Francie truchlí

27. 09. 2019 | 14:38
Přečteno 1360 krát
Měl jsem příležitost se s francouzským prezidentem Chiracem, který včera v kruhu své rodiny zemřel ve věku 86 let, několikrát setkat v době, kdy jsem byl českým premiérem.

Již krátce po mém nástupu do funkce českého premiéra (duben 2005), jsem dostal od prezidenta Jacquese Chiraca pozvání ke státní návštěvě Francie. Bylo tomu tak přesto, že pár týdnů předtím navštívil Paříž předchozí český premiér Stanislav Gross. Prostě Chirac dělal tehdy především ve spolupráci s kancléřem Německa Schröderem opravdu evropskou politiku. Povšimli si mé určité rezervovanosti vůči politice Spojených států a také mého velmi pozitivního vztahu k Francii a k její kultuře. J. Chirac hledal v zemích střední a východní Evropy politiky-spojence, kteří byli schopni pracovat bez amerického poručníkování a mysleli proevropsky jako on. To byl jeden z důvodů, proč pozvání do Paříže nedostal v té době  například Václav Klaus, který, podle zásady o mrtvých jen dobře, mluví dnes o Chiracovi jako o svém příteli. Chirac mě při našich osobních rozhovorech překvapil velkým důrazem na sociální politiku v rámci principů sociálně tržního hospodářství. Nevědět, že je šéfem pravostředové Republikánské strany, považoval bych ho za názorového socialistu. Jeho názory ovšem vycházely přímo z nitra a tradice gaullistické strany. Pro mě byl pokračovatelem politiky Charlese de Gaulle (ostatně de Gaulle byl jeho velkým vzorem), který byl francouzským prezidentem v letech 1958 – 1969 a který vrátil Francii její velikost. V de Gaullově administrativě a v jeho straně byla celá řada bývalých radikálních socialistů i socialistů a také  de Gaulle přistupoval k řešení vnitropolitických problémů země vždy s velkou sociální citlivostí. Stejně tak Chirac. Udržoval si odstup od americké agresivní politiky zejména v případě Iráku. Spolu se Schröderovým Německem se snažil zabránit útoku Spojených států na Irák, který nakonec měl a dosud má  velmi neblahé následky. Nešlo jen o pád jednoho z diktátorů, v tomto případě Saddáma v Iráku, ale o rozbití celé infrastruktury vztahů, které se budovaly na Středním východě a v oblasti Perského zálivu po desetiletí. Irák se ponořil v důsledku intervence Američanů a koalice ochotných na delší čas  do sektářského násilí. Neblahý vývoj v této zemi přešel až k rozbujení Islámského státu, který ohrozil sekulární režim nejen v Iráku, ale také v Sýrii. Do dnešního dne situace v Iráku a Sýrii není stabilizovaná. Kdyby bylo postupováno podle rozumného  Chiracova návodu, vypadala by celá oblast Středního východu a Perského zálivu  jinak a zejména klidněji.

Také Írán by měl svou přirozenou protiváhu v Iráku, což by jej dostatečně zaměstnávalo a narušovalo by to jeho expanzivní plány. Prostě Chirac měl předvídavost, byl osobitý, nebál se Američanů, a když bylo potřeba, jednal bez zbytečných obstrukcí a předběžných podmínek také s Ruskem.

Při zasedáních Evropské rady, kterých jsem se jako premiér účastnil, seděl Jacques Chirac podle zasedacího pořádku hned vedle mně z levé strany (z pravé strany seděl švédský premiér Persson, poslední z velkých švédských sociálních demokratů).

Prezident Chirac si tu a tam zasedání Evropské rady krátil spánkem. Měl ale zvláštní instinkt. Vždy, když o něco šlo, tak se probral. Byl jsem si vědom, že Jacques Chirac v té době již zrovna není v rozpuku mladosti, a dá se říci, že byl již pár let za zenitem své nejvyšší  výkonnosti. Nicméně,  když vystoupil s projevem, byl vynikajícím rétorem. Věděl, co chce říct a věděl, jak to má říct. Byl skvělým lídrem své země. Ti, co přišli ve Francii po něm, byli již pouzí epigoni.

V politice J. Chirac zažil čtyřicetiletou, obdivuhodnou kariéru plnou úspěchů, ale i proher. Začal jako šéf sekretariátu prezidenta Georgese Pompidoua. Stal se ministrem, později premiérem, starostou Paříže a konečně v roce 1995 byl zvolen do úřadu prezidenta, který předal svému nástupci Nicolasi Sarkozymu v roce 2007.

V roce 2011 byl Chirac odsouzen za zneužití veřejných prostředků v době, kdy byl starostou Paříže. U soudu mu prokázali, že na pařížské radnici zaměstnával dvacet osm lidí, kteří de facto pracovali pro stranu, jejíž byl předsedou a nikoliv pro radnici. Tehdy poprvé se objevila na veřejnosti informace, že může být vážně nemocný. Přiznám se, že jsem to měl za trik, kterým obhajoba začala šermovat v okamžiku, kdy hrozilo, že by mohl být odsouzen k vyššímu trestu či dokonce do vážení. Ukázalo se, že vážné neurologické onemocnění  nebylo žádným trikem a postupně se zřejmě prosazovalo. J. Chirac dostal tehdy u soudu dvouletý podmíněný trest. Prostě soud nebyl vůbec krvelačný. 

Před několika lety jsem viděl v satelitní televizi  film o Chiracovi z doby, která  následovala po tomto soudu. Zjevně mu dělal stále dobře kontakt s občany. Rád si s nimi podával ruku, hovořil s nimi a podle průzkumů veřejného mínění patřil stále k nejpopulárnějším osobnostem Francie. Zkrátka, byl to velký muž a jsem rád, že jsem měl možnost jej poznat. Právě na jeho případě jsem nejlépe pochopil, že mezi „konzervativci“ jeho typu a socialisty nejsou v oblasti pohledu na sociálně tržní stát žádné velké rozdíly. Je škoda, že politiků Chiracova formátu v současné době ve světě mnoho není. V Evropě vlastně momentálně  nejsou žádní.

 
Jiří Paroubek

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy