Daně pro kus žvance

22. 09. 2007 | 12:49
Přečteno 33120 krát
Felix Holzmann začínal jeden svůj slavný monolog slovy: Na všeobecné přání jedné slečny, která právě odešla, vám budu vyprávět… Mne opakovaně vyzvali čtenář Radek podpořen paní Líný černý pes, abych se vyjádřil k článku jistého kolegy. Běžně nereaguji, ovšem když se v nabídce objevila odměna v podobě půlky domácí uzené šunky, nemohu odolat. Jinak bych popřel význam tržní motivace, který je obsahem mé profese.

Oč šlo? Kolega Kohout sepsal pro MFD optimistický článek, ve kterém srovnává data pohybu daňových sazeb a inkasa daní v ČR. Daňové sazby příjmových daní klesaly, ale výnosy těchto daní rostly. Tím kolega považuje za dokázanou Lafferovu křivku: Snižováním daní roste jejich výběr. Kdyby tomu tak bylo, udělal by mi obrovskou radost. A spoustě dalších ekonomů, protože prokázáním této pravdy by nám spadl kámen s osrdí. Kolega by dostal Nobelovu cenu a my bychom konečně měli nějakou ekonomickou jistotu.

Ekonomickou pravdu však nelze prokázat na příkladu jedné země a na datech z poměrně krátkého cyklu, navíc poznamenaného dvojí transformační krizí „vylepšujícími“ výsledky. Protože časové řady užívané kolegou Kohoutem začínají v roce 1999 a v druhém případě v roce 1993, nejsou k serióznímu srovnání zatím použitelné. Týkají se také pouze některých daní, a nezabývají se celkovou úrovní, resp. strukturou zdanění. Důkaz se tedy nekoná.

Fousatí ekonomové a zejména jejich vážený poddruh „ekonometři“ se tímto problémem zabývají už nějaké to desetiletí. Chtějí být slavní, získat tu Nobelovu cenu a s ní spojenou prémii. Pitvají čísla ostošest. Ale zatím nic. U nás existují z poslední doby dvě seriózní práce, které se věcí zabývají. Jednu napsal Ivan Šujan a druhou Vladimír Tomšík. Ani jednoho nelze podezřívat ze sympatií k vysokým daním. Renomovaný statistik Šujan svého času sklízel přátelské štulce za analýzy, které až příliš okatě chválily politiku Václava Klause. Teoretika Tomšíka pak právě Václav Klaus jmenoval do bankovní rady ČNB.

Oba autoři srovnávají široký objem zemí, Tomšík dokonce třicetileté období. Protože konstrukce daní a kombinace se sociálním pojištěním je v různých zemích různá, nelze užívat pro srovnání jednotlivé daně. To dokonce může vést až k bizardním výsledkům. (Tomšíkovi paradoxně vyšlo, že s vyšší korporátní daní je spojen vyšší růst). Oba autoři proto užívají složenou kvótu, což je podíl všech vybraných daní a pojištění na hrubém domácím produktu (HDP). Efekt změny daňového zatížení poměřují vyvolanou změnou hrubého domácího produktu. Z něj lze zpětně odvodit přínos pro výběr daní. Otázkou pak je, o kolik vzroste HDP, při změně složené kvóty o 1 %. Protože efekt má zpoždění několika let, nelze užít argument, že důsledek snížení daní je okamžitě kompenzován větším výnosem.

Zvolený přístup, stejně jako všechny ostatní, má samozřejmě vady na kráse. U zemí s nižší složenou daňovou kvótou se změna o procento projevuje silněji (je to výraznější relativní změna). Země s vyšší ekonomickou úrovní zase přirozeně rostou pomaleji a zároveň mívají i vyšší zdanění, takže změna kvóty o procento je relativně méně motivační. Čtenáře ovšem zajímají výsledky.

Vladimír Tomšík říká: „Podíváme-li se na vztah průměrné růstové výkonnosti zemí OECD a průměrné výše daňové kvóty za období 1971 až 2002, tak zjištěná korelace porovnávaného vztahu je nízká. Navíc tato závislost u neváženého průměru dat překvapivě naznačuje negativní vztah mezi růstovou výkonností země a výší její daňové kvóty.“

Tomšíkův závěr zní: „Jeden procentní bod daňové kvóty snižuje průměrný hospodářský růst o 0,06 procentního bodu HDP.“ Přeloženo do obyčejného jazyka: Klesne-li složená daňová kvóta z 34 % na 33 %, pak z každé odpuštěné koruny daní dostane stát zpátky 2 haléře. Podle analýzy Ivana Šujana činí rozdíl mezi takto vzdálenými sazbami daně asi 3 haléře. Závislost tu snad je, fiskální význam má minimální.

S analýzami českého a slovenského kolegy vcelku korespondují závěry ostatních studií. Podobné závěry nabízela i studie dělaná pro americkou administrativu. Někteří ekonomové tvrdí, že daně na růstu nemají podíl, resp. ho považují za zanedbatelný. Jiní uznávají souvislost zhruba v intencích výše uvedených studií. Ve světle těchto skutečností se Lafferova křivka jeví jako banalita: říká, že stoprocentní zdanění je demotivační a nulová sazba daně vede k nulovému daňovému příjmu. To znali už egyptští faraónové.

Přesto platí ekonomické pravidlo, že za jinak stejných okolností jsou lepší menší daně než větší. Pokud se ale okolnosti mění, což je náš reformní případ, musíme vážit, kolik změnou získáváme a co ztrácíme.


Odkazy na další prameny

Joseph E. Stiglitz, nositel Nobelovy ceny, ve své učebnici veřejných financí uvádí, že už dříve známé tvrzení o zvyšování daňových příjmů snížováním daňových sazeb, zpopularizoval v osmdesátých letech americký ekonom Artur Laffer. Stiglitz věc uzavírá s tím, že je to teoreticky možné, avšak o pravdivosti tohoto názoru není přesvědčivý důkaz. Učebnice je dostupná v českém překladu a uvedenou argumentaci naleznete na straně 179.

Congressional Budget Office vydal v roce 2005 zprávu "Analyzing the Economic and Budgetary Effects of a 10 Percent Cut in Income Tax Rates" Zpráva dospívá k názoru, že snížení příjmových daní o 10 procent může vést k stimulaci růstu zhruba o 1 procento. Tedy i úřad Bushovy administrativy říká podobné věci jako Slovák Šujan a Čech Tomšík. Šujan s Tomšíkem své studie publikovali dříve, takže určitě odtud neopisovali.

A konečně Martin Gardner, slavný vtipálek a fanda pseudovědy, užil skutečná data věhlasného statistika Stanfordovy univerzity Persi Warren Diaconise o padesáti letech vývoje USA. Zkonstruoval pak podle nich neo-lafferovu křivku. Ta má stejný průběh jen na samém počátku a na konci, v ostatních, tedy všech běžných případech, tvoří propletenec, kde je možno cokoli.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Jirka napsal(a):

Myslím, že každá daň má jinak úzký vztah k vývoji HDP a tedy vybraným penězům na daních. Zatímco vztah mezi daní z příjmu a růstem HDP je docela úzký. U jiných daní tomu tak být nemusí nebo zcela logický není. Proto se ani nedivím, že nemůžou najít nějaký vztah mezi složenou daňovou kvótou a vybranými penězi.
Ono tady tak ani nejde o výši daní. Já stejně jako většina podnikatelů bych raději ocenil snižování byrokracie, méně papírování, úředníků, efektivnější fungování státního aparátu, jednodušší a přehlednější daňový systém. A jestli pak bude daňová sazba 20 nebo 25% už mi bude šumafuk. Bohužel výše zmíněných cílů se nikdy nedočkám od socialistů, jejich zájmu je naopak byrokracii prohlubovat nebo ji aspoň udržovat na úrovni, kterou ekonomická situace země snese. Čím více lidí závislých na státu (lidé pobírající nejrůznější transfery, státní úředníci,...), tím lépe pro socialisty.
22. 09. 2007 | 13:19

Pavel Kohout napsal(a):

Pan Havel používá dvě oblíbené demagogické figury, které jsou pro inteligentnějšího čtenáře snadno prohlédnutelné. (1) Vložit oponentovi do úst něco, co neřekl, a pak ho roztrhat na kousky. (2) Když nejsou fakta, argumentovat uznávanou autoritou.

Ve svém článu z MF Dnes jsem poukázal na fakt, že daňové sazby daní z příjmu klesaly, zatímco výnosy těchto daní rostly, v souladu s hypotézou Lafferovy křivky.

To je prostě fakt, který Havel zkrátka popřít nemůže. Takže se snaží alespoň mlžit kolem dokola, což je docela zábavné. Argumentuje Tomšíkem a Šujanem, jejichž práce se zabývají něčím jiným, než daným tématem. Psal jsem o vztahu sazeb a inkasa, nikoli o vztahu sazeb a růstu. Havel předvádí různé tanečky a kotrmelce, ale mého centrálního tvrzení se ani nedotýká. Proč: protože nemá argumenty.

Nedostatek faktů řeší Havel odkazem na Stiglitze. To je něco jako názor, že země přece musí být středem vesmíru, když to přece tvrdily takové autority jako Aristoteles a Ptolemaios :-)))
22. 09. 2007 | 13:44

Vilém napsal(a):

Pan Kohout v úděsně demagogickém článku na závěr tvrdil, že Lafferova křivka byla potvrzena. Faktem je, že o její abstraktní existenci nemůže být pochyb, protože existence maxima daňových výnosů na úrovni zdanění pod 100% je nepochybným faktem.
Onen článek známého demagoga Kohouta však nepřinesl sebemenší důkaz, že by se ČR nacházela v té části křivky, kde lze snížením sazby dosáhnout zvýšení celkového výnosu.
22. 09. 2007 | 13:49

skeptik napsal(a):

No, "jirko", zajímalo by mě, jak se ta teze o zájmu socialistů prohlubovat byrokracii srovnává např. s výrazným růstem počtu státních úředníků v 90. letech (ODS jsou socialisté?) v porovnání s počty úředníků za komančů, s nárůstem počtu "lokálních" úředníků obecních a městských úřadů obvykle obsazených a vedených ODS atd. Také nevidím, že by současná koaliční, jistě ne socialistická, vláda zakládala "reformu" na změnách, o kterých mluvíte. Čili po pojmenování problému by bylo snad už konečně dobré se zabývat jeho skutečnou, nikoli rituální, příčinou - a ta bude asi jinde než v "socialistech".
22. 09. 2007 | 13:50

Pavel Kohout napsal(a):

Ještě jsem zapomněl podotknout, že empirický fakt, že nižší sazby vedly k vyššímu daňovému inkasu, vyvrací tvrzení "není pravda, že nižší sazby mohou vést k vyššímu výběru daní."

Jinými slovy, k vyvrácení hypotézy o neexistenci Lafferovy křivky stačí jeden empirický protipříklad.
22. 09. 2007 | 13:52

Englishman napsal(a):

Pane Havle, jestli za tohle dostanete půlku domácí uzené šunky, tak to byla velmi snadno vydělaná obživa. Gratuluji :-)

Jinak souhlasím s Jirkou. Různé daně mají různý dopad na motivaci podnikatelů a tudíž i na vývoj HDP. Vedle sazby daně jsou navíc důležité zákony, které určují výpočet základu daně, a jejich vymahatelnost. Pokud většinu své osobní spotřeby mohou podnikatelé ukrýt ve svých firmách, tak jsou motivováni úplně jinak, než když celou svoji spotřebu musí hradit třikrát zdaněnými penězi (korporátní daň, daň z příjmu a DPH). Jinými slovy: pokud ta jachta, kterou mám ukotvenou před domem, patří mé firmě, tak mě stála možná ani ne polovičku peněz oproti situaci, že bych si ji musel zaplatit ze svého. A stát ode mě dostal na daních v prvním případě třeba jen desetinu toho co v druhém případě.
22. 09. 2007 | 13:54

Englishman napsal(a):

Ad Pavel Kohout: Pozor na tu zatracenou češtinu. Větě 'empirický fakt, že nižší sazby vedly k vyššímu daňovému inkasu, vyvrací tvrzení "není pravda, že nižší sazby mohou vést k vyššímu výběru daní."' lze porozumět dvěma, právě opačnými způsoby. :-/
22. 09. 2007 | 13:58

Vilém napsal(a):

Pan Kohout argumentuje nekorektně. Uvedeným empirickým faktem by bylo vyvráceno pouze tvrzení, že po poklesu sazeb nemůže dojít k zvýšení výnosů.

Rozdíl je v tom, že může platit, že snížení sazeb nemůže vést ke zvýšení výnosů, a přesto může dojít vlivem jiných činitelů k zvýšení výnosu po poklesu sazby.
22. 09. 2007 | 14:00

kuapi napsal(a):

Je hezke, jak se ekonomove hadaji o "optimalnosti" danovych sazeb. Je uz ale nehezke, jak se o takovem tematu hadaji politikove. Neboli: z hlediska ekonomicke teorie jiste zajimava zalezitost, da se o ni popsat spousta papiru, avsak z hlediska politicke filosofie zcela podruzna otazka. I kdyby snizeni dani znamenalo mensi vyber do statni kasy, neznamena to, ze jde o spatny krok. Takove hodnoceni si vyzaduje eticke meritko, ktere v ekonomii jako takove nenalezneme. Levicovi ideologove ho hledaji v komunismu, socialismu, treti ceste, pravicovi ideologove ho hledaji v liberalismu, konservatismu, objektivismu.
Klidne si dovedu predstavit pravicove smyslejiciho ekonoma, ktery bude tvrdit, ze v dane situaci povede snizeni dani k nizsimu vyberu, stejne jako si dovedu predstavit levicove smyslejiciho ekonoma, ktery bude tvrdit, ze dojde k vyssimu vyberu. Ani jedno se ale jaksi nedeje... jakoby nam ekonomove ekonomii priohybavali. Pro pana Havla to plati 100%.

P.S.: Osobne rikam, ze snizeni vyberu penez do statni kasy nam muze dlouhodobe leda pomoci -- prinuti to konecne sahnout ke skutecne razantnim opatrenim a k opusteni sfer, ve kterych stat nema co delat.
22. 09. 2007 | 14:33

Pepek napsal(a):

To Kohout:
V tomto musím s panem Havlem souhlasit. Z matematického i ekonomického hlediska vaše argumentace vyznívá poněkud hloupě. Opravdu nelze něco vyvozovat z jedné křivky od roku 1999. Růst výběru daní rostl díky růstu HDP. A z jednoho průběhu je matematicky nemožné určit, jaký by byl výnos, pokud by se daňová zátěž neměnila. To snad ale víte, ne? :-)
22. 09. 2007 | 14:52

Jirka napsal(a):

to Pepek:
Dokázat vliv sazby daně na výbrané částce je dosti problematické, když závisí na dalších x věcech. Závěry z vývoje naší ekonomiky v letech 1999-2006, nejsou tak jednoznačné jako píše p.Kohout, ale na druhou stranu mu musím dát za pravdu, že vývoj se opravdu přesně odvíjel podle Lafferovy křivky. To je myslím to, co chtěl p. Kohout článkem říci. Pan Havel obviňuje p.Kohouta z demagogie a přitom se jí sám běžně dopouští. Stačí článek o Špidlovi, kde mu dává za pravdu, cituji: "že sociální transfery rozhodně nejsou brzdou konkurenceschopnosti. Právě naopak…" Jako "důkaz" uvádí tři Skandinávské země (Finsko, Švédsko, Norsko). Taktéž vyslovuje jednoznačný závěr, přitom okolnosti nejsou tak jednoznačné. Do konkurenceschopnosti mluví mnoho věcí a proti třem skandinávským zemím naopak stojí desítky zemí, kde jde vysoké přerozdělování ruku v ruce s neprosperitou a nekonkurenceschopností.
22. 09. 2007 | 15:23

Tomas napsal(a):

No to je pecka! Tak rádoby ekonomický odborník Pavel Kohout se tady vytáčí jak malej kluk, aby neuznal svoji argumentační porážku. Akorát se mi potvrdilo, že v dnešní mediální době stačí o sobě šířit image odborníka a znalce a člověk se jím stane. Fakt jsem se dobře pobavil:-)
22. 09. 2007 | 15:28

spectrumx napsal(a):

Možná by stálo za to si říct ještě jeden podstatný detail, týkající se tvrzení pana Kohouta: že totiž předpoklad vyššího daňového inkasa při nižší daňové sazbě (nebo složené daňové kvótě) zřejmě nemůže být tím účinným lékem na naše veřejné finance, který ordinuje nebo se alespoň před loňskými volbami snažila ordinovat ODS.
22. 09. 2007 | 15:28

spectrumx napsal(a):

To jest... že lepší inkaso nás nevytrhne - ve srovnání s vyšším výnosem.
22. 09. 2007 | 15:32

radek napsal(a):

Díky za odpověď pane docente.Mám z toho tak velikou radost, že vyzívám LČP, aby Vám předala celou část slíbené domácí šunky.

Přesto všechno se připojuji k mému oblíbenci panu Kohoutovi, který tvrdí, že s argumentací jste tancoval tak nějak okolo meridu věci.Ale s potěšením jsem zaznamenal,že už jste ochoten o této teorii alespoň diskutovat a to na vědecké bázi a né na politické, jak jsem si u Vás začal pomalu zvykat.
22. 09. 2007 | 16:16

radek napsal(a):

Ještě chci zdůraznit pro ostatní:
Pan P.K. vyvracel tvrzení, že po SNÍŽENÍ DANÍ MUSÍ NUTNĚ PŘIJÍT NIŽŠÍ INKASO. Vnímáte proboha ten rozdíl,proti tvrzení, které se mu snažíte podstrčit, že po SNÍŽENÍ DANÍ MUSÍ NUTNĚ PŘIJÍT ZVÝŠENÉ INKASO?

Také nic nepsal o provázanosti růstu HDP a celkové daň. zátěže!!!
22. 09. 2007 | 16:26

spectrumx napsal(a):

To Radek: Cituji Pavla Kohouta, dnes, 13:44: "Ve svém článu z MF Dnes jsem poukázal na fakt, že daňové sazby daní z příjmu klesaly, zatímco výnosy těchto daní rostly, v souladu s hypotézou Lafferovy křivky."
Anebo máme každý k dispozici jiný text?
22. 09. 2007 | 16:34

Vilém napsal(a):

To Radek
Pan Kohout přímo zde píše cosi o "že empirický fakt, že nižší sazby vedly k vyššímu daňovému inkasu ...".
I když nechám stranou, že tvrzení o tom, že nějaká veličina vede k změně jiné veličiny, nemůže být empirické, je z toho zřejmé, jaké je stanovisko pana Kohouta.
Tvrdí, že snížení sazeb vede k růstu celkového výběru, a přesně na toto tvrzení reaguje pan Havel a zcela správně ukazuje, že ho pan Kohout nedoložil.
22. 09. 2007 | 16:46

radek napsal(a):

spectrumx :
Máme stejný text.
On ale reagoval na častá tvrzení pana Sobotky i pana docenta Havla, že snížením daní se dostaneme do většího deficitu.Na těchto příkladech uvedl, že to takto být nemusí.
Jeden jediný příklad empiricky zjištěný, stačí přece k důkazu že svaté tvrzení socialistů " Nižší daň = nižší inkaso" neplatí . Nic víc, nic míň.
Lépe to už neumím vysvětlit.
22. 09. 2007 | 17:02

radek napsal(a):

Vilém:
Nic takového netvrdí. Seznamte se s Lafferovou křivkou, pořádně si přečtěte co tvrdí pan Kohout a pak zjistíte, že se mýlíte.
22. 09. 2007 | 17:05

George napsal(a):

Toto jsou fakta - když v r.1998 odcházel senátor ODS Salzmann z čela Komerční banky, měla tato banka ztrátu 9 miliard, sazba daně z příjmu tehdy byla tuším 35%, kolik asi tehdy zaplatila na daních?? Samozřejmě nic. Loni měla tatáž banka zisk cca 9 miliard, při podstatně nižší sazbě musela státu pár miliard do rozpočtu nasypat. Toto byl věrný obraz dvou ekonomik, té krachující v recesi za ODS a Klause a dnešní s růstem nad 6% díky ČSSD. Za Vaše tvrzení pane "ekonome" Kohoute, že nynější nižší sazby daní jsou příčinou vyššího výběru daní jako potvrzení lafferovy křivky by Vás měli urychleně zavřít do Bohnic a už Vám nedovolit psát stejné nesmysly do novin. Množství vybraných daní závisí v prvé a rozhodující řadě na kondici ekonomiky, od ní se odvíjí firemní zisky, růst mezd a zaměstnanosti vůbec podstatně zrychluje inkaso daně z příjmu fyzických osob atd atd a
nikoliv samotná daňová sazba. Nejde jen o příklad Komerční banky, stejné lze potvrdit i daty ostatních bank, ČEZU, Škody Auto porovnáním let 1999 a 2006.
22. 09. 2007 | 17:23

Vilém napsal(a):

To Radek
měl byste si radši uvážit, co sám tvrdíte.

Tvrzení "Nižší daň = nižší inkaso" samozřejmě empirickými fakty o zvýšení výběru daní PO snížení sazby nebyla vyvrácena, protože bylo vyvráceno pouze tvrzení "snížení sazby = snížení výnosu v dalším období".

Když se tak patláte v logickém obsahu tvrzení panů Havla a Kohouta, jistě Vám nebude činit problémy uvědomit si, že tato dvě tvrzení nejsou ekvivaletní a to druhé nikdo netvrdil, takže si ho pan Kohout může vyvracet, ale k tomu není třeba psát články, protože stačí pohled na tabulku.
22. 09. 2007 | 17:35

spectrumx napsal(a):

To Radek: Lafferovu křivku znám. Stejně tak jako notoricky známý příklad, který má ilustrovat její funkčnost v praxi, tedy Reaganovy daňové manévry na počátku osmdesátých let. Ani Reagan ani pan Kohout se svou analýzou ale nemají k dispozici relevantní časové rozmezí, na kterém by se dal ten efekt spolehlivě a tudíž korektně prokázat.
22. 09. 2007 | 17:36

Tom napsal(a):

Vážení,
každý trošku lepší ekonom dokáže uvést ta správná data ve spravných souvislostech tak, aby někoho neznalého přesvědčil skoro o čemkoliv. Pan Havel už tu několikrát předvedl nekorektní argumentaci.
Tentokrát pan Kohout dokazoval, že data za nějaké období neodporují teorii o Lafferově křivce. To je fakt. Se zbytkem jeho vývodů taky nesouhlasím, nazdají se mi být dost podložené.
Jinak, Lafferova křivka existovat musí(to vám klidně dokážu za pomocí vysokoškolské matematiky), jde jen o její přesný tvar a místo, kde má vrchol:)
Ještě pro ty, co tu zpochybňují schopnosti pana Kohouta: nejbohatší Čech, pan Kellner, velmi stál o to, aby pro něj pan Kohout dále pracoval. Myslíte si, že je tak hloupý aby stál o neschopného ekonoma? Ba ne, dobře ví, jak je pan Kohout dobrý.
22. 09. 2007 | 17:48

bigjirka napsal(a):

Divné dohadování. Z hlediska části statistiky, zvané testování hypotéz se zdá, že obě byly zamítnuty. Tedy že nelze prokázat ani to, ani to. Ostatně není nikde napsáno ani to, že stát by měl maximalizovat výběr daní. Stát dnes například vezme mé peníze a v rámci jakýchsi pobídek je přidělí konkurenci. Nad takovým nakládáním s daněmi zůstává rozum stát. Někteří si možná vzpomenou na můj nekomparabilní výpočet daňového zatížení. Vypočetl jsem, že od superhrubé mzdy až po nákup zboží s DPH jsem zatížen cca 53% zdanění a to se mi zdá mnoho. Přes palec myslím, že by to nemělo být více než 30-40%. Nebude-li náklad na stavbu dálnice dvojnásobný než v Německu, třeba by se to mohlo povést. Snižování byrokracie bylo zatím vždy velmi veselé. Z pracovníků z ministerstev byly vytvořeny CzechNěco (Trade, Tourist, Invest, Národní vzdělávací fond, CERMAT... o všech ani nevím.). To jsou panečku úspory, korunu ušetřím, dvě utratím, kamarádi si taky vydělají, všichni jsou zapojeni a nikdo neprodělá...
22. 09. 2007 | 17:50

bigjirka napsal(a):

A ty CzechNěco samozřejmě nejen spotřebovávají, ale ještě také přerozdělují naše peníze. Stát má být co nejštíhlejší, zato svěřené funkce má vykonávat pořádně, což nedělá. Rozbité silnice, legrační soudnictví, rozbité školství
22. 09. 2007 | 17:55

bigjirka napsal(a):

Co se týče daní, tak samozřejmě podnikání nejvíc dusí jednak podnikatelské daně, jednak dlouhé odepisování investic. To jsou druhy daní, které ovlivňují růst
22. 09. 2007 | 17:58

radek napsal(a):

spectrumx,Vilém:

Tvrzení: Při snížení daní nutně dojde, k snížení jejího výběru.
Najdeme případ (v praxi),že při snížení sazby daně došlo naopak ke zvýšení výběru,(viz. příklad p.Kohouta) pak je toto tvrzení nepravdivé. Období, neobdobí.

Lefferova teorie nikdy netvrdila, že snížením daní dojde k většímu výběru daní !!!!!

Ve zbytku souhlas s Tomem.
22. 09. 2007 | 18:04

Vilém napsal(a):

Pane Radku,
nemůžete libovolně měnit obsahy výroků v žádném směru.
Rozdíl je zde zřejmý a souvisí právě s přechodem na jiné časové období.
V něm (mezitím) totiž mohou působit jiné faktory (jako celkový růst HDP), které způsobí nárůst celkového výběru daní i přes to, že pokles sazby působí směrem k snížení celkového výběru.
Lafferova křivka pak je tvrzením o JEDNOM časovém období, proto jsou vývody založené na porovnání různých období prakticky bezcenné.
Jinak i já souhlasím s Tomem, resp. i s panem Kohoutem, pokud celý poněkud nesourodý článek chápeme jako pouhé tvrzení o tom, že došlo k snížení sazeb a růstu celkového výběru daní ;-).
22. 09. 2007 | 18:10

bigjirka napsal(a):

Závěr je jednoduchý: nadpoloviční daně jsou příliš vysoké :-)))
22. 09. 2007 | 18:19

iking napsal(a):

Osobně si myslím, že snížení přímých daní může za určitých okolností (stimulací celkové poptávky a nabídky) ekonomický růst podpořit. Avšak jde o to za jakou cenu - likvidací veřejného sektoru, což se opět, teď už negativně, projeví na spotřebě domácností.
Proto například slovinská pravicová vláda upustila od zavedení rovné daně, jelikož její náklady jasně převyšují její benefity.
http://www.cef-see.org/prog...
http://www.taxresearch.org....
22. 09. 2007 | 19:19

Karel napsal(a):

to Radek: Mohu se prosim od tebe dovědět, co říká Lefferova teorie? Dosud jsem si myslel, že mluví o nepřímé korelaci mezi daň. sazbami a daň. inkasem, což ty vyvracíš.

to Tom: Když je pan Kohout tak chytrej jak tvrdíš, tak proč věcně neargumentuje. Má tady dost prostoru.
22. 09. 2007 | 19:27

ok napsal(a):

No tak vida, už jsem "vědce" Havla naučil uvádět prameny. Socialistické školy ho to nenaučily, někdo to udělat musel. Doufám, že to příště zase nezapomene.
22. 09. 2007 | 19:48

Kadel napsal(a):

Vážený pane docente, tak jak je u Vás standartní, udeřil jste hřebík správně na hlavičku. Pan Kohout je skutečný demagog, který provádí tanečky v modrém kroji.Jediné co bych chtěl poznamenat k Vaší úvodní větě - reagovat na radka - na to sedí pouze všeobecně známé přirovnání - házet perly sviním.
22. 09. 2007 | 20:04

radek napsal(a):

Karel: Zcela jasně to tady popsal pan Tom i pan docent.

Lefferova křivka, je křivka (nikoliv parabola), která spojuje dva extrémy. Nulovou daň a 100% daň.
Dá se tedy takřka se 100% pravdivostí říci, že funkce popisující tuto křivku má rostoucí část a část kdy klesá. Zjednodušený model odpovídá parabole s maximem na 50 %.
Lafferova křivka tedy v žádném případě neříká, že snížením daní dojde k většímu výběru. Záleží na tom v kterém bodě křivky se nacházíte.

Víc pro Vás už nemohu udělat.
22. 09. 2007 | 20:52

Karel napsal(a):

to Radek: nicméně se doufám shodneme na tom, že jak pan docent na zveřejněných studiích ukazuje, prakticky nikde se tato teorie v dostatečně dlouhém období nepotvrdila. Příklad ČR, který uvádí rozumbrada Kohout, byl dán růstem ekonomiky a doprovodnými synergiemi
22. 09. 2007 | 21:10

bigjirka napsal(a):

Ne, Karle, na tom se neshodneme. Je-li spojitá křivka ve dvou koncových bodech nulová a jinde nenulová, někde lokální extrém mít musí. Otázkou může být praktická aplikace takovéto matematické věty v momentě, kdy vstupuje do hry časové rozlišení a další faktory, jejichž vliv na experiment není jasný. Shazování někoho přídomky "rozumbrada" či podobně v momentě, kdy sám o problematice vím kulový... no, máte důvod k zamyšlení nad sebou.
22. 09. 2007 | 21:55

radek napsal(a):

Prvopočátek byl v tom, že pan Sobotka i pan docent, tuto teorii ZCELA popírali.Bylo pro ně nepředstavitelné,že by něco takového mohlo nastat.
Pan Kohout ukázal, že existují příklady,které pro tuto teorii mluví.

Zdůvodňovat neplatnost této teorie růstem HDP nelze. Tento ukazatel je její součástí .
22. 09. 2007 | 22:09

Karel napsal(a):

to bigjirka: neřekl jsem nic jinýho než, že prakticky tato teorie nefunguje, jak nám krásně ukázal pan docent (teoreticky souhlasim, že nějaký vrchol daň. optimálního výnosu existuje - to je ale asi tak všechno, co s tim můžeme dělat, prakticky to prostě nefunguje). Že jsem tak smělý, vy si vysvětlujete tedy růst inkasa po poklesu daň. sazeb v ČR čím? Rád se od Vás nechám poučit.
22. 09. 2007 | 22:23

bigjirka napsal(a):

Možná právě tou Lafferovou křivkou :-) ale já nejsem Pýthie. Já si jen myslím, že nadpoloviční daně jsou příliš vysoké. Ani nemám dojem, že stát by měl maximalizovat výběr daní usazením na tom maximu. Těžko říct, kde přesně je, možná by se dala udělat nějaká simulace... ale to není můj šálek čaje. Daně snížit, zjednodušit uznatelné položky, urychlit odpisy. Počítače se v některých případech odepisují déle, než existují. V podnikání naštěstí rovná daň už je, patří i do daně z příjmu. Už v ní je vysoké přerozdělování.
22. 09. 2007 | 22:39

Tom napsal(a):

Karle,
Výrok je opravdu zajímavý. Na jednu stranu uznáváte, že existuje v souladu s teorií nějaká sazba daně, která maximalizuje daňové výnosy. Na druhou stranu říkáte, že toerie, která toto vyjadřuje, prakticky nefunguje. Aspoň tak Vám rozumím já. Není to divné? Nebo Vám nerozumím?
Jinak pan docent nám tady něco dokázal pouze zdánlivě - z článku nelze nic hodnověrně soudit, protože uvedených dat je málo. Navíc, jak už sem psal, vhodně postavená data podpoří jakoukoliv teorii.
22. 09. 2007 | 22:47

Tom napsal(a):

Promiňte,
samozřejmě:
Karle,
VÁŠ výrok....
22. 09. 2007 | 22:48

Karel napsal(a):

Těším se, až pan Kohout dokáže, že daně ( či daňové sazby) blížící se limitně k nule nám zaručí takřka nekonečně velké daňové inkaso.
22. 09. 2007 | 23:12

Goldenmann napsal(a):

Daň - již ne 15 ale 25 procent
Chystaná novela zákona o dani z nemovitostí, není nic jiného než socialistické přerozdělování a kupování si voličů černým bolševikem Kalouskem. Daně z nemovitostí drasticky porostou ve městech, protože proč by obecní erár této možnosti nevyužil? To se ale promítne do všech cen. Takže předvolební slib ODS - daň 15% dostává další trhlinu a lze již uvažovat o cca 25-ti %-tech. Jak se mohl stát bolševický pochopek Kalousek ministrem financí. Kalousek ven, ODS lže.
22. 09. 2007 | 23:25

spectrumx napsal(a):

Ať pojmenujeme tento efekt jakkoliv, nemusíme diskutovat o psychologicky logickém efektu snižování daní a s ním související korekci výnosu daně. Možná, že Laffer má pravdu s tvarem paraboly. Vtip je v tom, že zdaleka nevíme, jestli se dnes nacházíme více vpravo nebo právě na vrcjolu a tudíž nevíme, co nám přinese sbížení sazby. Naše složená daňová kvóta zdaleka není nejvyšší v Evropě a se systémem USA (s privátním zdravotním a soc. pojištěním) se můžeme velmi komplikovaně srovnávat. A ještě důležitá věc závěrem: Doufám, že nechcete zpochybnit, že Tlustého Modrá šance jednoznačně vycházela z efektu "snížení daňové sazby = zvýšení výnosu" !?! Zapomeňme na pravolevé floskule. Pokud se bude náš dluh veřejných financí blížit nule, klidně experimentujme s daňovou sazbou a výnosem. Pokud ale nevíme, jak se systém zachová, chováme se přinejmenším lehkovážně, pokud snižujeme sazby při biliónovém zadlužení.
22. 09. 2007 | 23:29

Tom napsal(a):

Karle,
kdo řekl, že sazba daně maximalizující daňové výnosy je nulová? Pokud takhle chápete Lafferovu křivku, tak se obávám, že
a) jste jí nikdy neviděl
b) jste jí nepochopil
22. 09. 2007 | 23:35

bigjirka napsal(a):

spektrumx - častěji zde říkám, že je třeba šetřit...
22. 09. 2007 | 23:58

Karel napsal(a):

to Tom: ten posledni komentář pod nickem Karel jsem nepsal já. Právě jsem se vrátil z práce, takže k Vaší připomínce. Někdy mi přijde, že jsem asi spad z Marsu.Pan docent tady jmenoval význačné ekonomy a analytiky, kteří se danou problematikou zabývali na konkrétních datech a platnost Lefferovy teorie v praxi nepotvrdili.Teoreticky určitě nějaký bod optimality daň.výnosů existuje, ale nikdy ho nikdo přesně neurčil a nevysvětlil a i ta proklínaná Lefferova teorie je na to krátká. Prostě nevim o čem se tady pořád bavíme.
23. 09. 2007 | 00:09

bigjirka napsal(a):

bavíme se o tom, že daně jsou příliš vysoké a nikdo s tím nic nedělá, ani ODS. Jen trošku ohýbá jinak daňovou křivku, což je v podstatě bezvýznamné, namísto toho, aby se šetřilo a neplýtvalo. Zneužívání nicků je hnusnej zvyk
23. 09. 2007 | 00:27

Vilém napsal(a):

Nezbytnou podmínkou potvrzení Lafferova efektu ve vztahu k reálným sazbám by byla situace, kdy při zvýšení sazby klesnou celkové výnosy daně.

Pokud vím, sazby daní byly v 70. letech 20. století v mnoha státech velmi vysoké, přitom se k tomuto stavu musely nějak dostat, protože počátkem 20. století byly poměrně nízké, a potom se dlouho zvyšovaly.

Nejsem odborníkem na fiskální historii, ale sotva lze předpokládat, že státy zvyšovaly sazby, ačkoli se jim tím bezprostředně snižovaly výnosy daní.

To považuji za podstatný protiargument proti tvrzení, že Lafferův platí při složených kvótách, které se v minulosti v Evropě vyskytovaly, a přitom šlo o zdanění vyšší než v současné ČR.
23. 09. 2007 | 00:46

radek napsal(a):

spectrumx:
S tímhle se už dá souhlasit.
Tlustý samozřejmě předpokládal, že jsme na "závětrné straně křivky". Jestli to tak je, to nedokáže říci asi nikdo.
Já osobně bych se v jejich kůži choval více politicky jak ekonomicky spravedlivě.
Zavedl část nejnutnějších nepopulárních opatření a vykompenzoval je snížením daní u nejnižších příjmových skupin.
Už to tady někdo zmínil, ale jsou závažnější problémy jak současný stav daní.
Rozbití energetických monopolů,privatizace zdravotních pojišťoven a zdravotnictví,reorganizace školství,státní správy a pod.Bez těchto kroků bude každá daňová reforma k ničemu, tak jak to bylo za p.Regana. Jediná, kdo do dotáhl včetně nepopulárních opatření byla Železná Lady.Ale k tomu je potřeba mít radši svoji zemi jak vlastní koryto.A takového nebo takovou ,budeme u nás hledat těžko.
23. 09. 2007 | 01:07

radek napsal(a):

Viléme, už to tady bylo řečeno asi 100*. Tak po 101.
Nikdo neví přesně, kde je bod zlomu. Navíc tento zlom bude odvislý od řadu faktorů. Bude různý pro různé národy,rasy,spol.zřízení a systémy a atd. Pokud si zapůjčíte např. Ekonomii od Samuelsona a Nordhause, tak ti popisují takový zlom někde kolem 70% zdanění.
Tím že při zvýšení daní vyberete více, nepopíráte tuto křivku.
23. 09. 2007 | 01:19

Vilém napsal(a):

Radku,
pokud zvýšení sazby a zvýšení výnosu nepopírá křivku (tedy o její abstraktní existenci nelze pochybovat, i když není důvod předpokládat právě jen jeden vrchol), snížení sazby a zvýšení výnosu ji nepotvrzuje, o zbylých kombinacích ovšem vůbec nemluvě, pak nemá naprosto žádnou cenu o empirických údajích mluvit.
Celou dobu se však bavíme (tedy pokud vůbec o něčem) o tom, zda ČR je na té straně, kde lze snížením sazeb zvýšit výnos. Za vlád ČSSD se kvóta zvyšovala, a přitom výnosy rostly. To znamená, že jsme na druhé straně. Samozřejmě v rámci velmi hrubého, nediferencovaného usuzování, které také odpovídá lehkému tónu článku pana Havla, zde jedině přiměřenému.
23. 09. 2007 | 01:33

Marty napsal(a):

Vilem: staci se podivat na priklad danovych optimalizacich. Dane v minulosti rostly, ale diky (nejen) nizke danove optimalizaci je podniky take platily. Dnes jsou vsak danove optimalizace masivni a vetsina statu se o snizeni dani minimalne snazi, protoze vysoke sazby z minulosti jsou jiz neudrzitelne.
23. 09. 2007 | 01:33

VDC napsal(a):

Havel na hrad! (Spilberk)
23. 09. 2007 | 02:51

Karel napsal(a):

To Tom
Reaguji na představy páně Kohoutovi a vy jste tu křivku již viděl? Společně s Tlustým? A kde je bod zlomu?
23. 09. 2007 | 06:23

Kurt napsal(a):

Vážení páni docenti, profesoři, magistři, slovutní magnificence, vynálezcové věcí patentních. Vaše diskuse o jedné neprokazatelné hypotéze mne jako přízemního ekonoma z praxe poněkud rozčiluje. Bavíte se o ničem. Jasné je pouze, že státní dluh roste, kvazi opatření současné vlády jsou jen přerozdělováním nikoliv řešením, šetřit na státní byrokracii, zbytečném přerozdělování, zamezit korupci a tunelováním se nezabývá nikdo. Viděl a vidím peníze nespravedlivě vydřené, tunelářům se přidává, lidem, kteří se starají o svoje nuzné bydlo je neschopná státní mašinerie schopná sedřít i tu poslední košili. Úředníci na MF stále vymýšlejí finty, když jsou nuceni snížit
lichvářské penále, aby opět vydřeli to svoje jen např. tím, že napřed se platí dluhy na penále, takže jistina se stále dál penalizuje a tak dále. Tomu se říká zvýšit daňový výnos při klesajících sazbách daní. Běžte se svou vědou vycpat. Dokud svou vědou nedonutíte státní úředníky, poslance, senátory, soudce, šetřit státní kasu, snížit všelijaké tunely a korupční aféry, spekulace s pozemky, do té doby je vaše věda jen vyhazováním státních peněz z kterých žijete.
23. 09. 2007 | 08:12

Ládik napsal(a):

Radkovi:¨
nerad vstupuji do debaty, ale v příspěvku 16:16 ve slově vyzívám se píše tvrdé y - učil jsem se to v ZDŠ.
23. 09. 2007 | 09:07

radek napsal(a):

Ládík:
Měl jsem podobný názor. Byl jsem ale přehlasován. Příště se už nedám.
23. 09. 2007 | 09:25

radek napsal(a):

Názory p.Kurta bych zdovolením připojil k těm mým.
23. 09. 2007 | 09:27

Český Vašek. napsal(a):

Kurte, souhlasím s Vámi. Nejsem ekonom a úspěšnost ekonomiky a řízení státu posuzuji podle toho, jak se mi žije a jaké podmínky mám pro práci. Zdá se mi (podle kouzel s devizovými kurzy), že světová ekonomická pravidla určuje někdo jiný pravděpodobně proto, že na to má (materielně i rozumově).
23. 09. 2007 | 09:35

Líný černý pes napsal(a):

to Radek a autor :
Ještě před důkladným pročtením diskuse prohlašuji, že oba pánové svou odměnu obdrží, zatím leží v láku (odměna, nikoli pan docent a Radek) a po pořádném proležení bude důkladně a řádně vyuzena. Poté oba dostanou v některé diskusi sdělení, že předmětná mlsota bude doručena na jimi stanovené místo (Radek sdělí, kam bude kořist zahrabána).
No a mně nezbývá, než pro sebe naložit ještě jednu šunku, jinak budu jen tiše výt do komína při uzení. Ale nelituji, moje teorie, že jídlem se nejlíp motivuje, se opět výrazně potvrdila. Všichni psi totiž vědí, že prát se s plným žaludkem je, s odpuštěním, blbost, po jídle se zmůže každý jen na nějak o mručení a vrčení.
23. 09. 2007 | 09:50

Líný černý pes napsal(a):

Pane docente, v popisu stanovených děl mi chybí jedna velmi podstatná informace – výpočet HDP se skutečně provádí ve všech zemích ze stejných podkladů (i v jedné zemi v průběhu času)? Nejsou jednotlivá čísla HDP kreslena tím, jak jsou stanovena. Přejmenuji-li položku nebo jí dám jiný obsah, může se mi přesunout do jiné kapitoly. Prostě „podklady, kolego, podklady“, jak říkal jeden profesor mojí Alma mater.
K tomu, že „stát dostane zpět z jedné koruny 0,2 haléře“ mám jen otázku – zbylých 0,98 Kč se poděj kam? Pokud si za ně ten, kdo je ušetřil, něco koupí, zaplatí z koupeného daň, pokud je investuje, zaplatí z investice daň, pokud je daruje, opět je zaplacena daň, takže ta částka není ztracena, jen v budoucnosti několikanásobně zdaněna, přinese nejen zisk „ušetřiteli“, ale i několikanásobný daňový příjem státu.
No jo, já vím, selský rozum obyčejného ekonomicky nevzdělaného psa.
23. 09. 2007 | 10:10

Líný černý pes napsal(a):

Mám pocit, že shora diskutující úspěšně pletou pojmy :
a) účinnost výběru daně (kolik osob zaplatí daň, bez přihlédnutí k výsledné částce)
b) částka vybrané daně (kolik peněz se vybere ceklem bez přihlédnutí k počtu osob, které zaplatily)
23. 09. 2007 | 10:32

Líný černý pes napsal(a):

to Englishman :
Oba pánové splnili podmínku pro udělení daru :
Radek vyvolal článek
Pan docent článek napsal.
Oba dostanou svůj díl šunky.
Poučení : příště lépe stanovit podmínky (úkol pro psa).
23. 09. 2007 | 10:34

bigjirka napsal(a):

Otázka je, nakolik se má maximalizovat výběr daní. To je přece volovina. Daně mají pouze pokrýt nejnutnější potřeby státu a je potřeba diskutovat o tom, které to jsou. Navíc složená daňová kvóta nevystihuje daně, které platím. Kdo onehdy počítal se mnou, dopočítal se: superhrubá mzda - 1socpoj a 2zdrpoj = hrubá mzda - daň - 2socpoj - 2zdrpoj = čistá mzda - DPH = cena nakoupeného produktu

a to ještě nepočítám cla a spotřební daně u některých produktů.

a toto mi vyšlo na 53%. Lafferova křivka bude mít asi extrém ještě poněkud výše - je to o tak nesmyslné výši daní, že daně již všechno zahubí.
23. 09. 2007 | 11:59

Pepek napsal(a):

Jirkovi:
1. Při poklesu daňové sazby roste v krátkodobém horizontu (a v našich podmínkách!) podíl: výběr daně/sazba daně. To si myslím nikdo nezpochybňuje. Je to logické, akorát je otázka jak moc a o tom píše Havel a také je otázka jaký to má přínos pro ekonomiku jako celek. Problém je v tom, že to co si kdysi nakreslil Laffer je sice celkem logické a očekávané, ale zatím se to nepodařilo empiricky dokázat. Pokud vám je to jasné, napište o tom vědecký článek a pokud budou vaše úvahy správné, máte nobelovku. Budete první, komu se to podaří. A že jich to zkoušelo. Je to totiž docela obtížné, máte poměrně rozsáhlou oblast k bádání, vzájemně propojenou, s velkým množstvím zpětných vazeb.

2. Pointa je i v tom, že nedokážeme zjistit, kolik by se vybralo na daních, kdyby se daňové sazby neměnily. Výběr daní třeba konkrétně v ČR totiž rostl nejen v letech, kdy se daňové sazby snižovaly, ale i v letech, kdy byly konstantní. A to souvisí nejen s růstem HDP a změnou sazeb, ale jak jak jste uvedl, na spoustě dalších vlivů. Proto není správné tvrdit, že výběr daní rostl "přesně dle Laffera", protože to není pravda, to by tam musela být patrná závislost na daňové sazbě a ta tam není. Opakuji, pokud ji tam vidíte, proveďte matematický důkaz správnosti vaší teorie a zveřejněte to. Mě je to totiž vychází jako statisticky neprůkazné.

3. Celé to komplikuje daňová optimalizace firem. Pokud víte, že příští rok budete mít nižší sazbu daně (DPPO), převedete část zisků do dalšího roku. Proto poslední rok vyšší sazby je výběr nižší a první rok, snížené sazby je výběr naopak vyšší. V další letech pak výběr daně samozřejmě zase klesne.

4. Skandinávské země jsou bohaté a prosperují. To je fakt. Rovněž je fakt, že země se střední daňovou zátěží (USA, Japonsko) jsou rovněž bohaté. Evropský kontinet má výsoké daně, nízkou kriminalitu a vyskoký životní standard. Afrika má naopak nízké daně, vysokou kriminalitu a nízkou životní úroveň. To je také fakt. Nejnižší daně jsou v těch nejchudších zemích světa. To je také fakt. Zkuste si najít na internetu nějaká data o vývoji HDP a jak jsou velké daně pro vybraných pár zemí na každém kontinentu a pak možná změníte názor. Třeba vám pak nebude připadat, že "desítky" evropských zemí s vysokou mírou přerozdělování trpí neprosperitou.
23. 09. 2007 | 12:25

Pepek napsal(a):

Ještě bych dodal, že si nemyslím, že vysoké daně vedou automaticky k prosperitě. Ale považuji za rozumné korigovat trochu "naivní" názory o tom, že snížíme-li daně, tak budeme bohatí. Tak jednoduché to není.
23. 09. 2007 | 12:31

bigjirka napsal(a):

Vážení přátelé, celé toto dohadování je poněkud scestné. Lafferova křivka musí platit, protože je-li v koncových bodech 0 a jinde nenula, musí někde být "bod zvratu" lokální extrém. Souhlasím s tím, že to pro praxi mnoho neznamená. Dopočetl jsem se ke výše uvedeným postupem, že jsem zdaněn 53% a to se mi zdá mnoho, mělo by to být podle mne tak maximálně 40%. Ta teorie o Lafferovi a podobně je na brdičku. Kdyby někdo podle tak chabých teoretických základů postavil třeba most, na shledanou v údolí :-)

Osobně vidím z této diskuse jediný rozumný výstup: opět se potvrdilo, že u her s nenulovým součtem se kooperace vyplatí.
Takže pánové Havel a radek protože kooperovali, dostanou od Líné černé psy po polovině šunky. Jistě nahlídnete, že jinak by dostali zesílený zápor.

Toho by si měly povšimnout obě naše hlavní strany. Zatím umí kooperovat jen na bázi jednotlivců, jedná-li se o nějaké šmé. Ale všimněte si, že Kubice neuspěl nějak moc ani u ODS, potíže má dál :-/....
23. 09. 2007 | 12:52

m&m napsal(a):

Je legrační, jak zde všichni hledají přímou souvislost mezi akcí a reakcí v situaci, kdy reakce (výběr daní) má za komplexní akcí (výše daní, struktura výběru + milion dalších proměnných) velké zpoždění. Pak si kdokoliv může dokázat cokoliv. Fakt je, že argumentace J.Havla je zde vyčerpávající a obrana útokem od P.Kohouta (byl-li to on) neuvěřitelně slabá. Doporučoval bych mu také nastudovat něco o zpoždění zpětných vazb v systému. Jinak může stěží tvrdit, že něco z toho, co popsal podporuje Lafferovu křivku.
23. 09. 2007 | 13:28

m&m napsal(a):

radek: Tak už víte, co je složená daňová kvóta? ;-)
23. 09. 2007 | 13:30

radek napsal(a):

m&m: Nechci se tady stavět do role odborníka na ekonomii, ale co je SDK, jsem alespoň v hrubých rysech věděl. Co jsem nevěděl, je metodika jejího výpočtu.Panu bigjirkovi vyšla hrubým výpočtem 53% mě asi 42%.Pan docent uvedl tento parametr jako důkaz našeho malého zdanění a nám to prostě nesedělo s naší realitou. Proto jsme hledali, kde je ten rozdíl.To jak to vysvětlovali ostatní diskutující mi připadlo na úrovni přibližně mých znalostí-tedy nedostatečně. Při letmém pohledu na tuto problematiku jsem zjistil, že je to na dlouhé krmení. Šunka sice už došla, přesto bych uvítal,kdyby někdo od fochu (třeba p.Kohout nebo pan docent Havel)se k tomu mohli vyjádřit.

Chci vědět (bez dlouhého studia) nakolik má tento parametr vypovídací schopnost o mém konkrétním zdanění a co případně tento parametr dokáže zkreslit.
(Apeluji na Vaše silně vyvinuté sociální cítění a udělejte taky jednou něco zadarmo)
23. 09. 2007 | 14:17

bigjirka napsal(a):

radku, já jsem metodiku popsal. není to "složená daňová kvóta" podle definice, je to linka peněz od superhrubé mzdy až k zakoupení zboží, které je zatíženo DPH. Myslím, že ne rozíl od sdružené daňové kvóty to vypovídá něco o mém zdanění.
23. 09. 2007 | 14:50

waiders napsal(a):

a není hlavní problém někde jinde? snížit daně chceme nejen proto, abYchom platili méně, ale také proto, aby stát měl méně peněz, tzn. chceme příjem státu SNÍŽIT.
23. 09. 2007 | 15:00

Jirka napsal(a):

K druhemu prispevku pana Kohouta:
"nižší sazby vedly k vyššímu daňovému inkasu" neni empiricky fakt. Empiricky fakt je napriklad "po snizeni sazeb vzrostlo daňovému inkasu". To prvni je mozna pravda, ale urcite to neni empiricky fakt.

Prominte, ale pokud si pletete naslednost a kauzalitu, tak budu urcite vic verit Stiglitzovi nez vam.
23. 09. 2007 | 15:29

bigjirka napsal(a):

samozřejmě, že jeko liberálové chceme příjem státu snížit. aby naše dálnice nastála dvakrát tolik co německá a aby stát z mých daní nepodporoval mou konkurenci. a osoby práce se štítící.
23. 09. 2007 | 16:37

EC napsal(a):

Pan Havel micha jablka s hruskami. Lafferova krivka je o pomeru danove sazby ku mnozstvi vybranych penez. Tak proc k sakru se skoro cely clanek zabyva pomerem slozene danove kvoty k hospodarskemu rustu?!
Tohle je vedecky pristup? Tohle je spise sebezmesnovani.
23. 09. 2007 | 16:55

bigjirka napsal(a):

Ekonomika je vůbec divná věda. Definuje všelijaké divné koeficienty, které málo vypovídají o skutečnosti - viz složená daňová kvóta a skuteční zdanění jednotlivce nebo firmy. Některé z těch koeficientů lze dokonce vylepšit životem na dluh.

Myslím, že jak už jsem napsal, článek dokazuje jednu jedinou věc, že u her s nenulovým součtem se kooperace vyplácí. radek a výjimečně kooperující docent dostanou zvenčí hry, od Líné černé psy šunku! Šunka je dobrá a apolitická.
23. 09. 2007 | 18:54

spectrumx napsal(a):

To EC: Milý pane, zkuste si tu stať znovu přečíst. Mimochodem se tam dočtete, proč není možné v mezinárodním měřítku jednoduše srovnávat sazby DPFO a DPPO s jejich inkasem a výnosy a proč se tudíž analyzuje složená daňová kvóta, daňový výnos a pojištění a jeho podíl na HDP.
Cituji:"...Efekt změny daňového zatížení poměřují vyvolanou změnou hrubého domácího produktu. Z něj lze zpětně odvodit přínos pro výběr daní."
23. 09. 2007 | 19:25

Vilém napsal(a):

Nelze ovšem proti převládajícímu ideologickému hledisku ekonomů nenamítnout, že pokles zdanění pod určitou mez vede k snížení ekonomického růstu.

Jak je to možné? Bigjirka zde například propaguje ukončení podpor "osobám práce se štítícím", což je komunistické označení pro povaleče, jenže to ve skutečnosti znamená redukci sociálních výdajů všeobecně a tím poškození lidského kapitálu, který je základním motorem ekonomického růstu. Zde je na místě dát za pravdu historikovi Špidlovi proti všem dogmatikům, kteří si lehkomyslně zahrávají s lidskými zdroji společnosti.
23. 09. 2007 | 19:58

bigjirka napsal(a):

Snížení podpor osobám práce se štítícím - povalečům, na 1000kcal denně v naturáliích lidský kapitál nepoškozuje, protože oni kapitálem nejsou, nejsou ani žádným lidským zdrojem. První věta je nelogická a ničím neprokazatelná.
23. 09. 2007 | 20:08

bigjirka napsal(a):

spektrumx - nějak vám nerozumím. podle mého výpočtu jsem zdaněn 53% a to se mi zdá moc. Složená daňová kvóta je jakési makroekonomické číslo, které je sice možná srovnatelné, jenže nevypovídající nic o mém zdanění
23. 09. 2007 | 20:10

František napsal(a):

Pane Havle,
nejdříve jsem vůbec nechápal význam Lafferovy křivky, ale současná doba mi otevřela oči. Ve škole jsme ji brali jen okrajově. Kdybych u zkoušky zakreslil osy a křivku, popřípadě řekl, že stejného výběru daní lze dosáhnou při různých daňových sazbách a věděl něco o zakázané zóně tak je Ečko v kapse. Proto mne překvapila současná bouřlivá diskuse o tomto fenoménu. Co mne fascinuje je pravicový expert, který křičí, že pokud snížíme daňovou sazbu, zvýší se výběr daní. Je to pro mne naprosto nepochopitelné, jelikož nechápu, proč je tak důležité vybrat na danich co nejvíce. Můj selský rozum mi říká, že bychom se měli nejdříve dohodnout na tom, co je výhodné financovat společně, sečíst to a vybrat na to daně. Né více než potřebujeme. Většinou se vrchol Lafferovy křivky kreslí někde kolem 60 %, kam se s výši sazby nedostane a tak nemá cenu se Lafferovou křivkou zabývat.
Přesto mne tato debata přivedla na myšlenku jak prakticky Lafferovu křivku využít. Pro mne slouží k tomu, abych poznal ekonomického blba. To je člověka, který je touto křivkou fascinován a přikládá ji velký význam. Tím nemyslím Vás, Vy jste jen reagoval na někoho jiného. Podotýkám, že se ekonomií prakticky nezabývám, makroekonomií už vůbec ne, tak prosím kritiky o shovívavost.
23. 09. 2007 | 20:58

Vilém napsal(a):

Je to divné, ale už jednou komunisté povaleče vyvlastnili, a ono to nevedlo k růstu HDP, takže různé kolektivizačně - hladomorné experimnety jsou pravdpěodobně cestou k ekonomické stagnaci.

Osobně jsem ovšem toho názoru, že nízké zdanění umožní nečinnost až příliš velkému počtu majetných lidí a tím sníží ekonomickou aktivitu a povede. Výsledky Skandinávie ukazují, že při vysokém zdanění nakonec podnikatel vyprodukuje víc.
23. 09. 2007 | 21:03

bigjirka napsal(a):

Františku, :-)
Viléme, nevím kdo kdy vyvlastnil povaleče, to přece nelze? Jak byste vyvlastnil něco, co není? Jste trošku závistivý podivín - domníváte se, že majetní lidé nepracují... Přiznám se, že osobně nikoho, kdo by nepracoval, protože už nemusí, neznám.

Také nechápu, proč fandíte tomu, aby dálnice u nás stála víc než v Německu. Nechápu, proč fandíte tomu, aby řada lidí pohodlně žila ze sociálních dávek. Nechápu, proč fandíte tomu, že můj konkurent dostane podporu vytvořenou z mých daní (nebo alespoň zakázku, realizující předmět podpory). A stát má tedy být jakýmsi otrokářem podnikatelů? Nějak v tom vašem pojetí příliš převládá demokracie nad svobodou. Až jakýsi leninismus vyčuhuje: stát je organizované násilí.
23. 09. 2007 | 21:25

Vilém napsal(a):

To bigjirka
Jen jsem kritizoval jednostranné ekonomické pohledy na růst HDP.

Při historickém pohledu se ukáže, že v Evropě rostl HDP nejvíc v době vysokého zdanění v 60. letech.

Pak je zde otázka devastace lidských zdrojů. Slovensko dnes žebrá v Evropě o peníze na Romy, ale tu situaci si přivodilo samo svými úsporami - nevím, zda Evropa bude vzniklou situaci sanovat.

Máme taky otázku, proč by mělo snížení zdanění vyvolat víc ekonomické aktivity, jak dogmaticky tvrdí ekonomové včetně docenta Havla.

Pokles zdanění pod určitou míru už vede asi spíš k rozkladu a stagnaci.
Navrhuji hypotézu Špidlovy křivky, která by tvrdila, že existuje daňová sazba optimální pro růst HDP ;-).
23. 09. 2007 | 21:36

bigjirka napsal(a):

Viléme, nemůžete devastovat zdroj, který zdrojem není. Ohledně HDP není zdanění jediným parametrem. Zadlužování rovněž HDP zvyšuje. V podnikání je zcela zřejmé, že daně podnikání dusí. Dlouhá doba odpisů podnikání dusí. Jakým způsobem zvyšuje HDP rozhazování dávek mezi nemakačenky, nechápu. Na mé otázky nereagujete vůbec. Samozřejmě, že nižší zdanění vyvolává větší ekonomickou aktivitu. Je toho míň k rozkradení ve veřejných fondech a peníze zůstanou ve slušném podnikání. Nikdo vám nebrání v tvorbě Špidlovy křivky (i když... k mému sousedovi chodí tajná policie a bije ho, aby mu zabránila v dokončení Perpetisu. Ten ještě potřebuje drobná vylepšení a snížení tření, zatím se zastavuje během půl otáčky).
23. 09. 2007 | 21:49

radek napsal(a):

Domnívám se, že Lefferova křivka je silně psychologickou záležitostí a proto je nutné pro ekonometry nezahrnovat do výpočtu jenom čísla, ale i ostatní parametry.
Např. když měření použijete na Rómech, bude Lafferova křivka kopírovat osu X.
Když to samé provedete s Japoncema, bude se nejspíš tato křivka podobat trhacímu diagramu křehkého materiálu.
Když bude vláda rozumě hospodařit s daněma a trestat nemakačenky, bude se vrchol křivky posouvat silně do prava.
Pokud se ale uplatkářství stane národním sportem, pokud budeme svědky spousty zmanipulovaných výběrových řízení, nebo mistr úplatkářů Rath nám bude vykládat o nutnosti sociálního cítění, pak moje ochota platit daně se rovná takřka nule.
Z výše uvedeného předpokládám, že vrchol Lefferovi křivky u nás je někde okolo 30%. (A to jsem dneska optimisticky naladěn)
23. 09. 2007 | 22:08

Vilém napsal(a):

Milý bigjirko,
Nechápu, proč mi vůbec kladete zavádějící otázky typu "proč podporuji dvojnásobné náklady na dálnice". Na to pak nelze odpovídat, když presupozice je nepravdivá.

A odpovídat, že je něco samozřejmé, na otázku, proč nižší zdanění vyvolá ekonomickou aktivitu, je jasně nedostatečné.

Pokud někdo zdevastuje lidské zdroje, nechá vyrůst generaci kriminálníků, pak promrhal ekonomický potenciál, jako Slovensko v případě Romů.

Matematicky je zřejmé, že nějaké optimální zdanění pro růst HDP existuje, a věcně jistě nejde o nulu, protože by se zhroutily společenské instituce a ekonomika by poklesla. Zbytek je empirickou otázkou nalezení nějakých parametrů kvůli zjištění, zda ČR již dnes není pod potřebnou SDK, takže její snížení povede k snížení růstu.

Nelze vycházet z triviálního hlediska jednoho podnikatele, například ochrana kvality vody jistě někomu brání v podnikání, ale díky tomu se lidé neotráví.
23. 09. 2007 | 22:16

radek napsal(a):

Přečetl jsem si Váš blog ještě jednou v klidu a musím uznat, že byl napsán dobře a jestli jsem to dobře pochopil, tak i smiřlivě směrem k této teorii.Ani já ji neberu jako použitelnou v praxi. Pouze se mi nelíbilo prohlašovaní představitelů ČSSD, že zvýšený výběr daní po poklesu daňové zátěže je pitomost.
To jak to dopadne, ví jenom Pán Bůh.(A možná Vy)
23. 09. 2007 | 22:21

bigjirka napsal(a):

Viléme, pokud mi chcete vyložit, že mám-li víc peněz v podnikové kase, škodí to mému podnikání, pak nevím, co vám odpovědět. Říkáte-li, že zdanění je malé a jste přitom jako individuum zdaněn cca 53% (pokud máte nějakých 30brutto), nerozumím Vám.

Nerozumím ani úvaze, že deklasované živly jsou lidským zdrojem. Je třeba výrazně snížit dávky, aby se začali zajímat, jak z toho ven. A těm aktivovaným pak pomáhat.

Ano, nesmyslně nízké daně jsou cestou do pekel (tj daně třeba 10%). Nadpoloviční zdanění je zločin proti svobodě. Jestliže "moudrý stát" rozhoduje o nadpoloviční většině našich příjmů, je čas na revoluci.
23. 09. 2007 | 22:34

alena-m napsal(a):

-ja souhlasim s uvahou -Vilema-
naprosto vystizne a jasne, neni
k tomu co dodat!
23. 09. 2007 | 23:28

Vilém napsal(a):

Bigjirko,
neuváděl jsem, že se Vám při vyšším zdanění povede lépe. To z pohledu HDP není podstatné. Podstatné je, zda se po snížení daní Vaše pozice zlepší víc než se zhorší pozice toho, kdo ty prostředky nedostane.
Nemám samozřejmě na mysli Vás osobně, ale celé vrstvy osob činných v ekonomice.
Zejména u zaměstnanců s velmi vysokými příjmy nelze očekávat nějaké zásadní zvýšení produktivity jen proto, že jim zůstane vyšší čistý příjem, zato se nedostane na školy, sociální programy atd., takže ekonomika přijde o značné prostředky. Sám jsem před asi pěti lety nemohl dostudovat programování, protože jsem nemohl dojíždět do Prahy. Nelituji toho, vystudoval jsem filosofický obor a jsem dnes rád, ale přeci jen pro stát to znamená asi třetinové příjmy z daní, protože se z ekonomického hlediska poflakuji jako překladatel na volné noze.
Devastace v mnohem horší podobě platí pro bezdomovce, děti, které doma nemají ani PC, atd., atd. To všechno jsou důsledky ušetřených daní, které si třeba manažeři pak užijí na zájezdech, ze kterých se do ekonomiky nic nevrátí.
Tak se vyrobí deklasované živly, které samozřejmě UŽ NEJSOU lidským zdrojem, ale jsou zdrojem trvalých škod pro ekonomiku i společnost.

Proto si myslím, že snížení daní může být i škodlivé. Přitom samozřejmě nemám sebemenší úmysl tvrdit, že ČR v takové pozici je.
24. 09. 2007 | 00:47

Martin napsal(a):

Nepamatuju si bohuzel jaky institut to provadel, ale asi pred pul rokem byla studie - ohledne stredni a vychodni evropy, ze ktere vychazel jasny zaver, neni prokazano, ze snizeni dani znamena vetsi vynosy, protoze ve vsech zemich kde se dane snizily se zaroven vyrazne zprisnil vyber dani.
24. 09. 2007 | 03:28

Martin napsal(a):

A pan Kohout ve sve reakci jako vzdy dokazal, ze je mozna vsim moznym, ale ekonomem nebo autoritou ani nahodou. On si nevsiml ani v clanku pana Havla teto formulace "Efekt změny daňového zatížení poměřují vyvolanou změnou hrubého domácího produktu. Z něj lze zpětně odvodit přínos pro výběr daní." A ta dost jasne vysvetluje proc ty studie ve vztahu k pane Kohoutovym nesmyslum uvedl.

A o panu Kohoutovi si uz davno myslim sve, kdyz pred par lety posuzoval Cinu a jeji rust HDP podle akcioveho trhu - ktery tam byl a stale je minimalni v pomeru k HDP. A navic vestil, jak na tom cinska burza je spatne a bude jeste hur. To vestil zhruba ctvrt roku pred zatim neukoncenym nekolikaletym rustem cinske burzy. :)
24. 09. 2007 | 03:36

SuP napsal(a):

Tyhle debaty jsou nanic. Pan Havel vypustí balónek a sleduje, jak se vyvíjí nálada obyvatelstva směrem k možnosti zvýšit daně z příjmu, kdyby se oranžová parta zase dostala k moci. O nic jiného jít nemůže, protože tady sice ochotně polemizujete, rozumíte tomu jen někdo a nikdo shora Vás neposlouchá, ani nebere vážně.
Vy si tady rozdělujete daně z příjmu 15% nejbohatších lidí a je vám úplně jedno, že 60% skoro žádné daně z příjmu neplatí, protože za ně je platí podnik. Přitom největší problém je, že je tu tak velké procento lidí s podprůměrným příjmem. Ten se ale nedá zvýšit jen tím, že se bude platit víc za stejnou práci, která je dnes už i tak drahá.
musí se pracovat víc a efektivněji, jinak tu Evropu stejně nedoženeme. Budeme tu platit Eurem a mít tak nízkej kurs, že si k nám východní Němci budou jezdit nakupovat. A vy mezitím budete řešit L-křivky a komu ještě vzít peníze.
24. 09. 2007 | 08:47

Vojta napsal(a):

Pavel Kohout napsal(a):
Jinými slovy, k vyvrácení hypotézy o neexistenci Lafferovy křivky stačí jeden empirický protipříklad.

To je slovo ekonoma! Jeden příklad stačí! WOO! Globálně to sice může být naprostá demagogie, ale pokud máte jeden příklad s efekty na hranici statistické odchylky tak to stačí! Co by na to asi rekl Vas otec?
24. 09. 2007 | 09:55

Marty napsal(a):

Martin: ted jeste nejak dokazat, ze zprisneni vyberu dani dokaze vykompenzovat jejich razantni snizeni.

Dlouhodobym investicim na cinske burze bych se obloukem vyhybal. Jednoho dne bude muset Cina platit ucty a udajum o tamni ekonomice, kterymi nas zasobu tamni komunisticka partaj, bych rozhodne neveril.
24. 09. 2007 | 10:03

Pepa 3 napsal(a):

Pro SuP: Až do Vašeho vstupu byla diskuze celkem věcná a zajímavá. Je vidět, že jste ji vůbec nečetl a svůj příspěvek jste napsal stejně, jako veškeré své jiné příspěvky - z pozice nenávistného odpůrce "oranžové oarty". Jen tak mmimochodem: Vámi uváděných 60 % lidí daně platí ze svého hrubého příjmu, podnik je za ně neplatí, ale odvádí. (Proto u této skupiny neexistují daňové úniky.)
24. 09. 2007 | 10:09

neo napsal(a):

Pane Havle,
snažíte se popřít nepopiratelný fakt.
Pan Kohout v článku uvedl, že i při snižování daní lze docílit vyššího výběru a tím dokazuje existenci Lafferovy křivky. Já Vám dokážu zcela jednoduše, že existuje.

Vezmeme 4 body % sazby.

20% 50% 75% 100%.

podle Vás (popíráte Lafferovu křivku) by při dani 100% byl tedy nejvyšší výběr ....logicky je to ale nesmysl.Nebo si opravdu myslíte, že ano?
24. 09. 2007 | 10:18

Hobart napsal(a):

Fascinuje mě to, my se snažíme o VYŠŠÍ DAŇOVÝ VÝNOS!!! My chceme cpát státu ty největší možný prachy! Vydělávat víc, chceme proto, abychom mohli víc odvádět! Makroekonomie a ekonometrie jsou nástroje dělání debilů z lidí, kteří se snaží selským rozumem proniknout do blábolů politika na obrazovce.

Fakt je, že je mi úplně jedno, kolik stát vybere, zajímá mne, kolik mi sebere.

BTW: Lafferovu křivku podporuje např. i Beckerova teorie racionálního zločince (v situaci, kdy je "krácení daně" považováno za zločin a postihováno).
24. 09. 2007 | 11:04

SuP napsal(a):

Pepa 3 -
právě proto, že četl, tak to říkám. Diskuse je zajímavá, ale ne věcná.
A jaký je rozdíl mezi placením a odváděním daně, když ty peníze zaměstnanec vůbec nedostane do ruky?
A u kterých skupin existují daňové úniky, aniž by to bylo trestné?
24. 09. 2007 | 11:21

Líný černý pes napsal(a):

to Radek a Jiří Havel:
Ve čtvrtek bude ŠUNKA. Dejte zprávu na e.mail, kam má být doručena.
24. 09. 2007 | 11:22

Pepa 3 napsal(a):

To SuP: Rozdíl je v tom, že do statistik průměrných mezd v celé republice se započítává hrubá mzda včetně následně sražených daní (ať již ve veřejné či podnikatelské sféře). Vůbec nepochybuji o tom, že daňové úniky jsou trestné. Předpokládám ale, že ani Vy nepochybujete o tom, že v podnikatelské sféře existují. Co myslíte, dělají všichni číšníci a prodavači za minimální mzdy? Slyšel jste někdy o práci na černo? Z čeho ji tito zaměstnavatelé platí?
24. 09. 2007 | 12:18

spectrumx napsal(a):

To SuP: Milý pane, už u jiného blogu jsem sio všiml, že vaříte své argumenty z vody a tipoval bych, že budete středoškolský student, který zatím možná pochytil rozumy o "oranžové partě", ale faktické fungování světa okolo vám v té ideologické mlze zůstává zatím utajeno. Rozdíl mezi placením a odváděním je asi ten, jako když za vás nákup v obchodě zaplatí váš soused nebo ho zaplatíte svojí kreditkou. Peníze jste ani jednou nedržel v ruce. V prvním případě šli ale z cizí kapsy, ve druhém z té vaší, jen ne hotovostně. Prosím, neplácejte nesmysly. Věcná diskuze s rozumnými lidmi, kteří mají třeba úplně opačný názor, může být velmi zajímavá. Jenže vy ani zjevně mimochodem nevíte, co to znamená "věcná". Skočte si spíš do školy.
24. 09. 2007 | 12:20

Karl von Bahnhof napsal(a):

spectrumx:

takže odvody které za mě platí zaměstnavatel nejdou z mé kapsy?:)
24. 09. 2007 | 12:38

SuP napsal(a):

spectrumx -
peníze šly - to se učí ve škole. Váš příměr kulhá, neb bezhotovostním převodem jdou peníze z MÉHO konta. Odváděním nebo též "placením za" se převádějí peníze, které mi tudíž na konto nikdy nepřijdou, nicméně BYLY na kontě mého zaměstnavatele.
24. 09. 2007 | 12:46

SuP napsal(a):

spectrumx -
ještě dodatek. Oranžová parta mi neleží v žaludku kvůli tanečkům kolem daní z příjmu, ale pro svou absolutní neochotu spolupracovat na změnách, které je potřeba udělat. A řeči o úloze opozice si rovnou nechte.
24. 09. 2007 | 12:58

Z oranžové party napsal(a):

To Sup: Máte krátkou paměť, příteli. Cožpak Vy si nepamatujete na čtyřletou ochotu (2002-2006) Vaší milované ODS podílet se s vládou na změnách? Myslím, že tomu Vlasta říkal nulová tolerance, nebo tak nějak... Možná jste ale v té době měl ještě jiné starosti a když jsme u toho které ty změny, na kterých se podle vás nechce podílet "oranžová parta", je potřeba udělat? A proč je potřeba je udělat? Myslíte snad školné, poplatky u lékaře, naprosto asociální rovnou daň atd. Děkuji, takové "změny" opravdu nechci. Ale myslím, že třeba milionářská daň by se hodila... :-)
24. 09. 2007 | 15:33

spectrumx napsal(a):

Popořadě:
To Karl von Bahnhof: Odvody, které za vás platí zaměstnavatel nejsou daně, ale zdravotní a sociální pojištění. Zatím tu byla řeč o přímých daních.

To SuP: Vaše teorie o tom, že to "nikdy nebyly vaše peníze" je hezká, ale demagogická. Samozřejmě, že některé transfery fungují tak, že se ke "svým" penězům v podstatě nedostanete. I ty daně jsou "vaše" peníze... a za ně chodíte po "vašem" chodníku a večer vam za ně "ZADARMO" svítí pouliční lampy... Proboha přestaňte se tvářit, že všechny odvedené daně jsou vyhozené peníze. Jste svobodní. Zvedněte zadek, odstěhujte se kamkoliv chcete. Třeba do Zambie. Můžete vydělávat a neplatit žádné daně. A taky si můžete užívat toho životního standardu, který v zemích s nulovými daněmi výrazně převyšuje standard na který je zvyklá daněmi "zpuchřelá" Evropa. Nebo že bych se někde spletl?
24. 09. 2007 | 18:05

Líný černý pes napsal(a):

ŠUNKA pánové, hlaste se.
24. 09. 2007 | 20:27

SuP napsal(a):

Kepstrumx z oranžové party -
vy se chcete zkrátka hádat.Já daně nezpochybňuju, daně platím a napsal jsem, že ty vaše debaty o nich jsou nanic.Tak si to laskavě přečtěte, když mi chcete za každou cenu oponovat.
Nepochopil jsem, v čem je pro vás důležité, kolik peněz máte napsáno na pásce, když je vůbec do ruky nedostanete?
A co se týká nulové tolerance ODS tak jsem nikde neříkal, že to tenkrát bylo v pořádku, nicméně většinou šlo o postupy, kdy se nesmysly prohlasovávaly ve většině ČSSD s komunisty.
A co se týká stěhování, stěhujte se vy, mně se tady líbí. Já mám svůj standard a jsem spokojenej, přestože daně platím.
Některé změny se musí udělat, ať se vám to líbí nebo ne. A milionářská daň je výmysl holých řití, co jsou přesvědčené, že tím něco získají. Jestli si však myslíte, že ti, co by se jich to týkalo, by si neuměli poradit, to vysvětluje oblíbenost vašich debat o dani z příjmu fyzických osob.
24. 09. 2007 | 20:27

bigjirka napsal(a):

Stalo se z toho blábolení o ničem. Dvě jednoduché věci:

1. Kdo zná elementy matematické analýzy, lehce pochopí, že Lafferova křivka musí existovat. Pokud existují dva body, ve kterých je funkce nulová a mezi nimi nenulová, někde lokální extrém být musí. Ekonomicky je to však na lejno. Nikdo neřekl, že na tento bod chceme daně nastavit, ani, že by to mělo smysl. Takže diskuse o Lafferově křivce je prostě mimo mísu.

2. Nikde není napsáno ani zadání, že chceme maximalizovat růst HDP. Matematicky by se úloha musela vymezit asi trochu jinak. Co je to hospodářský růst vlastně? Růst HDP lze vyrobit i socanským trikem - zadlužováním. Jenže to dlouhodobě vede k problémům.

3. Daně jsou podle mne příliš vysoké. Podle mého výpočtu jsem zdaněn 53% a za rozumné bych považoval maximálně tak 30-40%.

4. 2 Vojta - žijete v iluzích. Deklasované živly nevznikají tak, že na něco nedosáhnou. Vznikají tak, že nechtějí pracovat. Drastickým omezením jejich podpory nemůže vzniknout žádná škoda. Pokud jim chcete pomáhat, dejte se k Armádě Spásy.

5. Ze státních aktivit je potřeba vyházet spoustu nesmyslných a kontraproduktivních aktivit. A vyžadovat osobní zodpovědnosti. Dálnice, nové maturity, Flextronix, LG/P, miliardy lítají a stát má ruce po lokty v našich kapsách. A podporuje naše konkurenty na náš úkor.
25. 09. 2007 | 10:12

matematik napsal(a):

Na všech vysokých školách přírodních věd nebo aspoň technického charakteru se přibližně v půli prvého ročníku matematické analýzy vyskytuje Rollova věta: Spojitá funkce se stejnými hodnotami v krajních bodech intervalu má alespoň v jedno bodě intervalu lokální maximum nebo minimum. V případě funkce kladné je to maximum. Lafferova křivka je z tohoto hlediska naprostá banalita. Její aplikace tak, jak je zde i jinde předváděna, má navíc charakter modelu s nedefinovanými parametry. Mluví se o poměru výnosu k míře zdanění, přičemž se mlčky předpokládá, že tato míra je pro všechny stejná, t.j. rovná daň je předpokladem.

Správně bychom si ale měli položit tuto otázku: Jaká progrese zdanění je nejvýhodnější? Odmyslíme-li si ty nesmyslné bláboly o tom, že progresivní daň trestá schopné a podporuje nemakačenky, přijdeme k názoru, že právě taková daň vede k nejvyšší celkové prosperitě (musíme si ovšem odmyslet, že daňový výnos prošustrují právě ti v horních platových kategoriích způsoby na hranici kriminality - korupce, střety zájmů a jiné).

Zkuste si promyslet tuto relaci, při nastavení rovné daně na 30 procent. Nekvalifikovaná síla si vydělá například 8 tisíc, zaplatí daň 2 400, zbyde jí 5 600. Začínající vědec (po skončení PhD) si vydělá 15 tisíc, zaplatí 4 500 a zbyde mu 10 500. Vysokoškolský profesor nebo špičkový vědec si vydělá (v padesáti letech když má štěstí) 30 000, zaplatí 9 000, zbyde mu 21 000. Lepší manažer, právník, úspěšný podnikatel si vydělá 100 000, zaplatí 30 000, zbyde mu 70 000. Ředitel ČEZu si vydělá 200 000, po zdanění mu zbyde 140 000. Opravdu si myslíte, že ten ředitel ČEZu musel vynaložit takové úsilí a prokázat takovou pracovitost a schopnosti, aby byl jeho čistý příjem desetinásobkem jiné kvalifikované síly?

Pro ty, kdo by chtěli oponovat, že bych mluvil jinak, kdybych byl v té vyšší kategorii, si dovolím připomenout, co jsme již několikrát uváděl. Jako přednášející na Universitě Jižního Pacifiku jsem měl příjem (včetně benefits) zhruba 80 000 měsíčně. Platil jsem v procentech desetinásobek, v absolutní hodnotě stonásobek jako daň ve srovnání s průměrným Fijanem. Tedy progrese jak hrom. Nikdy mi nepřipadlo, že jsem poškozován a že doplácím na ty Fijany a byl bych jen potěšen, kdybych byl v našem "rozvinutém kapitalistickém hospodářství s tržní ekonomikou bez přívlastků" stejně placen i daněn.


Při rovné dani
25. 09. 2007 | 11:33

kuku napsal(a):

ale, ta progrese, to není tak důležité, to je spíš taková šlehačka. celková míra zdanění je moc vysoká.
25. 09. 2007 | 11:58

Pepa 3 napsal(a):

To matematik: K prvnímu odstavci - odkazujete na Rollovu větu. V ní je jedno důležité slovo - spojitá. Není mi známo, že by byla Lafferova křivka vyjádřena spojitou funkci v interalu 0 - 100. Pak by pomocí matematické analýzy bylo jednoduché lokální maximum najít. Je to tím, že do vztahu "sazba daně - výnos daně" vstupuje řada dalších faktorů, z nichž mnohé nelze ani odhadovat. (Ekonomický růst v okolním světě, politická situace a s ní související kurz hlavní "energetické" měny a cen energetických surpvin a pod.
Jinak plně souhlasím s Vaším názorem na daňovou progresi - její nutnost i obtížnost nalezení její rozumné míry.
25. 09. 2007 | 12:27

bigjirka napsal(a):

nedovedu si v takové souvislosti představit nespojitou funkci, to je snad volovina. problém je v časovém určení - jak propočítat tu funkci s platností pro daň 2008? navíc je otázka smyslu toho celého? V zájmu koho by bylo maximalizovat výběr daně?
25. 09. 2007 | 14:12

SuP napsal(a):

Za totáče fungovala L-křivka taky. Zdanění bylo cca 90%, výběr skoro 100% a všichni museli "pracovat". Projevilo se to dvěma hlavními důsledky.
1. Nízkopříjmové skupiny vydělávaly skoro stejně jako doktoři a ředitelé bank.
2. Produktivita práce nás postupně zařadila na jedno z nejposlwdnějších hospodářských míst v Evropě.
25. 09. 2007 | 14:19

lexus napsal(a):

Člověk nevěří vlastním očím - co diskutér to odborník na ekonomii. Kdepak jste byli odborníci diskutéři když tu pod taktovkou neviditelné ruky trhu krachovala jedna banka za druhou.......
25. 09. 2007 | 15:34

Z oranžové party napsal(a):

To SuP: Můžete konkrétně jmenovat ty nesmysly, které se prohlasovávali s komunisty a ještě ty "nutné změny" na kterých se soc.dem. nechce podílet, o kterých jste psal předpředminule. Nějak jsem se nedočkal odpovědi. Hádat se opravdu, opravdu nechci.
25. 09. 2007 | 16:27

SuP napsal(a):

Nějak me to přestalo, ale opravdu přestalo bavit.
Zejména když si dovedu představit, že Vy to víte úplně, ale úplně stejně dobře. :-)
25. 09. 2007 | 16:34

tomas napsal(a):

Článek pana Kohouta jsem četl v MF Dnes hned ten den, kdy vyšel. Ano napsal konec debat, snížení daňové sazby vede k růstu daňového výnosu. Tudíž je podpořena platnost Laff. křivky.
Ano daňová sazba korporátních daní opravdu klesla a daňový výnos vzrostl - to je pravda. Ale! Je však mezi nimi tak silná závislost?
Již v základním kurzu ekonomie se studentům vtlouká do hlavy, pozor ceteris paribus - neboli pozor, vždy za jinak stejných podmínek.
Uvedu jeden případ, který dokáže, že žádný konec diskuzí není, ať již pan Kohout říká opak. V posledních letech došlo k zrychlení růstu v zemích bývalé EU15. Jejich růst je spojen s importem z ČR. Náš export tudíž rapidně roste, firmy více vyrábí, mají vyšší zisky a tudíž i daňový výnos roste. Pokud bychom vzali jako pravdivé tvrzení pana Kohouta, tak bychom museli tvrdit, že západoevropské ekonomiky rostou, protože se v ČR snížila sazba korporátní daně. No nevím, ale tohle tvrzení snad člověk, alespoň mírně postižený ekonomickým vzděláním tvrdit nemůže. Takže pane Kohoute, žádný konec debat nenastal, argumenty, které jste nám předložil bohužel, ať se snažíte sebevíc, nejsou průkazná.
25. 09. 2007 | 17:31

stejskal napsal(a):

Pane radku, dobrý den,

mohl byste mi prosím poslat mejl? Potřeboval bych se Vás na něco zeptat. Děkuji.

Libor Stejskal, editor blogů
25. 09. 2007 | 17:50

bigjirka napsal(a):

radku a hlavně se ozvi líné černé pse, nadávala jako špaček, že neví, kam dát šunku. neboj se, ona tě nekousne. při předání si můžeš nasadit škrabošku...
25. 09. 2007 | 18:43

bigjirka napsal(a):

Pane Stejskale, asi Vám antispam zase žere mejly... zeptejte se ho, proč to dělá a řekněte mu, ať to nedělá
25. 09. 2007 | 18:47

stejskal napsal(a):

Pane bigjirko, pana radka sháním právě na žádost paní Líné černé psi (nebo psy?). Antispamu jsem již vynadal, moji odpověď máte v mejlu.

Libor Stejskal
25. 09. 2007 | 20:10

bigjirka napsal(a):

já bych napsal psy...
na tom všem je nejzajímavější, že psa tu výhru opravdu chce vyplatit a pachatelé se schovávají. když mi tu šunku v telefonu popisovala, mocně jsem slinil...
25. 09. 2007 | 21:01

Líný černý pes napsal(a):

to stejskal a bijirka :
Šunčička je vynikající, byla původně učena pro mně a já bych nikdy nic špatného do tlamičky nevzala.
25. 09. 2007 | 21:36

bigjirka napsal(a):

pso, nevím, jestli jsem bi- ještě jsem to nezkoušel a ještě nevím, zda to mám zkusit kvůli Tobě :-/ Zatím jsem byl akorát na baby.

Ohledně té šunky - ale o daních jsme se toho stejně moc nedozvěděli. Pokud se pachatelé nepřihlásí, sežerem ji kontumačně na stranickém grémiu.
25. 09. 2007 | 21:59

Líný černý pes napsal(a):

to bigjirka :
Ale fuj, pes opravdu musí na oční. Omlouvám se pokorně a důkladně.
Co se šunky týče - dověděli jsme se velmi podstatnou věc - pan docent diskuse čte a na příspěvky reaguje. Na rozdíl od jiných. Proto si zaslouží Radkem postoupený podíl.
25. 09. 2007 | 22:06

bigjirka napsal(a):

A že se teda nehlásí žádnej z nich? Že by se náhle styděli?
25. 09. 2007 | 23:58

Líný černý pes napsal(a):

to bigjirka :
Oni se už ozvali oba. Šunka, obzvlášť ta domácí, je mocná čarodějka.
26. 09. 2007 | 07:34

pepík napsal(a):

Myslím, že každému, kdo se pohybuje v manažerském a podnikatelském prostředí, je jasné, vysoké daně jsou dobrou motivaci pro potencionální plátce, aby je obcházeli. Nízké daně již tolik ne. Problémem je, co jsou vysoké daně a co nízké. Najít optimální velikost není jednoduché. Ovšem každý i laik vidí, že v Česku jsou daně jako hrom a dusí každého. Je zde opravdu prostor pro snižování. S tím však ruku v uce musí jít optimalizace v řízení státu. A to, když vidí naší vládu, asi nehrozí. Sbírka blekotů a mekotů je opravdu hrůzná a nehrozí, že by se jim něco povedlo. Dokonce ani to, že bychom dostali peníze, nabízené z EÚ. A vede je přisprostlý nevychovanec, to se snad ani slovo premiér nedá použít. Shrnu-li současný neutěšený stav, musím konstatovat, že veškeré teorie jsou k ničemu, když jsou v rukou laiků.
26. 09. 2007 | 12:56

bigjirka napsal(a):

souhlasím pepíku téměř doslova.. no vůči Ducemu myslím, že je Topolánek malý, leč nedostatečný krůček k lepšímu. Co se týče daní, podle mého výpočtu jsem zdaněn cca 53% a za přijatelné bych považoval tak do 40%.
26. 09. 2007 | 14:11

Jag napsal(a):

Soudruhu Havle,vzhledem k tomu,že je zde plno parazitů na stát-páni podnikatelé a asociálové,kteří parazitují na stáních penězích,také politici zloději viz Gross,Dybové,kočárníkové a ostatní je jediná možnost.Přestat daně vůbec vybírat a nechat společnost aby se vyvinula tak,jak chce ne úplatný politik,ale příroda,která rozdělí kdo a jak je schopný.Pak se totiž ukáže,kdo na co má a podle toho se pak dodá těm skutečně potřebným.tento zlodějsko-politický-podnikatelsko-asociální parazitní cecek-stát už musí konečně všechny pracovité hlupáky-dobráky přestat jednou okrádat.
27. 09. 2007 | 07:43

Kočičák napsal(a):

Za druhé světové války se část sovětského území dostala pod okupační správu Rumunska. Noví páni snížili povinné odvody zemědělců na polovinu. Daně byly odváděny mnohem lépe při podstatně nižších nákladech na jejich výběr. Celá věc měla podle mne dva další zajímavé důsledky:
a.) Rumunská vláda musela vést dvojí evidenci tak, aby zemědělské přebytky utajila před hladovým Německem
b.) Ještě po válce měla sovětská levicová moc problémy vysvětlit fakt, že fašisté zacházeli se zemědělci lépe.
Nejsem studovaný ekonom. Zajímal by mne názor levicových ekonomů na to, zda v tomto případě měl pan Laffer pravdu.
27. 09. 2007 | 12:15

Líný černý pes napsal(a):

to autor :
HURÁ máte 6000 x řečteno. Vidíte, motivace byla orá.
27. 09. 2007 | 21:16

Jenda napsal(a):

Na to abych chtěl nižší daně nepotřebuji žádnou křivku.

Představa, že socialisté chtějí platit vysoké daně je nesmysl.

K tomu je třeba snížit náklady na zbrojení. Ostatní náklady jsou prostě malé a užitečné.

Snížení daní v důsledku snížení nákladů na zbrojení musí ve svém důsledku vést k ekonomickému růstu. A jestli
je to naopak? Pak je to tragédie.
29. 09. 2007 | 04:20

Wiki napsal(a):

Pan profesor napsal: "Oba autoři srovnávají široký objem zemí, Tomšík dokonce třicetileté období"
Nemám jeho vzdělání, asi proto tomu nerozumím. Velký objem zemí mi nedělá problém. Vezmu země a odměřím je půlitrem, ze kterého normálně upíjím plzeňské. Ale jak do toho půlitru dostanu třicetileté období? Jsem v koncích, pane profesore, pomóc!
29. 09. 2007 | 09:16

Ondre j Nezdara napsal(a):

Me to prijde slusne a nikoliv fiskalne nezajimave. Predpokladejme pro jednoduchost, ze rust HDP bude nula a bude stale treba 1 bilion CZK. Tak pri kvote 34% by stat ziskal 340 mld. CZK. Pri kvote 33% by zacal rust HDP rocne o 0.06% tedy 600 milionu korun. Stat by za 10 mld. investovanych dostal 200 milionu , tj.2% (Tomsikovo vysledky pripadne 300 mil tedy 3% (Sujan). KAZDY dalsi ROK by vsak ziskal jeste vice nez 200-300 mil (rocni rust o 0.06%). Nerikam, ze je to uchvtane, ale je to minimalne fiskalne zajimave!!! Napriklad statni dluhopisy maji uroceni jen kolem 5% (jestli vubec).
04. 10. 2007 | 12:23

BigDad napsal(a):

Tohle je debata na nic. Vždy, když se pan docent ozve, tak se mi naježí chlupy. A není divu. Zde se tak trochu naváží do Pavla Kohouta kvůli Lafferově křivce, tedy kvůli jedné z mnoza ekonomických hypotéz. Nicméně faktem zůstává, že je čelným představitelem strany, která mi zadlužila vnoučata a pravnoučata (pokud to budou schopna splatit), a tak rádoby inteligentní debatou odvádí pozornost od smutnách a trestuhodných skutečností. A topane docente, je sakramentská hanba.
06. 10. 2007 | 18:56

Michal napsal(a):

Pro Vilema::,,Je to divné, ale už jednou komunisté povaleče vyvlastnili,, Doufam, ze tento primitivni blabol jste nemyslel vazne, protoze jestli ano tak dost pochybuji o vasi inteligenci a o vasi moralce.
06. 10. 2007 | 20:47

Michal napsal(a):

To BigDad:: Nemuzu nez souhlasit.
06. 10. 2007 | 20:48

Pavel Z napsal(a):

Pane docente, věnujte se jinému thema, třeba něčemu čemu rozumíte! Vaše nasáklost z Lidového domu je příliž průzračná. Účet je pra jednoduchý, je třeba rozdat toliko kolik vyděláme a to socani nepochopili a nikdy nepochopí, protože brát z cizího měšce je vždy jednodušší. Neopruzujte s těmito názory da dejte se třeba na pěsztování včel nebo jiná sociální práce kde nenapácháte žádné nebo minimální škody
07. 10. 2007 | 10:47

Mard napsal(a):

Pana Havla pokládám za melhóbu a jeho text mi to potvrdil. L křivka se týká DPPO ne nějaké SDK. Pokusím se to vysvětlit z hlediska podnikatele, snad to někdo panu Havlovi nakreslí. Když mám sazbu daně 30%, tak vím že tohle mi stát sebere. Proto se mi vyplatí silně minimalizovat zisk například utrácením či využitím méně legálních metod (daňové oázy, falešné faktury, práce načerno, atd.). Obojí mě něco stojí. Nakoupené věci nutně nepotřebuji a ostatní věci též mají náklady. Z tohoto hlediska určitě existuje mez, kdy se mě nevyplatí podvádět a levnější je všechno přiznat. A teď dojde k tomu kruciálnímu bodu - pro daň třeba 10% bude přiznaný zisk více než 3 x vyšší (a tedy daňový výnos bude vyšší)? To je otázka. Osobně se domnívám že ano. Vím kolik peněz se vyvádí do daňových oáz, či jaké optimalizace se používají. Dnes je levnější koupit všem zaměstnancům auta než přiznat zisk a přidat jim plat. Asi všechny naše banky mají dcery v daňových rájích. Velcí investoři využijí daňových prázdnin a pak jednoduše přelejí zisk tak, kde jsou daně nejnižší. Zkrátka nízké daně znamenají že se podnikům nevyplatí podvádět a raději zaplatí daně. Teď aby to ještě pochopili exponenti levice, jako je třeba pan takyekonom Havel.
07. 10. 2007 | 23:15

pep napsal(a):

Jako středoškolák s mírně nadprůměrnou inteligencí tady nemohu vést odbornou diskusi o výši daní s vysokoškolsky vzdělanými ekonomy. Nezbývá mi tedy, než použít prostý selský rozum.A ten mi říká toto:
Průměrné daňové zatížení je podle této diskuze 42 nebo dokonce 53 procent.
Tomu nerozumím.
Vysvětlete mi , prosím uctivě, toto:
Jako průměrného občana ( a s těmi vy, jako ekonomové, vždycky operujete) mne hrubá mzda v podstatě nezajímá. Pro mne a rodinu je rozhodující až mzda čistá.
A pokud se zde hovoří o superhrubé mzdě, pak tedy pro mne je zajímavá až mzda superčistá.
A k té se, myslím, lze dobrat takto:
Vezměme jako průměrnou mzdu, lidově zvanou "čistá ruka" v částce 10.000Kč (Pro zjednodušení).
Z této částky projím(stále mám na mysli sebe jako průměrného statistického občana) 3000 korun, z této sumy odvedu od nového roku státu 9% , tedy 270 korun.
Vykouřím denně jednu krabičku cigaret za 60 korun, z té si stát strčí do kapsy na dani 40 korun, t.j. Kč 1200 za měsíc.
Jako průměrný občan vypiju 30 litrů piva, stát si vezme učitě 10 korun z litru, tedy 300 korun.
Projezdím měsíčně 50 litrů benzinu, při dani 18 korun za litr stát bez uzardění strčí do kapsy 900 stovek.
Za své zdraví zaplatím od nového roku 400 korun měsíčně.
Suma sumárum podtrženo tedy bude moje čistá mzda nikoliv 10.000, ale pouhých 6830 korun. Z té ovšem ještě státu při každém jakémkoliv výdají zaplatím dalších 19 procent DPH, tedy dalších 1300, takže moje "superčistá" mzda pak bude pouhých 5530 korun. Což je, nemýlím - li se, dodatečné (a všemi opomíjené)zdanění ve výši 44,7 procenta.
NAVÍC ke zdanění mé superhrubé mzdy!
Pokud s takovými příjmy KAŽDÁ dosavadní vláda ještě zvyšuje státní dluh, pak je v tomto státě bez ohledu na politické strany něco špatně a vy ekonomové byste s tím měli něco konečně udělat.
Budu vděčen, pokud mne přesvědčíte, že se mýlím.
08. 10. 2007 | 00:29

KMOTR napsal(a):

Pan Kohout má pravdu, vždyť čím menší dávku sena krávě dáte, tím více z ní vydojíte...
08. 10. 2007 | 07:48

pedagog napsal(a):

Ta kráva ale nesmí dojit krev, jinak zhyne na úbytě.
08. 10. 2007 | 09:35

Jaja napsal(a):

Socialistický pseudoekonom Havel nás opět zásobuje svými bláboly... (Y)
10. 10. 2007 | 09:11

Ondřej Polášek napsal(a):

VY JSTE TU VŠICHNI TAK CHYTŘÍÍÍÍÍÍÍ!!!!!!!!!!!!!
17. 10. 2007 | 12:39

Vítr napsal(a):

Historie, kterou jsme se učili, většinou uváděla hrůzu roboty.
Ta ovšem byla vázána na stavení, nikoliv na počet obyvatel v něm žijící. Na příklad na potažní robotu s párem koní mohl jet i synek sedláka třeba každý týden (tolik potažní robotní povinnosti ale skutečně nebylo).
Srovnáme-li to s informacemi, kterých se nám medii dostává v polovině července: "konečne pracujeme pro sebe, to těchto dní jsme pracovali pro stát", pak úvahy o daňových povinnostech a jejich výši se mi zdají poněkud....
17. 10. 2007 | 13:04

geroge napsal(a):

Podle Paroubka (byl prozrazen jeho interní pokyn svým socanům) se musí kritizopvat a KRITIZOVAT každý krok vlády - jinak příště nevyhrajem. A kdo se na této kritice nejvíc bude podílet, dostane po uchopení moci největší koryta. Počet příspěvků se také počítá,jejich obsah není důležitý. A tak se pan havel snaží a snaží, dokonce píše články i za svého guru, který se jen podepíše, i když je to volovina jako tahle.
22. 10. 2007 | 12:27

Hippo napsal(a):

není to nezajímavé čtení ale nemohu si odpustit následující "rýpnutí":

Pane Havle, jaksi vám, stejně jako většině pedagogů a teoretiků, uniká základní princip praktického života, který nás učí, že ve chvíli kdy jsou ekonomické teorie potvrzeny v praxi už většinou marně uplynul čas pro jejich včasné a účinné použití. Dobrý manažer sice pitvá problémy, ale na rozdíl od školometa (který odpusťte jste) pozná intuitivně chvíli, kdy je třeba riskovat a učinit rozhodutí "citem".
A tak je to i s těmi našimi nešťasnými daněmi.Současný český daňový systém v praxi funguje naprosto tržně: daňovým subjektům se vyplatí hledat cesty jak legálně ušetřit na daních, které jsou skandálně vysoké, přímo nehorázné (mezi daně počítám i sociální a zdravotní pojištění). Snížení odvodů a daní by nejspíš a paradoxně jejich výběr nesnížilo, spíš naopak: daňové subjekty by měly v důsledku pominutí snahy na daních ušetřit víc času na svou hlavní činnost a tak víc vydělat a odvést na daních :-)
23. 10. 2007 | 09:31

ilna napsal(a):

Přečetla jsem si oba dva články a připadá mi, že jeden "je o koze a druhý o voze", jka by řekla moje babička. A právě proto není možné, aby pan Havel vyvrátil tvrzení paka Kohouta. To by museli oba mluvit o tomtéž. Jinak - socialistickou ekonomiku opravdu nemusím. Škoda, že má stále tolik příznivců.
23. 10. 2007 | 11:17

Antonín Hrbek napsal(a):

Je to pořád dokola a dokola.

Pan Kohout tvrdí, že když klesají sazby daně, tak rostou její výnosy a že empirická data proto podporují tzv. Lafferovu křivku.

1. Lafferova křivka je popisem subjektivního rozhodování při nezměněných podmínkách. To není případ hodnot, které použil pro empirickou analýzu.

2. Pan Kohout si plete závislost a souběh, což je něco úplně jiného. Snižení daňové sazby v ČR nezpůsobuje obecně zvýšení výběru daní. V ČR bylo dokonce období, kdy snížování daní vedlo k prudkému poklesu výběru daně.

V současnosti je dokonce období, kdy zvyšování efektivní sazby daně z příjmu fyzických osob vede ke zvyšování výběru daně (zaměstnanci se totiž nemohou příliš rozhodovat zda dělat či nedělat a rozhodně si chtějí vydělat více i za cenu, že více státu odvedou).

V současné době se výběry daní z PPO také nezvyšovaly proto, že klesaly sazby daně, ale sazby daně PPO se mohly snižovat, protože díky rostoucímu základu rostly i výběry DPPO. A to je něco úplně jiného, než tvrdí pan Kohout.

3. V tzv. Pseudolafferově křivce, platné pro současné podmínky ČR že se utkávají dva faktory - dynamizující vliv zvyšování základu daně a regresivní snižování sazby daně. Zatím převažoval dynamický vliv, což bylo patrno na tom, že i při konstantní sazbě daně u PO rostl výběr daně, a to až o 40%. Tuto funkci jsem na základe analýzy posledního období exaktně popsal a její koeficent R2 = 0,998, zatímco u "klasické" Lafferovy funkce
je R2 = 0,73.

Doby růstu HDP o 6% jsou nenávratně pryč, takže relativně poklesne daňový základ. A více se na výběru daně projeví regresivní vliv snižování daňové sazby.

Přestože jsou panu Kohoutovi tyto skutečnosti notoricky známy. zpívá stále píseň svých chlebodárců. Ale ani argumentace pana Havla není zcela košer. Ono totiž jakmile ekonom zabředne do politiky, tak ztrácí objektivnost.

Ale pokud stále platí - nevěřte nikomu, který je starší více než 30 let, tak by ani jenomu z nás nemělo být věřeno.
24. 10. 2007 | 12:08

george napsal(a):

Už to od pana Havla ani nečtu. Je tak pilný, že nemůže už nic jiného dělat, anž psát, aby měl další čárku u Paroubka. Měl by být vyhlášen žebříček, kdo vede. Je to Havel, Zaorálek, Rath - věrní to sluhové Paroubka.
28. 10. 2007 | 17:22

street one napsal(a):

Designers jeans
30. 10. 2007 | 11:43

No... napsal(a):

Rozlišujme daně jdoucí na věci potřebné a daně, které sežere nenasytná a přemnožená byrokratická hydra . U nás jsou úředníci dvakrát přemnožení a pokud chcete mít obrázek jejich činnosti, tak si udělejte soft opatření a sledujte, kolik času z pracovní doby tráví dobře placený úředník na internetu a kolik opravdovou a smysluplnou prací ! PAK Vám vyjde, že s polovinou úředníků můžete udělat tutéž práci a přitom snížit PODSTATNĚ daně, které je živí ! Diskuse o daních bez diskuse o produktivitě státní správy nemá smysl a je hloupá . Přeji dobrý den !
01. 11. 2007 | 06:51

Josef K. napsal(a):

Gausovu křivku otočit doprava a je Lafferova, doleva a je bůhvíkoho. Diskuse o metodickém nástroji z ubrousku při dobré večeři, ne o podstatě věci. Křivka je pouze zhmotněním úvahy, ne důkazem.
01. 11. 2007 | 12:52

milda napsal(a):

Podnikám v reklamě a celkem vzato, nezajímají mě vývody slvných i neslavných ekonomů. Pokládám za důležitější, na co jsou daně,které platím a ne málo, využívány. To že se za posledních pár let ty peníze spíše projedly, je nepopíratelné. Od toho chci ekonomy. Takhle kdybych hospodařil ve své firmě, tak zkrachuju. A takové lidi vyhodím po prvním čtvrtletí. Možná dřív. Mám pocit, že takové ekonomy vůbec nechci. Samá teorie a podívejte, nedokážou se ani shodnout, jestli je zadlužení v pořádku, nebo ne. Zdroje máme, že? Všichni kdo řídí nebo spoluřídí tuhle zemi, by si měli vyzkoušet podnikání. A podle výsledků je budeme volit. Spousta z nich jenom seděla ve správních a dozorčích radách, ale o té syrové ekonomice, co je mezi firmami nic asi neví. Komu není po chuti moje úvaha, tomu se omlouvám
29. 11. 2007 | 12:17

boty ecko napsal(a):

Oč šlo?
12. 12. 2009 | 20:38

matematik napsal(a):

Argumentace Lafferovou křivkou svědčí o naprosté matematické nevzdělanosti. Podle Rolleovy věty má totiž funkce, která je nulová na krajních bodech intervalu, alespoň jedno maximum nebo minimum uvnitř tohoto intervalu. Vzhledem k tomu, že výběr daní je zřejmě nulový při nulové a při stoprocentní zátěži, je existence maxima někde uvnitř matematicky jistá. Možné námitky: 1. Rolleova věta se týká spojitých funkcí. Nicméně je platná i při přilížení pro velké statistické soubory. 2. Rolleova věta tedy dokazuje existenci maxima, což tvrdí zastánci rovné daně. Jenže oni netvrdí tohle, oni tvrdí, že zvýšení daní má za následek celkový pokles výběru. Ekonomové prostě nemají o matematice páru, jinak by nikdy takto nekorektně neuvažovali.
11. 11. 2010 | 08:57

westd napsal(a):

Auro Nude Celebs. <a href=http://www.autopartssite.net/auto-parts/searching-for-a-nude-model-for-your-next-shoot/>www.autopartssite.net/auto-parts</a>
14. 03. 2012 | 12:37

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy