Záměr pražské ODS vybudovat tábor pro pražské bezdomovce jsem již kritizoval ve svém minulém příspěvku. Na rozdíl od některých svých politických kolegů, ale i soupeřů, jsem však nepoužil výrazu jako „koncentrák“ či genocida. Přesto jsem byl opět kritizován, že když v této souvislosti varuji před procesem „hnědnutí“ české pravice, tedy před plíživou legitimizací některých programových cílů, které jsou vlastní stranám extrémní pravice v českém veřejném prostoru a jejich přebíráním českými pravicovými stranami, tak přeháním. Platí, že co je dovoleno jiným, není dovoleno Paroubkovi. Ale na to už jsem si zvykl.

Dnes jsem si se zájmem přečetl, že plán na koncentraci bezdomovců v Praze na jedno místo v podobě tábora vypracovala před třemi lety firma, kterou považuji za hlavního akcionáře politické strany Věci veřejné, tedy firma ABL. Tato firma už v některých městských částech, vedených ODS, zajišťuje za úplatu služby ostrahy a supluje tak roli, kterou má plnit městská či státní policie. Fakt, že s tímto plánem ABL přichází před volbami právě politik ODS, není proto překvapivý a potvrzuje to jen propojení mezi touto firmou, stranou Věci veřejné a pražskou ODS. Současný majitel ABL, bratr faktického předsedy a vlastníka Věcí veřejných, ministra Víta Bárty Matěj oznámil, že není vyloučeno, že se ABL bude ucházet o zakázku na ostrahu tohoto tábora. Kruh se uzavírá.

Myslím, že k podobnému vývoji dochází dnes i na Ministerstvu vnitra pod vedením formálního předsedy Věcí veřejných, Radka Johna, který oznámil úspory v policii takového rozsahu, že dojde k omezení bezpečnosti občanů. Jaký bude důsledek těchto škrtů v policii? Firmy, ti bohatší občané, ale třeba i další městské části či celá města si na ostrahu svého majetku najmou služby soukromé agentury, možná to bude právě ABL. Anebo nemusí. Jisté ale je, že o tom, která agentura bude moci takové služby poskytovat, rozhodne ministerstvo vnitra pod vedením lidí z ABL. Kruh se uzavírá.

Mám pocit, že na příkladu ABL se dá plasticky vykreslit problém, který nastal po těchto volbách a kterému chtěla zabránit ČSSD. Dochází totiž k útoku na charakter státu jako takový, kdy v květnových volbách zvítězil program jeho privatizace. V případě důchodové reformy byly členy tzv. Bezděkovy komise zástupci bank a penzijních fondů, kteří prosadili takovou reformu, která je postavena výhradně na opt-outu. Tu nyní bude pravicová vláda realizovat. Podobné je tomu i v případě zdravotnictví, kdy pravicová vláda půjde také cestou jeho privatizace. Nemluvme ale jen o represivních či sociálních funkcích státu, ale můžeme mluvit také o funkcích regulačních. V oblasti ochrany životního prostředí a ekologie vůbec nemá tato vláda vůbec žádné priority než ty, že bude tuto regulaci postupně odbourávat tak, aby se zvýšila konkurenceschopnost českého průmyslu. Jestli má pan Drobil v úmyslu se v tomto ohledu vyrovnat Číně, to je schováno mezi řádky. V podobném duchu srovnat „konkurenceschopnost“ jde i jeho kolega ve vládě, ministr práce a sociálních věcí Drábek, který chce „reformovat“ pracovní právo tak, abychom opět byli „konkurenceschopní“.

ČSSD a další opoziční strany, ať již parlamentní či neparlamentní, budou mít v následujících letech díky rozhodnutí voličů velmi svázané ruce. Když se navíc podívám na to, co předvádějí jednotliví představitelé ČSSD, kteří nemají na práci nic jiného, než se vzájemně hádat o hloupostech, popřípadě přehazovat jeden na druhého odpovědnost za volby, pak mám obavu, jaký stát tu bude za čtyři roky vlády Petra Nečase. Pokud to bude takto pokračovat, pak budeme opravdu jen tím malým obchodníkem mezi samými velkými řetězci.