Několik dnů na cestě ve Spojených státech
Cesta do Spojených států, kterou absolvuji v těchto dnech spolu s předsedou sněmovního klubu ČSSD Michalem Haškem, byla pokud jde o její washingtonskou část soustředěna na následující oblasti:
1. detailní seznámení s projektem protiraketové obrany USA připravovaným příslušnou americkou vládní agenturou v čele s generálem Henrym Oberingem
2. seznámení se s názory představitelů americké výkonné moci i členů Kongresu Spojených států na potenciální hrozby v oblasti Blízkého a středního Východu a Perského zálivu, resp. na intenzitu, závažnost i časovou dimenzi těchto hrozeb. Seznámení se se strategií přístupu USA k celé oblasti a zvláště k Iránu, Iráku a Afganistánu.
3. a naopak, seznámení americké strany se stanoviskem české sociální demokracie k americko-českým vztahům a zvláště s odmítavým stanoviskem ČSSD k výstavbě radarové základny USA na českém území.
4. navázání či prohloubení osobních kontaktů s představiteli Demokratické strany USA a rozvoj spolupráce české sociální demokracie a Demokratické strany.
5. vyslechnutí názorů představitelů Kongresu USA za Republikánskou stranu k problematice Blízkého a středního východu a Perského zálivu.
Generál Obering a jeho lidé nám poskytli velmi detailní informace o protiraketovém systému Spojených států. Přítomní experti hovořili o velmi pravděpodobném rychlém zvládnutí výroby balistických raket Iránem. Osobně nejsem přesvědčen, že zvládnutí této technologie Iránem bude rychlejší nežli nějakých sedm či deset let. V tuto chvíli a v příštích několika letech žádné nebezpečí České republice tedy nehrozí.
Zajímavé bylo v této souvislosti setkání s předsedou zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Tomem Lantosem. Je dlouhá léta členem dolní komory amerického parlamentu. Muž, který se narodil v Maďarsku, přežil holocaust, velmi dobře se orientuje v zahraniční politice a samozřejmě zná detailně především evropskou a středoevropskou problematiku. S ním jsem se shodl v pohledu především na Irán. Pan Lantos se domnívá, že vývoj v Iránu v nejbližších letech může jít po jiných cestách nežli dosud. A iránská vláda více otevřená Západu nebude mít zájem rozvíjet výrobu balistických raket. Ostatně Irán je nejsilnějším státem ve své oblasti. Státem, který nemá v oblasti Perského zálivu vážného soupeře. Zejména pokud je Irák zmítán vnitřními problémy.
Demokraté celkově chtějí provést po prezidentských volbách zásadní revizi americké zahraniční politiky. Tedy pokud tyto volby vyhrají. Slyšel jsem od některých jejich zákonodárců i naprosto odmítavý názor na americký protiraketový systém ve střední Evropě. Je ovšem pravdou, že názor na tuto otázku se u hlavního proudu demokratické strany příliš neliší od názorů Republikánské strany, která je toho času menšinovou stranou v Kongresu Spojených států.
Měli jsme možnost hovořit také opravdu s velkými osobnostmi Demokratické strany USA. Mezi ty řadím především Howarda Deana, předsedu této strany, a Madeleine Albrightovou, českou rodačku a ministryni zahraničí v Clintonově vládě.
S Howardem Deanem jsme hovořili o volebních přípravách (volby prezidenta budou již za rok), možnostech spolupráce s jeho stranou. Myslím, že již brzo po amerických volbách se budeme moci v Praze seznámit se zkušenostmi demokratů z jejich volební kampaně. Věřím, že již někdy v průběhu roku se české publikum na seminářích pořádaných ČSSD s účastí amerických demokratů seznámí s budoucí zahraniční politikou případného demokratického prezidenta.
Měli jsme možnost hovořit s lidmi z okolí Hillary Clintonové i Baracka Obamy. Zdá se mi, že zázemí, které Hillary Clintonová má v zahraničně-politické oblasti (např. Madeleine Albrightovou) je mnohem vyzrálejší a zkušenější, nežli je tomu u lidí Baracka Obamy. Zatím podle všeho je favoritem demokratů Clintonová, což můžou anebo naopak nemusí potvrdit primární volby již počátkem příštího roku. Zatímní hlavní favorit Republikánské strany Rudolph Giuliani zaostává ve všech průzkumech za Clintonovou, což ovšem nemusí rok před volbami tolik znamenat.
1. detailní seznámení s projektem protiraketové obrany USA připravovaným příslušnou americkou vládní agenturou v čele s generálem Henrym Oberingem
2. seznámení se s názory představitelů americké výkonné moci i členů Kongresu Spojených států na potenciální hrozby v oblasti Blízkého a středního Východu a Perského zálivu, resp. na intenzitu, závažnost i časovou dimenzi těchto hrozeb. Seznámení se se strategií přístupu USA k celé oblasti a zvláště k Iránu, Iráku a Afganistánu.
3. a naopak, seznámení americké strany se stanoviskem české sociální demokracie k americko-českým vztahům a zvláště s odmítavým stanoviskem ČSSD k výstavbě radarové základny USA na českém území.
4. navázání či prohloubení osobních kontaktů s představiteli Demokratické strany USA a rozvoj spolupráce české sociální demokracie a Demokratické strany.
5. vyslechnutí názorů představitelů Kongresu USA za Republikánskou stranu k problematice Blízkého a středního východu a Perského zálivu.
Generál Obering a jeho lidé nám poskytli velmi detailní informace o protiraketovém systému Spojených států. Přítomní experti hovořili o velmi pravděpodobném rychlém zvládnutí výroby balistických raket Iránem. Osobně nejsem přesvědčen, že zvládnutí této technologie Iránem bude rychlejší nežli nějakých sedm či deset let. V tuto chvíli a v příštích několika letech žádné nebezpečí České republice tedy nehrozí.
Zajímavé bylo v této souvislosti setkání s předsedou zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Tomem Lantosem. Je dlouhá léta členem dolní komory amerického parlamentu. Muž, který se narodil v Maďarsku, přežil holocaust, velmi dobře se orientuje v zahraniční politice a samozřejmě zná detailně především evropskou a středoevropskou problematiku. S ním jsem se shodl v pohledu především na Irán. Pan Lantos se domnívá, že vývoj v Iránu v nejbližších letech může jít po jiných cestách nežli dosud. A iránská vláda více otevřená Západu nebude mít zájem rozvíjet výrobu balistických raket. Ostatně Irán je nejsilnějším státem ve své oblasti. Státem, který nemá v oblasti Perského zálivu vážného soupeře. Zejména pokud je Irák zmítán vnitřními problémy.
Demokraté celkově chtějí provést po prezidentských volbách zásadní revizi americké zahraniční politiky. Tedy pokud tyto volby vyhrají. Slyšel jsem od některých jejich zákonodárců i naprosto odmítavý názor na americký protiraketový systém ve střední Evropě. Je ovšem pravdou, že názor na tuto otázku se u hlavního proudu demokratické strany příliš neliší od názorů Republikánské strany, která je toho času menšinovou stranou v Kongresu Spojených států.
Měli jsme možnost hovořit také opravdu s velkými osobnostmi Demokratické strany USA. Mezi ty řadím především Howarda Deana, předsedu této strany, a Madeleine Albrightovou, českou rodačku a ministryni zahraničí v Clintonově vládě.
S Howardem Deanem jsme hovořili o volebních přípravách (volby prezidenta budou již za rok), možnostech spolupráce s jeho stranou. Myslím, že již brzo po amerických volbách se budeme moci v Praze seznámit se zkušenostmi demokratů z jejich volební kampaně. Věřím, že již někdy v průběhu roku se české publikum na seminářích pořádaných ČSSD s účastí amerických demokratů seznámí s budoucí zahraniční politikou případného demokratického prezidenta.
Měli jsme možnost hovořit s lidmi z okolí Hillary Clintonové i Baracka Obamy. Zdá se mi, že zázemí, které Hillary Clintonová má v zahraničně-politické oblasti (např. Madeleine Albrightovou) je mnohem vyzrálejší a zkušenější, nežli je tomu u lidí Baracka Obamy. Zatím podle všeho je favoritem demokratů Clintonová, což můžou anebo naopak nemusí potvrdit primární volby již počátkem příštího roku. Zatímní hlavní favorit Republikánské strany Rudolph Giuliani zaostává ve všech průzkumech za Clintonovou, což ovšem nemusí rok před volbami tolik znamenat.