Chceme-li smysluplně diskutovat o tom, zda Andrej Babiš je či není ve střetu zájmů z hlediska našeho zákona nebo nařízení Evropské unie, měli bychom tyto právní před-pisy znát, jinak se diskuze zvrhne na přestřelku předsudků a zmatených názorů, která k ničemu pozitivním vést nemůže.

Bezprostřední motivací k napsání tohoto blogu byla diskuze Heleny Válkové, Pavla Blažka, Dominika Feriho a Jana Hrnčíře, v OVM 8. 12. 2019., která ukázala politováníhodnou neznalost těchto čtyř členů ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny ve věci základního postavení Nařízení Evropské unie v legislativách členských zemí EU. Primárním smyslem tohoto blogu je připomenout vztah Nařízení EU a národních legislativ a uvést tvrzení v citovaném pořadu na pravou míru.

Zmíněná diskuze byla věnována stavu dvou kauz Andreje Babiše, tedy Čapímu hníz-du obvinění ze střetu zájmů. Přitom většinu diskuze se týkala druhého tématu a především postavení NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie v našem právním řádu. Během diskuze zazněla tvrzení, která ukazují, že diskutující nevěděli, o čem mluví. Tuto část zahájil Václav Moravec 17 minut po začátku poznámkou
Podotýkám, že na to aktuální nařízení jsme stále ještě nereagovali, protože jsme to nařízení z roku 2018 do našeho právního řádu neimplementovali.
Na to navázala Helena Válková 22.39 po začátku delší promluvou
Máme tady určitý zákon, implementační lhůta pane redaktore a milí přátelé, ješ-tě neuplynula, já jako ministryně a předpokládám, že pan kolega také tyhle věci po-tvrdí, my jsme vždycky stíhali doslova a do písmene s vyplazeným jazykem tu imple-mentační lhůtu, většinou dva, tři, pět roků, nikdy nebyla příliš krátká, čili my jsme ještě teď v době, kdy můžeme implementovat, a dokud neimplementujeme... O co tady jde, jinak já jsem spravedlivá, a byla bych první, která by řekla, že se porušuje třeba to právo nebo se vychyluje ve prospěch pana premiéra, zatím k tomu nedošlo, v momentě, kdy budeme mít implementovat a musíme postupovat podle nařízení evropského a byl by tady tlak, abychom to neudělali, nebo neudělali dokonale, tak budu první v ústavně právním výboru, kdo zvedne svůj hlas.
Svůj názor na tuto věc vyjádřil 31 minut po začátku i Jan Hrnčíř:
My máme nějaký čas na implementaci, my jsme původní směrnici implemento-vali tím zákonem Lex Babiš, premiér Babiš se domníval, že ji naplnil, což je docela možné, a my jsme v tuto chvíli ještě neimplementovali tu novou směrnici, ale pokud na to máme ještě dva roky (Válková: máme) neměla by nás Evropská unie tímto způ-sobem sankcionovat.

Tvrzení o tom, že uvedené, resp. kterékoliv jiné Nařízení EU, je třeba do našeho právního rámce „implementovat“ a teprve potom se jim musíme řídit, prokazuje zarážející neznalost základních charakteristik Nařízení EU. Kdyby se diskutující podívali na webovou stránku PRÁVNÍ NÁSTROJE EU zjistili by, že právní nástroje, které mají evropské instituce k dispozici, aby mohly provádět své úkoly, jsou uvedené v článku 288 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a v sestupné pořadí podle důležitosti je tvoří:
• nařízení: jsou závazná v celém svém rozsahu a přímo použitelná ve všech zemích EU;
• směrnice: jsou závazné pro země EU, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo; mají být transponovány do vnitrostátního právního rámce, čímž je jednotlivým zemím poskytnut manévrovací prostor, pokud jde o formu a způsob provádění;
• rozhodnutí: jsou závazná v celém rozsahu pro ty, jimž jsou určena;
• doporučení a stanoviska: jedná se o deklaratorní nástroje a nejsou závazné.

Slova „přímo použitelná“ znamenají právě to, že Nařízení se do národních zákonů netransponují a ve všech zemích EU platí od okamžiku jejich účinnosti přímo tato Nařízení. Do národních zákonů se převádějí směrnice, nikoliv zákony. Pro Helenu Válkovou a další diskutující bude tedy skutečnost, že citované Nsařízení 2018/1046 platí u nás již od 2. srpna 2018., jak je uvedeno v jeho článku 282



1. Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. (30. 7. 2018)
2. Toto nařízení se použije ode dne 2. srpna 2018.
3. Odchylně od odstavce 2 tohoto článku se použije… (následuje výčet ustanovení, která se použijí později)
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

aniž si toho všimli, asi překvapením, ale snad se s tím smíří.


Nevím, co Helena Válková implementovala, když byla ministryní spravedlnosti, ale Nařízení EU to být nemohla. Ta platí od data specifikovaného v Nařízení bez ohledu na národní legislativu. Pokud dojde ke kolizi mezi Nařízením a národním zákonem, platí Nařízení, která jsou jim nadřazená. Je proto přirozeně vhodné přizpůsobit, případně doplnit národní legislativu tak, aby ke kolizím nemohlo dojít a napojit národní zákony na Nařízení co nejplynuleji. To ale plně záleží na členských státech.

V některých výjimečných případech jsou ovšem k dodržování Nařízení nutná technická, organizační či legislativní opatření národních vlád a proto je v Nařízení rovnou specifikována doba, kterou mají národní vlády k zajištění potřebných podmínek. Tak tomu bylo na příklad u NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob , které vstoupilo v platnost 25. 5. 2016, ale v závěrečném článku je uvedeno, že „Toto nařízení se použije až ode dne 24. května 20218, tedy o dva roky později. Ani v tomto případě nejde ovšem o implementaci Nařízení, ale zajištění podmínek pro jeho dodržování.

V tvrzení
My máme nějaký čas na implementaci, my jsme původní směrnici implementovali tím zákonem Lex Babiš,
se Jan Hrnčíř zřejmě přeřekl a „původní směrnicí“, měl na mysli Nařízení EU č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie, ale je zjevné, že toto Nařízení nečetl. Kdyby tak učinil, věděl by, že článek 57, odstavec 1. o střetu zájmů se na členy vlády vůbec nevztahoval a že tedy na něj nebyl důvod reagovat.


O tomto Nařízení se mluví v souvislosti s údajným střetem zájmů Andreje Babiše, ale jak název napovídá, jde o klíčové Nařízení stanovující finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie. Střetu zájmů je z 282 článků na 222 stranách věnován jediný článek 61 zabírající třetinu stránky. Je plný text následuje

1. Účastníci finančních operací ve smyslu kapitoly 4 této hlavy a jiné osoby, včetně vnitrostátních orgánů na všech úrovních, podílející se na plnění rozpočtu v přímém, nepřímém a sdíleném řízení, včetně přípravy na tuto činnost, na auditu nebo na kontrole, se zdrží jakéhokoli jednání, jež by mohlo uvést jejich zájmy do střetu se zájmy Unie. Přijmou rovněž vhodná opatření, která u funkcí v rámci jejich odpovědnosti zamezí vzniku střetu zájmů a která řeší situace, jež lze objektivně vnímat jako střet zájmů.
2. Případné riziko střetu zájmů týkající se zaměstnance vnitrostátního orgánu přednese tento zaměstnanec svému přímému nadřízenému. Případné riziko střetu zájmů týkající se zaměstnance, na něhož se vztahuje služební řád, přednese tento zaměstnanec příslušné pověřené schvalující osobě. Příslušný přímý nadřízený nebo pověřená schvalující osoba písemně potvrdí, zda střet zájmů existuje. Je-li zjištěn střet zájmů, zajistí orgán oprávněný ke jmenování nebo příslušný vnitrostátní orgán, aby do-tčený zaměstnanec ukončil veškerou činnost v dané věci. Příslušná pověřená schvalující osoba nebo příslušný vnitrostátní orgán zajistí, aby byly učiněny veškeré další vhodné kroky v souladu s platným právem.
3. Pro účely odstavce 1 ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného přímého či nepřímého osobního zájmu ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací nebo jiné osoby podle odstavce 1.

Jediné, co se týká střetu zájmů Babiše je odstavec 1., který má ovšem velmi obecný obsah a je téměř identický s obsahem paragrafu 3 našeho zákona 159/2006 Sb. o střetu zájmů
(1) Veřejný funkcionář je povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce. Osobním zájmem se pro účely tohoto zákona rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři, osobě blízké veřejného funkcionáře, právnické osobě ovládané veřejným funkcionářem nebo osobou blízkou veřejného funkcionáře zvýšení majetku, majetkového nebo jiného prospěchu, zamezení vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu nebo jinou výho-du; to neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý ve vztahu k neomezenému okruhu adresátů.
(2) Dojde-li ke střetu řádného výkonu funkce ve veřejném zájmu se zájmem osobním, nesmí veřejný funkcionář upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit.

Pokud by se někdo zeptal Babiše, zda odstavec 1 článku 61 Nařízení 2018/1046 dodržuje, odpověděl by jistě, že ano. Pokud tedy auditoři tvrdí, že Babiš porušuje Nařízení 2018/1046, musí jasně říci, čím konkrétně porušuje ustanovení tohoto odstavce článku 61, protože odstavec 2. se členů vlády netýká (týká se jen „zaměstnanců“). V předběžné zprávě auditoři ovšem nic takového nespecifikují, uvádějí pouze to, že podle jejich definice Babiš podniká. To jistě mohou tvrdit, ale článek 61, ani žádný jiný článek Nařízení 2018/1046 ani předchozího Nařízení 966/2012 nezakazuje členům vlád podnikat, takže samotným podnikáním i podle jejich definice podnikání Babiš Nařízení 2018/1046 porušovat nemůže.

Auditoři mají samozřejmě plné právo navrhnout finanční postih za hrubé porušení pravidel pro posuzování žádostí o dotace poskytnuté z prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů. Na toto konto, které nemá s údajných střetem zájmů Babiše nic společného, šlo 300 milionů Kč z celkových 360 milionů Kč obsažených v předběžné verzi auditu (po odečtení 90 milionů neoprávněně udělených korekcí z celkového objemu 450 milionů) . Mezi devíti dotacemi, které do této kategorie patří, je například dotace 50 milionů Kč, kterou poskytlo Lovochemii Ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2012, kdy ho řídil Martin Kuba z ODS nebo 100 milionů Kč poskytnutých pekárně Zelená louka na novou linku na toastový chleba Ministerstvem průmyslu a obchodu v únoru 2017, kdy ho řídil Jan Mládek z ČSSD. V těchto i ostatních sedmi případech auditoři konstatovali hrubé chyby při posuzování žádostí Řídícím orgánem Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. V dnešních Událostech a komentářích Miroslav Kalousek barvitě popisoval proceduru, jak se budou neoprávněně poskytnuté dotace vymáhat od Agrofertu, přestože auditoři jasně konstatují, že to byly hrubé chyby Řídicího orgánu, který dotace schválil, takže od nich by měl Kalousek peníze vymáhat.


Auditoři ale nejsou oprávnění tvrdit, že byl porušen náš zákon, pokud tento verdikt nevynesl náš soud. A právě toto auditoři učinili svým tvrzením o období do 9. 2. 2017, kdy začal platiti Lex Babiš:

Komise je toho názoru, že v tomto období pan Babiš podnikal a české úřady nezajisti-li, aby existující řídící a kontrolní systém zabránil vzniku konfliktu zájmů. V tomto oh-ledu neexistuje žádné svědectví, že na národní úrovni byla přijata opatření reagující na toto nedodržení zákona, což představuje další nedostatek řídícího a kontrolního mechanismu. Nebyl dodržen článek 32(3) Nařízení 966/2012 a článek 4(1) českého zákona 149/2006 Sb. Komise však uznává, že česká zákon o střetu zájmů nezaka-zoval poskytnutí veřejných prostředků, včetně fondů EU. Společnostem, v nichž měl veřejný funkcionář podíl (was involved). Proto nebyla komisí navržena žádná finanční korekce pro porušení článku 32(3) Nařízení 966/2012.

Auditoři tímto tvrzením obviňují naše úřady, tedy primárně vládu Bohuslava Sobotky, že nezajistily dodržování článku 4(1) našeho zákona 159/2006 Sb. který je podle názoru auditorů porušován, i když naše úřady si to nemyslí, protože podle našich zákonů (zákona 159/2006 Sb. a Občanského zákoníku) Babiš nepodniká. To je arogance, kterou auditoři útočí na náš právní systém a kterou bychom měli všichni, i Chvilkaři, důrazně odmítnout.

Podobně nepřijatelným zasahováním do našich vnitřních záležitostí je tvrzení o tom, že Ministerstvo průmyslu a obchodu jako Řídící orgán Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, porušilo za období po 9. 2. 2017, kdy bylo řízeno ministry za ČSSD a ANO, článek 4(c), přestože žádný český soud takové stanovisko nevydal.

Shrnutí:
Auditoři nás mohou sankcionovat za porušení Nařízení EU a pravidel poskytování dotací, ale nemohou svévolně vykládat naše zákony. Tím nehájím Babiše, ale fakta, zdravý rozum a naši suverenitu.