Setkání Yettiho a Mauglího na Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty MU v Brně aneb časopis Anthropologia integra „za všechny prachy zdarma“

19. 12. 2010 | 05:50
Přečteno 24588 krát
Při předvánočním setkání na Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity uskutečněném 16. prosince 2010 v rámci pravidelného Antropologického semináře došlo k mimořádné události. Na půdě zmíněného ústavu se setkali významní protagonisté výzkumu celostní (biologicko-socio-kulturní) antropologie – Yetti a Mauglí.

Setkání Yettiho a Mauglího na Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty MU v Brně aneb časopis Anthropologia integra „za všechny prachy zdarma“

Při předvánočním setkání na Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity uskutečněném 16. prosince 2010 v rámci pravidelného Antropologického semináře došlo k mimořádné události. Na půdě zmíněného ústavu se setkali významní protagonisté výzkumu celostní (biologicko-socio-kulturní) antropologie – Yetti a Mauglí.

V Antropologickém slovníku aneb co by mohl o člověku vědět každý člověk (viz http://is.muni.cz/do/1431/UAntrBiol/el/antropos/index.html) se o Yettim uvádí:

Yetti (z tibetštiny: gja’ dred [já de], „rezavý medvěd“), sněžný člověk; hypotetický primát velkého vzrůstu (až 250 cm) a intenzivního ochlupení, žijící prý ve vysokohorských oblastech pohoří Himálaje v úrovni sněžné čáry. Yetti, údajně tvor podobný primátu, je součástí mytologie původního obyvatelstva tibetského a nepálského Himálaje. Nepálci jej nazývají Vanmánčhé (doslova „Lesní muž“, přeneseně „Křovák“) či Kančandžanghá ráččhés (Démon [Zlý duch] z Káčaňdžungy). Tento hypotetický tvor má své protějšky v mýtech jiných etnik. Za severoamerickou paralelu k himálajskému Yettimu je považován Sasquatch (z jazyka Sališů: se’sxac, „divoký muž“), označovaný též jako Bigfoot. V centrální Číně v provincii Chu-pej (Hubei) je to Jeren, v mytologii Austrálců vystupuje Yowie. Mýtus o existenci Yettiho je od třicátých let 19. století opakovaně udržován nepřímými doklady (například stopami ve sněhu) či neověřitelnými zprávami, což však nebrání konstruování hypotéz, považujících Yettiho například za přežívající zástupce Homo erectus, nebo dokonce za pokračování linie třetihorních gigantopitéků (Gigantopithecus blacki), jejichž fosilní nálezy jsou známy z Číny.

Mauglí jako heslo ve zmíněném slovníku bohužel nenalezneme. Asi proto, že jde „jen“ o literární fikci, i když příběh o lidských tvorech vychovaných zvířaty má předobraz v mytologiích, které jsou důležitým předmětem výzkumu kulturní antropologie.

V této chvíli už je třeba prozradit, že setkání se uskutečnilo v rámci divadelní hry RNDr. Mojmíra Vlašína Y & M aneb Tisková konference z prvního setkání Yettiho a Mauglího v Nepálu v provedení souboru Verdis. Jednou z dalších postav hry je horolezec Reinhold Messner (narozen 1944), jediný z Evropanů, kteří viděli Yettiho. Poprvé to bylo v Tibetu, podruhé se mu podařilo jej vyfotografovat při expedici do Karákóramu, o čemž vydal svědectví ve svých knihách. Není proto divu, že je to spolu s Yettim a Mauglím právě on, kdo se v této hře pokusil formulovat jedno z nejzávažnějších poselství současnému lidstvu.

Mnozí z diváků byli zřejmě zaskočeni. Ještě v dozvucích bouřlivého potlesku, odměňujícího znamenitý výkon autora, režiséra a herce (to vše v jediné osobě, zkrátka Mistr!) a jeho neméně skvělých kolegů včetně představitelky epizodní role Markétky (československá mistryně sportu ve skoku vysokém [naše pionýrka flopu – ženský protějšek Američana Dicka Fosburyho], výtvarnice, havranoložka – ve všech těchto rolích výrazně převyšující Mistra Mojmíra, v té třetí dokonce i věhlasného ornitologa docenta RNDr. Karla Hudce, DrSc.!), ve chvíli kdy se všichni již zamýšleli nad závažným poselstvím satiricky vyostřeně srovnávajícím mizející svět souladného žití člověka v sepětí s přírodou a lidskou vzájemností s dnešním vypjatým individualismem, egoismem, honbou za poctami a snahou prosadit sebe samého málem za „každou cenu“, objevil se na scéně další aktér.

Kde jsou počátky „rozpojení“ člověka a přírody a vzniku vypjatého individualismu a egoismu? Hledat důstojnost v člověku samém a zvláště v jeho díle a rozumu je jedním z největších řeckých objevů. Mandraitos z Prieny chtěl dát Thalétovi (624–kolem 548 př. n. l.) za jeho objevy jakoukoli odměnu. „Pro mne bude dostatečnou odměnou to,“ odtušil mudrc, „že budeš-li chtít komukoli něco vyprávět o tom, co ses u mne naučil, nebudeš tento objev připisovat sobě, ale prohlásíš veřejně, že jsem to učinil já a nikdo jiný.“ Římský spisovatel Apuleius (120/125 až 180 n. l.), který nám historku zachoval, dodává: „Nádherná odměna, důstojná takového muže a nehynoucí!“ Nevěděl, že to skončí u „Publish or perish“ – „Publikuj, nebo zhyň!“ či dokonce u neblaze proslulého „kafemlejnku“ – automatizovaného systému hodnocení vědeckých prací, který vyřadí encyklopedickou práci jen proto, že ji autor v anotaci označí za „referenční příručku.“ Tak nějak uvažovali mnozí v sále.

V tomto kontextu muselo působit dvojnásob absurdně a nadneseně, když zmíněný aktér ohlásil, že dnes oficiálně uvádí „do života“ nový časopis Anthropologia integra – mezinárodní recenzovaný časopis publikující výsledky vědeckého výzkumu, originální metody, eseje, recenze a zprávy z oblasti obecné (biologicko-socio-kulturní) antropologie a příbuzných disciplín.

Dále z jeho vystoupení cituji raději doslovně:

„Již pouhých 48 hodin od vydání 1. čísla našeho časopisu propadli členové redakčních rad časopisů Nature a Science trudnomyslnosti nad budoucností svých periodik. Zřejmě oprávněné: V sále přítomný fyzikální chemik a biofyzik prof. RNDr. Vladimír Sklenář, DrSc., dosud jeden z nejcitovanějších českých vědců na mezinárodním poli, v 1. čísle našeho časopisu se svým příspěvkem neuspěl. Příspěvek zoologa a primatologa prof. RNDr. Jiřího Gaislera, DrSc., byl přijat až na potřetí, když jej autor důkladně přepracoval v duchu připomínek přísného recenzního řízení. A profesor antropologie na State University of New York H. James Birx, editor slavné pětisvazkové Encyclopedia of Anthropology (publikace roku nakladatelství SAGE Publications), ve svém e-mailu píše: ,Your journal Anthropologia integra is a very significant contribution to holistic thought and it looks very professional. All the work put into this project clearly shows in its appearance and content. I’m sure that it’ll become a major publication for anthropology and related disciplines. Please let me know if I may be of any help to this project during the coming years‘.“

V této chvíli se snad všichni v sále, včetně mě, domnívali, že na předchozí satiru navazuje burleska. Ovšem jen do chvíle, než se s uvedeným časopisem seznámili fyzicky v tištěné podobě nebo velkoryse zdarma na adrese: http://anthrop.sci.muni.cz/page.yhtml?id=532.

Anthropologia integra je prý časopis „zdarma za všechny prachy“, respektive „za všechny prachy zdarma“ …

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Dalibor Štys napsal(a):

Je to známá věc, že když si člověk chce publikovat co chce, musí si založit svůj časopis. Například časopis ISIS, vydávaný Lorenzem Okenem v Jeně, byl financován do značené míry Jiřím von Buquoyem. Ten v něm také publikoval přes 100 prací. Nikdo je však momentálně nečte a ani v minulosti moc nečetl. I když skutečně stojí za to (to si zdaleka nemyslím jen já).

Z jiného konce ovšem: v ČR vychází řada mezinárodních časopisů, i Vesmír bude of příštího roku indexován ve web of science. Některé tuzemské časopisy v žebříčku impakt faktorů úspěšnš postupují vzhůru (např. Presli av botanice). Impakt faktor nerozlišuje domácí citace a autocitace, původní články a review apod. Takže pokud se parta lidí dohodne a udělá nový časopis s deseti články v čísle podle svého zájmu, kde do každého čísla něco napíši a vzájemně se ocitují, máme do tří let časopis s IF přes 30. I když původne začal ze zcela idealistických důvodů - nebo právě proto, protože tak si dostatečně dlouho udrží podporu.

Nbeoli není v tom snad ani nic zlého, i v Buquoyově ISIS je velmi zajímavé si přečíst třeba Berzeliovy články o (v dnešním slova smyslu) chemii živých buněk, které by jinde nejspíš nebyly přijaty. Problém je, že vědní politika potřebuje (a vždy potřebovala) "aktuální" hodnocení uchopitelné v řádu volebního období politiků, děkanů apod. Ve společnosti, která nemá pro profesory ani trvalá pracovní místa a i v 60 je nutí stále bojovat o pozice, samozřejmě krátkodobá hlediska vítězí. Samozřejmě scientia - učenost, vědění - zůstává soukromou záležitostí skupinky s více nebo méně rozvinutým Aspergerovým syndromem.
19. 12. 2010 | 08:02

messerscmidt napsal(a):

to Dalibor Štys:

mohl by jste uvést,lépe i vložit odkaz na článek z ISIS o Berzeliově chemii živé buňky?
Prosím.
Vždy jsem Scheeleho ctil za objev prvku kyslíku nejvíce.
I proto,že kyslík už dnes je opravdu ve všem chápání-od fotosyntézy po supravodivost,prostě je to frontální útok v celé šíři, 250 let po Scheeleho objevu.
Berzelius je dle mne takový druhý a dřívější než on "L.D.Landau" chemie,nesmírně široký okruh zájmů v chemii,ale v žádném směru nějaký výsledek překvapující hloubkou a významem,přestože brilantní technik,znalec všeho,duchaplný a vynalézavý duch,superautorita,začátek mnoha směrů bádání-prostě delta Dunaje u Černého moře.Milejší je mi ostrostřelec Scheele,který trefí to jedno pravé,veledůležité.Nerad vybírám a mnoho hypotéz je přec stejně jako mnoho vlků zajícova smrt.Říkám to přesto,že patrně jako jsou dnes téměř všichni fyzikové francouzští,holandští,britští,
němečtí,angličtí,američtí,indičtí Landauovci,jsou chemici možná podobně na tom:Berzeliovci.Jenže to bylo už tak dávno (války Nepoleonské),že ten prapůvod už zaniknul a citují se ti pozdější následovníci Berzeliovi.
19. 12. 2010 | 09:07

František Adamec napsal(a):

Setkání Yettiho, Mauglího a profesorisima Klause na Hradě
---
2010-12-10 idnes.cz: "Za své působnosti v roli prezidenta republiky jsem jmenoval 1 293 profesorů. Což je třináct profesorů za měsíc. A tak si kladu otázku, zda není těch profesorů jmenováno až moc. Kladu si otázku, zda je větším problémem hodně profesorů, anebo hodně vysokých škol," řekl prezident.

2010-11-29 Dne 29. 11. 2010 jsem poštou obdržel TRESTNÍ PŘÍKAZ Č.j. 2T57/2010-46, od samosoutkyně JUDr. Mileny Drobečkové, z Okresního soud v Hodoníně, který nepodepsala. Zcela ignorovala můj dokument Podání vysvětlení Polici ČR, o opakovaném napadení mé osoby. Převzetí tohoto dokumentu mi potvrdil dne 29.09.2010 hlavní inspektor Policie ČR nprap. Pavel Sekerka, na Obvodním oddělení policie Strážnice.

2010-10-20 Dne 20. 10. 2010 během sepisování Úředního záznamu o podaném vysvětlení č.j. KRPB-17406-24/TČ-2010-060615-PSE mne hlavní inspektor Policie ČR nprap. Pavel Sekerka na Obvodním oddělení policie Strážnice vydíral, nutil mne podepsat citace zákonů, se kterými jsem nesouhlasil, vyhrožoval mi vězením 4-5 let, ukázal mi příručku Policie ČR podle které mne vyslíchá, s uvedením komunistickeho trestního zákona č. 140/1961 Sb.

1995-06-07 Denní telegraf, noviny ODS, přinesly 7. června 1995 zprávu s titulkem: “Premiér obhajoval habilitační práci”. V článku se píše:“Předseda vlády Václav Klaus včera v dopoledních hodinách obhajoval před vědeckým kolegiem Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze svou habilitační práci “Ekonomická teorie a realita transformačních procesů”.

1995-11-01 Noviny Právo (donedávna Rudé právo), oznamují 1. 11. 1995: “Prezident V. Havel jmenoval V. Klause vysokoškolským profesorem v oboru financí v polovině října. Klausovo jmenování navrhl a Havlovo rozhodnutí spolupodepsal ministr školství (inženýr ekonom - což je celá kvalifikace, kromě předsedy dnes vlastně už bývalé KDS (mimochodem Klausův krajan v Podkarpatské Rusi, pozn. autora) Ivan Pilip poté, co premiérovu přednášku na téma: “Ekonomická teorie a realita transformačních procesů” schválily v řádném procesu orgány VŠE v Praze”... Vždyť to byla poslední promoce před dlouhodobým uzavřením Karolina z důvodů rekonstrukce a pan premiér si přál, aby celý proces schvalování byl proto dokončen včas. Diplom profesora odevzdal panu premiérovi jeho ministr, teď už vlastně člen ODS, inženýr ekonom, Ivan Pilip. Slavnostního aktu se měli zůčastnit ministr zdravotnictví (donedávna ministr dopravy) Stráský, ministr kultury Tigrid, Havel a maminka pana premiéra, Marie Klausová.

1995-11-05 Britský list Financial Times reagoval na tuto událost dost poťouchle. Noviny ODS, Denní telegraf ze dne 7. listopadu 1995 (čirá náhoda?) komentovali tuto událost až typicky bolševickým způsobem: “Klausova osobnost natolik převyšuje všechny, kteří se ekonomickou vědou zabývají, že ocenění titulem profesor je jen minimálním vyjádřením této skutečnosti.”

1995-11-09 J. Hanák v denníku Práce ze dne 9. listopadu 1995, když srovnává udělení profesury V. Klausovi s povyšováním Stalina. Píše: “Generál bylo pro něj málo, učinili z něj tedy maršála. Pak pro něj vymysleli generalissima a ani to nestačilo. Největší génius všech dob také ještě nebylo úplně ono.” A dál pokračuje: “My nesrovnáváme bankovního lupiče Džugašviliho s českým premiérem.

Z nedávné doby, “jediná správná cesta” hlásaná donedávna V. Klausem při přestavbě, později transformaci ekonomiky ba i celé společnosti. Nesmíme opomenout ani vědu a umění. Vždyť takový Nero, Calligula, Stalin, ba dokonce i Brežněv v neblahé paměti také rozuměli všemu, psali básničky a měli vytříbený umělecký vkus. Zanedlouho po slavnosti v Karolinu, přesněji 25. listopadu 1995 píše náš oslavenec V. Klaus článek do svých Lidových novin (kde ty disidentské časy jsou?) článek pod názvem: “Úloha vědce v dnešní společnosti”. Aby tomu bylo rozuměno. Velký pedagog, učenec a vědec, vážený profesor V. Klaus považuje za samozřejmé a nutné se “kriticky” vyjádřit ale hlavně poučit všechny ty, co tu vědu dělají ale “opravdu moc a moc” špatně.

Anthropologia integra je prý časopis „zdarma za všechny prachy“, respektive „za všechny prachy zdarma“ … označí za „referenční příručku“ pro zkorumpovanou Policii CR a soudni mafii CR:

- Jak zatykat, vyslichat a soudit podle komunistickeho trestního zákona č. 140/1961 Sb.

- Jak zbavit trestni a prestupkove imunity prezidenta, vlady, senatu a poslanecke snemovny CR.

- Jak nadradit komunisticka obcanska prava CR nad lidska prava OSN a EU.
...
19. 12. 2010 | 09:42

Dalibor Štys napsal(a):

To messerchmidt:

Berzelia mám z druhé ruky. Sice mi na polici stojí kopie jeho knihy "Djukemi" neboli zvířecí chemie, ale fakt jsem nenašl odvahu pustit se do švédštiny 19. století. Mám co dělat, abych zvládnul němčinu.

Ale k vašemu tématu. Místo Berzelia doporučuji Buquoye. Ten byl mnohem lepší. Například v knize "Skizzen zu einem Gesetzbuche der Natur"

http://books.google.cz/books?id=71U_AAAAcAAJ&printsec=frontcover&dq=Buquoy+Skizzen&source=bl&ots=RTMSRgyFBj&sig=uNPUUsaGFpm0tMn2r3A7yBZgZTg&hl=cs&ei=RMYNTYHdENLA8QP3quWDBw&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=5&ved=0CDkQ6AEwBA#v=onepage&q&f=false

si najděte kapitolu "Fundamentalgestze an den Erschienung der Wärme ... nach dynamich mathematischen Ansichten ... ohne annahme eines Wärmestoffes.." z roku 1825. To je termodynamika dle Gibbse, možná spíše následovníků. Hypotéza se začně šířit, až. když je na ní připravena dostatečná masa posluchačů.
19. 12. 2010 | 09:58

žena napsal(a):

Nihil homini amico est opportuno amicius.
(Plautus)
NIC NENÍ ČLOVĚKU RADOSTNĚJŠÍHO NEŽ PŘÍTEL V PRAVÝ ČAS.

Děkuju :-)
19. 12. 2010 | 10:17

messerscmidt napsal(a):

to Dalibor Štys :

ta kniha od Buqoye předka je pozoruhodná věc!! Asi někdo známější byl plagiátorem,možná.
Jinak mívám pocit,že ve vědě nalézá často uplatnění Pavlovovský reflex: někdo zvoní zvonečky (nadějné,zdá se chytré)--ostatní slintají blahem při zvonečku.Tam totiž zvonečkem vše opakovaně začíná,ne,že zazvonil zvonec a pohádky je konec.Ale je to dobře:věřme i pohádkám,bez fantazie by se na polích vědy nic neurodilo.
19. 12. 2010 | 11:11

Tara napsal(a):

Je velmi zajímavé, jak zcela nevinný, podle mého názoru nejen informativně půvabný článek /mimochodem plný hravých jinotajů a roztomilých fabulací/, vyvolá vlnu... vlnu plnou psavců co se na ní houpou.
Ovšem, ne všichni mají člun fantazie plný darů slova profesora Maliny.
Někteří dokonce ani neumějí plavat. A to je na pováženou - zvláště když je odliv...
19. 12. 2010 | 11:44

Dalibor Štys napsal(a):

To messerschmidt:

Ty knihy - i všechny jeho články - jsou tak úžasné až to mrazí. Vesměs 70-150 let před svou dobou, pokud můžeme posoudit. Ovšem celková představa představa, že svět je řízený principem anatomismu a plasticismu, je totožná s představou asymptotické stability z nelineaární dynamiky. A ta 1) ještě zdaleka není všeobecne přijímána jako princip popisu světa a 2) určitě nebyla nikým převzata od Buquoye. Prostě, věci je třeba vynalézt opakovaně, protože lidský mozek má omezenou kapacitu a ničemu skutečně nevěří, dokud si to nezkusí.
19. 12. 2010 | 14:14

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Pavel Petr · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy