Každé pořádné království, tedy i to současné české pod vládou Miloše I. a zemského správce Andreje Všecikradnú, potřebuje nejen svého vladaře a místodržícího, ale také další důležité atributy. Strašidly je už přeplněn Pražský hrad a také mnoho hejkalů se usadilo v podhradí v Parlamentu. Ovšem dost dlouho nebyla obsazena naprosto zásadní instituce, a tou je drak. Bez toho bychom se daleko nedostali, protože v království je jeho přítomnost nutná.

Ze starých záznamů o tom existuje dostatek důkazů. Pětihlaví draci patřili zcela přirozeně třeba ke staré Rusi, Číňané měli draků nespočet, ovšem pouze jednohlavých, zatímco kolébka demokracie Řecko zrodila i stohlavého. Drak vždy patřil také k Británii a do dneška se usídlil na welšské vlajce.

Je tedy jen dobře, že se konečně i v českých zemích před nedávnem taková bytost objevila. Je pouze dvouhlavá, ale má všechny proporce i kvality saně. V běžné mluvě se označuje jako Václav Klaus starší-mladší. To, že společným srůstem a propojením vytvořily tyto zvláštní bytosti dvouhlavou saň, je tak pro království skvělé. Jejich saní řvaní (už jen ta krásná zvukomalba slov) se nyní rozléhá široko daleko. Velká výhoda oproti početně hlavově nedostatečným saním čínským spočívá v tom, že tato naše se může sama se sebou o všem poradit. Zároveň se nepřekřikuje jako ruská pětihlavá, kde je přece jenom jaksi hlava na hlavě. Současně jde o výhodu i ve zkušenostech, protože jedna z hlav je starší, druhá zase mladší, takže se generačně doplňují. Ta první je sice unavenější, zlé jazyky z řad drakobijců dokonce tvrdí, že už skoro chcíplá, ale zato ta druhá přímo hýří energií.

Odborníci na draka tvrdí, že tito tvorové většinou sídlí ve špatně dostupných skalních slujích, ze kterých jen občas vylézají nebo vylétají za svými jídelními potřebami a požadavky na královský dvůr. Naše saň se ovšem už dávno přizpůsobila změněným urbanistickým podmínkám, zdomácněla v zástavbě a jde nyní o druh draka městského. Dokonce z iniciativy starší hlavy si zde vytvořila i svůj Dračí institut. Ten stanovuje zásady správného dračího chování, způsob rozmnožování z vajec na hniličku a také způsobu vzletu i plachtění. Každá správná saň tak zatáčí jen doprava. Dračí institut též odsuzuje nedomrlé zahraniční liberální dračí plemeno, které si poslední dobou dělá vyloženě, co chce. Naše saň je naopak zcela konzervativní.

Ve volných chvílích se pak baví trháním všech nepřátel české země, která ale pak jen zhnuseně vyplivuje. Naše saň je totiž vedle chrlení ohně a dalších dračích povinností také zatvrzelý vlastenec. Pokud totiž není k mání nějaká živá princezna nebo alespoň konzerva naplněná někým z jejího fraucimoru, žere alespoň výhradně značku Mejd in Česko.

Mladší z dračích hlav už tak delší dobu brouzdá po venkově, kde vystupuje v místních hospodách jako rarita, roztahuje blanitá křídla a přitahuje pozornost. V jednom svém hostinském řevu projevila názor, že v restauraci je to v pohodě, protože alkohol ničí všechny viry, takže lidé jsou zde s pivem a drakem naprosto v bezpečí. Hlásá pak pro všechny přitažlivou zvěst: „Vlezte do mé tlamy a já vás ochráním. A nikdy neskousnu. Tedy vždy s tím budu bojovat. Tím pádem budu bojovat i za vás. Chci totiž pohltit hlavně všechny ty nedůvěryhodné osoby nakažené politickým homosexualismem, škodlivým liberalismem a ty, kteří jsou 2. až 47. pohlaví, protože vícehlavé saně jsou až 48. pohlavní druh.“

Cenným dokladem jeho dalších úderných myšlenek a hesel je třeba dračí projev pronesený nedávno v hostinci vesnice Středoplky: „Vám se líbí, že česká vlajka nevlaje nikdy sama a musí vždy čekat na nějaký ten vítr? Vám se líbí, že ve spoustě krajů máme stovky a stovky rodin, které ve druhé, třetí generaci neviděly tatínka pracovat? Sežral ho za to někdo? Vám se líbí, že 57% zákonů přijímá český parlament jenom jako přežvýkaná nařízení a směrnice Evropské Unie? Tedy všechny zákony přicházející z EU do místních parlamentů musí před tím projít nejprve Radou a Parlamentem EU, kde máme své zástupce, ale to jsem vám nikdy neřekl a ani si to nepamatujte. Naopak si zapamatujte to, že demokracie je vláda většiny a nikoliv diktatura menšin. A já jako drak jsem sám, navíc pouze dvouhlavý, takže nemůžu být žádná menšina. A když se odhlédne od šupin, ocasu nebo křídel, jsem v podstatě jedním z vás. Také podporuji pouze ryze tradiční, správnou a chutnou českou rodinu sestávající z obvyklého složení muž+žena s dětskou přílohou. A nevadí mi ani, když budou mírně obézní.“

Svým vycvičeným čichem totiž mladší hlava saně zjistila, že lidé na venkově jsou čistí, lepší, dobře prorostlí a okamžitě připravení k snědku. Proti nim jsou ti ve městech zatvrdlí ve svých hloupých názorech, příliš liboví a liberálně šlachovití, prostě tuzí, a těm je nutné se postavit. Dlouhodobě je proto třeba zásadně rozdělovat národ na ty jedlé a nejedlé. Takový je zdravý dračí zákon. Samozřejmě po úspěšných volbách se dají po troškách přece jen nakonec pozřít všichni.