Oni mají Supermana, my zas Íčko
Zatímco svět s napětím sleduje výdrž amerického bankovního sektoru a připravuje se na to, co jeho případný totální kolaps pro zglobalizované hospodářství přinese, my v Česku, v bezpečí věnce hor, který nás zázračně uchránil před zhoubným působením riskantních finančních derivátů a hypoték poskytovaných zřejmě i bezdomovcům, sledujeme docela jiný příběh. Hltáme remake seriálu Krakatice, který svou popularitou navazuje na předcházející trháky Olovo či Kubiceho zpráva.
Někteří hrdinové jednotlivých epizod jsou tak oblíbení a tak nepostradatelní, že dokonce přecházejí z jednoho seriálu do druhého. Kam se hrabe Amerika se svými Supermany, Batmany a Spidermany - my máme svá Íčka, Téčka a Vodníky. (Pro šťastlivce, kteří minulý týden unikli informacím o vývoji nové přírůstky: Íčko - Ivan Langer, Téčko,- Vlastimil Tlustý, Vodník - Miroslav Šlouf).
Část lidí ty seriály znechucují a je to pro ně důvod, aby se od politiky odvrátili, protože politika vždycky byla svinstvo a proč by to dnes mělo být jinak. Část lidí je s různou mírou lhostejnosti či zaujatosti sleduje jen jako součást každodenního přídělu událostí, pokud možno méně všedních než jsou jejich životy. A konečně část z nás je vítá a naivně volá, že konečně někdo odhaluje korupci a špinavé praktiky a jen houšť, ať ničemové odejdou, politika se vyčistí a dobro zvítězí nad zlem.
Obávám se však, že nejsme svědky střetu idejí a zápasu dobra se zlem. Jsme jen svědky a hlavně konzumenty prosazování různých zájmů: politiky, byznysu, i médií samotných…
Politika u nás je vyprázdněná, řekl o tom nedávno eufemisticky (a vzhledem k tomu, že pořád je ještě účastníkem i poněkud pokrytecky) Václav Klaus. Není to žádný objev, dodejme. Vlastně jen po svém zopakoval, co říkával už jeho předchůdce (a ani od něho to nebyla jen lamentace idealisty) - pamatujete přece na Havlovy poukazy na to, že politika se u nás čím dál víc mění v pouhou technologii moci?
Jak ale jinak to může chodit ve světě, v němž to nejpodstatnější je boj o pozornost, jak už před pár lety trefně poznamenal slovinský kritik Aleš Debeljak. Masarykovská drobná práce je tu bohužel jen v roli popelky, ovšem v zadním kumbálu, kam princ nikdy nezajde. Nepochybně ji ocení ti, kterým konkrétně prospěje a pomůže, avšak s tím se dostanete tak nejvýš do zastupitelstva obce o padesáti číslech. Na billboardu ale už není v rychlosti a z dálky dost vidět a do televize v primetimu se s ní nikdo nedostane. A znáte snad nějaké účinnější prostředky, jak získat dost hlasů voličů, respektive dost křesel ve sněmovně, v senátu či v krajském zastupitelstvu než jsou billboardy a spoty? Političtí mágové stratégové nikoli - viz strategie kostky cukru pro Evropu.
Politika, v ideální obdobě správa věcí veřejných ku prospěchu obce, se zkrátka ve světě boje o pozornost nutně čím dál víc od původního ideálu vzdaluje a místo toho se přibližuje právě reklamě a marketingu, ba dokonce někdy se s obojím přímo prolíná, čehož jsme v případě seriálu Krakatice právě svědky.
Přesto, že to tak slibně Kroupovou reportáží začínalo. Jenže i on sám místo aby děj sledoval a odhaloval, stal se jeho aktérem a tím si i uzavřel cestu k dalšímu vývoji. Kmentova recyklace policejních odposlechů může zvednout náklad listu i prodej připravované knihy, ale sotva něco víc. Ostatně odkaz šéfredaktora MFDnes na její vydání jakožto zdůvodnění, proč se list kauze tak vehementně věnuje, je úsměvný.
Dovolím si narýsovat nejpravděpodobnější vývoj dalších epizod seriálu Krakatice: Ještě několik dnů budeme dostávat drobné, byť bombasticky podané dávky informací o tom, co kde kdo odposlechl. Aktéři všechno popřou a budou zvažovat podání trestního oznámení, případně je i podají. Všechny případy však budou buď pro nedostatek důkazů nebo pro formální pochybení odloženy.
Vláda se bude třást, avšak u vědomí odpovědnosti z předsednictví (nemilované) Evropské unie to ustojí, stejně jako Téčkos Íčkem, ba i Vodník zůstane v klidu. Nějaký mazaný poslanec všeobecného rumraje využije k prosazení nenápadného přílepku k zákonu jedno o čem, třeba o myslivosti, v jehož důsledku budou na chodbách středních škol pod hrozbou ztráty evropských dotací na podporu počítačového vybavení umístěny elektronické výherní terminály. Někdy v lednu by pak mohl bývalý poslanec Morava zahájit v základních školách seriál besed pro žáky osmých tříd „Čistá politika - záruka prosperity."
A pokud se vyplní dystopické vize a nový hadronový urchlovač v CERNu vyvolá nějakou katastrofu, která dejme tomu vymaže veškerá paměťová média, zbude ze všeho jen poněkud nejasná pověst, na jejímž základě prohlásí v roce 2158 papež Tchen Pia-Li Johánka Moraviensise of Neratau za svatého.
Byl bych strašně rád, kdyby se nic z toho, co jsem právě rýsoval, nevyplnilo. Jak se u nás říká, myslím to upřímně.
(Psáno pro www.nazor.cz)
Někteří hrdinové jednotlivých epizod jsou tak oblíbení a tak nepostradatelní, že dokonce přecházejí z jednoho seriálu do druhého. Kam se hrabe Amerika se svými Supermany, Batmany a Spidermany - my máme svá Íčka, Téčka a Vodníky. (Pro šťastlivce, kteří minulý týden unikli informacím o vývoji nové přírůstky: Íčko - Ivan Langer, Téčko,- Vlastimil Tlustý, Vodník - Miroslav Šlouf).
Část lidí ty seriály znechucují a je to pro ně důvod, aby se od politiky odvrátili, protože politika vždycky byla svinstvo a proč by to dnes mělo být jinak. Část lidí je s různou mírou lhostejnosti či zaujatosti sleduje jen jako součást každodenního přídělu událostí, pokud možno méně všedních než jsou jejich životy. A konečně část z nás je vítá a naivně volá, že konečně někdo odhaluje korupci a špinavé praktiky a jen houšť, ať ničemové odejdou, politika se vyčistí a dobro zvítězí nad zlem.
Obávám se však, že nejsme svědky střetu idejí a zápasu dobra se zlem. Jsme jen svědky a hlavně konzumenty prosazování různých zájmů: politiky, byznysu, i médií samotných…
Politika u nás je vyprázdněná, řekl o tom nedávno eufemisticky (a vzhledem k tomu, že pořád je ještě účastníkem i poněkud pokrytecky) Václav Klaus. Není to žádný objev, dodejme. Vlastně jen po svém zopakoval, co říkával už jeho předchůdce (a ani od něho to nebyla jen lamentace idealisty) - pamatujete přece na Havlovy poukazy na to, že politika se u nás čím dál víc mění v pouhou technologii moci?
Jak ale jinak to může chodit ve světě, v němž to nejpodstatnější je boj o pozornost, jak už před pár lety trefně poznamenal slovinský kritik Aleš Debeljak. Masarykovská drobná práce je tu bohužel jen v roli popelky, ovšem v zadním kumbálu, kam princ nikdy nezajde. Nepochybně ji ocení ti, kterým konkrétně prospěje a pomůže, avšak s tím se dostanete tak nejvýš do zastupitelstva obce o padesáti číslech. Na billboardu ale už není v rychlosti a z dálky dost vidět a do televize v primetimu se s ní nikdo nedostane. A znáte snad nějaké účinnější prostředky, jak získat dost hlasů voličů, respektive dost křesel ve sněmovně, v senátu či v krajském zastupitelstvu než jsou billboardy a spoty? Političtí mágové stratégové nikoli - viz strategie kostky cukru pro Evropu.
Politika, v ideální obdobě správa věcí veřejných ku prospěchu obce, se zkrátka ve světě boje o pozornost nutně čím dál víc od původního ideálu vzdaluje a místo toho se přibližuje právě reklamě a marketingu, ba dokonce někdy se s obojím přímo prolíná, čehož jsme v případě seriálu Krakatice právě svědky.
Přesto, že to tak slibně Kroupovou reportáží začínalo. Jenže i on sám místo aby děj sledoval a odhaloval, stal se jeho aktérem a tím si i uzavřel cestu k dalšímu vývoji. Kmentova recyklace policejních odposlechů může zvednout náklad listu i prodej připravované knihy, ale sotva něco víc. Ostatně odkaz šéfredaktora MFDnes na její vydání jakožto zdůvodnění, proč se list kauze tak vehementně věnuje, je úsměvný.
Dovolím si narýsovat nejpravděpodobnější vývoj dalších epizod seriálu Krakatice: Ještě několik dnů budeme dostávat drobné, byť bombasticky podané dávky informací o tom, co kde kdo odposlechl. Aktéři všechno popřou a budou zvažovat podání trestního oznámení, případně je i podají. Všechny případy však budou buď pro nedostatek důkazů nebo pro formální pochybení odloženy.
Vláda se bude třást, avšak u vědomí odpovědnosti z předsednictví (nemilované) Evropské unie to ustojí, stejně jako Téčkos Íčkem, ba i Vodník zůstane v klidu. Nějaký mazaný poslanec všeobecného rumraje využije k prosazení nenápadného přílepku k zákonu jedno o čem, třeba o myslivosti, v jehož důsledku budou na chodbách středních škol pod hrozbou ztráty evropských dotací na podporu počítačového vybavení umístěny elektronické výherní terminály. Někdy v lednu by pak mohl bývalý poslanec Morava zahájit v základních školách seriál besed pro žáky osmých tříd „Čistá politika - záruka prosperity."
A pokud se vyplní dystopické vize a nový hadronový urchlovač v CERNu vyvolá nějakou katastrofu, která dejme tomu vymaže veškerá paměťová média, zbude ze všeho jen poněkud nejasná pověst, na jejímž základě prohlásí v roce 2158 papež Tchen Pia-Li Johánka Moraviensise of Neratau za svatého.
Byl bych strašně rád, kdyby se nic z toho, co jsem právě rýsoval, nevyplnilo. Jak se u nás říká, myslím to upřímně.
(Psáno pro www.nazor.cz)