Novináři jsou od toho, aby pokládali otázky a třeba spekulovali. Politici zase od toho, aby dávali odpovědi a jednali. Kdyby mi tedy novináři Lidových novin položili správné otázky, nebo pokud by mne alespoň pozorně poslouchali, pak by odpověď na to, co chci po pádu Topolánkovy vlády dostali.

Vůbec se nebojím odpovědnosti a stát v čele vlády někdy v budoucnu chci. Od toho jsem předsedou strany. ČSSD chce politice vrátit důvěru. Od voleb 2006 jsme totiž měli vládu nedůvěry a podpora přeběhlíků byla pouze fíkovým listem této reality. Nebyla to ČSSD, kdo tento stav způsobila, nebyla to ČSSD, kdo pád Topolánkovy vlády způsobil. Byla to sama tato vláda, respektive koalice a její poslanci, kdo jí vyslovil nedůvěru.

Chceme vládu důvěry v justici a policii. Ministrem vnitra za ODS je totiž člověk, kterého se bojí více policisté, než zločinci. O kterém si jeho podřízení mohou přečíst, jak lobuje pro lidi, které jeho podřízení mají každý den v náplni práce. Jak může mít takový ministr vnitra důvěru? Nemůže – Ivan Langer je člověk, který přivedl policii do stavu naprostého rozkladu, kdy není šetřena závažná trestná činnost a kvalitní a zkušení policisté už odešli, anebo se k odchodu chystají.

Justice je po kauze Čunek ve stínu „justiční mafie“. Lidé nemohou mít důvěru v justici, kde platí, že „je-li ohrožena vláda, nezávislost justice musí jít stranou“. Justice nemůže mít důvěru ani sama v sebe: pokud jsou lidé odvoláváni z případů, protože mají svůj názor, protože jednají podle zákonů anebo rozhodnou podle svého svědomí, taková justice ztrácí důvěru.

Chceme vládu důvěry ve stát. Stát, jehož vláda, premiér a ministr financí realitu nepopírají, jsou schopni ji správně analyzovat a tváří v tvář světové hospodářské krizi jednají a nenechají se vláčet vnějšími událostmi. Chceme premiéra, který v klíčových okamžicích udrží své emoce na uzdě a nedělá státu, který reprezentuje, mezinárodní ostudu.

Chceme vládu důvěry ve volební sliby a program. Mirek Topolánek uzavřel před volbami v roce 2006 „Smlouvu ODS s voliči“, aby se tato smlouva stala během několika týdnů naprostým cárem papíru. Byla to ODS, která tvrdila - a i v této smlouvě ODS to je zakotveno - že nezavede poplatky ve zdravotnictví, respektive, že se spoluúčast pacientů nebude zvyšovat.

Chceme vládu, která plní dohody a závazky. Nejen doma, vůči vlastním voličům, ale i navenek, vůči zahraničním partnerům. Byl to Mirek Topolánek, který slavnostně podepisoval Lisabonskou smlouvu a sliboval, jak se zasadí o její schválení. Výsledkem je stále lavírování a neschopnost jasného skutku – jak sám rád říká - „leadershipu“.

To všechno chce ČSSD. Tedy ještě jednou: chceme vládu efektivního boje proti krizi, důvěry v policii, justici, důvěry ve stát a ekonomiku. Nechceme vládu nedůvěry, chceme vládu důvěry. A takovou vládu jsme ochotni podpořit.