Člověk-Auto aneb Auto-Člověk (001)

10. 04. 2011 | 07:06
Přečteno 31871 krát
Vztah „člověk a automobil“ je (v kladné i záporné dvojtvářnosti) důležitou součástí současné civilizace a moderního způsobu života. Sociální a kulturní vzorce chování založené na tomto vztahu jsou proto tématem a výzvou pro celostní antropologický výzkum.

Vztah „člověk a automobil“ je (v kladné i záporné dvojtvářnosti) důležitou součástí současné civilizace a moderního způsobu života. Sociální a kulturní vzorce chování založené na tomto vztahu jsou proto tématem a výzvou pro celostní antropologický výzkum. Takový výzkum byl v roce 2011 zahájen na Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s badateli z dalších akademických institucí. Součástí tohoto počinu je kromě antropologického zkoumání fenoménu automobilu v běžném životě v různých sociálních a kulturních souvislostech také jeho reflexe v dílech českých malířů, grafiků, sochařů, fotografů a spisovatelů. Oslovení umělci vytvářejí od roku 2011 nová, originální díla.

Výsledky antropologického výzkumu, výtvarné artefakty, eseje a povídky budou postupně zveřejňovány v dílčích publikacích (informativně i na tomto blogu) a předběžných výstavách. Vyvrcholit by měly knihou ČLOVĚK-AUTO / AUTO-ČLOVĚK: ŽIVOT – VĚDA – UMĚNÍ a stejnojmennou soubornou výstavou.

Automobil je vynálezem euroamerické civilizace, v jejím rámci dosáhl největšího rozšíření a výrazně zasáhl do přediva jejího bio-socio-kulturního systému a vzorců chování. Tato situace se v posledních desetiletích mění. Automobil se stává globálním artefaktem, přijímaným se zaujetím v Evropě a v Americe, stejně jako v Asii nebo v Africe. A „mladé“ japonské, korejské a nejnověji také indické a čínské automobilky konkurují „starým“ automobilkám americkým, britským, francouzským, italským nebo německým.

Celostní antropologický výzkum vztahu „člověk-auto“ je rozčleněn do dílčích projektů a úkolů, které jsou zaměřeny na rozmanité aspekty včetně specifik jednotlivých kulturně-historických a civilizačních oblastí a regionů světa. Budou studovány například tyto otázky: auto a jeho prehistorické a historické kořeny; auto jako sociokulturní fenomén; auto jako statusový symbol; auto a životní prostředí; auto a antropometrie a ergonomie; auto v reklamě; auto a sexualita a erotika (seznamování, první styk, prostituce ad.); „sex-appeal“ různých značek a modelů aut atd. Jako příklad regionálních specifik může posloužit dílčí projekt „Králové indických silnic: Hindustan Ambassador, Maruti, Tata Nano“. Nabízejí se zde analýzy, jak se z modelu Morris Oxford III stal „autenticky indický“ vůz, který od roku 1948 úspěšně vzdoruje „úkladům“ indických cest/necest, jak pracně se rodil koncept „Máruti“ (= větrný, epiteton mytického hrdiny Hanumána), „lidového“ automobilu pro střední vrstvy, s nímž přišel v 70. letech 20. století syn tehdejší ministerské předsedkyně Indiry Gándhíové Sandžaj Gándhí (1946–1980) – projekt v roce 1977 zkrachoval, ale od roku 1981 díky spolupráci s japonskou automobilkou Suzuki získal na indickém trhu 45 % podíl, a posléze jak „futuristický“ model Nano automobilky Tata Motors (ze skupiny průmyslnické rodiny Tátů) v ceně 2500–3000 USD s dvouválcovým motorem o obsahu 643 ccm (33 BHP), se spotřebou 5 l na 100 km a pneumatikami bez duše může změnit „automobilistický svět“.

Vzhledem k tomu, že vztah „člověk-automobil“ se týká takřka každého z nás, budeme každému z vás vděčni za náměty a připomínky, zejména za formulování otázek a problémů, na které by se měl náš výzkum zaměřit; adresa pro vaše dopisy: jmalina@sci.muni.cz

Závěr proto zůstane zatím otevřen, názvem básně německého spisovatele Ericha Kästnera (1899–1974) Die Zeit fährt das Auto, doch kein Mensch kann lenken / Čas uhání v autě, které však člověk nemůže řídit. Báseň vznikla ve „zlatých dvacátých“ 20. století …

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

anti politik napsal(a):

Malina radši napiš do auto moto revue. Tady to číst nikdo nebude.
10. 04. 2011 | 07:24

Ládik!!! napsal(a):

Člověk bez auta dnes vypadá divně, takový neúplný. Alespoň bílý člověk v Evropě. Auto bez člověka taky vypadá divně. Takové auto v Evropě často najde tmavý člověk, na čas si ho přivlastní celé nebo nějakou jeho část (nevím, jestli tím nepřeskakuji z antropologie do etnografie). Vlastnictví auta je mírou pokroku. Čím více drahých osobních aut jedinec vlastní, tím výše stojí na společenském žebříčku. Čím více aut na cestě, tím pokročileší lidská společnost.... naštěstí mnoho aut už nepřeváží papíry, diskety, cd nebo flešky, nahradily je maily. Moje poslední auto je Kubota, protože potřebuji být soběstačný ve výrobě potravin.
10. 04. 2011 | 09:15

Vysmátý levičák napsal(a):

Zajímavé je, že současný automobilismus je výsledkem klasického "vrtění psem". Dvě velké automobilky v USA koupily na počátku minulého století provozovatele veřejné dopravy v největších amerických městech, nechaly je zkrachovat a teprve poté se začaly projektovat široké silnice, určené pro silný individuální automobilový provoz. Je to nesmírně tragikomické...kdyby tyto firmy namísto aut vyráběly například Pipery, měli bychom dnes svět zahlcený menšími letišti a konformní kreténi všech barev a politických odstínů by se posměšně tázali: "Samozřejmě, že budeme i nadále létat Pipery. Jaký přesun byste navrhoval vy, proboha, snad ne po zemi?"
10. 04. 2011 | 09:22

dadas napsal(a):

Automobil dává lidem moc (schopnost rychle se přemístit je blízká schopnosti
být na více místech zároveň) a to je myslím důvod proč se stává statusovým
symbolem. Tím víc, že nás vlastně obléká. Mě osobně trochu mrzí, že je
vnímáno jako civilizační problém, protože ten problém je prvotně v naší
neusměrněné touze po statusu a druhotně v tom, že průmysl nenabízí nějaký
alternativní produkt s přizpůsobivější formou (příklad: jednou za rok
potřebujete něco stěhovat, tak si raději koupíte velké auto a s touhle
"krávou" pak jezdíte denně do práce). Nároky na auta se mění a ta která jim
začínají odpovídat (Smart, Tata Nano,...) si ještě nevydobila svůj respekt a
status.
10. 04. 2011 | 10:46

Kupto napsal(a):

Existují dvě dimenze světa, který nás obklopuje. První dimenze má adaptivní funkci. Je příběhem o utilitárním rozměru světa. Druhá dimenze má znakovou funkci. Je příběhem o symbolech a významech, které lidé přikládají světu. To, co je na životě člověka doslova ďábelské, je právě tato dvojrozměrnost lidské existence. Věci, které tvoří lidskou kulturu nelze nahlížet pouze jako utilitární adaptivní nástroje. Jinými slovy auto není pouze stroj, který nás přemístí z bodu A do bodu B. Je také znakem – něčím, co stojí místo něčeho jiného – vyjadřuje sociální status, ekonomické možnosti, módní trendy i vkus svého majitele. V naší západní civilizaci pro spoustu lidí auto představuje totéž, co pro příslušníky prérijních indiánů znamenal kůň nebo pro japonského samuraje katana. Antropologická kniha o autu nesmí být příběhem o koních skrytých pod jeho kapotou, ale o významech, které na sebe automobil za dobu své existence nabalil, aby člověka fatálně spoutal sítí svých významů. Chcete si přiznat své otroctví? Nastupte do automobilu – ne nepodobni pavouku, který je zajatcem sítě významů, které si sám upletl.
Postskriptum: Dedikováno americkému antropologovi Cliffordu Geertzovi s díky za inspiraci na téma moderní automobilové otroctví aneb Malina na to má …
10. 04. 2011 | 14:05

Akoša napsal(a):

Otázky a problémy:

1) Proč jezdí většina majitelů drahých aut bezohledně?

2) Kde berou organizátoři a účastníci „tajného závodu“ Diamond Race tu „smělost“ ohrožovat ostatní účastníky silničního provozu?

3) Proč se stal automobil symbolem rychlosti, úspěchu a smrti (zejména ve formuli 1)?
10. 04. 2011 | 15:07

honolulu napsal(a):

At jste stari nebo mladi, obohatte svoji dusi a toulejte se Amerikou a Kanadou autem. Budete mit velmi peknou dovolenou.
Kdyz je vas 5, pujcte si auto pro 9 (napr. Chevrolet Suburban, nebo Ford Expedition) prespavejte v Campech ve stanu a kupujte potraviny ve velkoobchodech. Tak to delaji mladi Nemci kazde leto v USA a stari penziste stanuji v zime na Floride. O cenu benzinu se podelite.
Jeste lepsi napad je ten, ze si koupite van (napr. Chevrolet Express Passenger Van $ 28,710 az do $ 46,745.... nebo Ford E-Series Wagon $ 27,970 az do $ 34,845. Je to i pro 12 lidi. Potom, po ukonceni dovolene v USA, to prevezete do Evropy a budete mit kamarada, s kterym vydelate to, co jste do auta investovali.

Az se budete toulat Amerikou a Kanadou, tak budete prekvapeni, jak jsou to KRASNE zeme. Amici sami nevi, ktery stat je ten nejkrasnejsi a ktery maji nejradeji.
Pravidla silnicniho provozu jsou nejjednodusi na svete.
Zabloudit se neda, pokud umite cist mapu.
Vsechny silnice a dalnice se sudym cislem spojuji vychod a zapad a s lichym cislem sever a jih. Policie je vsemocna a kamaradska, pokud se chovate podle pravidel. Odpocivadla jsou vsude. Organizacne je USA nejlepsi zeme na svete. Nikdy se vam nestane, ze by jste nekde zustali pri poruse auta bez pomoci.
Poruchy aut prakticky neexistuji. Amici jsou take dobri ridici. V Americkych autech je hodne electroniky a lide mluvi s policii bezne v pripade, ze vidi neco proti "kostelnimu radu" (Cesi o proti nim jsou neuroticti "foxterieri" na silnici.)
V pripade karambolu staci zmacknout knoflik u aut, ktere jsou na "on star" a uz vas hleda jak policie tak ambulance.

Na hranicich kazdeho statu je t.zv. WELKOME CENTER. Mapy a veskere informace o ubytovani, atrakcich, restauracich a zemepisu statu jsou zdarma. Pokud jste zdravi a mate radi cestovani, tak poznate mnoho krasnych mist a budete mit vzpominky na cely zivot. Budete se vracet ZAMILOVANI nejen do USA, ale i do Kanady nebo ostrovu patricich USA.

Tak zacnete studovat 260 druhu aut na trhu USA, ktere z nich bude vyhovovat vasi povaze a hlavne studujte zemepis 50 statu.
Aspon zakladni anglictina je take nutna, aby jste si nekoupili v samoobsluze s potrvinami omylem konzervu pro pejsky.
10. 04. 2011 | 15:52

m. pouzar napsal(a):

Žiju v Pardubicích a mám strach být chodcem. A ještě větší strach mám z role otce malého chůdčete. Na chodníku do mě a do mé dcery stále najíždějí kola. Cyklisté se samozřejmě cítí být silnější na chodníku než na silnici. Zvláštní úchylkou pardubické dopravy jsou pak cyklostezky vzniklé rozpůlením chodníku tak, že v místech autobusových zastávek cykloztezka křižuje chodník tam a zase zpátky. Pak je zde také spousta chodníků, které se změnily na parkoviště. K chůzi tam není dost místa a riziko zajetí autem je snad větší než na silnici. Dále jsou tu přechody, kde vám skutečně nikdo nezastaví, pokud nevlezete přímo pod kola aut. Chození po městě je samozřejmě nesmysl i ze zdravotního hlediska - kdo jede v autě nemusí na rozdíl od chodce či cyklisty čuchat výfukové plyny. Jediným důvodem, proč jít někam pěšky či jet na kole je rychlost. V ranní a odpolední špičce je jízda autem tím nejpomalejším způsobem přepravy. Kdysi se tvrdilo, že svoboda jednoho by měla končit tam, kde začíná svoboda jiného. Z tohoto pohledu by mělo být město nejpřívětivější k chodcům, protože ti zasahují do svobod ostatních nejméně. Ovšem je to paradoxně naopak......
10. 04. 2011 | 16:00

Kupto napsal(a):

Mimochodem alias By the Way: víte, jaký byl v Massachusetts Institute of Technology (MIT, Massachusettský technologický institut, Cambridge, Massachusetts, U. S. A.) navržen zásadní prvek snižující riziko dopravních nehod?

Jde o takzvaný „prsní trn“ umístěný ve středu volantu. Jedná se o zašpičatělý ocelový hrot směřující proti hrudi řidiče. Jeho zavedení by údajně významně snížilo úmrtnost na silnicích aneb každý by si dal „majzla“.
10. 04. 2011 | 16:06

Kupto napsal(a):

Do třetice:
Automobil je od doby svého vzniku výraznou součástí mužského světa. V jistém smyslu jej lze označit za domácího mazlíčka, milenku i kamaráda. Skutečnost, že již dobách rodícího se automobilového průmyslu muži pohlíželi na automobil jako na milovanou bytost, se promítala v jejich ochotě trávit s ním (stejně jako s milovanou ženou) spousty volného času. V průběhu kontroly nebo oprav motoru neváhali věnovat svůj volný čas pobytu v garáži nebo autodílně, kde se láskyplně věnovali útrobám milovaného stroje. V situacích, kdy bylo možné svoji automobilovou lásku „vyvenčit“, se na čtyřech kolech řítili krajinou s pocitem nově narostlých křídel. Dokonce i v situacích, kdy se jejich společnicí stala krásná žena, neváhali jí zasvětit do kouzel lásky – v automobilu. Lze-li slovo „zájem“ vymezit jako „činnost, na níž jsme ochotni věnovat čas a peníze“, automobil se stává ve světě mužů významným konkurentem zájmu o krásné ženy i odvěkého mužského snu objevit dosud neznámou Ameriku. Touha „dělat to s nimi“ muže neopustila ani v době, kdy se z aut stala standardní součást životního způsobu. Muži i nadále „ujíždějí“ na kráse automobilů. Je to prostě „osudová přitažlivost“. Otázky nakonec: Jak se vylíčená situace jeví v zrcadle feminismu? Jak auto "prožívají" řidičky a majitelky?
10. 04. 2011 | 16:46

MA-FU napsal(a):

Pane profesore,
auto používám téměř denně ,je součástí mé práce.Doveze mi za prací,převáží moje výrobky,pomáhá mi jednou či dvakrát týdně s přiblížením nákupu domů,vozila jsem na výlety vnoučata(už jsou velcí a jezdí si jinak)taky přivážím dobrou vodu ze vzdálené studánky.Zkrátka ulehčuje mi hodně těžkých tašek a jiného převáženého materiálu a šetří čas.Teď je nevýhodou zdražující se benzín ,ale to už je jiná otázka.Tak snad jsem ještě člověk? nebo auto-člověk?
10. 04. 2011 | 17:41

Franta Váňa napsal(a):

Autor
Díky za téma, které je potřeba prozkoumat ze všech aspektů. Nejvděčnější z nich je samozřejmě vztah člověků a automobilů. Např, vědět o kolik se prodlouží přirození mužům, vlastnícím a jedoucím ve ferarri. Ale také velice zajímavé je zjištění, které země vlastní, v současné době, známé značky. Víte, že vámi zmiňovaná Británie nevlastní už prakticky žádnou? Víte, že značku jaguar/land rover vlastní tata, o které mluvíte jako o výrobci levných aut? Víte, že volvo vlastní Číňané? A zajímá vás proč se to stalo, že Amerika a Evropa ztratila nebo ztrácí pozice? A proč? Mně to tedy zajímá. Rád bych se dozvěděl o tomto vyklízení pozic co nejvíce.
10. 04. 2011 | 20:53

Mensch napsal(a):

Posílám Kästnerovu báseň zmíněnou v blogu jen úryvkem:

Die Zeit fährt Auto

Erich Kästner

Die Städte wachsen. Und die Kurse steigen Wenn jemand Geld hat, hat er auch Kredit.
Die Konten reden. Die Bilanzen schweigen.
Die Menschen sperren aus. Die Menschen streiken.
Der Globus dreht sich. Und wir drehen uns mit.

Die Zeit fährt Auto. Doch kein Mensch kann lenken.
Das Leben fliegt wie ein Gehöft vorbei.
Minister sprechen oft vom Steuersenken.
Wer weiß, ob sie im Ernste daran denken?
Der Globus dreht sich und geht nicht entzwei.

Die Käufer kaufen. Und die Händler werben.
Das Geld kursiert, als sei das seine Pflicht.
Fabriken wachsen. Und Fabriken sterben.
Was gestern war, geht heute schon in Scherben.
Der Globus dreht sich. Doch man sieht es nicht.
11. 04. 2011 | 07:46

Money napsal(a):

Zajímalo by mě srovnání cen běžných „lidových“ aut v době počátků automobilismu (třeba ve 20. letech minulého století), kdy výrobní pásy Henryho Forda v Detroitu vypouštěly každých 90 minut spolehlivý Ford T a dnes, kdy výrobní linky chrlí nové automobily v minutových intervalech. Jak dlouho musel kvalifikovaný dělník u Forda pracovat, aby si mohl koupit Plechovou Lízinku a jak dlouho musí pracovat zaměstnanec Škodovky v Mladé Boleslavi, aby si mohl opatřit Fabii nebo Octavii v nejjednodušším provedení?
11. 04. 2011 | 14:28

Tara napsal(a):

Dámy a pánové, kolegyně a kolegové pseudonymové.
Mohla bych napsat drazí... ale proč říkat tak půvabné slovo těm skuhrajícím nad čímkoli, majícím ty nejneuvěřitelnější nápady na cokoli v budoucnosti, zatím co s dnešní nonšalantností zcela ignorují českou gramatiku. A proč rozkošná česká slova těm, co mají pocit, že už od Rakouska Uherska je němčina zcela přirozený komunikační jazyk. A to i na českém blog portále. A přitom, žádný zásadní automobilový názor. Ani v němčině… a ani v esperantu. A tak pořád doufám. Doufám, že mezi nás dřív nebo později nějaký esperantista se svým mimořádným, mezinárodním „auto“ příspěvkem zpracovaným PowerPointovou prezentací, a s mini skládacím automobilem na alternativní zdroj v náručí seskočí padákem. A to přímo doprostřed „autoblogu“. Pokud ho ovšem nepředběhne například náčelník kmene Kyurahamgraghy - který půjde přes půl světa pěšky, jen aby se mohl wifi připojit na blog.cz u Perrierova baobabu v severním Madagaskaru a nářečím v řeči „gho“ s námi zasvěceně pohovořit o tom, jak je benzín drahý, kulatá kola dávno přežitá, chudáci otroci jak otročí, a závislí jak se hluboce klaní při nastupování do modly jménem automobil.
A co když je svoboda tam, kde má člověk duši?

Čas je řízení auta

Erich Kaestner

Města rostou. A ceny rostou.
Ten kdo má peníze, má také úvěr.
Účty se mluví a rozvážní mlčí.
Lidé v zámku. Lidé ve stávce.
Zeměkoule se otáčí.
A my se máme obrátit.

Čas je jako řízení auta.
Zatím co život letí kolem tebe.
Ministři často mluví o daňových propadech.
Kdo ví, jestli to myslí vážně?
Zeměkoule se otáčí.
Nejde to jen ve dvou.

Kupující kupují. A podporují obchodníky.
Peníze obíhají, jako kdyby to byla jejich povinnost.
Rostliny rostou. A továrny umírají.
Co bylo včera, dnes už je v troskách.
Zeměkoule se otáčí.
Ale to nevidíte…
11. 04. 2011 | 16:57

Road napsal(a):

Nezapomeňte v souvislosti s automobilem na "beatovou generaci" a její kultovní román On the Road (Na cestě, 1957)od Jacka Kerouaca ...
12. 04. 2011 | 07:29

Jaroslav Petr napsal(a):

Zajímal by mě výhled do budoucnosti, který zřejmě nabídne ještě tesnější propojení člověka a automobilu. Už dneska za neobratného řidiče jeho stroj zabrzdí beze smyku, pohlídá bezpečný odstup nebo pomůže s parkováním. Brzy bude hlídat řidičův zdravotní stav (kdyby ho z toho mumraje na silnicích "kleplo"). Možná na to naváže automatické zavolání záchranky a automatická resuscitace řidiče. Stejně tak nás buou asi moderní automobily osvobozovat od nároků na řízení a budou nás prostřednictvím multimediálních telekomunikací bavit a informovat (už dnes je vidět na dálnících průkopníky těchto časů - znuděněné řidiče kamionů čtoucí během jízdy Blesk). Výsledkem tohoto strojně-biologického vývoje (evoluce), bude symbióza stroje a člověka, kteří budou dohromady tvořit zcela novou úroveň bytí, leč jeden bez druhého budou zoufale neúplní a zranitelní. Něco jako lišejník, kde houba a zelená řasa samy o sobě mnoho neznamenají, ale v symbióze dávají dohromady cosi kvalitativně zcela jiného.
12. 04. 2011 | 09:15

Lexus napsal(a):

Jak se dá vysvětlit, že v Americe, ač tam byl princip kola znám, zavedli jeho praktické využití u vozů až evropští kolonisté. A ještě větší záhada: jak vysvětlit, že i v tak v průmyslově vyspělé, jakou je dnešní Japonsko, objevilo se kolo až v polovině 19. století – přitom Japonsko dnes patří k nejvýznamnějším výrobcům automobilů?
12. 04. 2011 | 13:41

Sochař Zdeněk Macháček napsal(a):

Óda na Audinu

Co je pro kumštýře Gaudí,

to je pro JM Audi
Audi – Gaudí, Gaudí – Audi,
divoká to směsice,
Gaudí je mu ukradenej,
Audinu chce nejvíce.

Úporně jde za svým cílem,
raketou se ohání,
tudle se stal málem mistrem,
jen vylepšit podání.

Taky trochu zrychlit nohy
a hned povyrostou rohy –
když odstraní drobné vady,
nový Black Bull bude tady.
A tak, když se z kurtu nese,
Vettel už se hrůzou třese,
mne si uslzené oči,
snad ho Švorc bull nezaskočí!
12. 04. 2011 | 14:01

yushin napsal(a):

Vztah Asiatů k čemusi, co je složeno ze součástek, pohybuje se nějakým směrem, mluví samo, nedá se přečíst atp., je odedávna obsažen v hesle: "východní cesta, západní stroje!" Lecčemus se přiučili, Asiaté, a to i ve směrech naznačených výše. Ovšem, pokud jsme u aut, v Asii mají duši. Ergo, může se vám o nich zdát a takový sen je obsažen ve snáři, můžete je zaříkávat, pokud se nechovají podle vašeho názoru slušně, lze je zasadit do krajiny podle zásad feng-šuej. Lze je i zakázat, pokud se vyšším mocnostem znelíbí. Proto neplačme nad bakelitem a nerozplývejme se nad úžasnými modely z 20. let. S kovy, jakkoli skvěle provedenými, se nedá komunikovat. V Asii i s plasty.
12. 04. 2011 | 14:35

Zahnarzt napsal(a):

TUŽBA PROFESORA JM
Chtěl bych žít v kokpitu Golfu R,
však vydělávat bych musel nad průměr.
Pak bych to ale z čiročiré radosti
kalil dvě stě pade a žádné starosti,
žádný strach z radarů a ostrých zatáček.
Vždyť je tu přece Zdeněk Macháček,
věhlasný Mistr sochař z Křížovic.
Stvoří mi rakev, pomník, kříž – co přát si víc.
13. 04. 2011 | 07:39

Sochař Zdeněk Macháček napsal(a):

UTRPENÍ PROFESORA JM
Tak se mi zdá, milý synu,
že myslíš jen na Audinu či Golfinu,
jak však dostat z malé gáže
tohle auto do garáže?

Jedna šance by tu byla –
trošku by tě rozlítila(?),
kdyby ses místo *penisu
věnoval více tenisu!

I když se to možná nezdá,
budeš brzo jasná hvězda.

Získáš auru profíka,
sem tam vyplatíš Berdycha
pak zkontaktuješ Lendlíka,
který ti jistě ukáže,
jak zlepšit obsah garáže.

A dá-li Bůh a nebe
vyřežu kříž … i tebe!

S úctou sochař Zdeněk Macháček

*penisu – narážka na velký, časově náročný a vyčerpávající projekt trojsvazkové publikace a výstav, který zevrubně mapuje sexualitu, erotiku a lásku: Jaroslav Malina, ed., Kruh prstenu: Světové dějiny sexuality, erotiky a lásky od počátků do současnosti v reálném životě, krásné literatuře, výtvarném umění a dílech českých malířů a sochařů inspirovaných obsahem této knihy
13. 04. 2011 | 07:54

YeŇýk napsal(a):

Homo automobilicus (a la JM)
Kramářská píseň

Lesklá kastle, rychlá kola
vábí učence i vola;
každý jezdí tak jak umí,
ten zvolna, ten pálí gumy,
jeden je bůh za volantem,
druhý hrubě mele pantem,
že ho druzí zdržují –
do příkopu putují,
když je smete falokrat
(co si na auto nakrad)
v nablýskaným bouráku –
chlap jen když má šaltpáku.
To vše zkoumá Malina,
jehož mámí audina,
momentální vidina.
*
Však nové autosalony
mění jeho kánony.
Autosalon Ženeva:
Alfa Romeo 4C (http://www.lidovky.cz/obrazem-pet-nejlepsich-aut-z-zenevy-2011-dxy-/ln-auto.asp?c=A110303_135226_ln-auto_gh)
Autosalon v Šanghaji, to už ovšem tipuji:
Mercedes-Benz koncept A (http://www.driversweb.cz/clanky/Novinky/Mercedes_Benz_Concept_A_radikalni_novy_prcek)
A na podzim na autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem
nejspíš BMW Vision EfficientDynamics bude jeho snem
(http://www.autorevue.cz/studie-bmw-vision-efficientdynamics-se-bude-vyrabet-jako-bmw-i8)
*
A tak dál, a tak dále, každý autosalon si s ním pohraje.
Zkrátka: Malina v tom punktu nikdy nedozraje …
*
Kramářsky zapěl YeŇýk,
zborcené harfy harfeník
13. 04. 2011 | 12:40

Josef Pavlík napsal(a):

Je potřeba se podívat také na vztah auto versus pohybová aktivita "moderního" člověka. Mnohé výzkumy u nás i ve světě poukazují na stálý trend snižující se tělesné zdatnosti populace. Kromě potřeby většiny lidí strávit v zaměstnání i doma dlouhé hodiny vsedě, je auto vymožeností, která potlačuje přirozenou phybovou aktivitu, tj. chůzi. Jeho nadměrné a často zbytečné využívání přispívá ke vzniku dnes už známých "civilizačních chorob"(obezity, ortopedických problémů, kardiovaskulárních chorob atd.), které bohužel stále častěji pozorujeme už od dětského věku.
Proto: propagujme využívání auta jen v nutných případech, nahrazujme ho chůzí, během, využívejme dalších rekreačních forem pohybové aktivity, např. tenisu (viz JM), plavání, turistiky atd. Auto nechť je jen nutnou pomůckou k našemu zdravému životu.
13. 04. 2011 | 13:11

Jaroslav Malina napsal(a):

Auto-Sny

kdybych měl křídla
nemusel bych si ničit kola,
létal bych svobodně třeba i přes skály,
kde jen úzká pěšina je jak pro malého koně,
né pro obrovského slona nebo vola,
a namísto drsně vrčet motorem
belcanto bych zpíval …
furt dokola,
furt dokola

kdybych byl vypečený tak,
jako jsou křupky k vínu,
nevoněl bych vůbec po benzínu,
vůbec po benzínu,
a i s drsně poškrábanou kapotou
bych neměl vůbec žádný důvod k smutku nebo splínu,
belcanto bych si zpíval …
furt dokola,
furt dokola

kdybych měl v nádrži kolínskou značky Cambrie,
co do kůže sedadel se jak cejch zaryje,
dámy samy vrhaly by se do mé náruče
a s vášní v nalíčených, uhrančivých očích
házely by z oken vozu svoje přezouvací papuče,
zatímco bych jim z přehrávače zpíval
belcanto …
furt dokola,
furt dokola

kdybych byl spárovaný s láskou
auto-muž, muž-auto, muž-auto,
na palubní desce bych měl nejspíš něco vyryto,
jehlovými podpatky jako od ostrého nože,
a na plynovém pedálu pak zůstala by stopa
po bosé ženské noze,
na ruční brzdě uvázaná z vlasů spadlá stuha
být vozem, vozem, vozem-mužem,
být alespoň vozem dobrodruha …
furt dokola,
furt dokola
furt dokola

sametovým hlasem belcanto? bych jí vrčíc zpíval …
13. 04. 2011 | 15:59

Jaroslav Malina napsal(a):

Leckoho možná napadlo, že jsem předchozí komentář podepsaný „Jaroslav Malina“ napsal já, autor blogu. Není tomu tak, autor je pro mě záhadou. Chvíli jsem si myslel, že by jím mohl být můj jmenovec – světoznámý scénograf i vynikající malíř, sochař a básník profesor Jaroslav Malina (narozen 1937), v letech 1996–1999 rektor Akademie múzických umění v Praze. Nasvědčovala by tomu nejedna z básní z jeho sbírky „Jitřní poezie“ z 90. let minulého století – například:

„………orální i anální,
to je pro mne banální.
Po obojím smutno mi je.
Nejlepší je sodomie.“

Ale zmíněné autorství vyvrací Malinův naprosto odtažitý vztah k automobilům. V době rektorování byl vožen rektorátním řidičem, předtím i potom byl rovněž vožen – vlastní manželkou. Tak nevím …
13. 04. 2011 | 16:07

Laurin napsal(a):

Pokud bude součástí projektu reflexe automobilismu ve výtvarném, neměl by být opomenut malíř Kamil Lhoták. Znovu mě v tom utvrdila nedávná výstava v Moravské galerii v Brně – Kamil Lhoták čili Útěcha z techniky spolu s doprovodnými akcemi včetně projekce půvabného filmu Alfréda Radoka "Dědeček automobil" natočeného podle stejnojmenného románu Adolfa Branalda o legendárních průkopnících českého automobilismu ...
13. 04. 2011 | 18:58

Radkin Honzák napsal(a):

Vážený pane profesore,
nevím, nemáte-li to už mezi tématy. Myslím, že je docela zajímavé podívat se na agresi za volantem z nejrůznějších aspektů a já bych si zvláště smlsnul na podkapitolce NADÁVKY A VULGARISMY. S přáním mnoha úspěchů a s pozdravem,
Radkin Honzák, psychiatr, Praha
14. 04. 2011 | 07:24

Hadimrška napsal(a):

Tak co je smysluplné, inspirující a provokativní?

Umět zacházet s autem bych přirovnala k umění zacházet se ženou.
K výběru většinou dochází po dlouhém a pečlivém uvážení, v jehož průběhu hodnotíte kvalitu i vzhled.
Strávíte mnoho bezesných nocí a hlavou vám bude probíhat jediná myšlenka. Kterou zvolit (značku samozřejmě)?
Své auto milujete, těšíte se na něj, prohlížíte si ho s laskavým úsměvem, radujete se z jeho vlastnictví. Přináší vám požitek, že dobře vypadá a perfektně jede. Nevadí vám, že za něj utrácíte a dáváte mu svůj čas, pouze však do doby, než model zestárne a připadne vám zbytečné do něj investovat další peníze, když můžete pořídit nové, neojeté a neokoukané vozidlo. Staré si však ponecháte v garáži, jelikož na nákupy potravin a běžné provozní věci je dostačující. Vždy se ke svému starému automobilu budete rádi vracet, ale užívat si pořádné jízdy budete s novějším modelem.
Zkušený automobilista své auto hýčká a opečovává, dopřává mu dostatek pohonných hmot a v neděli vyráží na výlety s pocitem sebevědomého alfa samce.
Ne vždy však vše funguje podle vašich představ, občas si dopřejete velmi rychlou jízdu s větrem ve vlasech a jindy Vás pekelně zpomalí, téměř až zbrzdí.
K životu automobilisty patří dopravní zácpy, jízda na červenou, nehody a bouračky a sem tam nějaká ta pokuta.
Prostě a jednoduše bych auto přirovnala k ženě. Opravdoví muži milují krásná auta i krásné ženy. Obojí je smysluplné, inspirující a provokativní. A obojí se vám může někdy proklatě vymstít.
14. 04. 2011 | 12:51

alfa jůlinka napsal(a):

Myslím, že součástí průzkumu, studie, analýzy nebo jak bychom celý projekt mohli pojmenovat, by měl být také genderový náhled na vztah mezi mužem a automobilem a ženou a automobilem. Proč kupuje auto muž a proč žena? Jaké auto vybírá muž a jaké žena? K čemu používá auto muž a k čemu žena? (ženy obvykle chlapy na auto nebalí) Jakou životní jistotu představuje auto pro muže a jakou pro ženu? Jakou úlohu v tom celém hraje moc, která je součástí vztahu žena/muž a tudíž by měla být i ve vztahu muž-žena-automobil? Co by tomu řekl Foucault? A co radikální feministky? A kupuje si muž obvykle dražší auto proto, že v průměru má o cca 25% vyšší mzdu za stejnou nebo srovnatelnou práci než žena? A je pravda, že žena se má k přírodě jako muž ke kultuře? A jaké jsou pohnutky pana profesora jako muže pro vyhlášení této studie/průzkumu ? A proč si pan profesor nevybral pro své analýzy třeba dětský kočárek, který má také 4 kola a slouží k přepravě (malých) osob? Co nám to vypovídá o jeho genderovém vnímání světa?
14. 04. 2011 | 19:28

Ekolog napsal(a):

Auto je pro nás environmentalisty největší zrůda, frčí tzv. záměrný neautomobilismus (vyhýbání se autům), popřípadě sdílení jednoho auta více rodinami …
15. 04. 2011 | 06:40

Ekolog napsal(a):

Postskriptum:
Vřele vám doporučuji k pečlivému studiu knížku našeho znamenitého sociologa Jana Kellera "Naše cesta do prvohor: O povaze automobilové kultury", Praha, Sociologické nakladatelství, 1998.
15. 04. 2011 | 06:45

Anthropos napsal(a):

Nová antropogeneze:
Australopithecus (4,2 až 1,4 milionu let)
Homo habilis (2–1,6 milionu let)
Homo ergaster (1,8 až 1,3 milionu let)
Homo erectus (1,8 až 0,1 milionu let)
archaický Homo sapiens ( 700 000 až 200 000 let)
Homo neanderthalensis (230 000–28 000 let)
Homo sapiens (200 000–1886)
Homo automobilicus (1886–????)
Homo …?
15. 04. 2011 | 10:00

HA + HP napsal(a):

Homo Automobilicus (HA). Zajímavý vklad do antropogeneze. Příslušníky moderního rodu HA vidím tak trochu jako kentaury, mytické bytosti s horní částí těla lidskou a dolní částí koňskou – vyznačující se bezohlednou divokostí. Odlišnost spočívá v tom, že k individuální lidské části HA přísluší nikoli jediná koňská, nýbrž zmnožená podle gusta na 150, 270, 330. 650 atd. HP (Horse Power).
15. 04. 2011 | 10:12

automobil napsal(a):

...zajímavé. Jak nápad profesora Maliny zabývat se něčím tak nudně normálním jako jsme my, co prý jsme /kromě jiného/ i plechově krásní vrazi... tak lavina příspěvků která se sype na profesorovu blogovou silnici. A podívejme, některé mají i vypuštěnou genderovou duši. A některé jsou i rozpuštěné do osobních jinotajů, které zdánlivě nemají s námi nic společného... ale ony mají, že?
15. 04. 2011 | 10:37

YeŇýK napsal(a):

AUTOBLOG OD YarYka
zná celá republika;
Malinové autohrátky
pracovní dny mění v svátky,
projekt zdárně začíná,
vznikne knížka jako malina.
15. 04. 2011 | 16:40

Bricolage napsal(a):

Domnívám se, že antropologický výzkum, který anoncujete jako celostní, by měl zahrnovat procesy, které francouzský etnolog a antropolog Claude Lévi-Strauss v podobné souvislosti nazývá bricolage – příležitostná amatérská práce, kutilství. Mám tím na mysli výsledky lidové tvořivosti na vesnici v podobě vozidel a přibližovadel sestavených z rozmanitých dílů a součástí. Mnohdy taková vozítka vyvolávají úsměv, ale i podiv nad sofistikovanou kreativitou. Možná jsou údaje o tom v etnografických a sociologických výzkumech tak hojných v 50. a 60. letech minulého století. Ne-li, tento jev nemizí a stál by za aktuální etnografický/sociologický/psychologický výzkum …
16. 04. 2011 | 08:14

Porsche napsal(a):

V řadě komentářů zaznělo, že automobil je záležitostí mužského světa, což by mělo dvojnásob platit o sportovních superautech typu Ferrari, Lamborghini nebo Porsche. Ale některé studie ukazují, že se v posledních letech situace mění i v tomto směru. Například studie provedená v roce 2010 ve Spojených státech amerických ukázala, že ženy představují 7,4 % majitelů vozů Lamborghini (meziroční vzrůst je 2,2 %), u Ferrari je to 6,4 % (meziroční vzrůst je 1,3 %). Jaké sociologické a psychologické faktory (případně sexuální a erotické)za těmito změnami vězí a jak je tomu jinde na světě, zvláště v České republice?
16. 04. 2011 | 11:47

Archeolog napsal(a):

Plechová Lízinka byla přezdívkou jednoho z prvních Fordových automobilů, který se vyráběl beze změny po 20 let. Vykope-li budoucí archeolog v souvrství pozůstatky jedné z 15 milionů Lízinek, může říci, že vrstva (smetiště) vznikla někdy v letech 1908–1927 nebo o něco později. Je-li nějaký předmět vyráběn stále stejně nebo jen s malými odchylkami po delší dobu a nemáme-li pro tuto dobu žádné jiné nálezy, pak ji také nemůžeme nijak rozdělit. Je však zapotřebí členit něco, co se měnilo málo nebo vůbec ne?
16. 04. 2011 | 12:00

Král napsal(a):

Cena auta odpovídá zhruba a ve většině případů postavení a majetku majitele. Můžeme předpokládat, že víc vlastníků automobilu Kia Picanto nebo Dacia Logan má nejlevnější mobil LG a bydlí v paneláku a že majitel BMW M3 či Porsche Boxster vlastní HTC Incredible S a obývá vilu s bazénem. Víme, že v Rumunsku je více dacií a méně škodovek. Z aut lze tedy – i když jen přibližně – odvozovat další údaje o lidech, kteří je vlastní. Právě se dočítám, že do Česka byl přivezen první supersport Koenigsegg Agera (1000 koní a maximální rychlost přes 400 km/h, cena 1 milion Eur – http://www.auto.cz/prvni-koenigsegg-v-cr-jak-se-kupuje-supersport-57964) – ten asi nebude parkovat před panelákem.
16. 04. 2011 | 12:33

Jiří Sedlák napsal(a):

Automobil a člověk: automobil, česky „samopohyb“. Tím samopohybem by však měl být především člověk sám („Pohyb je život, nehybnost smrt“ – ve fyziologickém i v přeneseném smyslu). Automobil v osobním vlastnictví je rovněž ambivalentní – kladem je, že urychluje a zpohodlňuje přepravu, ale je zároveň i záporem, pokud je často a nadměrně používán, pak tento „technický samopohyb“ likviduje zdravotně i jinak důležitý „přirozený samopohyb“ člověka. (Udržuje ho v sedavém způsobu života.)
Podle mého názoru je třeba zkoumat vztah člověk-automobil ve třech širších vztazích:
a) Ke společnosti: Zda touha stále většího počtu lidí vlastnit osobní automobil, který má urychlit a usnadnit přepravu, ji nakonec paradoxně nezpomaluje: zácpy ve špičkách, kdy se popojíždí jen rychlostí chodce a s přerušovaným popojížděním, problémy s nemožností zaparkování a garážování atp. Nehledě už na vznikání dalších automobilek (nejen v České republice, ale hrozivě v Číně a v Indii) se snahou zvyšovat výrobu aut do stamilionů – aniž se přihlíží na to, co to udělá s celou ekonomikou. (Vidí se jen hledisko zisku.)
b) K přírodě: nejde jen o škodlivost zplodin z automobilů a neustálého a rostoucího hluku z automobilové dopravy, ale i o prudce rostoucí úbytek surovin atd. na výrobu automobilů a pohonných hmot na jejich provoz. Dochází k postupné likvidaci původní zdravé a krásné krajiny na stále hustší síť dálnic a silnic, parkovišť atd.
c) K sobě samému: nakolik vlastnění a užívání osobního automobilu prospívá tvořivosti člověka, či naopak ji ovlivňuje víc negativně než pozitivně. Zde je na místě položit si stěžejní otázku: POTŘEBUJI OSOBNÍ AUTOMOBIL ZCELA NEZBYTNĚ KE SVÉMU ŽIVOTU?
Nestačila by mi městská hromadná doprava, dálková doprava, doprava na rekreaci a dovolenou dopravními prostředky cestovních kanceláří, sanitky atd.?
Doc. PhDr. Jiří Sedlák, CSc., filozof, etik, publicista
18. 04. 2011 | 11:07

Porsche napsal(a):

V souvislosti s Plechovou Lízinkou, která se takřka beze změny vyráběla 20 let a dnešními automobily, které se obměňují či "faceliftují" po 3-4 letech, vzniká otázka, co vězí za touto akcelerací novinek a vynálezů. Vždyť nejstarší vynálezy, třeba sekáče nebo pěstní klíny, se užívaly beze změny celá statisíciletí ...
18. 04. 2011 | 11:16

Fyziolog napsal(a):

V posledních letech je zaznamenáván výrazný pokles počtu a kvality spermií u relativně mladých mužů. Jedním z nepříznivých faktorů vytvářejících tuto situaci je přehřívání, respektive nedostatečné chlazení varlat. Ta jsou u všech savců umístěna tak, aby byla dostatečně chlazena. Nevhodné oblečení a zejména vyhřívaná sedadla automobilů působí přílišné ohřívání a tím negativní vliv na spermiogenezi. Bylo by zajímavé prozkoumat tento faktor u majitelů aut s vyhřívanými sedadly. Obecně se pak naskýtá otázka, zda takzvaná "teplá místečka" (v úřadech, v Prlamentu, v Senátu na Nejvyšším a Ústavním soudu a v jiných podobných institucích) nemají také také tento zhoubný vliv.
18. 04. 2011 | 12:05

Anonymus Homonymus napsal(a):

Docent Jiří Sedlák ve svém komentáři upozorňuje, že nové automobilky vznikají „… v Číně a v Indii“. Mohu to potvrdit. Dnes (18. dubna 2011) se účastním novinářského dne na autosalonu v čínské Šanghaji (14. Shanghai International Automobile Industry Exhibition), který přináší spoustu novinek. Není divu, Čína je dnes největším automobilovým trhem na světě, některých modelů se zde prodá víc než ve všech zemích Evropy. Číňané se stali vlastníky nebo spoluvlastníky některých zahraničních automobilek a zakládají a rozvíjejí automobilky vlastní. Podobná pozorování jsem učinil na loňském 10. Auto Expo (5.–11. 1. 2010) v Novém Dillí, motoristické události významné nejenom více než dvoumilionovým počtem návštěvníků, ale i podrobným zmapováním indického automobilového průmyslu a pokroku, jehož dosáhl během posledních dvou desetiletí. Na tomto veletrhu koncern Tata poprvé představil svůj nový model Tata Aria představující první indický crossover kombinující pohodlí luxusního sedanu s kompaktností SUV, což mě inspirovalo k vytvoření níže uvedené parodie na klasický staroindický epos Rámájanu – Táta Rámájana. Jak božský Ráma (skrze Tátu) ztratil milovanou Sítu a znovu k ní přišel.

Táta Rámájana
Jak božský Ráma (skrze Tátu) ztratil milovanou Sítu a opět k ní přišel

Síta pružně chobotoboká
padla Rávanovi do oka.
Rávana, démonský Lanky král,
sličnou choť unést se odhodlal
vládci Ajódhje Rámovi,
božskému manželovi.

Aby Sítu obloudil,
Rámovi ji odloudil,
ždál si pomoc mága Táty,
předního mezi magnáty,
zázračného všeuměla
(který v Jemče čaje dělá),
nechť mu kočár vykouzlí,
co tu dívku okouzlí.

Táta mu nato stvořil Arii,
sexy vůz v SUV kategorii,
do něhož poté démonský vládce
zdráhavou Sítu nalákal hladce
a pak hned cestou necestou
na Lanku pádil s nevěstou.

Sotva Ráma, chrabrý rek,
překonal prvotní vztek
shromáždil opičí voje,
pořídil jim rychlé stroje
opět z dílny Tátovy
jak „Tata Nano“ napoví.

Když opí mobilní síly
ostrov Lanku zahltily,
Rávana se musel vzdát,
cudnou Sítu odevzdat.

Kdo ve válce dopad líp
nežli Tátův samohyb?
18. 04. 2011 | 15:02

Sběratel napsal(a):

Ovšem zmíněný supersport Koenigsegg Agera (model 2011) prodaný za 1 milion Eur je autem "za pusu", srovnáme-li jeho cenu s cenou, kterou by bylo nutno zaplatit dejme tomu za Mercedes-Benz 720, model SSK (1930), kdybychom jej chtěli mít ve své sbírce veteránů. Sběratelství automobilů a věci s tím souvisící by mohly být také zajímavým námětem analýz.
20. 04. 2011 | 06:25

siX19 napsal(a):

Společnost je společenstvím žen a mužů.V tomto společenství se neustále bojuje o společenskou prestiž-nadřazenost.A tak když se muži nedaří získat krásnou ženu ,pořídí si náhražku-auto.To ale ženy nemají rády .Asi je něco na tom falickém symbolu pro muže něco je.Není nejtajnějším přáním feministek mít fallus?Nezávidí nám ho trochu?Ženy mám rád,aby bylo jasno
10. 05. 2011 | 11:35

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Pavel Petr · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy