Vláda včerejší hlasování o nedůvěře - jak jinak, když má ve sněmovně výraznou přesilu - ustála. Myslím si ale, že je třeba opakovat důvody, proč si tato vláda důvěru nezaslouží a proč ji úplně ztratila u české veřejnosti.

Projev k jednání o nedůvěře vládě Petra Nečase (PSP, 20. 3. 2012):

Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, vážená vládo, hlasování o nedůvěře vládě i tehdy, pokud nedopadne odchodem vlády, má hodnotu mimo jiné v tom, že umožní opozičním poslancům se v plné šíři vyjádřit k tomu, co vláda dělá špatně a proč by tedy vláda měla odejít. Mnoho jiných možností opoziční poslanci nemají. A ještě méně těchto možností mají obyčejní občané.

Podpora současné vládě je na 14 % a je jen otázkou, zda vláda může klesnout, pokud jde o svou důvěryhodnost, ještě níže. Lidé již pochopili, že ve Sněmovně, ve které má vláda velmi bezpečnou většinu, se nápravy nedočkají. Ve společnosti díky tomu narůstá napětí, znechucení z vládní politiky a politiky vůbec a z politiků zvlášť. Lidé již příliš nerozlišují ani mezi vládou a opozicí. Po necelých dvou letech od velmi zjitřené volební kampaně před sněmovními volbami bychom právě dnes měli vyhodnotit ty marketingové akce, které se významně podepsaly na konečném výsledku voleb a utvořily takto svým složením, abych to řekl slovy francouzského krále Ludvíka XVIII. podařenou Sněmovnu - dinosauři, Přemluv vládu a Řecko, abych jmenoval alespoň ty nejprolhanější marketingové akce.

Tak pěkně popořádku. Nejprve dinosauři. Věci veřejné, deklarovaná strana přímé demokracie, rozuměj zakamuflovaných vnitrostranických referend, erotického kalendáře, to bylo zatím asi to nejlepší z politické tvorby Věcí veřejných, se proslavila před volbami jako hnutí udatných bojovníků proti dinosaurům a korupci. Po krátkém čase od voleb musel užaslý občan zjistit, že tito lidé, o nichž neměl tušení až do chvíle, kdy se objevili na ministerstvech a ve vysokých parlamentních funkcích, překonali svou nestoudností všechno, co tady do té doby bylo. Stačí si jen vzpomenout na soudní proces před 14 dny, jehož hlavním aktérem je dokonce hlavní náčelník této strany. Před 14 dny měl užaslý národ po celý týden možnost sledovat vlastně v přímém přenosu nechutnou reality show ne nepodobnou jiné pokleslé show z hotelu Paradise, kterou opravdu otrlí diváci sledují s perverzním potěšením v televizi. Pohled do útrob strany údajné přímé demokracie, čiré transparentnosti, boje proti korupci a dinosaurům byl vskutku nevábný.

Jsem i dodatečně velmi rád, že jsem po vyhraných volbách v květnu 2010 odešel z funkce předsedy nejsilnější strany v zemi. Přiznám se, že jedním z hlavních důvodů bylo to, abych nemusel jednat s představiteli tohoto podivného zájmového uskupení o koaliční spolupráci, což by mělo jen jediný výsledek - legitimizoval bych tuto mocenskou skupinu, politickou odnož šmírovací agentury, legitimizoval bych jejich představitele a posvětil bych v uvozovkách potřebnost a mravní oprávněnost koalice ODS a TOP-09 s Věcmi veřejnými. Takhle je to jen a jen plná osobní a politická odpovědnost pánů Nečase a Schwarzenberga. Oni si vybrali koaličního partnera zcela svobodně a přitom věděli, o co jde. Staroněmecké přísloví praví: "Společně chyceni, společně pověšeni." Já vás uklidním, pochopitelně v tomto případě to myslím zcela obrazně.

Podařeným mediálním skečem byla také akce Přemluv bábu, která měla odradit emočně působivě od účasti ve volbách či alespoň od volby levice významnou část seniorů. Ti měli cítit jakési vnitřní provinění, že stále ještě žijí a čerpají jaksi nadbytečně důchod pro svůj neužitečný život ve světě, kterému již vůbec nerozumí. To byl light motiv tohoto klipu. A že by tedy neměli hlasovat proti pravicovým stranám a jejich prozíravým reformám a jimi připraveným světlým zítřkům. Tato výtečná akce byla ještě vhodně doaranžována studentskými volbami na středních školách. Neříkám, dámy a pánové, že mě naplňuje nadšením, že mohu říci já jsem vám to říkal, když vidím současný vývoj platů středoškolských učitelů a slyším úvahy o tom, že bude v krátké době potřeba zrušit 17 tisíc učitelských míst. Je to smutné. Akce Oblbni bábu a dědka byla politicky nadmíru úspěšná, věřím, že spokojení důchodci jsou dnes připraveni se hlavním protagonistům této výzvy v uvozovkách složit na pomník. Statisíce důchodců po drakonických takzvaných reformách dnešní vlády stojí před skutečnou Sophiinou volbou - utratit ztenčující se reálný důchod za dražší nájemné, aby měli střechu nad hlavou nebo za jídlo, aby přežili, nebo za léky, které k životu nezbytně potřebují. Ano, žijeme ve svobodné společnosti. I důchodce si může vlastně zcela svobodně vybrat. Je jen otázka, k čemu je taková svoboda pro důchodce, který má 8, či 9 tisíc korun důchodu. Pro občany z toho plyne pro příští volby jediné poučení - nenechat si radit celebritami se statisícovými měsíčními příjmy předem adorovanými pravicovými médii a stát se skutečnými a nezávislými občany hájícími svobodu a své oprávněné zájmy.

A co Řecko? Také dobrý předvolební skeč. Prý se brzy zhroutí česká ekonomika. Ještě dnes čtu nehoráznosti o 13. důchodu, jednorázovém výdaji státu v roce bez valorizace důchodů a dívám se na konstantní výdaje státu, které chce tato vláda zajistit ve státním rozpočtu jako věcné břemeno příštím generacím. Například opt out v důchodech a národem velmi oblíbené církevní restituce, vlastně přesněji restituce katolické církvi a abych byl zcela přesný, což není nic jiného nežli finanční reparace vyplácená národem katolické církvi po dobu příštích 30 let.

A jaká je realita, pokud jde o ekonomickou kompetenci pravicových vlád, tedy i Nečasovy vlády? Česká pravice se staví ráda do role odpovědného hospodáře. Nic však není vzdálenější realitě! Za léta 2007-11 se podařilo pravicovým ministrům financí vyprodukovat úctyhodných, pokud do toho započtu i zkonzumovaných 156 miliard rozpočtových rezerv, 720 miliard korun deficitu státního rozpočtu. Minulý týden v interpelacích dostal pan premiér od jednoho z koaličních poslanců žertovnou otázku, co tomu říká, že vláda dnes vlastně zachraňuje veřejné finance před pádem po předchozích rozmařilostech levicových vlád. A jakoby rádoby odstrašující příklad byl oběma pány uváděn schodek státního rozpočtu za rok 2006, který dosáhl 98 miliard korun. Máte pravdu, je to již na první pohled děsivé číslo. Rozeberme si však trochu toto číslo. Klasická ekonomická poučka říká, že v čase konjunktury a v době, kdy jsem stál v čele vlády, tedy v letech 2005 a 2006, byly růsty hrubého domácího produktu z dnešního pohledu neskutečných 6,4 % a 7 %, se mají vytvářet rezervy na méně příznivá období, resp. mají se hradit ztráty z minulosti. Jak to tedy bylo v roce 2006? Stát vytvořil rozpočtovou rezervu 46 miliard korun, stát 20 miliardami korun uhradil ztrátu Konsolidační agentury. To dává jiný pohled na celou věc.

Síly setrvačnosti v ekonomice jsou nesmírné. Konjunktura a dobrý fiskální vývoj státu tak trvaly po letech 2005 a 2006 ještě v roce 2007. V roce 2008 byl skvělý hospodářský růst sražen na 2,4 %, a to v důsledku počínající hospodářské krize. Když jsem o ní ovšem mluvil někdy v září, říjnu 2008, slyšel jsem z vládních řad slova o šíření poplašné zprávy a jiné hlouposti, a díky chybné, zejména daňové a obecně hospodářské politice tehdejší vlády. Z toho všeho vyplývá jediné. Pravice a ekonomická kompetentnost, to je oximoron, tedy česky řečeno protimluv. Prostě nejde to k sobě!

Dámy a pánové, úroveň správy státu, kvalita vládnutí poklesla za rok a půl existence Nečasovy vlády naprosto závratně. To tady opravdu ještě nebylo. Představitelé koalice drmolí nesrozumitelné mantry o radikálním boji proti korupci, jemuž věří jen nenapravitelní naivové. Bártovy obálky, ProMoPro, anebo korupční skandál monumentálních rozměrů na Drobilově Ministerstvu životního prostředí, to jsou dnes prostě pojmy. Jména četných ministrů, kteří již vládu většinou s nebetyčnou ostudou opustili, už si většinou pamatují jen političtí fajnšmekři. Peníze z evropských fondů, a to dnes tuší i malé děti, nebudou republikou dočerpány. Jen si to nepřipouštějí či spíše nechtějí připustit ministři a odpovědní státní úředníci, kteří nás drží v hluboké temnotě o rozsahu tragédie, která nás čeká, až se uzavřou účty evropských peněz. My se můžeme dnes jen sázet, o kolik že vlastně nebudou dočerpány evropské peníze v současné finanční perspektivě let 2007-13. Bude to 100, nebo dokonce 150 miliard korun, nebo to bude více?

Příčinou tohoto stavu je korupční prostředí, nekonečná manažerská neschopnost vedení většiny ministerstev a kolosální neschopnost úředníků zpracovávajících na ministerstvech žádosti o evropské peníze. Těžkou ránu čerpání evropských peněz zasadila v minulém týdnu Evropská komise, která pozastavila Česku čerpání evropských peněz. Vláda se může jen utěšovat, že se to za několik měsíců změní a systém auditů na Ministerstvu financí bude řádným způsobem nastaven. Chci říci v této souvislosti jednu věc. Vláda by měla být schopna nést mužně následky tohoto svého pochybení a neschopnosti a nesnažit se to hodit na své předchůdce z doby před šesti až sedmi lety. To je nefér, ale chápu to. Tonoucí se stébla chytá. Ale jen blázen mu věří.

Vláda svou nečinností a osobně premiér svým kapriciózním stanoviskem ve věci fiskálního kompaktu EU zkomplikovali situaci země mj. ve vztahu k jednáním o evropské finanční perspektivě na léta 2014-20. Tato zoufalá a neudržitelná pozice ODS a Věcí veřejných a tedy většiny vlády nás může stát desítky miliard. Může tedy přijít republiku hodně draho a hlavně - je nepraktická! Nečasova vláda a zejména vlády ODS a Věcí veřejných v ní přitom nepřichází s žádnou jasnou alternativou vůči prohlubující se integraci EU, kterou chce uskutečnit jádro i zdrcující část zemí EU. Užší kooperace s Putinovým Ruskem tou alternativou asi nebude díky osvědčené rusofobii velké části české pravice. Alternativou z pohledu české vlády nejsou s ohledem na komunistožroutství velké části české politické třídy jistě ani komunisté v Číně či další levičáci v Brazílii. Vůbec jsou to, včetně Indie, podezřele rychle rostoucí země. Pryč od nich! Vláda nemá vůbec žádnou vizi, směr, nebo dokonce strategii, kam směřuje ve své vnitřní a zahraniční politice. Ona prostě nesměřuje nikam. Vládní reformy nenahrazují a nemohou nahradit vizi, ani strategii rozvoje státu a české společnosti. Měly by být především nástrojem k růstu životní úrovně lidí a zvelebení země a ne vlastním cílem vládní politiky. Vláda dokázala svými návrhy majícími za cíl omezit akademické svobody a zavést školné na vysokých školách poprvé od listopadu 89 dohnat studenty i akademiky ke stávce a vyhnat je do ulic. To je opravdu unikátní politická hloupost! Vláda dokonale léčí vysokoškolské studenty z pravičáctví šokem.

Církevní restituce jsou v pojetí Nečasovy vlády pokusem o revitalizaci pozice katolické církve v zemi, aby se co nejvíce přiblížila majetkové, hospodářské a společenské pozici, kterou katolická církev získala na základě výsledků třicetileté války a rozchvácení majetku české nekatolické šlechty a před josefínskými reformami. Ministru práce se postupně podařilo rozvrátit dobře fungující úřady práce a rozbít celý systém výplaty dávek, který přivádí do naprostého zoufalství ty nejubožejší z ubohých, například občany s těžkým zdravotním postižením, kteří jsou ve zdrcující většině bez volných finančních prostředků, bez úspor. Zdravotně postižené, chudé a důchodce vláda ztotožňuje, bohužel, dlouhodobě s lenochy.

Vláda prosadila kuriózní občanský zákoník, který po svém uplatnění silně znepříjemní a zdraží život občanů. Autor či autoři kodexu zřejmě ideově navazují na archaický polofeudální zákoník z doby někdejší Rakouské monarchie, vracejí se vědomě do 19. století. Důchodová reforma postavená v plné režii privátních penzijních fondů na opt-outu nebude přitom znamenat žádné zvýšení udržitelnosti penzí v budoucnu a jen otevřela cestu k razantnímu navýšení sazby DPH, a tedy k rozsáhlému zdražení a růstu inflace. Zatím v tomto roce za dva měsíce jsou to téměř 4 %. To se pochopitelně projeví ve zhoršení životní úrovně nejširších vrstev občanů, zejména důchodců, mladých rodin s dětmi a zdravotně postižených. Vůbec růst cen je oblíbenou disciplinou této vlády.

Nejtypičtější je to právě na příkladě vajec. Dámy a pánové, já jsem si dovolil vám přinést ukázat takové jedno plato vajec. Mám k nim dobrý vztah, na vejcích, obrazně řečeno, byly položeny základy této koalice ve vajíčkových estrádách před volbami do Evropského parlamentu i v kampani o rok později. Tehdy byla vejce za cenu do 2 korun, dnes se za ně platí 6 až 7 korun. V úsilí hodném výstředího učení ču-čche podle Kim Ir Sena si dnes naši četní spoluobčané pořizují do svých městských příbytků kvokající slepice, dokonce se o ně perou ve frontách před slepičárnou. Už se těším, jak si občané vytvoří na sídlištích celá společenství chovatelů slepic a budou si zapůjčovat kohouta, aby slepice měly lepší snášku. Drůbež bude jistě příjemným oživením balkonů domů na našich sídlištích, stane se českým folklórem. Cizina to jistě ocení. Ministerstvo zemědělství údajně zastavilo dovoz levnějších vajec z Polska a Maďarska. To bylo důmyslné rozhodnutí. A tak čeští cukráři "vráží", abych tak použil výraz Magdaleny Dobromily Rettigové, do svých výrobků vejce až za 6 či 7 korun. Tato vejce jsou za 6 korun jedno. Naopak polští dovozci k nám sice nesmějí dovážet vejce, ale levné polské cukroví na bázi vajec ano, což následně likviduje české výrobce cukrářských výrobků. Opravdu neskonale moudrá a promyšlená politika ministerstva, jen nevím, kterého, a tedy vlády.

Vláda se svými škrty konečně proškrtala až k recesi hospodářství a v tomto roce velmi pravděpodobně k jeho stagnaci. Neříkám, že to chtěla, ale prostě to tak dopadlo, jak to říkal nebožtík ruský premiér Černomyrdin: chtěli jsme to nejlepší a dopadlo to jako vždycky. Během dvou let 2012 a 2013 nás zřejmě čeká díky růstu sazeb DPH rychlý růst cen potravin, léků a dalších druhů služeb. Likvidace doplatku na bydlení, jak o tom uvažuje vláda, může znamenat vyhnání desítek tisíc nájemníků z jejich bytů a jejich následné bezdomovectví. Odstranění porodného, pokud k němu opravdu dojde, je skutečně dokonalým příspěvkem této vlády k populačnímu vývoji. A to jsem zatím ještě zapomněl na zdravotnictví. Myslím, že celé vrstvy obyvatel naší země pochopily po přijetí systému finanční spoluúčasti, že jejich přístup ke kvalitní zdravotní péči bude velmi ztížen. Ministr zdravotnictví by se sám měl zachovat jako čestný muž a nebude-li beze zbytku splněn jeho závazný slib na navýšení platů pracovníků ve zdravotnictví, starý jeden rok, měl by odstoupit ze své funkce. Není dobré lpět za každou cenu na své funkci, já to mohu říct ze své zkušenosti.

Jak se zdá, hlavním dějištěm boje proti vládě nebude již napříště parlament, ale ponesou jej v příštích měsících odbory a protivládní občanské iniciativy, které se množí jako houby po dešti. Suma sumárum, čím dříve tato vláda skončí, tím lépe a předčasné volby se mohou uskutečnit v termínu podzimních voleb do krajských zastupitelstev a Senátu. Všichni si po nich oddechneme. Ruku na srdce, oddechnou si asi i představitelé vládních stran. Měli by si zcela sportovně přiznat, že prostě neumí vládnout.

Čeká nás, dámy a pánové, opravdu horké jaro a já věřím, že to bude poslední jaro této vlády, tedy pokud tato vláda projde dnešním hlasováním o důvěře. Děkuji.