O střetu zájmů bez emocí

09. 12. 2018 | 23:47
Přečteno 2674 krát
Zapomeňme na chvíli na záplavu slov, které na nás chrlí v souvislosti s údajným střetem zájmů Andreje Babiše politici, média a různé agentury a podívejme se na tento případ v klidu a vlastním rozumem a pak si na základě skutečností pokusme udělat na věc svůj vlastní názor.

O jaký střet zájmů jde

Předně je třeba si uvědomit, že jde o možný střet zájmů při distribuci prostředků rozpočtu Evropské unie a tedy, že jde výlučně o záležitost legislativy EU, konkrétně NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (dále jen Nařízení). Na webové stránce si čtenář může stáhnout českou i další mutace tohoto nařízení, které je naší národní legislativě nadřazené. Z tohoto hlediska nehraje otázka, zda Babiš porušuje náš zákon o střetu zájmů, žádnou roli. Pro posouzení, zda Babiš je ve střetu zájmů ve smyslu tohoto Nařízení, je také nepodstatné, že převedl Agrofert, a. s. do svěřenského fondu, neboť je jasné, že na prosperitě této akciovky a podniků, které ovládá, má i nadále zájem a měl by ho i kdyby se jednalo i tzv. slepý svěřenský fond.

Co je Agrofert

Je třeba rozlišovat mezi akciovkou Agrofert, a. s., jejímž jediným akcionářem byl až do převedení do svěřenských fondů v roce 2016 Babiš a impériem cca 200 společností u nás, v Polsku, Maďarsku, Slovensku, Španělsku, Brazílii, Německu, Itálii a Francii, které Agrofert, a. s., zcela nebo částečně ovládá a které jsou přitom samostatnými právnickými osobami. A tyto společnosti, mezi nimiž jsou například Vodňanske kuře, s.r.o., MAFRA, a.s., Kostelecke uzeniny a.s. či Kyjovske vinohrady, s.r.o., nikoliv Agrofert, a. s., jsou příjemci dotací z rozpočtu EU. Agrofert, a. s. a jím ovládané společnosti tvoří koncern, podobně jako Volkswagen AG společně s naší Škoda Auto, španělskou SEAT, německou Audi a dalšími společnostmi tvoří koncern Volkswagen. Skutečnost, že firmy koncernu Agrofert jsou akciovkou Agrofert, a. s. ovládané se z hlediska poskytování dotací z rozpočtu EU projeví jedině v tom, že tyto firmy nemohou žádat o dotace určené malým a středním podnikům, neboť nesplňují jejich definici.

Jak se přiděluji dotace z rozpočtu EU

EU plánuje rozpočty na sedmiletá programovací období (nyní jsme uprostřed období 2014-2020) a více než polovina finančních prostředků EU se poskytuje prostřednictvím 5 Evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen ESIF), které jsou spravovány společně Evropskou komisí a členskými státy EU.

• Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR),
• Evropského sociálního fond (ESF),
• Fondu soudržnosti,
• Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV),
• Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF)

Každá země EU má na sedmileté období schválenou celkovou částku (ČR 24,3 miliardy EUR i její členění na jednotlivé fondy (polovina je v EFRR), viz graf 1 níže citovaného dokumentu MMR. Podmínky a pravidla pro fungování všech těchto fondů jsou z evropské úrovně definována nařízením EP a Rady č. 1303/2013 (tzv. obecné nařízení) a každý fond má ještě svá specifická pravidla podmínky. Prostředky z těchto fondů jsou v každé zemi EU čerpány v rámci tzv. Operačních programů, jejichž náplň a pravidla formulují orgány té které země a schvaluje je Evropská komise. V současné době je v ČR 11 takových programů, jejichž řídícími orgány jsou ministerstva (MMR, MŠMT, MZV, MZe, MŽP, MD) a Magistrát hlavního města Prahy. Podrobné informace o těchto fondech a jejich využití v ČR je v dokumentu Ministerstva pro místní rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014–2020 v kostce.

V rámci každého Operačního programu jeho řídící orgán vypisuje tematicky zaměřené výzvy obsahující velmi podrobné podmínky, které musejí příjemci splnit, aby se o dotaci mohli ucházet a pravidla jak o udělení dotace Výbor daného Operačního programu rozhoduje. Mluvíme-li tedy o to, že „Agrofert čerpá dotace z prostředků EU“ je třeba za tím vidět žádosti jednotlivých společností koncernu Agrofert o prostředky konkrétních výzev těchto 11 operačních programů. Mluvím o tom podrobně proto, aby bylo jasné, co všechno by bylo třeba udělat, aby někdo, premiér nebo kdokoliv jiný, mohl přidělování dotací z rozpočtu EU ovlivnit.

Co je v Nařízení

V jeho úvodní části je v poznámce 104 nejdříve vymezeno užívání pojmu „střet zájmů“ takto

(104) Je vhodné identifikovat a rozlišovat různé případy, které jsou obvykle označovány jako střet zájmů. Pojem „střet zájmů“ by se měl používat pouze v případech, kdy se v této situaci nachází osoba nebo subjekt odpovědný za plnění rozpočtu, audit nebo kontrolu nebo úředník nebo zaměstnanec orgánu Unie nebo vnitrostátního orgánu na jakékoli úrovni. Pokusy nepřípustně ovlivnit určité udělovací řízení nebo získat důvěrné informace je třeba považovat za vážné profesní pochybení, jež může vést k odmítnutí v udělovacím řízení nebo k vyloučení z čerpání finančních prostředků Unie.

a poté v článku 61, odstavci 1., je samotná definice, co tento pojem znamená:

Článek 61

Střet zájmů

1. Účastníci finančních operací ve smyslu kapitoly 4 této hlavy a jiné osoby, včetně vnitrostátních orgánů na všech úrovních, podílející se na plnění rozpočtu v přímém, nepřímém a sdíleném řízení, včetně přípravy na tuto činnost, na auditu nebo na kontrole, se zdrží jakéhokoli jednání, jež by mohlo uvést jejich zájmy do střetu se zájmy Unie. Přijmou rovněž vhodná opatření, která u funkcí v rámci jejich odpovědnosti zamezí vzniku střetu zájmů a která řeší situace, jež lze objektivně vnímat jako střet zájmů.

Připomínám, že plněním rozpočtu (budget implementation) se rozumí procedura distribuce rozpočtu EU do států Unie a dále až jednotlivým k příjemcům dotací. Sdíleným řízením se myslí ta část této procedury, na níž se podílejí společně orgány EU a jednotlivých států, což je právě případ poskytovaní dotací prostřednictvím operačních programů. A udělovacím řízením se myslí přidělovaní dotací. Premiér sice není „účastníkem finanční operací“, ale lze ho v širším smyslu chápat jako osobu „podílející se na plnění rozpočtu“. Z článku 61 ani celého Nařízení ovšem neplyne, že dotace z fondů EU nesmí být poskytnuty společnostem, které premiér vlastní či spoluvlastní a tedy, že samotný fakt, že premiér vlastní společnost, která čerpá dotace z těchto fondů, nepředstavuje z hlediska Nařízení střet zájmů. V tom je zásadní rozdíl Nařízení od našeho zákona č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů, který v § 2 definuje osoby, na něž se zákon vztahuje, výčtem, který zabírá jednu a půl stránky hustě psaného textu. Představa, že by něco podobného bylo možno udělat pro všech 28 členských států EU, je samozřejmě absurdní. Náš zákon o střetu zájmů navíc výslovně zakazuje poskytnout dotaci z prostředků státního rozpočtu, společnostem, v nichž má člen vlády podíl představující alespoň 25 %. Toto omezení se ovšem netýká poskytování dotací z fondů EU.

Dopustil se premiér svým jednáním střetu zájmů?

Položme si nyní otázku, zda premiér se svým jednáním dostal do střetu zájmů ve smyslu výše citovaných ustanovení Nařízení, tj. zda
• se pokusil „nepřípustně ovlivnit určité udělovací řízení nebo získat důvěrné informace“, či
• jednal v rozporu s požadavkem, aby se „zdržel jakéhokoli jednání, jež by mohlo uvést jejich zájmy do střetu se zájmy Unie“, tj. zda se pokusil zasahovat do procedury přidělování dotací podle schválených pravidel řídícími orgány operačních programů, aby zvýhodnil společnosti svého koncernu.
Každý, kdo si myslí, že odpověď je ano, tj. že Babiš se nachází či nacházel ve střetu zájmů ve výše uvedém smyslu, by měl být schopen aspoň naznačit, jakým konkrétním jednáním se toho měl dopustit. Já osobně si to nemyslím, už jenom proto, že na to, aby se osobně angažoval ve snaze dohodit dotaci pro Kostelecké uzeniny či Kyjovské vinohrady nemá člověk, který chce řídit Evropu, ani myšlenky, ani čas.

Babiš by se jako premiér mohl dostat do střetu zájmů, kdyby se například snažil přesvědčit jednotlivé ministry, aby jim příslušné Řídící orgány Operačních programů při formulaci výzev neomezovali jejich podmínky na malé a střední podniky a aby tak k dotacím získaly přístup i velké společnosti, a tím i ty z jeho koncernu. Toto by byl zjevný střet zájmu a jasné porušení Nařízení.

A jak to vidí Babišovy kritici a unijní právníci

A nyní se ve světle výše uvedených skutečností a obsahu Nařízení podívejme na to, co o střetu zájmů Babiše tvrdí Babišovy kritici a unijní právníci. Vezměme nejdříve názor poslaneckého piráta Jana Lipavského, jehož tvrzení v rozhovoru pro DVTV jsou na webové stránce shrnuta takto

Andrej Babiš nechápe, že nemůže sedět na dvou židlích, je to černé na bílém, že ovládá svoje firmy, tvrdí poslanec pirátů Jan Lipavský. Premiér míchá jablka a hrušky, analýza ministerstva spravedlnosti se nevěnuje tomu, čemu se věnuje evropská legislativa, domníváme se ale, že je ve střetu zájmů i podle českého práva, říká Lipavský. Babiš nemusí odejít z politické scény, stačí, když nebude ovládat svoje firmy, musí si vybrat, dodává.

Pirát Lipavský si zjevně myslí, že Babiš je ve střetu zájmů z hlediska Nařízení tím, že stále ovládá svoje firmy, ale tak to není, vlastnictví firem Nařízení premiérovi nezakazuje, jen mu ukládá, aby „se zdržel…..“. Pokud si tento nebo jiní piríáti myslí, že se Babiš „nezdržel“, měl by specifikovat, jakým konkrétním jednáním se toho dopustil. A jestli je Babiš ve střetu zájmů z hlediska našeho zákona je v případě čerpání prostředků EU zcela ireleventní.

Podobně se mýlí i David Ondráčka z Transparency International, který v DVTV tvrdil, že Agrofert nemůže čerpat evropské fondy, neboť Babiš zústal konečným beneficientem dotací a obládající osobou a tím porušuje naši i evropskou legislativu. Společnosti koncernu Agrofer mohou čerpat dotace z Evropských fondů i když konečným beneficientem je Babiš, to jsem již vysvětlil a naši legislativu tím porušovat nemůže, neboť zákon 159/2006 Sb. o střetu zájmů se na dotace z fondů EU nevztahuje.

O názoru unijních právníků informuje řada médií, například Lidové noviny

Otázkám ohledně Česka Oettinger čelil v souvislosti s víkendovými informacemi médií o interním dokumentu právní služby Evropské komise. Z materiálu vyplývá, že se Babiš z pohledu článku 61 nachází ve střetu zájmů. Podle právníků EU má totiž zájem na ekonomickém úspěchu Agrofertu a jako premiér má možnost ovlivňovat rozhodování spojené s využíváním fondů přicházejících z evropského rozpočtu.

Pokud přijmeme argument unijních právníků, znamená to, že nežijeme v demokracii, neboť tam ani premiér nemůže „ovlivňovat rozhodování spojené s využíváním evropských fondů“ a měli bychom ho všichni, včetně Babišových odpůrců a kritiků odmítnout, protože tvrdí něco, co zjevně není pravda a co se implicitně dotýká i všech budoucích vlád. Argument v článku citovaných unijních právníků by platil, i kdyby Babiš vložil Agrofert do slepého svěřenského fondu, jak mu doporučují zase jiní unijní právníci

Právníci Evropské komise doporučují premiéru Andreji Babišovi jako jednu z možností, jak se zbavit střetu zájmů, založit takzvaný slepý svěřenský fond (blind trust). Svůj majetek do něj před nástupem do funkce vložila například britská premiérka Theresa Mayová. Čeští právníci se ale neshodnou, zdali česká legislativa takový fond vůbec umožňuje.

protože i pak by samozřejmě měl na ekonomickém úspěchu firem koncernu Agrofert zájem, neboť po skončení premierování by je dostal zpět. Jak vidíme, co právník, to jiný právní názor. Tak to bývá.

Nejsilnější tvrzení o střetu zájmů Babiše ve smyslu Nařízení přinesl britský Guardian

Evropská komise, která dohlíží na granty EU pro zamědělce a chudší regiony, byla požádána Transparency International, aby vyšetřila Agrofert poté co její pracovníci uvedli, že mají svědectví, že Babiš zůstává konečným vlastníkem konglomerátu a tím porušuje český i unijní zákon.
Otázka byla postoupena právní službě komise a ta došla k závěru, že „nestranný a objektivní výkon jeho funkcí jako premiéra ve vztahu ke správě Evropských strukturálních a investičních fondů ……je kompromitován“.


To je slovo do pranice, teď jen musí právní služba komise konkretizovat, jakým jednáním ve vztahu ke správě evropských fondů Babiš nestranný a objektivní výkon své funkce premiéra kompromitoval, lidsky řečeno jak do přidělování dotací neoprávněně zasahoval. Jsem zvědav, s čím Evropská komise přijde.

A nyní si každý, komu záleží na objektivním posouzení případu a je ochoten tomu věnovat trochu, ale ne moc, času, může udělat svůj vlastní závěr.





Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy