Nemá smysl se zdržovat se všemi záležitostmi, které pan Petr Fischer ve svém článku „Dvojí obrátka velkého Buldozeru“ v Hospodářských novinách uvádí. Celá filosofie článku je postavena na úvaze, že svou politiku provádím jako jakousi zhmotnělou pomstu za utrpěná příkoří. Poradím panu Fischerovi, hledejte příčinu mého maniakálního chování v nešťastném dětství…Ulehčíte si práci.

Chci reagovat jenom na některé nepřesnosti a nesmysly, u kterých to má smysl a také proto, aby je nekriticky nepřejímaly další média:
1. Ze Strakovy akademie jsem odešel 4. září 2006 a nikoliv 16. srpna 2006, jak chybně uvádí pan Fischer (to pro přesnost).
2. „Permanentní reforma“ je termín, který používají ve své práci švédští sociální demokraté a proto každý může rozumět tomu, co to znamená „permanentně“ reformovat. Je to prostě opak „velkého reformního skoku“, jak jej předvádí reformní batoh pana Topolánka.
3. 60% podpory delegátů na sjezdu při volbě předsedy ČSSD je slušná podpora.
4. Projekt modernizace sociální demokracie byl delegáty XXXIV. sjezdu přijat, a to zdrcující většinou. Nevím, z čeho pan Fischer vychází, pokud píše, že byl odmítnut.
5. Pokud jde o program ČSSD, tak v roce 2005 byl schválen dlouhodobý program strany (a ten se obvykle přepracovává po 10 až 15 letech) a v roce 2006 byl přijat volební program, který plní roli střednědobého programu. Připomínám, že svou kvalitou tento program zaujal jeden a tři čtvrtě milionu českých občanů. Možná, že by bylo dobré, kdyby pan Fischer nebyl tak zaujatý vůči sociální demokracii a předložil nějaký důkaz, že „poziční“ mocenský boj zajímá sociální demokraty více než vytváření ideového zázemí, jak ve svém článku tvrdí.
6. Pokud jde o údajnou personální nouzi ČSSD, na rozdíl od jiných předsedů dalších politických stran jsem naopak začal před nedávnem mluvit o svých možných nástupcích. Mým zájmem je totiž předat za nějakých 5 – 7 let sociální demokracii vynikajícímu nástupci v čele a se skvělým vedením složeným z moderně uvažujících mladých a mladších lidí.
7. Právě dnes dávám k vnitrostranické diskuzi materiál „Propagace značky ČSSD – tzv. rebranding“ tak, aby se každý ze členů, nejenom funkcionáři strany, mohl k záměrům obsaženým v tomto materiálu vyjádřit. Je to jeden z klíčových materiálů modernizace ČSSD.
Nicméně jsem rád, že pravicoví novináři typu pana Fischera o mně již nepíší jako o diktátorovi. Za ten necelý rok, který uplynul od mého odchodu ze Strakovy akademie ostatně nebyla nikým podána žádná žaloba na zneužití míry pravomocí v průběhu mého výkonu premiérského úřadu.