Globální oteplování – věda, politika, náboženství

24. 05. 2007 | 23:53
Přečteno 18112 krát
Globální oteplování planety v souvislosti s koncentrací skleníkových plynů není téma nové. O tzv. skleníkovém efektu se psalo již v 19. století. Rovněž je známo, že koncentrace skleníkových plynů v geologické minulosti země opakovaně kolísala.

V průmyslové epoše k tomuto jevu přispívají lidé a to spalováním tzv. fosilních paliv (uhlí, ropy a zemního plynu) ale i redukcí vegetace, popř. fytoplanktonu. V loňském roce vyvolala rozruch zpráva britského ekonoma Nicolase Sterna, která na rozdíl od předchozích zpráv požadovala razantní řešení problému. Dosavadní zprávy totiž předpokládaly, že je dostatek času na zavedení účinných ekologických technologií. Varovný scénář obsahuje i zpráva IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change) jakožto povolané instituce OSN. Ta samozřejmě pracuje i s jinými scénáři. Varovný scénář ale zahrnuje riziko, že na to čelit klimatickým změnám v horizontu nadcházejících desetiletí nebude mít světová ekonomika sílu.
To, jaký scénář bude pravděpodobnější a jaké se tedy mají přijmout strategická rozhodnutí v oblasti energetiky, podpory nových technologií ale i omezování spotřeby, podstatnou měrou ovlivní další vývoj. A tématu se ujali politici reprezentující různé zájmy. A ti si prognostické scénáře upravují po svém. Samozřejmě že jsou odlišné zájmy např. výrobců ekologických technologií nebo naopak producentů ropy a plynu. Nastavení regulace také podstatnou měrou ovlivní parametry konkurenceschopnosti a ovlivní mezinárodní obchodní vztahy. Přistoupit na příslušné dohody není jednoduché – to ostatně potvrdil i Kjotský protokol o emisních limitech. K němu se dlouhodobě stavěly odmítavě už USA. A většina signatářů navzdory svému podpisu své emise spíše zvýšila. S novými dohodami ale budou mít problémy i nově se industrializující země jako Indie a Čína. Nechtějí mít stejná omezení jako rozvinutější země, protože by jim to ztížilo odstranění jejich zaostalosti. Dodatečné náklady na přísnější ekologické limity jim totiž nikdo nezaplatí.
Ekonomické souvislosti klimatických změn nabyly i u nás na aktuálnosti v souvislosti s otevřením otázek perspektiv naší energetiky. Březnový summit EU se věnoval otázce složení energetického mixu v budoucí produkci energie. Je zřejmé, že špatné rozhodnutí by zakládalo problémy do budoucna, a to co do nároků na ekonomiku, na energetickou bezpečnost, ale i na parametry trvale udržitelného života. Klíčové otázky se týkají zvýhodnění obnovitelných zdrojů energie a emisních limitů. Vláda ČR si k otázkám energetické bezpečnosti zřídila expertní komisi v čele s akademikem Pačesem. Budeme omezovat jaderný digram, budeme závislí na dovozech surovin z rusé Sibiře, máme dostatečnou kapacitu dalších obnovitelnýc zdrojů? To jsou všechno důvody, proč jde o obnovení prací na aktualizaci energetické koncepce země.
Václav Klaus, podruhé kandidovaný na prezidenta ČR, převedl toto téma na boj za svobodu. Posouvá tak vědeckou a praktickou diskusi do roviny politických ideologií. Cílem jeho útoku je údajně nebezpečná ideologie enviromentalismu. V reklamě na jeho nejnovější knihu „Modrá, nikoli zelená planeta“ vidíme naši nebohou planetu spoutanou zelenými řetězy. A stylem sobě vlastním rozzlobeně káže, že hrozba globálního oteplování je nesmysl, že klima má prostě výkyvy a že bojovat se změnami klimatu vládními zásahy je neekonomické. Snaží se bořit mýty, ale vytváří přitom mýty jiné. V boji proti byrokratické reglementaci opomíjí fakt, že tvorbu obecných regulí vyžaduje i svobodný svět. Dokonce i jeho konzervativní kolegové doma i v zahraničí ho v jeho nechuti k zelené varvě museli upozornit na to, že ne každý ekolog je blouznivý a nebezpečný „enviromentalista“.
Klaus volá po vědecké poctivosti při hodnocení klimatických změn – ano, antropogenní vlivy jsou někdy nadceňovány. Ale odlišit to v datech za posledních dvě stě let a ve vztahu k poznatkům z klimatických změn v minulosti vzdálené statisíce či miliony let je těžké. Poctivý přístup usiluje o to rozlišit pravděpodobnost predikce lidského vlivu na pozadí přirozené klimatické variability. Tyto předpovědi jsou stále nejisté, přesto princip předběžné opatrnosti velí pracovat i s kritickými scénáři a ne je ignorovat. Úplné odmítání preventivních přístupů je od Václava Klause, jako člověka s vědeckou karierou, nepochopitelné. I změna teploty v desetinách stupně může vyvolat nepříjemné a rozporné globální efekty. A pokud budou probíhat globální změny nečekaným tempem, adaptace bude velmi obtížná. Ano, změny mohou vést i k tomu, že bude obyvatelná obrovská část Sibiře, ale jiné území se třeba zase promění v poušť. Planeta by to jistě vydržela – vydržela i horší věci. Ale může se to týkat života stovek milionů lidí a stát nás možná zbytečně i biliony dolarů.
Také je pravdou, že je třeba v diskusích o ekologických regulacích rozlišovat co je lobbystický zájem a co strategické řešení. Nelze přijmout regulaci, která by mohla vést k sociálnímu a ekonomickému kolapsu, ani kývnout na nespravedlnost regulace jenom pro někoho. Např. export ekologických problémů z regulovaného území může paradoxně přinášet někomu zisk, ale celkově by šlo o postup škodlivý. Nemohu prostě souhlasit s abstrakcí, že pouhá lidská spontaneita vše vyřeší. Tržní preference prostě doplňuje politický zájem na souladu výrobních a ekologických aktivit v podobě obecných demokraticky přijímaných principů. To nemusí (a také nesmí) vést k nějaké autoritářské ekokracii, kterí chce přeorganizovat celou planetu.
V závěru má Václav Klaus jasno: „Bohatství a technický pokrok ekologické problémy řeší, nikoliv vytváří.“ Ano, jedině technologie může překonat některá omezení. Technika sama o sobě není nepřítelem přírody. To však nezmanená, že lze problém externalit podceňovat a spoléhat se na linearitu vědeckého pokroku. Lidstvo už zažilo přílivy a odlivy inovačí aktivity. Tvrdit, že čím chudší lidská společnost je, tím brutálněji se k přírodě chová, je stejně vágní jako tvrzení opačné, že prostota chudoby spasí civilizaci před hydrou konzumu. Statická představa o rovnováze lidstva a přírody je chybná. Dosažení určité balance však vyžaduje komplexní a dlouhodobější přístup. Zesměšńovat ty, kteří na potřebu této náročné činnosti upozorňují, jako vyznavače klimatologického boha je opravdu hloupé.
Politizace problému vtahuje do debaty laickou veřejnost. A ta by měla být seznamována s možnostmi, ale i limity prognostických modelů. Ať již jde o klimatické modely a nebo o modely autoregulace ekosystému. A proč se i v poměrně dokonalých modelech musí pracovat s různými scénáři. Jinak se technologické titánství stává stejným náboženstvím, jako jsou náboženstvím různé enviromentální abstrakce jako např. Lovelockova „Gaia“ jako planetární superorganismus. Iracionální kampaně jsou někdy nástrojem politických zájmů. Téma globálního oteplování může být zneužito v konzervativním ale i v nějakém avanturistickém duchu. Budoucí svět by neměl být světem stacionární ekonomiky a spotřeby. Ekologie by neměla oživit přízraky nacionalismu a protekcionismu. Věří-li ale Václav Klaus v sílu lidského rozumu, tak proč odmítá schopnost postupného zvládání sil přírody ale i expanze lidské společnosti. Konstatovat marnost antioteplovacích opatření je negativismus.
Konkrétní řešení otázky, jak rychle a jak nákladně omezovat emise a ekologicky přeorientovat ekonomiku planety na nové technologie, je otevřené. Mimochodem i proto, že se jedná o to, jakou hodnotu mohou přinést dnešní úspory investované v budoucnu do vetšinou ještě dosud komerčně nerozšířených technologií. Tlak společenské poptávky může přinést oživení zájmu o kvalitní prognozy. Pokud takové zadání nezformulují jako veřejný zájem politici, nepochybně neujde pozornosti největších nadnárodních korporací, které jistě v přípravě svých budoucích strategických rozhodnutí nezahálejí. Veřejnost však bude v takovém případě stát stranou.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy