Po schůzce předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského a předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala s prezidentem Milošem Zemanem zaznělo, že v kauze H-Systém selhal stát a vlastně i samotná justice. Šámal se dokonce přimlouvá, aby stát do řešení kauzy vstoupil a pomohl poškozeným klientům H-Systému.

Schůzku s Rychetským a Šámalem svolal prezident Zeman. Ještě před ní se nechal slyšet, že rozhodnutí Nejvyššího soudu, na jehož základě by se měli ze svých domů vystěhovat členové družstva Svatopluk, které asi 60 rodin založilo na troskách vytunelovaného H-Systému, aby dostavělo svoje domy i za cenu dalších investic, je „nelidské.“ Po schůzce s představiteli nejvyšších soudů oznámil, že pokud se členové družstva Svatopluk obrátí na Ústavní soud, připojí se jako účastník.

Průměrný občan musí být tímto děním zmaten. Slova Rychetského, že v kauze H-Systém selhal stát, zejména v 90.letech, jsou sice nepochybně pravdivá, jenže při vší úctě k respektovanému předsedovi Ústavního soudu nelze zcela zapomenout, že Rychetský byl místopředsedou Zemanovy vlády a předsedou Legislativní rady vlády v letech 1998 až 2002.

Stát je sice dosti abstraktní entita, ale v každé zemi ho na nejvyšší úrovni řídí vláda, výkon jeho funkcí pak zabezpečuje státní správa, justice, armáda, policie, atd. Oznámit občanům, že stát selhal v době, kdy byl bývalý politik a dnešní předseda Ústavního soudu jedním z jeho nejvyšších představitelů, je tudíž poněkud matoucí.

Stejné je to s prezidentem, který byl v 90. letech předsedou sociální demokracie a v letech 1998 až 2002 předsedou vlády. Vládl tehdy s pomocí opoziční smlouvy v harmonické shodě se svým dřívějším úhlavním politickým nepřítelem Václavem Klausem.

To je politik, který později v roli prezidenta zastavil svojí skandální abolicí trestní stíhání hned několika trestně stíhaných podnikatelů z kauzy H-Systém. Politik, jehož okolí se v době poněkud chaotické privatizace dávalo slyšet, že je třeba utéct před právníky. Kauza H-Systém je jedním z mnoha důsledků této neúcty k právu.

Skutečnost, že prezident Zeman se nyní chce sám stát účastníkem případného řízení u Ústavního soudu, je o to skandálnější, že část peněz z H-Systému putovala přes tehdejšího šéfporadce Zemana, Miloslava Šloufa, i do pokladny Zemanovy ČSSD. Alespoň tak praví předchozí rozsudky v kauze H-Systém.

Stát, který se má prý nyní v kauze prý angažovat, selhal i tím, že nebyl celá léta schopný přijmout pružnější procesní pravidla pro trestní kauzy a občanské spory, takže se i kauza H-Systém u soudů vleče už dvacet let. Co na tom, že v čele státu stáli konkrétní politici, z nichž někteří se nad stavem věcí dnes pohoršují. Včetně Andreje Babiše, jehož hnutí ANO ovládá už pátým rokem ministerstvo spravedlnosti.

Potíž je také v tom, že kauza H-Systém je jen momentálně nejviditelnější z mnoha tunelářských skandálů minulosti. Pomoc státu postiženým v kauze H-Systém tak může okamžitě spustit lavinu žádostí o odškodnění i ze strany postižených v mnoha dalších kauzách.

A je zde ještě jeden problematický aspekt celé věci: politici, kteří navrhují zásah státu v kauze H-Systém, navozují dojem, že viníkem je stát z 90. let, zatímco ten dnešní, pod jejich vedením, má na to, aby tehdejší selhání řešil. I proto neuškodí zmínit nedávnou zprávu předsedy Nejvyššího kontrolního úřady Miloslava Kaly pro prezidenta Zemana.

Kala charakterizuje fungování současného státu jako nefunkční a leckde v rozkladu. V jím hodnocených 14 oblastech fungování státu, žádná nesplňuje kritéria moderního a funkčního státu EU. Společným jmenovatelem podle něj je, že stát neumí čelit silným zájmovým a podnikatelským skupinám. Cynik by mohl říci, že to zní jako výstižný popis situace z 90., na níž dnešní politici, mnozí už tehdy aktivní, svalují vinu za skandál okolo H-Systému.

ČRo Plus, 1.8.2018