V minulém týdnu ve středu se uskutečnilo mimořádně důležité zasedání zemí ropného kartelu OPEC v Alžíru. Na summitu v Alžíru přistoupily země OPECu na redukování své produkce ropy na 32,5 milionů barelů denně.

Této dohodě, kterou je možné vidět jako předběžnou, neboť její jasné kontury mají být teprve dokresleny, předcházela úspěšná jednání dvou největších světových vývozců ropy: Saúdské Arábie a Ruska, které není součástí kartelu OPEC.

Saúdové se dohodli také s Íránem, což je v OPECu druhá největší ropná velmoc. Írán společně se Saudskou Arábii představují nejvlivnější členy této organizace. Okamžitě poté, co byla oznámena dohoda o budoucí dohodě, vyskočily na světovém trhu ceny ropy WTI i Brent o několik procent. I když se tento růst již zastavil, udržují se ceny ropy na poměrně vysoké úrovni. S cenami ropy se samozřejmě zvýšily i ceny akcií ropných společností a očekává se, že se budou postupně zvyšovat i ceny akcií energetických společností. Dohoda zemí OPEC je do značné míry nečekaná, neboť naposled se tyto země dokázaly dohodnout na snížení produkce v průběhu finanční krize v roce 2008.

Zdá se, že dvě hrozby, jednak pro Spojené státy a také Rusko, které se v posledním roce až dvou letech projevovaly, jež vyplývaly z klesajících cen ropy, jsou zažehnány.

Pro americké společnosti zabývající se těžbou břidlicového plynu by udržování dlouhodobé ceny ropy kolem 30 $ za barel bylo zdrcující. Nebyly by se svým produktem konkurenceschopné. Znamenalo by to odstavení těchto firem od úvěrových linek, krachy a vyřízení jejich konkurence ze strany ropu vyvážejících zemí. Pro Rusko je samozřejmě posun cen ropy k 50 $ za barel a perspektivně výše také nesmírně pozitivní zprávou. Ruská ekonomika je stále rozhodující měrou, pokud jde o příjmy státního rozpočtu, závislá na vývozu ropy. A je samozřejmě rozdíl, pokud bude ruská ropa vyvážena za 30 $ nebo za 55–60 $ za barel.

Pokud ještě před pár týdny (a v případě nedohody v Alžíru před pár dny) hrozilo, že ceny ropy zamíří dolů k 30 $ za barel, dnes je situace pro země vyvážející ropu poněkud veselejší. Samozřejmě, že země OPECu mají velkou starost o to, jak zabránit tomu, aby rivalové ze zemí, které vyvážejí ropu a nejsou členy OPECu, nezaujaly na trhu s ropou místo, které ony vyklidí.
OPEC bude do budoucna také muset reagovat na to, že svou produkci ropy bude chtít znovu vyvážet Libye a zvyšovat na původní úroveň také Nigérie, tedy dvě země, které se dnes ocitly ve spirále násilí a vnitřních konfliktů…

V těch dalších týdnech budou jednat příslušní ministři zemí OPEC o precizaci dohody a o jejím převedení do konkrétních čísel, přičemž za dva měsíce má dojít k dalšímu zasedání OPECu a k definitivnímu potvrzení dohody, včetně výše kvót.

Zvyšování cen ropy nebude velmi pravděpodobně dramatické, ale bude mít vliv také v řadě sektorů světové ekonomiky a povede nutně k určitému tlaku na spotřebitelské ceny, což způsobí mírný růst inflace.

Jiří Paroubek