle se demokratická rétorika mění v prudce totalitní! Bohužel je pro mě a kohokoli, koho drahoušek Pierre uvrhne do mé situace, malou útěchou, že u těch kriminálních diagnóz mi může aspoň trochu pomoci „tadlecta oučinná lítost“ (Josef Švejk, potažmo Jaroslav Hašek, jeden z největších protiválečných románů všech dob, napsali ho ale jen nějací čeští podomci a lokajové). Protože obvinění ze stihomamu, nota bene v souběhu s přitěžujícími okolnostmi, to už mi nikdo neodpáře a pobyt v blázinci mám teda vlastně jistej? Není snad zavírání do blázince běžná totalitní praktika? Je, zcela evidentně, drahý Pierre! Opakuju, co jsem vám už napsal výše: je tady možnost, že zatím víte ve srovnání se mnou příliš málo. Tak se porozhlédněte, něco si nastudujte, popřemýšlejte nad tím, třeba pak budete chytřejší. A přestanete plést oprátku na lidi, kteří si ji nezaslouží.
07. 02. 2010 | 15:23

Pierre napsal(a):

Vy se tedy umíte opájet vlastní výřečností!
Mimochodem, paranoici ani xenofobové obvykle v blázinci nekončí. Naopak, pokud se dostanou k moci, zavírají do nich jiné (Stalin je krásný příklad).
Paranoia a xenofobie jsou v naší společnosti velmi rozšířené a prakticky nevykořenitelné. Jakékoli přilévání oleje do tohoto ohně je buďto zlá vůle nebo hloupost. Mě žádná "éra Vodnáře" nezajímá, ani úloha českého jazyka, resp. česky mluvícího lidu. Zajímá mě naopak hrozivá zaostalost kritického myšlení v naší zemi. Ta se projevuje v tendenci věřit kdejakému blábolu, hlavně když to je lidu po chuti. Velká část obyvatel opírá své názory o informace Deníku Blesk, Šíp apod. a je naprosto nezpůsobilá rozlišovat mezi fakty a výmysly.
A Vám říkám znovu: jaké máte pro svá tvrzení důkazy? O jaká fakta je opíráte? Zatím pouze mlžíte a strašíte.
07. 02. 2010 | 16:43

IO napsal(a):

Paranoici se od příslušného stupně svého zdravotního postižení bohužel v nějakém uzavřeném léčebném zařízení s určitým režimem nevyhnutelně ocitnou. Jsou to pak už těžce nemocní lidé, které musíme litovat a o které musíme pečovat. Bohužel péče o ně podle mého tušení není optimální. Stalin, Hitler, patrně i Mao Ce-Tung a mnozí další byli podle mých aktuálních poznatků psychopati mnohem nebezpečnějšího druhu, ti nejnebezpečnější psychopati vůbec. Psychopatů tohoto druhu je v lidské populaci neustále průměrně 6 procent, takže jsou i mnohem níž na pyramidě moci, než byli ti výše jmenovaní. Stihomam měli patrně kromě dalších jako vedlejší, doprovodnou, možná ne vždy se projevující diagnózu. Psychopatie výše jmenovaných byla navíc na rozdíl od stihomamu vrozená, byli to rození, patrně dědiční psychopati. Deníky Blesk a Šíp jsem zatím nikdy ani neotevřel, dávám přednost jinak strukturovaným a jinak zaměřeným zdrojům svých informací. Opakuji: nediskutujeme zde na neutrální půdě. Asi byste se osypal kopřivkou, kdybyste věděl, kdo je majitelem Aktuálne.cz, alespoň podle mých informací – a byl byste právě o kousek chytřejší. Proto zde nemůžu explicitně uvést důkazy, můžu jen bez důkazů varovat a očekávat, že ti, co to čtou, si o tom pomyslí své. Divil byste se, kolik z nich má právě jiné mínění než vy, a možná by vás to přimělo zacouvat, pokud ovšem nejste provokatér. Já teď na chvilku chci předpokládat, že nejste provokatér, a tak na vaše přání řeknu něco trochu bližšího. Jak se zdá, nejste na rozdíl ode mě zkušený specialista v oblasti češtiny, a proto na rozdíl ode mě nemůžete vidět procesy, které se odehrávají. Ale jsou tady významná, dlouhodobě veřejně diskutovaná témata, na která vás mohu odkázat, která se toho mého varování úzce dotýkají. Reforma vzdělávání, o které většina odborníků i veřejnosti soudí, že má katastrofální průběh i výsledky. Protože ale vzdělávání v jakémkoli předmětu nemůže probíhat mimo jazyk, vedlejším produktem katastrofální reformy vzdělávání je i katastrofa pro češtinu. Reforma české vědy, přesněji částečně státem placeného základního vědeckého výzkumu, o které se opět většina odborníků i veřejnosti domnívá, že má katastrofální průběh i výsledky. To se negativně dotýká také vědeckého bádání v oblasti stavu a dalšího rozvoje češtiny. Naproti tomu je ale soukromými granty podporováno, aby chytří Češi s pomocí svého jazyka našli způsoby, jak mluvenou řečí komunikovat se stroji, což ale obráceně znamená naučit stroje rozumět mluvenému jazyku lidí. Tak, jak se chytří Češi vyřešení tohoto úkolu přibližují, zároveň se přibližuje možnost tuto novou schopnost strojů velmi nebezpečně zneužít. Ponechám na vaší představivosti, abyste si domyslel, o co půjde.
07. 02. 2010 | 17:22

Jirka napsal(a):

Pane Hořejší, nelíbí se Vám 'diskuze' ale píšete 'televize'. To by se přece taky mělo odmítnout a do slušné společnosti nepouštět.

(Co takhle připustit, že se jazyk mění, a že kultura vyjadřování spočívá v jiných věcech, než jestli se někde píše 's' nebo 'z'. Podle Vašich kriterií by totiž takový Shakespeare byl směšný a ubohý.)
08. 02. 2010 | 16:08

IO napsal(a):

Po značku Jirka: jak by se to tedy správně mělo psát: diskuse, nebo diskuze, nebo dizkuse, nebo dizkuze, co myslíte? Když už se říká a píše televize, nemělo by se taky říkat a psát komize, komizař, komizařství, komizariát? Neměly davy rozhořčených občanů táhnoucích na Pražský hrad správně volat: "Demizi, demizi!"? A troufnul byste si je v tu chvíli na jejich chybnou výslovnost upozornit s tím, že se to zítra bude psát ve všech novinách?
08. 02. 2010 | 19:51

IO napsal(a):

Protože slovo "diskuse" je slovo přejaté do češtiny z latinského jazyka a příslušné latinské slovo zní "discus", mohlo by se tedy také psát a číst: discuse, dizcuse, discuze, dizcuze?
09. 02. 2010 | 08:27

IO napsal(a):

Ještě dovětek k tomu, co u mě kritizovala značka Pierre. Jde speciálně o Českou kotlinu a lid v ní žijící. Byla tady dlouhá staletí obdobná situace jako ve Švýcarsku: tam jeden lid mluví čtyřmi jazyky, které si ale navzájem nejsou tak vzdálené. Lid, který jako svoji obýval Čechy, mluvil dvěma mateřskými jazyky: němčinou nebo češtinou, často oběma zároveň. Ti lidé byli často přímo dvojjazyční (bilingvní), měli dva mateřské jazyky češtinu a němčinu. Ale v tom byla ta odlišnost od Švýcarska, že tyto dva jazyky byly jen vzdáleně příbuzné. A žili tady také nespočet generací lidé, kteří byli dvojjazyční, přičemž jejich mateřskými jazyky byly hovorová hebrejština (jidiš) a němčina a ti nejschopnější z nich mluvili jidiš, německy a česky a elita těchto lidí patrně dokonce běžně používala čtyři jazyky: jidiš, němčinu, češtinu a spisovnou hebrejštinu, která je od hovorové jidiš dost odlišná. Jak zvolna vychází najevo, spisovná hebrejština má možná velkou vnitřní sílu, hlasitým pronesením určitých vět ve správné výslovnosti spisovné hebrejštiny je snad dokonce možné přivolat Ďábla, zaklínat, zaříkávat, proklínat. Dokonce už zase začíná být představitelné, že pomocí nějaké formule pronesené v hebrejštině bylo možné ovládat Golema. Tato jazyková situace byla v Čechách po mnoho staletí především v Praze. A je možné, že to byl onen tavicí tyglík, o kterém se zmiňuje značka Pierre, který v Praze zanechal zřetelné a důležité stopy. Velcí umělci německého slova žili a tvořili mimo Německo, v Praze, například největší německý lyrický básník Rainer Maria Rilke, který básnil německy, ale běžně mluvil také česky. Dále proslulý Franz Kafka, považovaný za jednoho z největších spisovatelů nejen německých, ale světových. Ten byl bilingvní jidiš/němčina, tvořil německy, ale pracoval v bance, kde psal a mluvil česky. Autor snad nejvýznamnějšího literárního díla v češtině (romantická báseň Máj) se vlastně jmenoval Karl Ignaz Macha. Rukopisy Smetanovy Mé vlasti jsou autorem vlastnoručně nadepsány Meine Heimat, jednu z těchto symfonických básní Friedrich Smetana nazval Aus dem Böhmens Flur und Hain (Z českých luhů a hájů). Zdejší národní (lidová) hymna, opěvující krásu Čech/Böhmen, má český i německý text (Wo ist mein Heim?) a byla vroucna uctívána lidem žijícím v Čechách, ať právě mluvil česky nebo německy. Je dost možné, že tohle se také promítlo do značné vnitřní síly češtiny, která má ve srovnání s hebrejštinou určitou výhodu v tom, že jako písmo používá jen mírně upravenou latinku, tedy písmena latinské abecedy, která jsou v podstatě společná pro celou euro-americkou-australskou civilizaci. Takže musíme být taktní, když po sobě metáme a vzájemně o hlavu otloukáme „národy“, obviňujeme se z xenofobie, protože v Čechách to byl po většinu jejich dějin falešný přístup, taky prostě žil lid, který mluvil česky a německy, tak jako v Kanadě žije lid, který mluví anglicky a francouzsky. A nejslavnější panovník Království českého byl koneckonců Lucemburčan. Pak je opravdu plytké uvažovat v mělkých kategoriích národů o situaci v České republice, je to všechno mnohem hlubší a složitější.
10. 02. 2010 | 20:16

IO napsal(a):

Rád bych ještě zmínil tři stylové nešvary, které bohužel televizní spíkři ve zpravodajství a bohužel taky některé tištěné sdělovací prostředky „rády“ používají. Za prvé jsou to takzvané „ice“: místo aby normálně česky řekli/napsali, že krátce po loupeži byli zadrženi tři lupiči, hlásí, že byla zadržena p ě t i c e lupičů. Jakýsi trestný čin spáchala povedená č t v e ř i c e pachatelů, na záchytce se tu noc k vystřízlivění sešla o s m i c e opilců. A tak dále. Za druhé a třetí mluví či píšou, jako by vůbec nemysleli na to, co vlastně doslova říkají. Tak se mnohokrát za den stále znovu dozvídáme, že někdo někde s k o n č i l. Skončil nejen na policejní stanici, nejen ve vazební věznici, skončil taky na úřadu práce, hlásí nám dokonce pohotově, že šťastná maminka s k o n č i l a v porodnici! Ale ten dotyčný člověk na tom dotyčném místě ve skutečnosti neskončil, neumřel tam, jen se tam dočasně ocitl! A také si vůbec neuvědomují, že někdo někde může „skončit“ k v ů l i něčemu (třeba kvůli svému opilství nebo kvůli své kriminalitě), zatímco někdo se někde může třeba ocitnout d í k y něčemu. A protože „díky“ souvisí významově úzce se slovem „děkovat“, nemůžeme tuto předložku dát tam, kde by se dotyčný za ten důvod, kvůli kterému někde „skončil“, opravdu nepoděkoval. Pak tam opravdu není „díky“ něčemu, ocitl se tam chudák „kvůli“ něčemu. A naopak, pokud je ten dotyčný za něco vděčný, pak je vděčný „díky“ něčemu.
12. 02. 2010 | 10:18

IO napsal(a):

Pardon, opravuji: krátce po činu byla zadržena t r o j i c e lupičů.
12. 02. 2010 | 10:22

IO napsal(a):

V předposledním příspěvku mi bohužel vypadlo trochu důležité slovo. Zde tedy tu větu trochu vylepšuji: Lid, který jako svoji domovinu (Heimat) obýval Čechy/Böhmen, mluvil dvěma mateřskými jazyky: němčinou nebo češtinou, často oběma zároveň. A snad ještě doplním: "Čech" se německy řekne "ein/der Tscheche". Německé slovo "Böhm" neznamená vlastně "Čech", ale "člověk, který pochází z Čech (aus Böhmen)", přičemž tento člověk, který třeba nějak přesídlil do Německa nebo třeba do německy mluvící části Moravy, a podle svého původu "z Čech" teprve tam dostal svoje příjmení "Böhm", mluvil jako svým mateřským jazykem německy nebo česky. Proslulé "české sklo" se ovšem německy nejmenuje "tschechisches Glas", ani třeba "Glas aus Tschechien", vždy se jmenovalo a jmenuje "böhmisches Glas", případně "Glas aus Böhmen" (bohemian glas) a v Čechách/in Böhmen ho vyráběli skláři, kteří jako svým mateřským jazykem mluvili obvykle německy, méně často česky.
12. 02. 2010 | 10:38

IO napsal(a):

Z mého pohledu náhle se objevil následující jazykový nešvar. Skromně se domnívám, že nejde o náhodu, ale o neblahý příspěvek Ústavu pro jazyk český k dalšímu smysluplnému vývoji češtiny. Spíkři a další nechtění jazykoví komici jakoby úplně zapomněli, co bylo do nedávna normální, totiž že sloveso „bojovat“ se může vázat se dvěma různými předložkami, buď vždy jen s jednou, nebo dokonce s oběma současně. Významově jednoznačná je vazba s předložkou „proti“: bojovat proti něčemu nebo proti někomu. Významově jednoznačná je vazba s předložkou „s“: bojovat s něčím a s někým, a to ve smyslu bojovat ve spojenectví s někým, bojovat spolu s někým jako jeho spojenec. Ale horší je, když spíkři řeknou, že „pacient bojuje s těžkou nemocí“, že „firma bojuje se značným propadem tržeb“. Tam už je jasné, že ona „těžká nemoc“ není pacientův spojenec a také že firma nebojuje ve spojenectví s propadem svých tržeb. Je to totiž právě naopak. Pokud spíkři zapomenou, že sloveso „bojovat“ má taky vazbu s předložkou „proti“ a omezí se na to, že spojku „s“ používají v obou významech (spojenectví i protivnictví), jednoznačně tím výrazně ochuzují češtinu, protože potom už nejsou schopni vyjádřit, že někdo bojuje (ve spojenectví) s něčím proti něčemu jinému. To bylo ještě donedávna běžné a normální. Pokud je, jak se skromně domnívám, právě tohle výsledek jazykového břídilství brusičů z Ústavu jazyka českého, domnívám se, že proti nim bojuji oprávněně a že to žádný polovzdělanec a nedouk jako je značka pierre nemůže vydávat za žalovatelnou pomluvu. Blbost je totiž, dámy a pánové, prostě blbost a jako blbost ji po právu musíme označit, pramálo bychom si pomohli, kdybychom si snad chtěli nalhávat, že blbost je něco jiného než právě blbost. Jedině bychom ji snad decentně mohli nazvat „kyd mlna“.
23. 02. 2010 | 15:48

IO napsal(a):

Další zhovadilost, která je podle mého názoru taky výsledek průkopnického (nebo spíš podkopnického) jazykového brusičství soudobého Ústavu pro jazyk český, protože se to taky objevilo náhle a současně na všech zpravodajských televizích, jako by jim to tehdy někdo byl býval poradil – doporučil – nařídil. To je ta nechutně znějící spodoba znělosti neznělého „k“ na znělé „g“, která předtím v češtině nebyla, ale při superortodoxním chápání fonetiky češtiny lze k takové pitomosti samozřejmě dojít. To jsou ty libě znějící jazykové skvosty jako „gvůli“ (tím se myslí prostě „kvůli“), „gvolbám“ (tím se myslí „k volbám“), „gmému údivu“ (tím se myslí „k mému údivu“). Mám pocit, že už to zase zvolna začíná mizet, že sami spíkři nahlédli, jaká to je pitomost. Pokud by totiž mělo něco takového platit, musely by tuto spodobu znělosti mít i dvě další s „k“ příbuzné hlásky, totiž „p“ a „t“. Pak bychom tedy měli vlastně vyslovovat „dramvaj“ (tramvaj), „drochu“ (trochu), „broutek“ (proutek)...
23. 02. 2010 | 16:28

IO napsal(a):

Snad ještě jeden jazykový démant do koruny: "goknu" (tím se myslí "k oknu").
24. 02. 2010 | 18:26

IO napsal(a):

Koneckonců: velmi mnoho Němců, když se jich zeptáte na Prahu, vám upřímně a se zanícením odpoví, že Praha je snad nejkrásnější německé město :-) A ještě jedno si prosím uvědomme: dosud nejskvělejší, geniální hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart, pocházející ze Solnohradska, německy myslící, německy mluvící a německy komponující, který jako skvělý hudebník skoro celý život putoval po Evropě, žil a tvořil po jistou dobu v Praze a je velmi významné, co jednou řekl: Moji Pražané mi rozumějí! Ten, jehož osud byl tak těžký kromě jiného právě proto, že mu pro jeho výjimečnost a genialitu většina lidí kolem něj nerozuměla, jasně cítil a vyslovil, že lid žijící v Praze ho chápe, že mu rozumí!!
03. 03. 2010 | 10:32

IO napsal(a):

Snad ještě dodejme, že většina Francouzů je přesvědčena o tom, že nejlepší a nejlibozvučnější francouzštinou se hovoří ve Š v ý c a r s k u ve městě Neuchatel, respektive v nedalekém, ale větším švýcarském městě Lausanne! Stejně tak se většina Němců, včetně německých středoškolských profesorů němčiny, jak vím z vlastní osobní zkušenosti, domnívá, že nejčistší němčinou se od pradávna mluvilo v P r a z e!
05. 03. 2010 | 09:13

IO napsal(a):

Snad ještě jeden dovětek: šetření! Policie případ „šetří“ jako vraždu! Dosavadní „šetření“ orgánů činných v trestním řízení přineslo překvapivé poznatky. Proč už prosím policie, případně snad i orgány činné v trestním řízení nevyšetřují, co mají vyšetřovat – oni to šetří!! Co to je prosím za pitomost? Když už se v jiném zdejším blogu jistý mladičký jazykozpytec opakovaně odvolává na to, že se „to tak prostě říká“ a že „se tak prostě mluví“ – ukažte mi prosím normálního člověka, který tohle píše nebo říká! Asi by vám řekl, abyste se nechali vyšetřit sami – ale u psychiatra! Kromě hromadných sdělovacích prostředků nikdo tohle abnormální, směšné „šetření“ prostě nepoužívá, tak ať s tím jdou už konečně dotyční „šetřilové a šetřilky“ taky do řiti.
17. 03. 2010 | 19:47

IO napsal(a):

„Věc je v šetření“, oznámila věcně útisková mluvčí policie v Kocourkově pod Parezem :-)
22. 03. 2010 | 13:09

tečka závěrem napsal(a):

Shrnutí:
1) IO je evidentně jediným obyvatelem české kotliny, který rozumí češtině - A co Jan Tleskač???
2) debata jednoho účastníka = monolog
3) Neprzněme si češtinu úmyslně, ale kvůli maličkostem se nevymlaťme - jazyk bez mluvčích jest jazykem mrtvým
02. 04. 2010 | 22:34

Poptropica napsal(a):

thanks you very much for your information
07. 04. 2010 | 06:22

IO napsal(a):

Pro značku tečka závěrem: to vaše shrnutí ve třech bodech se vám podle mého názoru jako „taková hezká tečka za tou naší rozpravou“ ne úplně povedlo. Nevím, kdo je Jan Tleskač, a ani mě to nezajímá. Asi jste si nevšiml(a), že v rozpravě je sice jen několik desítek příspěvků, hodně je jich tentokrát taky ode mě, ale těch pár desítek příspěvků si do této chvíle přečetlo přibližně pět t i s í c osm set čtyřicet šest (!) čtenářů, většinou mlčících, ale asi rozumějících, chápajících a beroucích na vědomí. Jazykové nešvary, na které jsme výše autor blogu, já a další poukázali, spíkři podle mého skromného dojmu kupodivu přestali používat. Že by se snad poučili tady? Nebo kde jinde asi? Takže on to tady tentokrát opravdu nebyl monolog, ta rozprava tady nebyla zbytečná. Česká kotlina (Böhmisches Becken) se píše s velkým počátečním písmenem Č (Česká), ne, jak píšete vy, s malým č, je to vlastní jméno zeměpisného útvaru. A protože jste si dal(a) značku „tečka závěrem“, tak vás upozorňuju, že právě vy byste proto na onu „tečku závěrem“, tedy na tečku za vaším příspěvkem, kde chybí, neměl zapomenout. A ještě jedno „mimochodem“: tady jsme na blogu, nikoli ve žvástech pod novinovým článkem. Takže tady jsme v první řadě v dialogu s autorem blogového textu, ten je tady stále přítomen a především kvůli němu sem své příspěvky píšeme, měli bychom reagovat na jeho úvodní text a ve svých příspěvcích se hlavně s ním vyrovnávat, a ne si vzájemně otloukat hlavy s jinými diskutujícími. Takže i kdybych tady měl příspěvky jen já sám a i kdyby – jako tentokrát – na ně autor blogového textu v diskusi nijak výslovně nereagoval, jsou tady moje příspěvky logicky a právem. A protože až na značku pierre proti mým příspěvkům dosud nikdo nic nenamítal (ani značka pierre už nic nenamítá), můžete si klidně myslet, že jsem největší odborník na češtinu: nikdo nic namítnout nepotřeboval, protože se mnou souhlasí, nebo se na žádnou námitku nezmohl. Mám ještě jeden nebo dva příspěvky v hlavě, jen jsem dosud neměl čas a sílu je zformulovat. A proto se s vámi zatím loučím jako v kurzu vybrané češtiny slovy: ÁÁÁlez kute!
07. 04. 2010 | 17:50

Bohemista napsal(a):

Problem pusobi predevsim cesti bohemiste. Vytvorili nazvoslovi pro humanitni vedy, ktere si proste vycucali z prstu jak se jim libilo a hodilo aniz by brali v uvahu, ze maji na starost cesky jazyk. A tak ohybali slova recka i latinska do tvaru nevidenych a cele to oduvodnili cechovnim argumentem o potrebe uzavrenosti oboru a nesrozumitelnosti pro hloupy plebs, byt to formulovali jako pozitivum.
Faktem je, ze drtiva vetsina techto vyrazu je synonymem jednoslovnych ceskych slov a krom potreby exkluzivity tak zadny racionalni argument pro zavedeni ciziho slova neexistuje.
Diky uziti techto paslov pany jako Prucha v kdejake ucebnici pedagogiky nabiraji uz nejaky ten patek vyucujici dojem, ze kdyz je nenapada vhodne slovo, mohou sahnout pro nejake zajimave, ktere nedavno slyseli, priohnout ho do pekne formy a pouzit jako vyraz pro cokoliv. Pak nezbyva nez brat jako dobre, kdyz netrefi moc daleko.
21. 05. 2010 | 13:55

IO napsal(a):

V posledních letech se soustavně setkávám s velmi zvláštní novinkou ve vyjadřování. Všimněte si jí prosím taky, věřím, že brzy k tomu budete mít osobně příležitost. Nejprve to začali říkat ti, co byli pro svoji práci u zákaznických přepážek bank, pojišťoven, dodavatelů energií apod. vyškoleni, jak mají mluvit. To znamená, že jim někdo v podstatě předložil, jak se s Vámi mají bavit a do jaké pozice Vás mají soustavně manipulovat. Určitě jste to už slyšeli: když přijde chvíle, kdy se při svém jednání například máte podepsat, nebo třeba máte zaplatit správní poplatek, Váš protějšek za přepážkou řekne: P o p r o s í m vás, abyste se (mi) semhle podepsal, abyste (mi) zaplatil správní poplatek... To „poprosím vás“ je tvar budoucího času, to znamená, že váš protějšek vám pouze nezávazně slibuje, pouze Vám dává nezaručenou vyhlídku na to, že vás skutečně poprosí, že vám skutečně řekne „prosím“. Ale doopravdy to neudělá, svůj příslib prostě nesplní!! Tím mění celou konstelaci vašeho jednání s ním a prostě odmítá vás o cokoli prosit a do role jakéhosi quasiprosebníka tím manipuluje vás. A to navzdory tomu, že vy jste tam jako (pan) zákazník, jehož peníze banku, pojišťovnu i toho zmetka naproti vám financují. Tímto jediným slovíčkem se poměr mezi vámi a dotčenou institucí zákeřně mění a vás odkazuje do výrazně slabší role, než jaká vám podle skutečnosti přísluší! Jsou to zdánlivě nepatrné úkroky, ale drze a bezostyšně z nich ční arogance, nadutost, vaše přezírání a zesměšňování! Doporučuju vám: počkejte si až na to příslušné „prosím“, anebo si ho přímo asertivně vyžádejte! To pak na vás bude příslušný pán nebo dáma čumět jako jelec!
01. 09. 2010 | 19:14

p90x Workout DVD napsal(a):

11. 09. 2010 | 09:34

p90x Workout DVD napsal(a):

17. 09. 2010 | 08:17

IO napsal(a):

Ještě k té mé „paranoidní xenofobii“, kvůli které mě výše napadla značka pierre. Opět něco k vašemu zamyšlení. Ale není to jednoduché, tak se prosím soustřeďte. Jistě víte, že v češtině se často říká: to je pro mě španělská vesnice. To je staré české rčení pocházející až ze středověku. Říkáme tím, že „to“ je pro mě úplně neznámá, snad i těžko představitelná věc. Vzniklo to pravděpodobně tak, že ve Španělsku ve středověku kvůli častým vpádům Maurů vlastně nebyly žádné vesnice, španělské obyvatelstvo muselo žít, aby maurské řádění přežilo, téměř výhradně jen v opevněných městech. Proto byla vesnice ve Španělsku něco nevídaného. A představte si, že v němčině, a sice hlavně v Německu, nikoli v Rakousku, se běžně používá dost obdobné rčení: to je pro mě česká vesnice, vesnice v Čechách (das ist für mich ein böhmisches Dorf). Všimněte si prosím, že se výslovně mluví o „Böhmen”, Němci v tomto rčení nikdy neříkají ani „tschechisches Dorf“, ani „mährisches Dorf“. To německé rčení „das ist für mich ein böhmisches Dorf (doslova: to je pro mě vesnice v Čechách) znamená: to je pro mě něco zcela neznámého a nepředstavitelného, nebo jen těžko představitelného. Proč Němci něco takového říkají, kde se tohle jejich rčení vzalo? Při pohledu Němce žijícího v Německu vládla ve vesnici v Čechách často pro něj nepochopitelná a nepředstavitelná situace, kdy tam žili nejen vedle sebe jako sousedé, ale doslova spolu v rodinách lidé, kteří mluvili a rozuměli dvěma různým jazykům, z nichž jeden – čeština – byl a je pro Němce těžko pochopitelný, doslova nepochopitelný, neuměl a neumí si představit, jak by mohla taková vesnice jako celek fungovat, byť z těch někdejších česko-německých vesnic a měst už jsou v Čechách jen nepatrné zbytky (smrt ve válce, odchod a odsun jejich německých obyvatel po 2. světové válce).
14. 10. 2010 | 19:50

IO napsal(a):

K tomu je ještě třeba dodat: německý text národní (lidové) hymny Kde domov můj? (Wo ist mein Heim?) se výslovně vztahuje jen na Čechy (Böhmen), ne na Moravu, ne na české Slezsko. Slovům „země Česká, domov můj!“ v německém textu naší hymny odpovídají slova „schönes B ö h m e n, mein Heim!“ Jak jsme si už výše řekli, Čechy/Böhmen obývali lidé, kteří se německy nazývají obecně „Böhm“. Český výraz pro to není příliš známý, ale měli bychom je vlastně nazývat Bémák. My, co jako původní, autochtonní obyvatelstvo žijeme v Čechách, jsme tedy, dámy a pánové, Bémáci. Bémáci/Böhmen žili v Čechách/in Böhmen a mluvili buď německy, nebo česky, často více či méně oběma těmito jazyky současně. A právě proto, že po generace dokázali svými mozky myslet střídavě česky nebo německy, že plynule přepínali z jednoho tohoto jazyka do druhého, mozek Bémáků a jejich děděné jazykové a další schopnosti jsou specificky mimořádné. Protože čeština a němčina jsou dva relativně vzdálené, vzájemně poměrně málo příbuzné jazyky. Čeština je jazyk slovanský, němčina je jazyk germánský, čeština je jazyk introflexivní, němčina je jazyk flexivní. To, co vzešlo ze společného myšlení a ze společné práce Bémáků, svět dodnes vysoce oceňuje! Za Velkou louží si tradičně speciálně vybírají, odkud mají pocházet československé, respektive české stroje: pokud možno z oboujazyčného českoněmeckého území takzvaných Sudet! Dámy a pánové, vítejte mezi námi, Bémáky!
14. 10. 2010 | 20:09

منتديات napsal(a):

http://www.tran33m.com/vb/
http://www.tran33m.com
http://www.tran33m.com/vb/s...
http://www.tran33m.com/up
http://www.tran33m.com/dir
http://www.game.tran33m.com
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
08. 12. 2010 | 07:22

Návštěvník z korektorova blogu cz napsal(a):

Je to sice rok a půl starý článek, nicméně tematicky nadčasový (alespoň by při svém zacílení měl být), proto jistě neuškodí, když připojím stručný komentář:

Autor má pravdu v tom, že český jazyk je dnes zejména (a nejen) mediálně týrán, ba drcen na prach až k pláči. Jenomže neméně hořce čeština pláče i nad tímto článkem samotným. Vedle několika trefných postřehů se zde kupí nešťastné omyly, úsměvné dojmy, ale i nebezpečné nesmysly zdůvodňované jakýmisi pseudovědeckými vývody. Je to bohužel smutnou ukázkou toho, jak nešťastná je dnešní bezbřehá svoboda slova, kdy může kdokoli veřejně psát o čemkoli, i když je pro něj dostatečná erudovanost v daném oboru nedostižnou metou.

Nazývám proto fenomén blogerství ne svobodou slova, nýbrž diletantstvím slova. Ale o to tu, koneckonců, vlastně jde, že...
20. 07. 2011 | 13:53

virginia car insurance napsal(a):

Hello, you used to write fantastic, but the last few posts have been kinda boring… I miss your tremendous writings. Past few posts are just a little out of track! come on! <a href="http://invirginiaautoinsurance.com/">car insurance virginia</a>
11. 08. 2011 | 01:04

AlKas napsal(a):

Vážená většino diskutujících!
Vy nediskutujete o stavu českého jazyka.
Vy diskutujete o stavu české společnosti!
Jen maličká indicie:
Kolik z vás si svůj příspěvek před odesláním nepřečetlo a muselo pak psát opravy?
30. 01. 2012 | 13:03

mortgage loans napsal(a):

freelance writer
07. 03. 2012 | 14:22

Jirka napsal(a):

Pouze malo gramotne osoby pisou "sõma-sõmatos" v latince, spravne se to ma psat v alfabete (σῶμα). Takze pane Horejsi priste to prosim napiste spravne.
20. 02. 2013 | 08:48

Kaacz napsal(a):

IO: líbí se mi váš narcisismus.
> nikdo nic namítnout nepotřeboval, protože se mnou souhlasí <
Někdo třeba nenamítá, protože už má zkušenost, že trolly není radno krmiti. Někteří trollové jsou ale dobře nakrmeni předem a zaplňují stránku samolibým balastem..
PS: ten počet přečtení je na celou stránku včetně článku - kde berete tu drzost si myslet, že Vás všichni četli ? :)
31. 07. 2013 | 10:32

Kaacz napsal(a):

Je smutné, když někdo agituje za český jazyk .. a nepíše mezery za interpunkcí. Ten humus se nedá číst. Koho se to týká, zamyslete se nad tím.. :)
31. 07. 2013 | 10:34

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy