Pravidla hry u nás zatím moc neznamenají

28. 08. 2019 | 19:59
Přečteno 2315 krát
Podle průzkumů veřejného mínění politická a ústavní krize, která Českou republikou zmítala v podobě prezidentova postupu v případě otálení s odvoláním ministra kultury a jmenováním ministra nového, zdá se, nijak neotřásla v očích veřejnosti ani postavením prezidenta, ani preferencemi hnutí ANO. Prezident si dokonce mírně polepšil, hnutí ANO dále podporuje zhruba 30 procent občanů.

Byl to přitom prezident, kdo nerespektoval Ústavu. A byl to premiér, kdo mu svým odmítáním kompetenční žaloby, popřípadě odmítáním podpořit ve Sněmovně Senátem již schválenou ústavní žalobu, takové jednání značně usnadnil.

Až se jednou budou psát historické práce o období postkomunistické transformace, bude politické a veřejné dění v létě 2019 dobrým měřítkem toho, kam se Česká republika na své cestě od autoritářského režimu k plnohodnotné demokracii za 30 let posunula. Historikům asi nezbude než konstatovat, že urazila tak nanejvýš polovinu cesty.

Na jedné straně sice značná část veřejnosti vyjadřovala nespokojenost s prezidentovým postupem, který většina ústavních expertů označovala za neústavní, a také s premiérovou oportunistickou nečinností. Přinejmenším stejně velká část veřejnosti ale krizi okolo odvolávání ministra kultury a jmenování nového vnímala, zdá se, jen jako politický spor, v němž hlavní díl viny nese sociální demokracie, jak naznačuje i její pokles preferencí v prvním průzkumu po skončení krize.

Při zdůvodňování toho, proč tomu tak je, lze slyšet ozvěny názorů prezidenta a premiéra. Tedy, že ČSSD nejprve nepodržela svého ministra kultury Staňka v souboji s kulturní obcí, a pak nominovala kulturou nepolíbeného Michala Šmardu. Navíc celou dobu hrozila odchodem z vlád kvůli jakýmsi abstraktním ústavním principům.. Krizi tedy vyvolala spíše ona, než postup prezidenta.

Je tedy zřejmé, že nemalé části české veřejnosti ještě pořád nijak nevadí, když se nehraje podle pravidel hry, která jsou v liberální demokracii jasně popsána v Ústavě. Prezident je vnímám touto částí veřejnosti jako moudrý monarcha, který v případě potřeby může ústavní pravidla hry poněkud ohnout nebo dokonce obejít. Popřípadě se v očích části veřejnosti žádného porušování ústavy ani nedopouští, činí-li tak proto, že chce zemi uchránit před špatnými politickými rozhodnutími stranické politiky.

Česká republika se prostě zatím za poslední tři dekády většinově neposunula k jasnému pochopení toto, že bez respektu pro pravidla hry, včetně těch nejvyšších, tedy ústavních, jakož i bez jejich vynucování, jsou-li porušována, se demokratický systém pohybuje na velmi tenkém ledě. Postup ČSSD okolo obsazení postu ministra kultury možná nebyl politicky prozíravý, ale prezident i premiér měli tento postup respektovat a postupovat podle Ústavy. Měli to být voliči, kteří by případně v příštích volbách ČSSD vystavili účet.

Pěknou ilustraci toho, jak se na skončenou politickou krizi dívá zřejmě nemalá část veřejnosti, dostal autor tohoto komentáře před několika dny, když se vracel po téměř měsíčním pobytu v zahraničí do České republiky. Hlas lidu, v podobě taxikáře na cestě z letiště, mu vysvětlil, že kdyby média nešťourala do údajně neústavního jednání prezidenta, žádná krize nemusela být. Ti nahoře, jak pravil, by si to mezi sebou všechno domluvili, vše mohlo být vyřešeno mnohem dříve. A byl by klid a pohoda.

Pokud snad někdo cítí v těchto slovech ozvěnu normalizačního bezčasí, v němž ti nahoře vládli a ti dole se starali o své, má asi pravdu. Vytvoření plnohodnotné demokracie, v níž vláda zákona stojí nad politikou, není u nás zdaleka ještě hotová věc.

ČRo Plus, 28.8.2019


Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy