Minulou středu přinesla německá média informaci, že podle relevantního průzkumu veřejného mínění důvěra německé veřejnosti vůči ministru obrany Guttenbergovi vzrostla – i přes aféru s jeho disertační prací – na závratných 73%. Univerzita v Bayreuthu, které je Karl -Theodor zu Guttenberg absolventem, mu dokonce odebrala titul doktora práv. Politik sám přiznal „závažné chyby při tvorbě“ své disertační práce. A dnes se před novináři podle očekávání vyjádřil, že „je to nejbolestivější rozhodnutí v mém životě“ a rezignoval na svou funkci ministra obrany Německa.

V čem to vlastně je, že v Německu politici při významném morálním prohřešku rezignují a u nás to málokoho napadne. Ze současných vládních stran to vlastně nenapadne nikoho.

Je to v jiné politické kultuře, řekne moudře politolog. A v čem je vlastně ta německá a vůbec západní kultura jiná? Především je to v roli médií a v roli opozice. Guttenberg z řad německé opozice, jak jsem se dočetl v německých novinách, slyšel na svou adresu mnoho opravdu líbezných charakteristik. Lhář, podvodník, hochštapler. Česká opozice, až na jednotlivé hlasy ve Vondrově kauze mlčí. Komunistická opozice se klepe o svou budoucí existenci. Kde jen jsou přihlouplé nesolidární řeči komunistů na adresu sociální demokracie z předvolebního období? Při nejtěžších útocích médií na ČSSD před volbami do sněmovny komunisté projevovali škodolibou radost. Jejich mítinky přece nikdo nenapadá. Mysleli si, že na ně nedojde? A lídři sociální demokracie? Její budoucí modernizační tandem ve vedení strany také mlčí. Jen neudělat mediální chybu před sjezdem… A pěkně se spolu dohodnout.

Morálka je ale nedělitelná. Současný český ministr obrany A. Vondra kryl možná v zájmu své strany obří tunel v rámci evropského předsednictví v řádu několika set milionů korun. Tento člověk, ostuda a vřed české politiky se ovšem tváří, jakoby se ho to netýkalo. Hroch je proti tlustokožci Vondrovi úplný čínský naháč se senzitivní kůží.

A média? Jejich interpretace je jasná: za celou věc může přece Kalousek. Jsou v tom jeho čachry. To zveřejnění problému je přece lumpárna ministerstva financí. Peníze, které přišly na nějaký účet v Rakousku, tam přece přišly omylem... A vůbec.

V nedělních otázkách V. Moravce se i lidé jako P. Pithart a dva zcela popletení občanští aktivisté nedokázali zbavit osobních sympatií k A. Vondrovi. Prý se ve Vondrově případě musí počkat, až se věc vyšetří. Rozumějte dobře, synonymum vyšetření je, že se celá kauza „začunkuje“. Ale co se má vlastně ještě vyšetřit? Na politickou odpovědnost není přece žádný paragraf zákona. Ministra přece nikdo nepodezírá, že špatně přepočítal vystavenou fakturu či zda ověřil či neověřil její věcnou správnost. Na to měl přece své lidi. Již na první pohled je ale jasné, že práce byly předražené. A Vondra za české předsednictví byl ve vládě politicky odpovědný.

Přečetl jsem si právě německé noviny. O Guttenbergovi v předchozích dnech referují stejně ty liberálně-levicové (Die Zeit) i ty konzervativní (Die Welt). V Česku média nechávají kauzy pravicových politiků vyšumět do ztracena. Země přece potřebuje pravicové reformy, proto má ve vládě své Čunky a Vondry.

Politici u nás dnes nepracují s důvěrou veřejnosti, ale s jejími pouhými zbytky. Lidé nejsou hloupí. Pokud někdo umožňuje krást z veřejných peněz, a to Vondra nesporně udělal, jak dlouho si myslí, že bude trvat, nežli to občané pochopí? V určitém okamžiku nepomůže této vládě ani mocné vymývání mozků ze strany médií. Je jen otázka, jak velký pak bude výbuch veřejného hněvu a jakými jevy bude doprovázen.

Média v uplynulém týdnu připomínala odchod tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR M. Vlčka z politického života. M. Vlček měl prý zajistit svému známému dotaci ze státního rozpočtu na jeho převážně podnikatelský projekt. Audit ministerstva financí, provedený s odstupem několika měsíců, následně neshledal v užití předmětné dotace žádné pochybení. Nevšiml jsem si, že by média M. Vlčka omilostnila. Zatím jen nepochopitelně omlouvají A. Vondru.