Podle výroční zprávy respektované konzultantské společnosti Eurasia Group, která má své ústředí ve Spojených státech, a v jejímž čele stojí známý politický analytik Ian Bremmer, má svět v roce 2016 nejhorší vyhlídky od roku 2000.

K hlavním rizikům patří podle společnosti slábnoucí pouto mezi Evropou a USA, štěpení Evropy na otevřenou a uzavřenou pod tlakem migrační krize, rostoucí vliv Číny, terorismus, nevypočitatelná Saudská Arábie, zneužívání moderních technologií nestátními činiteli, či nevypočitatelní vůdci typu ruského prezidenta Putina nebo tureckého prezidenta Erdogana.

Rizika, která stojí před světem v tomto roce nelze samozřejmě podceňovat. A zlehčovat nelze ani konkrétní hrozby, které vyjmenovává výroční zpráva společnosti Eurasia, ale před tím než propadneme panice, je možná na místě trocha střízlivého nadhledu.

Lze kupříkladu namítnout, že dynamicky se měnící svět éry globalizace nebyl při započítání všech možných rizik v tom kterém období od pádu sovětského impéria nikdy zcela stabilní místo. V roce 2001 došlo k masivnímu teroristickému útoku na New York a Washington, a následně k vojenské invazi pod vedením USA v Afghánistánu i v Iráku. Těžko říct, proč současná situace připadá skupině Eurasia více riziková.

V roce 2008 se pro změnu začal bortit světový finanční systém, přičemž jsme nebyli daleko od možnosti, že by se opravdu zbortil. S důsledky této finanční krize se pak svět potýkal několik let, přičemž s ní souvisela i pozdější krize krize eurozóny nebo finanční krize v Řecku, Irsku či Španělsku.

Ruská anexe Krymu na jaře roku 2014 a následný konflikt na východě Ukrajiny byly též značně rizikovými událostmi pro celé mezinárodní společenství. S jejich důsledky se sice potýkáme dodnes, ale nepřerostly do skutečné globální kalamity.

Ve výčtu událostí, které za poslední čtvrtstoletí otřásly světem podobně jako jím otřásá současná krize v Sýrii a s ní související migrační krize, bychom mohli pokračovat. Všimněme si ale, že události, které skutečně světem dočasně otřásly tak, že mohly spustit skutečnou globální krizi, ve většině případů nikdo nepředvídal.

Teroristickým útokem z 11. září 2001 byl svět zaskočen, přičemž celá řada událostí světového významu se pak odvíjela právě od tohoto útoku, nebo lépe řečeno reakce světa, zejména USA, na něj. Stejně tak téměř nikdo z význačných ekonomů a politiků nepředvídal finanční krizi v roce 2008, kterou odstartoval pád investiční banky Lehman Brothers. A jen málokdo si dokázal představit, že pár týdnů po skončení úspěšných zimních Olympijských her v Soči, bude Vladimír Putin ochoten zhatit pozitiva, která organizace nákladných her Rusku přinesla, útokem na část Ukrajiny.

Ačkoliv jsou rizika vyjmenovaná skupinou Eurasia jistě reálná, je tak pravděpodobné, že pokud dojde v roce 2016 k nějaké zásadní evropské nebo globální kalamitě, bude opět způsobena událostí, kterou momentálně nepředvídáme. Západní civilizace se totiž i při svých slabostech opakovaně ukazuje jako vnitřně dostatečně dynamická flexibilní, aby si poradila s krizovými scénáři, které předvídáme.

A zásluhou poměrně důmyslné architektury a rostoucí vzájemné provázanosti mezinárodního společenství si zatím poradila--i když jistě ne ke spokojenosti všech--i s výzvami, které nikdo nepředvídal. To možná dává důvod k většímu optimismu, než jaký nabízí výroční zpráva skupiny Eurasia.

ČRo Plus, 7.1.2016