Těžko. Proč? Na volby i na stranickou práci (ta ostatně ODS nikdy moc nešla) jsou zapotřebí v první řadě peníze. Miniaturizace příjmů znamená i dramatický pokles výdajů. Vlastní stranická činnost by měla spočívat v edukační činnosti členů, v selekci kádrů směřující k přípravě voleb, v přípravě voleb všeho druhu a v organizační práci. A to vše musí být zaměřeno na co nejefektivnější prosazování zájmů vrstev a skupin obyvatelstva, které stranu podpoří či mohou podporovat. Vedle peněz chybí ODS také větší přístup do médií. A peníze a přístup do médií jsou klíčovými faktory volebního úspěchu.


Kongres ODS v očekávání? Čeho…

ODS na svém sjezdu před dvěma lety překonala svou klinickou smrt. Katastrofální Nečasova vláda s jejími trapnými hádkami, korupcí, tragickými výkony ministrů a neschopností rozumně řídit stát, zemi přivedla ke stagnaci ekonomiky a o něco později až k jejímu poklesu. To jsou prostě zkušenosti, které navždy zůstanou v myslích jejich většinou už bývalých voličů. Zdrcující většina bývalých voličů ODS už si ostatně našla jiný politický domov.

Na kongresu ODS lidé opět po nějaké době uvidí staré zjevy této strany z jejího panoptika typu Vondry či Zahradila. Nečas s Nagyovou nejspíše zůstanou pro ostudu doma… Dalík se rekreuje po pátečním soudním jednání. Zkrátka minulost té strany je děsivá.

Neuvěřitelná bezprogramovost ODS

ODS se nějakým způsobem podařilo restrukturalizovat v posledních dvou letech nemalé dluhy a přežít. Pokud by na ní někdo vyhlásil konkurz, byl by konec. Daleko od konkurzu však nebylo. Volební preference strany dlouhodobě stagnují na 8 %. Je to hodně, nebo málo? Pokud přijde ještě jeden neúspěch, jedna katastrofální událost, například totální porážka v krajských volbách, fantazírování o skvělé budoucnosti skončí.

Obvyklé kongresové vytahování trika o fantaskních 13 – 15 % hlasů při příštích sněmovních volbách je folklórem sjezdového jednání nejen této strany. Každý chce být velký, větší a největší. Ale v tomto případě je to opravdu velmi nepřiměřený optimismus.

Strana nedokáže artikulovat své programové cíle. Z její parlamentní práce si nezávislý pozorovatel může odnést jen to, že ODS dokáže pouze bourat. Vláda dělá všechno špatně, EU je v úplném rozkladu a kolem nás panuje lumpárna nesmírná… A živnostníci by měli platit daně dobrovolně, aby ODS dále volili (autor tohoto článku je také živnostník). Programově je ODS v koncích a vystupování jejích speakerů je jako ze světa čtvrté dimenze. No, prostě mimoňové.
Soudný pravicový volič, když srovná řeči mluvčích ODS s A. Babišem – přes všechny jeho obrovské a ostudné střety zájmů – vidí, že Babiš je oproti ODS prostě jiná třída. Babiš mluví jasně a srozumitelně, ODS jen zapškle a krkolomně. Kdo tedy vyhraje souboj o pravicového voliče? Donedávna jsem se divil, kdože to Babiše volí. No ale může soudný pravicový volič volit ODS nebo TOP 09?

Co je možné ODS v této situaci poradit? Zabalit to a chodit raději na ryby. To ovšem neudělají. Síly setrvačnosti jsou obrovské… Budou se trápit dál a blouznit o své velké budoucnosti.

Vystřízlivění po krajských volbách?
Výsledkem ODS v krajských volbách bude debakl, který ale bude touto stranou vyhlášen za velké vítězství ducha nad hmotou. A to jedině proto, že TOP 09 na tom bude ještě hůř. Z toho se v ODS budou těšit.
Hlasy na pravici tak vyluxují ANO, Starostové a nezávislí, případně KDU – ČSL. Jestliže bude TOP 09 po krajských volbách řešit existenční problémy, ODS bude jásat, že bude ve dvou či třech krajských radách zastoupena jako páté kolo u vozu.

Zkrátka, bude to čekání na Godota. Samozřejmě čekání marné.
Jiří Paroubek