Jiří Zlatuška

24. 02.

Ke štěstí nás opět třeba dokopou

Jiří Zlatuška Přečteno 8775 krát

Zákon trestající novináře, který zveřejní odposlech, mi od začátku připomínal staré časy. Mile mě na návrhu překvapila snad jen skutečnost, že nepočítá se zřízením Úřadu tiskového dozoru, který by novináře kontroloval - představoval jsem si už, jak Bendovi političtí přátelé obsazují v „demokratickém“ hlasování v Parlamentu místo jeho ředitele doktorem Sládkem.

Novináři, který se dostane k informaci, o kterou má široká veřejnost legitimní zájem, je znemožněno seznámit s ní čtenáře. Přes všechny řečičky o presumpcích neviny nebo ochraně osobních údajů je z dosavadních zveřejněných případů vcelku jasné, o jaké věci se ve zveřejňovaných odposleších jedná - propojení politiků a jiných veřejných činovníků s ekonomickými zájmy, které mají zůstat občanům, kteří to celé financují svými daněmi, skryty. Politici před takovým zveřejňováním ochranu zákonem nepotřebují - stačí jim nelézt do politiky, pak jim ostatně ani jejich přátelé z ekonomických mafií nebudou volat, ani si o součinnosti, kterou jim poskytují, nebudou povídat.

Více »

20. 02.

K pocitu hrdosti na našeho prezidenta

Jiří Zlatuška Přečteno 13554 krát

Superlativy hýřící pochvaly prezidentova vystoupení před europoslanci v Bruselu, které zazněly od europoslanců Železného s Bobošíkovou, obsahují pozoruhodnou sebeevaluaci těchto dvou obránců naší národní identity v bruselském tavicím eurotyglíku.

Europoslanec Železný k prezidentovu projevu v europarlamentu mimo jiné řekl: "Myslím si, že to byl naprosto brilantní projev a že konečně v Evropském parlamentu zaznělo to, co tam pravděpodobně nezaznělo od jeho založení." Eroposlankyně Bobošíková, kdysi Železného zaměstnankyně, sympatizantka komunistů (což jde dohromady se Železným, jeho buddyguarda jsem viděl před salonkem v pražské restauraci U Vladaře hlídat schůzku Železného coby ředitele televize Nova s pohlaváry KSČM s Grebeníčkem v čele po dobu dobrých dvou hodin) a protikandidátka našeho dnešního prezidenta se podobně svěřila slovy: "Můj osobní dojem je takový, že jsem na něj velice pyšná. Také bych chtěla říct, že i od svých zahraničních kolegů, kteří seděli kolem mě, jsem slyšela názory, že takový projev v Evropském parlamentu ještě nezazněl."

Více »

13. 02.

Pátek třináctého

Jiří Zlatuška Přečteno 13437 krát

Paraskevidekatriafobie z řeckého paraskevi pro pátek a dekatria pro číslo 13 je označení pro strach z pátků třináctého. Kombinuje se v nich pověra o smolných pátcích, pramenící zřejmě z okolností typu toho, že v pátek podala Eva Adamovi jablko, v pátek začala potopa, při stavbě babylónské věže došlo ke zmatení jazyků a v pátek byl také ukřižován Ježíš Kristus. V kombinaci se třináctkou se taková zláznamení ještě umocní, vždyť 13 bylo stolovníků při poslední večeři nebo při hostině ve Valhalle, kde byl zabit Odinův syn Balder, což vedlo k pádu bohů - a v modernější době došlo po startu Apolla 13 dne 13. dubna 1970 k výbuchu ve 13 hodin 13 minut centrálního amerického času.

Letos přichází pátek třináctého docela začátkem roku, v únoru. Aby tomu nebylo dost, přibudou snad jako potvrzení, že je rok 2009 skutečně rokem smolným a spojeným s finanční a ekonomickou krizí, přibude k tomu pátek hned za měsíc i v březnu a třetí pátek třináctého nás letos ještě čeká v listopadu.

Na pátky třináctého se však můžeme podívat nejen z hlediska pověr, ale i z hlediska matematických zákonítostí platících v našem kalendáři. Výsledek takového zkoumání docela překvapí. Racionalita by napovídala, že pátky třináctého se neliší od pátků jiného data. Není to kupodivu až tak docela pravda - pátek je totiž dnem, na který datum třináctého připadne ze všech dnů v týdnu nejčastěji.

Více »

10. 02.

Hejtman jako černý pasažér

Jiří Zlatuška Přečteno 12183 krát

Pardubický hejtman Radko Martínek se výzvou, že by si majetní lidé měli regulační poplatky v nemocnicích a u lékaře dál sami platit, nesvědčí ani tak o možných rozporech v pohledu na poplatky mezi sociálnědemokratickými hejtmany, jako zejména o tom, že se hejtman rozhodl chovat jako černý pasažér.

Více »

02. 02.

Bílá kniha a politicko-ekonomické řízení univerzit

Jiří Zlatuška Přečteno 10002 krát

Hlasy, které se z akademické obce ozývají proti některým tezím nyní již vládní Bílé knihy terciárního vzdělávání, míří nejzávažnějším způsobem proti pasážím, které mají výrazně omezit autonomii univerzit.

Klišé o univerzitách jako věžích ze slonoviny, ve kterých si akademici žijí vlastním badatelským životem nemajícím nic společného s reálným světem kolem, jsou v laické veřejnosti velmi populární. Ministerstvo školství se ve svém návrhu Bílé knihy této představě rozhodlo vyjít vstříc tím, že posílí pravomoci vnějších (rozuměj komerčních a politických) aktérů ve vedení univerzit. Úmysl dosadit podnikatele a zástupce výzkumných a kulturních institucí do správních rad vysokoškolských institucí a dát jim zde možnost zásadním způsobem chod vysokých škol ovlivňovat, vypadá jako cesta ke zvýšení odpovědnosti vysokých škol vůči prostředí, ve kterém působí. Vláda se tím ale fakticky hlásí k pojetí univerzit poplatnému době, kdy školy sloužily jako přípravky pro centrálně plánované hospodářství, kterému dodávaly pracovní síly pro předem připravená a plánovaná pracovní místa. Vysoké školy tehdy nebyly autonomní a je známo, že byly podřízeny diktátu politiky a zprostředkovaně i vlivu hospodářství, vědy i kultury (ke kterým toto politické řízení samozřejmě patřilo).

Více »

Archiv článků: únor 2009

Ke štěstí nás opět třeba dokopou

K pocitu hrdosti na našeho prezidenta

Pátek třináctého

Hejtman jako černý pasažér

Bílá kniha a politicko-ekonomické řízení univerzit

Blogeři abecedně