Ministr Kalousek prohlásil, že chce euro zavést k roku 2012. Stejné datum má v programu sociální demokracie. Není tedy důvod Miroslava Kalouska nepodpořit. Využijme však tuto vzácnou chvíli souladu k tomu, abychom si rozebrali pro a proti.

V původním společném programu vlády a ČNB se počítalo s pracovními daty přijetí eura dřív. Uvažovaná data byla v letech 2009 až 2010. Tato data ovšem většina českých ekonomů nepodporovala. Inu to máte tak, měnová (monetární) politika je základním tématem trápení studentů v teoretických ekonomických předmětech. A základním kamenem profesorské pýchy. Připustit, že bychom rozhodování o elementárním základu hospodářské politiky přesunuli až někam do zapadlých Bruselovic, považujeme za malou svatokrádež.

Avšak ani naše vlastní vláda nerozhoduje o monetární politice. V roce 1914 kdosi napsal, že válka je příliš důležitá věc, aby se dala svěřit aktivním důstojníkům. Ekonomická teorie dospěla o něco později ke stejnému závěru: nechat politiky rozhodovat o měnové politice je něco jako dát malým dětem na hraní zápalky. O naší monetární politice proto rozhoduje sedmero nezávislých „krkavců“ v bankovní radě centrální banky – ČNB. Bankovní hlavouny jmenuje nadstranický prezident.

Pokud se ekonomice daří, připustí politici, že centrální bankéři příliš neškodí. Cokoli se však v ekonomice nezdaří, je vždy vinou centrální banky. I náš dobrotivý prezident Václav Klaus zachmuří svou laskavou tvář, když vzpomene na politiku centrální banky z poloviny devadesátých let. „Banka zbytečně šlápla na brzdu,“ vzlykne bolestně a nikdo mu to nevymluví. Pachuť hospodářského propadu a následných balíčků nikdy nevyprchala.

Jakkoli je těžké posoudit úspěšnost monetární politiky, za poslední pětiletku nemáme centrální bance co vyčítat. Mé drobné přestřelky s touto institucí se týkaly jen kompetenční etikety a některých obecných témat. Můj nekritický vztah k centrální bance prohlubuje i to, že v bankovní radě většinou zasedají moji renomovaní akademičtí kolegové a sám guvernér pochází z mého Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd. Karlova univerzita byla i je v bankovní radě vidět. To ostatně platí od dob první republiky.

Jednou z otázek, kde jsem se od svých učenějších kolegů přece jen lišil, byl vstup do Eurozóny. Obecně připisuji monetární politice menší význam. Exportně orientovaná česká ekonomika už teď závisí mnohem víc na euru, než si myslíme. Výhodu dobré monetární politiky, která nemusí být navždy dobrá, ztrácíme na zvýšených transakčních nákladech včetně kursových rizik. Nula od nuly pojde, jakkoli moji kolegové zdůrazňují, že zatím je to kladná nula. S ohledem na vysokou kumulativní ztrátu centrální banky ve výši kolem 150 miliard o tom nejsem tak skálopevně přesvědčen. Jakkoli je ta ztráta spíš fiktivní účetní veličinou.

Někteří ekonomové poukazují na to, že země v Eurozóně rostou pomaleji než ostatní. Odchylka ovšem v rámci EU činí pár desetin procenta. Platí ovšem také to, že vyspělejší země rostou pomaleji než ty ostatní. V Eurozóně jsou spíše ty vyspělejší země. Prokázat, že dílčí hospodářské potíže klíčových zemí Německa, Itálie a Francie byly způsobeny právě eurem by bylo velmi a velmi odvážné. Spíše bych sázel na vnitřní příčiny, což samozřejmě takový Silvio Berlusconi mohl před volbami těžko přiznat. A tak pohodlně zvolil tradiční fackování centrálních bankéřů…

Má obava z pozdního vstupu do eurové oblasti má ještě další rozměry. Zatímco nyní pro nás není obtížné maastrichtská kritéria splnit (za loňský rok jsme v předstihu splnili všechna), za pět let tomu tak už být nemusí. Dynamický růst nepotrvá věčně. Také nynější rozpočtový problém je k řešení vcelku triviální, ten budoucí být nemusí.

Evropa na nás nečeká s žádným nadšením. Obavy z integrace chudších příbuzných všude rostou. Slováci to dobře vědí, a proto Dzurindova i Ficova vláda dělaly pro eura přijetí maximum. Slovensko bude v zóně od 1. 1. 2009. Může se nám stát, že dalších deset let budeme jen chodit mlsně kolem evropského peněžního dvorku. Možná navždy. Nemylte se, Evropská unie se nebrání rozdělení na dvě části. Ta jedna bude mít ústavu a Euro, druhá drahý monetární folklór a jiný obecný právní rámec. Chcete být občany první nebo druhé kategorie?