Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové,

letošní debata ke státnímu rozpočtu na rok 2009 nabývá surrealistických rozměrů. Poprvé v dějinách České republiky máme tak nerealistický rozpočet, že ani vláda, která ho předkládá není schopna předstírat, že věří vlastnímu návrhu. Ne že by v historii České republiky nebyly napjaté rozpočty, ne že by v nich občas nebyly nějaké dílčí více či méně skryté rezervy či „vaty“ v řádu miliard korun na straně výdajové. Ne že by občas některá z vlád tu a tam nebyla v pokušení přihodit na příjmové straně miliardu, aby rozpočet tzv. vyšel. Nikdy však nebyl státní rozpočet tak „mimo mísu“, jako letos. Topolánkova vláda běžnou praxi „nějaké té miliardy sem a tam“ zvedla o řád na desítky miliard českých korun! Můžeme bez uzardění říci, že Topolánkova vláda postavená na politické korupci je naprosto avanturistická a nezodpovědná!


Státní rozpočet na rok 2009 je sestaven na základě prognózy hospodářského růstu ve výši 4,8% HDP. Tomuto číslu dnes již nevěří ani sám ministr financí. Vlastně mu těžko kdo věřil už tehdy, když rozpočet vznikl. MF má prognózu růstu v roce 2009 ve výši 3,7% HDP. Guvernér České národní banky pan Zdeněk Tůma již připustil, že růst v roce 2009 může být pod 3,0% HDP. Mezinárodní měnový fond již pracuje s odhadem pod 2% růstu. Americká banka JP Morgan Chase již pracuje s odhadem záporného růst HDP ČR v roce 2009 ve výši – 1%!! A sama vláda pracuje s modelem, kde jedna varianta pracuje s poklesem, nemýlím-li se 1%. Takže v příjmech rozpočtu.

Jaké jsou důsledky těchto prognóz pro státní rozpočet na rok 2009? V případě, že vezmeme jako nejvěrohodnější prognózu Mezinárodního měnového fondu, dnes již zřejmě chybí ve státním rozpočtu na rok 2009 kolem 36 miliard korun. V případě, že má pravdu JP Morgan Chase či varianta projednávaná vládou, je ten deficit vyšší již o zhruba 66 – 70 miliard korun!

Topolánkova vláda tedy předkládá naprosto nevěrohodný rozpočet, naprosto explicitně lže občanům. Ještě nikdy nebyl státní rozpočet sestaven tak nevěrohodně jako právě v roce letošním. Dramatický vývoj na světových finančních trzích v minulém a letošním roce se v návrhu rozpočtu vůbec neodráží. Topolánkova vláda se tváří, či spíše tvářila do prohry v krajských volbách, že žádná světová finanční krize není a v současné době tuto krizi naprosto bagatelizuje namísto toho, aby předkládala plány co udělat, a to nejen v případě, že se naplní prognóza MMF, ale i v případě, že se naplní prognóza JP Morgan Chase o poklesu 1% HDP a co udělá v případě, že pokles bude ještě větší?!

Vláda by měla jasně říci, co lze od ní očekávat v případě, že ekonomika poroste jen o 1,5% a co v případě, že poklesne o 1% a co v případě, že poklesne ještě více. Návrhy ministra financí Miroslava Kalouska na rozpočtové balíčky, nás sice mohou potěšit politicky, neboť by se urychlil konec této nelegitimní vlády. Z hlediska země a jejích občanů by však znamenaly prohloubení krize v české ekonomice. Ptám se tedy z tohoto místa: Bude vláda Mirka Topolánka v lednu 2009 dělat rozpočtové škrty – tzv. balíčky?? A jaké? Ve kterých oblastech? Pokud náhodou ne a tedy neplatí tento recept ministra financí, na kterém skončil Václav Klaus v roce 1997, ptám se, jakou má vlastně vláda taktiku a strategii na řešení hospodářské krize?! Je připravena národu otevřeně říci: ANO, lhali jsme v přípravě státního rozpočtu na rok 2009, lhali jsme v létě a lhali jsme i na podzim, ale protože ekonomika bude v roce 2009 v poklesu, potřebujeme expanzivní rozpočet, kterým se náš rozpočet tak nějak stal vývojem situace a budeme jej držet s vědomím toho, že deficit v něm uvedený se zvýší až o 66 mld. a celkový deficit veřejných rozpočtů bude 3% HDP v metodice ESA95.

Rovněž se ptám, zda bude Topolánkova vláda mít odvahu k tomu přiznat, že za velkou část problémů může ona sama. Je připravena říci veřejnosti, ANO dělali jsme politiku jen pro ty nejbohatší, aby měli nižší přímé daně a kvůli tomu jsme zvedli ceny (zvýšení snížené sazby DPH) pro celý národ a oškubali jsme střední třídu na daních přímých. Mýlili jsme se nejen v zavedení poplatků u lékaře, ale i ve zrušení progresivního zdanění fyzických osob.

Pokud bude vláda něčeho podobného schopna, jsme připraveni jako opozice zvážit shovívavý přístup ke státnímu rozpočtu na rok 2009. Zopakuji tyto explicitní předpoklady:

1. Vláda přizná, že rozpočet má skrytý deficit v řádech desítek miliard Kč.
2. Zajistí při případném dalším přerozdělování položek státního rozpočtu, aby nebyly ohroženy výdaje na školství, zdravotnictví a sociální záležitosti. Rovněž tak nesmí být ohrožena valorizace penzí v příštím roce.
3. Vyčlení peníze na kapitalizaci ČEBu, EGAPu a ČMRZB ve výši 2 mld. Kč na každou z těchto institucí, aby pomoc českým exportérům nebyla jenom slovní a ještě obalená neoliberální ideologií, která nedávno zbankrotovala morálně i fakticky v USA a vlastně v celém západním světě.
4. Nebudou kráceny prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti a další státní výdaje, které by vedly k přenesení břímě reformy na běžného občana.
5. Hodí do stoupy návrhy na zavádění 2. pilíře penzijní reformy. Kdyby si pan ministr Nečas občas přečetl slovenské noviny, tak by věděl, že slovenský občan, který spoří ve druhém pilíři má nominálně ve fondu o 5-10% méně, reálně tedy o 10-20% méně a musí se modlit, aby kapitálové trhy v budoucnu hodně rostly. Občané na Slovensku jen s úžasem přihlíží, jak jim mizí peníze v penzijních fondech. Nemluvě již o občanech USA, kterým se vypařilo v krátké době 40% naspořených penzí.

Vláda by také měla sdělit, pokud bude krátit některé položky, které to budou. Úspory na aparátech ministerstev je něco, co může podpořit i opozice. Bude mít vláda k tomu odvahu? Nevím, nevím.
Vláda by měla ovšem dělat i další věci. Podobně jako vlády ve starých zemích EU pracovat na scénářích ještě horšího vývoje, než předpokládají současné prognózy a mít připravená opatření pro případ skutečně velké krize, nejen pro cyklický výkyv, kterým to možná – jak všichni doufáme - vše skončí. Ale takový optimismus po číslech charakterizujících poslední vývoj obchodní bilance málokdo sdílí.

Topolánkova vláda se svojí příslovečnou neschopností stojí před rizikem rozpočtového provizória. Je v zájmu země, aby rozpočtové provizórium nenastalo. Míč je ovšem na straně vlády. My jsme připraveni jednat o:

1. toleranci státního rozpočtu na rok 2009 za výše uvedených podmínek
2. předčasných volbách uskutečněných v krátkém termínu
3. podpoře aktivit vlády v souvislosti s evropským předsednictvím a ratifikací Lisabonské smlouvy.

S návrhy však musí přijít současná vláda.

Zodpovědnost jde za vámi pánové!!!