Sociální demokracie, především díky chybám předchozího Sobotkova vedení, už dávno ztratila pozici nejsilnější politické strany v zemi a v posledních volbách do Evropského parlamentu nezískala ani 4% hlasů.

Za tuhle situaci nejsou odpovědní jen Sobotka, Chovanec a Zaorálek, v jejichž režii se odehrály v poslední volby do Poslanecké sněmovny stranickým volebním výsledkem 7,2%. Ale tito lidé měli mnoho politických spojenců, kteří dnes jako by se probudili k životu. Stačilo jedno odvážné rozhodnutí politického grémia ČSSD, které  jmenovali Michala Haška centrálním volebním manažerem pro krajské a senátní volby na podzim tohoto roku.

Michal Hašek byl v minulosti od roku 2008 po osm let velmi úspěšným hejtmanem ČSSD na jižní Moravě. Předtím byl od roku 2002 až do roku 2009 poslancem za ČSSD a nějakou dobu také výtečným předsedou poslaneckého klubu této strany. Má zkušenosti z několika úspěšných  volebních kampaní. Připomínat dnes jednu politickou chybu, kterou udělal a odhazovat všechno to pozitivní, které jsem v několika větách výše připomenul, není korektní. Ale i tak si připomeňme o co při tom tzv. lánském puči, šlo. Předsednictvo strany po volbách do sněmovny na podzim roku 2013, kdy strana získala hubených  něco málo přes  20% hlasů po sedmi letech v opozici, vyzvalo tehdejšího předsedu ČSSD, Sobotku, k odstoupení. První místopředseda strany, Hašek, v logice tohoto rozhodnutí předsednictva strany zajel v doprovodu několika vysokých funkcionářů ČSSD navštívit prezidenta republiky Zemana. Šlo o to, se ujistit, že prezident i v případě, že ČSSD jako vítězná strana ve volbách, nenominuje kandidátem na premiéra svého předsedu, ale jiného funkcionáře, takovou situaci bude akceptovat. Takže Hašek a další funkcionáři tedy konali v logice rozhodnutí předsednictva. To, že se pak na dotazy novinářů Hašek dopustil některých vyjádření, která jej jistě do dneška mrzí, je potřeba hodnotit jako politickou chybu. Sobotka využil této situace k tomu, aby se zbavil nepohodlných funkcionářů z čela ČSSD. Byla to další část funkcionářské genocidy, kterou Sobotka v rámci ČSSD vytrvale po celou dobu svého působení prováděl. Mj.v důsledku toho se sociální demokracie dostala do situace, v jaké je dnes. V tuto chvíli, podle průzkumů, které jsou k dispozici, je sociální demokracie fakticky na nějakých 4 – 6% volební podpory. Jsou kraje, jako je například Praha, kde se podpora sociální demokracie pohybuje někde nad 1% voličů. Podobně je na tom.
Ústecký kraj se 2% preferencí. První věc, kterou by nový volební manažer Hašek měl začít, je předložit vedení strany analýzu, na základě relevantního průzkumu veřejného mínění volebních preferencí sociální demokracie v jednotlivých volebních krajích a podle možnosti také ve volebních obvodech, kde proběhnou volby do Senátu. Obávám se, že to bude smutné představení. V tuto chvíli bych podle svých odhadů, ve kterých se obvykle příliš nemýlím, považoval volební výsledek sociální demokracie za nadějný především ve dvou krajích. Na Vysočině a v jižních Čechách, a to díky dvěma viditelným v probíhající krizi  hejtmanům ČSSD Běhounkovi a Stráské. Za realistický v dané situaci bych považoval odhad, že ČSSD by v tuto chvíli mohla být úspěšná v krajských volbách ve dvou až čtyřech krajích. Být úspěšná v mých očích znamená, dostat se přes úroveň 5% volebního výsledku. A volební výsledek ČSSD do Senátu? Podle současného stavu – tak jeden až dva mandáty. Výtečné individuální výsledky politické práce Hamáčka a Maláčové v koronavirovém období se bohužel nepřetavily do zvýšení volebních preferencí sociální demokracie. Tedy, alespoň u těch relevantních agentur pro výzkum veřejného mínění. Michal Hašek bude mít jako centrální volební manažer strany na přípravu volební kampaně k volbám na podzim, které proběhnou počátkem října de facto jen tři měsíce času. Protože dva měsíce přes léto se k politické práci vůbec nehodí. Je to svým způsobem sebevražedná mise, které jen velké soustředění sil a prostředků může přinést něco jiného, než v tuto chvíli očekávatelnou volební katastrofu. Michal Hašek a jeho tým musí rychle připravit volební program, zvýraznit tři až čtyři hlavní volební priority, provést diskusi k programu, připravit volební kampaň materiálně. Předpokládám, jak znám současnou sociální demokracii, že na volebním programu a přípravě voleb toho „mnoho“ uděláno nebylo. Vlastně si myslím, že nebylo uděláno nic. A ještě si dovolím pár osobních poznámek. Největší křik proti Haškovi se zvedá z úst těch funkcionářů, kteří tolerovali Sobotkovu naprosto bezzubou a neúčinnou politiku anebo se na ní dokonce podíleli a přispěli tak aktivně ke katastrofálním volebním výsledkům v nedávné minulosti. Lidé jako jsou senátoři Štěch a Dienstbier, by měli při posuzování druhých raději mlčet a soustředit se především na obhajobu svého mandátu. Ráno jsem slyšel v rozhlase rozhovor s ministrem kultury Zaorálkem. Tento katastrofálně neúspěšný volební lídr z posledních voleb do sněmovny, vršící ve svém novém působišti na ministerstvu kultury a ve svém volebním kraji, na Ostravsku, chybu na chybu, by měl přemýšlet, jak Haška podpoří a ne jak mu bude házet klacky pod nohy. Myslím, že Hašek projevuje velkou osobní statečnost, pokud se do této téměř sebevražedné politické mise chce pustit.

A úplně na závěr si nechám „Calamity Jane“ české soc. dem., Petra Dolínka. Ten má vůči Haškovi mnoho výhrad. Jako ke každému, kdo by mohl v budoucnu ohrozit jeho politickou pozici. To je ale vzhledem ke sporým osobním a politickým schopnostem tohoto poslance prakticky každý. Zavést kvetoucí krajskou organizaci ČSSD, kterou ta pražská kdysi byla, k volebním preferencím ČSSD v Praze kolem 1%, by mělo vybízet hlavní aktéry pražské soc. dem. politiky k velké skromnosti. A k velké osobní zdrženlivosti při vyjadřování názorů na jiné členy sociální demokracie na veřejnosti. Myslím, že lidé jako Dolínek se krátce řečeno  do politiky vůbec nehodí. Možná by takoví lidé  měli chodit raději na ryby, včelařit anebo chytat motýly. A rozhodně by neměli komplikovat věc předsedovi strany, který se snaží stranu zachránit ze současné, téměř katastrofální situace, do které dostali stranu právě takové typy politiků, jejichž reprezentantem je Petr Dolínek.

Zanechte chlapci starých sporů. Vezměte si v tom za příklad svého předsedu.

 
Jiří Paroubek