Krátce poté, co se předseda hnutí ANO Andrej Babiš nedávno znovu vymezil proti zavedení eura v České republice, ozvali se na debatě pořádané Hospodářskou komorou ekonomičtí experti sociální demokracie, lidovců, Hnutí Starostů a nezávislých a TOP 09, že Česká republika by měla urychleně stanovit termín pro přijetí eura. ČSSD dokonce tvrdí, že pokud zasedne v příští vládě ona, bude chtít ukončit svůj mandát už se zavedeným eurem. Občanská demokratická strana je podobně jako ANO proti přijetí eura.

Strany, které chtějí vstup do eurozóny urychlit, tvrdí, že tak máme po letech přešlapování učinit i proto, že velké země evropského západu, zejména Francie a Německo, vážně chystají projekt dvourychlostní Unie, jejímž tvrdým integračním jádrem by se stala eurozóna. Ta by měla mít časem svůj vlastní rozpočet na investice, společného ministra financí i zárodky společné fiskální politiky.

Důležitost eurozóny bude růst i proto, že Velká Británie, dosud druhá největší země Evropské unie, která euro nepřijala, z Unie odchází. To výrazně změní poměr sil v EU mezi zeměmi platícími eurem a zbytkem. České republice, která nemá euro, ale přitom 85 procent jejího exportu jde do eurozóny, by tedy mohl takříkajíc ujet vlak jak politicky, tak ekonomicky.

ODS míní, že naše absence v tvrdém integračním jádru by nebyl velký problém, navíc je euro prý projektem postaveným na špatných základech. Je prý dobré mít vlastní měnu, zejména v časech krizí. O tom, že vlastní měna je dobrým nástrojem pro zvládání krizí, mluvil nedávno i Andrej Babiš.

Leckomu by se mohlo zdát, že rozbíhající se diskuze, v níž proti sobě v otázce přijetí eura stojí nyní zřetelně lidovci, ČSSD, Starostové a TOP 09 na jedné straně, a ODS i ANO na straně druhé, je jen výměnou odborných názorů. Ve skutečnosti se ovšem stává novou zásadní dělící čarou v české politice, která může mít vliv na formování povolební vládní koalice.

S tím jak se bude projekt eurozóny politizovat do podoby tvrdého integračního jádra EU, nevystačí si ani české politické strany s ekonomickými argumenty. Jinými slovy: v otázce přijetí či nepřijetí eura začíná jít u nás o mnohem víc, než jen o to, zda je to pro nás dočasně ekonomicky výhodné.

Strany, které jsou proti přijetí eura, mají nyní v této otázce na své straně i většinu veřejnosti. Jenže ta zatím nemá všechny informace o tom, co jí může nepřijetí eura eventuálně stát. V rozbíhající se diskuzi ale mnoha občanům nejspíš dojde, že zůstat mimo eurozónu může už za pár let mít dopady, v jejichž důsledku se na mnoho let, či trvale, můžeme ocitnout na evropské periférii, což může mít značnou politickou a bezpečnostní cenu, jakož i přímé negativní dopady na peněženku každého z nás.

Pokud jde o naší domácí politiku, vynořuje se v podobě přijetí či nepřijetí eura téma tak závažné, že se podle postojů k této otázce může skutečně formovat příští vláda. Přijmout či nepřijmout euro jsou totiž rozhodnutí, která ovlivní budoucnost České republiky mnohem zásadněji, než momentální postoje politických stran k domácím ekonomicko-sociálním otázkám, podle nichž se strany u nás poněkud uměle dělí na levici a pravici.

ČSSD, lidovci, STAN i TOP 09 už nemusejí mluvit o koalici „Antibabiš“, což by se voličům možná špatně prodávalo. Pokud Babiš nezmění svůj názor na přijetí eura, vylučuje se ze spolupráce s těmito stranami sám. Podobnému dilematu bude čelit i ODS. A vynořuje se samozřejmě i otázka, zda nevraživý postoj k euru nakonec nebude tmelem, který navzdory veškeré kritice Babiše z útrob ODS, obě strany po volbách spojí.

ČRo Plus, 7.6.2017