Občas mám pocit, že k pracovním povinnostem českých novinářů patří kopání do sociální demokracie. Novináři se této mé domněnce však zuřivě brání a odůvodňují svou zavilost božsky vnuknutou třídní nenávistí vůči všem, kdo hájí ty s menšími platy, než má jejich šéfredaktor. Každý elév totiž třímá šéfredaktorskou ambici… Existenci výjimek pak Miloš Zeman popírá. Já se s ním z vrozené hlouposti (jsem přece mnohem pitomější než všichni ti novináři) ještě přu, že každý novinář chce ve svém nitru vlastně konati dobro… Po pravdě řečeno, tu při jsem prohrál a dlužím Milošovi láhev. Každý zjevně ne.

Má to i osobní rozměr. Zeman byl v době své vlády v novinách ožrala, žok becherovky, buran a Šloufův korupční kmotr. Když ale Miloš občas žárlivě okopává kotníky soudobých sociálních demokratů, prezentují to tytéž noviny jako upšouknutí génia. Špidla byl blázen, autista a Vladimír Iljič Lenin. Protože dnes na sociální demokraty nenadává, nepíší o něm vůbec. Dokázali zamlčet i to, že patří k neformálnímu pětičlennému jádru, které fakticky řídí Evropskou komisi. Zato o se něm šířilo, že neumí jazyky. Špidla ve skutečnosti patří k jazykově nejvybavenějším komisařům… Až se za nějakých deset let Paroubek nepěkně otře o předsedu vlády Sobotku, napíší noviny konečně i o Jiřím, že to byl poslední sociální demokrat na intelektuální úrovni…

Ať je to, jak je to, píší noviny o sociální demokracii náramné blbosti. Asi sedm let psaly o tom, že sociální demokracie nemá žádný program. Máme jen populismus. Jen jsme novinářům miliónkrát zopakovali, že máme ne jeden program, ale spousty programů, přestali nás už po sedmi letech kritizovat, že nemáme ten program. Program teď prý máme, ale blbý. Populistický. Že ODS žádný program nemá, nevadí. Ta totiž hájí nezdanitelný plat šéfredaktora in spe.

Jest humorné, že noviny ke kritikám programů nepotřebují fakta. Dají dohromady tu nejnesmyslnější kombinaci cílů, sečtou hrušky s jablky a diví se, že to nějak nevychází. A když se na tu směsici nesmyslů dotáží kohokoli, řekne samozřejmě, že je to konina. Toto vyjádření potom noviny ocitují jako zjevení experta…

Není překvapivé, že se novinám nelíbí ani poslední program sociálních demokratů. A zase k tomu patlají svá klišé o zadlužování a drahém sociálním státu. Fakta jsou ovšem nemilosrdná. Ať tu teď v krizi bude vládnout kdokoli, včetně pravice úplně nejpravicovatější, poroste státní dluh. Génius Topol-Kalousek tak dlouho vzletně hovořil o rozpočtové odpovědnosti, až v loňském roce spáchal růst státního dluhu o 107 miliard korun, což je jedno z vůbec nejvyšších čísel historie (druhé nejvyšší). Letos nám předal pan rozpočtově „odpovědný“ dluhovou sekeru kolem 200 miliard. Chce to ovšem od novináře si zjistit ta skutečná čísla o státním dluhu. A vědět, že růst státního dluhu je díky prolhanému Kalouskovi úplně jiné číslo, než schodek… Pro příští rok hrozí cifra 300… Nadávat v tuto chvíli za rozpočty sociální demokracii tedy evidentně svědčí o měknutí mozku.


Ať bude vládnout kdokoli, porostou náklady na sociální systém. Sociální demokracie jen nelže jako ODS a pravicové noviny, ale říká to poctivě nahlas. Poslední, nynější vládou zamítnutý, návrh na zvýšení čehosi sociálního ostatně podal ministr Nečas z ODS. Můžete vybrat, zdali chcete ještě horší školy, horší sociální péči (je jedna z nejlevnějších v EU) a horší zdravotnictví. Pokud chcete alespoň udržet tu úroveň, jakou nyní máme, porostou náklady. Ceny stále více vstupů mají i v těchto oblastech evropský rozměr a české nízké ceny prostě mizí. Sorry. Je to jen objektivní proces, který nezastavíte žádnými pravicovými ideologickými výkřiky ani dramatickými titulky bulvárů.

Novináři se pozastavují nad tím, kde budou zdroje pro některá finančně náročná opatření. Problém je možná v tom, že řada opatření se prostě neplánuje zavádět nyní v období hluboké krize, ale až po jejím odeznění. Tedy po zrušení dočasných rozpočtových opatření na straně příjmů a výdajů. Tedy po mobilizaci zdrojů a s vyšší výkonností za zády. To reprezentuje kolem 1,5 až 2 % HDP, tedy šedesát až osmdesát miliard. Investice jsou pak plánovány zejména ze zdrojů EU, které v Evropě nyní tak populární signor Topolino Ignudo di Sardegna fakticky vůbec nezačal čerpat…

Nechápe se to, že program v současné fázi mobilizuje hlavně mimorozpočtové zdroje. Zvýšení investic v ČEZu o 15 až 25 miliard ročně (0,5 % HDP), nepředstavuje žádnou dodatečnou rozpočtovou zátěž. Podobně případné stavby nových zásobníků v MERO. Zavedení půjček pro mladé páry a studenty mobilizuje poptávku, stabilizuje sociální statut a brání lidi před lichvou. Desítky miliard objemu půjček ale nejdou ze zdrojů státu, ale ze soukromých bank. Stát pouze dotuje systém malým zlomkem této sumy.

Novináři se rozhořčují, že ČSSD chce pro důchodce jednorázovou kompenzaci. Šíří zprávu, že ukrutní socani chtějí strašlivý třináctý důchod, který by si museli pauperizovaní budoucí šéfredaktoři utrhnout od svých vznešených úst. Tíž novináři si ovšem nevšimli, že současná vláda připravuje navýšení důchodů, které není jednorázové, v přepočtu na měsíční příjem je vyšší, a vyjde to erár dráž. Zatímco levice ví, kde na to sebrat ČEZu, vláda jen zvětší sekeru… Ale to je něco jiného, to je přece ta hodná vláda.

Program sociální demokracie má nyní sloužit jako kopací míč. Tak to bych ještě pochopil. Ale i kritiky by snad mohly vycházet z faktů a mohly by mít i nějakou logickou strukturu. Pak by měly smysl a něčemu by třeba pomohly.

Psano pro Prvnizpravy.cz