Návrh zákona o evidenci skutečných majitelů: mnoho povyku pro nic

26. 09. 2020 | 18:35
Přečteno 1828 krát
O vládním návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů jsem koncem června napsal blog, v němž jsem se pokusil vysvětlit, co v zákoně skutečně je a co tam není a jak tento zákon souvisí se Směrnicí Evropského parlamentu a rady o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu. Protože projednávání 2. čtení tohoto zákona je zařazeno na probíhající 58. schůzi Poslanecké sněmovny, chtěl bych přidat pár poznámek reagujících na kritiku a na pozměňovací návrh pětice poslanců STAN, Pirátů a KDU-ČSL



Uvedená směrnice již byla částečně transponována do našeho zákona č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a návrh zákona o evidenci skutečných majitelů by měl transpozici provést důkladněji.

Nevhodný název

První věc, kterou je třeba si při kritice návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů uvědomit, je skutečnost, že obsah pojmu „skutečný majitel“ vznikl a má dobrý smysl jen v kontextu „předcházení využívání finančního systému EU k praní špinavých peněz nebo financování terorismu“. Tomu také odpovídá definice tohoto pojmu a další skutečnosti. Článek 3, v němž jsou definovány všechny pojmy a tedy i „skutečný majitel“ začíná slovy „Pro účely této směrnice se rozumí:“ Značná část matoucích a nepravdivých tvrzení o smyslu tohoto pojmu je navíc důsledkem nevhodného českého výrazu „skutečný majitel“ pro pojem, který v řadě případů s majitelem v právním smyslu slova nemá nic společného. Anglická verze citované směrnice nepoužívá výraz „real/true/actual/genuine owner“, ale „beneficial owner“, tedy „osoba která má z majetku prospěch“. Tomu dobře odpovídá i pojem „konečný užívateľ výhod“ ve slovenské verzi stejné směrnice. Tyto výrazy naznačují, že nejde primárně o osoby, kteří jsou majitelé z hlediska právního, ale všechny osoby, které mohou mít z dotčeného subjektu prospěch a mohly by se proto podílet na praní špinavých peněz.

Zbytečná debata

Celá debata kolem pojmu „skutečný majitel“ je ve skutečnosti zbytečná, protože se netýká toho, o co kritikům Babiše především jde, tj. o to, zda firmám jeho holdingů Agrofert a Synbiol lze poskytnout dotaci v souladu s paragrafem § 4c zákona 159/2006 Sb. o střetu zájmů, který stanoví

Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti.

V případě Babiše tou „ovládanou osobou“ byly do 9. 2. 2017 holdingy Agrofert a Synbiol, nikoliv přímo Babiš, protože tyto holdingy mají podíly (obvykle stoprocentní) v korporacích, které žádají o dotace. Je dobré si také uvědomit, že tento paragraf neukládá žádnou povinnost Babišovi, ale poskytovatelům dotací, tedy primárně ministerstvům průmyslu a obchodu a zemědělství. Klíčový je přitom pojem „ovládající“, resp. „ovládaná“ osoba, nikoliv „skutečný majitel“, ten v zákoně není vůbec použit. Je příznačné pro kvalitu Lex Babiš, který do původního znění zákona 159/2006 Sb. doplnil s platností od 9. února 2017 paragrafy 4a, 4b a 4c, že tento veledůležitý pojem není v tomto zákoně pro svěřenské fondy definován. Pro obchodní korporace definice existuje, ale tu nelze přímo aplikovat na svěřenské fondy.

Tyto pojmy jsou ovšem definovány i pro svěřenské fondy ve SMĚRNICI RADY 2014/107/EU ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní, v jejíž příloze jsou definice, mimo jiné i

D. Oznamovací účet
5. Termínem „ovládající osoby“ se rozumí fyzické osoby, které mají kontrolu nad subjektem. V případě svěřenského fondu se tímto termínem rozumí zakladatel, správce svěřenského majetku, osoba vykonávající dohled nad správou fondu (pokud existuje), obmyšlený nebo skupina obmyšlených a jakákoli jiná fyzická osoba mající nejvyšší faktickou kontrolu nad svěřenským fondem, a v případě právního uspořádání, které není svěřenským fondem, se tímto termínem rozumí osoby v rovnocenném nebo obdobném postavení. Termín „ovládající osoby“ musí být vykládán způsobem, který je v souladu s doporučeními Finančního akčního výboru.


Tato směrnice byla transponována do zákona č. 164/2013 Sb. o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů ve znění od 6. 4. 2016. V odstavci (2) § 13d je v souladu s touto směrnicí stanoveno

(2) Ovládající osobou se rozumí v případě
a) právnické osoby skutečný majitel podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
b) svěřenského fondu zakladatel, svěřenský správce, osoba vykonávající dohled nad správou fondu, obmyšlený nebo jiná fyzická osoba mající nejvyšší faktickou kontrolu nad svěřenským fondem,
c) jiné jednotky bez právní osobnosti než svěřenského fondu osoba v rovnocenném nebo obdobném postavení jako ovládající osoba svěřenského fondu.


Takže již přes 4 roky je Babiš podle zákona 164/2013 Sb. ovládající osobou dvou svěřenských fondů, které založil, ale nikdo se zatím z toho nesnažil dovodit, že je tím pádem automaticky i ovládající osobou svých holdingů, jejichž akcie do svých svěřenských fondů vložil. Kdyby to byla pravda, znamenalo by to, že všichni poskytovatelé, kteří poskytli dotace firmám holdingů Agrofert a Synbiol po 9. 2. 2017, tedy například i Ministerstvo zemědělství v době, kdy mu šéfoval dnešní předseda KDU-ČSL Marián Jurečka, porušili paragraf 4c zákona 159/2006 Sb.

V této souvislosti je vhodné připomenout Stanovisko Ministerstva spravedlnosti k výkladu podmínek aplikace zákazu poskytnutí dotace a investiční pobídky podle § 4c zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, obecně se zaměřením na výklad pojmu ovládající osoby a v relaci ke svěřenským fondům, v němž tehdejší ministr spravedlnosti vyjádřil svůj názor na otázku, kdo by mohl být ovládající osobou holdingů Agrofert a Synbiol.. Ministr Kněžínek došel k názoru:

Svěřenský fond nicméně může hrát roli non-subjektu, prostřednictvím nějž je uplatňován rozhodující vliv na obchodní korporaci (ovládanou osobu), která vlastní v obchodní společnosti – potenciálním příjemci dotace nebo investiční pobídky podle zvláštních právních předpisů – podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti; pokud tomu tak bude, je na místě přistoupit i k aplikaci § 4c zákona o střetu zájmů. S ohledem na skutečnost, že svěřenský fond nemá právní subjektivitu a že rozhodující úlohu ve vztahu ke správě majetku ve svěřenském fondu má svěřenský správce, je možné vyvodit závěr, že rozhodující vliv by musel být uplatňován prostřednictvím svěřenského správce.

Aplikováno na Babišovy svěřenské fondy AB Trust I a AB Trust II to znamená, že podle Kněžínka jsou ovládajícími osobami Babišových holdingů správci těchto svěřenských fondů, nikoliv Babiš jako jejich zakladatel. A tedy jen někteří z osob vyjmenovaných v zákoně 164/2013 Sb. jako ovládající osoby těchto svěřenských fondů. To je to, co se nazývá „materiální posouzení“. Pro jistotu však Kněžínek dodává

Dovolujeme si ještě upozornit, že Ministerstvo spravedlnosti není zákonem zmocněno k podávání závazného výkladu právních předpisů, a t o a ni v případech, kdy ve vztahu k těmto předpisům vystupuje v roli gestora. K závaznému výkladu právních předpisů jsou povolány v rámci svých zákonných zmocnění toliko soudy, resp. též jiné orgány aplikační praxe. Z tohoto důvodu je třeba výše uvedené stanovisko vnímat spíše jako orientační.

Zbytečná chyba Marie Benešové

Návrh zákona o evidenci skutečných majitelů schválený vládou 1. 6. 2020 vyvolal ostrou kritiku z jediného důvodu a to, že transpozice směrnice 2014/107/EU do tohoto zákona k definici skutečných majitelů, která je obsahově stejná jako v případě výše citovaného zákona 163/2014 Sb. (svěřenský fond je forma právního uspořádání) tj.

§ 6
(3) Platí, že skutečným majitelem právního uspořádání je každá fyzická osoba, která je
a) jeho zakladatelem,
b) jeho svěřenským správcem,
c) oprávněná k výkonu dohledu nad správou právního uspořádání a která může jmenovat nebo odvolat svěřenského správce nebo obmyšleného, popřípadě, jejíž souhlas takové jmenování nebo odvolání podmiňuje,
d) jeho obmyšleným, nebo
e) z okruhu osob, v jejichž hlavním zájmu bylo právní uspořádání zřízeno nebo je spravováno, není-li obmyšlený.


přidala v § 5 odstavec

(4) Při určení skutečného majitele korporace, jejíž podíl je spravován v právním uspořádání, se použijí ustanovení o skutečném majiteli korporace.

To neměla dělat, neboť tímto zcela zbytečným odstavcem dala všem Babišovým kritikům z opozice i koaličního partnera, kteří za každým návrhem z dílny Marie Benešové vidí snahu Babiše zvýhodnit či ochránit, začali křičet „tohle je výjimka, která ve směrnici není a nahrává mu“ a požadovat její odstranění. Například v článku Opozice i ČSSD chtějí odstranit výjimku pro svěřenské fondy, která nahrává Babišovi , je uvedeno

Vládní ČSSD se bude podobně jako opoziční strany snažit, aby ve sněmovně ze zákona o skutečných majitelích zmizela výjimka, která nahrává premiérovi Andreji Babišovi (ANO) ve sporu o střet zájmů. Řekl to šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka.
Výjimku pro svěřenské fondy, které kvůli zákonu o střetu zájmů využil Babiš pro uložení Agrofertu, kritizovala i řada opozičních stran. Už dříve přišly s pozměňovacími návrhy na její odstranění.
Podle předlohy by byl Babiš považován za vlastníka svěřenských fondů, do kterých vložil holding Agrofert, ale nikoliv za vlastníka samotného holdingu. Podle kritiků mu ustanovení nahrává ve chvíli, kdy jeho střet zájmů řeší unijní orgány. Vláda novelu schválila 1. června hlasy ministrů za ANO. Ministři za ČSSD se hlasování zdrželi, protože výjimka pro svěřenské fondy podle nich překračuje rámec příslušné evropské směrnice.
Chvojka uvedl, že názor ČSSD je jasný. "Ten návrh, který přišel z vlády, nepodporujeme. Budeme se snažit, aby v rámci projednávání, předpokládám, že na ústavněprávním výboru, dostál změn, aby ta výjimka vypadla a nikdo neměl dojem, že se tam udělaly změny, aby díky nim byl v komfortní situaci premiér Babiš," řekl.
Starostové a nezávislí v červnu představili pozměňovací návrhy, které by výjimku vypustily, ale také například rozšířily množství informací dostupných v ministerské evidenci. Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že začlenění výjimky vládou do předpisu je jedním z příkladů, kdy se Babišův střet zájmů projevuje v praxi. "Přečetla jsem si evropskou směrnici, tam varianta, že by pro svěřenské fondy měly platit jiné podmínky, není," řekla.


Marie Benešová si zřejmě svou chybu uvědomila a při úvodním vystoupení k návrhu zákon v PS dne 7. 7. prohlásila

Pokud jde o ten sporný bod, diskutovaný § 5 odst. 4 návrhu, tak se nejedná o výjimku, ale o zpřesnění. Toto jsme upravili přímo na Ministerstvu spravedlnosti. Jedná se o odborné posouzení. A pokud tady někdo z poslanců uvažuje o vypuštění, pokud to vypustíte, klidně, význam bude stejný, protože dospějeme ke stejnému závěru potom výkladem. Je to materiální zpřesnění o smyslu, ne o jednotlivci.

Samozřejmě, doplněný odstavec jen konstatuje triviální samozřejmost typu „v pondělí je pondělí“. To je také pravda, ale nikdo necítí potřebu to zdůrazňovat. Korporace, jako jsou Agrofert a Synbiol, jejichž akcie jsou uloženy ve svěřenských fondech, zůstávají samozřejmě korporacemi. Na jejich postavení ani způsobu fungování se nic nemění, mají všechny orgány, jaké mají mít, jen práva akcionáře nevykonává Babiš, ale správci fondů pánové Průša a Bílek. Proto nikoho v Bruselu ani ve snu nenapadlo, že by cítil potřebu dát do směrnice „vysvětlující poznámku“ jako je v našem návrhu zákona. Kdyby jí tam Marie Benešová nedala, mohl být dneska klid, stejně jako byl klid při schvalování novely zákona 164/2013 Sb.

Alternativní logika opozičních poslanců

Přesto, že každému soudnému člověku je jasné, že v pondělí je pondělí, podala k vládnímu návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů pětice opozičních poslanců Vít Rakušan, Ivan Bartoš, František Navrkala, Jan Farský a Marian Jurečka pozměňovací návrh, který obsahuje jedinou změnu a to právě odstavce (4) § 5, jenž má znít takto

„(4) Při určení skutečného majitele korporace, jejíž podíl je spravován v právním uspořádání, se použije domněnka podle § 6 odst. 3.“.

Tedy, že při určení skutečného majitele korporace, jejíž podíl je spravován ve svěřenském fondu, jako je například Agrofert, platí, že je jím každá osoba, která je

a) jeho zakladatelem,
b) jeho svěřenským správcem,
c) oprávněná k výkonu dohledu nad správou právního uspořádání a která může jmenovat nebo odvolat svěřenského správce nebo obmyšleného,
d) jeho obmyšleným a
e) z okruhu osob, v jejichž hlavním zájmu bylo právní uspořádání zřízeno nebo je spravováno, není-li obmyšlený.


A tedy jinými slovy, v pondělí je úterý. Tímto svým pozoruhodným návrhem jde uvedená pětice přímo proti stanovisku Jana Kněžínka v analogickém případě určení ovládající osoby korporace, jejíž podíl je spravován ve svěřenském fondu. Je užitečné zdůvodnění navrhované změny podrobně projít. Jeho text uvádím ležatě, ke klíčovým místům přidávám stojatě komentář uvozený zkratkou JCh. Vynechám úvodní část, v níž jsou rekapitulovány základní skutečnosti návrhu zákona, a začnu konstatováním

U svěřenského fondu je zákonem jasně a přesně dané, kdo je skutečným majitelem. Na citované ustanovení nicméně navazuje upravované ustanovení § 5 odst. 4, podle něhož se při určení skutečného majitele korporace, jejíž podíl je spravován v právním uspořádání, použijí ustanovení o skutečném majiteli korporace. Nutno zdůraznit, že neexistuje žádný ospravedlnitelný důvod pro zavedení odlišného režimu při určování skutečného majitele korporace, jejíž podíl byl vložen do svěřenského fondu, od určování skutečného majitele svěřenského fondu dle nevyvratitelné domněnky upravené v § 6 odst. 3 návrhu zákona.

JCh. Argument, a to triviální, samozřejmě existuje a uvedl jsem ho výše. Pokud ho pánové Rakušan a spol. nejsou schopni nebo ochotni pochopit, je chyba na jejich straně. I kdyby ovšem byli skuteční majitelé svěřenských fondů automaticky ze zákona skutečnými majiteli Agrofertu, nemělo by to žádný vliv na způsob určení skutečných majitelů firem patřících do holdingů Agrofert a Synbiol, jako jsou třeba Kostelecké uzeniny, Pekárna Zelená luka či Lovochemie. A o ně především jde, protože ony čerpají dotace. Akci či podíly těchto firem nejsou uloženy ve svěřenských fondech a proto se na ně bezpochyby vztahují výlučně ustanovení zákona, které určují způsob určení skutečných majitelů korporací. Ten se podle návrhu zákona, který reflektuje obsah směrnice EU, opírá o čtyři zásady

• Skutečným majitelem je každá fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem,
Koncovým příjemcem obchodní korporace je každá fyzická osoba, která má přímo nebo nepřímo právo na podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku obchodní korporace (dále jen „podíl na prospěchu“) větší než 25 %, a tento podíl na prospěchu dále nepředává; má se za to, že podíl na prospěchu předáván není.
Osoba s koncovým vlivem v obchodní korporaci je každá fyzická osoba, která je ovládající osobou podle zákona upravujícího právní poměry obchodních korporací.
• Platí, že každá osoba ve vrcholném vedení korporace je jejím skutečným majitelem,
a) nelze-li žádného skutečného majitele určit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po evidující osobě rozumně požadovat, nebo
b) je-li osobou s koncovým vlivem v korporaci právnická osoba, která nemá skutečného majitele podle § 7.

Vzhledem k tomu, že odpovědnost za správnost údajů zapisovaných v Evidenci skutečných majitelů má sama evidující osoba, tj. například Agrofert i všechny i všechny firmy do něj patřící a také návrh na zápis podává evidující osoba, je plně na statutárních orgánech firem patřících do holdingů Agrofert a Synbiol, aby výlučně na základě materiálního posouzení určili, kdo je jejich skutečným majitelem. Zda je to Babiš, protože ho jako obmyšleného svěřenských fondů lze považovat také za konečného příjemce těchto firem a pánové Průša a Bílek, protože jako správci svěřenských fondů jsou podle názoru Jana Kněžínka jejich ovládajícími osobami, nebo zda jsou to členové vrcholného vedení těchto firem. Přitom na toto jejich rozhodnutí nemá samotná skutečnost, že Babiš je či není skutečným majitelem Agrofertu a Synbiol žádný vliv.

Ještě zásadnější je skutečnost, že pro zavedení této výjimky pro korporace není podklad v žádném ustanovení Směrnice.

JCh. To je přímo legrační, pánové se diví, že ve směrnici není žádné ustanovení zavádějící „výjimky pro korporace“ a nechápou prostou skutečnost, že je to zřejmě proto, že nikoho v Bruselu ani ve snu nenapadlo, že by bylo do směrnice třeba dát „vysvětlující poznámku“ konstatující samozřejmost, jako je v našem návrhu zákona.

Navržené ustanovení rozvolňuje určení skutečného majitele v korporacích, jejichž podíl je spravován ve svěřenském fondu, a jde proti smyslu a účelu samotného návrhu zákona, potažmo Směrnice.

JCh. Nesmysl, naopak jejich pozměňovací návrh neguje zásadní rozdíl mezi korporací, u níž se určení skutečného majitele opírá vždy o materiální posouzení a svěřenským fondem, u nějž jde určení skutečného majitele dáno čistě formálním výčtem. Tvrzení, že skutečným majitelem Agrofertu je Monika Babišová či Václav Knotek by bylo k smíchu a pojem skutečný majitel by degradovalo na bezobsažný řetězec písmen SKUTEČNÝMAJITEL.

Směrnice AMLD nedává jasnou odpověď, jak nahlížet na případ, kdy je podíl korporace spravován v právním uspořádání.

JCh. Směrnice dává jasnou odpověď tím, že rozlišuje korporace (což je právnická osoba) a svěřenské fondy (což není právnická osoba), jen jí uvedená pětice nechápe. To je ovšem její chyba, kdyby se trochu snažila, jistě by pochopila, že korporace je korporace, i když její akcie jsou uloženy ve svěřenském fondu.

Přikláníme se ale spíše k názoru, že pokud je podíl korporace spravován v právním uspořádání, měla by být použita kritéria pro právní uspořádání, tedy včetně [§ 6] odstavce 3.“.

JCh. Přiklánět se mohou, ale se svým názorem neuspějí.

Může být Babiš skutečným majitelem Agrofertu?

Babiš může být spolu s pány Průšou a Bílkem nakonec identifikován jako skutečný majitel holdingů Agrofert a Synbiol, jen to nemůže být automaticky důsledkem skutečnosti, že podle směrnice i našeho návrhu zákona je skutečným majitelem svých svěřenských fondů, ale výhradně na základě materiálního posouzení. Uvědomme si, že zatímco v případě korporací je koncovým příjemcem jen ten, kdo má „podíl na prospěchu“ větší než 25 %, v případě svěřenských fondů žádná spodní hranice na výši plnění obmyšleného neexistuje. V Důvodové zprávě k návrhu zákona se na toto téma praví

V praxi tedy typicky nastane situace, kdy ne všichni skuteční majitelé svěřenského fondu budou zároveň skutečným majitelem korporace, jejíž podíly byly do tohoto svěřenského fondu vloženy. Materiální kritérium koncového příjemce nebo osoby s koncovým vlivem totiž naplní obvykle jen někteří formální skuteční majitelé; např. svěřenský správce nebo některý z obmyšlených (s ohledem na prospěch, který ze správy právního uspořádání má).

O co jde a o co nejde

Celý spor o obsah zákona o evidenci skutečných majitelů a tedy o to, zda Babiš je nebo není skutečným majitelem Agrofertu a Synbiol je ovšem nepodstatný. Co je podstatné z hlediska naplnění odstavce 4c zákona 159/2006 Sb. o střetu zájmů je odpověď na otázku, zda z toho, že Babiš je podle zákona 164/2013 Sb. ovládající osobou svých svěřenských fondů plyne, že je také ovládající osobou Agrofertu a Synbiol. Odpověď musí hledat poskytovatelé dotací, jimž zákon ukládá neposkytovat dotace firmám, v nichž Babiš nebo jím ovládaná osoba „vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti“. Svěřenský fond nic nevlastní, nicméně podle Kněžínka lze prostřednictvím něj uplatňovat na Agrofert a Synbiol, což jsou ony osoby, které „vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti“, rozhodující vliv. Ten by ovšem podle něj „musel být uplatňován prostřednictvím svěřenského správce“. Takže poskytovatelé se musí rozhodnout, zda se s názorem Kněžínka ztotožní a dotace poskytnou, protože Agrofert a Synbiol neovládá Babiš, ale pánové Průša a Bílek, nebo zda si myslí, že Agrofert a Synbiol Babiš ovládá, protože pánové Průša a Bílek jsou jeho lidé, a dotace neposkytnou. V prvním případě mohou jejich rozhodnutí napadnout například pánové Rakušan a spol., v druhém Babiš. Jedině v případě, že se rozhodnutí některého poskytovatele týkající se dotace pro firmu z holdingů Agrofert či Synbiol dostane k soudu, se můžeme dočkat právně podložené odpovědi. A o to jde.

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy