Milí spoluobčané,

před několika dny jste ve vánočním poselství prezidenta Miloše Zemana mohli opět slyšet fráze, které ve svém novoročním projevu v roce 1990 dokonale zesměšnil Václav Havel. Tedy zase slova o tom, jak naše země vzkvétá, jak jsme všichni šťastní, jak máme dobrou vládu.

Mne ale o Vánocích navštívil anděl a řekl, že když budu i já dál lhát, půjdu do pekla. Otřáslo to mnou. Rozhodl jsem se o situaci v naší zemi proto promluvit pravdivě.

Hospodářství naší země sice rostlo, především zásluhou příznivé situace v Evropě, a mohly se tak zvyšovat platy, důchody i některé sociální dávky, ale větší část toho, co jsme ekonomickým růstem získali, dál jen projídáme, přičemž to vše i v dobrých ekonomických časech financujeme i s pomocí rozpočtových deficitů. Naše dopravní infrastruktura je dál zaostalá, náš vzdělávací systém nestačí na výzvy moderního světa, s reformou důchodového systému jsme nepohnuli ani o píď. Naše energetická soustava je dál převážně založená na spalování uhlí a dalších škodlivých technologiích, přičemž se vzpíráme snahám o hledání nových modernějších zdrojů, kterých jsme svědky v západní Evropě. Oprávněné obavy mladých lidí z klimatických změn a jejich tlak na nás, politiky, abychom něco dělali, odbýváme slovy, že jde "klimatické náboženství" a arogantně je poučujeme, že místo pátečních protestů by se měli učit ve škole.

Naše občany jsme my, politici, dál úspěšně strašili migrací i dalšími velkými globálními výzvami, takže i když je u nás poměrně bezpečno, většina našich lidí se neustále něčeho bojí. Česká republika zůstává i zásluhou nás, politiků, jednou z nejvíce euroskeptických zemí v Evropě. K přijetí společné evropské měny jsme se sice zavázali už v roce 2002 s tím, že ji zavedeme, jakmile budeme plnit potřebná kritéria, ale i když je nyní plníme, nic neděláme, protože my děláme jen to, co považujeme za momentálně výhodné pro nás, a přeci nebudeme riskovat, že bychom tak mohli převzít větší spoluodpovědnost za případné ekonomické potíže některých zemí.

Od Evropské unie jsme dál tvrdě požadovali, aby nám nesnižovala objem peněz z evropského rozpočtu, protože ty nám prý v rámci evropské solidarity patří, ale spolu s ostatními zeměmi Visegrádu sabotujeme cokoliv, co by přispělo k větší evropské solidaritě, a nedej bože k větší integraci, v mnoha jiných oblastech. A ačkoliv naši visegrádští spojenci v Polsku a Maďarsku otevřeně porušují společná evropská pravidla, my pevně stojíme za nimi, protože na tom sami nejsme ve hře podle pravidel nejlépe, a jeden nikdy neví, kdy budeme jejich pomoc potřebovat.

Naše zahraniční politika v podstatě zkolabovala. Nás pan prezident si dělá, co chce, táhne nás od našich západních spojenců k autoritářské Číně a Rusku, kritizuje či dokonce sabotuje kvůli tomu práci našich tajných služeb, a my mu to tolerujeme. Zavíráme oči nad jeho porušováním ústavy u nás doma, jakož i nad jeho sprostými útoky na ty, co mají odvahu ho kritizovat. Hrad vedený tímto prezidentem se stal symbolem pokleslosti a vulgarity. O čemž svědčí už to, že hradními stranami jsou dnes vedle mého hnutí ANO, mou vládu podporující komunisté a též okamurovci.

A teď, milí spoluobčané, něco k mé osobě. Ačkoliv jsem dosud odrážel všechny útoky na mou osobu s tím, že jde o spiknutí zkrachovalých politických oponentů a části takzvané občanské společnosti, pravdou je, že jsem trestně stíhán za podvody s evropskými dotacemi v kauze Čapí hnízdo. A že i kdyby trestní řízení nedospělo až k soudu, činí mě tato kauza nevěrohodným.

Jsem také pod nemalým tlakem Evropské komise kvůli střetu zájmů, a musím uznat, že oprávněně. I kdybych totiž ve své funkci nehnul ani prstem při přidělování evropských dotací Agrofertu, je bohužel skutečností, že jsem se od mého podnikatelského impéria neodstřihl natolik, aby Brusel neměl důvod k vážným pochybnostem o tom, jak se u nás s dotacemi, včetně těch pro Agrofert, nakládá. A to bude Českou republiku v první fázi stát stamilióny, přičemž mohou následovat další sankce.

Obecně je problémem i to, jak jsem nyní konečně pochopil, že nejmocnějším politikem v zemi je člověk, který má tak rozsáhlé vlastní ekonomické zájmy a do jeho svěřeneckých fondů patří řada vlivných médií. Ti, kdo varují před oligarchizací české politiky, mají bohužel pravdu.

Dosud také není objasněna, jak víte, moje spolupráce s komunistickou tajnou službou před rokem 1989. A ačkoliv jsem tvrdil, že do komunistické strany mě zapsala maminka, byl jsem členem této organizace celá osmdesátá léta a těžil z toho, což, uznávám, problematizuje moje působení ve funkci premiéra demokratické země. Chápu také, že po tom, co můj vlastní syn prohlásil, že byl zavlečen na Krym, aby nemohl svědčit v kauze Čapí hnízdo, existují nadále v nemalé části veřejnosti otázky o mojí roli v této kauze.

Mohl bych ve svém výčtu pokračovat, ale i z toho, co jsem už řekl, je zřejmé, že naše země nemůže skutečně vzkvétat, když ji mnohé z toho, co jsem popsal, dusí jako ropucha na prameni. Nic na tom nemění ani skutečnost, že mě dál podporuje zhruba třetina české veřejnosti, protože dosavadní zvyšování životní úrovně vnímají tito převážně starší lidé, kteří stejně jako já strávili formativní léta svých životů v bývalém režimu, jako větší hodnotu než demokracii, právní stát či ústavnost.

Podporu si už dále nechci dál kupovat populistickými kroky, které sice v dobrých ekonomických časech zvyšují životní úroveň lidí, ale nedávají naší zemi valné šance uspět v globální konkurenci i v budoucnosti. A nic na tom nemění ani skutečnost, že mnou vytvořené hnutí ANO zůstává pevné jako žula ve své podpoře pro mne, protože kdybych z politiky odešel, vypaří se tento můj politický kompars přes noc jako pára nad hrncem.

Milí spoluobčané, pro všechny výše uvedené důvody jsem se rozhodl na svoji funkci rezignovat. Ve funkci premiéra mne až do voleb, předčasných nebo řádných, může nahradit jiný představitel hnutí ANO. Zároveň nabízím politické opozici, která v Senátu prosadila ústavní žalobu na prezidenta, že pokud tuto žalobu schválí znovu, hnutí ANO ji ve Sněmovně tentokrát podpoří už proto, v čele státu nemůže stát člověk nízkých mravů, který opakovaně šlape po ústavě a ohrožuje naše spojenecké svazky. Česká republika také přeruší svoji účast ve Visegrádské skupině až do doby, než se Polsko a Maďarsko vrátí dodržování principů právního státu a liberální demokracie.

Hluboce se omlouvám za morální devastaci, kterou jsem v české společnosti spolu s panem prezidentem v posledních letech způsobil. Děkuji za vaši pozornost a přeji pěkný rok 2020!