Německo na počátku velké změny

14. 02. 2017 | 12:46
Přečteno 4455 krát
Velká koalice CDU/CSU a SPD hledala v zájmu země to nejlepší řešení v prezidentské volbě. Po prezidentu J. Gauckovi, který požíval, tak jako většina jeho předchůdců v úřadu spolkového prezidenta, velké důvěry německé veřejnosti, se rozhodla svěřit tento úřad do rukou dlouholetého ministra zahraničních věcí, sociálního demokrata Franka–Waltera Steinmeiera.


Steinmeier je mimořádně schopný a konsenzuální diplomat a politik. Byl dlouholetým spolupracovníkem a je stále osobním přítelem bývalého sociálně demokratického kancléře G. Schrödera. Osobně si vzpomínám na Steinmeierovu návštěvu v Praze, coby ministra zahraničí Německa počátkem roku 2006. Tehdy jsem jej jako tehdejší premiér přijal v Kramářově vile a mezi jinými došlo v našem rozhovoru samozřejmě i na osobní věci, a tak Steinmeier zavolal z telefonu z místa G. Schröderovi, neboť znal náš přátelský vztah, a předal mi jej. V SPD je naprosto běžná ve vztahu k bývalým leadrům strany slušnost.... G. Schröder pár měsíců před tím odešel z kancléřského křesla, kde jej vystřídala A. Merkelová, jejíž CDU/CSU velmi těsným způsobem vyhrála ve volbách, i když několik měsíců před tím měly klerikální strany volební preference o nějakých 15–18 % vyšší nežli SPD.

Německo nicméně v září 2005 vykročilo na cestu velké koalice, tedy spolupráce klerikálů a sociálních demokratů, která vydržela po čtyři následující roky. G. Schröder odešel do politického důchodu. Od září 2005, kdy byl Schröder v parlamentních volbách v čele sociálně demokratické kandidátky, tato strana již nikdy nedosáhla tak vynikajícího volebního výsledku.

Na podpoře F. W. Stejinmeiera při volbě spolkového prezidenta se shodly obě vládní strany. Tedy ta větší, CDU-CSU, s tou menší, tedy se sociální demokracií. A jejich společného kandidáta podpořili také opoziční Zelení, což jen ukazuje široký záběr a respekt Steinmeiera v německém politickém spektru. Ostře proti němu vystupovala pouze AfD, tedy strana, jejíž politické postupy jsou v naprosto diametrálním rozporu s tím, co ve své politické linii Steinmeier dlouhodobě prosazuje.

Steinmeier byl zvolen mohutnou většinou shromáždění spolkových volitelů, které tvoří jak členové Bundestagu, tak členové zemských parlamentů. Z 1239 platných hlasů dostal Steinmeier 931 hlasů.

Bylo také velmi poučné sledovat průběh volebního shromáždění. Na něm byl patrný rozdíl mezi kvalitou české a německé demokracie, tedy pokud se na věci chceme dívat zcela objektivně. F. W. Steinmeier byl zvolen především díky velkorysému a státnickému přístupu vůdců klerikálů, tedy A. Merkelové a H. Seehofra. Seehofer a Steinmeier jsou dokonce i přes politické rozdíly, které mezi nimi panují, osobními přáteli. Stav německé politiky je prostě takový, že bychom jej mohli závidět.

Klerikální strany a sociální demokraté udělali vše, co bylo v jejich silách, pro stabilitu německého státu v očekáváných bouřlivých časech.

Německo podle všeho, pokud nevyužije svých vynikajících vyjednavačů a nebude mít stejně schopné protějšky na americké straně, se v krátké době může dostat do ostré obchodní války s Trumpovými USA, a to pochopitelně není příznivá informace ani pro ČR. Vždyť zhruba jedna třetina českého zahradního obchodu je tvořena právě obchodní výměnou s Německem…

Pokud budou například německé automobily zatěžovány v USA dovozními cly, pochopitelně to nezůstane bez dopadu na výsledky české ekonomiky. Obchodní válka USA s Německem není v českém národním zájmu. A pokud nastane, nezbývá nežli podpořit německou vyjednávací pozici, a to právě v českém národním zájmu…

SPD na vlně překvapivého zvratu

Nejnovější průzkum agentury pro výzkum veřejného mínění Forsa, zveřejněný v Německu v minulém týdnu, ukazuje, že obě největší politické formace v zemi, tedy křesťanští demokraté a křesťanští sociálové na jedné straně a sociální demokraté na straně druhé, vyrovnali své pozice. Mezi rozhodnutými voliči by obě dvě tyto strany získaly po sedmatřiceti procentech hlasů. Mezi rozhodnutými voliči je také 8 procent voličů ochotných podporovat Zelené a stejný počet rozhodnutých voličů je podle Forsy ochotno podporovat Die Linke, tedy Levici.

Pokud by tedy parlamentní volby byly nyní, mohla by vzniknout levicová vláda tvořená sociální demokracií, Zelenými a Levicí. To je pro sociální demokraty prostě vynikající zpráva o zásadní změně politických poměrů v Německu, a stačil k tomu jediný člověk. Nový předseda SPD M. Schulz a také odvaha dosavadního předsedy SPD, S. Gabriela, který věděl, že jako eventuální lídr volební kandidátky SPD pro zářijové volby do Bundestagu zůstane v zajetí volebního výsledku kolem 21–22 %.

Sociální demokraté by tak byli odkázáni na setrvačnost uvažování klerikálů a na to, zda přirozený koaliční partner klerikálů, tedy liberálové, budou mít slušný volební výsledek. Liberální FDP má podle Forsy zatím 5 % volebních preferencí, tedy žádná sláva. I kdyby tato strana měla o něco lepší volební výsledek, k sestavě vlády by to nestačilo ani při 37 % hlasů pro CDU/CSU.

M. Schulz dává sociální demokracii to, co jí dlouhá léta chybělo. Punc věrohodnosti a skutečné socialistické politiky. I když upřímně, jde spíše o jeho obratnou a hlasitou rétoriku. Schulz přichází z Bruselu, kde byl šéfem Evropského parlamentu. V jeho čele jistě nepodal žádný impozantní výkon, alespoň měřeno českýma očima, ale není vyloučeno, že se Němci na jeho práci dívají naprosto jinak. Kromě toho M. Schulz ve volbách do EP s kandidátkou SPD, kterou vedl, získal 27,5 % hlasů, a to jistě povzbudilo S. Gabriela a další z vedení německé sociální demokracie ke klíčovému rozhodnutí ve prospěch Schulze. Zájem strany a země byl na prvním místě.

Zdá se, že obě dvě hlavní země EU se vydávají také v kontradikci s vývojem v USA a v reakci na vývoj v USA, zdravým směrem. Nejpravděpodobnějším vítězem prezidentské volby ve Francii je totiž E. Macron, který je podle všech průzkumů zatím jasným favoritem druhého kola prezidentské volby, v němž zřejmě narazí na M. Le Penovou.

Macron sám je vynikající řečník, který dokáže na svá shromáždění, pořádaná po celé Francii přitáhnout desetitisíce lidí. Dokáže galvanizovat davy, a to nejen vrstvy zaměstnanců, ale i části středních vrstev. A to je pro výsledek prezidentských voleb důležité. Kvalifikací je Macron bankéř, a určitě není politický romantik. Je z přesvědčení Evropan a realista. M. Schulz je člověk s tvrdou levicovou rétorikou a je to zároveň člověk, který je schopen konsenzu se svými politickými soupeři, kteří se po této dohodě stávají jeho spolehlivými partnery a on partnerem jejich.

Už dlouho německá levice a německá sociální demokracie nebyla tak blízko volebního úspěchu a vládnutí jako nyní. Tedy vládnutí s programem vlády levého středu, a nikoli s kompromisním programem, kde byl rozhodujícím činitelem přístup klerikálů. Je potřeba ještě poznamenat, že i v současném složení Spolkového sněmu existuje velmi těsná většina levice, tedy SPD, Zelených a strany Die Linke. Tato většina je ovšem tak těsná, že by se nedokázala přenést přes úskalí čtyřletého vládnutí, a kromě toho byla před čtyřmi lety ještě Levice vnímaná jako jasně postkomunistické uskupení, což se od té doby významným způsobem změnilo, zejména účastí představitelů této strany v některých zemských vládách. A je třeba dodat, že s účastí velmi konstruktivní, nezpochybňující principy demokratické výstavby Německa…

Jiří Paroubek

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Alvarová Alexandra · Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bednář Miloslav · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bezděk Vladimír · Bezděková Iva · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Boudal Jiří · Brom Zdeněk · Burian Jan · Bursík Martin C Candole James de · Cimburek Ludvík · Cvrček Václav · Cyrani Pavel Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra E Ehl Martin F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gattermayer Josef · Gazdík Petr · Gregor Kamil H Haas Tomáš · Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hesová Zora · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Hollan Matěj · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honsová Dagmar · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hubatka Miloslav · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hudema Marek · Hůle Daniel · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janouch František · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kalhousová Irena · Kalousek Miroslav · Kania Ondřej · Karfík Filip · Kasl Jan · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klepal Jakub · Klíma Vít · Kněžourková Tereza · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Krnáčová Adriana · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Lešenarová Hana · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Liška Ondřej · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Matoušek Karel · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Mihulka Stanislav · Michalčák Ján · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mládek Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel · Musil Aleš N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Opatrný Martin P Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pírko Štěpán · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Polák Milan · Potměšilová Hana · Potůček Martin · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Rezková Alice · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sokol Tomáš · Soukenka Petr · Sportbar · Spurný Matěj · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Suchardová Michaela · Sůva Lubomír · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Špidla Vladimír · Špinková Martina · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Šumbera Filip T Tejc Jeroným · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tutter Jiří U Uhl Petr · Urban Jan · Urban Václav V Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek · Vondráček Ondřej W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy