Humanitní vědy stále na odstřel?

08. 01. 2010 | 06:50
Přečteno 12240 krát
Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace již řadu let vyvíjí metodiku hodnocení vědy. Způsob, jak při tom zachází s humanitními vědami, je jenom těžko uvěřitelný. Nabobská bohorovnost, se kterou Rada mete ze stolu jakékoli poukazy na svá pochybení, přitom vzbuzuje otázku, zda to vše není jenom projevem názoru jejich členů, že humanitní vědy jsou pouze jakýmsi trapným přežitkem. Pokud tomu tak je, bylo by už načase, aby Rada vyložila karty na stůl a k tomuto názoru se otevřeně přihlásila.



Představte si, že někdo vymyslí nějaký úžasný nový systém evidence a výpočtu let odpracovaných na důchod. Dramaticky zjednoduší dosavadní administrativu, ušetří spoustu úředníků a peněz; celé to ale bude mít jednu drobnou vadu: pokud jste pracovali v podniku, jehož jméno začíná na "K", "L" nebo "M", nebude se vám doba, kterou jste tam byl zaměstnán, do důchodu započítávat. To se vám, pokud jste měl tu smůlu, že jste v takovém podniku skutečně pracoval, jistě nebude líbit - ale představte si, že na vaše protesty budou ti, kdo budou nový systém zavádět, stereotypně odpovídat tak, že nesmíte být líný pořádně pracovat, a pak se o důchod nemusíte strachovat.

Zní to absurdně, ale právě takhle funguje státní systém hodnocení vědy ve vztahu k humanitním vědám. Paní ministryně Kopicová dne 23. 12. v Právu o státní podpoře vědy sice konstatuje, že "po 17 letech se začaly tyto peníze rozdělovat nikoliv podle lépe či hůře napsaných plánů, ale podle skutečně dosažených výsledků" a naznačuje, že je to právě jenom tohle, čeho se vědci bojí (http://virtually.cz/?art=19953); avšak fakta, která uvádím níže, podle mne jasně ukazují, že vydávat čísla, která ze současného hodnocení vycházejí, za míru "skutečně dosažených výsledků", je v lepším případě totální nesoudnost a v horším případě projev snahy humanitní vědy prostě umořit. S kolegou Svobodou jsme na to již poukazovali v krátkém (a navíc dále ne příliš šťastně redakčně kráceném) článku v Hospodářských novinách (http://hn.ihned.cz/c1-39137830-kocourkovske-hodnoceni-vedy); tady bych chtěl celou situaci vyložit podrobněji.

Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI, předtím jen RVV, viz http://www.vyzkum.cz), která byla již pře lety pověřena vymyslet nějaký rozumný způsob hodnocení, se překvapivě nenechala inspirovat ve vyspělém světě, který se s tímto problémem potýká již dlouho, ale začala vymýšlet svůj vlastní způsob hodnocení, který měl být geniálně a bezprecedentně jednoduchý. Hodnocení vycházelo z tzv. impakt faktoru časopisu, což je, zjednodušeně řečeno, číslo, které udává míru citovanosti tohoto časopisu jinými časopisy. (Podrobně viz. http://thomsonreuters.com/products_services/science/free/essays/impact_factor/) Má se za to, že čím citovanější, tím lepší, a v čím citovanějším časopise publikujete článek, tím více bodů za něj dostanete. Řekněme hned, že využití impakt faktoru pro hodnocení není nesmyslné - impakt faktor je veličina, která je objektivně měřitelná a která přitom do nějaké míry skutečně odráží kvalitu časopisu. (Ztotožnění kvality s citovaností sice samozřejmě není neproblematické, je však třeba mít na paměti, že neproblematický však není žádný způsob hodnocení.)

Problémy však začnou, když se hodnocení založené na impakt faktorech vztáhne na humanitní vědy. (Vycházím z dělení věd na přírodní, společenské a humanitní, s jakým pracuje firma Thomson Reuters, z jejíchž výpočtů impakt faktorů hodnocení vychází.) Jedna potíž je v tom, že spousta podstatných výsledků v humanitních vědách je publikováno v knihách, pro které žádné impakt faktory stanovovány nejsou, a ani pro výpočty impakt faktorů časopisů nejsou brány v úvahu citace v knihách. Je tu ale ještě mnohem zásadnější problém: impakt faktory nejsou v rámci humanitních věd firmou Thomson Reuters, stanovovány ani pro časopisy. To neznamená, že tyto časopisy impakt faktory nemají, firma Thomson Reuters však má za to, že v případě humanitních věd nemají rozumnou vypovídající schopnost a nezveřejňuje je.

Výsledkem prvních pokusů RVV o zavedení metodiky bodování bylo, že zatímco člověk bádající v oblasti přírodních a společenských věd mohl, podle "Metodiky hodnocení výzkumu a vývoje a jejich výsledků v roce 2005", dostat za článek, pokud se mu ho podařilo publikovat v průměrně citovaném impaktovaném periodiku příslušného oboru, 10 bodů (v periodicích na špici citovanosti ještě podstatně více), v oblasti humanitních věd (kam podle klasifikace Thomson Reuters patří mj. archeologie, historie, lingvistika, či filosofie) to mohly být za časopisecký článek nejvýše 2 body a za knihu 10 bodů.

Na tuto diskriminaci humanitních věd jsme s kolegou Svobodou upozorňovali již když byl tento systém ještě v plenkách, v článku, který tehdy otiskly Hospodářské noviny (http://hn.ihned.cz/3-16998330-peregrin-500000_d-87). (Tím bych chtěl také vyvrátit často opakovaný názor, že vědci se bouří vždy až tehdy, když z nějakého hodnocení vyjdou špatně; v době, kdy jsme tento text psali ještě žádné výsledky k dispozici nebyly.) Reakce sekretáře RVV, pana doktora Blažky (podle všeho hlavního architekta reformy) byla symptomatická: http://hn.ihned.cz/2-17035390-500000_d-d4. Lze si přečíst i naši tehdejší reakci (http://hn.ihned.cz/3-17063130-peregrin-500000_d-fd), nicméně dnes již můžeme tehdejší argumenty pana Blažky zhodnotit ve zcela jasném světle. Hlavními dvěma argumenty, které tehdy měl, bylo:

1. "Nikdo nepochybuje o tom (a v Metodice hodnocení je to opakovaně konstatováno), že základem zůstává standardní způsob hodnocení - nezávislými oponenty, odbornými komisemi složenými z předních (a nepodjatých) vědců v daném oboru atd."

2. "Výsledky hodnocení 1. etapy (to je to "jediné číslo") slouží k jedinému účelu - zdvořilému dotazu: Vážení, tady nám něco nehraje, můžete nám to, prosím, vysvětlit?"

Jaká je dnes realita? Ono "jediné číslo", které je výsledkem hodnocení vědecké činnosti instituce, se zcela přímočaře promítá do jejího financování. Žádné "standardní způsoby hodnocení" do toho nevstupují a na žádná vysvětlování také není nikdo zvědavý. (Jak si tedy tehdejší reakci pana Blažky vyložit? Napadají mě tři možnosti: pan sekretář (a) neměl v roce 2005 absolutně ponětí, kam reforma skutečně směřuje; (b) věděl to velice dobře, ale lišácky tvrdil něco zcela jiného (prozaičtěji se takovému lišáctví říká lež); (c) napsal svůj tehdejší článek pod vlivem většího než malého množství omamných látek.)

Co se v oblasti hodnocení humanitních věd událo od doby naší tehdejší výměny názorů s panem Blažkou? Aplikace stále se vyvíjejících "Metodiky" zatím nevedla k jejich poškození; podle toho, jak byla nastavena kritéria za rok 2007, na tom dokonce byly humanitní vědy lépe, než asi kdokoli očekával. To bylo ovšem dáno tím, že tvůrci "Metodiky" narazili na problém, na který jsme upozorňovali v našem článku, totiž že způsob kvantifikace výsledků založený na impaktu prostě není možné na humanitní vědy aplikovat, a proto začali vymýšlet způsoby, jak potřebná čísla nějak 'nasimulovat'. Tak vznikl takzvaný "Seznam recenzovaným neimpaktovaných časopisů (periodik) vydávaných v České republice", do kterého se obskurním způsobem posbíraly všemožné časopisy a od zeleného stolu se stanovilo, že za článek v každém takovém časopise bude 10 bodů (přičemž za článek v průměrně citovaném impaktovaném časopise se v té době již dávalo 20 bodů).

Tato konkrétní čísla vedla jednak k tomu, že humanitní vědci dopadli dobře; na druhé straně ale vedla také k přesnému opaku toho, k čemu reforma hodnocení vědy vést měla: totiž k naprosté demotivaci dělat skutečně mezinárodně podstatný výzkum. Proč publikovat ve skutečně špičkových mezinárodních časopisech či nakladatelstvích, když stejný počet bodů dostanete za článek v periodiku lokálního významu?

Tímhle ale vše zdaleka nekončí. Problematičnost takovéhoto hodnocení humanitních věd nezůstala bez povšimnutí. Nicméně fakt, že v této podobě toto hodnocení vede k přesnému opaku toho, k čemu má reforma deklarativně směřovat (to jest vede k protěžování průměrnosti na úkor excelence), zřejmě ponechal RVVI klidnou; zneklidnil ji pouze fakt, že humanitní vědy z něho vycházejí lépe, než čekala. To vyřešila tím, že navýšila hodnocení toho, co považuje za nejvýznamnější mezinárodní výsledky.

Tady už ale nová verze "Metodiky", která bude uplatněna na výsledky počínaje rokem 2008, nabývá podobu skutečné frašky. Kromě článků v impaktovaných časopisech, za které se nyní uděluje až 305 bodů (za článek ve vybraných neimpaktovaných časopisech lze dostat maximálně 12 bodů, za knihu maximálně 40 bodů), nyní tvoří zcela zvláštní kategorii články ve třech časopisech, a to v Nature, Science a Proceedings of the National Academy of Sciences (USA), za které se přiděluje 500 bodů. Publikování v těchto časopisech je skutečně velmi prestižní záležitost; v podstatě se však omezují na texty z oblasti přírodních (a částečně společenských) věd.

Publikuje-li nějaký český přírodovědec článek v Nature, je to bezesporu velký úspěch, který jistě má být výrazně ohodnocen. Je to ale podstatnější výsledek, než když lingvista, historik nebo filosof publikuje mnohasetstránkovou knihu v prestižním mezinárodním nakladatelství? Zdá se mi, že kdo by chtěl trvat na kladné odpovědi na tuto otázku, projevil by se jako zaslepený jistým omezeným pojetím vědy. A byl by někdo (tedy mimo paní ministryně Kopicové ...) ochoten s vážnou tváří hájit názor, že, jak vyplývá ze současné verze "Metodiky", je jeden článek v Nature významnější výsledek, než když by zmíněný lingvista, historik nebo filosof publikoval takových knih dvanáct?

Myslím, že nějak rozumně hodnotit výsledky vědecké práce je v oblasti humanitních věd třeba snad ještě více než v ostatních vědních oblastech; někteří protagonisté těchto věd u nás totiž mají tendenci zaměňovat vědu s publicistikou či osvětou. "Metodika" RVVI však namísto toho, aby stimulovala vědecký výzkum skutečně mezinárodní úrovně, naopak stimuluje chrlení výsledků lokálního významu a tak ne úplně dobrý status quo zakonzervovává. Nemluvě o tom, že nabobská bohorovnost, se kterou RVVI mete ze stolu jakékoli poukazy na tyto nesmyslnosti, vzbuzuje otázku, zda to vše není jenom projevem názoru jejich členů, že humanitní vědy jsou pouze jakýmsi trapným přežitkem. Pokud tomu tak je, bylo by už načase, aby RVVI vyložila karty na stůl a k tomuto názoru se otevřeně přihlásila.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Ládik napsal(a):

Na humanitní směry byl vždy nával studentů, protože v praxi je čekalo "za málo práce hodně muziky", na rozdíl od technických směrů, kde se čeká práce, odpovědnost a míň peněz.
08. 01. 2010 | 07:20

Rumcajs napsal(a):

Taky mám rád pivo a taky hraju stolní tenis. Na amatéra dobře.

Tak kdy a kde ?

P.S.

Co potřebuje takový humanitní vědec ? Tužku a blok ?
08. 01. 2010 | 07:43

hovorka11 napsal(a):

Pan Ládík má pravdu, technické směry se nedají "okecat" a nedostatek vědomostí a schopností se dá dokladovat na chybné funkci daného výrobku.
Proto vznikly nové "ekonomky, obchodky a právní rychlokursy" pro lidi, kteří dovedou kecat ale nemají na zodpovědnou a náročnou práci. Potom často stačí v praxi jen nalistovat správnou stranu v knize.
08. 01. 2010 | 08:01

Čochtan napsal(a):

Bigjirka tu kdysi zmínil fakt, že v anglosaských zemích se rozlišuje mezi science a arts.
V tom to asi bude.
08. 01. 2010 | 08:21

julča napsal(a):

ad Ládík
Petr Fischer napsal před čtyřmi lety komentář pro BBC o "přidané hodnotě" toho, že většina zákonodárců má to vámi tolik chválené, protože prý těžké, technické vzdělání, račte si přečíst: http://www.bbc.co.uk/czech/...

Fischerův článek je mimo jiné odpovědí na to, proč poslanci nejsou schopni vyrábět zákony, ale přílepkové zmetky - důsledky neseme všichni
a taky je tam, podle mého odpověď na otázku profesora Peregrina, zda chce RVVI (instrument vládní politiky) zlikvidovat humanitní obory - no, tak chce, máte pravdu, že je nepovažuje za podstatné, protože většina lidí v této zemi, kteří mají moc (ekonomickou počínaje a těmi dalšími pokračuje) má jistý typ vzdělání, jehož významnou složkou je poměrně silně budovaná oborová identita. Identita, která vás vede k hledání jednoznačných a konečných řešení a nenutí vás do zopodvědnosti za širší souvislosti myšleného.
08. 01. 2010 | 08:36

iga napsal(a):

hovorka11
pri vsi ucte, neumim si predstavit jak okecat u docenta Fialy analytickou logiku. Prosim nehazet vsechny absolventy humanitnich ved do jednoho pytle.
Ladik
neznam zadneho lingvistu, historika ci logika, ktery by mel za malo prace hodne muziky.
Jiz jsem psala, ze filosof s radnou analytickou prupravou by argumentacne strcil do kapsy kdejakeho fachidiota z CVUT.
Hranice blbosti a lenosti nevede na pomezi ved techniockych a humanitnich
08. 01. 2010 | 09:14

Béda napsal(a):

Myslím, že je zde nutno rozlišovat. Pokud se nemýlím mezi humanitní obory patří i pedagogika, psychologie, filosofie jejíž součástí krom jiného je etika a logika a podobné obory.
08. 01. 2010 | 09:39

pajA napsal(a):

pro čochtana: a kam byste zařadil napsání slovníku?

pro Ládík: Neměl byste psát o něčem, o čem nemáte vůbec ponětí, vrhá to na vás nehezké světlo.

pro Rumcajs: Většinou potřebuje mít hodně načteno, takže potřebuje přístup do nejrůznějších knihoven a databází.

pro hovorka11: to, že se dá něco okecat v humanitních vědách je většinou názor těch, kteří tomu nerozumí...řekl bych, že procento "okecávačů" bude stejné v přírodních, technických i humanitních vědách
08. 01. 2010 | 09:40

Citrón napsal(a):

Rumcajs: Rád si od vás nechám předvést jak provedete řádný archeologický výzkum i s ošetřením(konzervace a restaurování) a publikací všecho nalezeného jen s tužkou a blokem.
08. 01. 2010 | 09:58

yorick napsal(a):

Díky Julčo,
první inteligentní reakce.
08. 01. 2010 | 09:58

Al Jouda napsal(a):

Domnívám se, že každý bodový systém pro hodnocení úspěšnosti nějakého vědce, je špatný. Vědec musí být hodnocen individuálně a komplexně nejlépe opět konsorciem vědců podobného zaměření.
Také bodový systém pro úhrady ve zdravotnictví je špatný stejně jako bodový systém pro hodnocení řidičů motorových vozidel.
Doktoři nafukují zdravotnické výkony a provádějí mnohdy i zbytečná vyšetření pacientů, jen aby získali co nejvyšší počet bodů, které jim zdravotní pojišťovna promění na peníze.
Někteří řidiči už za banální přestupky spáchané v provozu na pozemních komunikacích vyčerpali přidělených 12 bodů a přišli o řidičský průkaz.Na druhé straně pan starosta Jančík srazil svým vozem policistu, což by normálně bylo kvalifikováno jako trestný čin se skutkovou podstatou útoku na veřejného činitele - a hle - případ byl řešen jako přestupek a nakonec odložen !!
Všichni jsme si rovni - jen někteří jsou si rovnější (hlavně ti tlustí) !
08. 01. 2010 | 10:21

vasja napsal(a):

Já bych rozhodně neházel humanitní absolventy do jednoho pytle. To by bylo proti přírodním zákonům. Je jich moc a do jednoho pytle by se nevešli. Když si člověk představí, kolik prachů stojí "studium" těch moderních humanitních pavěd.......a kde se tito "vysokoškoláci" uplatněj.......
08. 01. 2010 | 10:22

iga napsal(a):

Vasja

co navrhujete?
Proc davate do uvozovek slovo vysokoskolaci?
Mate snad pocit, ze filosofove a lingviste jsou mene treba nez strojari?
08. 01. 2010 | 10:39

hovorka11 napsal(a):

Iga:
Píšu o vzniku :
nových "ekonomek, obchodek a právní rychlokursů"
pro lidi, kteří dovedou kecat ale nemají na zodpovědnou a náročnou práci.
Vím o čem mluvím z okolí a nemusím k tomu číst ani tisk a sledovat internet.
Skuteční odborníci existují ve všech oborech ale bohužel se tady vytvářilo prostředí pro uplatnění
"titulovaných nevzdělaných protekčních absolventů VŠ" na teplá místa v státních institucích. Být ing. v průmyslových odvětvích považuje dodnes většina zájemců o VŠ za nejhorší variantu k možnosti dokončit vzdělání titulem a dostat se ke "slušným penězům". Na humanitní směry je přetlak z důvodu názoru na jednodušší studium.
Naproti tomu absolventi z ekonomických VŠ jsou prferováni- dostávají se na lukrativně placená místa v bankách, pojišťovách a podobných vysoce finančně hodnocených místech.
Všeobecně je u nás propagován názor, že lidé manipulující s penězi je třeba více odměňovat než ve všech oblastech tvořících reálné a hmatatelné výrobky a služby. Vytváří se výrazný bublinářský efekt fiktivních neexistujících finančních hodnot, které se opět musí sanovat z výrobní sféry. Viz nové úokové míry pro banky od ČNB, chránící výtěžnost bank.
08. 01. 2010 | 11:06

KamilW napsal(a):

Hodnocení výzkumného výkonu tzv. "kafemlejnkem" vzniklo z požadavku Rady vlády mít jednoduchou srovnávací metodu.

Tři komise (vědy neživé přírody a techniky, vědy živé přírody, vědy společenské) vypracovaly svůj názor, ják uvnitř těchto subsystémů porovnávat výsledky práce. Zúčastnil jsem se práce komise pro vědy živé přírody a myslím, že se nám podařilo vypracovat poměrně věcný algoritmus pro hodnocení vědeckých výsledků v přírodních vědách s vědomím, že by se měl ověřit a připadně dále korigovat. Podobně postupovaly zřejmě i obě další komise.

V závěru však přišlo na sestavení dílčích návrhů do společného postupu. V této situaci Rada vlády, která klade vyšší důraz na vývoj a inovace než na vědu, doplnila a značným bodovým tarifem ohodnotila inovace. Na první pohled to působilo přijatelně, ale ve skutečnosti je rubrika "nová technologie, nová metoda, nový léčebný postup, nová odrůda, nové plemeno,....) mimořádně ošidná. Tak se tam dostaly vedle mimořádně cenných výsledků dlouholetého výzkumu kvalifikovaných týmů i zcela nicotné výsledky. Inu je to vysoce bodováno - a dalo se to tentokrát okecávat i v exaktních, přírodních a technických vědách.

Takže v závěru se nepodařilo ani porovnat vědecký výkon mezi jednotlivými obory zásadně jiné povahy (přírodovědné, exaktní, technické, společenské) a vše se k tomu zamlžilo smícháním s nesouměřitelnými výsledky vývoje a výzkumu, postrádajícími jakékoliv kvalitativní měřítko. Drzejší instituce vítězí deklarovanými výsledky a pseudovýsledky, které neprošly nikde žádnou vážnou oponenturou.

Zdá se dokonce, že je to jistým záměrem RVVVI a "prostého státního úředníka Sira Humphrey" Blažky, odvést státní prostředky, určené na výzkum, do nekontrolovatelné bažiny pseudovýzkumných pracovišť. A to za současných pokusů o rozeštvávání univerzit a akademie proti sobě, aby se tato zhovadilost skryla.
08. 01. 2010 | 11:21

iga napsal(a):

hovorka 11

otevirate nekolik problemu najednou.
V pripade onech obchodek a ekonomek mate jiste pravdu.
Co se tyka ohodnoceni lidi ve financnictvi mate asi take pravdu, ale nemohu soudit pro nedostatek informaci. Zda se vsak, ze vy je mate a neni duvod vam neverit.

Co se vsak tyka humanitnich ved a zde ja mluvim predevsim o tech, ktere zminuje i Peregrin (logika, filosofie, lingvistika) - tam se opravdu nejedna o snadna studia. Toho si jsou jiste vedomi i uchazeci, takze nemyslim ze je tam pretlak z duvodu ocekavani nejakeho lehara. Studovat logiku, filosofii nebo naucit se spickove cizi jazyk - to prece neni ani otazka touhy po snadnem ziskani titulu ani otazka ocekavani nejakych vybornych prijmu a kariery bez zodpovednosti.

V tom Pregrinove rozdeleni je ekonomie a pravo vedou spolecenskou nikoli humanitni (to jen na okraj)
08. 01. 2010 | 11:22

vasja napsal(a):

Paní igo.
Dneska je málo zubařů, páč na ně nejsou prachy.
Filosofama, lingvistama, sociologama, inveromentálníma astrologama, gender cosi, religionistama, politologama......dál nepíšu, neb se z toho motá hlava, tak s těma byste vydláždila půl republiky.
Na studenty žvaníren bych dal kvóty. Zbude na zubaře.
A uvozovky? Tak se poptejte na náročnost inveromentálních, či gender "studies". Popláčete.
08. 01. 2010 | 11:23

Al Jouda napsal(a):

To hovorka11 :
Divíte se, že je u nás protěžován bankovní sektor ? Když se v Činoherním klubu objevil Ing. Václav Klaus a hlásil se k dispozici pro OF, tak se ho ptali, co je zač, protože ho nikdo z přítomných neznal. A obyčejný bankovní úředník, které komunisti moc neuznávali jako potřebné pro chod plánovitého hospodářství a podle toho je také odměňovali, odpověděl : Já jsem bankéř !
Tento "bankéř" pak dovolil různým bývalým estébákům podnikat v bankovnictví a svým dalším výrokem - neznám špinavé peníze - nastartoval tzv. transformaci naší ekonimoky.
08. 01. 2010 | 11:25

Citrón napsal(a):

Vasja: Kolik ai myslíte že stojí studium jednoho "pavědce" archealoga či historika ?
08. 01. 2010 | 11:27

vasja napsal(a):

Pane Citron.
Nevim. No zrovna archeologii za pavědu nepovažuju.
08. 01. 2010 | 11:37

Carlos V. napsal(a):

Oj, pane Peregrine, vetsinu vydaju na humanitni "vedy" neni treba slozite posuzovat.

Skrtat, mazat, rusit.

Koho to bavi, at si studium zaplati. A paklize nejaka firma nejekeho filozofa atd bude potrebovat, at si jej zaplati. Stat vskutku zadne (temer) nepotrebuje.
08. 01. 2010 | 11:47

StandaT napsal(a):

Já bych jim dal jednu hromadu (peněz) a ať si to rozdělí sami. Proč má někdo druhý nést zodpovědnost, zda si někdo dospělý, svéprávný a vzdělaný vydělá nebo půjde z kola ven. Ať se perou mezi sebou.
08. 01. 2010 | 11:49

iga napsal(a):

Jaroslav Peregrin, CarlosV

vite, co rika klasik?

...ale lide nemeli naladu na filosofa a uslapali ho...
(Moje jizda tramvaji, Simek, Grossman)
08. 01. 2010 | 12:04

kolega Fyzik napsal(a):

nemyslim si, ze by nekdo chtel zakazovat ci strilet opisujici humanitni vzdelance.

Stacilo by, aby si ti, analyzuji "lesbicke prvky v posmoderni proze romskych autoru platili vse sami, protoze stat na to nema penize.

Stejne jako dotace na Ustav statu a prava, vedeny myvalem z Plzne.

Nikdo vam preci nebrani zkoumat za svoje a prodat pouzitelne vystupy vasi prace. A pokud nic pouzitelneho neprodukujete, je to mozna duvod se nad sebou zamyslet a prestat zit za cizi.
08. 01. 2010 | 12:06

royalson napsal(a):

Výtečný článek, připadá mi že je tu problém marxistického vidění vědy. Tj. články s impakt faktorem jako základna a humanitní vědy jako nadstavba, která je prakticky nedůležitá, leč v jiném vidění světa naprosto zásadní.
08. 01. 2010 | 12:06

iga napsal(a):

vasja

s tim hemzenim lingvistu to zas neprehanejte
Napriklad klasicky sanskrt a hindstina se letos (opet) neotevire.
I tak je to obor, kam se hlasi lide v radu jednotek a dokoncit to zvladne mnohem mene lidi nez vami zminovanou stomatologii.

Je snaskrt zvanirna?
Potrebuje nas stat indology?

Opakuji, ze hranice blbosti a lenosti nevede hranici mezi obory!
08. 01. 2010 | 12:09

hovorka11 napsal(a):

Iga:
U humanitních směrů píšu o názoru studentů (asi dle subjektivního názoru vzhledem k lidem s kterými mluvím) ne o tom, jestli jsou lehčí, to ani nejde definovat- v tom máte pravdu (někdo je schopný na řeči s výbornou encyklopedickou pamětí a někdo je na matiku a fyziku).
Rozdíly vidím, že u humanitních směrů není v praxi tak ostře rozeznatelná schopnost méně schopného od více schopného, to je prostředí nevýrobní, kde nepředpokládám, že by i vysokoškolsky vzdělaný člověk byl za menší chybu bez milosti vyhozen. V tvrdě tržním prostředí je výkon práce omezen na definovaný čas, kvalitu a jasnou sankcí za nesplnění.
Např ve finančnictví je z tohoto prostředí často vyjmut vrcholový management, pracující ve službách státu.
08. 01. 2010 | 12:11

iga napsal(a):

kolega fyzik

filosof se nad sebou zamysli jaksi programove. A to je prave ten pouzitelny bohuzel spatne prodejny vystup.
Technici se naopak programove nad sebou nezamysleji lec jedni druhe potrebuji - je to mozna tezko pochopitelne, ale filosofie predchazela (a predchazi) vsechny ostatni obory.
Napriklad metodologie je hranicni veda, ktera v zasade zkouma, zda "prodejne" a nebo pouzitelne vysledky prirodnich ved jsou vubec platne...
Khun, Popper - to je zasadni ctivo. Prodava se to vsak blbe...
08. 01. 2010 | 12:19

Citrón napsal(a):

Vasja: Tak to příště musíte napsat co všechno jsou a nejsou humanitní pavědy :-)
Kolega Fyzik: Přijde mi neuvěřitelné jakým způsobem někdo vede hon na výzkum v oblasti literární vědy. Přiznám se že sám literatuře tolik nerozumím, přesto však chovám k těm, kteří se snaží nějak postihnout a zdokumentovat literární tvorbu a tendence v ní konce 20. století náležitou úctu. Nemyslím si, že by stát na výzkm v této oblasti vydával nějak horentní sumy. Peníze se ve velkém prošustrovávají v jinych oblastech než v českých humanitních vědách.
08. 01. 2010 | 12:21

iga napsal(a):

Hovorka 11

jiste mate pravdu, nepopiram, ze uroven nekterych skol je bidna.
Ja ovsem budu vzdy hajit filosofy, ti opravdovi, kteri to mysli s laskou k moudrosti vazne, musi byt vasimi slovy i "na matematiku a fyziku".

Myslim, ze bychom si ve vysledku vubec neoponovali, protoze stale vice nabyvam dojmu, ze mluvime kazdy o necem jinem.

Co se tyka prace napriklad lingvistu (prekladatelu a tlumocniku), tak ti nesou za vysledky svoji prace naprosto jednoznacnou odpovednost. Napriklad uredni preklady, technicke preklady, tlumoceni u soudu a podobne... Je to slozite.
08. 01. 2010 | 12:25

iga napsal(a):

Citron

mozna ze nejvic je pro mnohe iritujici fakt, ze kdyz to nekdo se svym oborem nemysli vazne, je snadnejsi to zamaskovat prave v humanitnich a spolecenskych vedach. To ovsem v zadnem pripade neni duvod pro jejich marginalizaci, spis je to hozena rukavice vsem, kterym na tech oborech skutecne zalezi.
08. 01. 2010 | 12:38

oc napsal(a):

Humanitní vědci by především měli začít sami u sebe a vykydat vědátory typu Jana Matonohy, který dokázal prakticky zlikvidovat pověst Ústavu pro jazyk český za souhlasného mručení Petra Šámala a vtipkováni Pavla Janáčka...

Já už měsíc vymlouvám vedoucí disertační práce její tvrzení, "1+1=2 je pouhý zvyk" a dokazuje mi to pomocí Kanta, ******!
08. 01. 2010 | 12:38

vasja napsal(a):

Paní igo.
Neznám firmu, člověka, co zoufale hledá indologa.
Ale zubaře.....
08. 01. 2010 | 12:56

iga napsal(a):

Vasja

Stat zoufale hleda indologa, ktery by v Kostelci nad Cernymi Lesy tlumocil v pripade "zajezdu" uprchliku z Indie.

Diplomaticke sluzby zoufale hledaji Indologa, ti existujici pomalu vymiraji.

Mezinarodni organizace typu Lekari bez hranic zoufale hledaji Indologa (indolozku) schopnou tlumocit atd.

Musime videt trochu dal nez za vlastni dvorek

Nehlede na hromadu sanskrtskych textu, ktere zoufale cekaji na sveho indologa...
08. 01. 2010 | 12:59

iga napsal(a):

A jeste jednou - konkretne indologove zubarum nezabiraji ani misto ani penize podle mych informaci se v poslednich trech letech indologie neotevrela... Hindsky mluvi asi miliarda lidi na svete, nemyslim, ze by bylo na skodu mit v republice par lidi, kteri tim jazykem vladnou...
08. 01. 2010 | 13:04

kolega Fyzik napsal(a):

"Stat zoufale hleda indologa, ktery by v Kostelci nad Cernymi Lesy tlumocil v pripade "zajezdu" uprchliku z Indie."

Nebudu resit to, jak se sem dostali, kdyz je mel vyhodit nebo vyresit jiz prvni stat na hranici Schengenu/EU, na coz prispivame...
Ale nemyslite, ze by stacil tlumocnik, ktery si sve vzdelani zaplati sam a bude placen za sve sluzby od vykonu, spise nez aparat kdy nekdo bude 5 let "studovat" a bude k tomu mit aparat dozivotne zamestnanych a placenych asistentu, odb. asistentu, docentu, profesoru, vedoucich kateder a jejich sektetarek, kteri budou navic jeste provadet nejakou pseudovedeckou cinnost a rozdelovat si na ni z ciziho granty?

Nebylo by to moje reseni lacinejsi? Kolik indologu studuje ve Svycarsku?
Proc nezamestnat treba manzelky pristehovalcu, kteri sem dostali zelenou kartu a ten jazyk je jejich materstina?
Nebylo by to efektivnejsi nez ten drahy cargo-kult, kteremu se rika humanitni veda?
08. 01. 2010 | 13:16

Carlos V. napsal(a):

Neco k Indii ... je tak tolik navzajem nesrozumitelnych jazyku, ze sami Indove mezi sebou komunikuji anglicky.

Takze jeden bezny indolog pro komunikaci s nevzdelanymi Indy zdaleka nestaci - a pro komunikaci s bezne vzdelanymi Indy staci anglictina.

A co se zajezdu tyce - hlavni otazku lze odpovedet i bez jazyka. Staci kdyz pichnou do mesta v Indii, kam maji byt poslani.
08. 01. 2010 | 13:23

iga napsal(a):

kolega Fyzik

1. Jak se sem dostali neni vec ani indologa.

2. proc by si mel indolog platit studium sam a sinolog nikoli? Co Iberska studia? Anglistika? Slavistika? Zbavit se jich by bylo jiste levnejsi, proc vsak takto znevyhodnit jen lingvisty???

3. Aparat univerzitnich zamestnancu je v pripade malych oboru sdileny, vase predstava o "aparatu" odpovida spise CVUT nez Filosoficke Fakulte

4. O tom, co je a co neni pseudovedecke nastesti nerozhodujete vy. Pripada vam preklad puvodniho sanskrtskeho textu popisujiciho posledni chvile Buddhy malo vedecky? Mimochodem zastanci euthanazie se ohaneji prave timto textem - jeho prelozeni vsak vyvratilo, ze by budhismus tradicne euthanasii schvaloval a tak byla zasadne ovlivnena diskuse o euthanasii napriklad i na 1.lekarske fakulte UK.

5. Kolik studuje indologu ve svycarsku zjistim behem dneska - urcite vice nez tady vzhledem k poctu mezinarodnich organizaci, ktere ve Svycarsku sidli a indology potrebuji napr ICRC (mezinarodni cerveny kriz)

6. manzelky pristehovalcu? Vy blouznite?? To prece nejsou prekladatelky a navic tlumocnici a prekladatele nesou za svou praci pravni odpovednost, musi mit kulate razitko v pripade soudnich tlumoceni atd, vyzaduje to perfektni znalost obou jazyku, kolego, vy nevite o cem pisete...

7. Opet opakuji, ze indology nase skolstvy produkuje v poctu 0 rocne, takze muzete byt klidny
08. 01. 2010 | 13:29

iga napsal(a):

Crlos V

presto, co pisete, je Indolog v Kostelci obcas treba...

Ceska republika indology zrovna nechrli, jak jsem jiz psala Myslim, ze jeden dva absolventi by obrok nebyli zadnou zatezi a obor by zustal zachovan.

Skutecne si myslim, ze se u nas penezi mrha ve skolstvi jinde nez na indologii:-)
08. 01. 2010 | 13:33

Mata napsal(a):

Vážení, tupost národa se vždy ukáže v podobných komentářích jako jsou tyto. Pan profesor trefně popsal politováníhodnou situaci, ve které se česká věda vinou "lišek podšitých" z různých ministerstev a úřadů nachází. Reakce typu "humanitní vědy zrušit" by měly být trestány ranou holí po zádech! Každý z nás (i ti, kdo tak bouřlivě proti humanitním vědám protestují) dnes a denně využívají pomoci právě humanitních profesí. Kde bychom byli bez právníků, psychologů, ale i teologů (ano, i kněz musí mít patřičné vzdělání)? Jak by náš národ dopadl bez lingvistů, jazykovědců či historiků? Stačí se podívat na zveřejněné komentáře - pravopis tragický, stylistika žádná! Jsou snad archeologické nálezy vyhazováním peněz z oken? Nikoliv! Lidstvo jako celek i národ přece musí znát svou minulost. (Jak rádi se posměváčci a odpůrci humanitních věd chodí koukat na mamuta v muzeu.) Ten, kdo si myslí, že tyto profese nepotřebujeme, žije v hlubokém omylu a upřímně ho lituji pro jeho omezenost. Snad jedině právě humanitní vzdělání by Vám otevřelo oči zaslepené dobou, v níž se vše přepočítává jen na peníze...
08. 01. 2010 | 14:37

otokar napsal(a):

Článek je zbytečně dlouhý.
Vousatý muž opět brečí na jiném hrobě. Kdyby bylo dosti peněz na školství,vědu a výzkum(vzdělanost obecně)nemusel by hledět sousedovi do talíře a mohl se soustředit na sánskrt.
Jiní hindolozi by si mohli zvopáknout český pravopis,aby v Kostelci nebyli za medvěda.
Vousáči, kdybyste měl technické vzdělání, hledal byste peníze tam, kde jsou a ne tam, kde je pláč lépe slyšet.
08. 01. 2010 | 14:37

hovorka11 napsal(a):

iga:
Máte pravdu, jak čtu Vaše příspěvky, tak to cítím obdobně.
08. 01. 2010 | 14:42

jonas napsal(a):

I v prirodnich vedach se da uspesne fixlovat a mlzit, jen se na to musi jit trosku jinak. Vim o lidech, kteri napr. v Chemii poupravuji vysledky mereni, aby jim pasovaly do kramu. Podvadet se da zkratka vsude.
08. 01. 2010 | 15:03

Pepa Řepa napsal(a):

Filosofy bych topil jako koťata.

K čemu to je dobrý? Mlíko to nedává, na maso se to použít nedá, bejvá to hubený, kostnatý a brejlatý,furt to něco čte, co s tím.

Nechci vasjo radit, ale kdybyste se naučil čínsky a prováděl Čangy po zámku dabldochtora, máte vystaráno a nemusíte míchat maltu.
Eslipak víte, kolik tisíc znaků musíte znát jenom na bakaláře?
Na japanologii je v páťáku šest kousků. Ty moc chleba nesežerou, řekl bych. Stáže? Platěj je šikmooký, tam Erasmus nedosáhne.

Hebraistika je dvouoborová s religionistikou. Žádný leháro, řekl bych.Zkuste abecedu a ještě zprava doleva. Koreanistika se otvírá jednou za tři roky.

No, vasjo, sinoložka nebo japanoložka -kromě těhotenství- taky mlíko nedává, ale uživí se u nás docela dobře. Ta na pracák pro podporu nemusí.

A pak, vasjo, až napochodujou do Měšic Čangové, Kimové nebo Japka, kdo jim bude překládat?

Radím dobře, kluka dejte učit na tuneláře a holka ať doma šmrdlá rozsypanej čaj.
Nebo oba k Bahbouchovi (to není strašidlo z Kuby Kubikuly) na arabštinu. Ta se bude hodit první.

Jo studovat na džendrtetu, to je jiný kafe, to maj pravdu.
08. 01. 2010 | 15:08

iga napsal(a):

Kolega fyzik

tak ve svycarsku se otvira indologie asi jednou za tri roky, takze v soucasnosti tam budou mit do deseti studentu.

Na spickove urovni (ktere jsme se obcas v minulosti priblizili) se v soucasnosti indologie studuje v Londyne. Kdybyste chtel vedet, v cem jsou ve Svycarsku nejlepsi na svete co se tyka humanitnich ved, pak je to staroakkadstina a sumerstina (otvira se tradicne kazdorocne), rovnez svycarskou specialitou jsou humanitarni studia a rozvojova pomoc. Dobry co?:-)
Repo

uz jsem se ptala toho Shadiho (jak jsme meli tu peknou debatu je-li to ci neni hnup), jestli jeste Bahbouch uci v tom svym kramku. On nevedel, vy vite? Uci jeste ta mila temer kultovni prazska postavicka?
08. 01. 2010 | 15:22

žižkovák napsal(a):

pro oc:
Jak mohl chudák Matonoha zlikvidovat Ústav pro jazyk český, když v něm nikdy nepracoval a dokonce působí v jiném oboru? (Hodinky jako holínky - obé se natahuje, že?)
Zdá se, že rychleji píšete, než myslíte (připomíná mi to kurs psaní všemi deseti z OA). Desetinnou čárku také kladete takto hajdalácky? Pak nás Bůh chraň před Vašimi výpočty, ať už statiky domu nebo mého důchodu.
08. 01. 2010 | 15:23

iga napsal(a):

otokar

tragicka uroven me gramatiky me desi, stejne jako vas - na obranu indologu musim ale konstatovat, ze k nim nepatrim!!!

Po tom svym "skolstvy" jsem sla zdechnout do housti, ale bohuzel i takovato zhovadilost se stane, kdyz po vas leze nekolik batolat:-) Tak sorry
08. 01. 2010 | 15:27

Pepa Řepa napsal(a):

To iga
učil kdysi na Národní, na Sokolovský 191 má nakladatelství. Mám pocit, že snad ještě učí na fakultě, můžu se zeptat. Zapotřebí to nemá. Ten a zvláště mladej, by si mohli koupit deset aktuálně.cz pro zábavu. Ale tady bych bruslil na tenkým ledě a já jsem rád na světě.
08. 01. 2010 | 15:45

iga napsal(a):

Repa

ja ho pamatuju v ty Sokolovsky cca pred 10lety - zbytek nechame konovi, taky jsem rada na svete?:-))))
08. 01. 2010 | 15:48

vasja napsal(a):

Tolik obrázků a zprava doleva..........
Když nejdou počty, pane Pepo Řepo, tak ať jdou aspoň obrázky. Pámbů jim do dopřej. Stejně většina z nich na stážích otěhotní a zůstanou na krku tamních manželů, v tom lepším případě.
Škrtám sinology, kinology a z úcty k Řepám i hebraisty.
08. 01. 2010 | 16:36

Pepa Řepa napsal(a):

Jménem paní LČP i Leny děkuji za ušetření kinologů.
08. 01. 2010 | 17:14

Karel Mueller napsal(a):

Pane Peregrin,

upřímně jste mě pobavil. Přece víte, že společenské vědy jsou v současné době ortodoxní kuchařkou ke které lze cosi přidat jen se svolením hlavních šéfkuchařů a ti u nás nežijí.

Kdybych vymohl peníze na nějaký projekt, zadal bych úkol a řešitelům řekl: No tak hoši ty Vaše moudra sepiště, důkladně zkorigujte podle New York Times či jiné světově významné tiskoviny a těžiště práce přesuňte do závěru, kde musíte vhodně uvést, že jakákoliv souvislost se skutečností je čistě náhodná.
08. 01. 2010 | 17:45

vindemiatrix napsal(a):

to Otakar
„Vousáči, kdybyste měl technické vzdělání, hledal byste peníze tam, kde jsou a ne tam, kde je pláč lépe slyšet.“

Kdybyste nevěnoval pozornost jen Peregrinově vzhledu a přečetl si autorův profil (je hned vedle té „vousaté“ fotografie, která vás tak fascinuje), všiml byste si, že vystudoval matematiku a pracoval jako programátor. Kdybyste si rozklikl odkaz na autorovy stránky, zvěděl byste, že má titul RNDr. a CSc. z matematické logiky. Filosofii se tedy jistě nevěnuje proto, že by to byl nontechnický „lúzr“ a měl potřebu si „vyplakávat“ peníze.
08. 01. 2010 | 19:21

vindemiatrix napsal(a):

Karel Mueller
„Přece víte, že společenské vědy…“

Peregrin se v článku zabývá především humanitními vědami, od nichž v návaznosti na Thomson Reuters odlišuje vědy přírodní i společenské. Mohu-li soudit podle vašeho příspěvku, asi pod pojem „společenské vědy“ řadíte i vědy humanitní, resp. mezi obojím nerozlišujete. Pokud už reagujete na článek, kde se mezi obojím rozlišuje, bylo by korektní, kdybyste toto rozlišení přijal rovněž, nebo se vůči němu kriticky vymezil. Takto váš příspěvek působí jako nekoncepční plácnutí bez faktické kritické návaznosti na text, na který reagujete – jinými slovy: vypadá to přesně tak, jako byste svým příspěvkem kopíroval postupy „společenských věd“, jak si je (soudě dle vašeho příspěvku) představujete.

„…jakákoliv souvislost se skutečností je čistě náhodná.“

Je neférové klást na humanitní vědy (budu zde v návaznosti na článek hovořit o humanitních, nikoli společenských vědách) tytéž nároky jako na vědy přírodní – každá z těchto vědních skupin zkoumá fenomény odlišného typu, tedy jiný typ „skutečnosti“. Humanitním vědám se říká „humanitní“ proto, že se zabývají fenomény týkajícími se lidského života (historií, lidskými „produkty“ jako jazyk či umění apod.), jejichž popis je značně problematický a vyžaduje vrstevnatý, plastický přístup. To stěžuje nalezení optimální a univerzálně platné vědní metodologie, resp. univerzálně platných měřítek a kritérií, která by humanitním vědám propůjčila punc exaktnosti po vzoru přírodních věd. (Osobně se domnívám, že ani v přírodních vědách to s tou exaktností není vždy zcela jednoznačné, ale protože jsem v této oblasti laik, nebudu se pouštět do ostřejších vyjádření – to přenechám milovníkům přírodních věd na adresu humanitních věd, neboť oni, jak se zdá, rozumějí všemu.)
Výše řečené však neznamená, že by se humanitní vědy dotýkaly skutečnosti „čistě nahodile“. Jde o to, že „skutečnost“ (např. fenomén jazyka) je v případě humanitních věd natolik vrstevnatá a proměnlivá, že se (patrně) nedá popsat s pomocí jediného vědního paradigmatu. Když např. budete jazyk zkoumat z hlediska historického vývoje, dostanete poněkud jiný obrázek, než když ho budete zkoumat z hlediska soudobého stavu. Obojí přístup má však svůj explanační potenciál: každý z nich dokáže vysvětlit řadu jevů a tím přispět k našemu porozumění jazyku, na čemž se pak mohou zakládat další výstupy (např. určování spisovné jazykové normy, vypracování vhodné metodiky výuky daného jazyka atp.). Nejsou-li tyto výstupy stejně důležité jako výstupy fyziků a matematiků, jsou přinejmenším užitečné. Explanační potenciál a užitečné výstupy dle mého názoru humanitní vědy dostatečně legitimizují.
08. 01. 2010 | 19:23

Karel Mueller napsal(a):

vindemiatrix:

No super, to jste mi to nandal :-)). Opravdu pod pojmem společenské vědy jsem měl na mysli ony humanitní vědy. Díky za poučení.

Psal jsem to ovšem "velmi lehkým perem" a s potěšením vidím, že výzkum v této oblasti berete opravdu vážně. A to se mi líbí :-).
08. 01. 2010 | 20:21

vindemiatrix napsal(a):

Karel Mueller

"Velmi lehkým perem" tu, jak se mi zdá, píše většina odpůrců humanitních věd. Až mi skoro přijde, že si berou příklad ze svých představ o fungování humanitních věd. Tak jsem se pro změnu inspiroval svou představou o fungování "exaktních věd" a kromě uštěpačných poznámek si dovolil i mluvit trochu k věci.

Za Vaši gentlemanskou ironii to rozhodně stálo :-) Hezký večer
08. 01. 2010 | 22:05

Karel Mueller napsal(a):

vindemiatrix:

Dobře :-), hezký večer i Vám.
08. 01. 2010 | 22:29

Carlos V. napsal(a):

Mata : nepochopeni a nesouhlas.

Nikdo nerusi pravniky, byt je jeden nemiluje.

Tech par indo, sino, japanologu - vec k diskuzi, ale vzhledem k poctum he to levny a nikdy jich moc nebude, protoze je to moc tezky.

Ale teologu, filozofu a socio...vedcu (Pepovy dzendrtety).... nepotrebujeme ani jednoho.

Povezte mi, k cemu je mi teologo. Vypravejte.
09. 01. 2010 | 02:19

iga napsal(a):

Carlos V

ze by to byla otazka poctu?

Myslim, ze par dzendertet, pokud jsou to skutecne expertky na gender tu neuskodi.
Teologii studuji budouci knezi, mozna ze vy je nepotrebujete, ale ja a spousta dalsich lidi ano(i nevericich), a je mi rozhodne milejsi cesky knez nez nejaky rekneme Polak. Sociologove jdou zas ruku v ruce se statistiky - kladou otazky a sbiraji data - to si myslim, ze je treba opravdu velmi...

Ale jak tak ctu vase prispevky, pripada mi, ze vas spise nez existence oboru pali otazka penez a poctu absolventu, ze?
Zda potrebujeme filosofy, logiky a matematiky, to je velka otazka, v cechach si na ni davame tradicne odpoved ano a to uz od zalozeni Univerzity Karlovy 1347.
09. 01. 2010 | 14:33

Jemnický napsal(a):

Jaroslav Peregrin

Pane Peregrine, z diskuksních příspěvků některých blogerů je člověku smutno, moc smutno. Asi jim stačí k životu pomeje z Blesku, Aha a reality šou. Což pak tito takto dobře živení vepříci potřebují humanitní vědy. Těm stačí veterinární příručka jak dobře chlemtat a mlaskat. Nakonec oni vyvolili své vzory na
na politické scéně.
S pozdravem,

Jemnický
09. 01. 2010 | 15:37

Jemnický napsal(a):

Nicka kolega Fyzik

Bylo by s podivem, kdyby jste vystudoval fyziku. Většina mých přátel, kteří tuto krásnou vědu vystudovali, jsou zároveň lidé s širokým rozhledem v humanitních vědách a umění. Fyzika je filosovii velmi blízko.
Dle charakteru vašeho příspěvku soudím, že jste bohužel výjimkou.

Jemnický
09. 01. 2010 | 15:42

Jemnický napsal(a):

Myslel jsem samozřejmě Filosofii. Tak jste mě svým příspěvkem nasral, že dělám překlepy.

Jemnický
09. 01. 2010 | 15:45

Kritik napsal(a):

Jak nás poučuje Písmo, "plačte s plačícími a radujte se s radujícími". Tentokrát bychom měli plakat, a to hodně. Nad tou tupostí našich vládců.

[Přísloví 14:33]  V srdci rozumného spočívá moudrost; co skrývá nitro tupců, též vyjde najevo.
09. 01. 2010 | 18:26

Georg.Vado napsal(a):

Tady došlo obecně k mýlce, protože ti, kteří chtějí omezovat či likvidovat humanitní vědy nejsou matematikové či fyzikové, ale rychlokvašky z VŠE, rychloprávníci z Plzně a další podobní, kteří si své "vzdělání" zaplatili a počítají vše pouze v podvojném účetnictví - zisk či ztráta( tj. počítají pouze ve finanční rovině). To, že je x desítek dalších rovin, kterým pro svou tupost a omezenost nerozumí, ba je ani nevnímají. Bohužel v tom je zakopaný pes.
09. 01. 2010 | 22:57

Hnzd napsal(a):

Uznávám potřebu rovnoměrnosti ve vzdělání a tudíž nejsem tím, kdo by jednoznačně zavrhoval humanitní a společensko-vědní obory. Na druhé straně se právě s těmito obory v zemi tzv. roztrhl pytel, budeme mít brzy naprosto zbytečně vysoké množství politologů, sociologů, psychologů, kulturologů a tiskových mluvčích pomalu již do každých jeslí a na každý veřejný záchodek. Nejsem si jist, zda právě toto má být znakem vzdělanosti společnosti a je smutné, že v tomto až příliš kopírujeme Západ. Podpora vzdělání bohužel začne brzy generovat sofistikované parazity zaměstnatelné pouze ve státních ústavech pro výzkum různých hloupostí. Dokonce již organizace Člověk v tísni nemá nic chytřejšího na práci, nežli zkoumat, kolik středoškoláků má rádo homosexuály. Jak tento výzkum souvisí s tísní člověka já opravdu nevím, ale jsem si jist, že právě tyto a podobné pitomosti studuje v ČR nezanedbatelná část dnešních vysokoškoláků.
09. 01. 2010 | 22:59

Ferda mrav napsal(a):

Ono by to potřebovalo jednu velkou přírodní katastrofu,pak by se ukázalo,kdo je k čemu užitečný..Dělat soudce intelektuálům při jejich přích není žádná legrace.Dělat jim šéfa na ministerstvu- to není co závidět.
09. 01. 2010 | 23:22

Kolega Fyzik napsal(a):

Jemnicky: Nejenze delate preklepy, ale Vy ani neumite pravopis, ... a presto moudre poucujete,...

Uvedomte si, ze v cele historii si sve studium platili vzdelavani ve velke mire sami, cimz se do jiste miry racionalizovalo to, o jake obory je zajem, jen poslednich par desitek let se to pokousi ridit stat a urednik rozhoduje o tom, kolika gender_tetam se zaplati 5 a vic let flakani, na ukor treba zubaru ci statiku. Jiste uznate, ze zdroje jsou omezene, vic nez 100% nam sebrat nemuzou, i kdyz to ruzni socialisti radi zkouseji...

Stat se (poprve v historii) po druhe svetove valce snazi ridit, planovat a kontrolovat i vedu, coz nikdy nedelal.

A vysledky se bohuzel dostavuji, dopada to, jako kdyz stat ridi cokoli jineho, tedy tragikomicky.
10. 01. 2010 | 00:55

Historik napsal(a):

Georg.Vado : naprostý souhlas

Fascinuje mě s jakou lehkostí tady několik jedinců posuzuje složitost studia humanitních oborů (zřejmě jich pár mají vystudovaných, tak ví o čem mluví)
Dokonce se cítím až uražen, protože jako student historie budu zřejmě společnosti míń prospěšný než davy studentů managenentu, účetnictví atd...

At každý studuje co si umane, on se tím později bude živit, tak na co ty soudy.......
10. 01. 2010 | 01:07

Lorok napsal(a):

hehe do toho zachraňte svět s humanitníma vědama :D:D
10. 01. 2010 | 04:12

Petr napsal(a):

Studium by melo byt hrazeno castecne studentem. Spoustu humanitnich oboru je uplne k nicemu a lide se pak nemaji kde uplatnit.

Je potreba podporit spis technicke obory, protoze jestli se nejak chceme pohnout dale, musime mit lidi co umi neco vymyslet, vyrobit a prodat. TO je holt holy fakt. 90% z Tech co delaji humanitni vedy musi byt zaplaceni z neceho co nekdo vyrobi a proda dale.....Cili je to logicke, ze vlada chce podporit spis technicke obory....

Vzdy platilo ze remeslo ma zlate dno. Pred 100 lety urcite nebylo tolik humanitne studovanych lidi k nicemu jako dnes..... a predstavte si ze to vse pak musime zivit. At uz jako ciste vedce nebo ruzne reklamy, PR atd....ale to vse je odvozeno od toho ze musim neco umet vyrobit a prodat.....jinak je cele PR, reklama a dalsi cinnosti k nicemu. Stejne tak pece o socialne slabsi apod..... bez toho aby stat vybral dane od nekoho kdo neco vyrobi, vymysli a proda to proste neslo, nejde a nikdy nepujde.
10. 01. 2010 | 08:35

Jemnický napsal(a):

Fyzik

Již od Jana Husa Český jazyk používá místo spřežek diakritická znaménka. To vám zřejmě uniká nebo jim nepřikládáte důležitost. Někteří se flákají 5 let i na technikách. Zdroje na vědu nejsou jistě neomezené, ale dost rozkradené. Národ bez kultury zanikne, a to i s fyziky/fysiky. Vysvětlovat zaostávání našeho hospodářství neúměrnou podporou humanitních oborů, toť opravdu mistrný počin bystrého ducha.

Jemnický
10. 01. 2010 | 08:55

Kantor chemie napsal(a):

Problémem humanitních škol je že jejich absolventi defacto nic použitelného v životě neumí.
Veškerá business komunikace se odehrává v Aj.
Zaměstnat na 40 let indickýho sluhu překládajícího ze Sanskrtu do Aj je levnější než platit rok studia Indologa v čechách.
10. 01. 2010 | 09:03

Ivo Patta napsal(a):

Proti proudu, aneb paní Kopicová má alespoň snahu něco řešit. Jako příklad, jak se zachází s humanitními vědami, jste uvedl problém starobních důchodů. Já Vám na oplátku ocituji sociologa, pana prof. J. Kellera: "Úkolem sociologie není předkládat reformy. To musejí dělat politici. Sociolog může v roli poradce politika upozornit na věci relevantní z hlediska přijímaných reforem". Problémem humanitních věd je, že se uzavřely. Jinak řečeno, každý obor si hraje na svém písečku. Hledat komplexní řešení např. důchodové reformy nelze v rámci jednoho oboru. Sociologie viz citát. Demografie je dnes vědou předvídající budoucnost z křišťálové koule. Ani ekonomové nejsou schopni v rámci svého oboru navrhnout smysluplnou důchodovou reformu. Jen propočítávají peníze a na člověka přitom nemyslí, viz Bezděkova komise. Výsledkem jejich snažení je návrh důchodové reformy, který je bezkonkurenčně největším tunelováním kapes občanů ve výši 200 miliard korun ročně, celkem za jednu ekonomickou generaci, tj. 35 let se jedná o 7 bilionů korun. To se ještě držím při zemi, bývalý ministr financí a současný president penzijních fondů náklady důchodové reformy odhadl na 2 až 2,5 násobek HDP, tj. aktuálně 7 až 8,75 bilionu korun. Výsledek takového roztříštěného přístupu vědy k řešení celospolečenských problémů máte v přednášce "Ekonomika rodin a její makroekonomické dopady" na adrese: https://portal.natur.cuni.c...
10. 01. 2010 | 09:30

m..bizon napsal(a):

Humanita - Havel,co se ze slibů splnilo.A vědci typů farářů ? Jenom mluvení a slibování,že bude líp.Uvažujte,zda platy těchto chlácholitelů v dnešní době nebude lépe dát jinam.
Dnes je jich plná Praha a ministerstva i politické sekretariáty bují až přetékají úředníky a také s platy které přesahují průměr.Hold kdo dokáže ukecat,že bez něj to nejde je za chvílku nepostradatelný.
10. 01. 2010 | 09:39

David Z napsal(a):

K úvaze - každoročně se například na psychologii (na UK) hlásí cca 2000 uchazečů při limitu cca 30-50 přijímaných. Hlásí se tam snad proto, že je to snadné studium? Nebo že práce psychologa je lehárum? Nebo že si snad vydělá stejné peníze, jako třeba stavař nebo kdokoliv jiný z technických oborů?

Co když má velká část lidí nepříjemný pocit, že ve světě zaměřeném výhradně na finance a technologie se nedá smysluplně žít ?

Pro rádobykritiky - pracuji v mezinárodní telekomunikační firmě na technické pozici.
10. 01. 2010 | 09:45

iga napsal(a):

Kantor chemie

Vy jste ale vtipalek:-)

Pri tehle argumentaci se divim, ze ucite chemii a ne prakticke vyucovani.

Z gymnazialni chemie jsem mela vzdycky jedniku, ale v praktickem zivote a v byznisu obvzlast mi to nikdy k nicemu nebylo:-)

Jako ucitel byste mohl vedet, ze ve vzdelani je tzv pouzitelnost v zivote pouze jednou, nikoli jedinou pridanou hodnotou

Co se indologie tyce, uz jsem zde chlacholia jine a vas mohu taky, jiz neklik let se u nas indologie neotevrela. Na to,zda je to dobre ci spatne budemem mit asi odlisny nazor:-)
10. 01. 2010 | 10:09

Johny napsal(a):

>>...humanitní vědy jsou pouze jakýmsi trapným přežitkem.
Do jisté míry ano,
10. 01. 2010 | 10:11

Karton napsal(a):

Každá liška svůj ocas chválí a když ho nemá, říká, že je lepší bez něj. Kdo nemá vysokoškolské vzdělání ří ká, že je zbytečné a že kdo nepracuje rukama, ten se fláká. Já mám technické vzdělání a proto tvrdím, že bez techniků by nebylo dostatek peněz na jiné obory, na příklad humanitní. Nedostatek zájmu o technické obory svědčí o tom, že práce techniků je zodpovědnější a obtížnější. Nával na humanitní obory ukazuje, že jeto práce oblíbená, protože výsledky není možné měřit reálnými jednotkami (publikace vydělávají jenom autorovi a jejich počet nic nevypovídá o užitečnosti). Cena práce je dána její užitnou hodnotou a s tím se nedá nic dělat. Filozofie, politologie a jiné humanitní vědy jsou nadstavbou. Do humanitních oborů ovšem nepočítám učitele na technických školách, učitele praktických jazyků a pochopitelně medicinské obory (včetně psychologů). Ostatní je nadstavba, na kterou musí vydělat ti nehumanitní.
10. 01. 2010 | 10:55

MARNOV napsal(a):

Nesouhlasím s názorem, že vědci nemají své výsledky(i částečné) srozumitelně publikovat veřejnosti . Pokud to učiní formou osvěty mělo by to být zhodnoceno rovněž. Takto se pracuje i v dalších oborech a není důvod pro nějaká „specifika“ jakýchkoliv věd. Naopak zde vidím zřejmou výhodu humanitních věd pro publikační činnost. Jaksi je jim bližší práce s formulacemi i jazykové dovednosti. Autor blogu to sice vnímá jako osobní úkoří, společně s úvahou o nabobské bohorovnosti -špinit VĚDU nějakým trapným publikováním, ale snad zůstanou s p. Svobodou osamoceni
Kniha je tečkou, které by mělo předcházet publikování v časopisech. Tedy kniha je soukromým bonusem autora zvyšujícím jeho osobní prestiž při jednání o publikování v časopisech.
Pamatuji jako mnozí, dobu kdy v Rudém právu vydávali knihy v tisícových nákladech, které šly z tiskárny rovnou cestou do stoupy. Snad se tato historie nebude opakovat, ale kdo to ve zaručí? Zejména pokud se prosadí Peregrinova varianta o protěžování excelence ... Už samotný tento pojem by byl na další blog.
10. 01. 2010 | 13:34

Pepa Řepa napsal(a):

Karton napsal(a):
Každá liška svůj ocas chválí a když ho nemá, říká, že je lepší bez něj
----------------
Hezký slogan, s Vaším svolením zařazuju do repertoáru.
Myslíte, že platí i pro zelené politiky?
10. 01. 2010 | 13:45

Bernie napsal(a):

Petr:
>Vzdy platilo ze remeslo ma zlate dno. Pred 100 lety urcite nebylo tolik humanitne studovanych lidi k nicemu jako dnes..... a predstavte si ze to vse pak musime zivit. At uz jako ciste vedce nebo ruzne reklamy, PR atd....ale to vse je odvozeno od toho ze musim neco umet vyrobit a prodat.....jinak je cele PR, reklama a dalsi cinnosti k nicemu.

No možná právě tady jste narazil na jádro - že totiž když to doženete do absurdna, tak i technické vědní obory jsou k ničemu, protože na trhu se se super stroječkem nebo čipem neuplatníte, když vám ho někdo s marketingovým vzděláním neprodá. Takže kdybych chtěl pokračovat v diskuzi obdobným směrem, jako předřečníci, a bojovat za svůj obor, tak řeknu nejdůlěžitější obor pro praktické uplatnění je marketing, neboť ten umožní prakticky uplatnit cokoliv. A jen na okraj pro diskuzní primitivy, kteří budou tvrdit, že "je to jenom reklama": marketing je také o tom, že vynalézáte a zejména vyrábíte přesně to, co lidé chtějí kupovat, což se obávám mnoha vědcům z přírodních oborů absolutně schází. Ale mám předchozí vzdělání i technické a současně jsem měl možnost nahlédnout do filosofie či psychologie a NETROUFNUL bych si tvrdit, že technické nebo přírodovědné obory jsou víc, než společenské či humanitní. To, co může štvát je fakt, že na netechnických se nejspíš snadněji (z pohledu technika) ulejvá, ale obdobně ujeté představy mohou mít (a mají) jiné segmenty o technických a přírodních vědách.
Klíčová je v tomto směru rovnováha, protože vždycky, když se jazýček vah překlopí výrazně na nějakou stranu, je to blbě - když to bude k humanitním a sociálním vědám, jsme v háji s inovacemi a posunem technologickým. Když to ovšem je směrem k technice a chybí třeba právě ta filosofie, etika či historie, pak nám bude sice růst hospodářství, ale současně lidé budou krást, uplácet a chovat se celkově špatně a nemorálně. Bohužel tyhle konsekvence si omezení zastánci toho či onoho absolutně neuvědomují.
10. 01. 2010 | 16:12

David Kalhous napsal(a):

I kdyz se povazuje za badatele v humanitnich oborech, nemohu nezareagovat.
Seznam recenzovanych periodik vznikl podle me z dobre vule RVV. Ze se do nej probojovala vselijaka periodika okresniho formatu, je problem zejmena nas, badatelu, kteri postradame soudnost a chceme kazdou VS predstavit jako druhy Harvard a tudiz jsme tam prihlasili kazdy platek, ktery nas napadl.
Pak na tom trati tak poctivy vedec, jako je autor blogu, ktery vykazuje bohatou publikacni cinnost v zahranici a dokaze ctive oslovit i laika. To bylo, myslim, hlavni namitkou Marka Blazky, ktery to moyna spatne naformuloval, ale mel zcela jiste na mysli, ze sazka na nezavisle odborne komise, ktere by normalne byly standardnim nastrojem hodnoceni, u nas proste RVV nevysla.
13. 01. 2010 | 12:07

David Kalhous napsal(a):

Ad Petr: Co pisete, je nesmysl. Statistiky ukazuji, ze humanitne vzdelani VS nemaji problem s uplatnenim, byt si moc nevydelaji.
Co chybi, nejsou ani tak technici, ale spise prirodovedci. Problemem rovnez je, ze vzhledem k predstave o vyhodach prav na ne chodi tolik chytrych lidi, ze se na ostatni obory dostava mene.
13. 01. 2010 | 12:27

Marek Kobera napsal(a):

To oc: 1+1=2 není pouhým zvykem, ale definicí.

To all:
Co se týká humanitních věd, tak vskutku potřebujeme kvalitu a ne kvantitu, jak se v posledních letech děje. RVV, jak stále víc poznávám, je tlupa zabedněnců. Hlavně skutečně ten pojem "inovace" je nešťastný. Proč se řádně neoddělí peníze na výuku a na vědu, mi také není jasné...

Jinak, Karel Mueller, měl vskutku v diskusi šťastný a pravdivý postřeh ve stylu, že v humanitních vědách (nejen) rozhoduje autorita.
14. 01. 2010 | 11:19

old mole napsal(a):

Doporučuji prostudovat klasickou Husserlovu Krizi evropských věd jako důsledek jejich matematizace...není co dodat pro ty nebožáky co naivně uvěřili v dominaci čísel a všelijakých statistik...výsledky ve vědě a v umění nelze vyjádřit suchým glajchšaltujícím matematickým kalkulem, v to může uvěřit jen civilizace odsouzená k chátrání a postupnému úpadku...howgh
17. 03. 2010 | 18:20

Breitling watches napsal(a):

I do NOT ordered a and I don’t confirmed anything.I ony generate a kind of a account on your side, because I want to know with option I have by the payments.If I make the decision to order a Alain Silberstein watches.... I am interest in the Baume & Mercier watches. So please give me a special price and inform me I witch way it is possible to pay.
09. 04. 2010 | 09:09

Callaway X 22 Irons napsal(a):

I do NOT ordered a and I don’t confirmed anything.I ony generate a kind of a account on your side, because I want to know with option I have by the payments.If I make the decision to order a Alain Silberstein watches.... I am interest in the Baume & Mercier watches. So please give me a special price and inform me I witch way it is possible to pay.
14. 04. 2010 | 08:21

IngridRILEY18 napsal(a):

If you want to buy real estate, you would have to receive the <a href="http://lowest-rate-loans.com">loan</a>. Moreover, my father usually utilizes a commercial loan, which is really rapid.
20. 04. 2010 | 11:25

Rozmbar napsal(a):

Osobně si myslím, že by se měl dát dostatek peněz humanitním vědám na to, aby rozanalyzovaly komentáře k tomuto článku a snažily se vyvodit, co vypovídají o inteligenci české elity. Asi by z toho nevzešla zřejmá "pravda" jako (zdá se z některých komentářů) v přírodních vědách, ale výsledky by mohly být přesto cenné(kdo si odpoví na to v čem, odpověděl si na otázku okolo níž se točí diskuse-"k čemu nám jsou vědy, které nemají za výsledek svého bádání číslo").
18. 12. 2010 | 17:24

Rozmbar napsal(a):

Naznačím výsledek předeslané analýzy: 1)Filosof napsal racionální a věcný článek referující o jeho angažmá v společenském problému a o dalším vývoji tohoto problému.
2)Až na výjimky se komentáře točily okolo oprávněnosti existence humanitních věd,což bylo téma původně okrajové
3)Filosofie a podobné (pa)vědy označovány "exaktními" vědci(nebo těmi,kteří se jim chtějí připodobnit?) za kecací.Podáno převážně formou keců.
4)Filosof-autor do kecání nevstupuje a nechává komentáře svému osudu.
5)Asi 2 inteligentní komentáře od humanitního vědce
6)1-2 inteligentní komentáře od nehumanitního vědce,který se přiznává,že v problému není vzdělán a který vybízí k racionalitě.
7)mezitím pár zajímavých(mezi větším množstvím nezajímavých) postřehů o struktuře společenské produkce. Postřehy ovšem bezcenné, protože nejsou strukturovány a domyšleny.
--Výsledek? Většina z diskutujících se označovala za VŠ. Racionalitu prokázala asi desetina diskutujících. Oba tábory vyšly zhruba na stejno, přestože o něco lépe ti z barikády humanitní.Prokázání vzájemného respektu pouze u dvou exemplářů znepřátelených skupin(ale až po invektivách).--Co z analýzy vysoudit? Závěry nespočitatelné a dále různými způsoby interpretovatelné. Přesto nepochybně neočekávané a pro další vývoj společnosti pravděpodobně zásadní..
18. 12. 2010 | 17:49

credit loans napsal(a):

freelance writer
08. 12. 2011 | 13:01

unjhrycp napsal(a):

This complete diffusion of <a href="http://garciniacambogia9rvtu.info">garcinia cambogia hca</a> <a href=http://garciniacambogiaudkmo.info>garcinia cambogia extract</a> garcinia cambogia http://garciniacambogiaextract1ryyk.info for honolulu, chan said firmly.
25. 02. 2014 | 09:21

rucbxiok napsal(a):

Contradictions are not accidental, nor <a href="http://paydayloansonline9949.info">paydayloansonline9949.info</a> vtbckjfkc <a href=http://paydayloansonline9949.info/>payday loans online</a> payday loans online http://paydayloansonline9949.info gasped the boy.
25. 02. 2014 | 09:28

txszopnr napsal(a):

What are you going <a href="http://garciniacambogiareviewr3odw4.info">cambogia garcinia</a> <a href=http://puregarciniacambogiaac9cb.info>garcinia cambogia benefits</a> garcinia cambogia benefits http://garciniacambogiareviewsfcayo.info get-we know the kind, the lion smaller thanthe lamb, and barnyard fowl doubtless overtopping the commandingofficer.
25. 02. 2014 | 11:48

pvyfnlgu napsal(a):

That it makes everyone of spirit <a href="http://garciniacambogiareviewg41u1.info">garcinia cambogia medical reviews</a> <a href=http://garciniacambogiareviewg41u1.info>garcinia cambogia fruit extract</a> garcinia cambogia http://garciniacambogiareviewsmvexv.info it had looked before--nothing had.
25. 02. 2014 | 13:08

iqgtavat napsal(a):

Heart of asia, had survived <a href="http://garciniacambogiareviewvooi2.info">garcinia cambogia yahoo reviews</a> <a href=http://puregarciniacambogiavomgk.info>garcinia cambogia customer reviews</a> garcinia cambogia extract reviews http://garciniacambogiareview5l9vkz.info nemone sullenly.
25. 02. 2014 | 17:39

yinmwnmb napsal(a):

Were liable to hold up even the <a href="http://paydayloansonline3920.info/">paydayloansonline3920.info</a> ndxxcchqi <a href=http://paydayloansonline3920.info/>paydayloansonline3920.info</a> paydayloansonline3920.info http://paydayloansonline3920.info/ flew right away to a mill, and themill went Click clack, click clack, click clack.
25. 02. 2014 | 21:50

ptlkultj napsal(a):

They thereforedrew lots, and it fell to the sausage to bring in the <a href="http://garciniacambogiastores.net/garcinia/garcinia-cambogia-pills/garcinia-cambogia-side-effects-finest/catalog-examinations-told/923-clients.php">garcinia cambogia weight loss testimonials</a> <a href=http://garciniacambogiastores.net/garcinia/garcinia-cambogia-fruit-first-rate/excellent-services-attached/2095-clients.php>garcinia cambogia fruit</a> garcinia cambogia pills http://garciniacambogiastores.net/garcinia/garcinia-cambogia-hca/buy-garcinia-cambogia-first-rate/range-facilities-relayed/48-prospects.php and sounds and odours already half.
26. 02. 2014 | 12:11

zvgximqx napsal(a):

When she came to the merchant in the town, hedid not give her more than two talers for a skin, <a href="http://belizepropertypros.tumblr.com/">san pedreo ambergris caye belize property for sale</a> <a href=http://belizepropertypros.tumblr.com/>belize property for sale beachfront</a> belize property for sale cheap http://belizepropertypros.tumblr.com/ of good things: and when they had eaten anddrunk, he showed each of them to a bed-chamber.
26. 02. 2014 | 19:33

iiuvakpt napsal(a):

Antalo unterschied sich nicht von Adigerat <a href="http://caferenz.de">kredit online</a> rkxusfegc <a href=http://kitzworld.de>online kredit</a> online kredit http://antiquariat-karthago.de konisch und an derSpitze mit dem Kreuz geziert.
27. 02. 2014 | 05:44

qoztjsiu napsal(a):

Als ob Schauennicht <a href="http://kitzworld.de">online kredit</a> hcvncgdxk <a href=http://kitzworld.de>online kredite</a> kredit online http://caferenz.de Schnecke, der Traeger des CortischenOrgans, das wir seit Helmholtz als den eigentlichen Sitz des Gehoersinneskennen.
27. 02. 2014 | 10:58

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy