Současný vývoj na akciových trzích vyvolal otázku, zda má Asociace penzijních fondů nadále usilovat o rozšíření investičních možností v inovovaném modelu penzijního spoření. Díky svému velice konzervativnímu profilu, kdy v akciích je v průměru okolo pěti procent aktiv, totiž penzijní fondy pád burz neovlivnil ani zlomkem toho, jaké ztráty přinesl řadě jiných investičních instrumentů (např. akciové podílové fondy, na těchto fondech založené investiční životní pojistky a pod.)
O co tedy jde. Současný systém funguje tak, že penzijní fond je akciová společnost shromažďující peníze od občanů a investující je do různých aktiv. Má jedna aktiva, jedno portfolio. Všichni jeho klienti tak mají „zainvestováno“ stejně (ve skutečnosti samozřejmě neinvestují oni, nýbrž fond).
Žádný zákon nám nezakazuje, abychom investovali do akcií více, než činíme. Jsou zde ovšem dvě „ale“. Za prvé, fondy musí každý rok podle zákona připsat svým klientům minimálně nulové zhodnocení (tzv. kladná nula). To znamená, že nesmí nikdy meziročně snížit hodnotu na účtu klienta. A to u kolísajících akcií samozřejmě nelze zajistit (ve skutečnosti ani u obligací, ale tam je toto riziko minimální a naplňuje se jen výjimečně a v malém rozsahu). Za druhé, nelze nikoho nutit, aby měl své úspory na penzi v jiném než konzervativním portfoliu, protože prostě může mít averzi k riziku. A také proto, že může začít čerpat peníze právě tehdy, když trhy budou v korekci. A to by jej poškodilo, pokud by měl významně zainvestováno v akciích.
Na druhou stranu se ale domníváme, že bychom také neměli nikoho nutit ani k opačnému extrému. Tedy aby krotil svůj investiční apetit jen proto, že penzijní fondy nemohou nabídnout nic jiného, než konzervativní variantu. Proto voláme po možnosti nabídnout klientům více typů portfolií – chcete-li fondů – pod jedním správcem tak, aby si sám mohl vybrat, co mu vyhovuje. Tedy opakuji zachovat stávající „garantovaný“ profil a přidat nově možnost odvážnějších dlouhodobých profilů. A samozřejmě i přecházet mezi těmito variantami, zvláště v době před zahájením čerpání dávek.
Jediný argument, který by snad mohl hovořit proti, zní: úspory na penzi jsou natolik vážná věc, že by se měly investovat vždy jen s minimálním rizikem. Jenže – veškeré úspory jsou vážná věc. Proto by měl každý investor diverzifikovat svá aktiva a do akcií směřovat jen část z nich. Tak to také budou dělat i penzijní fondy, pokud jim to nový zákon umožní.
Na dlouhodobém horizontu akcie doposud vždy rostly. Proč? Protože dlouhodobě roste i světová ekonomika. Jde o to růst s ní. Při spoření na penzi to možné je, neboť jde o záležitost na desítky let. A komu to nebude vyhovovat, zůstane ve stejně konzervativním "garantovaném“ portfoliu jako doposud.