Rozhovor o napadení na ruského novináře Olega Kašina a o probuzení ruské občanské společnosti s členkou studentského hnutí Drugoj Žurfak Xenií Ratušnou.

V centru Moskvy, za zády Alexandra Puškina, stojí asi stohlavý dav. Na schodech před ním se pod rudým transparentem „DOST“ střídají řečníci. Z reproduktoru zní jména ruských novinářů, kteří doplatili životem a zdravím na svou profesi. Mezi promrzlým publikem a řečníky stojí na předposledním schůdku šestice mladých dívek, pravděpodobně studentky žurnalistiky. Jedna z nich v rukou drží seznam zavražděných novinářů, další výzvu k zastavení násilí.

Policisté opodál usrkávají kávu z McDonaldu a čas od času pobaveně okomentují projevy vystupujících. „Děkujeme, že jste nezůstali sedět doma,“ zní z improvizované tribuny. „Kdybyste raději zůstali sedět doma,“ ironicky prohodí ke svým kolegům milicionář v beranici.

Pátého prosince se v Moskvě znovu konala demonstrace na podporu perzekuovaných, zabitých a zbitých novinářů. Akce byla pokračováním mítinků, které proběhly po napadení Olega Kašina, jehož začátkem listopadu ve dvoře jeho domu zbila dvojce mužů. Jeho jméno se tak na mítinku skloňovalo nejčastěji.

Napadení na Kašina je často dáváno do souvislosti s dalšími, od politiky vzdálenými, případy, které jako celek mohou podle některých názorů oživit ruskou občanskou společnost a probudit v Rusech politikou nezabarvený občanský aktivismus.

Při pohledu na nedělní komorní demonstraci takové názory spíše vyvolávají rozpaky. I samotní žurnalisté bez iluzí přiznávají: společnost novinářům a médiím nedůvěřuje. Nicméně tuto tendenci nelze přehlížet. Ať už občanský aktivismus v budoucnu zůstane na současné úrovni nebo začne pomalu nabírat síly, je zajímavé ho pozorovat.

Proto jsem ještě před demonstrací poprosil Xenií Ratušnou, studentku Fakulty žurnalistiky na Moskevské státní univerzitě (FŽ MGU) a členku hnutí Drugoj Žurfak (Jiná katedra žurnalistiky), které se na organizaci mítinku podílelo, aby se podělila se svými názory na napadení na Kašina a probuzení občanského aktivismu v Rusku.

Můžete přiblížit, kdo se podílí na veřejných akcích na podporu Olega Kašina? Proč jste se k nim připojila?

Především, Oleg Kašin je skutečně velmi vynikající a zajímavý novinář, který ve svých třiceti letech ustihl získat nejen velký počet nepřátel, ale i mnoho přátel. Konkrétně já a moji kamarádi ho považujeme za svého přítele a nemohli jsme mlčet, když ho brutálně zbili.

Aktivisty mohu rozdělit na tři skupiny: Do první patří studenti FŽ MGU, jež vytvořili skupinu Drugoj Žurfak, mezi ně patřím také já. Druhou skupinu tvoří nestraničtí a opoziční aktivisté, kteří často vystupují proti zneužití moci. Mezi ně patří člen opozičního hnutí Solidarita a můj dobrý kamarád, dvacetiletý student Vitalij Šuškevič. Do poslední skupiny patří lidé, které rozčílil právě tento konkrétní případ. Mezi ně patří všichni Kašinovi přátelé a kolegové.

Ale to je můj soukromý názor, mohu se mýlit.

Není žádné tajemství, že práce ruského novináře je velmi obtížná a často také nebezpečná. V minulém roce došlo k 60 napadení na novináře, letos k 38. Avšak proč podle Vás se právě v případě napadení na Olega Kašina zvedla taková vlna nevole a aktivity?

Společnost se mění, začala si více si vážit svobody, je odvážnější. Pro mladou inteligenci se občanský aktivismus stal nečekaně módní záležitostí. Nahromadilo se příliš mnoho případů vražd novinářů, které nebyly vyšetřeny. No, a jak jsem již řekla, Oleg má hodně přátel, jejichž slova mají váhu.

Doufám, že my jsme také pomohli upozornit lidi na Olegův případ a na problematiku ochrany novinářů před perzekucemi.

Tedy to, co se stalo Olegu Kašinovu, může, společně s ostatními ostrými skandály, jakým byl například spor okolo kácení lesa v Chimkách a další, pomoci změnit nebo přesněji probudit ruskou občanskou společnost?

Podle mého názoru celá společnost se v Rusku probouzí pouze k revoluci a mění se pomalu a obtížně. Ale teď se už probudila inteligence, mládež, umělci, pro které dříve byli důležité úplně věci. Můžeme vzít například můj případ. Do toho napadení jsem byla absolutně apolitická.

Za krátkou dobu si získali váhu takoví lidé, jako advokát Alexej Navalnyj (populární blogger, který nedávno zveřejnil dokumenty o korupci v ropné firmě Transněfť – pozn. autora). Kdo ví, čím to skončí?

Pokud budeme moci řešit ty otázky, které jsme si před sebou postavili (většina z nich je spojena s novináři) – najednou společnost pochopí, že to je možné, že tak je to i třeba? Dříve se zdálo, že slova a snahy lidí přišly vniveč, rozplývají se v lhostejnosti. Ale my uděláme všechno proto, abychom problémy připomínali – budeme píchat ostrým klackem, jak říká Navalnyj.

Říkáte, že se Váš vztah k politice změnil, že, alespoň jak jsem to pochopil, že vzniká nové společenské hnutí. Můžete krátce říci, jaké jsou jeho cíle?

To společenské hnutí se zatím pouze rodí a já nemohu hovořit za všechny lidi, kteří k němu patří. Co se týká hnutí Drugoj Žurfak, tak plánuje pravidelně provádět akce, o kterých bude slyšet, a které znovu a znovu budou upozorňovat na problémy novinářů. A my doufáme, že se důvod k takovým akcím výrazně sníží.

A vy se nebojíte, že se režim může polekat a začít potlačovat vaší iniciativu, protože hnutí inteligence může být považováno jako hrozba? Nebo naopak, to zcela odpovídá s kurzem prezidenta Medveděva na modernizaci ruské společnosti?

Myslím si, že vláda nás bude ignorovat. Ačkoliv Medveděv vyslyšel požadavky lidí a zakázal stavbu dálnice přes les v Chimkách. Vůbec je těžké předpovědět reakci režimu, občas jeho chování vypadá podivně. Ale já mohu jasně říci, že se nikoho nebojím.

Poslední otázka, kterou nemohu nezadat. Kdo si podle Vašeho názoru objednal napadení na Olega Kašina? S čím může být spojeno?

Jsem přesvědčena, že to byl člověk nespokojený s posledními Olegovými články, ale kdo konkrétně je těžké říci. Jeho články neměly urážlivý charakter, ale informovaly o problematických tématech. Na druhou stranu, o jakých tématech ještě může psát novinář Kommersantu? Přeci ne o dětských besídkách.

Promiňte mi za taková slova, ale to napadení byla odporná, buranská reakce na urážku, která možná vůbec nikdy neexistovala.
_____________________________________________

Fotky z demonstrace 5. prosince