Vaše věc byla opět první
Až dnes, a v malé míře i v sobotu, se čtenáři mainstreamových médiích dozvídají detaily (někdy vymyšlené) a inside informace (někdy přikrášlené) o jednání klubu ČSSD předcházejícímu hlasování o důvěře vládě v minulém týdnu.
Je dobře, že se klub ČSSD na nějakou dobu rozejde a sejde se až po parlamentních prázdninách. To dává vedení strany slušný manévrovací prostor k upevnění jeho pozice. Mám na mysli především předsedu Hamáčka a prvního místopředsedu Zimolu. Ti především projevili tah na branku a prosadili účast ČSSD ve vládě, což je projekt, který za současných okolností může být projektem, který zajistí resuscitaci politického vlivu ČSSD ve společnosti. To základní, co ovšem musí ČSSD v současné situaci udělat, je - přestat se hádat. S tím souvisí také to, aby jednotliví členové klubu přestali projevovat nutkavou touhu vyjadřovat se kontroverzně k nejrůznějším politickým otázkám, z čehož zatím plyne, že ČSSD je vnímána ve společnosti jako naprosto rozhádaná strana. V důsledku čehož její preference stále stagnují na nízké úrovni. Předseda Hamáček musí v těch příštích týdnech vyvinout značné úsilí k tomu, aby byl zcela eliminován vliv velkých kmotrů uvnitř strany. Mám na mysli lidi, jako jsou Růžička, Bis a Hoferek, spojovaní s aktivitami firmy Bison & Rose, dále advokát Radek Pokorný, ale i kmotři „nižších hodností“ jako jsou litvínovský Havelka a například další kmotr nižší hodnosti Žďárský z jižní Moravy. Před bouřlivým jednáním klubu to byli právě oni, kteří se v dohodě s Chovancem snažili ovlivnit místopředsedy strany Foldynu a Onderku tak, aby nehlasovali ve sněmovně pro důvěru vládě, aby M. Chovanec nezůstal osamocen. A tak to byla především velká politická porážka M. Chovance, který zůstal v naprosté politické izolaci.
Proč má Chovanec zájem vyhrocovat vztahy s hnutím ANO, jsem již dříve také psal. Obává se zřejmě své kriminalizace a pravděpodobně oprávněně a tak se vědomě stylizuje do pozice oběti, tedy toho, kdo je pronásledován pro svůj politický postoj. Chovancovi jsem ve svém článku „Hoši, zklidněme hru!“ (publikováno na serveru Vaše věc dne 12. 7. 2018) doporučoval, aby odešel z poslaneckého klubu ČSSD. Jakmile odejde Chovanec, zmizí vliv Havelky a Žďárského, kterým už nebude mít kdo velet. A tím se z tenat těchto kmotrů osvobodí také Foldyna s Onderkou. Pokud M. Chovanec pochopí, že nejlépe prospěje ČSSD svým odchodem ze sněmovny, může to pomoci v první řadě poslaneckému klubu, který se nebude v budoucnu již zmítat mezi dvěma krajními politickými pozicemi. Tou vyostřeně antibabišovskou, za kterou Sobotka s Chovancem schovávají svou politickou neschopnost a tou realistickou, nově se vytvářejícího politického týmu vedení ČSSD.
Je dobře, že se klub ČSSD na nějakou dobu rozejde a sejde se až po parlamentních prázdninách. To dává vedení strany slušný manévrovací prostor k upevnění jeho pozice. Mám na mysli především předsedu Hamáčka a prvního místopředsedu Zimolu. Ti především projevili tah na branku a prosadili účast ČSSD ve vládě, což je projekt, který za současných okolností může být projektem, který zajistí resuscitaci politického vlivu ČSSD ve společnosti. To základní, co ovšem musí ČSSD v současné situaci udělat, je - přestat se hádat. S tím souvisí také to, aby jednotliví členové klubu přestali projevovat nutkavou touhu vyjadřovat se kontroverzně k nejrůznějším politickým otázkám, z čehož zatím plyne, že ČSSD je vnímána ve společnosti jako naprosto rozhádaná strana. V důsledku čehož její preference stále stagnují na nízké úrovni. Předseda Hamáček musí v těch příštích týdnech vyvinout značné úsilí k tomu, aby byl zcela eliminován vliv velkých kmotrů uvnitř strany. Mám na mysli lidi, jako jsou Růžička, Bis a Hoferek, spojovaní s aktivitami firmy Bison & Rose, dále advokát Radek Pokorný, ale i kmotři „nižších hodností“ jako jsou litvínovský Havelka a například další kmotr nižší hodnosti Žďárský z jižní Moravy. Před bouřlivým jednáním klubu to byli právě oni, kteří se v dohodě s Chovancem snažili ovlivnit místopředsedy strany Foldynu a Onderku tak, aby nehlasovali ve sněmovně pro důvěru vládě, aby M. Chovanec nezůstal osamocen. A tak to byla především velká politická porážka M. Chovance, který zůstal v naprosté politické izolaci.
Proč má Chovanec zájem vyhrocovat vztahy s hnutím ANO, jsem již dříve také psal. Obává se zřejmě své kriminalizace a pravděpodobně oprávněně a tak se vědomě stylizuje do pozice oběti, tedy toho, kdo je pronásledován pro svůj politický postoj. Chovancovi jsem ve svém článku „Hoši, zklidněme hru!“ (publikováno na serveru Vaše věc dne 12. 7. 2018) doporučoval, aby odešel z poslaneckého klubu ČSSD. Jakmile odejde Chovanec, zmizí vliv Havelky a Žďárského, kterým už nebude mít kdo velet. A tím se z tenat těchto kmotrů osvobodí také Foldyna s Onderkou. Pokud M. Chovanec pochopí, že nejlépe prospěje ČSSD svým odchodem ze sněmovny, může to pomoci v první řadě poslaneckému klubu, který se nebude v budoucnu již zmítat mezi dvěma krajními politickými pozicemi. Tou vyostřeně antibabišovskou, za kterou Sobotka s Chovancem schovávají svou politickou neschopnost a tou realistickou, nově se vytvářejícího politického týmu vedení ČSSD.
Jiří Paroubek