Nic není zadarmo

07. 09. 2010 | 13:43
Přečteno 7664 krát
To, že všechno něco stojí, v podstatě všichni víme; mnozí z nás o tom ale nechtějí slyšet, natož z toho vyvozovat důsledky.

S tím, že náš stát musí šetřit, souhlasí téměř každý. (Dokonce i Jiří Pehe ve své filipice proti "sociálním darwinistům" říká, že "proti smysluplnému šetření státu, jenž si žil nad poměry, se nedá nic namítat"!). Problém je, že nikdo nechceme, aby se šetření dotklo právě nás (je to obdoba známého jevy nimby - not in my back yard!). Jíří Pehe říká, že šetřit by se nemělo na investicích do budoucnosti (jestli tomu dobře rozumím, tak to je školství, infrastruktura atd.), dávkách, zdravotnictví, státních zaměstnancích ... . Jenomže na čem tedy "rozumně" ušetříme? Vláda chce šetřit taky zamezením korupci; ale já jsem skeptický k tomu, že by v tom mohla být o mnoho úspěšnější než ty předchozí. No a samozřejmě můžeme zavést nějakou tu milionářskou daň; tím sice kdekoho potěšíme, jak se ti vykořisťovatelé prohnou, ale obávám se, že tak moc tím neušetříme - pokud ta daň nebude dramatická, tak se na ní zase tak moc nevybere, a pokud bude, tak také ne, neboť většina postižených někam přesídlí.

Jako člověk, který se mimo jiné zabývá sémantikou, to jest naukou o významu slov, bych chtěl podotknout, že co se teď děje, rozhodně není v pravém slova smyslu šetřením. Šetření je stav, kdy vydávám méně, než je v mých možnostech (a šetřením si také mohu něco našetřit); ne, že si začnu půjčovat méně, než jsem si půjčoval dosud. Mně osobně se zdá žít stále na dluh (a) nemorální a (b) nebezpečné. Ale hlavně bych chtěl poukázat na to, co je opomíjenou příčinou toho, že musíme šetřit (či aspoň dělat něco, čemu šetření říkáme). Tou příčinou je to, že všechno něco stojí. To je věc, kterou tak nějak všichni víme, ale často o ní prostě nechceme slyšet.

Jak říkají Američani, there is no such thing as a free lunch, to jest nic jako oběd zadarmo ve skutečnosti není. Přesněji řečeno nějaké věci samozřejmě zadarmo jsou, nicméně takové, do kterých musí někdo vložit nějaké úsilí, to jest věci, jako jsou auta, domy, obědy, nebo také vzdělání a zdravotní péče, zadarmo nejsou. Otázkou nikdy není, zda se mají platit, ale kdo je zaplatí.

Na tuto otázku také nelze rozumně odpovědět, že je zaplatí stát, přesněji řečeno ta odpověď je matoucí. Stát to jsme my a peníze státu jsou naše peníze. Stát dělá především to, že někomu bere a někomu dává. (Stát do jisté míry i sám podniká, takže má i nějaké jiné příjmy, než co bezprostředně vybere od svých příslušníků, ale to jsou jednak stejně zase příjmy nás, kdo stát tvoříme, a jednak to jsou příjmy nevelké ve srovnání s těmi, které stát získává kasírováním jednotlivých občanů.)

V nejjednodušším případě tu kterou věc zaplatí ten, kdo ji používá. Když si jdu koupit auto, prostě sáhnu do peněženky a zaplatím to, co za to auto prodejce chce; pokud na to nemám, tak si ho koupit nemůžu a ani mě nenapadne, že by ho měl za mě zaplatit někdo jiný.

Jsou tu samozřejmě případy, kdy nějakou věc potřebuji, nemám na ni a někdo mně na ni přispěje. Jsem-li chromý a nemám-li na auto, možná se najde nějaký mecenáš, který mi na něj dá. A protože dnešní lidská společnost je založena na určité vzájemnosti a solidaritě, je takové mecenášství i rozsáhle institucionalizované. Snažíme se, aby někdo netrpěl jenom proto, že nemá na léky, které by mu od toho utrpení pomohly; a snažíme se, aby někdo nehladověl jenom proto, že nemá na jídlo. V těchto případech je 'mecenášství' povinné, nějaké peníze (daně, či takzvaná zdravotní či sociální pojištění, která jsou v podstatě také formou daní) se vybírají od každého (či téměř od každého) a investují se do potřebných. Tak je to jistě dobře a já bych nechtěl žít ve společnosti, kde by tohle nefungovalo.

Faktem ale je, že přerozdělování někdy nabývá velmi obludných podob. My všichni, chudí i bohatí bez rozdílu, třeba platíme za plomby do zubů lidem, pro které je cena takové plomby směšná ve srovnání s tím, co utratí za žrádlo pro své psy. Přispíváme na regulované nájemné lidem, kteří vydělávají milióny. Sponzorujeme lidi, kteří jsou úředně nezaměstnaní, ale ve skutečnosti jsou velmi úspěšnými protagonisty šedé ekonomiky. Platíme studium lidem, kteří si tímto studiem opatřují lukrativní místa s horentními platy.

Některé z takových obludností jsou zřejmě nevyhnutelné. Je jasné, že například úřady, které vyplácejí podpory v nezaměstnanosti, nemají možnost jednoznačně určit, kdo tu podporu skutečně potřebuje a kdo ne, takže pokud o ni nechceme připravit ty skutečně potřebné, musíme se smířit s tím, že se občas dostává i do rukou všelijakých podvodníků.

Absurdní mi ale připadá, jak snadno se s ní smiřujeme v případech, kde takové důvody neexistují. Vezměme člověka, který je naživu jenom díky tomu, že dostává nějaké velice drahé léky, v ceně řekněme řádově desetitisíců měsíčně. (Mám takový případ mezi svými příbuznými.) Je samozřejmě skvělé, že se na takového člověka skládáme a on tak může existovat, přestože by na ty léky sám zdaleka neměl, ale dává rozumný smysl, aby se on na výdajích na svou léčbu nepodílel vůbec? Chci-li auto (které mi usnadní život, ale které je pro málokoho z nás skutečně nepostradatelné), musím sáhnout hluboko do kapsy; avšak chci-li se zbavit žlučníkových kamenů (což mi může změnit život zcela radikálně), nemusím se o cenu takové operace vůbec zajímat?

Uvědomme si, že moderní medicína umí dělat téměř zázraky, takže často fakticky neexistují meze toho, kolik peněz by bylo lze do léčení lidí investovat. A zřejmě tu musí být nějaká hranice, na co ještě budeme schopni a ochotni se složit, a na co už ne. Takže člověku, který je závislý na drahých lécích, se prostě může stát, že na ty jeho léky peníze prostě nebudou. A mně se zdá, že když ti lidé, kterých se to týká, budou nějakým rozumným způsobem na léčbu přispívat, bude se okruh těch, který lze na léčbu přispět (a pro některé z nichž to je otázka života a smrti) zvětšovat. (Pokud to mám vztáhnout na onoho svého příbuzného, mám stále velkou obavu, že se ukáže, že systém našeho zdravotnictví už jeho léčbu neutáhne. A nějak nejsem schopen strávit nechuť některých pacientů, alespoň něco málo do systému přispět z vlastní kapsy a tím šance jeho i jemu podobných zvětšit.)

Vezměme vzdělání a školné, o kterém se nyní tak intenzivně diskutuje. To, že se na studium na vysokých školách pro kohokoli všichni skládáme, je zřejmě dáno myšlenkou, že je dobré mít vzdělané obyvatelstvo. To je, myslím, myšlenka obecně rozumná; a investovat do člověka, který studovat skutečně chce a na placení za studium by neměl, může mít ze společenského hlediska velmi pozitivní efekt. Avšak skutečně má smysl, abychom se na vzdělání skládali třeba těm, pro koho je takové vzdělání prostředkem získání enormně placeného zaměstnání; či někomu, pro koho je pobyt na vysoké škole víceméně jenom prostředkem krácení si času?

Primární otázkou tedy, zdá se mi, není proč přispívat na vlastní studium či léčení, ale proč by mě na něj měli přispívat jiní. Důvody, proč přispívat těm, kdo na to nemají, tu samozřejmě jsou; a mě by, jak už jsem psal, ani ve snu nenapadlo je zpochybňovat. To, že můžeme žít ve společnosti, kde nikomu nehrozí zbytečné utrpení a kde se každý může vzdělávat, je úžasné. Avšak proč bychom měli i ty, kdo nejsou zcela bez prostředků, zbavovat nutnosti se na výdajích jakkoli podílet, mi zůstává záhadou.

Zdá se mi, že problém je v tom, že onu banální pravdu, že nic, do čeho je třeba investovat netriviální lidské úsilí, není zadarmo, prostě mnoho lidí odmítá vzít na vědomí. Mají pocit, že když po nich někdo chce, aby něco investovali do svého vzdělání či léčení, je to podobná lumpárna, jako když chtěl neblahé paměti Trautenberk prodávat vodu z horské bystřiny. Jsem přesvědčený, že za určitého stavu věcí mohou být dobré důvody pro to, abychom například celý systém vysokého školství platili z daní (to jest aby bylo, tak jako teď, "zadarmo") - takový stav ale podle mne nenastane dříve, než si všichni budou vědomi toho, že to ve skutečnosti vůbec zadarmo není.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Sladký napsal(a):

"Jako pravděpodobné se jeví,že socialismus byl odstraněn proto,aby si socialističtí lidé mohli dovolit výdobytky kapitalismu,kteří si ale kapitalističtí lidé správně dovolovat neměli."
07. 09. 2010 | 13:55

Béda napsal(a):

Pro Pepu Řepu, Rumcajse, SuPa a pod..

Ještě jsem nečetl článek p. Peregrina - omlouvám se, ale nedá mi neuvést odkaz z článku

"Střední vrstvy. Německá realita a české iluze"
Jan Keller, Petr Schnur

"... Ve všech evropských zemích probíhá proces sociální polarizace. V některých rychleji, v jiných pomaleji...
Německý institut pro hospodářský výzkum / Deutsches Institut für Wirtschaftsforschung (DIW) uvedl již v roce 2008, že za posledních sedm let poklesl podíl obyvatelstva s příjmem kolem průměrného platu (podle Spolkového statistického úřadu z roku 2008 to bylo 41 509 eur ročně v západním Německu a 30 151 eur ročně ve východním Německu) ze zhruba 62 % na přibližně 54%.

V praxi to znamená, že na 5 milionů Němců opustilo střední vrstvu. Pouze desetině z nich se podařil „skok“ do vysokovýdělkového sektoru, zbytek „spadl“ do nižších a nejnižších vrstev. Souběžně s tím se v zemi zvýšil podíl osob ohrožených chudobou. V roce 2006 to byla již čtvrtina obyvatelstva, což oproti roku 2000 znamenalo nárůst o 7%. Tento trend nebyl zastaven, ba naopak. Nová studie zmíněného institutu z letošního roku uvádí, že zatímco v roce 2000 patřilo k nižším vrstvám 18% obyvatel Německa, o devět roků později to bylo již 22%.

K takřka stejnému výsledku dospěla i studie poradenské firmy pro podnikatele (sic!) McKinsey (rovněž z roku 2008).


Na pozadí tohoto trendu představila firma dva scénáře vývoje do roku 2020.

Pokud bude v příštích deseti letech průměrný průmyslový růst v zemi stejný, jako je nyní, vypadne ze středních vrstev směrem dolů dalších 30% obyvatel. Dosáhne-li hospodářský růst minimálně 3%, nebude úpadek příjmů tak drastický a sociální deklasování zasáhne menší podíl středních vrstev.

Za prvé: Firma McKinsey se nezmiňuje o naprosto rozdílné společenské, ale i právně-politické situaci v letech šedesátých až osmdesátých na straně jedné a od let devadesátých až dodnes na straně druhé. Pronikavá změna se týká nejen Německa, ale celé Evropy. Tříprocentní hospodářský růst existoval ve Spolkové republice naposledy v 70. a počátkem 80. let, tedy v době před expanzí globálního kapitálu a před uzavřením Maastrichtské smlouvy (1992), která globálnímu kapitálu dokořán otevřela hranice evropských států.

Za druhé: Právě kombinace takřka absolutní „svobody cestování“ spekulativního kapitálu a postupného oslabování regulativní funkce státu bez odpovídající nadnárodní náhrady vedla k tomu, že firemní zisky a ekonomický růst automaticky neznamenají snižování nezaměstnanosti, ani nevedou k růstu příjmů zaměstnanců. Ba naopak: totalita trhu s jeho principem „maximalizace zisku“ s sebou přinesla snahu o „minimalizaci personálních výdajů“ – samozřejmě nikoliv na manažerské úrovni. V důsledku toho může „volný vnitřní trh“ stále efektivněji obcházet princip kolektivních smluv, což v praxi znamená celkovou destabilizaci pracovních poměrů.

A za třetí: Udržení střední vrstvy nezávisí jen na tempu hospodářského růstu, ale především na rozdělení vytvořených reálných ekonomických hodnot. V tomto případě se ovšem nejedná primárně o ekonomický, nýbrž o čistě politický problém. Nastavení neoliberální politiky a její vliv v evropském kontextu zaručuje jediné - ani při nominálním tří a více procentním hospodářském růstu nemusí být proces postupného deklasování středních vrstev zastaven. Porovnejme s touto ekonomickou realitou stále ještě bohaté země očekávání obyvatel chudší země, jakou je Česká republika...

Z čerstvých výsledků letošního průzkumu téměř tisíce domácností Ostravy však víme, jak hodnotí svoji situaci lidé u nás subjektivně.

Sociální sebezařazení Ostraváků je následující:

Nejchudší vrstva 15,7%
Chudší vrstva 22,1%
Střední vrstva 45,1%
Bohatší vrstva 17,1%

Porovnáme-li toto sebeocenění s výší úspor dotyčných domácností a s výší jejich dluhů, pak názorně vidíme, jak neadekvátně mnozí lidé svoji situaci hodnotí. Do obou chuších kategorií se nám z celého souboru zařadilo zhruba 38% respondentů. Téměř polovina respondentů (47,6) však deklaruje, že nemá vůbec žádné úspory, a další téměř čtvtina (23,4%) má úspory nižší než 50 000 Kč.
07. 09. 2010 | 13:59

Béda napsal(a):

Zatímco tedy téměř tři čtvrtiny zkoumaných domácností jsou prakticky bez peněz (a to i z hlediska českého, nejen evropského), méně než polovina jich připouští, že jsou chudé. Stejná iluzornost vládne i na pólu opačném. Zhruba 17% respondentů se nám zařadilo do vrstvy bohatých. Ovšem úspory vyšší než 200 000 Kč deklaruje jen sedm a půl procenta dotazovaných a úspory přesahující půl milionu pouze něco málo přes dvě procenta.

Ještě mnohem názorněji vidíme virtuálnost pohledu na realitu u mladé generace. Ze zmíněného výzkumu je patrné, že nejvíce si u nás fandí lidé mladší 35 let. Za velmi chudé se z nich považuje méně než jeden z deseti, za bohaté naopak plná čtvrtina. Přitom naprosto žádné úspory v této generaci nemá zhruba 57% dotazovaných. Úspory nižší než 50 000 Kč deklaruje další téměř čtvrtina z nich. Výsledek? Téměř 80% mladých lidí z našeho vzorku je prakticky bez peněz, ale jen méně než 10% si připouští, že jsou opravdu chudí.

Naopak, za členy nejbohatších vrstev se považuje téměř čtvrtina nejmladší generace (23,4 %). Přitom úspory nad 200 000 Kč z nich nemá ani 5% a úsporami vyššími než půl milionu disponuje v této generaci jediné procento.

Zadluženost mladých je naopak nezanedbatelná. Každý pátý v nejmladší generaci má půjčku do 50 000 Kč, každý desátý půjčku v rozmezí 50 000 až 200 000 Kč, zhruba 6% má půjčku přesahující půl milionu korun.

Příslušníci mladé generace v našem vzorku výrazně častěji volili v letošních volbách pravicové strany. Přitom jsou to lidé, kteří jsou méně zámožní než zbytek populace a jsou nejzadluženějších ze všech. Častěji než jiní se však domnívají, že jsou členy nejen střední vrstvy, nýbrž přímo vrstvy nejzámožnější...
07. 09. 2010 | 13:59

Sladký napsal(a):

"Přispíváme na regulované nájemné lidem,kteří vydělávají miliony." Kolik takových milionářů bydlících v paneláku 3+1 znáte,pane Peregrine? Jak jste to zjistil,vy po nich jdete?
"Lidé,kterých se to týká budou na léčbu příspívat". Tím chcete říct,že chronicky nemocní a staří lidé,kteří nutně musí často navštěvovat lékaře mají zachraňovat zdravotní systém místo bohatých,kterým se snížily stropy?
07. 09. 2010 | 14:01

almost glossed™ napsal(a):

Vysvětlete prosím někdo panu Peregrinovi princip pojištění. Děkuji.
07. 09. 2010 | 14:03

Tencokida Hnuj napsal(a):

Autor
Lidé dnes moho přispívat na své vzdělání či léčbu.
Tedy do systému.
Dokonce s daňovým odpočtem.
Nikdo jim v tom nebrání.

Jooooó - Vy jim to chcete nařídit ?!?
Aby kromě daní a povinných odvodů platili nové daně a nové povinné odvody ?

Áaaá, tak to je jiná. To je jiná.

Co takhle daňová progrese, autore ?
Když je systém přerozdělování tak nádherně efektivní a jeho protagonisté poměrně dobře honorováni ?
Nebo změna parametrů stávajících odvodů.
Úměrně zvýšené kvalitě.

Což to není v kontextu zákonu nabídky a poptávky ?
07. 09. 2010 | 14:04

VL napsal(a):

Podle střízlivých odhadů Transparency International se u nás ročně korupcí ukradne 130 mld. Vykládejte potom matce samoživitelce, aby se uskromnila s vědomím, že kdesi nahoře se ztrácí miliardy. Bohužel současná vláda nedává záruku změny. Pořád se připravuje megatunel superekologické zakázky a podvod století důchodová reforma.
M. Kalousek si s rozpočtem počíná jako ladič klavírů bez hudebního sluchu. Ví, že klavír nehraje správně, ale protože nemá sluch pouze chaoticky napíná a povoluje struny, čímž z jakž takž hrající klavíru dělá nepotřebný krám. To samé se děje se státním rozpočtem. Z kdysi fungující státní rozpočet se od nástupu Topolánkovi vlády vykrádá až není schopen zajistit fungování státu.

Budu neustále opakovat: vláda neoliberálních fanatiků skončí velkým průšvihem.
http://ateo.cz/f/images/p/p...
07. 09. 2010 | 14:04

almost glossed™ napsal(a):

P.S. Sám jsem si ho nechal vysvětlit někdy ve druhé třídě a moc mi to pomohlo. Třeba to panu Peregrinovi pomůže také.
07. 09. 2010 | 14:05

Sladký napsal(a):

"Vzdělání jako prostředek k enormně placenému zaměstnání". OK, a nemyslíte,že z tohoto enormně placeného zaměstnání stát získává enormně vysokou daň? Že tedy vzdělaní lidé už pouhou výškou svých daní VRACÍ TO,CO DO JEJICH STUDIA STÁT INVESTOVAL? A to nemluvím o jejich přínosu v oblasti inovací,vědecké práce a pod.
07. 09. 2010 | 14:05

neo napsal(a):

Béda:

to dokazuje Bédo, že každý vidí chudobu jinak.

Pro socana Bédu je chudák ten, který nemá úspory vyšší než 50 000 a boháč ten, kdo má vyšší úspory než 200 000. To je naprosto zcestné.

Vůbec tě nenapadne, že se mladí mohou zařadit ke střední vrstvě, aniž by měli úspory a mají dluhy na bydlení či auto?

Třeba mají příjmy mezi 30-40 000, a rádi je rozfofrují cestováním, kalbami a nákupem aut, elektroniky apod... takový člověk není chudý i když nemá 50000 úspor.

Víš Bédo, já bych se zařadil mezi chudáky až ve chvíli, kdybych neměl co do huby. Socan by měl opravdu vycestovat do nějaké chudé země a pochopit, že chudova není nemít na mercedes, ale na hrst rýže.
07. 09. 2010 | 14:10

Ládik!!! napsal(a):

Kdybych měl číst takové dlouhé články, nemohl bych odvádět státu svých 2500 Kč denně.
07. 09. 2010 | 14:14

Béda napsal(a):

neo,

Nechci ti kazit iluze, neo. Ale jestliže má někdo příjmy 30 -40.000/ měsíčně, je zatížen dluhy a na zadní kolečka si neponechá ani 50.000, pak je to člověk zcela jistě nesvéprávný.

Stačí jedna větší dopravní nehoda a jeho život doslova a do písmene skončil ze dne na den.
Díky hypotéce přijde o bydlení, leasingovka mu zabaví auto, věřitel se jej zajisté nebude ptát na žádné důvody, ale rovnou přikročí k exekuci. Ten člověk přijde o bydlení, o movitý majetek - o všechno. A bude z něj ten nejubožejší bezdomovec.
07. 09. 2010 | 14:22

VL napsal(a):

Články filozofů J. Peregrina a S. Komárka jsou takovou filozoficko-dělostřeleckou přípravou na šíření neoliberálních bludů. Sám sebe se ptám jak se mohou filozofové postavit na stranu ideologie, která v Česku bude mít za následek utrpení desetitisíců lidí. Pouze pokud by předpokládali, že ono utrpení přinese v budoucnu pozitiva. Pak je ale musím zklamat. Neoliberalismus přinese plody, ale ty budou jenom hořké. Pohádky o osobní odpovědnosti (nic proti ní) mají zakrýt pravou podstatu neoliberalismu a to je temná touha vlastního sebeprosazení na úkor druhých (klanění se vlastnímu egu a penězům), která vždy vedla k chaosu a zmaru.
07. 09. 2010 | 14:23

Béda napsal(a):

Ládík!!!

jestliže odvádíte státu 2.500 Kč denně, měl by vás prezident pozvat na Hrad a vyznamenat vás řádem zasloužilého daňového poplatníka.

PS: Jenom jestli tak trochu!!! nepřeháníte?
07. 09. 2010 | 14:24

neo napsal(a):

Béda:

no tak to nech laskavě na něm.
Až z něj bude ten bezdomovec, bude mít důvod, zařadit se mezi ty chudé.

Zatím je boháč či střeďák a nepotřebuje Bédu, aby mu říkal kam se má zařadit.

Hodnotit totiž bohatství a chudobu podle nějakých úspor, je totálně mimo.

Nevim, jestli má třeba pan Kellner úspory nad 200 000 či 500 000. Může mít veškerý svůj majetek ve firmách, nemovitostech, zaměstnancích, akciích, víně a v peněžence nosí drobné... přesto bych cho za nejchudšího neoznačil.

Na straně druhé nemohu říci, že člověk je bohatý, pokud mu visí na běžném účtu 200 000 a nemá ani byt ani auto a bere třeba 10 000 měsíčně..
07. 09. 2010 | 14:31

Sladký napsal(a):

Neoliberální pravidla a zásady,jimiž se zejší pravičáci neustále ohánějí jsou bohapustou teorií,která v podstatě nikdy nikde nebyla prakticky potvrzena.
Neoliberální návody buď vůbec nefungují,nebo mají zcela jiné výsledky,než neoliberálové předpovídají.
07. 09. 2010 | 14:34

Sladký napsal(a):

Neo, existuje chudoba absolutní a chudoba relativní.Lidé zcela spontánně a samozřejmě hodnotí svoji situaci podle relativního měřítka, což je přirozené.
07. 09. 2010 | 14:36

Taoiseach napsal(a):

Jaroslav Peregrin

"Primární otázkou tedy, zdá se mi, není proč přispívat na vlastní studium či léčení, ale proč by mě na něj měli přispívat jiní."

Nesouhlas. Člověk, který studuje nebo se léčí, má přece STEJNÉ životní náklady jako ten, kdo nestuduje a je zdravý. Přitom většinou nemá žádné vlastní příjmy - při pořádném studiu nemá čas si vydělávat, resp. mu to zdravotní stav nedovoluje. Takže je zcela namístě, z důvodů, které jste sám uvedl, aby jim oběma přispívali všichni vydělávající.

"Jenomže na čem tedy 'rozumně' ušetříme?"

Věděl bych: vláda rozdala velkovýrobcům elektřiny emisní povolenky v hodnotě 68 mld. Což není zrovna málo. Kdyby si je museli koupit, vláda by pak utržené peníze musela investovat do úspor energie, např. na podporu inovativních úsporných technologií - s velkým multiplikačním efektem. Jenže všechny vlády (přinejmenším po Špidlovi) jdou těžkému průmyslu na ruku.
07. 09. 2010 | 14:38

Béda napsal(a):

neo,

ještě před pár lety bylo u tichtéž politiků, ekonomů, bankéřských filosofů moderní říkat, pučujte si, nakupujte, klidně i to co vůbec nepotřebujete, zadlužujte se, podporujte růst.

Čas oponou trhnul, přišla bankovní krize a najednou je všechno naopak. Ti samí politici, ekonomové, bankéřští filosofé (kteří mnohdy sami přispívali k rozmařilému mrhání) nám mlátí o hlavu jak je nepřípustné žít na dluh a jak odpovědné je šetřit. (Samozřejmě sami se toho vůbec nedrží a dělají všechno proto, aby se jich to šetření vůbec nedotklo. Přece jen - je ti hrozba, že kdyby se jich to náhodou mělo dotknout, pláchnou i s rodinama za svými konty.)

Holt móda se časem mění.
07. 09. 2010 | 14:42

Béda napsal(a):

Taoiseach,

já bych taky věděl. Buďto politici najdou řešení, jak radikálně omezit nemravné zisky z fotovoltaiky, anebo aťsi povinně sami vykoupí za smluvní cenu, kterou odsouhlasily veškerou jejich produkci a ostatní ať nakupují v rámci běžných tržních pravidel za standardní cenu.
07. 09. 2010 | 14:49

Carlos V. napsal(a):

Sladky : nakousl jste jeden z klicovych rozporu.

Otazka bohaty/chudy a pristupu k nim je velmi casto otazkou porovnani absolutnich a relativnich meritek.

Problemem levice, a to zejmena populisticke levice, je fakt ze opustila meritka chudoby absolutni a zabyva se chudobou v relativnim pojmu.

Lze nalezt zasadni prunik nazoru na to, jestli lide maji umirat hlady ci umrzat.

Ovsem pozadavky populisticke levice rostou. Za zakladni zivotni prava nekteri povazuji tzv. dustojny zivot a pro ten je podle techto meritek zapotrebi vymozenosti, jez jeste pred par lety (ci desitkami let) byly vymozenosti - cimz se mimo jine potvrzuje jejich zbytnost.

A tak se mnozi pozadavky na dustojne bydleni (nesrovnatelne se standartem pred par desitkami let), lednicku, pracku, televizor, rychly internet, snad i telefon. Chybi uz jen dustojny vuz ...

Jak se zvysuje standart chudiny, tak se relativne snizuje standart stredni tridy. Duvod je prosty - chudina by od statu mela dostat temer to, co ma stredni trida.

Tim muze dojit k demotivaci casti chudiny (ktera nemusi pracovat) i stredni tridy (paklize nebude pracovat, nic moc se nestane).

Negativ je mnoho - neefektivivni, drahy system s mnoha riziky.
07. 09. 2010 | 14:52

Pereira napsal(a):

neo co to blábolíš?
Když nemáš našetřený kapitál plus nemovitost tak prostě do střední třídy nepatříš. Pokud máš nadstandartní příjem a ten rozházíš tak jsi akorát idiot nic víc. Podle tvé logiky by do střední třídy patřili i narkomani. Těm také projdou rukama desetitisíce a na konci měsíce mají prd.
07. 09. 2010 | 14:53

Vlkodav napsal(a):

Vida, Peregrin napíše, že by se i ti, co od státu dostávají, měli na nákladech podílet, a zdůrazní, že není proti solidaritě. Přesto tu mnozí hned řvou, že to má být zadarmo (placeno námi všemi - tedy těmi, co odvádějí daně, kdo víc, přispěje víc).
Takže žádná osobní zodpovědnost, žádná vlastní snaha. Ale takhle to fakt nepůjde, vážení, na to si můžete vsadit!
07. 09. 2010 | 14:55

Taoiseach napsal(a):

Béda

Ano, fotovoltaika je další problém. Jen připomenu, že podmínky nahrávající spekulantům prosadilo MPO. A že se na tom nejvíc pakuje zase ČEZ: jednak FV sám provozuje, jednak falšuje údaje o tom, kolik musí platit výrobcům FV, aby mohl zvyšovat ceny víc, než mu rostou náklady.
07. 09. 2010 | 14:55

Boethius napsal(a):

Docela jsem zíral, když jste jako profesor logiky docela bezelstně usvědčoval ze sofismat ve článku o Trhu, který vše vyřeší (skutečně jste mluvil o TOM trhu, o němž se říkává, že vše vyřeší?) Budiž, snad máte čtenáře za hlupáky a z hlediska logického se to dá omluvit demagogií - tedy, že to vše víte, ale motáte to záměrně. Teď však zírám ještě víc; shora píšete: "Stát to jsme my a peníze státu jsou naše peníze." a dále, např.: "Avšak proč bychom měli i ty, kdo nejsou zcela bez prostředků, zbavovat nutnosti se na výdajích jakkoli podílet, mi zůstává záhadou." Oni se nepodílejí? Zůstává mi záhadou, jestli si uvědomujete, že jste se popřel, anebo nevíte, že i ten nebohý příživník si na svou léčbu přispěl například ze svého zdravotního pojištění a podobně. Otázka měřítka je ovšem otázkou zcela rozdílnou.
07. 09. 2010 | 14:56

Tencokida Hnuj napsal(a):

Carlos V.
Ano. Také zdravotnický standard se mění.
Kdysi stačila rána palicí do hlavy a pilka.
Nebo třeba standard v oblasti vzdělání.
Měšťanka a hybaj do dolů nebo manufaktury.
V oblasti bydlení ? Hmm. Tu máš nějaká prkna, pár hřebíků a ráno ať jsi na šichtě !
Či standard hygienický etc. etc. etc.

Někdy se dokonce přistihnu při kacířské myšlence, zda skutečně cosi jako pokrok neexistuje.

Jenže pak zabrousím na blogy aktualne.cz - zejména na ty pod Paroubkem či Sobotkou B. a vrátím se rychle na zem.
07. 09. 2010 | 14:59

neo napsal(a):

Sladký:

přečti si Bédův příspěvek,kde se rozčiluje nad tím, že se lidé řadí ke střední třídě a ne k chudině, ačkoli nemají úspory 50 000 a víc.

Každý tedy asi vidíme střední třídu jinak.... a chudobu tuplem.

Takže zatímco Béda vidí chudáka, který má byt, auto, televizi, internet. Chodí na masáže, ke kadeřníkovi, do fitka, za kulturou apod.. má plat třeba 30 000 ale nemá 50 000 úspor. Já takového člověka zařadím spíše do střední třídy.
07. 09. 2010 | 15:06

Béda napsal(a):

CarlosV.,

jenom pro pořádek.

Před pár desítkami let bylo uzákoněno právo na práci (včetně povinnosti pracovat), právo na bezplatné základní, středoškolské a vysokoškolské (pokud jste se na VŠ dostal) vzdělání, bezplatnou školku, bezplatné jesle, garantovaný důchod, bezplatné zdravotnictví, právo na bydlení...

Nevím, nevím, jestli by dnes (a to nebudu uvažovat v horizontu 10 let) mnozí nevyměnili barevnou televizi, zánovní lednici, ojetý desetiletý (15-ti letý) vůz za tyto garance. Jistý pan Schmidt by třeba napsal: reklama a život na dluh dohonil českou populaci.
07. 09. 2010 | 15:06

Tenco napsal(a):

Boethius
To je jednoduché.
Neviditelná ruka trhu funguje, ale jaksi nekomplementárně s jsoucnem trhu jako samostatným jevem nýbržto pouze ve vztahu k trhu jako jsoucnu podmíněném fungováním oné neviditelné ruky v trhu samém coby své ideji.
Nebo tak nějak.

Osobně si myslím, že autor cítí nutkavou potřebu psát. Nezazlíval bych mu to.
Sám se mnohdy přistihnu při tom, jako by mi jakýsi vnitřní hlas říkal : "Napiš to." A jiný zase : "Nepiš to".
A za chvíli zase : " Napiš to ." A replika : "Nepiš to".

Pak buď usnu anebo fakt cosi napíšu.

Jako třeba teď.

P.S.Hezký nick. Inspirován I. Reillym či přímo ... ?!? Och. To snad ne !
07. 09. 2010 | 15:07

Cralos V. napsal(a):

Tencokida : Levne. Extremni priklad jde najit vzdycky a na vsechno. Ja taky nepsal o pozadavku na dovolenou u more...

Beda : Ten system jistot fungoval ... ponekud na dluh. Prave proto byly ve fabrikach stroje z Ceskomoravska Kolben-Danek.

Je ovsem jasne, ze ono navysovani standartu nenastalo jen vlivem populistickych hlasy / moc chtivych politiku. I spotrebumilovni ekonomove maji svuj dil, kdyz odtrhuji materialni zakladnu ekonomiky a zdravou ekonomiku vidi ziznive letadlo spalujici jako palivo vlastni kridla.
07. 09. 2010 | 15:20

Carlos V. napsal(a):

neo :

Cituji :
Takže zatímco Béda vidí chudáka, který má byt, auto, televizi, internet. Chodí na masáže, ke kadeřníkovi, do fitka, za kulturou apod.. má plat třeba 30 000 ale nemá 50 000 úspor. Já takového člověka zařadím spíše do střední třídy.

Odpoved : ja takoveho cloveka vidim jako nezodpovedneho blba.

Chodit do fitka, ke kadernikovi atd... a nemit 50k na horsi casy - omlovuam se pane Stejskale, ale to je u me blb.
07. 09. 2010 | 15:23

Béda napsal(a):

neo,

Tak vidíte, p. Keller děl pravdu. Takoví lidé sami sebe řadí do střední (někteří dokonce do vyšší) majetkové (společenské) vrstvy.

PS: I když ve skutečnosti mají i kalhoty, které nosí na sobě na dluh.
07. 09. 2010 | 15:33

neo napsal(a):

Carlos V.

To nic nemění na tom, že neni chudák
07. 09. 2010 | 15:34

Carlos V. napsal(a):

neo : naopak. To dokazuje je to je .. a bude ... chudak.

Ovsem ne zdaleka takovy, na ktereho by se melo prispivat z dani.
07. 09. 2010 | 15:38

SuP napsal(a):

Bedo -
A co já s tím mám společného?
07. 09. 2010 | 15:46

jozka napsal(a):

Carlos V.:

Budte prosim shovivavy, neo se v te definici poznal, takze se mu to tezko skousava...
07. 09. 2010 | 15:46

SuP napsal(a):

On už někdo stanovil "Etalon chudoby"?
Například průměrný důchod je 10.000,-BRK. Chcete mi snad někdo tvrdit, že stát důchodcům zajišťuje přežívání v chudobě?
07. 09. 2010 | 15:49

zdesta napsal(a):

Carlos V.Karel IV neměl placku,lednici,pračku, ani strereo a rozhodně nepatřil mezi chudáky.Bohatý-chudý určuje společnost svým žebříčkem úspěšnosti podle určitých znaků.Barák a jeho vybavení,fáro,značkové hadry,etc.(VIP-celebrity)Chudoba začíná tam,že v rámci zaplacení běžných účtů (nájem,el.proud,voda)začnete krýt tyto náklady na úkor civilizovaného standartu.Oblékáte se v sekáči,nakupujete levné a málo kvalitní potraviny atp.
07. 09. 2010 | 15:51

Carlos V. napsal(a):

Zdesta : zalezi na tom, jak vysoko si stanovite onen standart.

Viz filmy z prvni republiky, hlasky typu :

Nemame tu dnes nejak pretopeno ? - nikoliv, osmnact stupnu jako vzdy

nebo

Ty si zijes, ty mas sedesatiwatovou zarovku.

Lide se nezmenili a fyzicke potreby take ne. A prosim nevracejte mi argument ochrany zraku :-))
07. 09. 2010 | 15:57

jenicek napsal(a):

Re: Sladký
"Přispíváme na regulované nájemné lidem,kteří vydělávají miliony." Kolik takových milionářů bydlících v paneláku 3+1 znáte,pane Peregrine? Jak jste to zjistil,vy po nich jdete?

http://homr.cz/?s=seznam
Spousta informací je veřejných stačí jen hledat...

"Lidé,kterých se to týká budou na léčbu příspívat". Tím chcete říct,že chronicky nemocní a staří lidé,kteří nutně musí často navštěvovat lékaře mají zachraňovat zdravotní systém místo bohatých,kterým se snížily stropy?

A dostávají snad ti bohatí (velmi často spíš "bohatí", brát 100 tis. je pěkný, ale na jachtu to není) pětkrát víc péče? nebo je pětkrát lepší či dražší?
07. 09. 2010 | 16:00

Béda napsal(a):

Autor,

- k první velké části problémů, které jste zmínil. Myslím, že by velice pomohlo uzákonění majetkového přiznání s přísným postihem v případě zavádění. S tím souvisí povinnost odtajnit všechny příjmy v tuzemsku i v cizině a přísný postih za zavádění, povinnost uvádět tato data i u přímých rodinných příslušníků, zrušit všechny nejasné majetkové účasti (akcie na doručitele a pod.) Tím by se částečně zprůzračnilo, komu nějakou podporu poskytnout ze sociálních důvodů a komu ne.

- pokud jde o individuální finanční účast na vzdělávání, spoluúčast anebo plnou účast na financování zdravotní péče... Zde má otázka: již jste uvažoval o tom, že byste sám šel příkladem a zaplatil státu náklady na své vzdělání? Co byste řekl tomu, že byste sám (hypoteticky) onemocněl třeba rakovinou, kde by léčba s nejistou prognózou (a v případě neposkytnutí adekvátní péče byste skonal za pár měsíců) stála třeba milion a víc ročně? Dožadoval byste se omezení léčby pouze do výše vámi zaplacené účasti? Schvaloval byste (jistě že je to jenom filosofická otázka) abyste až dojdou peníze byl odkázán pouze na sbírky a charitu, a kdyby nikdo nepřispěl - šel byste rovnou do kopru?
07. 09. 2010 | 16:00

SuP napsal(a):

zdesta -
Čekal jsem, až tu do toho chlíva přijde někdo rozsvítit, aby bylo jasnějc.
Nicméně si myslím, že žebříček VIP-celebrity je žebříčkem "úspěšnosti" jen pro ně a naopak zaplacení běžných účtů (nájem, el.proud,voda) může neúměrně odčerpat peníze na to ostatní, pokud neumím nebo nemohu tyto komodity čerpat pouze v nutném množství.
07. 09. 2010 | 16:02

Ládik!!! napsal(a):

Bédo,
myslel jsem, že odvádíte víc, než já.... Bohužel nemám náklady. Ty prachy ale odvádím, jen když dělám - a to není každý den. Jen cca 300 dní v roce. Za 20 let jsem neměl kontrolu z berňáku. Až mi budou chtít něco přišít, seknu s prací dostanou prd. Načerno to taky jde, ale nepotřebuju to. Zatím.
07. 09. 2010 | 16:08

schlimbach napsal(a):

dovolím si citovat něco z "Protokolů" - hlavně pro pravičáky aktuálně.cz
aby pochopili, jakou důležitou úlohu propagací svých dogmat hrají:

...Uvalení daní na chudého člověka je semenem revoluce a pracuje v neprospěch státu, který se honí za nicotnostmi a přitom mu unikají velké věci. Na rozdíl od toho daň, uvalená na kapitalisty, zpomaluje růst bohatství v soukromých rukou. V našich rukou jsme v současné době soustředili majetek jako protiváhu síly vlády gojímů - jejich státních financí.

... Daň, která se úměrně zvyšuje v závislosti na kapitálu, dá mnohem větší výnos než současná individuální daň, která je pro nás užitečná dnes z jediného důvodu - že vyvolává nesnáze a nespokojenost mezi gojímy.

... Síla našeho krále bude spočívat v rovnováze a v záruce míru, protože tyto věci jsou nevyhnutelné pro kapitalisty, aby jim byly zajištěny jejich příjmy a mohli odevzdávat daně, jež zaručí chod mašinérie státu. Potřeby státu musí být zaplaceny těmi, kdo to necítí jako břemeno a mají odkud brát.
07. 09. 2010 | 16:11

schlimbach napsal(a):

pokračování

...Každý druh půjčky dokazuje slabost státu a nedostatek porozumění právům státu. Půjčky visí nad hlavami vládců jako Damoklův meč, kteří, místo aby od svých poddaných vybrali mimořádnou daň, přijdou žebrat s nataženou rukou k našim bankéřům. Zahraniční půjčky jsou pijavice, které není možné odstranit z těla státu, dokud samy neodpadnou, nebo dokud je stát neodtrhne. Ale gojímské státy je neodtrhnou; místo toho si berou další půjčky, čímž si dobrovolně nechají pouštět žilou, aby nakonec nevyhnutelně zbankrotovaly …
…. Pokud dluhy byly vnitřní, gojímové pouze přemístili své peníze z kapes chudých do kapes bohatých, ale když jsme podplatili určité osoby, aby přesunuly dluhy do vnější sféry, všechno bohatství států začalo proudit do našich pokladnic a všichni gojímové nám začali platit daň poddanství….

… Co je v podstatě půjčka, zvláště zahraniční půjčka? Půjčka je vydání vládních směnek, které obsahují procentuální závazek úměrný sumě půjčeného kapitálu. Jestliže má směnka úrok 5 procent, potom za dvacet let stát zaplatí na úrocích sumu, která se rovná půjčené částce, za čtyřicet let zaplatí dvojnásobek, za šedesát let - trojnásobek, ale přitom dlužná částka zůstala nesplacená….
07. 09. 2010 | 16:15

SuP napsal(a):

schlimbach -
Hele mudrci, to sem netahej, tenkrát nebyly auta ani zemní plyn. Život už je jinde.
07. 09. 2010 | 16:18

neo napsal(a):

Carlos:

ok, je to chudák. A důchodce s úspory 200 000 v šupleti a důchodem 5000 je boháč:)

Jozka:

kéž bych se poznal:) zdaleka nemám tak nadprůměrné příjmy... ovšem za chudáka se nepovažuji, mám co jíst, kde spát a jsem spokojen
07. 09. 2010 | 16:19

jozka napsal(a):

neo: to zni skoro jako definice chudoby :-) Nikoli ovsem absolutni. Ovsem clen stredni tridy nebo nedejpriroda bohatec... ten je nekde jinde.
07. 09. 2010 | 16:21

Béda napsal(a):

SuP,

auta ani zemní plyn možná nebyly ale půjčky byly. A jejich podstata, zdá se zůstala nezměněna. Včetně vnitřní a vnější zadluženosti, bankovní filosofie...
07. 09. 2010 | 16:22

Pereira napsal(a):

Proboha:
do střední třídy - té nejnižší hranice patří člověk který má byt v os. vl. na dobré adrese nebo domek, zařízení bytu - klidně prosté ale kvalitní, auto - kvalitní, našetříno minimálně tolik kolik je roční průměrná mzda ve stáně - u nás cca 250000kč, má zajištěnou nemocenskou, a měsíční příjem který uživí třeba skromně jeho a partnerku - partnera popř. zaplatí alimenty. To je střední třída.
Jestliže má někdo choutky střední třídy je to jeho věc, ale prostě do ní nepatří. A je jedno jestli si svůj sen ukájí ve fitku, u kadeřníka nebo v satelitním městečku v baroku na hypotéku s autem na leasing. V USA také každý hokynář nepatřil do střední třídy.
07. 09. 2010 | 16:25

Carlos V. napsal(a):

neo : jestli ten duchodce ma svuj domecek, zahradku, pet slepic a deset kraliku, a umi vesele zit, pak je na tom 200k uspor a 5k mesicne podstatne lepe nez ten, kdo sice 30k vydela, ale 30k i "nutne" utrati za zachovani sveho standartu.

Ten duchodce vyzije z duchodu a z uspor si vezme jen opravdu v nouzi.

Onen "vydelecny" ma v pripade prusvihu nakroceno -vzhledem ke stylu zivota - k osobnimu bankrotu.
07. 09. 2010 | 16:27

schlimbach napsal(a):

SuP

myslíte že to není aktuální? Přečtěte si je celé a pokud nejste úplně mimo s myšlením, budete mít o čem přemýšlet
07. 09. 2010 | 16:29

Carlos V. napsal(a):

Schlimbach ? sorry, blbnete. Protokoly byly sepsany .. prave pro lidi jako Vy.

Puvodne mely odpudit od Zidu, vy to chapete jinak, ale je to jen propaganda.

Netvrdim, ze statni zadluzovani je spravne. Ale nesdilim ani Vase nadseni pro pujcovani si z vlastni bezedne kapsy.

A nechte Protokoly byt, vypadate tak jako jeste vetsi mimon.... to byste musel psat na stranky narodniho odporu, ale pro ne je to zas moc komplikovane.
07. 09. 2010 | 16:37

schlimbach napsal(a):

Carlos V

oprostěte se od pojmu Žid, oprostěte se od toho, zda je to falsum nebo není - přemýšlejte o zbytku ... vývoj jde přesně popsanými kroky
07. 09. 2010 | 16:40

xx napsal(a):

To je legrační jak lidé neumí číst, přestože jsou gramotní, nebo jsou to potíže s chápáním, nebo snad jen zaslepeni vírou ? Nicméně myslím, že pan Peregrin přesně o Vás píše a Vy to nějak podvědomě cítíte a proto mu musíte spílat i za cenu, že to bude úplně mimo mísu. Dovolil si totiž sáhnout vám do svědomí, že ?

Pan Peregrin tady jasně deklaruje nutnost solidarity s těmi co na to nemají.

Ale přesto se vyrojí spousta diskutérů, kteří panu Peregrinovi omlátí o hlavu matky samoživitelky, chudé důchodce a další ty co na to nemají, jakoby je pan Peregrin chtěl zaživa stáhnout z kůže, když už nemají žádné peníze.
07. 09. 2010 | 16:48

Ládik!!! napsal(a):

Přečtěte si Bendu.
07. 09. 2010 | 16:50

Emissary napsal(a):

Schlimbachu,

kdo Vás učil? Pouliční hmaták anebo aristokraté marxismu? Víte vůbec, co je časová hodnota peněz? Víte co je státní dluhopis, co je úrok a úmor? Směnka za státní dluh? Nebuďte směšný.

No jo, když ani ten dolar či koruna není to, co bývalo před 20-ti léty, že? :)

A solidarita je nezbytná, jenom když jde o život, tj. o existenci a zdraví, jinak může být variabilní a mělo by ji být jen tolik, na co společnost má. V opačném případě se jedná o nižší solidaritu rozloženou v čase. To nemůže být jako ten Váš perpetuum mobile.
07. 09. 2010 | 17:43

Taoiseach napsal(a):

xx

Tak ještě jednou a pomaleji:

Studium
JP uznává, že jde o veřejný zájem ("...myšlenkou, že je dobré mít vzdělané obyvatelstvo. To je, myslím, myšlenka obecně rozumná; a investovat do člověka, který studovat skutečně chce a na placení za studium by neměl, může mít ze společenského hlediska velmi pozitivní efekt").
Přitom každý studující má životní náklady jako kdokoli jiný, nemá žádný příjem, protože musí naplno studovat, a nemá nic našetřeno, protože neměl příjem ani na střední.
Takže - pokud není milionářovic - z čeho si má "přispívat"?

Nemoc
JP "Vezměme člověka, který je naživu jenom díky tomu, že dostává nějaké velice drahé léky, v ceně řekněme řádově desetitisíců měsíčně ... ale dává rozumný smysl, aby se on na výdajích na svou léčbu nepodílel vůbec?"
Pokud pracuje, platí zdravotní POJIŠTĚNÍ, které ho má chránit právě v takové situci. Pokud kvůli nemoci pracovat nemůže, má problém se postarat o své živobytí, takže jaký smysl by dávalo, kdyby se měl ještě "podílet" na nákladech léčby?

Jaroslav Peregrin se "mimo jiné zabývá sémantikou", ale vesele tady používá slovesou "přispívat" ve smyslu "platit si".

xx

Poukazuju na to, že ve své argumentaci (až na milionářovic synka) nikde nemluvím o bohatých a chudých. Celou takovou debatu považuji za zcestnou. To, co píšu, platí pro všechny studující a pro všechny těžce nemocné.
07. 09. 2010 | 17:43

Tenco napsal(a):

schlimbach
Diskuse o genezi protokolů je na dlouho.
K meritu věci.
Z Vašich citací vyplývá, že konečným důsledkem nezodpovědné politiky gojímů (já si sice myslím, že vzhledem k NĚKTERÝM gojim naopak velmi zodpovědné :)), je státní bankrot.

Což ale na státním bankrotu neprodělají i věřitelé ? Netratí tak část své moci ?
Myslíte si tedy, že to je jejich skutečným zájmem ?

Já si myslím, že jejich zájmem je krávu dojit a ne ji nechat chcípnout.
07. 09. 2010 | 17:54

almost glossed™ napsal(a):

Taoiseach:
"Jaroslav Peregrin se "mimo jiné zabývá sémantikou", ale vesele tady používá slovesou "přispívat" ve smyslu "platit si"."

To mě na tom u Peregrina a Komárka zaráží nejvíc. Ta neodbornost, povrchní úsudek, který se neopírá o logiku (součást filosofie!).

Jak to může unikat jejich kolegům - spolupracovníkům? A pokud neuniká - jak to mohou ignorovat a tyto lidi ve svém oboru bez komentáře strpět?
07. 09. 2010 | 17:54

xx napsal(a):

Taoiseach: K vaší ideologické levicové vsuvce o milionářích, 20 tisíc ročně školného je cena průměrného domácího kina či televize, průměrného horského kola či dovolené v chorvatsku. Podle vaší logiky, že na školné dosáhnou jen milionáři jsme asi zamě samých milionářů když se podívám na počty prodaných kol, elektroniky a dovolených.
Nebo je to jen oblbování a ideologický boj ? To asi spíš !

Ostatní argumentace je ve stejném duchu, takže jde o placení ve chvíli kdy nejste na smrt nemocný ale nechce se vám platit paralen nebo penicilin při angíně.

Když tak velkoryse nabízíte školení z pojištění, (teď nevím jestli přímo vy nebo nějaký váš kolega), chtělo by to si uvědomit, že u každého pojištění je běžná spoluúčast a že v okolních zemích, údajně sociálně citlivějších než je ČR je spoluúčast dvojnásobná proti ČR (samozřejmě v procentech)

A že běžná pojištění zahrnuje všechna rizika, a také se pojistné mění v případě pojistné události, či častých pojistných událostí.

Zdravotní a sociální pojištění není skutečným pojištěním, ale spíše daní.
07. 09. 2010 | 18:05

almost glossed™ napsal(a):

"chtělo by to si uvědomit, že u každého pojištění je běžná spoluúčast"

A na to jste přišel jak?

Ale i kdybychom demokratickou shodou dospěli ke spoluúčasti (zatím jde stále o protiústavní krok, přestože jej posvětil "pravicový" ústavní soud), nikdy není možné změnit podmínky bez souhlasu pojištěného až poté, co zaplatí své pojistné a má dojít k pojistnému plnění. To je prostě podvod.
07. 09. 2010 | 18:09

Carlos V. napsal(a):

Taoiseach :

V pripade skolstvi s Vami jiste musim souhlasit v bode, ze bez prijmu - a u studenta se neda ocekavat horentni prijem - se spatne plati skolne.

Otazka ma vice vrstev.
- Vetsina studentu ma rodice, pro ktere by melo byt dobry zivot/vzdelani deti zivotni prioritou, s niz by meli pocitat ve svych rozpoctech. Jiste, existuji rodice socialne slabi, ba nekteri studenti nemaji rodice vubec - zde je na jiste rade stat.
- Symbolicke skolne by opravdu meli platit studenti sami - zduraznuji symbolicke, aby poznali lepe cenu penez a jejich vydelavani - ovsem toto ma navaznost i na predchozi bod
- A nezapominejme na odlozene skolne, splatne az v budoucnu - viz ostatne vladni koncept.

Proc tedy skolne neplatit ?
07. 09. 2010 | 18:24

Tenco napsal(a):

Nejsem odborník na pojištění.
Ale domnívám se, že pokud už je důchodový systém koncipován nekrofilní optikou, měl by být člověku, který určitou dobu pracoval a důchodu se nedožije, respektive jeho pozůstalým, vyplacena alespoň částka hradící pohřeb a výdaje s ním spojené.
Přestože k pojistné události - dožití se, nedošlo.
Když už se tady platí ty nesčetné dotace a granty , někdy na naprosté blbosti.
07. 09. 2010 | 18:25

Kritik napsal(a):

Autor se ve svém článku zmítá mezi dvěma póly - na jedné straně mezi darwinismem a v něm začleněným "přežívají silnější na úkor slabších" a etikou humanismu s náznakem křesťanství, v němž je dán prostor pro milosrdenství a soucit se slabými a chudými.

Takhle to však nelze vyřešit. Kde vládne chamtivost a sobectví, nemůže existovat milosrdenství. Jak chcete dosáhnout, aby se chamtivci zřekli části svého zisku? K tomu je stát, aby to usměrnil.

Ostatně, Jan Hus byl z velmi chudých poměrů a vystudoval díky milosrdným darům. Představte si, že bychom díky zavedení školného přišli o novodobého Jana Husa. To ať si raději na náš účet vystudují milióny chamtivců, neboť jeden jediný Jan Hus vydá za všechny.

Nevím také, zda autor článku zná nějaký podobný příklad nezištné podpory za strany bohatých z dnešní doby. Mohu však potvrdit, že i takoví lidé, kteří dokáží rozdat ze svého nadbytku, jsou i u nás. Slyšel jsem o jednom. Díky Bohu, jsou stále mezi námi.
07. 09. 2010 | 18:27

zdesta napsal(a):

Carlos V.Standart-ustálený stupeň,který tvoří základ hodnocení.Pokud si od tohoto stupně odvozujene určitý stav ve společnosti,pak individuální měřítka jsou na pendrek.Samozřejmě jiný standart je v Mozambiku a jiný zde v ČR.Mám dojem,že se dohadujeme zbytečně.
07. 09. 2010 | 18:30

Taoiseach napsal(a):

xx

Podsouváte mi věci, které jsem nenapsal, a používáte kádrovácký slovník ("ideologické levicové", "ideologický boj"). Přesto to ještě zkusím slušně.

Pokud jde o studenty, psal jsem o ŽIVOTNÍCH NÁKLADECH. Nemůžou žít ze vzduchu, chodit nazí a spát pod mostem. Vzhledem k tomu, že nevydělávají, je to už tak dost velká zátěž.

Pokud jde o nemocné, povšimněte si, že JP mluví VÝSLOVNĚ o "podílení se" "člověka, který je naživu jenom díky tomu, že dostává nějaké velice drahé léky, v ceně řekněme řádově desetitisíců měsíčně" a nemluví o žádných paralenech ani penicilinu při angíně, jak tady podsouváte Vy.

Pokud píšete "také se pojistné mění v případě pojistné události, či častých pojistných událostí", šlo by to v případě zdravotního pojištění aplikovat na ty, kdo si zdraví poškozují (kouření, přejídání se atd.). Ale v žádném případě něco takového nelze aplikovat na lidi s vrozenými dispozicemi ani na chronicky nemocné. Doufám, že jste to tak ani nemyslel.
07. 09. 2010 | 18:42

Taoiseach napsal(a):

Carlos V

Proč tedy školné neplatit ?

Odložené školné je zavádějící označení. Platí se hned a nabíhají na něm úroky. Úroky budou podstatně vyšší než inflace (jinak by je banky neposkytly). Buď na ně přispěje stát (tzn. v podstatě podpora bank z veřejných zdrojů) nebo ne a chudší studenti tak zaplatí víc než bohatí, kteří platili rovnou.

Školným studenti nepoznají cenu peněz a jejich vydělávání, nýbrž poznají, co je to zadlužování se.

Nemajetným studentům by měl stát poskytovat půjčky na živobytí. Dále by měl zvýhodnit fungování nadací, které budou (všem) nadaným poskytovat stipendia.
07. 09. 2010 | 18:53

schlimbach napsal(a):

Emissary

o ničem jako vždy, viďte :)ale u vás už mě to nepřekvapí, být v opozici za každou cenuje provás důležitější, než přemýšlet
07. 09. 2010 | 18:55

schlimbach napsal(a):

Tenco

ano, krávu dojit, to je ten správný výraz, jenže aby ji mohl zájemce pořádně a dlouhodobě dojit, je nutný bakrot, aby reálné majetky přešly do jeho vlastnictví (když před tím na ně poskytl půjčky) a mohl následně ovládnout danou společnost a v rámci nových pravidel - o kterých protokoly jsou, potom mohl společnost řídit podle svého a dojit a dojit a dojit
07. 09. 2010 | 19:01

Cech napsal(a):

Zde je jasně vidět ,že poučení z Řecka tady je.
Účelně je zátěž naložit na střední a nižší vrstvy.Daně z vyšších vrstev a nejvyšších vrstev se vykřesat nedají.
Autor se tuto pravdu snaží nějak tak ideově podchytit aby to navíc bylo i vědecky podloženo.
07. 09. 2010 | 19:07

Emissary napsal(a):

No výborně, Schlimbachu.

Jenomže já si myslím, že to je naopak. Já jsem přemýšlel a Vy jste řekl nic. :)
07. 09. 2010 | 20:14

schlimbach napsal(a):

Emissary

no vidíte, alespoň nějaký výsledek - v pohodě se můžeme shodnout, že se neshodnem - první vlaštovka, na čem se shodneme :)
07. 09. 2010 | 20:15

Korf napsal(a):

Pro Taoiseach ke skolnemu.
Do odlozeneho skolneho vubec neni treba tahat banky, viz blog prof. Jiriho Chyly u konkurence.
http://chyla.bigbloger.lido...
07. 09. 2010 | 21:19

stále rebel napsal(a):

„Nic není zadarmo“

To musel vymyslet pravicový logik a filosof, číst to nebudu, protože je to nepochybně okrádání lidí o čas.

Nabídnu něco jiného:
Ty nejlepší věci v životě jsou zadarmo,
07. 09. 2010 | 21:36

Mour napsal(a):

Soudím, že obludných podob nabylo nikoliv přerozdělování, nýbrž autorův článek.

"My všichni, chudí i bohatí bez rozdílu, třeba platíme za plomby do zubů lidem, pro které je cena takové plomby směšná ve srovnání s tím, co utratí za žrádlo pro své psy."

Směřuje autor k tomu, že bychom měli u zubaře před ošetřením podávat majetková přiznání? A neměli by naopak bohatci mít právo na zlaté plomby zdarma, jelikož odvádějí na zdravotním pojištění mnohem více než "chudí" - kteří by naopak měli z téhož důvodu platit většinu věcí "na dřevo"? Snad nám autor poté, co se v souladu s doporučením almost glossed poučí o tom, jak funguje pojištění, odpoví.
07. 09. 2010 | 21:37

Emissary napsal(a):

stále rebele,

a které? Ty nejlepší věci v životě nejsou zadarmo. :)
07. 09. 2010 | 21:50

gaia napsal(a):

Emissary
znám oheň vlny mraky a dým
znám šero hvězdy rosu i led
to v marketu si nenakoupím
to neprodá mi zvláštní svět

nic proti technice a všemu pokroku
rady proroků odmítám
ale objevil se hacker mého života
teď je sobota tak jdu tam
po klávesnici z hlíny na server do léta
kde hraje jazz labutí trumpeta
07. 09. 2010 | 22:20

Emissary napsal(a):

gaio,

to také není zadarmo, není možné všechny hodnoty měnit za peníze, jen některé, a ty nám umožňují poznat další. Ale, de facto, nic není zadarmo, všechno stojí něco nebo nějaké úsilí. :)
07. 09. 2010 | 22:29

gaia napsal(a):

příroda to je chrám a říká jen vejdi
07. 09. 2010 | 22:32

Emissary napsal(a):

That's right
07. 09. 2010 | 22:52

Tomáš Sobek napsal(a):

V obecné rovině s Jaroslavem Peregrinem souhlasím. Možná ale podceňuje skutečnost, že mezi příčinami plošného přerozdělování je i to, že neumíme levně zjistit, kdo je opravdu potřebný.
07. 09. 2010 | 23:02

Yosif K napsal(a):

Neuprosna logika - Francie s dllouhou tradici socanskych a socio-komancskych vlad - se silnymi komancskymi odbopry atd atd - tahle bohata a demokratizcka Francie ktera z komancskych redcedptu uz zkusila vse vcetne superprogresivnich dani a strelby po paseracich penez do Svyzcarska
TATO FRANCIE NEMA NA DUCHODY.

Jaqk si chytraci malujete, ze to muze dopadnout v chudsim Cesku?????
07. 09. 2010 | 23:08

Tomáš Sobek napsal(a):

K doplnění: Když píšu "potřebný", tak tím samozřejmě myslím sociálně potřebný, což jsou většinou lidé, kteří se optikou trhu ukázali jako ti, které nikdo nepotřebuje.
07. 09. 2010 | 23:15

Líný černý pes napsal(a):

to autor :
Děkuji za blog. Budu o něm přemýšlet a jestli napíšu komantář, asi bude pozdě, ale budu mít srovnáno v hlavě, co bych Vám případně sdělila.
07. 09. 2010 | 23:24

Gerd napsal(a):

Představte si temnou, dlouho nenavštívenou místnost. Najednou někod otevídá dveře. Jmenuje se Jaroslav Peregrin. Osvěžen debatou s bloggery kalným zrakem prohlíží vybavení oné místnosti. To se sestává povětšinou ze zaprášených předmětů baňatých tvarů. Nálepky nečitelné, ale Jaroslav Peregrin rozvášněn debatou svým neomylným vnitřním zrakem pozná, že na každé láhvi je napsáno: "Vypij mě!" Volání je tolik, že neodolá a jednu z nich otevře. Ten lahodný pocit už dlouho nezakusil, naposledy měl podobný pocit, když vnadnou studentku nechal před svůj chlípný zrak přijít ještě třikrát, než jí zkoušku daroval. Ona studentka přišla pokaždé spořeji a spořeji oděna. Nebylo divu, bylo horké léto a v místnosti dusno, že se i Jaroslavu Peregrinovi mlžily brýle.Chuť alkoholu vlévá J. Peregrinovi novou cuť do života. Blažený pocit se rozlévá žilami. Lehce omámený J. Peregrin usedá ke svému počítači a zuřivými gesty buší do klávesnice. "Já to té levičáské lůze spočítám alespoň virtuálně! A studentům taky, stejně jen chodí chlastat a přednášky vynechávají!", myslí si vyčerpaný J. Peregrin. Na rozžhavené klávesnici zmizely i poslední zbytky barvy označující písmena. JP se občas splete, ale coby sémantický lingvista hladce hledá vhodná slova. Najednou prudkým pohybem dokončí tečku za posledním slovem. Spokojeným zrakem přehlíží své dílo a matně si připomíná, že někde ve sklepě před půl rokem uložil soudek kvalitního ležáku, který na něj zdálky volá: "Pojď ke mně a vypij mě!"

A tak se zrodil tento blog.

K jeho obsahu:
1. JP, stále jen píšete, co vše nám stát daňovým poplatníkům zajišťuje. Ale vůbec neuvádíte, zda za vybrané daně poskytuje adekvátní protihodnotu úrovní služeb. Domnívám se, že nikoliv a zdrojem úspor státního rozpočtu bude vyšší efektivita české státní správy.

2. JP netrpí zrovna soucitem, když by zřejmě nechal zemřít člověka jen protože léky pro něj jsou příliš drahé. Většina lidí do sttáního systému přispívá průběžně, takže mají na služby předplaceno! Že někdo z vlády rozfofroval jejich úspory není jejich starost, resp. je jen zprostředkovaně prostřednictvím volených zástupců.

3. Pak se obouvá do studentů. Placení školného? Proč ne, ale co když nebude takový zájem zrovna o filosofii? Odložené školné? To hrozí ještě větším poklesem porodnosti, nebo úprkem vystudovaných lidí do ciziny za platy, které jim umožní nastřádané dluhy poplatit.

4. Jak Trautenberk prodával vodu. Sice směšné, ale před 200 lety by nikdo nevěřil, že se voda bude jednou prodávat. Za dalších 200 let nás čeká třeba koupě vzduchu k dýchání.

5. Opravdu nic není zadarmo, ale v systému přerozdělování státu se to jako zadarmo jeví. Nebo spíše jako věc, na kterou má daňový poplatník jen malý vliv. Jeidným řešením by bylo, kdyby si lid mohli určit, na co část jejich daní poplyne. To je však v nedohlednu, co stát jednou uchvátí, už nikdy nenavrátí.

Pěkný večer!
07. 09. 2010 | 23:26

Gerd napsal(a):

Yosif K,
Francie má především příliš velký podíl lidí, kteří ze státní kasy čerpají (státní úředníci, lidé placení z veřejných rozpočtů, politici, nezaměstnaní, dávky mnohočetným rodinám), oproti lidem, kteří do státní kasy přispívají. Rozdíl dorovnává státním dluhem.
Starší generace nezplodily tolik potomků a ty nově příchozí jich sice mají hodně, ale zato do systému jen málokteří přispějí. Jasně, že nemají na důchody. Na druhou stranu francouzský zemědělský skanzen byl ještě dost dlouho sanován z peněz EU. Letadlo trvale rostoucí porodnosti doletělo právě na klesající porodnosti a mírové době. V dřívějších epochách tu slabou nebo neproduktivní část obyvatelstva vyřidily války nebo nemoci.
07. 09. 2010 | 23:33

Yosif K napsal(a):

Mily Bedo, na to aby stat mohl zaplatit lidem lecbu rakovin y tak buded muset prestat platit lidem acylpiriny - je to proste takovy trade-off.

UPLNE VSECHNO zadarmo mit nelze - jak jiz zjistili soudruzi v rannem sovetskem rusku a v ranne koministicke Kube. Vysldkem politiky vsechno zadarmo b ylo tro, ze nikdo poradcned ne[racoval a za zhruba pul roku nikdo nemel skoro nic (pokud nezasil z lepsich casu nejake cennostii.....)
Rozsah veci zadarmo je nutno k narustajicim deficitum DOSTI SNIZIT.......
08. 09. 2010 | 00:21

almost glossed™ napsal(a):

Doufám, že pan Peregrin už je v hledáčku příslušných úřadů.

Pokud tvrdí, že on či lidé obecně dostávají od státu něco zadarmo, pak zjevně neplatí daně, sociální a zdravotní pojištění a vyhýbá se svým zákonným povinnostem.

Takoví lidé by podle mého názoru neměli poučovat poctivější občany o tom, co by měli a neměli...
08. 09. 2010 | 00:33

Kanalnik napsal(a):

Myslim, ze na tezi "nic neni zadarmo" neni nic zavadejiciho ani spatneho. I ta plomba do zubu neco stoji.

Pak tedy neni nic spatneho na tom zauvazovat, jak socialne citlive zmirnit prilisne utraceni spolecnych prostredku ve spolecnosti.

O tom je tento blog. Neni treba sem michat ideologie.

To, ze (skoro) nic neni zadarmo je fakt, nikoli ideologicky atribut.
08. 09. 2010 | 00:34

xx napsal(a):

Taoiseach: tak proč používáte ty milionáře jako Gottwald ?

Jistě že jsem to tak nemyslel, proto jsem napsal že zdravotní pojištění je spíš daní než klasickou pojistkou.

Ach jo. Slušnost je hezká, ale když nečtete pořádně, je to těžké dohadování.
08. 09. 2010 | 00:52

Béda napsal(a):

Autorovo tvrzení "Nic není zadarmo" dle mého obzvlášť platí v politice. Autor článku si jistě nemyslí, že tzv. sponzoři a lobbisté (př. p. Bakala) přispívají politickým stranám před volbama v milionových částkách z ryzí humanity a dobroty svého velkého milosrdného srdce. Co asi bude tvořit protihodnotu této jejich investice?
08. 09. 2010 | 06:06

jozka napsal(a):

Yosif K:

To s temi acylpyriny je takova oblibena blbost mockrat vyvracena...
08. 09. 2010 | 08:13

Rumcajs napsal(a):

Absolutně se shodujeme pane Peregrine.

Béda:

Musíš si uvědomit Bédo, že i takový Bakala je jenom člověk jako ty.
Ty taky neděláš nic zadarmo. Děti jsi opustil, alimenty neplatíš, dědka s bábou si strčil do chudobince, k bráchovi se neznáš......
08. 09. 2010 | 09:03

Béda napsal(a):

Rumcajs,

loupežníku, proč myslíš, že všichni jsou jako ty?
08. 09. 2010 | 09:15

Rumcajs napsal(a):

Bédo,
kdyby byli všichni jako Rumcajs, můžeme z fleku zavést komunismus.
08. 09. 2010 | 09:21

SuP napsal(a):

Bedřichu -
Horší je, že Ty si myslíš, že všichni BY MĚLI být jako Ty.
(To víš, zase mi spadly kalhoty, tak jsem si na tebe vzpoměl...)
08. 09. 2010 | 09:31

Taoiseach napsal(a):

xx

Slovo "milionář" označuje velmi bohatého člověka a nepovažuji je za urážku (Gottwald používal spoustu různých slov a to samo o sobě není důvodem k "očišťování" češtiny).

Pořádně číst je nepochybně důležité, takže ještě jednou opakuji: žádní studenti nevydělávají, a tudíž nemají prostředky (pokud nemají velmi bohaté rodiče).

Je třeba (a to platí i pro Carlose V.) srovnávat studenty s jejich výdělečně činnými vrstevníky a v tomto smyslu, je požadavek, aby si "přispívali", dost absurdní.

Pro těžce nemocné platí zhruba totéž.

Jaroslav Peregin
dříve na komentáře reagoval a nevím, proč s tím přestal. Nezdálo se mi, že by na něho nějak brutálně útočili, alespoň ne většina.
08. 09. 2010 | 10:23

SuP napsal(a):

Taoiseach -
vypadá to, že zapomínáte na běžnou praxi, že každého studenta živí po dobu studia rodiče. Neznám studenta, který by během studií svým rodičům platil za stravu a byt. Je to tak samozřejmé, že se tím nikdo nezabývá. Dokonce většina rodičů studentovi platí i většinu dalších "mimoškolních" aktivit (mimo chlastu). Tak mi není jasné, čím (a proč) oponujete.
08. 09. 2010 | 10:36

SuP napsal(a):

Student si na studia může přispívat i prospěchovým stipendiem. Protože je to momentálně jeho "pracovní" zařazení.
08. 09. 2010 | 10:38

Taoiseach napsal(a):

SuP

Podle Vaší logiky tedy budou rodiče platit i školné, což je v celkem jasném rozporu se smyslem školného, jako ho deklarují všichni zastánci včetně Jaroslava Peregrina.

Bydlet u rodičů je fajn (vyzkoušeno), ale většina vysokých škol je ve velkých městech, a kdo není místní, žádné levné bydlení nesežene.

Předposlední větě nerozumím. Prospěchové stípko je určeno k tomu, aby se dobrý student mohl naplno věnovat studiu. Tedy tak by fungovalo, kdyby bylo desetkrát vyšší.

JP poukazuje na to, že někdy je vzdělání "prostředkem získání enormně placeného zaměstnání". OK: absolventi berou V PRŮMĚRU víc. To přesto není důvodem k tomu, aby něco předem platili. Perspektiva kariéry je mocný motivační faktor, který nutí mladé už na střední škole, aby se snažili, a který přitáhne ke studiu všechny, kteří mají odpovídající schopnosti. Což je ve veřejném zájmu, jak uznává i JP.

Jediné, co systém potřebuje, je hodnocení kvality.
08. 09. 2010 | 11:01

SuP napsal(a):

Taoiseach -
Tohle je blog o tom, že "nic není zadarmo". Tedy ne o školném. Svůj názor na školné jsem tu sdělil a tuším, že to víte. Jen ve zkratce - školné ano, ale rozdělené tak, aby pomohlo rozdělit kapacity do potřebných oborů. Včetně eliminace důvodu k otázce "Nestuduje se někde zbytečně?". Odložené školné ne, protože na tom vydělají jen banky a není pro to žádný důvod.
Vzhledem k tomu, že jsou mi názory pana Peregrina blízké, asi nenám potíž s jejich výkladem. A zároveň ctím, že co člověk, to výklad.
08. 09. 2010 | 11:15

Taoiseach napsal(a):

SuP

OK - nakonec ani nejsme v názorech tak daleko. Mě tedy víc než "Nestuduje se někde zbytečně?" znepokojuje otázka "Nedávají se někde diplomy bez pořádného studia?". Přičemž už nerozlišuji, zda se dávají opravdu ZADARMO, nebo se prodávají za peníze.

Ano, název příspěvku zní "Nic není zadarmo". Ale je zjevné, že nikdo z těch, co s autorem nesouhlasí, netvrdí, že by "něco bylo zadarmo". Takže se mi to nezdá jako dostatečný argument pro ten požadavek na "přispívání", resp. "podílení se".
08. 09. 2010 | 11:57

argun napsal(a):

"OK: absolventi berou V PRŮMĚRU víc. To přesto není důvodem k tomu, aby něco předem platili".

Přesně z uvedého důvodu to důvodem je. Říká se tomu investice do budoucnosti.

"Perspektiva kariéry je mocný motivační faktor, který nutí mladé už na střední škole, aby se snažili, a který přitáhne ke studiu všechny, kteří mají odpovídající schopnosti."

Svatá prostoto, po jakém světě to chodíte? Běžte se na ty střední školy podívat! Asi utrpíte psychický otřes. Pokud pěnězovod z mamahotelu funguje, žádná motivace neexistuje. Většinou.
08. 09. 2010 | 11:59

argun napsal(a):

Pardon, zapomněl jsem na adresáta - Taoiseach.
08. 09. 2010 | 12:00

Taoiseach napsal(a):

argun

Investovat do budoucnosti je především veřejný zájem (JP: "investovat do člověka ... může mít ze společenského hlediska velmi pozitivní efekt").

Pokud se na vysokou školu dostane každý osel, je jasné, že motivace nemůže být velká. Proto ten požadavek na hodnocení kvality.
08. 09. 2010 | 12:06

komin@gmail.com napsal(a):

Pokud lidem seberete moc, tak se většinou naštvou (musí vidět že jinejm se sebere víc pak to tolik nebolí). Je vidět, že od poslední revoluce už uplynulo spousty vody. Podle logiky autora není problém si přispívat na cokoli, ale zapomíná, že i sebemenší cokoli se sčítají, zatímco člověk nemůže beztrestně a dlouhodobě vydávat víc než má.
08. 09. 2010 | 13:48

Alena Vrbová napsal(a):

almost glossed™ napsal(a):

Vysvětlete prosím někdo panu Peregrinovi princip pojištění. Děkuji.
07.09.2010 14:03:37

Princip pojištění
Příklad:
Jste majitelem dvou vozů, na kterých jste profesně a existenčně závislý. Ztráta jednoho vozu provozuschopnosti, je ztráta zaměstnání a existence - tzv. bankrot. Dohodne-li se např. 20 majitelů dvou vozů na společném podniku a vloží do něj jako základní kapitál jeden vůz, při ztrátě tří vozů, utrpěl společný podnik ztrátu tří dvacetin celkového majetku. Nikdo z nich nezbankrotoval, což by se stalo jednomu samotnému majiteli. A když si podnik průběžně ukládá část zisku stranou, má na zakoupení a doplnění vozů. A nejjednodušším pojištěním je ho uzákonit.

P.S.: V Čechách je 9 pojišťoven ( 8 zdravotních ´+ sociální ) Máme nejvíce pojišťoven v Evropě na počet obyvatel, s tím související šílená byrokracie a velmi finančně nákladné hospodaření. Přitom zákonné pojištění a jeho podmínky jsou pro všechny stejné. Může mi to někdo vysvětlit?

Mějte se hezky.
08. 09. 2010 | 14:07

Tenco napsal(a):

Gerd
Ten Váš příběh o JP a jeho tvorbě je téměř hororový.
Jak sám píšete "..na rozžhavené klávesnici.."

Dovedete si vůbec předstvit jaký adrenalinový sport pan Peregrin díky svým vousům provozuje ?

A co vše se mu může takto přihodit ?

Až mi z toho naskočila husí kůže.

Muž s ohnivým vousem pobíhající po chodbách ústavu a křičící : " Nic není zadarmo, vy lotři ! Já vám dám granty, já vám dám dotace ! "
09. 09. 2010 | 14:18

Starý napsal(a):

Studium by si měl každý platit sám z toho důvodu, že vysokoškoláků už máme nadbytek.
Důkaz. Když s e vypíše konkurz na kancelářský post s vysokoškolskou kvalifikací, tak s e přihlásí desítky lidí. Naopka, když se vypíše konkurz na zedníka, tak přijde jeden, dva nebo njespíš žádný.
Z toho vyplývá, že by státní stipendium měli dostávat zedničtí učni.
Taková je neúprosná logika vážení!
13. 09. 2010 | 23:23

Bloncka napsal(a):

Peregrin: Kromě mateřského mléka. Jo, a dlužíte tatínkovi 1 střik a mamince devítiměsíční nájem. (Lid. moudr.)
15. 09. 2010 | 10:44

jk-jiny napsal(a):

Přeji panu Peregrinovi těžkou nemoc, řízenou péči a smrt protože nebude mít na léky.
Toť vše.
15. 09. 2010 | 11:47

Ivo Patta napsal(a):

Smítko v oku druhého vidíte ale kmen v oku vlastním nikoliv. Pane Peregrine, sice píšete, že nic není zadarmo, ale nikde jsem nenašel informaci o tom, že byste vychoval děti. Takže pro Vás bude zadarmo důchod od státu z průběžně (mezigeneračně) financovaného systému. Na Váš důchod budou přispívat úplně cizí dobře vychované pracovité děti ze svých daní a tzv. pojištění. Lidé v ekonomicky aktivním věku platí na důchody svých rodičů a z těchto již kdysi dávno vydělaných, zdaněných a na důchody našich rodičů utracených peněz – tj. dnes zcela virtuálních peněz ČSSZ vypočítává výše našich důchodů. V druhé řadě za současnými schodky stojí neinformovaný občan, dožadující se důchodu z téhož virtuálního konta u ČSSZ. Lapidárně to vyjádřil 9. 7. 2010 ve svém článku „Důchody s r. o. aneb vlci v rouše Bezděkově“ P. Rusý ze strany VV, cituji: „…pokud by si bezdětní nenárokovali důchod z průběžného systému a spořili si sami, žádná reforma by nebyla potřeba.“.
16. 09. 2010 | 19:17

jin napsal(a):

Znám hodně lidí,kteří by při návštěvě lékaře byli ochotni přispívat mnohem víc ,ale když vidí jak na druhé straně ze zdravotnictví sublimují miliardy za předražené přístroje a léky,tak nesouhlasí ani s těmi 30Kč,které stejně rozkradou mafiáni.
Sociální podpora je dobrá věc,ale nesmíme k ní mít přístup jako např.pan Havel.Ten po návratu Romů z Anglie nesouhlasil "se šmírováním vlastních občanů" a zjišťováním kteří tam byli a šli si pro soc. dávky neoprávněně ,zpětně i za dobu pobytu v cizině.Což je trestný čin podvodu.Tím vlastně schvaloval trestný čin za miliony,které šly ze státní kasy.To je špatný příklad státníka,kterým dává najevo,že ze společného krev neteče...
16. 09. 2010 | 22:04

Levičák napsal(a):

Pane Peregrine Vaše horování pro to,aby si člověk uvědomil cenu vlastního zdraví a na jeho léčbu si přispíval z vlastní kapsy je zcela v pořádku.Ale neobjevujte objevené.Většina lidí do sociálního a zdravotního pojištění odvádí peníze z vlastní kapsy,tedy z výdělku.A pricip veškerého i soukromého pojištění je založen na solidárnosti.A srovnávat to s nákupem auta je zcela zcestné.Na to auto nikomu nikdo ze solidarity nepřidá.A to,že by si opravdu nemocní měli hradit něco navíc?To potom rušíte celý smysl pojištění.Kdo má komerčně pojištěný dům by si potom když dojde k pojistné události měl také platit něco navíc,protože vyhořel?To by pak pojištění nemuselo existovat.
17. 09. 2010 | 06:24

Ivo Patta napsal(a):

Dobrý den pane Peregrine.
Odvoláváte se na Váš předcházející e-mail (to bude nějaký omyl. Nehledám žádná smítka v očích druhých ...). Dobrá, tak se pokusím Váš blog okomentovat. Třeba to něco užitečného přinese. Například se rozšíří obzory vědění u jednoho člověka, což není málo. Jen předem upozorňuji, že to nebude procházka růžovým sadem. Bude to naopak velmi náročné, protože použiji argumenty ze čtyř oborů, demografie, sociologie, ekonomiky a psychologie. Mluvil jsem o kmeni v oku Vašem pane Peregrine (ten se pokusím v následujících řádcích z Vašeho oka odstranit). Mluvil jsem ale především o tom, že jste pravděpodobně nevychoval žádné děti, které by přispívaly na Váš starobní důchod. Tím, že se o dětech i nadále nezmiňujete, jen potvrzujete moji domněnku. V opačném případě, tj. při výchově dětí byste nabyl informace, které by Vám zabránily psát tak jako jste to udělal v blogu ze 7. 9. 2010 "Nic není zadarmo".
K Vašemu textu: (Přesněji řečeno nějaké věci samozřejmě zadarmo jsou, nicméně takové, do kterých musí někdo vložit nějaké úsilí, to jest věci, jako jsou auta, domy, obědy, nebo také vzdělání a zdravotní péče, zadarmo nejsou). V uvedeném výčtu chybí ta největší investice a to do výchovy dětí. Pracující a daně platící rodiče s platem na úrovni mediánu (nižší než průměrný) a 1 - 3 dětmi dnes investují do jednoho dítěte měsíčně 6600 Kč. za 18 let to je 1,44 milionu korun a to nepočítám druhou směnu, kterou po nejméně 18 let podstupují zejména matky dětí. Tato investice Vám uniká myšlenkově, protože Vám unikla i v životě. Pokud namítnete, že stát těmto rodinám přispívá na výchovu dětí, jsou Vaše vědomosti v tomto bodu nulové. U rodin kde rodiče pracují a odvádějí daně a pojištění, je tomu zcela jinak. Viz článek "Proč nemáme na výchovu dětí". Je na adrese: http://aktualne.centrum.cz/...

(daně, či takzvaná zdravotní či sociální pojištění, která jsou v podstatě také formou daní). Oceňuji, že máte jakési ponětí, že sociální pojištění, potažmo důchodové pojištění jsou ve skutečnosti daně. Je ale potřeba jít v myšlenkách dál a odpovědět si především na otázku co to znamená v praxi. Především je třeba říci, že náš důchodový systém je financován průběžně. To znamená, že v onom "pojištění" platíme na důchody našim rodičům a teprve námi dobře vychované, pracovité děti budou přispívat na naše starobní důchody.
Jestliže někdo spoří na individuální bázi do II. pilíře (spořícího), pak jeho úspory jsou jednoznačně druhem ekonomické investice, která přinese v pozdějším období (v důchodu) jejich držiteli ekonomický užitek.
Ekonomické náklady, které rodiče nesou při výchově dětí (od hygienických potřeb na začátku až po vzdělání při vstupu do dospělosti) jsou investicemi, z nichž budou oba rodiče profitovat (důchod z I. pilíře). To je skutečnost, která rodiče opravňuje požadovat zpět hodnoty, které odvádějí jejich děti do I. pilíře. Navíc nám to poskytuje základ pro elementární pravidla, kterými se má řídit moderní penzijní systém při stanovení dávky.
Shrnu to: - Jestliže chci mít důchod, pak musím nejprve v době své ekonomické aktivity investovat. Tato investice může mít podobu buď peněz, nebo řádně vychovaných dětí, nebo může jít o kombinaci obou forem. - Investice však musí být učiněna, bez investice nemůže být dávka vyplacena.
18. 09. 2010 | 00:19

Ivo Patta napsal(a):

Pokračování.
Uvedené informace přímo vnucují následující otázku: Jakou mám jako občan možnost investovat smysluplně do své důchodové budoucnosti, aniž bych vyvolal mezigenerační konflikty a zadlužil státní pokladnu? Vychováme-li v rodině alespoň dvě děti a investujeme 2 miliony 880 tisíc korun, můžeme si říci, že jako rodiče jsme v míře dostatečné investovali do nové generace. Generace, která nám v době své ekonomické aktivity prostřednictvím daní zajistí naši důchodovou budoucnost. Výsledný starobní důchod, se kterým můžeme v současnosti počítat, je v průměru 10 tisíc korun měsíčně. Jinou možnou investicí může být ukládání peněz do penzijních fondů, jak nám to všem bezohledně, protože bez ohledu na výchovu dětí v rodinách, naordinovala Bezděkova komise č. 2. Na základě průzkumu do penzijních fondů vloženého a zhodnoceného kapitálu, potřebného k vyplácení stejných deseti tisíc korun měsíčně, jsem došel k výsledku 1 milion 700 tisíc korun až 2 miliony korun. To je výše potřebného vkladu, podle úspěšnosti investování mých peněz do finančních produktů jednotlivými penzijními fondy. Když si následně spočítám, kolik musím ve finále naspořit za ekonomicky aktivní období svého života, tj. za 36 let, vyjde mi, že musím spořit 4000 korun měsíčně, abych naspořil potřebný 1 milion 700 tisíc korun a mít navíc štěstí na dobrý penzijní fond. Dobrý v tom smyslu, že právě ten můj penzijní fond bude mezi těmi nejúspěšnějšími a samozřejmě nepřijde při finančních operacích o mé peníze. Uvedenou částku lze dokonce snížit na měsíční úložku 3300 korun, pokud zohledním úročení 1% ročně, což je obvyklý roční úrok právě u penzijních fondů. Výsledek spoření za 36 let je 1 milion 717 tisíc Kč, což odpovídá 1 milionu 700 tisícům korun kumulovaného kapitálového vkladu nutného pro výplatu 10 000 korun měsíčně ve stáří s ohledem na průměrnou dobu dožití. Když srovnám investování do výchovy dětí v rodině s investováním do penzijních fondů z hlediska výsledné výše starobního důchodu 10 tisíc korun měsíčně, vyjde mi při stejné základní investici zcela stejný výsledek. Rozdíl je jen v rozložení investice na 6600 korun měsíčně po dobu 18 let u jednotlivce při výchově jednoho dítěte (13 200 korun měsíčně u manželů po dobu 18 let při výchově dvou dětí) a na 3300 korun měsíčně po dobu 36 let při individuálním investování peněz do penzijních fondů.
Zbývá dodat, že jsem nezakalkuloval do mých úložek u penzijního fondu částku reprezentující uvažované 4% přerozdělení ze segmentu sociálního pojištění ve prospěch penzijních fondů. Považuji uvedené přerozdělení a jeho následné financování opět z mých daní, jen v jiném daňovém segmentu (DPH) za zcela postrádající smysl. Jsem o tom pevně přesvědčen i přes tu okolnost, že by se v mém případě jednalo o 1640 korun měsíčně, což representuje téměř 50% potřebného vkladu do penzijního fondu.
18. 09. 2010 | 00:20

Ivo Patta napsal(a):

Pokračování 2.
(Platíme studium lidem, kteří si tímto studiem opatřují lukrativní místa s horentními platy.) Z předcházejícího bodu je jasné, že rodiny s běžným příjmem rodičů a dětmi (plurál) prostě na další investice například do vysokoškolského vzdělání prostě nemají. Proč tomu tak je, již víte, pokud jste si pozorně přečetl "Proč nemáme na výchovu dětí". Jen konstatuji, že všichni, včetně pracujících rodičů dětí platí stejné daně a pojištění. To co máte na mysli, podporu rodin s dětmi ze strany státu, na tu u pracujících rodičů zapomeňte. (Vezměme člověka, který je naživu jenom díky tomu, že dostává nějaké velice drahé léky, v ceně řekněme řádově desetitisíců měsíčně. (Mám takový případ mezi svými příbuznými.) Je samozřejmě skvělé, že se na takového člověka skládáme a on tak může existovat, přestože by na ty léky sám zdaleka neměl, ale dává rozumný smysl, aby se on na výdajích na svou léčbu nepodílel vůbec?). Tímto příkladem jste otevřel druhou z kapitol sociálního státu, zdravotní pojištění (první kapitolou mám na mysli starobní důchody). Téma otevřu otázkou: kdo myslíte, že přispívá na zdravotní ošetření důchodcům? Když jsem hledal řešení této otázky, prošel jsem horu statistik produkovaných zdravotními pojišťovnami. Výsledek mohu shrnout takto: Od narození do cca 60 let věku spotřebujeme stejné množství peněz na zdravotní ošetření (vše, prevence i profylaxe), jako za těch několik posledních let života. Důvodem je samozřejmě skutečnost, že s věkem enormně stoupají náklady na zdravotní péči. Ve 20 letech je to cca 8 000 Kč, v 70 letech je to již 38 000 Kč. Teď je na řadě logicky druhá otázka: Kdo myslíte, že Vám bude financovat ošetření ve stáří? Vy jste přispíval na ošetření svým rodičům, Vám by měly přispět Vaše dobře vychované pracovité děti. Je to jako u starobních důchodů, pokud jsem řádně nevychoval děti, přispívají mi na zdravotní ošetření ve stáří úplně cizí děti (které samozřejmě v mezičase dospěly).
(Primární otázkou tedy, zdá se mi, není proč přispívat na vlastní studium či léčení, ale proč by mě na něj měli přispívat jiní.). V této větě Vaše "proč" již bylo výše zodpovězeno. Proto zde odpovím na Vaše pravděpodobné námitky týkající se přerozdělování prostřednictvím daní od bezdětných k rodičům dětí a dále si všimnu sociálně neintegrovaných (zdaleka ne jen Romové, jak sám dobře víte, protože jste to uvedl na příkladu svého příbuzného).
18. 09. 2010 | 00:24

Ivo Patta napsal(a):

Pokračování 3.

Častým argumentem je, že bezdětní ve svých daních prostřednictvím přídavků na děti a dalších sociálních dávek podporují ekonomicky výchovu dětí v rodinách a z toho důvodu mají nárok na důchod z I. důchodového pilíře. Pravda je taková, že bezdětní se podílí ze svých daní zprostředkovaně na nákladech výchovy dětí těch druhých do výše 20% (školství, zdravotnictví). To znamená, že uvedená argumentace má cenu 20% výměry důchodu z I. pilíře. Vyčísleno to je 1/5 z průměrného starobního důchodu, který je v roce 2010 bez 15 korun 10 000, tj. 2000 korun měsíčně pro bezdětné z I. pilíře. Ještě častější argument směřuje k sociálně neintegrovaným mnohodětným rodinám. Jedná se zde přitom o pouhý myšlenkový zkrat. Rodiče nepracující a proto neplatící daně nesplňují nárok na starobní důchod ze zákona. Nesplňují základní podmínku, odpracování potřebného počtu 25 let. Nesplňují ani podmínku investování do výchovy dětí, protože investorem je stát. Nesplňují dokonce ani morální podmínku pro výplatu starobního důchodu, protože čím více je v těchto rodinách dětí, tím lépe se mají nepracující rodiče těchto dětí.
Aktuální schéma financování výchovy dětí v rodinách je následující: - Pracujícím rodičům s nejčastějším příjmem, tj nižším než průměrným, stát od 1. 1. 1993 (nové daňové zákonodárství) sebere neoprávněně 3000 korun na jedno dítě měsíčně. - Sociálně neintegrovaným nepracujícím rodičům stát přispěje 3000 korun na jedno dítě měsíčně.
Z uvedené věcné argumentace snad již každý pochopí, proč v rodinách pracujících rodičů je jedno, nebo také žádné dítě. Nezbývá, než s M. Hiršlem konstatovat pokles natality o 30 000 novorozenců ročně v přímé souvislosti s novými daňovými zákony. Tristní situaci potvrzuje také publikace Dany Hamplové „Životní cyklus, sociologické a demografické perspektivy“, kde se píše: „Již při dvou dětech se příjmy na jednoho člena domácnosti v rodinách pracujících rodičů propadají hluboko pod hodnotu průměrného důchodu.“.
(Zdá se mi, že problém je v tom, že onu banální pravdu, že nic, do čeho je třeba investovat netriviální lidské úsilí, není zadarmo, prostě mnoho lidí odmítá vzít na vědomí). Touto větou jste mi samozřejmě nahrál na smeč. Nevyužiji toho. Raději se Vás zeptám, zda máte k věci ještě doplňující otázky. Neváhejte a tažte se na e-mailu: ivopatta@seznam.cz. Rád Vám je zodpovím.
18. 09. 2010 | 00:25

zoltankat510 napsal(a):

neni ostuda byt chudy a nekrast je ostuda byt bohaty a krast ,a toje moralka dnešni vlady a společnosti
19. 09. 2010 | 23:06

jirka napsal(a):

Vysvětlete prosím někdo panu Peregrinovi princip pojištění.
29. 09. 2010 | 00:55

Rozmbar napsal(a):

Pane profesore,
nevím, zda komentáře čtete, když jste se rozhodl neodpovídat, ale přece.. Váš text vnímám, vzhledem k odvolání na Peheho, jako polemiku s lev. intelektuály. Chápu,že možnosti blogu zabraňují širší polemice, přesto se mi zdá, že přehlížíte jejich odpovědi. Běloh. by řekl, že odpověď na současné problémy neznáme, ale že destrukce sociálního státu(a tudíž rovnosti, a tudíž plurality) je cesta, jak si možné řešení spolehlivě odepřít. Navíc, Krize vznikla v USA. Podle něho kvůli tomu, že se privatizací americké rodiny zadlužily, aby měly na to, co nyní mají ze státu. Říkáte, že zdanění bohatých je kosmetické. Budiž, Keller by vám odpověděl, že zrušení celého sociálního systému by nedokázalo pokrýt o moc větší část deficitu. Řekli by, že je třeba nadnárodní instituce, která udá pravidla pohyblivému kapitálu(aby právě "nepřesídlili"). atd. Chápu, že se snažíte bořit "komunistickou" mentalitu, kdy lidé považují stát za něco samozřejmého, ale myslím, že to už se oposlouchalo (nezažil jsem v dospělosti revoluci, ale Klausovy odpovědi na vše "tak podnikejte" jsou mi známy a jejich platnost je dnes jistě ještě o mnoho pochybnější). Myslím, že jde hlavně o to, že sociální stát je spojen s našimi právy a říci "prostě na to není" nelze bez uvědomění si, že pokud na to přistoupíme, děje se něco zásadního. Už toho nechám. Jen jsem se snažil říci, že pokud má být text "protiútokem" či "polemikou", pak by bylo třeba méně bagatelizovat a vést polemiku serióznější argumentací. Třeba i mimo tento blog, pokud je jeho formát omezením. Na internetu se jistě najde místo pro "akademičtější" polemiku. Takto se podle mne jedná o vcelku nezanedbatelný i sympatický "hlas", který však při kritičtějším zkoumání neobstojí.
Zdravím Vás.
05. 04. 2011 | 23:13

ry napsal(a):

ahoj
Hledáte obchodního úvěru, půjčky, hypotéky, půjčky na auta, student
úvěry, konsolidace půjček pohledávky, nezajištěný úvěr, riziko
Kapitálu, atd. Nebo potřebujete úvěr banky nebo instituce Financial
Podpora jednoho nebo více reasons.You je tím pravým místem pro řešení
Kreditní! Jsem soukromé věřitele, jsem poskytovat půjčky společnostem a jednotlivcům
v nízkých a cenově dostupné zájmu 3%. Máte zájem? Kontaktujte nás za účelem
sledovat úvěrové zpracování a přenos do 48 hodin kontaktovat
nám E-mail: mayloanfirm@gmail.com

Podrobnosti pro žadatele k vyplnění a vrátit se.

jméno:
Datum narození:
pohlaví:
stav:
adresa:
Město:
Povolání:
PSČ:
země:
Telefonní číslo:
E-mail:
Vaše Účel úvěru:
Výše úvěru:
Doba trvání úvěru:
měsíční příjem:

Díky,
05. 04. 2012 | 19:42

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy