Francie truchlí

27. 09. 2019 | 14:38
Přečteno 1063 krát
Měl jsem příležitost se s francouzským prezidentem Chiracem, který včera v kruhu své rodiny zemřel ve věku 86 let, několikrát setkat v době, kdy jsem byl českým premiérem.

Již krátce po mém nástupu do funkce českého premiéra (duben 2005), jsem dostal od prezidenta Jacquese Chiraca pozvání ke státní návštěvě Francie. Bylo tomu tak přesto, že pár týdnů předtím navštívil Paříž předchozí český premiér Stanislav Gross. Prostě Chirac dělal tehdy především ve spolupráci s kancléřem Německa Schröderem opravdu evropskou politiku. Povšimli si mé určité rezervovanosti vůči politice Spojených států a také mého velmi pozitivního vztahu k Francii a k její kultuře. J. Chirac hledal v zemích střední a východní Evropy politiky-spojence, kteří byli schopni pracovat bez amerického poručníkování a mysleli proevropsky jako on. To byl jeden z důvodů, proč pozvání do Paříže nedostal v té době  například Václav Klaus, který, podle zásady o mrtvých jen dobře, mluví dnes o Chiracovi jako o svém příteli. Chirac mě při našich osobních rozhovorech překvapil velkým důrazem na sociální politiku v rámci principů sociálně tržního hospodářství. Nevědět, že je šéfem pravostředové Republikánské strany, považoval bych ho za názorového socialistu. Jeho názory ovšem vycházely přímo z nitra a tradice gaullistické strany. Pro mě byl pokračovatelem politiky Charlese de Gaulle (ostatně de Gaulle byl jeho velkým vzorem), který byl francouzským prezidentem v letech 1958 – 1969 a který vrátil Francii její velikost. V de Gaullově administrativě a v jeho straně byla celá řada bývalých radikálních socialistů i socialistů a také  de Gaulle přistupoval k řešení vnitropolitických problémů země vždy s velkou sociální citlivostí. Stejně tak Chirac. Udržoval si odstup od americké agresivní politiky zejména v případě Iráku. Spolu se Schröderovým Německem se snažil zabránit útoku Spojených států na Irák, který nakonec měl a dosud má  velmi neblahé následky. Nešlo jen o pád jednoho z diktátorů, v tomto případě Saddáma v Iráku, ale o rozbití celé infrastruktury vztahů, které se budovaly na Středním východě a v oblasti Perského zálivu po desetiletí. Irák se ponořil v důsledku intervence Američanů a koalice ochotných na delší čas  do sektářského násilí. Neblahý vývoj v této zemi přešel až k rozbujení Islámského státu, který ohrozil sekulární režim nejen v Iráku, ale také v Sýrii. Do dnešního dne situace v Iráku a Sýrii není stabilizovaná. Kdyby bylo postupováno podle rozumného  Chiracova návodu, vypadala by celá oblast Středního východu a Perského zálivu  jinak a zejména klidněji.

Také Írán by měl svou přirozenou protiváhu v Iráku, což by jej dostatečně zaměstnávalo a narušovalo by to jeho expanzivní plány. Prostě Chirac měl předvídavost, byl osobitý, nebál se Američanů, a když bylo potřeba, jednal bez zbytečných obstrukcí a předběžných podmínek také s Ruskem.

Při zasedáních Evropské rady, kterých jsem se jako premiér účastnil, seděl Jacques Chirac podle zasedacího pořádku hned vedle mně z levé strany (z pravé strany seděl švédský premiér Persson, poslední z velkých švédských sociálních demokratů).

Prezident Chirac si tu a tam zasedání Evropské rady krátil spánkem. Měl ale zvláštní instinkt. Vždy, když o něco šlo, tak se probral. Byl jsem si vědom, že Jacques Chirac v té době již zrovna není v rozpuku mladosti, a dá se říci, že byl již pár let za zenitem své nejvyšší  výkonnosti. Nicméně,  když vystoupil s projevem, byl vynikajícím rétorem. Věděl, co chce říct a věděl, jak to má říct. Byl skvělým lídrem své země. Ti, co přišli ve Francii po něm, byli již pouzí epigoni.

V politice J. Chirac zažil čtyřicetiletou, obdivuhodnou kariéru plnou úspěchů, ale i proher. Začal jako šéf sekretariátu prezidenta Georgese Pompidoua. Stal se ministrem, později premiérem, starostou Paříže a konečně v roce 1995 byl zvolen do úřadu prezidenta, který předal svému nástupci Nicolasi Sarkozymu v roce 2007.

V roce 2011 byl Chirac odsouzen za zneužití veřejných prostředků v době, kdy byl starostou Paříže. U soudu mu prokázali, že na pařížské radnici zaměstnával dvacet osm lidí, kteří de facto pracovali pro stranu, jejíž byl předsedou a nikoliv pro radnici. Tehdy poprvé se objevila na veřejnosti informace, že může být vážně nemocný. Přiznám se, že jsem to měl za trik, kterým obhajoba začala šermovat v okamžiku, kdy hrozilo, že by mohl být odsouzen k vyššímu trestu či dokonce do vážení. Ukázalo se, že vážné neurologické onemocnění  nebylo žádným trikem a postupně se zřejmě prosazovalo. J. Chirac dostal tehdy u soudu dvouletý podmíněný trest. Prostě soud nebyl vůbec krvelačný. 

Před několika lety jsem viděl v satelitní televizi  film o Chiracovi z doby, která  následovala po tomto soudu. Zjevně mu dělal stále dobře kontakt s občany. Rád si s nimi podával ruku, hovořil s nimi a podle průzkumů veřejného mínění patřil stále k nejpopulárnějším osobnostem Francie. Zkrátka, byl to velký muž a jsem rád, že jsem měl možnost jej poznat. Právě na jeho případě jsem nejlépe pochopil, že mezi „konzervativci“ jeho typu a socialisty nejsou v oblasti pohledu na sociálně tržní stát žádné velké rozdíly. Je škoda, že politiků Chiracova formátu v současné době ve světě mnoho není. V Evropě vlastně momentálně  nejsou žádní.

 
Jiří Paroubek

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy