Vysoké školy: askeze, rovnostářství a nebo motivace?

23. 04. 2007 | 17:31
Přečteno 6838 krát
České vysoké školy mají problém. Za prvé mají relativně málo finančních prostředků. Za druhé jsou tyto prostředky rozdělovány neefektivně. Přitom víme, že v tzv. nové ekonomice bude rozhodovat kvalita sektoru rozvoje lidských schopností, ve kterém hrají vysoké školy klíčovou roli.

Kvalita a struktura vysokoškolského vzdělání je konkurenčním faktorem. Veřejnost si vysokoškolské pedagogy váží jako určitých intelektuálních vzorů, podmínky pro jejich práci jsou ale neutěšené. Dobří učitelé a vědci pak odcházejí, nebo se věnují přivydělávání mimo obor. Pokud pak brány škol opouštějí nekonkurenceschopní absolventi nebo dokonce adepti na sociální dávky, je něco špatně. Politici toto téma přetřásají už celá léta, ale bez viditelnějšího efektu. Nápomocna jim v tom ale příliš není ani akademická obec. Uveďme dva příklady.
Loni v létě v Lidových novinách profesor sociologie Ivo Možný doporučuje universitním pedagogům a vědcům, aby „odložili spotřebu“, nebrali si příliš mnoho úvazků a místo toho se v duchu protestantských ctností věnovali svému odbornému růstu. Nehoruji proti individuelnímu úsilí těch, kteří se pro akademickou dráhu rozhodli. Sám jsem s tím jedno životní období koketoval a vím, že bez sebezapření se to neobejde. Jak ale už říkal J. M. Keynes, „v dlouhém období jsme všichni mrtví“. A při výdělcích mladých pedagogů jde vskutku bezmála o holý život. V lidovém podání se tomu blíží příběh o nebohé koze co ji chtěli odnaučit žrát. Už to skoro uměla, ale bohužel chcípla.
Další akademický hodnostář, který se k problematice resortu čile vyjadřuje, je docent ekonomie Jiří Havel (stínový ministr školství za ČSSD). Letos v únoru v Hospodářských novinách se vyjádřil proti návrhu ODS na tzv. odložené školné, že by bylo „ekonomicky efektivnější“, kdyby studenti neplatili až po skončení studia, ale rovnou na dřevo. Snad šlo o nějaký jeho obtížně pochopitelný akademický žertík (ČSSD dosud jakékoliv školné odmítala), ale návod na řešení bohužel žádný. Politička Petra Buzková (ministryně školství za ČSSD) se ve své funkci soustřeďovala jen na licitaci o své kapitole v návrhu státního rozpočtu. Jiří Havel je jistě schopný pojmově rozlišit návrhy na odložené školné (v zpoplatnění studia je riziko majetkového censu) od tzv. absolventské daně (solidární, tedy levicový model). A jistě chápe, že není řešení rozvoje vysokých škol rovnost v relativní chudobě.
Obecné výzvy, že je třeba vyřešit otázku motivace škol a studentů k výkonu a otázku účinnější kontroly nákladů, nic neřeší. Je třeba učinit krok od předvolebních hesel ke konkrétnímu řešení problému rozvoje terciárního vzdělávání. Primérně je nepochybně důležité zajistit dostatečné veřejné zdroje. Podíl veřejných výdajů do vysokého školství na HDP je v ČR stále nízký a proto by při diskusi nad trvale udržitelnými veřejnými financemi priorita vysokého školství neměla zapadnout. To říkám přesto, že tahanice mezi ministerstvem a rektory o dotace mají někdy přízemně lobbyistický charakter.
Racionalita při čerpání systémové dotace ze státního rozpočtu je úkol důležitý, ale ne jediný. Současně je možné se porozhlédnout po dalších zdrojích v rámci tzv. vícezdrojového financování. Vzdělání je totiž smíšený statek - je prospěšné pro celou společnost, ale poskytuje mimořádné příjmy i zaměstnancům a zaměstnavatelům. Do takového statku se pak vyplatí investovat. Investice do špičkového vzdělání a intelektualizace pracovní síly je doslova strategická záležitost. A investiční přístup zvyšuje motivaci.
Vysoké školy v ČR již dnes získávají asi sedminu financí z neveřejných zdrojů (průměr zemí OECD ale je asi čtvrtina). Je zde tedy prostor pro jejich růst. Především jde o větší účast podnikové sféry podporované nastavením ekonomických nástroj hospodářské politiky. Pokud jsem zmínil otázku tzv. absolventské daně, mám na mysli inspiraci neprávem přehlíženým australským modelem Higher Education Contribution Scheme. Jedná se o to, že studenti neplatí za školu nic, ale pokud jsou jako absolventi úspěšní, odvádí část svých budoucích příjmů až k uhrazení určité částky do fondu, který by sloužil financování vysokých škol.
Politické pravici na tomto modelu asi vadí, že zavádí platbu pro ty, kteří naleznou špičkové uplatnění na profesních trzích, tedy pro bohaté absolventy (platí se až od určité výše příjmu). Tradiční levice je zase přivyklá uvažovat jen v schématech pasivního přerozdělování, které může mít ke skutečné spravedlnosti daleko. Nedostatečně zafinancovaný systém totiž vytváří byrokratické bariery v přístupu ke vzdělání a dokonce lze vyvodit, že absolventi prominentních oborů jsou v tzv. bezplatném systému financováni i z daní odváděných občany s nižšími příjmy.
Větší zapojení podnikové sféry, ale možná i ona specielní absolventská daň by do sektoru vysokých škol přinesly cenné miliardy navíc. V situaci, kdy se ukazuje, že včasné vykročení do vzdělanostní společnosti může být pro ČR důležitá komparativní výhoda, stojí taková možnost jistě za diskusi. To samozřejmě nemění nic na úkolu dosáhnout podstatného zvýšení veřejných výdajů do vysokého školství alespoň na dnešní úroveň těch vyspělejších zemí OECD. Vytvoří se tak šance pro studenty a současně se omezí současný brain drain našich špičkových odborníků.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

t.w.o. napsal(a):

Pokud si svůj příspěvek přečtete, zjistíte, že obsahuje obrovské množství chyb, které vás diskvalifikují z diskusí o vzdělávání.
23. 04. 2007 | 17:46

Kovář napsal(a):

primérní, speciélní, vykročení do vzdělanostní společnosti ... kde to žijete?! Přečtěte si pravidla českého pravopisu!
23. 04. 2007 | 18:01

grošák napsal(a):

Škoda těch pravopisných chyb. A drzost, že představitel strany, která nejen naše vysoké školy přivedla tam, kde jsou, si dovoluje psát, jak si s problémem poradit. Je to stejné, jako kdybych kropil sousedovic trávník herbicidem a potom mu za úplatu poskytoval zahradnické poradenské služby. Pro mne Vás jako člověka diskvalifikuje stranická příslušnost.
23. 04. 2007 | 18:05

Jana napsal(a):

Pane "grošáku" nečtěte články jenom proto, abyste se ujistil, že za všechno můžou komunisti!To vás také značně diskvalifikuje!Co takhle zamyslet se nad fakty?
23. 04. 2007 | 18:29

pje napsal(a):

Dolejš není žádný komunista, jen se jejich prostřednictvím živí. Ti, co kritizují formu (pár překlepů a nestandardního tvarosloví v článku objeví každý), jakoby nechtěli komentovat obsah. A o ten jde především - Absolventská daň ve stylu HECS není zdaleka tak levicová, jak se Dolejš snaží namluvit svým chlebodárcům: Úspěšní studenti schopní najít si kvalitní živobytí platí za to, že bez vysoké školy by nedosáhli takové prosperity a ne tak rychle. Neúspěšní, líní či méně schopní studenti jsou sankcionováni za své méně úspěšné studium už tím, že na lépe placená a lépe vybavená místa se prostě nedostanou - jsou v informační nevýhodě. Pokud bude VŠ kvalifikace vstupenkou do vyšší střední a vyšší sféry existence (příjmy nevyjadřují vše), případná absolventská daň je jen částí tohoto nadužitku, který jim zůstane ve snížené míře achován ve srovnáním s omezenými užitky neúspěšných a méně úspěšných. Může být i motivací pro úspěšné absolventy, kteří si dobrovolně volí příjmově nezajímavé, ale jinak prospěšné či přínosné činnosti, které umožňují svobodně si volit příjmovou úroveň. To je pravá svoboda, ne závislost na výši příjmů, jak to předvádějí dostihy manažerských platů.
23. 04. 2007 | 18:48

pje napsal(a):

Za drobné chyby se omlouvám, systém neumožňuje prohlédnou si výtvor před jeho uložením a zveřejněním :-(
23. 04. 2007 | 18:51

Ivo napsal(a):

Jsem studentem VŠ a tento článek mě skutečně děsí. V kombinaci se zbylými návrhy by KSČM úspěšného člověka doslova osekala na kost. Jaká je motivace studovat a dále se vzdělávat?
Není ani naznačeno jaká částka by byla hraniční? Mít VŠ titul a platební hranici třeba 20.000 korun? Jednoduše by vysokoškolské vzdělání bylo finančně postihováno.
Kdo závidí VŠ vzdělanému plat, ať si sám spočítá kolik za pět let práce vydělá, připočte k tomu částku přibližně dalších 400 000, které těch pět let studia stojí, připočte inflaci a úroky a znovu se zamyslí nad sankciováním vzdělaných lidí.
Pane Dolejš, pokud tuto diskuzi čtete, zamyslete se i nad tímto.
23. 04. 2007 | 19:18

autor napsal(a):

Vážený Ivo, nejde o to závidět vysokoškoláku jeho plat, ale uvědomit si, že byste toho vzdělání a platu nemusel dosáhnout, kdybyste musel hradit plné náklady na studium. když máte rád čísla, tak si to spočítejte.
Něco z toho vracet na odvodech se říká solidarita s těmi kteří ten vysoký plat ještě nemají a přitom je to příspěvek vysokému školství.
A platit např. 3% z platu nad 30tisíc nikoho nepoloží. Chudé učitelky, mladí asistenti či jiní vysokoškolští proletáři jsou stále v pásmu mimo takto nastavenou absolventskou dań.
23. 04. 2007 | 20:14

Vladimír Hromek napsal(a):

Jako doktorandovi se mi ten model celkem líbí. Zásadním příspěvkem by ovšem měla být spolupráce s průmyslem. Vážený pane poslanče, právě novela VŠ zákona toto velmi zkomplikovala. Tím, že musí být zveřejněno vše z diplomových a disertačních prací způsobilo, že soukromý sektor je přestal prakticky financovat. Financoval je jen pod podmínkou, že výsledky budou tajné, bylo to výhodné pro školu, studenty i firmy a tento zákon to velmi zkomplikoval. Zkuste se na to podívat.
23. 04. 2007 | 20:39

Kathuskha napsal(a):

Velmi bych chtěla panu Dolejšovi poděkovat za (podle mě) velice přínosný článek. Sama jsem VŠ studentkou a svoje uplatnění nevidím moc růžově (studuji FF), nicméně jsem přesvědčená, že pokud bych dosáhla určité hranice finančního ohodnocení, tak bych jistě ráda do vysokého školství něco přispěla. Uvědomuji si totiž pplně jeho bídný stav. Návrh, který pan Dolejš popsal, je mi ze zatím zveřejněných možností, jak zlepšit situaci VŠ, nejsympatičtější. Jako další vzkazuji panu "grošákovi", ať si přečte rok, kdy pan Dolejš nastoupil do KSČ a ať se obeznámí s jeho některými dalšími názory. Zjistí, že nejsou zas až tak hrozivě "komunistické". V dnešní době by se vysokoškoláci měli bát spíše "hrozivého kapitalismu" (už i papež jej označil za zločinný systém!).
23. 04. 2007 | 20:42

David Vorel napsal(a):

No to se mi snad zdá! Komunista hlásíci se ke straně, která tady 40 let cíleně ničila inteligenci a podnikání, tady mluví o tom, jak je potřeba rozvíjet vzdělanost a součinnost se soukromým sektorem.

Tak buď jděte do jiné strany, nebo už tu svoji konečně přejmenujte a distancujte se od své minulosti, nebo se odstěhujte na Sibiř do nějakého hezkého gulagu po tatíčku Stalinovi.
23. 04. 2007 | 20:52

Ivo napsal(a):

Rád bych věřil, že pod nickem autor se skrýva "Autor", nicméně takhle to asi nefunguje.
Čísla jsou v tomto případě vždycky zavádějící. Fakt je ten, že studující člověk nemá časové možnosti pracovat na plný úvazek, ale jíst, bydlet, šatit se, platit studijní pomůcky musí. Pokud máte pojem ohledně cen (v tomto rozhodně nespoléhejte na údaje ČSÚ), pak počítejte.
Pět let sebezdokonalování, stresů a práce na sobě, stáží a výzkumu (nebo aspoň některé z uvedených, nic není dokonalé) tomuto člověku pak přinese zdanění mzdy o DALŠÍ třeba 3 procenta. Ostatně je zvláštní, že by měl platit zrovna 3 procenta ze mzdy. Česko do školství dáva větší polovinu tohoto čísla (zase ze svého rozpočtu), takže i ta paralela je lichá.
Měl bych spoustu argumentů, které v této diskuzi stejně nikam nepovedou, ale dám ještě jeden: Jsem studentem soukromé vysoké školy a z logiky článku bych i já musel platit daň, přesto, že si plné náklady studia platím. (pro nadšence českého jazyka jen upozorním, že jsem se určitě dopustil nějaké gramatické či stylistické chyby, ale nepíšu diktát)
23. 04. 2007 | 20:54

Mirek napsal(a):

David Vorel : Je jiná doba, tohle je důkaz, že komunisté už v myšlenkách reformovaní jsou, název není to nejdůležitější. Dneska asi sotva hrozí návrat rudé totality, to je jen strašení dětí.
23. 04. 2007 | 20:54

Ivo napsal(a):

Abych nezapoměl na to nejdůležitější. Člověk s vyššími příjmi pak VŽDYCKY zaplatí na dani víc.
Kathuska: Asi na té FF nebudeš dlouho, když něco tak hloupého napíšeš.
Vladimír Hromek: A co takhle efektivnější přerozdělování a daňové zvýhodnění firem spolupracující s akademickým sektorem?
23. 04. 2007 | 21:05

Ivana napsal(a):

David Vorel: Vážně si myslíte, že pokud se komunisté přejmenují, budou jiní? To je prvoplánová propaganda jen pro lidi, kteří neumí použít mozek...
23. 04. 2007 | 21:31

Leo napsal(a):

Sám autor zde píše, že financování VŠ je v naší zemi placeno z podnikových zdrojů jen v menší míře. Tak je třeba nejdříve podporovat spolupráci VŠ - firmy, až pak o dodatečné prostředky žádat občany. No a zadruhé je potřeba zahýbat s efektivitou. Už se tuším rodí plán na ohodnocení VŠ dle úspěšnosti jejich absolventů. To může mít důležitou zpětnou vazbu s vlivem na efektivitu. Kdo by chtěl studovat obor s nižším uplatněním na trhu práce, musel by počítat buď s horším vybavením vzhledem k nižším financím a nebo s nutností si za tento obor připlatit. V případě jeho úspěchu na pracovním trhu by toto mohlo být refundováno. Takových oborů na různých katedrách duševní hygieny (znalci Básníků budou vědět) je mnoho.
23. 04. 2007 | 21:31

opravdu Autor napsal(a):

ještě jednou k Ivovi - absolutorium VŠ vám přes všechnu stresovost neposkytne žádnou absolutní rentu. Pouze znatelně zvyšuje vaši zamšstnatelnost.
Mimochodem i student soukromé školy nehradí plně náklady VŠ - vstupují sem výrazněji peníze z podnikové sféry (pravda, stále málo), různé granty, dotace etc.
Páteří vysokého školství ale i nadále zůstávají veřejné školy a ty poskytují i vzdělání v méně lukrativních oborech než je např. ekonomie či právo. Toto vám rodiné rozpočty byť s pomocí půjček neuhradí. A v závodě o vzdělanostní ekonomiku zatím veřejné dotace v ČR zaostávají - proto ta úvaha o solidární dani - i když snad není článek jen o tom.
23. 04. 2007 | 22:15

Ivo napsal(a):

Přečetl jsem si článek ještě jednou, abych nebyl jednostraně zaměřený na jeden aspekt.
Australský model HECS jsem dosud neznal, dohledal jsem si nějaká fakta:
HECS je vládní systém půjček studentům na školné. Pokud student využije tuto půjčku, pak jí splácí jak autor psal v článku. Pokud se rozhodne platit školné semestrálně, pak na něj dostane slevu až 25%.
Potom se ptám jak ho chcete aplikovat do tuzemského prostředí:
Zavedeme tento systém u nás se vším všudy...tzn. oceníme každý obor a zavedeme de facto školné nebo to bude jen jednostraná šikana vzdělaných lidí.
Ani jedno nemůže být v souladu s programem KSČM, který chce bezplatné školství. Půjčka nebo solidární přízpěvek bude vždy formou školného.
Řešení bude muset být na úkor jiných politik. Dosáhněme úrovně 3% HDP, což doporučuje EU a držme se Lisabonské strategie ve smyslu vzdělávání.
Česká republika by měla být naopak hrdá úroveň vzdělání a podporovat jej. Znamená to vytvořit také vhodné a důstojné podmínky pro absolventy.
PS: Když mám tu čest konfrontace názorů, jmenuji se Ivo N i l i u s.
23. 04. 2007 | 23:25

Lukáš Nevrtal napsal(a):

Vážený pane Dolejši,

jsem velice překvapen Vašim příspěvkem. Nikdy jsem KSČM nevolil (a ani nikdy nebudu), ale jako student dvou vysokých škol s Vámi nemůžu než souhlasit. I přestože nemohu a také nesouhlasím s drtivou většinou programu či ideálů KSČM (proto ji ani nikdy nebudu volit), tak Váš příspěvek je racionální a přivedl by do vysokého školství tolik potřebné a chybějící peníze.
Higher Education Contribution Scheme není vůbec špatná idea, která podle mne naprosto zachovává solidaritu úspěšných absolventů výsokých škol, kteří jsou úspěšní proto, že do nich společnost více investovala a oni ji to tímto systémem mohou (a měli by) vrátit. Navíc si ale myslím, že by nebylo také špatné se zamyslet nad přímým školným např. ve výši 5000 Kč za semestr. Tato suma není nijak závratně vysoká, čímž by nevytvářela jakýsi "majetkový cenzus". Je totiž empiricky potvrzeno, že na čem se člověk finančně spolupodílí, i symbolickou částkou, kterou 5000Kč za semestr víceméně je (je to méně než 1000Kč měsíčně!)tak si toho více váží a záleží mu na efektivním fungování této instituce.
Dále bych chtěl říci na adresu prvních příspěvků několika příspěvků, že gramatické chyby nejsou zase tak důležité jako obsah příspěvku!!!
Držím Vám palce k prosazení tohoto návrhu v PS i když vím, že šance je nicotná z důvodu "komunistické hysterie" ze strany KDU a ODS, která přehlíží, že ne vše co z Vaší strany přichází je špatné!
Přeji Vám hodně štěstí, zdraví, jen férové politické soupeře a buďte ke svým soupeřům také korektní a féroví!

P.S.: Velice mě ještě mrzí Vaše fyzické napadení, ke kterému došlo před volbami v roce 2006. Myslím, že to bude za chvíli rok. Velice se stydím za některé spoluobčany, kteří nechápou, že násílím se nic nevyřeší! I přestože sám vím, že v minulosti ve Vaší straně byli špatní lidé, kteří prováděli daleko horší věci. Ale nedá se určitě paušalizovat!
23. 04. 2007 | 23:34

čtoucí napsal(a):

Tento článek je dobrou myšlenkou k zamyšlení. Při rozumně nastavených parametrech by tento systém nebyl špatný.
23. 04. 2007 | 23:42

jj napsal(a):

no, trochu mě děsí jedna věc - pokud bude existovat něco, jako "absolventská daň", tak existuje vzhledem k předchozím produktům našich zákonodárců reálné riziko, že ty odvody nebudou mít žádný strop ... proto jsem spíš pro přímé školné s možností úvěru na vzdělání (ale je fakt, že se mě tento problém týká pouze nepřímo - své studium na kvalitní zahraniční VŠ jsem uhradil v plném rozsahu z vlastních zdrojů)
23. 04. 2007 | 23:56

autor napsal(a):

už tu někdo psal že australský model není levicový - pravda, ten zavedli v roce 1988 tamní labouristé a ne komunisté. také v KSČM se o tom zatím jen diskutuje, není to schválený závěr
Má inspirace byla také volná a představme si na rozdíl od půjčky na studium (odložené školné), která znamená splácení úročené pohledávky (možná zvýodněné státem jako jin půjčky, ale kde na to vzít ?), šlo by o solidární odvod od určité výše platu. A to mi levicové přijde (možná s podivem, ale o něčem podobném se podle mých informací uvažuje pro VŠ v bouřlivě se rozvíjející Číně).
24. 04. 2007 | 00:22

Ivo napsal(a):

Myslím, že na to jdete ze špatného konce. Místo zvýhodněného zdanění firem podporujících aplikovaný výzkum, tedy té oblasti, kde finance znatelně chybí, chcete pod heslem solidárního odvodu přidat daňovou zátěž na absolventy.

Uznávám, že jsem rád, že přicházíte se snahou o reformu školství. Už včera bylo pozdě, ale pokud chcete hledat inspiraci v Číně, tak prosím ne ve smyslu školství.
http://www.chinaembassy.cz uvádí k roku 1998 3,41 milionu studentů VŠ, což je asi 1 VŠ student na 430 obyvatel. U nás je to 350 000 na 10 milionu. To je snad každý 30.
Tímhle se neinspirujme, zase tak bouřlivá ta Čína není.

Slušnou úsporu v českém vysokém školství můžete nalézt i v řešení problémů s tzv. "věčnými studenty" (nesplést s celoživotním vzděláváním).

S pozdravem
24. 04. 2007 | 01:10

dejv napsal(a):

Pane Dolejsi, zajimalo by me, jestli skutecne verite komunisticke myslence. Myslence, ktera je proti lidske prirozenosti a jde ji vynutit pouze nasilim. Myslence, ktera za sto let pokusu po celem svete nikde nefungovala. Dojemny je priklad Ciny. Po zvracenostech a zbidaceni zeme pod nadvladou Maa, dnes vidime stat, kde funguje ekonomicky kapitalismus a kde vladne diktatura, ktera slovo komunisticky ma jen ze zvyku.
24. 04. 2007 | 12:27

autor napsal(a):

Máte pravdu, že dnešní Čína má už hodně málo společného se zemí za časů Maa. Nazvat jí ale kapitalstickou diktaturou (možná autoritářským režimem) je také sporné. Rozhodně zde ekonomické změny předcházely změny politické na rozdíl od někdejší perestrojky v SSSR. Zda čínská cesta bude úspěšnější (nejen ekonomicky ale i civilizačně) než cesta ruská ukáže teprve čas.
O tom co je dnes po zkušenostech minulého století komunistická myšlenka by se dalo diskutovat, rozhodně ale nejsem člověk víry (staré či nové), doufám že spíše kritického rozumu.
24. 04. 2007 | 12:48

Karel napsal(a):

Je to naopak: Kapitalismus je zdrojem morální patologie.
Podle renomovaných odborníků, filosofů, psychologů a politologů, je současné násilné uspořádání státu a lidské společnosti - kapitalismus, hlubokým zdrojem morálně patologického stavu. Proč? Podívejme se na charakter základního organizačního prvku kapitalismu, na soukromou firmu. Americky politolog Robert Dahl před pár lety napsal, že tyto organizace, které jsou nesmírně důležité pro každodenní život drtivé většiny občanů, jsou přinejlepším systémem poručnictví a přinejhorším despotismu. Jiný americký politolog Noam Chomsky je nazývá soukromými tyraniemi. Zastánci současného systému mohou namítnout, že nespokojený zaměstnanec má tzv. svobodu zvolit si jinou firmu, jestliže je u té nynější nespokojen. Ale z hlediska rozdělení moci uvnitř těchto organizací mezi nimi žádné podstatné rozdíly nenacházíme. Ať již se tedy člověk stává zaměstnancem té či oné firmy, je vždy podrobován tomu stejnému systému poručnictví, tyranizování a jak víme od Karla Marxe vykořisťování. Nejen ekonomické ale i morální následky tohoto prodeje sebe sama jsou katastrofální.

Co se vlastně děje s podvědomím jedince podrobujícího se moci jeho zaměstnavatelů - kapitalistů a manažerů? K pochopení morálních důsledků tohoto procesu lze využít analýzy autoritářského charakteru od Ericha Fromma. Člověk, který přijímá moc jiného člověka nad sebou si musí toto své podrobení nějak zdůvodnit. Pokud by to neučinil, žil by ve stálém sporu s vlastní sebeúctou, neboť jediný důvod této své podřízenosti by pak viděl ve své zbabělosti a neschopnosti vzepřít se a získat zpět ztracenou svobodu. Aby unikl z této nesnesitelné situace, musí si vytvořit takovou její interpretaci, která mu umožní zachovat si alespoň zdání vlastní důstojnosti. Zdá se, že to je možné jen tak, že svému pánovi přiřkne vlastnosti, jež jej staví vysoko nad něj samého. To, co bylo prvotní, moc, se takto stává druhotné, odvozené. Ten, kdo vládne druhým, se náhle jeví jako mnohem dokonalejší, moudřejší, schopnější atd. Sama moc se pak stává v této interpretaci nikoliv příčinou, jak je tomu ve skutečnosti, ale důsledkem těchto mimořádných vlastností. Stručně bychom mohli tento výklad, který je ve skutečnosti ideologií, vyložit asi takto: Protože tento člověk je o tolik lepší než já, je zcela přirozené, že rozhoduje on a já poslouchám.
Avšak jestliže přičítáme jinému takovou hodnotu, co zůstává nám? Uvědomme si, píše český filosof Milan Valach, že se nepoměřujeme s nějakou objektivně existující škálou hodnot, ale že vždy stanovujeme vlastní hodnotu v relaci s hodnotou ostatních. Ve vztahu k tomu, kdo stojí nad námi, můžeme jen říci, že naše vlastní hodnota je menší a právě toto je pro tento vztah určující. Být méně je nyní ovšem totéž jako být nic. Abychom byli více než nic, musíme si buď zachovat schopnost revolty a čas od času ji uskutečnit, nebo najít jiný zdroj vlastní sebeúcty. V této linii moci jím ale může být jen někdo, kdo stojí níže než my. Naše vlastní hodnota se pak zachraňuje tím, že sami sebe vidíme jako někoho, kdo díky svým tzv. mimořádným vlastnostem stojí nad tímto nám podřízeným člověkem, neboli má nad ním moc. Důraz se ovšem klade na vlastnosti jako na zdroj moci. Klasickým příkladem takovéhoto postoje je rasistické vyvýšení sebe sama nad lidi jiného etnického původu, který se často vyskytuje právě u lidí zařazených na nižších příčkách společenského žebříčku. Ale mohou to být i jiné projevy arogance a povýšenosti, které mají jen zakrýt a kompenzovat vlastní nedostatek sebeúcty a lidské hodnoty. S těmi se velmi často setkáváme právě po demontáži prvního moderního pokusu o sociálně spravedlivější společnost a restauraci kapitalistických zákonů.
11. 05. 2007 | 17:12

Karel napsal(a):

dokončení
Vidíme tedy, že zdroj morální patologie leží v samých základech kapitalistického systému. Jeho současná, globalizační fáze vývoje jen reprodukuje tuto nerovnost na globální úrovni. Chceme-li čelit jejím důsledkům, musíme dosáhnout nápravy právě v této základní nerovnosti, v nerovnosti vztahu zaměstnance a zaměstnavatele. Jak psali američtí odboráři, před tím, než byli zmasakrování z řetězu puštěnou mafií: Podniky mají patřit pracujícím, kapitány průmyslu si volíme, aby nám sloužili, nikoliv aby nám vládli. Avšak nesmíme zapomínat ani na politickou dimenzi tohoto problému - zde je východiskem prosazování prvků polopřímé a přímé demokracie do parlamentního systému. Jen tak mohou mít vznikající nadnárodní struktury typu EU šanci na prohloubení demokratického charakteru. Bez toho totiž není možné čelit hrozivé síle globálního finančního kapitálu. Je tedy nutné mít odvahu demokratizovat demokracii a překročit hranice národní solidarity směrem k solidaritě širší - evropské a globální.
11. 05. 2007 | 17:12

Jiří Dolejš napsal(a):

Vážený Karle, možná by to chtělo méně dlouhých přednášek o prohnilém kapitalismu a vizích pro třetí tisíciletí více k tématu samotnému - tj. jak řešit ujíždějící vlak vzdělanostní společnosti v nejbližších letech.
Úpadek morálky a hodnot už byl problém za starého Říma - rozvíjet úvahy o tom, zda více deptala morálku stalinistická ideologie a praxe a nebo vyznavači dickensovského kapitalismu či různé znovu oživlé fašizoidní elementy mi přijde trochu zbytečné. Do budoucnosti nepotřebujeme určitě ani jedno.
13. 05. 2007 | 19:45

Karel napsal(a):

Vážený Jiří, Vám už ten vlak asi dávno odjel, žádnou vědeckou práci v obroru ekonomie jsem od Vás zatím nezaregistroval. Nevím tudíž koho chcete co učit, natožpak poučovat.
14. 05. 2007 | 13:18

Evžen napsal(a):

přízrak (odvar) Karla M. se nám tu plouží a vykřikuje cosi o morální patologii kapitalismu.
Inu svůj k svému - jedem das seine - komunista Dolejš a vyšinutí levičáci věřící ve své spasitelské poslání.
Jednou Karel, jednou Bedřich a nakonec Josef Visarionovič.
Veselou zábavu s vlastní morální patologií.
14. 05. 2007 | 13:31

Matěj napsal(a):

No je to tak: Systém zastupitelské demokracie se dostává do situace, kdy se z hlediska těch, kdo jsou nyní opět oněmi "obyčejnými lidmi", začínají výrazně projevovat některá negativa, na která nejsme schopni v rámci aktuálního systému přiměřeně reagovat. Například:

Oligarchizace politiky - politická elita začíná sama sebe chápat jako skupinu povolanou k tomu, aby vtiskla společnosti svoje představy o tom, co je pro ni dobré. Politici se po čase cítí být odborníky na politiku a demokracii, kteří mají mít silnější hlas než laici - občané, "obyčejní lidé". V zájmu hladkého prosazování vlastních zájmů hledají cesty, jak obcházet demokratické principy, které jsou z jejich pohledu často překážkou efektivního vládnutí. Každá moc korumpuje ! Z volených zástupců se proto nutně stává volená aristokracie, což dokládají i neopodstatněné výsady, kterých se zastupitelé nechtějí vzdát.
Ustálení politické soutěže - vytvořila se stabilní skupina několika málo politických stran, které se střídají u moci a i pouhá účast v opozici je pro ně dostatečným zdrojem moci, vlivu a ekonomického prospěchu. Pokud má však někdo takto "svoje jisté", výrazně to snižuje jeho motivaci respektovat požadavky veřejnosti.
Rigidnost volby řešení - občané nemohou rozhodovat o konkrétních kauzách, pouze si volí abstraktní balíky koncepcí v podobě jednotlivých politických stran. Často tedy musí s tím, co chtějí, hlasovat i pro to, co nechtějí. Toto omezení lze s výhradou akceptovat u nabídky komerčních kabelových televizí, které k jednomu atraktivnímu programu přibalí pět takových, na které se nikdo nechce dívat. Proč to však máme tolerovat v politice ?
Korupce - všichni jsme jen lidé. Je-li rozhodování v otázce veřejného zájmu výhradně v kompetenci úzké skupiny jedinců, přičemž celá řada informací podléhá různým formám utajení, otvírá se tak doširoka brána různým zájmovým skupinám, které prostřednictvím korupce a manipulace s informacemi prosazují svoje zájmy na úkor zájmů veřejnosti. Tomuto jejich počínání nejsme dnes schopni efektivně čelit.
Kolektivní nezodpovědnost - nemožnost zasahovat do akutálního veřejného dění vede obyčejné občany k pocitu, že nemají na nic vliv a nemohou nic změnit. To však způsobuje příklon k společensky nebezpečným postojům bezohledného individualismu. Člověk, který je přesvědčen, že nemá na nic vliv, se též domnívá, že jeho jednání nemůže způsobit žádné závažné problémy. To oslabuje pocit solidarity jak s jinými lidmi, tak s okolní mimolidskou přírodou. Právě sociální a environmentální problémy začínají být pro naši epochu stále příznačnější. Neúčast na rozhodování likviduje pocit zodpovědnosti za sebe i společnost.

Propast mezi obyčejnými občany a jejich volenými politiky narůstá. Vzniká sydnrom uzavírání se elit do jejich vlastního světa, v němž ztrácejí kontakt se životem a problémy většiny prostých občanů.
14. 05. 2007 | 15:18

Evžen napsal(a):

tak jsem nahlédl ještě jednou na tento blog - a stále žádná diskuse k vysokému školství.
V čem to je, že se skoro nikdo nedrží tématu a chodí si na blog.aktualne poplakat ?
14. 05. 2007 | 15:28

Petr napsal(a):

Z jiného soudku: http://www.libinst.cz/etext...
14. 05. 2007 | 15:53

Vojtěch napsal(a):

Jste Jiří bohužel smutný příklad oligarchizace politiky - politická elita začíná sama sebe chápat jako skupinu povolanou k tomu, aby vtiskla společnosti svoje představy o tom, co je pro ni dobré. Politici se po čase cítí být odborníky na politiku a demokracii, kteří mají mít silnější hlas než laici - občané, "obyčejní lidé". V zájmu hladkého prosazování vlastních zájmů hledají cesty, jak obcházet demokratické principy, které jsou z jejich pohledu často překážkou efektivního vládnutí. Každá moc korumpuje! Z volených zástupců se proto nutně stává volená aristokracie, což dokládají i neopodstatněné výsady, kterých se zastupitelé nechtějí vzdát.
Ustálení politické soutěže - vytvořila se stabilní skupina několika málo politických stran, které se střídají u moci a i pouhá účast v opozici je pro ně dostatečným zdrojem moci, vlivu a ekonomického prospěchu. Pokud má však někdo takto "svoje jisté", výrazně to snižuje jeho motivaci respektovat požadavky veřejnosti.
Rigidnost volby řešení - občané nemohou rozhodovat o konkrétních kauzách, pouze si volí abstraktní balíky koncepcí v podobě jednotlivých politických stran. Často tedy musí s tím, co chtějí, hlasovat i pro to, co nechtějí. Toto omezení lze s výhradou akceptovat u nabídky komerčních kabelových televizí, které k jednomu atraktivnímu programu přibalí pět takových, na které se nikdo nechce dívat. Proč to však máme tolerovat v politice ?
Korupce - všichni jsme jen lidé. Je-li rozhodování v otázce veřejného zájmu výhradně v kompetenci úzké skupiny jedinců, přičemž celá řada informací podléhá různým formám utajení, otvírá se tak doširoka brána různým zájmovým skupinám, které prostřednictvím korupce a manipulace s informacemi prosazují svoje zájmy na úkor zájmů veřejnosti. Tomuto jejich počínání nejsme dnes schopni efektivně čelit.
Kolektivní nezodpovědnost - nemožnost zasahovat do akutálního veřejného dění vede obyčejné občany k pocitu, že nemají na nic vliv a nemohou nic změnit. To však způsobuje příklon k společensky nebezpečným postojům bezohledného individualismu. Člověk, který je přesvědčen, že nemá na nic vliv, se též domnívá, že jeho jednání nemůže způsobit žádné závažné problémy. To oslabuje pocit solidarity jak s jinými lidmi, tak s okolní mimolidskou přírodou. Právě sociální a environmentální problémy začínají být pro naši epochu stále příznačnější. Neúčast na rozhodování likviduje pocit zodpovědnosti za sebe i společnost.

Propast mezi obyčejnými občany a jejich volenými politiky narůstá. Vzniká sydnrom uzavírání se elit do jejich vlastního světa, v němž ztrácejí kontakt se životem a problémy většiny prostých občanů.
15. 05. 2007 | 10:34

Evžen napsal(a):

Pan Dolejš má asi fandu, ale proč si ten Matěj jednou říká Karel a jednou Vojtěch ? Škoda že i blogy na aktuálně začínají být přetíženy sebestřednými výlevy místo rozumné výměny názorů.
Možná by to stálo za to alespoň opakované příspěvky mazat - zatěžuje to. V kalendáři je jmen dost, ale jestli se ze sna někdo budí s těžko vydlovitelným slovem "oligarchizace" na rtech, tak to neznamená že to své leknutí musí popisovat tak nudným a mimo téma jdoucím způsobem.
Typnul bych si, že k tématu asi nemá co říci - to Petr alespon dal odkaz na nějakou literaturu.
Tihle postižení Matějové ale asi moc nečtou. Škoda - možná by jim to pomohlo od pocitu opuštěnosti a měli by i co říci.
15. 05. 2007 | 14:18

Jiří Dolejš napsal(a):

Co považuji za korektní :
1) kdo se skrývá za jakým nickem nezkoumám - respektuji toto jeho právo a tudíž je jedno jestli se jedna osoba rozdělí, jaké skrývá vyznání, jakého je pohlaví...
2) příspěvky nechci mazat, ať jsou sprosté nebo zmatené - každý si píše vizitku sám,tak proč zbytečně cenzurovat.
3) určité téma má svou aktuálnost a budí určitý zájem - pokud interes vyhasne či se zbytečně začne mluvit o zcela jiném, je možné diskusi uzavřít.
ještě k Petrovi - za odkaz na literaturu děkuji, i když práce doc. Valenčíka, Petra Matějů a dalších znám. V konrétních závěrech se sice lišíme ale považuji je za hodny diskuse.
Nashle při jiných diskusích.
15. 05. 2007 | 15:18

BirdJORDAN napsal(a):

Do not a lot of money to buy a car? Worry no more, because it is possible to take the <a href="http://lowest-rate-loans.co...">http://lowest-rate-loans.com</a> to resolve such problems. Hence get a student loan to buy all you require.
05. 07. 2010 | 18:58

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy