Letní připomínka kausy zkrachovalé firmy H-systém zatím slouží spíše předvolebnímu exhibování. Výkřiky o justičním matrixu a šoku z nespravedlivosti nic nevyřeší. Navíc od těch, co se na tomto stavu léta v různých rolích podíleli. Začít je třeba diagnózou bez politické hysterie, uvědomit si právní stav a nabídnout řešení, která nebudou jen divadlem pro některé a nezpůsobí nové nespravedlnosti.



Letní rozsudek Nejvyššího soudu v kauze H-systém připomenul chronickou kauzu, jejíž kořeny jsou ještě v 90. letech. Společnost H-systém založená v roce 1993 zkrachovala v roce 1998 a utopila přitom cca 1 miliardu korun svých klientů. Tento rozsudek se ale týkal jen několika klientů, kteří dostavěli nemovitosti, které měl postavit zkrachovalý H-systém. Drtivá většina klientů nejenže nebydlí, ale marně čeká na většinu svých peněz.

Současná debata byla podnícená spíš specifickým případem těchto klientů, než samotnou kauzou H-systém. V předvolebním čase pocítili nyní mnozí potřebu lamentovat nad tvrdostí či neschopností českého soudnictví a volat po tom, aby stát těm několika klientům, jichž se rozsudek Nejvyššího soudu týkal, pomohl kompenzacemi či ji dokonce ony domky koupil. Některé výroky ale šly dokonce chápat jako zpochybnění autority soudu. Takové počínání ovšem nikam nepovede.

Nelze vyloučit, že bublina zájmu po volbách o celou kauzu opět splaskne. Pokud lze těmto lidem pomoci, tak jedině reálnými a právně konformními kroky a ne jen slovními exhibicemi. Je třeba zdůraznit, že soudy jednaly podle práva a že mimořádný opravný prostředek v podobě ústavní stížnosti nemůže věc přesoudit, jen zhodnotit tvrdost dopadu práva a popř. pozastavit výkon (lhůtu) usnesení soudu. Ostatně sám současný konkursní správce slíbil, že v této věci nebude spěchat.

Současně je dobré si uvědomit, že je škodlivé stavět jednu skupinu klientů H-systému proti druhé. Zájmy všech by měl střežit věřitelský výbor. A uspokojit je spravedlivě z konkursní podstaty. Pokud má někdo pochybnosti o činnosti konkursního správce a o tom jak hospodárně spravuje konkursní podstatu pak nechť dá podnět a ten musí být řádně vyřízen státními orgány. Konkursní správce ale i soudy nyní nemohou jednat mimo zákon o konkursu, jen kvůli předvolebně rozjitřené debatě.

Z toho vyplývá i ten závěr, že pokud členové družstva Svatopluk neodkoupili rozestavěné nemovitosti, tak vložili své dodatečné investice do cizího majetku. Jejich investice si zaslouží ochranu ale ve výši její prokázané a aktuálně oceněné výše. Neoficiální odhady mluví o 90 milionech korun, bude nezbytné aktuální ocenění. V listu vlastnictví těch několika domů lidé z družstva Svatopluk nefigurují a tudíž jsou i neplatné nájemní smlouvy (pro některé nebyly tyto nemovitosti jejich domovem ale zdrojem přivýdělku).

Pokud se nechtěli zde žijící lidé nechat vystěhovat, neměli jinou možnost než si tu část nemovitosti, která tvoří konkursní podstatu koupit. A prodej těchto domů, státu a nebo klientům H-systému musí opět probíhat v souladu s konkursní legislativou. Tak aby nebyly poškozeny práva jiných věřitelů. To nebrání nezávislé soudní moci ještě zvážit tvrdost uplatnění práva a exekutivě nějak kompenzovat věřitelům dvě desítky let se vlekoucí spory. Ale tak aby nevznikly nové nespravedlnosti.

Pokud by chtěl někdo důkladně studovat historii H-.systému, nabízí se otázka kam zmizely peníze jeho klientů. Proč je nelze vyexekuovat na majetcích jeho bývalého managementu, kam byly případně vyvedeny. Tady ovšem může být barierou promlčitelnost některých skutků a také abolice Václava Klause, která se týkala i těchto lidí.

Prezident Zeman si jako gesto pozval představitele Nejvyššího soudu i Ústavního soudu, ti se s ním o této kauze samozřejmě ale bavit nemohou. Soudní moc je na exekutivě nezávislá. Premiér se chce pokusit o mediaci mezi klienty H-systému a konkursním správcem a také může projednat v čem přesně může exekutiva pomoci v této situaci členům družstva Svatopluk. Rozhodující bude zřejmě nakonec shoda na odpovídající ceně majetku k odkupu. To ovšem většině ostatních klientů H-systému nepomůže. A na ně by se také nemělo zapomenout.