Den, kdy Jan Urban začal lhát
Jan Urban se tituluje jako „nezávislý novinář“. Ve svém článku „Den, kdy Jiří Paroubek začal utíkat“ (odkaz na jeho blog je ZDE) však Urban dal své údajné „nezávislosti“ pořádně na frak.
Nechme stranou fakt, že většinu článku věnuje se špatně skrývanou vášní pro drby údajným okolnostem natáčení pořadu Reportéři ČT na půdě Poslanecké sněmovny. Už to samo o sobě snižuje úroveň dalších informací i jejich relevanci a pravdivost a hází špatné světlo i na okolnosti samotného natáčení, včetně pochybnosti o jeho nezávislosti.
Ve věci samé, tj. v případu okolo podezření z vytunelování fondů PHARE, probíhá soudní řízení, které vyvolal podnět mého nástupce na ministerstvu pro místní rozvoj Radko Martínka. Policie a státní zastupitelství celou záležitost prošetřilo, včetně možného podílu předchozích ministrů pro místní rozvoj i mojí a konstatovalo, že trestný čin spáchali lidé okolo bývalého náměstka Petra Formana. Toho se však Jan Urban vehementně zastává a až nekriticky, bez vyčkání na rozhodnutí soudu, hází doslova špínu na lidi, kteří na tomto problému nemají žádný přímý podíl.
Pokud by Jan Urban byl opravdu „nezávislý novinář“, musel by jít až ke kořenům. Podle mých informací, které jsem si získal od mých bývalých podřízených - na které jako na primární zdroj také všechny média férově odkazuji - totiž Urbanem kritizovaná smlouva mezi ministerstvem pro místní rozvoj a holandskou správcovskou společností CVP byla uzavřena za vlád ODS, kdy ministrem hospodářství (které bylo předchůdcem ministerstva pro místní rozvoj) byl Karel Dyba. Tato smlouva byla předmětem sporu, na jehož počátku byla iniciativa Petra Formana tuto smlouvu vypovědět, neboť ji považoval za nevýhodnou, a peníze převést na akciovou společnost. Tuto jeho iniciativu však policie a následně i státní zástupce vyhodnotili jako trestný čin a nyní v této věci probíhá soud.
Jan Urban se tedy dopouští lži a pomluvy zároveň, pokud mi klade za vinu arbitrážní řízení se společností CVP. Toto arbitrážní řízení totiž vzniklo na základě nevýhodné smlouvy, uzavřené vládou v čele s Václavem Klausem a jejím následným vypovězením náměstkem Formanem, které spolu s dalšími kroky vyhodnotila policie jako trestný čin.
Pokud si dobře pamatuji po třech letech se společností CVP jako ministr pro místní rozvoj jsem osobně nejednal. Celá tato záležitost byla předchozím rozhodnutím vedení ministerstva svěřena do kompetence náměstka ministra. Ten i za mého působení v čele ministerstva pro místní rozvoj tuto věc řešil. Po mém odchodu z vedení resortu pak události vygradovaly a můj nástupce, ministr Radko Martínek, se rozhodl podat trestní oznámení, čímž spustil rozsáhlé vyšetřování, na jehož konci státní zástupce obvinil skupinu v čele s bývalým náměstkem Petrem Formanem.
Považuji proto za nutné, aby se Jan Urban omluvil za svá nepodložená obvinění, neboť se tím dopouští pomluvy. Má-li jakékoliv důkazy o opaku, nechť podá trestní oznámení, popřípadě se okamžitě obrátí na právě probíhající soud. Já osobně jsem připraven a vždy jsem byl se obhájit před soudem, neboť jsem v této věci opravdu neměl žádný podíl. Jsem přesvědčen, že Jan Urban ani nepodá trestní oznámení, ani se neobrátí na soud, neboť žádné důkazy nemá. Jde bohužel o snahy některých lidí, včetně samotného Jana Urbana, ovlivnit rozhodnutí nezávislého soudu a snad i udělat si zadarmo reklamu na další knihu, ve které nebude o „zásadní odhalení“ bez důkazů nouze. Z čeho jiného by také dnes „nezávislý novinář“ Jan Urban žil. Doufejme, že v této věci svým pomluvami neuspějí, ani na nich nevydělají a spravedlnost zvítězí. Je mi Jana Urbana opravdu líto!
Nechme stranou fakt, že většinu článku věnuje se špatně skrývanou vášní pro drby údajným okolnostem natáčení pořadu Reportéři ČT na půdě Poslanecké sněmovny. Už to samo o sobě snižuje úroveň dalších informací i jejich relevanci a pravdivost a hází špatné světlo i na okolnosti samotného natáčení, včetně pochybnosti o jeho nezávislosti.
Ve věci samé, tj. v případu okolo podezření z vytunelování fondů PHARE, probíhá soudní řízení, které vyvolal podnět mého nástupce na ministerstvu pro místní rozvoj Radko Martínka. Policie a státní zastupitelství celou záležitost prošetřilo, včetně možného podílu předchozích ministrů pro místní rozvoj i mojí a konstatovalo, že trestný čin spáchali lidé okolo bývalého náměstka Petra Formana. Toho se však Jan Urban vehementně zastává a až nekriticky, bez vyčkání na rozhodnutí soudu, hází doslova špínu na lidi, kteří na tomto problému nemají žádný přímý podíl.
Pokud by Jan Urban byl opravdu „nezávislý novinář“, musel by jít až ke kořenům. Podle mých informací, které jsem si získal od mých bývalých podřízených - na které jako na primární zdroj také všechny média férově odkazuji - totiž Urbanem kritizovaná smlouva mezi ministerstvem pro místní rozvoj a holandskou správcovskou společností CVP byla uzavřena za vlád ODS, kdy ministrem hospodářství (které bylo předchůdcem ministerstva pro místní rozvoj) byl Karel Dyba. Tato smlouva byla předmětem sporu, na jehož počátku byla iniciativa Petra Formana tuto smlouvu vypovědět, neboť ji považoval za nevýhodnou, a peníze převést na akciovou společnost. Tuto jeho iniciativu však policie a následně i státní zástupce vyhodnotili jako trestný čin a nyní v této věci probíhá soud.
Jan Urban se tedy dopouští lži a pomluvy zároveň, pokud mi klade za vinu arbitrážní řízení se společností CVP. Toto arbitrážní řízení totiž vzniklo na základě nevýhodné smlouvy, uzavřené vládou v čele s Václavem Klausem a jejím následným vypovězením náměstkem Formanem, které spolu s dalšími kroky vyhodnotila policie jako trestný čin.
Pokud si dobře pamatuji po třech letech se společností CVP jako ministr pro místní rozvoj jsem osobně nejednal. Celá tato záležitost byla předchozím rozhodnutím vedení ministerstva svěřena do kompetence náměstka ministra. Ten i za mého působení v čele ministerstva pro místní rozvoj tuto věc řešil. Po mém odchodu z vedení resortu pak události vygradovaly a můj nástupce, ministr Radko Martínek, se rozhodl podat trestní oznámení, čímž spustil rozsáhlé vyšetřování, na jehož konci státní zástupce obvinil skupinu v čele s bývalým náměstkem Petrem Formanem.
Považuji proto za nutné, aby se Jan Urban omluvil za svá nepodložená obvinění, neboť se tím dopouští pomluvy. Má-li jakékoliv důkazy o opaku, nechť podá trestní oznámení, popřípadě se okamžitě obrátí na právě probíhající soud. Já osobně jsem připraven a vždy jsem byl se obhájit před soudem, neboť jsem v této věci opravdu neměl žádný podíl. Jsem přesvědčen, že Jan Urban ani nepodá trestní oznámení, ani se neobrátí na soud, neboť žádné důkazy nemá. Jde bohužel o snahy některých lidí, včetně samotného Jana Urbana, ovlivnit rozhodnutí nezávislého soudu a snad i udělat si zadarmo reklamu na další knihu, ve které nebude o „zásadní odhalení“ bez důkazů nouze. Z čeho jiného by také dnes „nezávislý novinář“ Jan Urban žil. Doufejme, že v této věci svým pomluvami neuspějí, ani na nich nevydělají a spravedlnost zvítězí. Je mi Jana Urbana opravdu líto!