Doporučení ministrů zahraničí EU z 28. 2. udělit statut země - kandidáta EU Srbsku bylo přijato jednohlasné. Pevně věřím, že přijetí tohoto doporučení Evropskou radou bude pouhou formalitou.
Když si stěžuji na některé naše domácí potíže, pohlédne na mne můj belgický poradce někdy s údivem. A pak řekne, jak je to u nich doma. Taky to není ideální, ale některé věci mají už trochu vymakanější.
Když už nevědí kritici Evropské unie kudy kam, začnou prohlašovat, že ta Evropská unie jen giganticky přerozděluje, že peníze mají pěkně zůstat podnikatelům, že přerozdělované peníze se stejně rozkradou nebo rozdělí na hrozné blbosti. Připomíná mi to spolužáka Popeláka, který říkal, že jeho teta Máňa je hrozná kráva. Dala mu totiž pětikorunu. On si za ní koupil višně a zapil je limonádou. Pak ho rozbolelo břicho.
Podal jsem během plenárního zasedání ve Štrasburku písemnou interpelaci na členy Evropské komise Lászla Andora (Zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění) a Johanesse Hahna (Regionální politika).
Přímá volba prezidenta bude. Musím za sebe spolknout všechny teoretické i praktické námitky. Osmdesát sedm procent voličů si to přeje. V demokracii by to mělo stačit. Sociální demokracie přímou volbu podpoří jako svůj volební závazek. Ve sněmovně pro ni hlasovali všichni členové ČSSD a vysoká podpora se čeká i v senátním klubu.
Umění, jak přijít o evropské peníze, vláda ovládá skvěle: Stranou větší pozornosti informovaly Hospodářské noviny o změně pozice české vlády k rozpočtovému rámci Evropské unie na roky 2014-20. Nově prý česká vláda požaduje snížení rozpočtu až na hranici 0,8 % národního důchodu. Zároveň vláda neohroženě trvá na zachování kohezních fondů ve stejné výši jako v perspektivě minulé. Vláda si představuje, že k úsporám má dojít především v oblasti zemědělské politiky.
Čeští sociální demokraté stejně jako ti evropští (PES) považují fiskální smlouvu za zcela nedostatečnou reakci na krizovou hrozbu. Neřeší skutečný problém, kterým je zaměstnanost, výkonnost a růst, V tom se členové SD shodují s evropskými zelenými i liberály.
Je nepsanou zásadou, že za hranicemi máme nějak decentně být víc Češi než straníci. Domácí spory by měly ustoupit zájmu země a měli bychom táhnout za jeden provázek. Když mi poslal polský kolega Jacek Saryusz-Wolski z největší frakce Evropského parlamentu prosbu, abych se podepsal pod jeho výzvu, neváhal jsem. Jacek požadoval, aby se i ostatní země Eurozóny mohly účastnit schůzek zemí se společnou měnou. To, co požadovala Tuskova polská vláda, to, co chtěl veřejně český premiér Nečas.