Autonomie a decentralizace v samé podstatě univerzit

04. 11. 2011 | 23:59
Přečteno 6504 krát
Autonomie univerzit je základním předpokladem úspěšného působení těchto vrcholných vzdělávacích a vědeckých institucí. Je nejspíš nejvýznamnějším faktorem, který po staletí jejich nepřetržité existence způsobil, že jsou zdrojem nových poznatků a impulsů pro společnost, nesou významnou část její kulturní identity a předávají nashromážděné poznatky dalším generacím.

Výbor ministrů zemí Rady Evropy to na zasedání ministrů konaném 26. září 2007 shrnul v deklaraci Akademická svoboda a autonomie univerzit, která se stala závaznou i pro Českou republiku. „Autonomie univerzit leží v základech evropské akademické tradice,“ zní jedna ze základních tezí tohoto dokumentu.

Vzdělání podřízené průmyslu?

Přesto se z problému autonomie vysokých škol a míry skutečného uplatnění samosprávy při jejich řízení stává jeden z ústředních sporných bodů. Svaz průmyslu jako vlivný lobbista s dobrým propojením na politické činovníky prosazuje výrazné sešněrování vlastních pravomocí vysokých škol, a jejich téměř přímé zapojení do průmyslových firem.

Může to být od jeho funkcionářů jen projev parazitismu, u kterého lze těžko odhadnout, nakolik se s ním skutečně identifikuje většina manažerů, kteří rozumí předmětu svého podnikání a dělají ho poctivě. Ve veřejně financovaném vysokém školství nicméně zbývá jeden z posledních zdrojů, kde jsou zatím veřejné prostředky vynakládány téměř výlučně ve prospěch bytostně veřejného poslání vysoké školy. Mnozí průmyslníci si zjevně neuvědomují, že by při úspěchu přesměrování peněz nebo univerzitních aktivit souvisejících s podstatou rozvíjení vědeckých poznatků a rozšiřování vědy jako takové v mezinárodním měřítku, by zničili samou podstatu univerzit a v dlouhodobé perspektivě by prodělali i oni.

Z malého pochopení pro zvláštnosti univerzitního uspořádání a velmi specifickou vnitřní strukturu kombinující moc s odpovědností ve strukturách připomínajících živý organismus, plyne snaha změnit vysoké školy v manažersky řízené společnosti a nahradit decentralizovanou a relativně demokratickou vnitřní strukturu větším, téměř absolutním, posílením pravomocí rektora vysoké školy i podřízením vysoké školy nově formovaným radám škol sestavených z externistů. Těžko lze však v takových snahách vidět méně, než ohrožení samého charakteru vysokých škol.

Proti tlaku na vnější manipulaci řízení univerzit

Reformní snahy ve vysokém školství odstartovala Topolánkova Bílá kniha obsahující líbivě znějící cíl „do řízení a činnosti vysokých škol zapojit vnější aktéry, zajistit kvalitnější zpětnou vazbu a podpořit manažerské prvky řízení včetně posílení odpovědnosti a efektivity“.

Zatímco s nedávným příchodem evidentně nejpovolanějšího a problematiky věcně znalého náměstka ministra prof. Ivana Wilhelma se příprava nového zákona dostala do věcně snesitelné podoby, kdy také ministerstvo se skupinou složenou ze zástupců delegovaných Radou vysokých škol a Českou konferencí rektorů skutečně komunikuje, přetrvávají snahy politických aktérů do zákona tuto výchozí představu vnutit. Společným rysem těchto návrhů je posílení správních rad na úkor stávajících orgánů akademické samosprávy i posilování postavení vnějších členů těchto řídících struktur – zejména průmyslníků bez reálné vazby na vzdělávací systém, ale se zájmem z něj těžit – na úkor orgánů konstituovaných zevnitř akademickou obcí.

Podobně trvá politický tlak na oslabování autonomie akademických senátů a zmenšování poštu studentských zástupců v senátech, přestože to jsou právě studenti, kteří na problémy vysoké školy dokáží velmi operativně a účinně zareagovat – stačí vzpomenout třeba začátků kauzy na plzeňských právech.

Rozhodovací pravomoce externistů nejsou obvyklé

Vnější rady ovlivňující práci univerzit sice v některých zemích s příslušnými politicko-kulturními tradicemi fungují, politická nebo polopolitická jmenování, ke kterým dochází u některých typů veřejných institucí v ČR – vzpomeňme rady veřejnoprávních médií nebo politicky ustanovených ústavů – však nedávají důvod k přesvědčení, že je to bez rizika uplatnitelná cesta i pro naše podmínky.

Reálné opodstatnění změn zde není a vynikne to nejlépe při srovnání se zahraničím. Nejčastější řídicí strukturou evropských univerzit je duální systém, do kterého spadá i český systém akademického senátu a rektora, a vcelku běžné je zastoupení vnějších aktérů, podobně jako je tomu ve správních radách v českém zákoně. Mezinárodní srovnání obsahují i pozorování o problematičnosti působení externích členů v řídicích orgánech nebo externích radách s ohledem na jejich malý skutečný zájem o univerzitní záležitosti a neúměrně velké pravomoci.

Malý zájem je pochopitelný, protože manažeři na trhu působících firem mají zájem především sledovat vlastní výsledky a kromě toho specifickým problémům spojených s vývojem evropského školství v širším měřítku mohou dost dobře věnovat jen malou pozornost. V Evropských zemích je spíše výjimkou, aby se orgán složený jen z externích členů podílel na správě vysoké školy jinak, než pouze v roli dozorčí nebo poradní.

Prospěšnost decentralizace řízení

Specifickým rysem univerzitního uspořádání je decentralizace rozhodovacích pravomocí mezi rektora a fakulty. Výrazným omezením fakultní autonomie resp. možnosti fakult rozhodovat v mezích daných rozumným způsobem současným zákonem zezdola o otázkách týkajících se podstatně vnitřních poměrů na fakultách včetně personálního obsazení, směřování fakult se zřetelem na vědní disciplíny na nich pěstované i volbou fakultních činovníků by došlo k potenciálně škodlivé koncentraci moci a vlivu tak, že by jimi disponovala malá skupinka exekutivního vedení schopného různými cestami přijímat řešení jednostranná i řešení dlouhodobě posilující vliv omezených vlivových skupin.

Pro zdravý vnitřní vývoj vrcholných akademických institucí by to reprezentovalo vážnější rizika, než je hypotetický krátkodobý přínos větší operativnosti rozhodování v důsledku koncentrace větších formálních i příkazových pravomocí do rukou rektora jako představitele akademické instituce. Pokud má ostatně někdo z rektorů potíže působit tak, aby dokázal s patřičnou samostatností vybavenými fakultami vyjednat svým příkladem i autoritou společný postup za univerzitním cílem, měl by působení ve funkci rektora raději nechat a jít se věnovat něčemu, co zvládne.

Změna v rektorských pravomocích potřebná reálně není, i když posílením těchto pravomocí může ministerstvo získat na svou stranu rektory, kteří na své působení jinak nestačí.

Jediná právní subjektivita není překážkou

Političtí zastánci změn argumentují tím, že z právní subjektivity vysokoškolské instituce jako celku vyplývá nutnost nedělené pravomoci pro jediného vrcholového statutárního reprezentanta. To ale není ani korektní, ani vhodné.

Univerzity jsou s tzv. kolegiální formou vnitřní organizace jedněmi z nejdéle trvale existujících institucí a již toto specifikum opodstatňuje hledání právní formy sui generis pro jejich uspořádání.

I v současném právním stavu lze ostatně nalézt nejméně čtyři příklady organizačních struktur s různou mírou samosprávnosti částí vůči celku, ke kterým by bylo možné vnitřní uspořádání univerzit jako speciální úpravu připojit.
Občanská sdružení s odbory, oddíly, sekcemi apod., které nemají podle stanov právní subjektivitu, byť je zde zákonná úprava relativně primitivní (zákon 83/1990 Sb.), praxe velmi rozmanitá a jenom částečně zmapovaná či testovaná v kritických situacích před soudy.
Obchodní společnosti či družstva s tzv. odštěpnými závody s provozním a obvykle též hospodářským oddělením a samostatnými statutárními orgány, kde navzdory jisté primitivnosti úpravy v obchodním zákoníku 513/1990 Sb. existuje určitá praxe včetně soudní reflexe souvisejících problémů.
Městské části statutárně členěných měst, které se univerzitám podobají tím, že části jsou předem určené ke spolužití i správě nezanedbatelného majetku a hospodaření s velkými obraty.
Posledním příkladem je stát a jednotlivé resorty (ministerstva) nebo státní organizace jako organizační složky státu s vlastní pravomocí v organizačních a personálních věcech bez negativních dopadů na odpovědnost představitele státu jako takového.

Proč vadí vnitřní demokracie ve stylu Cambridge?

Žádoucí zákonná úprava by měla zásadně z modelu kolegiální univerzity vycházet a případně umožnit odchylky vnitřní organizace posilující pravomoci rektora jako statutárního reprezentanta. Takové posílení by však mělo být výhradně výsledkem rozhodnutí přijatých vnitřními orgány vysoké školy. Podobně tomu ostatně bylo např. u často citovaného případu vnitřní změny na univerzitě v Cambridge, kdy zevnitř ustanovená pracovní skupina došla k doporučením, která byla posléze na základě dosaženého konsensu přijata jako východisko pro další činnost. Nejednalo se o mocenský zásah zvenčí, kterým by byla změna, se kterou by přišel zákon, nebyly ani výsledkem vnějšího tlaku politiků, kteří potřebovali prosadit svoji agendu, ani práce akademiků, které tito politici zainteresovali pro práci na svých projektech.

Univerzita v Cambridgi může ostatně sloužit jako výborný příklad toho, že se ani při ustanovování univerzitního vedení není třeba bát plné univerzitní autonomie anebo se opičit po způsobu, kterým jsou vybíráni firemní ředitelé: Po srpnové rezignaci prince Filipa jako vrchního šéfa univerzity (anglické „chancellor“) došlo v Cambridgi 14. a 15. října t.r. k volbám ze čtyř kandidátů, kterých se jako hlasující mohli zúčastnit všichni minulí absolventi Cambridge, co dosáhli titulu vyššího než jen bakalář.

Hlasujících k těmto volbách přišlo celkem 5558, mírnou nadpoloviční většinou 2893 hlasů (potřebných bylo více než 2779) je vyhrál nominačním výborem navržený lord Sainsbury, někdejší labouristický ministr vědy po dobu osmi let. (Je také majitel obchodního řetězce a byl to plán zřídit nový obchod v Cambridgi, který podnítil prvního z protikandidátů, aby do voleb vstoupil. Když občas vcelku neškodně na některém z tuzemských akademických senátů jedná o problému, který se týká provozu studentské mezny, objeví se to hned na talíři jako příklad nekompentecne stávajícího zákonného uspořádání. Univerzitu v Cambridge za to, že volbu vrchního představitele s významným slovem ve strategickém směrování univerzity, vyvolal problém místních zelinářů, nekritizuje z podobných pozic nikdo.)

Naši „reformátoři“ často a bez bližších konkrétních zdůvodnění operují tím, jak jsou nevhodné pravomoci akademických senátů. Příklad Cambridge dobře ukazuje, že cesta ke kvalitním vysokým školám nevede přes jejich podřízení politiky jmenovaným orgánům, nýbrž naopak přes větší autonomii stavějící na rozhodování akademické obce v měřítku, kterému se ani stávající akademické senáty našich vysokých škol nemohou rovnat. Univerzita v Cambridgi je univerzitou financovanou britským systémem veřejného financování vysokých škol i výzkumu na nich, přesto není nikdo tak bláhový, aby tím odůvodnil větší potřeby politiků do univerzit „zájmově“ zasahovat, jako tím argumentují zastánci posílení role správních rad v připravovaném zákoně.

Společenským zájmem je rozvoj autonomie, nikoli politické nebo ekonomické područí univerzit

Poslání vysokých škol nelze omezit jen na službu poskytující vzdělání občanům státu, který tyto školy financuje. Univerzity jsou základním zdrojem rozvoje nových znalostí ve vědních oborech, které rozvíjejí lidské poznání. Poskytují rozhled a znalosti potřebné k všestrannému rozvoji společnosti. Výchovou ke kritickému myšlení a k žádnými vnějšími faktory neusměrněné diskusi nad různými názory jsou vysoké školy zdrojem tvůrčí energie, která není mocenskými nebo zájmovými mechanismy nahraditelná.

Výchova tímto směrem je důležitým motorem fungování demokratických mechanismů ve společnosti, nejen ekonomickým faktorem zlepšujícím postavení nositelů vzděláním získané kvalifikace na trhu práce. Z hlediska veřejného zájmu rozvoje společnosti je dobré držet na paměti, že odpovědně a poučeně jednajícího občana si ze zahraničí nedovezeme, zatímco odborníka v nějaké konkrétní disciplíně bez větších problémů ano.

Historické situace, kdy stát nebo jeho autoritativní panovník uplatňoval svůj vliv k omezení univerzitní autonomie, lze přímo spojovat i se situacemi, kdy docházelo k nežádoucím společenským jevům, společenskému zaostávání a úpadku v oblasti rozvoje vědění. Rozvoj vědění, který univerzity poskytují je pro dlouhodobý rozvoj společnosti podstatný. V něm také velmi jistě spočívá základní dlouhodobá odpovědnost univerzit vzhledem ke společnosti, která ovšem není vrchnostenským přístupem vynutitelná – regulace a příkazy shora nejsou s potřebami svobodného prostředí rozvoje vědění slučitelné.

(Zkrácená verze vyšla v Právu 14. 10.; doplněna je pasáž o volbách v Cambridge, o kterou byl redakčně zkrácen text publikovaný v Hospodářských novinách 4. 11. reagující na obhajobu návrhu zákona jedním ze spoluautorů prosazovaných úprav.)

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Milan V napsal(a):

Vážený pane profesore,

mohu s Vámi plně souhlasit co se týče samostatnosti Universit.
Ve Vaší argumentaci však postrádám jeden důležitý moment nezávislosti Universit:
část financování nemá pocházet od státu (a nejsem ani obhájcem školného-aspoň po budoucích cca 20 let).
Ta nezávislost může být budována i posílením vlivu bývalých absolventů University.
Alumni představují obrovský vliv na universitách v USA, a jak jste sám poukázal ve svém příspěvku, je to i v Cambridge (Alumni zde též rozhodovali, kdo bude chancellor).
V současné době, kdy cca 1% našich občanů vlastní již obrovské majetky (a část jich určitě absolvovala nějakou naši Universitu) by finanční příspěvky těchto alumni (a nejen těch nejbohatších) mohly představovat významný zdroj financování (A TÍM I MENŚÍ ZÁVISLOSTI NA STÁTU) pro University.
Studoval jsem na Karlově universitě v Praze (té přispívat mi není umožněno)
a na soukromé Northwestern University v USA (tam přispívám, chodí mi odtud e-mailové zpravodajství o novinkách na Universitě, časopis tištěný na křídovém papíře, i děkovné dopisy od děkana, když pošlu své fakultě jednou za rok peníze).
U nás se jen skučí, že je peněz málo, ale zorganizovat něco takového nikdo na fakultách nechce...
V tom vidím hlavní problém ČR: každý jen skučí na mírou korupce, šikanováním od nekompetentního státu - ale skoro všichni si to nechají líbit a udělat s tím něco, to ne.
05. 11. 2011 | 08:41

schlimbach napsal(a):

Souhlasím s názorem autora, že vysoké školy a univerzity musí mím maximální autonomii, apolitické řídící orgány ... dále je třeba (jak www.ekonomickareforma.cz navrhuje) zabezpečit každému vědci status "Nezávislé osoby". Alternativní návrh ekonomické reformy toto umožňuje, stejně jako dává k dispozici možnost každému vědci vytvořit si vlastní tým "zázemí" a vytvýří také fond, který nejen že zabezpečuje "pro vědce dostatečný komfort", ale zabezpečuje také provozování databází poznatku, informace do kterých "sbírají" pracovníci fondu "po celém světě" ... více na uvedeném webu ...
05. 11. 2011 | 08:50

Jemnický napsal(a):

Jiří Zlatuška

"Pokud má ostatně někdo z rektorů potíže působit tak, aby dokázal s patřičnou samostatností vybavenými fakultami vyjednat svým příkladem i autoritou společný postup za univerzitním cílem, měl by působení ve funkci rektora raději nechat a jít se věnovat něčemu, co zvládne."

Už se tak někdy stalo? Jsou persony, které se prodraly na post rektora schopny takové sebereflexe?

První snahou neonormalizačního establishmentu byla "likvidace" AV. VŠ byly získány vidinou navýšení rozpočtu na úkor AV. Teď je snaha normalizovat university. Ta snaha bude úspěšná jen natolik, nakolik si ji university nechají líbit. A nechají si líbit tolik, kolik si nechají líbit studenti. Uvidíme, jakou podporu bude mít vedení universit u studentů a jak moc studentům záleží na svobodném universitním duchu. Rektoři do ulic nepůjdou, vždyť co jim to dalo práce dostat se do sesle. Studenty možná do ulic vyžene těch 10000 - 20000 KČ za semestr a vidina nezaměstnanosti po absolvování školy.
Jedním z pilířů nezávislosti universit jsou peníze, a pokud je university nezískají (jako ta u můstku přes řeku Came) komercializací svých jedinečných výsledků, tak budou vždy závislé na libovůli politiků a zájmech průmyslové lobby.
Dalším faktorem stability universit je vnitřní soudržnost a mezilidské vztahy na universitách. Naprosto klíčovou je důvěra zaměstnanců a studentů ve vedení university. To je ale už zase jiný příběh z Knihy džunglí.
05. 11. 2011 | 09:18

Dalibor Štys napsal(a):

Milan V.

Za poznámku o bohatých alumnech děkuji. Ono s těmi alumny se pojí i ještě jedne aspekt: lidé z akademické sféry často rádi nadávají na státní politiku ve vědě a výzkumu. Od revoluce už je to ovšem 22 let, takže jednoduchým výpočem apohledem do životopisů zjistíme, že podstatná část lidí, kteří jsou dnes "politickými leadry" vystudovala až po revoluci. Neboli, kolegové akademici, co jsme si vychovali, to máme.

Teď tomu financování včetně alumnovských darů. Na adrese http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=551861 se dočtete, jak jsou rozdělovány prostředky na výzkum v ČR. Dočtete se tam, že dotovaný v položce institucionálního financování ministerstovo školství utratí - vesměs na vědecký provoz univerzit - 6 176 tis. Kč . Dále se na institucionální financování výzkumu na Akademii věd ČR, Ministerstvu průmyslu, ministerstvu zemědělství, ministerstvu zdravotnictví a ministersvu kultury utratí dalších 5 744 tis. Kč, které takto tečou, minimálně z hlediska určení, mimo studenty. Obě seriózní hodnocení univerzit, THES i QS ranking, se shodnou, že výzkum tvoří až 70% výkonů univerzity. Neboli téměř polovina prostředků, které by mohly pozvednout kvalitu univerzit v oněch 70% teče v ČR mimo univerzitní sektor. Troufnu si říci, že stálý pláč nad podfinancovaností univerzit by se po sečtení prostředků univerzit + AV a rezortních ministerstev, ukázal jako poměrně nemístný.
Nejde jen o peníze, jde především o potenciální pedagogy, často ty nejkvalitnější, kteří se takto neúčastní vnitřního života univerzit.
S těmi alumnovskými dary je to se zdaněním bohatých. Oni Vám řeknou dali bychom, ale za podmínky, že se peníze neproduktivně nerozpustí.
05. 11. 2011 | 09:24

Milan V napsal(a):

ad Dalibor Štys:

Jsem absolventem MFF UK, takže pro pořádek: změňte ve Vašem příspěvku tisíce za miliony, aby to bylo správné.
Pracuji v AV takže vím, kolik dostáváme (cca 4 a půl miliardy).
Ale upřesnění - AV funguje jako Graduate school americké university, to znamená že vede studenty (MS) a doktorandy (budoucí PhD). Já sám mám v současné době 3 doktorandy. Takže peníze co jdou do AV jdou i na výuku (lépe řečeno) na výchovu studentů, v mém případě studentů ČVUT a MFF UK (a v současné době nedostatku studentů-dělám materiálový výzkum- máme zájem i o studenty -bakaláře).
Neposílejte školy do boje s AV - nikomu to neprospěje, AV je částí VŠ vzdělávání.

Dary Alunmi jsou dobrovolné, tj není to (povinné) zdanění ani povinné školné. To je obrovský rozdíl.
Dále: úspěšní Alumni představují těleso nejkvalifikovanější pro rozhodování o vědě a výuce (samozřejmě úspěšní profesoři VŠ do nich patří jako podmnožina
a úspěšní studenti tam patřit budou).
05. 11. 2011 | 09:57

Forrest Gump napsal(a):

Přizpůsobovat výuku potřebám průmyslu je naprostá blbost. Mnohem lepší bude, když takový absolvent VŠ bude nepoužitelný a bude na pracáku, páč by ho ty pravicové hyeny akorát vysávaly.
05. 11. 2011 | 10:07

Dalibor Štys napsal(a):

Milan V

Za milony se omlouvám.

Lidé z AV na univerzitách scházejí. Na tom si stojím. Mělo to ovšem proběhnout opačně, AV, na níž z historického hlediska skončili ti kvalitní profesoři, měla ovládnou univerzity. Tak to chtěl ministr Vopěnka v roce 1990, AV to odmítla. A tím se nezvratně podepsala na kvalitě vysokých škol a potažmo celého vzdělávání. Mimo jiné i tím, že se natvrdo nastavilo oddělení financování výzkumu od financování vysokoškolského vzdělávání. (Po pravdě, bývá mi fyzicky zle z těchto diskusí z nichž čiší nepochopení smyslu pro společenský prospěch u lidí, kteří by ho měli svými názory a příkladem definovat.)

S tou Graduate school, to je věčná mantra. Jenže na Graduate school bývá spousta doktorandů, studentů magisterského magistrů nebo licenciátského studia (ve Skandinávii), kteří nekončí ve vědě ale např. v průmyslu, státní správě apod. Z toho, že se magistři při oddělení AV a VŠ ke špičkové vědě nedostanou pramení řada podivností a pozoruhodností, kterých jsme (nejen) na VŠ svědky.

Současné uspořádání je permanentní válečný stav který vede k nejistotě, zejména pokud jde o financování vědy na vysokých školách. A to pod vlivem různých hodnocení, které často prosadí vedení AV, aby je nakonec, když pochopí jejich jednostrannost, samo nepoužilo. Pokud věda na vysokých školách nebude, nebude ani na AV.

Podle mne (a třeba podle Technopolis) pokud nenajdeme společenský cíl proč výzkum na VŠ i jinde máme, pojedem stále směrem rozvojová země. A tam zcela nesmyslně jedeme, bez ohledu na to, že financování výzkumu je u nás na únosné úrovni.
05. 11. 2011 | 10:23

wiki napsal(a):

to Dalibor Štys:

Dost dobře nerozumím důvodům, proč tady stran absence "lidí z AV na univerzitách" pláče zástupce JČU, na jehož vlastním pracovišti je duplicitní pracovní kontrakt (pro univerzitu i AV) mezi ak. pracovníky možná až většinový (?)
05. 11. 2011 | 10:46

Milan V napsal(a):

ad Dalibor Štys

říkáte...."Lidé z AV na univerzitách scházejí. Na tom si stojím. Mělo to ovšem proběhnout opačně, AV, na níž z historického hlediska skončili ti kvalitní profesoři, měla ovládnou univerzity"....

Byl jsem 12 let na Universitě a teď jsem 31 let v AV. S prvou částí toho co říkáte souhlasím, ale s druhou částí ne. Je to spíše tak, že někteří lidé na VŠ a někteří lidé v AV měli (ale to by muselo být na základě otevřených mezinárodních konkursů na vedoucí místa) ovládnout university a AV, zredukovanou více než na 1/2.

Toto budování nových institucí na "zelené louce" bylo ale v letech 1990-1995 nereálné. V té době jsem zastával stanovisko (jako předseda věd. rady jednoho ústavu): teď je potřeba rychle zavést grantový systém, dál všem možnost se vědecky profilovat a ukázat, kdo je dobrý a kdo ne.
Myslím, že grantový systém v ČR to za prvých 10-15 let dokázal.
Ale nenásledoval druhý krok: okolo 2005 se měly otevřít všechna místa pro mezinárodní konkurzy v redukované AV a na VŠ. A využít příznivého období do roku 2008, kdy peněz na vědu a výuku stále přibývalo.

Toto se nezdařilo, grantový systém v současné době není dobrý, mezinárodní konkursy proběhly jen na jednom našem elitním pracovišti (ÚOCHaB AV ČR),
priority směřování vědy nebyly stanoveny (mluvím jen za přírodní vědy)
vítězí politikaření, lobysmus.

V současné době vidím jediné síly co to mohou změnit: buď úspěšní alumni - viz mé příspěvky výše (většinou už po šedesátce věku) nebo mladí ambiciozní post-dokové.
Politici nebo ministerští úředníci to nezmění.
05. 11. 2011 | 10:58

pgjed napsal(a):

To Zlatuška:

Pane profesore, z vašich úvah a závěrů mně vždycky trnuly zuby pro neschopnost jít na jádro věci a nedostatek logiky při vyvozování závěrů (což je u profesora informatiky přinejmenším zarážející) a není tomu jinak ani dnes. Co je cílem vzdělávání? Samotné vzdělávání tedy vzdělávání pro vzdělávání, nebo vzdělávání pro praxi? Zatímco přemíra nekorigované autonomie vede spíše k tomu prvému, jak nám předvedli v Plzni i jinde a nakonec ukázali, že vlastně ani dosažení jakékoliv vzdělanosti není třeba a při dostatečné autonomii může škola chrlit titulované pitomce, kteří jí zpětně přihrávají státní kšefty... Logika toho, kde se tvoří prostředky, které ony autonomní a nekontrolované školy dostávají na svou mnohdy až příliš pohodlnou existenci mluví spíše pro vzdělávání pro praxi. A zde je nepochybně potřebná zpětná vazba do praxe. Je těžké si představit účinější zpětnou vazbu, než zastoupení představitelů průmyslu, ale i třeba dalších institucí využívajících absolventy univerzit, v řídících orgánech univerzit a v řídících orgánech fakult. A to nikoliv s hlasem poradním!
Nelze prodlužovat a dále prohlubovat neradostný stav, kdy univerzity produkují stále méně kvalitní absolventy, stále méně připravené pro průmyslovou praxi a ještě méně ochotné v průmyslu pracovat. Nelze dále pokračovat v maření miliard na výzkum, který zhola nic pro průmyslové využití nepřináší a průmyslu, který je zdrojem peněz pro financování univerzit nic fakticky nevrací. (Pro akademii věd platí totéž v bleděmodrém.) A léta bohužel ukazují, že samotné univerzity (ani akademici) nejsou schopny samy o sobě korekce tohoto stavu, který si ostatně ani příliš nepřipouští. A netýká se to jenom průmyslu, podobně neradostná situace je třeba v učitelských profesích, v kvantitativních poměrech absolventů humanitních oborů proti přírodovědným a technickým... Proto je třeba zvnějšku zasáhnout do organizace a řízení tak, aby uvažování pánů akademických bafuňářů bylo přivedeno blíže realitě. Taková je skutečnost a mlžení mnohastránkovými traktáty na téma univerzitní autonomie na tom nic nezmění.

Petr Gabriel st.

A mohu vás ujistit, že totožný pohled na věc mají i jiní průmysloví manažeři a troufnu si odhadovat, že je převažující.
05. 11. 2011 | 11:16

wiki napsal(a):

Milan V napsal(a): ...teď je potřeba rychle zavést grantový systém, dál všem možnost se vědecky profilovat a ukázat, kdo je dobrý a kdo ne.
Myslím, že grantový systém v ČR to za prvých 10-15 let dokázal...

Nebuďte směšný. Funkčnost grantového systému v jeho prvním období si mohou namlouvat snad jen insideři.

Demonstrativním příkladem nefunkčnosti je třeba prof. Šponer (BFU+MU), kterému dlouhé roky ani pozice ve známých "vesmírných" tabulkách top ČR vědců (+ samozřejmě "hvězdné" HI) ke GAČR grantu nestačila...
05. 11. 2011 | 11:32

Milan V napsal(a):

ad pgjed

Na průmyslové manažery bych moc nedal, když mají ekonomické vzdělání většinou vědě nerozumí. Ale na názor alumni ČVUT či UK z průmyslu bych dal.

ad wiki

ani GAČR ani GAAV nebyly dokonalé, já jsem taky často grant nedostal, měl jsem mnohem víc grantů z EU než z GAAV. Možná tehdy místo prof. Šponera dostal grant jeho ještě známější šéf. Ale v tom prvém období bylo lépe, ve srovnání se současným stavem, kdy se z grantového systému stává existenční loterie (když procento přidělených grantů kleslo z cca 30% pod 10%, za současného poklesu institucionálního financování)
05. 11. 2011 | 11:57

Dalibor Štys napsal(a):

Milan V
(když procento přidělených grantů kleslo z cca 30% pod 10%, za současného poklesu institucionálního financování)

Kde teda ty prachy jsou?

Rozmělnily se do tisíců pidipříspěvků za RIV body - kde podle poslední metody výpočtu nejvíce dostanou české týmy publikující bez spoluautorů v nyní již dobře impaktovaných českých "mezinárodních" časopisech. Podle mne to takto nejde, budeme si muset říci, že dotace na výzkum a vývoj se budou dávat tam, kde jsou akreditované magisterské + doktorské programy v angličtině. Akreditační komise bude muset zohlednit multivariantní, mezinárodně kompatibilní, kritéria. Ostatně, plíživě, jako kdysi kontrarevoluce, to už běží. Říká se tomu faktor K při výpočtu financování VŠ
05. 11. 2011 | 12:35

Jemnický napsal(a):

wiki
Čekám, až se na vás sesypou obročníci se slovy: "Náš grantový systém si rozvracet nedáme. Ať si neaplikují, když se jim nelíbí", nebo něco na způsob Hlava XXII. Centra excelence, toť exemplární příklad funkčnosti GAČR. Specialitou je vyřazování z formálních důvodů, které na řešení projektu a podepsání smlouvy mají nulový vliv. Jsem zvědav na Centra kompetence v TAČR. Podávají to i sdružení, kde žádná firma nemá vlastní výrobní potenciál, a také exportní možnosti jsou blízko nule. Ale nevezměte těch 200 M, když máte někoho, kdo to tam ohlídá. Těžko odhadnout celkový rozsah této situace, ale nedělám si iluze.
05. 11. 2011 | 12:43

Jemnický napsal(a):

Dalibor Štys

Kde ty prachy jsou? Někde ty mršky být musí. Kam pak nám je naše vrchnost schovala. V grantovkách nejsou, v dotacích také ne, ve výzkumných záměrech .... mrzne. A hele, pan řiditel má nový vůz, zakoupil si pěkný velký byt, a pan děkan taktéž, rektor taky není žádná socka, po kvestorovi se pátrá. Mývalové-kindlové mají v KV tři domy, jak ten koudelníkův syn. Glum se správně ptal: "co pak to má on v kapsičce". Tak asi tam budou.
05. 11. 2011 | 12:59

pgjed napsal(a):

Ad Milan V:

Mohu vás ujistit, že se hluboce mýlíte. Průmyslový manažer musí být dobrý ekonom aby vyšel, dobrý obchodník, aby dobře prodal v tvrdé konkurenci to, co umí navrhnout a vyrobit, dobrý technik, aby uměl věci kvalitně navrhnout a vyrobit a dobrý výzkumník, aby udržel sortiment na konkurenceschopné technické úrovni. To všechno jsou věci, se kterými stojí a padá konkurenceschopnost průmyslu, ale která nechávají pány akademiky naprosto chladnými. Jejich hlavní starostí, jak nám tady občas někteří, včetně profesora Zlatušky předvádí, je, jak získat co největší rozpočtový balík od státu a co nejvíce nekontrolované svobody utratit tyto peníze bez toho, aby museli skládat komukoliv účty, jaké skutečné přínosy jejich vědecká a školská práce pro stát má. Jejich požadavky se neustále stupňují, přičemž přínos je stále chabější. Ohánějí se při tom akademickými svobodami, svobodou vědeckého bádání a vyhrožují úpadkem, když nedostanou své. Jediným výsledkem většiny z nich jsou publikace a kongresová turistika. Pokud někdo z nich vybádá, něco alespoň trochu prakticky využitelného, prodá to příslušná akademická instituce za pár šupů do zahraničí jako své výhradní vlastnictví a domácí průmysl, daňoví poplatníci, stát, z toho prakticky nemají nic. V porovnání s každoročně vydávanými desítkami miliard poněkud chabý výsledek. A k tomu absolventi, kteří umí všechno možné, jenom nemají jakékoliv hlubší znalosti ze specializace, na kterou mají diplom (vlastně 2 diplomy Bc. a Ing.) a ve fabrice se poprvé octnou, když jdou žádat o místo. Obávám se, že z pohledu poněkud opelichaného technika, výzkumníka a manažera jsou výsledky 20 let svobodného vzdělávání a svobodného výzkumu velmi chabé až tristní.
05. 11. 2011 | 14:18

pgjed napsal(a):

To Dalibor Štys:

Já bych spíše doporučil, aby peníze na výzkum se dávaly tam, kde jsou prokazatelné hmotné výstupy nejlépe v podobě exportu. Cpát desítky miliard do publikací pro publikace, to je trochu veliký přepych, zvláště v naší situaci. Publikace a kongresovou turistiku nechť si dovoluje ten, kdo si na to vydělá úspěšným prodejem hmotných realizací v podobě zařízení, investic, technologií atd. Až bude fungovat tento systém, jako ziskově návratný, pak si můžeme dovolit i jistý přepych badatelského výzkumu pro publikace, řekněme pro ty nejlepší z nejlepších.
05. 11. 2011 | 14:28

jirizlatuska napsal(a):

Milan V 8:41:

Mezi USA a Evropou je dost velký kulturní rozdíl v kultuře dávání (nehledě také na to, že tam zpravidla dávají školám, kde získali bakaláře, nikoli vyšší stupně vzdělání, což se odtuv většinou vidí trochu jinak). Myslím, že od J. Švejnara jsem slyšel příklad, že třeba ekonomie na U of Chicago dostala jeden ze skutečně štědrých darů od dárce původem z Česka, zatímco CERGE má s místními dary podobného druhu potíže (a je to součást UK, takže moc nevěřím, že UK darovat nelze - naopak dary shánějí). Sutton Trust uvádí ve zprávě z roku 2006 něco podobného i pro USA a Velkou Británii: Nejúspěšnějsí Oxford a v závěsu i Cambbridge získávají maximálně od 10 procent absolventů, zatímco americké státní univerzity se běžně dostávají na 30 procent, Yale a Harvard na 45 resp. 44 procent (celkové příjmy Yale byly jen o šest procent vyšší, než na Cambridge a o 42 % vyšší než na Oxfordu). Podívejte se také na historii, kterou akumulace prostředků trvala, hezký je staší článek na Bloombergu, http://www.bloomberg.com/apps/news?pid=newsarchive&sid=aDJspMg5jl24, z doby, kdy se v Británii o potřebě zvýšení jmění univerzit hodně mluvilo a kdy politici navrhovali i takové věci, jako dát univerzitám do jejich fondů peníze z výnosu privatizace. V analýze Endowment Asset management, Investment Strategies in Oxford and Cambridge, najdete konstatování, že vzhledem ke kulturním rozdílům dosahují vrcholné americké univerzity proporce 40-60 procent absolventů, kteří univerzitám pravidelně darují, zatímco nejlepší odhad pro Oxford je 5 procent. Přičtěte k tomu neexistující zákonnou podporu, slabou proporci z HDP na vzdělání (proč by měli dávat absolventi někam, kam dává stát mnohem méně, než by měl?) a chamtivé ministerstvo financí – před cca dvěma lety kalouskovo ministerstvo financí nutilo MŠMT, aby pro něj zjistilo, kolik si dokázaly vysoké školy našetřit na fondech provozních prostředků, se zřejmým záměrem najít způsob, jak vysoké školy donutit tyto prostředky spotřebovat tím, že se jim sníží financování ze státního rozpočtu.

Když jsem se před časem viceprovostovi Michiganské univerzity zmínil, jak se mají dobře, že mají mezi Američany dost majetných donátorů, reagoval poukazem na to, že třeba honosná budova jejich kosmického inženýrství se jmenuje po Švýcarovi François-Xavierovi Bagnoudovi a že na ni dali jeho rodiče, protože jejich zesnulý syn dobře vzpomínal na léta studia na UofM (strana 11 v dokumentu http://aerospace.engin.umich.edu/about/DepartmentHistoryFiles/6.pdf). Říkal mi také, že to nebylo z volných peněz, dárci rozprodali značnou část svého rodinného majetku, aby na dar měli.

Ani u nás bych to ovšem neviděl až tak pesimisticky: V době, kdy jsem dělal rektora, jsem jednal o restitučních nárocích dědiců brněnského průmyslníka Kohna, které komplikovaly výstavbu kampusu (nároky rodiny Kohnovy byly nepochybně oprávněné, jednalo se ovšem o spor dvou větví dědiců a jednat bylo třeba s oběma). Univerzita vcelku velkolepý dar ve svůj prospěch obdržela a navíc se tím založilo Kohnovo stipendium podporující studenty z USA a Velké Británie, což také není k zahození. Absolventská síť se na MU buduje mimo jiné prostřednictvím trvalého přístupu absolventů k informačnímu systému univerzity s materiály týkajícími se univerzitního života i e-learningu, což se datuje ještě z mé doby, kdy jsem tento systém rozjel, dnešní rektor za svého prorektorského působení rozběhl institucionálně působící spolek absolventů, jehož prostřednictvím, pokud vím, univerzitě také leccos přichází. Na fakultě, kterou jsem do nedávna vedl, se nám podařilo rozjet sdružení průmyslových partnerů, jehož finanční efekty také nejsou zanedbatelné a bez kterých by i výzkum v čistě teoretických oblastech nemohl probíhat v měřítku, ve kterém probíhá.

Někde viděl údaj, že před kulatým výročím skupina na Univerzitě v Oxfordu zjišťovala, jak reálné by bylo získat jmění v dimenzích Harvardovy univerzity. Došli k závěru, že by to bylo snažení na cca sto let. Odkaz se mi teď nedaří nalézt.

U nás považuji za absolutní bláboly občasné řeči o "vícezdrojovém financování". Uživatelé tohoto klišé se zpravidla usvědčují, že o finančních parametrech fungování vysokých škol toho moc nevědí. (Před týdnem jste variaci na to mohli slyšet na Primě od ministra Dobeše, http://iforum.cuni.cz/IFORUM-11563.html.)
05. 11. 2011 | 15:05

Jemnický napsal(a):

pgjed
Je to trochu začarovaný kruh. Většina kvalitních výstupů je založena na kvalitním originálním základním výzkumu (kolik ho u nás je? znám několik velmi dobrých mladých výzkumníků, kteří na své originální projekty grant nedostali, nemají toho správného kmotra). Kvalitní aplikovaný výzkum a experimentální vývoj potřebuje kvalitní výzkumníky, které by měly vychovat university a AV, a instrumentální zázemí (získat peníze na kompletní vybavení je téměř nemožné). Kvalitní aplikovaný výzkum potřebuje také podniky, které chtějí inovovat a chtějí do inovací investovat také vlastní, nikoliv jen státní peníze z MPO a TAČR. O vykazování vlastních nákladů si nedělejme iluze. České inovační firmy spočítáte na prstech a jejich kapitál není neomezený (jsou to většinou také dobří exportéři). Aplikovaný výzkum vám odpovídající H-index nevytvoří, v GAČR si tedy moc neškrtnete. Na úspěšnou aplikaci (obzvláště ve farmaceutickém průmyslu) tady firmy nemají dostatečné peníze (zaplacení klinických fází zkoušení) a většina farmaceutických firem s vlastním programem již neexistuje (např.Lachema) nebo jsou předělávány na balírny (Zentiva).
Když už uděláte nějaký aplikovaný patentovaný výsledek, tak to vezme více než 5 let a v bodech RIV se vám to nezhodnotí, nebo jen marginálně.
Ten, kdo opravdu pracuje, nemá na kongresovou turistiku tolik času. Ten, kdo má peníze na intenzivní vědeckou turistiku, má pod palcem nějaký kohout s financemi do vědy. Načepuje hlavně sobě. A tak stále dokola.
Pokud se podaří rozbít AV ČR, bude to nevratný konec vědy v Čechách i na Moravě.
05. 11. 2011 | 15:09

wiki napsal(a):

pgjed napsal(a): "...prodá to příslušná akademická instituce za pár šupů do zahraničí jako své výhradní vlastnictví a domácí průmysl, daňoví poplatníci, stát, z toho prakticky nemají nic..."

Co je to ten DOMÁCÍ PRŮMYSL, a jak ho odlišit od zahraničního?

Jsou domácím, anebo zahraničním průmyslem velcí exportéři typu Panasonic Plzeň či Hyundai MMC Ostrava?

A nebo takové stoprocentně "nizozemské" Elmarco: české, anebo zahraniční? ;-)
05. 11. 2011 | 15:11

jirizlatuska napsal(a):

pgjed: Se zuby Vám neporadím, možná si je nechte vytrhat a udělat můstek, nejsem ale dentista. Do té doby si zkuste osvojit třeba to, že nediskuovatelné jsou jenom zjevené Pravdy. Vše ostatní lze tříbit a cizelovat otevřenou diskusí. (To nemám ze sebe. Přijde mi to jako docela trefné.)

Myslím, že pletete vzdělání a profesní průpravu. Nemám nic proti firemním školám s jakýmikoli tituly. veřejné univerzity nejsou přípravky průmyslu a průmyslníky, kteří si to myslí, podezřívám z toho, že dosud nenahlédli rozdíl mezi státem organizovanou ekonomikou, ve kterém jsou obyvatelé jen trestanci v pracovním táboře, jak to tu bývalo.

Vzdělání je pro vzdělání - rozšíření obzorů, rozvoj vědění, atd. rozvoj tohoto je také veřejný zájem, který je financován (a věcí společenské debaty, jak.)

Lidé z průmyslu se mají stratat o ziskovost svých firem nebo dividendy pro své akcionáře. Do jejich boardů jim také nikdo akademiky necpe.
05. 11. 2011 | 15:15

jirizlatuska napsal(a):

Jemnický: Ano, ta sebereflexe samozřejmě problém je. V praxi se často najde někdo jiný, kdo za takového fakticky převezme výkonné řízení, i když se o tom navenek milosrdně mlčí. Vnější prostředí cení hlavně nekonfliknost, takže to dotyčný docela snadno úspěšně přečká. A ani to nejsou nejhorší průšvihy ve vedení českých univerzit, když jsem si ověřoval podstatu "vajíčkové disertace", o které psal Jedla v několika příspěvcích v diskusi http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-zlatuska.php?itemid=8209#c, tak bych v problémech takového druhu viděl ještě větší průšvihy (Jedla tam nijak nepřehání, v disertaci skutečně nic není a s autorstvím se to nepochybně má přesně tak, jak v diskusi píše).

Nic to ale nemění na tom, že lidé zvenku mohou být v našem prostředí ještě horší a že klientelismus mezi rekrory, ministerstvem a správními radami najdete vcelku evidentně ve správních radách už dnes - a to ještě o nic nejde.
05. 11. 2011 | 15:27

Dalibor Štys napsal(a):

To pgjed

Ona ta věda (publikovaný výzkum) je tu proto, aby zprostředkovávala poznání z celého světa. Proto se na univerzitách vyskytují zahraniční studenti - a ti naši zas odjíždějí jinam. Proto by profesorský sbor měl být mezinárodní mezinárodní by měli být i studenti.

Od toho, aby se exportovalo, by měli být absolventi univerzit. Také díky schopnostem získaným tím, že třeba (v případě Čechů) na bakaláře byli v Praze, na magistra v Paříži a doktorát dělali v Pasadeně. Nebo, v případě cizinců, že bakaláře dělali v Novém Dilí, magistra ve Vídni a doktorát v Liberci. Samozřejmě v oborech, které jim dají dobrý základ pro budoucí neakademickou kariéru. To ale neznamená, že by neměli na univerzitě převážně získávat fundamentální znalosti, včetně potřebné dávky věd "z druhého břehu" - technici a přírodovědci humanitní, humanisti zas přírodovědné. V tom je například vynikající americký způsob major a minor, každá země to má zorganizováno trochu jinak. A právě o tom se důkladně poučíme cestováním které, jak říkal Komenský, je završením vzdělávání. Pak jsme schopen se všude zorientovat, získat kontakty, něco vyprodukovat, ano, i prodat zboží.

České univerzity na internacionalitu vůbec připraveni nejsou. Abyste studoval zadarmo, musíte studovat v češtině. Jsou obory, kde studují zahraniční studenti placeně (medicína), ale odděleně od Čechů. To nám nepomůže, my potřebujeme systém jako v Nizozemí nebo Skandinávii, kde kdykoliv se vyskytne cizinec, přednáší se anglicky. Kdyby to tak bylo, posílil by se i export. Takhle se posiluje import a námezdní práce. Buď jí čest. Nejsme Německo, to si na svém trhu mnohdy vystačí. Přesto jsou tamní univerzity mezinárodní.

No a je tomu u nás tak mimo jiné proto, že potenciální univerzitní pedagogové schopní (samozřejmě) očekávaných výkonů nejsou na univerzitách. A také proto, že ministerstvo financuje pouze studijní programy v češtine a akreditační komise zas preferuje velké fakulty, které za daných podmínek mohou být pouze průměrné (a málo jazykově vybavené).

Proč to tak je, viz výše.
05. 11. 2011 | 15:30

Dalibor Štys napsal(a):

Jemnický Kde ty prachy jsou?

Já nejsme až takový skeptik, respektive cynik - jak pravila Technopolis. Já si dokonce myslím, že v prvopočátcích grantového systému, o jehož střednědobých nešvarech píše wiki, byla snaha nikomu neuškodit a dát peníze především těm, kdo budou doma pracovat. Protože do zahraničí jezdil každý, kdo měl ruce a nohy, a mnozí se nevraceli i když granty měli. Ještě v roce 2007-2008 jsme na naší univerzitě měli takového vykuka, který pracoval na jedné zahraniční a jedné domácí škole zároveň a to deklarově v téže době.

Na univerzitách vidím jako problém to, že institucionální prostředky na vědu fakticky neexistují. Výzkumný záměr byl velký grant, kde na jedné straně byla časově limitovaná místa a na druhé straně byla tato místa "vysezená" a lidé, kteří na záměru začali, na něm také do značné míry skončili, ať měli výsledky nebo ne. Grantové financování na dlouhé peníze není vhodné. Protředky RVO - podle RIVu - po prvním roce plné aplikace projdou drastickou změnou podle metodiky 2011-2012 a pak kdoví, možná budou úplně zrušeny a nahrazeny pětiletou institucionální smlouvou. A v ní se nebudou ta "prokletá data" třeba vůbec zpohledňovat. Tak, jako ústavy AV mají plus mínus pár procent rozpočty v poměrech, které zdědily z doby financování po hlavičkách ( Pamatujete? ).

Univerzity v této nejistotě dnes mají institucionální místa financovaná z příspěvku na hlavu studenta, který je dnes už jen něco přes 20 tis. ročně Pokud profesorská tabulka říká 45000/měs, pak náklady na profesora jsou 45000*1,35*12=729 000 Kč ročně. S minimální režií někde k 900 000. Takový profesor např. ekonomie nebo filozofie aby učil 8 hodn denně 45 studentů aby si zasloužil svůj chlebíček.

Podle mne nejlepší byly první výzkumné záměry, jejichž výše se odvozovala od průměrné výše získaného externího financování za předchozí období. Dnes by to mohlo být klidně předchozích 10 let, to už je hodně reprezentativní období. Tam se zohlednily jak výsledky, tak nákladnost oboru. Předpokládá to ovšem elementární důvěru v rozhodování grantových agentur. Máme ji nebo ne? Z dnešní diskuse to nevyplývá.
05. 11. 2011 | 16:00

komentator napsal(a):

Rad bych tady na adresu VS x AV uvedl nekolik postrehu:

1) velka cast pracovniku AV ma radu uvazku na univerzitach (napr. znam ty, kteri krome AV maji regulerni uvazky na Pr. UK, v Usti nad Labem + Brne) - proste supermani - myslite, ze pak pedagogickou praci a VS delaji zodpovedne?

2) v pripade duplicitnich uvazku v AV + UK jsou lide z AV znacne zvyhodneni. Jednak delaji v AV jen vedu a pak si odskoci na prednasku na VS. Za publikace z AV jim naskakuji HI, citace ... - u nekterych je pak vzacnost je pri vyuce na VS vubec zastihnout. Zatimco interni lide z VS musi mit jak HI, tak i znacnou ped. cinnost (minimalne 8 hodin i vice za semestr).

3) s bodem 2) souvisi i tohle - velice snadno se pak lide z AV habilituji - publikace maji z AV a pedagogickou cinnost (casto fiktivni), tedy spise alibi, ji poskytne VS

4) a do nebe volajici nemravnost je toto: k cloveku z AV se prihlasi doktorand, ale jako na interni studium u externisty (vidi ten protimluv?). Tzn. na VS dostava stipendium (4 roky), ale vlastne dela pro AV. Nekteri jdou tak daleko, ze krome interniho doktorskeho studia je AV i zamestna - a jsme tady opet u toho, ze ti lide za 1 vec dostavaji 2x zaplaceno.

5) veda, tak jak je u nas praktikovana je v podstate mafianska zalezitost. Ukazka? Viz GACR: do sekce je podani nejakych 50 projektu, kazdy kdo sedi v komisi je napsany na 6 projektech. Komise muze udelit jen 5 projektu - kdo myslite ze je dostane?

6) a dalsi postreh z GACR - posudky by meli byt tajne, ale zname Cesko: uz zitra se vi, kdo jaky posudek na koho napsal (ze by to vynaseli lide z komise ? :-)) Zkusenost: napise-li nekdo z VS ne zrovna priznive hodnoceni na projekt z AV, jsou nadrizeni cloveka z UK bombardovani urgencemi na potrestani pisatele neprizniveho posudku a dokonce "premlouvani" k jeho propusteni !!

7) a konecne je vrcholem az sikanovanim to, co se deje na rade fakultach UK: ziska-li nekdo projekt a na nem samozrejme penize na mzdy -> tak mu dekan o prislusnou castku z projektu zakladni vymer platu SNIZI (ano opravdu SNIZI). To je opravdu motivujici zalezitost !!

ZAVER: AV byla zrizena po sovetskem vzoru soudruhem Zdenkem Nejedlym. Ve svete podobna organizace nema obdoby (trochu ji pripomina Max Plack Ins.) Nejcistsi cestou z problemu je AV eliminovat a zrusit a vyzkum soustredit na spickovych VS.
05. 11. 2011 | 16:18

Clouseau napsal(a):

Autor: Pane profesore, kvalitní blog a fundovaný blog, jako obvykle. Oceňuji také Vaši soustavnost a výdrž ve vztahu k tématu VŠ a ochotu diskutovat s místními přispěvateli.
05. 11. 2011 | 16:20

Dalibor Štys napsal(a):

Komentator:

Zdeněk Nejedlý (později přezdívaný dědek) měl podle rodinné historky aférku s mojí prababičkou. Minimálně se znali. A od něj získala ideje značně utopického komunismu, čímž znemožňovala ve společnosti velou rodinu.

Někdy si říkám, jestli tím nejsem poznamenán.
05. 11. 2011 | 16:34

komentator napsal(a):

Dalibor Štys:
Obavam se, ze Zdenek Nejedly poznamenal cele nase skolstvi, "vedu" a tim i spolecnost prima na cca 40 let a zprostredkovane i dodnes. Takze si z te aferky s babickou nic nedelejte :-)
Jiste jste naznal, ze muj posledni odstavecek ZAVER je ponekud nadsazene provokativni. Nicmene jsem v predchozim textu popsal celkem verne situaci z vlastni VS. A to jeste pomijim skutecnost, ze protipravnim retezenim smluv na dobu urcitou si dekani apod. udrzuji naprostou poslusnost - kdo nenapise spravny posudek, je odejit, kdo je prisny na studentu, je odeji (bere VS studenty a dalsi odrazuje). Neni vyjimkou, ze clovek dostane smlouva na 2 (slovy dva) MESICE. Neni vyjimkou, ze profesor (i kdyz bohate pred 60. sveho veku) dostane smlouvu jen na rok - co kdyby byl odbojny !!
05. 11. 2011 | 16:58

Dalibor Štys napsal(a):

wiki Ad: na jehož vlastním pracovišti je duplicitní pracovní kontrakt (pro univerzitu i AV) mezi ak. pracovníky možná až většinový (?)

Omlouvám se, teď jsme si toho všiml. Nepláču, jen vyslovuji názor, Na mnou vedeném pracovišti to s těmi úvazky bylo a tak napůl a vedlo to k jeho rozpadu. Proto také dobře vím, že zájmy AV (= uchování samostatné kapitoly ve státním rozpočtu) a VŠ (= co nejvíce studentů, jasný rozvrh = nepostradatelnost a zachování profesorských jmenování prezidentem) jsou diametrálně odlišné. A žádný z nich není pro společnost zvláště přínosný ani zvláště úctyhodný. Samozřejmě, čest výjimkám, i moji kolegové na našem ústavu jimi vesměs jsou. Navzdory duplicitním úvazkum.
05. 11. 2011 | 17:06

komentator napsal(a):

Dodatek:
V zapalu boje jsem zapomnel snad jednu "prkotinu". Vite jak se zajistuje ucast na nekterych predmetech? Velice jednoduse:
Odpovedny ucitel oboru rekne: "Predmet toho a toho externisty MUSI byt pro studenty povinny, jinak by se ten externista urazil, kdyby mu nechodili studenti."

Ja jen dodavam, ze onen externista je do ruznych komisi pro statni zkousky (Mgr. i Ph.D.) nominovat Ministerstvem skolstvi jako ten "externi odbornik z praxe". Ma tedy dohlizet na vyvazenost a objektivitu. Mam snad uvest jasnejsi priklad klientelismu?

Poznamka: pan Prof. Zlatuska ono sefa oboru zna velice dobre osobne mj. z rady VS a velice by se divil, kdo z nich to je.
05. 11. 2011 | 17:07

pgjed napsal(a):

To Zlatuška:

Pane profesore, opět jste se trochu shodil. Já přece nikde o nediskutovatelnosti čehokoliv nemám ani slovo. Ale když jste začal o té diskusi, tak vám rád připomenu, že absolutním základem jakékoliv kvalitní odborné diskuse je definování skutečného jádra problému, který má být diskutován. A mohu vás při vší úctě ujistit, že otázka nedostatku univerzitní autonomie a případný vstup zástupců průmyslu do vedení univerzit a fakult tím jádrem problému není ani omylem. Oba působíme v Brně a Brno i nadále zůstává republikovým centrem inženýringových a technologických firem ( prosím neplést s tzv IT, které nejsou technologiemi). Zkuste se podívat, jaký je věkový průměr technologů, projektových manažerů, projektantů atd. A víte, jaká je příčina? Současným absolventům vstávají vlasy hrůzou na hlavě, když zjistí požadovaný rozsah a hloubku odbornosti v kdysi prestižních profesích o které bývávala rvačka. To nesouvisí s žádnou profesní přípravou. To je dáno šíří záběru a hloubkou základních znalostí přírodovědných a aplikovaných technických oborů, kterou dnes, bohužel, prakticky žádná univerzita svým absolventům u nás nedává. A zkuste se dále podívat na to, jaké procento z výzkumných grantů řešených na univerzitách má alespoň minimální aplikační úspěšnost.

Říkáte, že vzdělání je pro vzdělání. A že se mají lidé z průmyslu starat o rentabilitu svých firem. Zapomínáte na dvě věci. Jednak Humboltův ideál univerzity jako univerzální vzdělávací instituce je poněkud historický, zvláště v době, ve které se zbožím stává kdeco včetně vzdělání. A rovněž, peníze které do univerzit hojně tečou, mají někde původ. A na univerzitách to není. Ale fajn, přidržme se vašeho doporučení a upravme rozpočtové určení odvodů do státní kasy těch firem, které vedle řádného odvádění daní musí hledat, jak zafinancovat výzkum a vývoj potřebný pro udržení konkurenceschopnosti na trhu. Nechť se jim o tyto částky krátí odvody a zároveň se o stejnou částku sníží balík na financování univerzit a akademie. Ti průmyslníci, kteří vás tak rozčilují budou zbaveni jak trapného jednání na akademických institucích, končících závěrem "...víte, pane řediteli, to pro vás nemůžeme udělat, to není publikovatelná problematika...", nebo trapného SOMROVÁNÍ! na grantových institucích končících tím, že špičkový projekt má sice výborné odborné hodnocení, ale vždy se najde nějaký důvod proč ty peníze nedat a dát je nějakým státním neumětelům, ze kterých 20 let nic pořádného nevypadlo. A po straně se dozvíte mimo záznam, "...víte, musíme jim alespoň něco dát, oni se jinak neuživí a budou to muset zavřít. A vy si nějak poradíte..." No a my si nějak poradíme. Když chceme získat kšeft, tak musíme vyčarovat z ničeho nové, levnější, účinnější zařízení, modernější tedchnologii, nebo lepší řešení něčeho, než má konkurence, samozřejmě zahraniční. No a z toho kšeftu odvedeme balík, ze kterého svůj díl dostanou i páni akademici, aby nám kázali levity, jak jsme přízemní, zbyteční a...
A ještě plácají nesmysly o státním plánování a kdoví čem ještě. Houby s octem, pane profesore. Je to debata o potřebnosti a zbytečnosti. A máte-li dojem, že průmyslové aplikace nepřináší rozšíření obzorů a rozvoj vědění, mohu vás ujistit že jste vedle, jako jedle. Kde by byla třeba právě informatika, kdyby se z kosmonautiky nestal průmyslový obor s důkladně rozvinutým a státem i akademicky podporovaným aplikovaným výzkumem. A že to nejde bez plánování, to věděl již Baťa, nebo Ford. Což vám rovněž zřejmě uniklo.
05. 11. 2011 | 17:25

Jemnický napsal(a):

Jiří Zlatuška

Ano, vajíčkovou disertaci, na kterou před časem Jedla upozornil a dal na ni link, jsem si s chutí tenkrát přečetl. Nic překvapivého. Ona universita, její rektor a jeho garda, to je příklad téměř do učebnic. Není náhoda, že to jsou komunisté a svazáci. Nakonec tam schopné vědce a pedagogy (vím, že byli oblíbeni a respektováni) zlikvidovali a universita je normalizovaná, jedna radost. Vyprodukuje nezaměstnatelné množství absolventů a někteří profesoři by nesplnily ani nároky na obhajobu diplomové práce. Alespoň v dobách, kdy jsme spolu chodili na vojenskou katedru a pípali po ránu jako drozdi.
Co mi je ale opravdu líto, tak že také na MU vidím ty stejné komunistické hochštaplery, kteří donášeli na své spolužáky a mávali praporem pokroku. Pravda, trochu se zakulatili, prapory zahodili, stali se managery a hlasateli kapitalismu, ale jinak se jim daří skvěle.
Věřím, že bude lépe a MU bude moravskou Svratkabridge. I ten volobrod bych bral.
05. 11. 2011 | 17:26

podivin napsal(a):

Kdyz se rekne POLITICKO-AKADEMICKA mafie a klientelismus nejhrubsiho zrna, okamzite se mi objevi pred ocima tri jmena:
A) Petr Mateju (rozlezly vsude, nyni hlavni skodce GACR), B) Miroslav Sevcik (VSE), C) Bedrich Moldan (UK).
05. 11. 2011 | 17:28

Jemnický napsal(a):

Dalibor Štys

Nemám návod, jak připravit optimální projekt financování VŠ, AV a resortních ústavů. Ale problém, který je na stole, se týká vyvádění těchto prostředků mimo vědu nebo na nekvalitní vědu. A to jak managementy některých institucí, tak řízením v grantových komisích (zde se nejedná dle mého soudu pouze o jednotlivé přehmaty a tento dojem nemám je já sám).
Těžko hledat ducha svobodného myšlení na universitách, když tam dosud jsou ti, kteří ho za totality potlačovali. Dnes ho dusí svou "ekonomickou mocí z pozic manažerských postů". Pokud je důvěra mezi pedagogy, studenty a vedením, potom je nesnadné takovou universitu zglajchšaltovat. Měl jsem štěstí, že jsem na MU (tehdá UJEP) zažil ještě takové osobnosti, jako byl například již zesnulý prof. Karel Dostál. Pokud by takoví lidé byli ve vedení, není co řešit.

Hezký večer v Nových Hradech.

Jemnický
05. 11. 2011 | 17:47

pgjed napsal(a):

To Dalibor Štys:

Ale já vůbec nebrojím proti publikacím, jako takovým. Možná vás to překvapí, ale přízemní procesní inženýr z fabriky začíná řešení prakticky jakéhokoliv problému literární rešerší. Problém je v tom že se publikace jako prostředek šíření informací staly jaksi kouzlem nechtěného hlavním cílem. A teprve když děláte ty rešerše tak vidíte, jak fetiš publikací působí. Kdy s jedním často ani ne poznatkem, ale reformulovaným kompilátem jeden autor oběhá všechny punlikační možnosti, aby nahnal body. Poznat svět, s tím souhlasím. Přednášení v angličtině nemusí automaticky znamenat kvalitnější výuku hlubších znalostí.
S tématem studia zadarmo, to již na mně vůbec nechoďte! Jednak jsem ještě nikde neviděl vyúčtování hojných peněz, které univerzity od státu získávají. A že umí plýtvat, třeba tím, že přijímají tisíce uchazečů, propad ale jde do desítek procent a vychází absolventi, kteří se za 5 let studia s věhlasným panem profesorem, u kterého vystudovali, ani jednou osobně nesetkali, natož aby s ním během studia spolupracovali, diskutovali... Což v dobách mého studia bylo jinak. Vychází absolventi, kteří ve svém oboru během studia neprošli důkladnou studijní praxi...
A i tak je to "zadarmo" tak drahé, že dnes vysoké procento studentů musí provozovat při studiu řádné zaměstnání, na poměrně vysoký úvazek, aby se uživili, protože rodina je na studiu neudrží. Vím to, zaměstnávání studentů je jednou z metod, jak si najít alespoň nějaké talentované hochy a dívčiny. Zavedení školného přinese jenom dva efekty. Nakrmí pány profesory a docenty s již dnes velmi vysokými platy a vyžene ze studia ty nejchudší, čož často znamená nejtalentovanější.
05. 11. 2011 | 17:50

pgjed napsal(a):

Pane Jemnický, není to dojem, je to hořký fakt. Bohužel, vykukové a bezskrupulózní pragmatici mají vždy rychlejší start na věc. A tak jako s prominutím zprznili za 20 let kde co, povedlo se jim to i s granty a financováním VaV. Jistě ne nezjištně.

Pěkný večer, zvednu se a dám si procházku domů.

P. Gabriel
05. 11. 2011 | 18:09

Jemnický napsal(a):

pgjed

Ano, když chcete udržet dobrého PGS, musíte mu sehnat ještě alespoň nějaký úvazek. To vám řiditel nemusí povolit (třeba naschvál). I tak si student bude nucen přivydělávat a vědeckou problematikou nebude žít naplno. Vy ho máte na grantu, který se musí také plnit, nebo vás to ohrozí existenčně. Grantů musíte mít hodně, jinak neuživíte tým, protože institucionální mzdy jsou limitované a vy nejste oblíben u vedení. Když vám student PGS odejde na stáž do zahraničí, tak to naruší práci na grantech. Když je šikovný, ukončí, sháníte další mzdové prostředky. Kde je vzít? Novopečený Ph.D. má sice výborné publikace, ale postdoktorandský grant nedostane. Přečtete si posudky a kroutíte hlavou. Naštěstí dostanete velký grant, tak ho zaměstnáte. Chcete mu dát slušnou mzdu, ale řiditel nepovolí, rád by ho přetáhnul do týmu třeba k sobě. Novopečený kolega vás má rád a zůstane kvůli práci a prostředí za menší peníze. Ceny rostou, nájemné zdražuje.
Kolega je šikovný, nechce dělat pro hochštaplery ve vedení, odchází. Kam jinam, než do ciziny. Mladé výzkumné pracovnice jdou na mateřskou (to je v pořádku) a zodpovědný řešitel se z toho může posrat. Ale show must go on. Vychovává nové studenty a věří, že bude líp. Nebude, někteří mají těsně po padesátce svůj první skvělý infarkt, i poslední. Na srazu absolventů jen posteskneme: "neměl si to tak brát". Do rakve balíček publikací a někde na hrobovou lucerničku ohořelou sirkou napsat H-index.
To je jedna možná verze kariéry zodpovědného vědce v naší rodné zemi. Odbory mu přispěly na věnec a vymydlený tlamatý hochštapler z vedení si v duchu pochválil, jak to má v životě zmáknutý, a pravil: "carpe diem", aby předvedl svou učenost.
05. 11. 2011 | 18:28

komentator napsal(a):

Jemnický:
Presna trefa a presne vystizene pomery v ceske vede. Na 100% souhlasim. Na vysokoskolske odbory nema smysl s necim chodit: vetsinou jsou "navoleny" tak, aby byly prevodovou pakou vedeni fakulty. Treba u nas si radostne pomlaskavaly, ze mame smlouvy na dobu urcitou. Jen dodavam, ze za odmenu odborarum jako protisluzbu pan dekan nadelil smlouvy na dobu neurcitou :-)
05. 11. 2011 | 22:24

Antonín Hrbek napsal(a):

Vážený pane profesore,

velmi mne baví žabomyší boj vysokých škol a Akademie o peníze daňových poplatníků.

V čem je zakopaný pes?

1.Převážná část "českých" podniků všeho druhu je v rukách zahraničních majitelů. Takže absolventi českých vysokých škol se stává více či méně obslužným sluhou zahraničních vlastníků. Prakticky vymizel podnikový výzkum, maximálně existuje podnikový vývoj. Takže o skutečně kvalifikovaní absolventi se mohou uplatnit jen v cizině.

2. České vysoké školství degradovalo. Učitelská místa jsou "vysezená", školám chybějí učitelé mající za sebou světově uznávané praktické nebo vědecké výsledky, na státní vysokou školu se dostane skoro každý a když ne, tak na soukromou. Výsledkem je jenom někým požadovaný papír a ne skutečné znalosti.Vysoké školy se staly fabrikami na méně kvalitní produkty hromadné spotřeby.

3. Naprosto zmizela tradiční pýcha na absolvovanou školu a trvalé styky absolventů s ní i mezi sebou. A samozřejmě i vzájemná věcná a materiální podpora. Došlo k odumření sociální úlohy vysoké školy.

4. Je jediná cesta - Tvrdá diferenciace vysokých škol na výběrové školy v podstatě internátního typu (produkující absolventy nejen s vysokými znalostmi, ale i s vysokým morálním profilem) a na školy produkující stávající "kvalitu". Oba typy škol by měly být v maximální míře odříznuty od státní podpory.

5. Pokud jde o výzkum, tak tam je situace složitější a diskuse o financování je nekonečně dlouhá. Smiřme se s tím, že v ČR nemůže být zkoumáno všechno, nota bene za peníze daňových poplatníků. Je třeba striktně stanovit obory, kde musíme stopovat světové dění a obory kde máme naději na světový úspěch nejen vědecký, ale i komerční. Ostatní výzkum by měl být placen tím, kdo jej potřebuje a za jeho peníze.

Otevřenou otázkou zůstává "resortní" výzkum, který by měl být pod tvrdou kontrolou a ne tak, jak je tomu právě na ministerstvu školství. Ale jiné resorty na tam nejsou příliš lépe.

Zvlášť zamotaná situace je ve zdravotnictví, kde je neobyčejný propletenec léčení, výuky a výzkumu na jednom pracovišti. "Fakultní" nemocnice nepatří vysokým školám, jak by správně měly a plní úlohy, na které ostatní nemocnice buď nestačí, nebo z ekonomických důvodů nechtějí.

Řečí bylo již dost - je zapotřebí chirurgický nůž a zredukovat naše "vysoké" školství nejméně na polovinu. Zato naprosto kvalitní. Za vysokoškolsky vzdělaného jedince by měl být považován pouze "doktor". Ostatní nekriticky okopírovaní zmetci, jako "bakaláři" a "magistři" by měli být považováni za to co skutečně jsou - absolventy nástavbového kvalifikačního studia.
05. 11. 2011 | 22:28

wiki napsal(a):

komentator napsal(a): ...vysokoskolske odbory ... Treba u nas si radostne pomlaskavaly, ze mame smlouvy na dobu urcitou....

Jedna technicka: Za smlouvy na dobu urcitou je treba PODEKOVAT autorovi blogu, kteremu to "mirne pokazil" az Ohlidal (BTW, oba jsou profesori na MU)
05. 11. 2011 | 23:09

komentator napsal(a):

Antonín Hrbek:
Tak nevim, zda mate neco spolecneho s ekonomickym poradenstvim nebo astrologii. V kazdem pripade vase predstava o VS a vyzkumu jsou naprosto komicke a mimo realitu. Pravdu mate v podstate jen v bode 1.: ceska pracovni sila je uzitecna hlavne v korejskych montovnach. Ale to evidentne vyhovuje i politikum - nevzdelany volic s minimem vseobecneho prehledu je ten spravny "material", ktery se snadno manipuluje a strasi.

Ad 2. Kdybyste si precetl diskusi nahore, zjistil byste, ze VS kantori maji po vetsinu smlouvy jen na dobu urcitou.

Ad 3. Pravda, takovy "absolvent" University Jana Amose Komenskeho, VS financni a spravni, Bankovniho institutu maji opravdu byt na co hrdi. Ale koneckoncu vzdyt i Ing. Mgr. Rapkova a JUdr. Mgr. Benda, jejichz "studium" na pravnicke fakulte bylo prinejmensim "divne" byli tupymi volici zvoleni do parlamentu - takze lidi to zerou i s navijakem.

Ad 4. Kdyz bude ministerstvo navzdory Akreditacni komisi udelovat akreditace podle toho, s kym min. Dobes chodi hrat tenise, tak je to dost tezke.

Ad 5. To je zajimave socialni inzenyrstvi jako vystrizene z marxisticke prirucky. Uz si nepamatujete jak a) komuniste nektere obory decimovali (kybernetika, genetika, ...) az nam ujel vlak. V lepsim pripade se obory zrusili s tim, ze se maji chodit studovat do Moskvy.

Ostatni. resortni vyzkum je uz dnes mozny jen pod velmi malym poctem ministerstev.
Redukce vysokych skol - muj bod 4. V udelovani akreditaci a vznikem zejmena SOUKROMYCH VS vladne neuveritelny klientelismus. Nicmene za situace, kdy jde na VS 60% populacniho rocniku dobre statni skoly kapacitne nestoji: do poslucharny pro 30 lidi jich proste 150 nenarvu. A k neuveritelnemu tvrzeni ohledne Bc., Mgr. Dr. - usmevne. V rade zemi mezi VS absolventy prevladaji bakalari. Na to, aby vsichni byli Ph.D. fakt nejsou prachy a je to i zbytecne: Ph.D. je vedecka priprava: ne kazdy obchodni cestujici musi byt doktori (podobne ani biskup nemusi mit doktorat). A co takove pseudodoktoraty jako RNDr., PhDr., JUDr., ThMr.? Zapomel jste na "Ing.", a co takove komunisticke CSc.? - nejste Vy nahodou Ing., CSC. :-) ?
05. 11. 2011 | 23:16

komentator napsal(a):

wiki:
Jestli se nepletu, tak smlouvu na urcitou lze podle zakoniku prace uzavrit jen s absolventem, ktery jeste nemel pracovni pomer a jen na delku jednoho roku. Jinak ma narok na dobu neurcitou. Je otazkou, zda VS zakon je v tomto pripade nadrazen obecnejsi norme (zakonik prace). Navic ve VS zakone je formulace dosti neurcita, neco je smyslu "zpravidla". To si nadrizeny vyklada ruzne. Napr. na me VS: komu se nelibi smlouva na dobu urcitou, tomu je sdeleno, ze nemusi dostat vubec zadnou. Jak proste.
05. 11. 2011 | 23:22

jirizlatuska napsal(a):

komentator: Specialni zakony jsou nadrazeny Zakoniku prace (§ 5 Zakoniku prace), wiki se nemyli. V prvni verzi muj navrh odbory podporily, pak senator Stech mirne nazor revidoval, ale proslo to (historie tisku, kterym to tehdy proslo, je na adrese http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/historie?cid=pssenat_historie.pHistorieTisku.list&forEach.action=detail&forEach.value=s1444 a rozprava v Senatu k tomu na http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasovani?action=steno&O=4&IS=2785&T=343#st343 - dekovat za to je asi po tech letech je asi zbytecne, to uz jsou zapomenute veci :-); ODS to taky posleze prodala socialni demokracii za podporu spatne reformy financovani vyzkumu a vyvoje - obhajobu Waltera Bartose tomuto obchodu najdete treba ve vyjadreni pro Ucitelske noviny na http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=1692&PHPSESSID=0f25f5ca140cecb2f5e2a53fa17d088d - nebyt te novely, tak by treba nemela ODS ve vztahu k CSSD s cim obchodovat a spatny zakon zakotvujici kafemlejnek by nebyl prijat...). Poslanec Ohlidal to zmenil do soucasne verze, ktera je podle meho nazoru spatna. Ve sve dobe to melo smysl, dnes bych asi uz svou puvodni verzi z roku 2004 neprosazoval, za vhodnejsi bnch videl jit cestou karierniho-pracovniho radu a trochu jine upravy posilujici trochu vic stabilitu na ukor libovůle. Jako vyraznejsi problem ale dnes vidim mnozeni dilcich uvazku a system, ktery se podoba praci na zivnostak. Dilem za to muze system evrospkych projektu, prispely k nemu i podminky, ktere si stanovila GA CR za soucasneho vedeni. To nas posunbulo vyrazne smerem na vychod...
06. 11. 2011 | 01:51

wiki napsal(a):

komentator napsal(a): ... VS kantori maji po vetsinu smlouvy jen na dobu urcitou...

No, treba u "vajickaru" maji vetsinou smlouvy na dobu neurcitou, a ani to jim obcas (viz treba relativne znama kauza Vlasin) neni nic platne...
06. 11. 2011 | 03:01

Dalibor Štys napsal(a):

Jemnický: Ad. problém, který je na stole, se týká vyvádění těchto prostředků mimo vědu nebo na nekvalitní vědu.

Já se vždy poučuji, jak jsem se tady na Nových Hradech a na JU obecně měl slušně. Stranou od vřavy světa a s rektorátem, který si vezme 9-10% prostředků a nepřerozděluje je. Protože sice byly upside-downy a budou větší, ale tento způsob minimálně sjednotí univerzitu v tom, že všechny fakulty a jejich součásti se snažít v rámci systému co nejlépe obstát. Také smlouvy na dobu neurčitou jsme se nažili omezit, v případě grantů jen dáváme dodatky ke smlouvám. Tím zbydou peníze z nichž je možno navýšit stipendia, což je cca 2x levnější než platit mzdy.

Já tedy metodu financování mám: financovat výzkum
1) tam, kde se na ní využijí i kvalitní magistři a doktorandi, přičemž kvalitní myslím schopní obstát v mezinárodní konkurenci včetně jazykových znalostí. Nejlépe s pomocí mezinárodních akreditací založených na multikriteriárních hodnoceních.
2) jako transparentní státní zakázky, a to zcela transparentní, ať se vidí, jaké pitominy si stát zadává
06. 11. 2011 | 05:33

Dalibor Štys napsal(a):

Pgjed:
Já s tím z větší části souhlasím. Nedávno jsem napsal, že valná část průmyslového vývoje už nehledá nové podněty v publikacích, protože se v nich často ani nic nového nevyskytuje. Pokud nakupujete přístroje výběrovým řízením na základě nejlepší ceny, vždycky dostanete black boxy o jejichž technickém uspořádání se ani nesmíte nic dozvědět. Ostatně, i lokální servisman umí nanejvýš vyměňovat jednotlivé díly (omlouvám se, znám i v Česku řadu pozitivních výjimek.) Když si pak uděláte analýzu dat, teprve koukáte, jak vám přístroj informaci o světě předává. Ostatně, podstatná část analýz se stejně dělaá na zakázku v Koreji.

Většinu lidí to ale přemýšlet o informačním obsahu experimentu nenapadne a když takový výzkum chcete opublikovat, je to nekonečný boj. Tím bojem pak ztrácíte čas a převálcuje vás někdo, kdo má dobrý software a produkuje rutinní výsledky. S tímto hodnocením publikací také souhlasím.

Kde je tady jádro problému? Opakuji, je to v tom, že se výzkum a vysokoškolské vzdělávání oddělilo a to do značné míry celosvětově. Publikovaný výzkum a vysokoškolské vzdělávání jsou jeden celek. A každodenní zpětnou vazbu v něm vytvářejí právě ti studenti, kteří se chtějí uplatnit v praxi. Ty totiž publikace moc nezajímají, zato jsou často nepříjemně inteligentní a když profesor nerozumí svému oboru nebo školitel práce mlží a chce jen opakování rutiny, projeví se to hned.

POkud jde o angličtinu a to, že není nutná, s tím se, prosím, jděte bodnout. Na valnou část oborů už v češtině ani neexistují slušné učebnice, na internetu je spousta přednášek, celých kursů, z nejlepších světových univerzit. (Mimochodem z nich zjistíte, že i tam se požadavky na studenty změkčují.)
06. 11. 2011 | 05:51

Henry napsal(a):

Vidim ze si spravne uvedomujete - ze tu jsou problemy.
Ale nejvetsi problem je, ze ceske Vysoke skolstvi ma ted velmi nizkou reputaci.
Ty soukrome vysoke skoly smesnych urovni, do studia vam zapoctou vysokou skolu pro SNBaky, a pod. Za dva roky mate titul !
Pro titul JUDr si proste zajedete do Plzne nebo Sladkovicova, vesnice to v jiznim Slovensku.
Kdo vi jake jsou pozadavky pro Ing, Magistra ci Doktory ?
Vase diskuse se hemzi slovem Grant.
Ale grant vyzaduje skutecny vyzkum (ne opisovani), a naslednou publikaci.
Ja ziji pres 40 roku v anglicke zemi a jednou z mych povinnosti je sledovat novinky ve vyzkumu.
A publikace z ceskych universit, vedeckych pracovist, nebo Akademie Ved - v uznavanych mezinarodnich zurnalech - nenajdete !
O peer review ani nemluve.
To Slovaci jsou uspesnejsi.
A ovsem Rusove presidleni do USA jsou velmi vedecky produktivni.
Ti se rychle naucili ze kdyz dostanou grant - ze nasleduje Publish or perish.
Nechtejte aby lide uverili ze na ceskych vysokych skolach plati Murphy pravidlo:
Ze lide kteri nejsou schopni neco delat - jsou administratori.
A lide kteri nejsou schopni ani administrovat - uci !
06. 11. 2011 | 07:50

Antonín Hrbek napsal(a):

Vážený komentátore,

je docela možné, že mám dlouholeté zkušenosti jak z výzkumu, tak i vysokých škol.

To že má někdo formálně smlouvu na dobu neurčitou neznamená, že v příštím výběru opět neuspěje, zejména, když se vhodně nastaví podmínky. Račte mi prosím, z Vaši zkušenosti, sdělit, kolik současných "vysokoškolských" učitelů má úspěšnou dlouholetou praxi a kolik si své místo na škole vysedělo.

Když budou vysoké školy odříznuty od cecíku ministerstva, tak o nich nebude moci ministerstvo příliš rozhodovat. A akreditační komise by měla být na ministerstvu zcela nezávislá.

Pokud jde o klasifikaci výzkumu tak nejde o sociální inženýrství, ale o hospodaření s penězi daňových poplatníků. A ČR rozhodně, zejména nyní, nemá dostatek prostředků, aby financoval výzkum všeho a každému. Současná grantová praxe je známostní paškvil. Nakonec proč by někomu, když chce dělat výzkum nebyla poskytnuta vratná půjčka?

Bohužel se neshodneme v názoru na to kdo je vysokoškolsky vzdělaný odborník. Vy se domníváte, že zdravotní sestra, která má titul bakaláře je skutečně kvalifikovaným vysokoškolským odborníkem? Vy se domníváte, že když se Vysoká škola baňská přejmenuje na universitu, že se stane světovou? Proč nejsou bakaláři v lékařství? Proč se neustále uděluje titul "inženýr"? A ve světě je zcela obvyklé rozlišovat technická učení a university.

Hlavně jste zapomenul poplivat názor, že vysoké školy a výzkum by si měly z převážné části zajišťovat své financování.

Jestli je dosud něco "socialistické", tak je to současné vysoké školství a současný výzkum.

S pozdravem
06. 11. 2011 | 08:11

Dalibor Štys napsal(a):

Henry:

Obrázky vložit neumím, přidal bych graf z databáze SCI. Mnou vedené pracoviště má za deset let existence celkem 412 publikací v SCI, 2909 citací, bez autocitací 2446, průměr 7 citací na článek.

Financován jsme z českých a evropských peněz.

Nemáme problémy kromě následujících:
1) Na to,a bychom mohli vzdělávat studenty jiného než doktorského studia se musíme sloučit nejakou větší fakultou a tím rozmělnit kvalitu
2) Dostat technologii do praxe, i jen dostat patent, je dlouhé a drahé. Takže tam nejsme zatím schopni nějakou formální metodou prokázat, že nekecáme. :-)

Neboli přijdeme k 1. lednu rozpustit.
06. 11. 2011 | 08:17

Masák napsal(a):

Jak to dělají v Cambridgi (Oxfordu)? Inu, zvolili si správně názvy - King´s College, Christ Church.....a, jak známo, spolu s trávou to vše kultivují skoro 1000 let. U obou institucí se stále pasou krávy, aniž by někoho napadlo postavit na té nevyužité ploše něco betonového. Navrhuji, ať je tedy v těch budoucích univerzitních boardech Agel Church či Steinhauser College i někdo z kléru, nejen z nových ekonomických náboženství! :)

Ale vážně - autonomie je nutným předpokladem fungování univerzit, ne však jediným, kde chybí skutečná otevřenost, formální autonomie může i škodit. Jejím omezením by se ale jen zabředlo z bláta do louže. Nemám recept na to, jak otevřenosti rychle dosáhnout, ale univerzity se příliš soustředily (včetně MU) na betonování a pořád ještě málo investují do lidí a vztahů...pan profesor Zlatuška v dobré víře před lety strčil nohu do dveří, u nichž ho teď zlobí, že nejdou zavřít.

Děkuji za pozornost a odcházím na houby. Hezký den všem.
06. 11. 2011 | 09:04

Jemnický napsal(a):

Dalibor Štys

Z JČU jsem vždy měl příznivý dojem a je tam cítit určitá uvolněnost, která chybí v Praze i Brně. Mám tam příjemný pocit podobný tomu, který jsem zažil v Camebridge. Neměl sem ho ale na Imperial College.
Co se týká financování vědy, problém nevidím v tom, jaký model vypracovat. Na tom se slušní lidé, kterým jde o věc a fair play podmínky, shodnou. Jenže problém je, že ti o tom rozhodovat nebudou. Alespoň za současné situace.
Kolega Masák to vystihnul přesně výrazem "Steinhauser College".
Kolega Wiki zmínil kauzu Vlašín, která se udála na Steinhauser College. Takto se likvidují slušní a schopní pedagogové a výzkumníci. Ale to je na jinou debatu o neobolševizaci některých výzkumných institucí a škol.
S
06. 11. 2011 | 09:41

jogín napsal(a):

Plný souhlas s Komentátorem. AV dnes ovládá GAČR, především díky tvrdému boji o zrno po snížení jejího rozpočtu. Granty se dávají díky známosti nebo loterii. A při vykazování výsledků jsou vědci z univerzit znevýhodněni- mají na krku nejen přednášky, ale i praktika, bakalářky a spoustu administrativy kolem studia.V minulých letech byly poměry jakžtakž únosné, jenže dnes tečou peníze na vědu do podniků přes TAČR a MPO. Nejvíc prostředků na vědu a výzkum spotřebuje Škoda. Po zrušení center a redukci výzkumných záměrů klesly mé fakultě mzdové peníze na 2/3 a příští rok to bude 1/2.Samozřejmě při nárůstu bodů za publikace. Obory s vysokými náklady a dlouhým časem k praktickým aplikacím jako molekulární biologie z vědy na univerzitách prostě zmizí.
06. 11. 2011 | 09:54

Jemnický napsal(a):

Jogín

Která část AV ovládá GAČR? Znám spoustu kolegu z ústavů AV, kteří opakovaně nedostali žádný grant. A nejsou to žádní neumětelové, hodnocení AAA.
Co se týká GAČR a center, dovolím si jeden příběh, kde jakékoliv podobnosti s nějakým projektem jsou zcela náhodné.
Osoba A: Proč do projektu bereš tohoto trotla, nic neudělá jako vždy?
Osoba B: Když ho tam vezmu, máme šanci to dostat a my ten projekt potřebujeme, nebo to můžeme tady příští rok rozpustit.
Osoba A: Kdo to bude za něj dělat?
Osoba B: No přece my. Ty to odexperimentuješ a já to napíšu. Jen když to dostaneme.
Osoba A: Jak myslíš, já bych se na něj vy...l.
Osoba B: Já taky, ale ten grant potřebujeme.
Závěr: Osoba B měla dobrý odhad, grant byl udělen a trotl splnil svoji úlohu dokonale. Finanční podíl na grantu tomu odovídá.
Kolegové bez trotla byli z formálních důvodů vyřazeni ze soutěže. Prostě amatéři.
Jaké z toho plyne poučení?
Úspěšný tým musí mít jak pracovité odborníky, tak vlivné trotly. Ráj v naší vědě nastane, až nebude potřeba vlivných trotlů.
S Vladislavem Vančurou a mistrem Antonínem můžeme se ptáti: "kdy ten čas nastane a jak je ta doba vzdálena?".
06. 11. 2011 | 10:36

Forrest Gump napsal(a):

Pane Zaltuško!

V Americe se to prý hemží vysokoškolákama žijící pod hranici chudoby.

Nepřistupovali v Americe k tomu školství stejně, jak to chcete Vy ?
06. 11. 2011 | 10:53

jogín. napsal(a):

Jemnický: Naprostá většina členů komisí je z AV, alespoň life sciences. A udělování grantů tomu odpovídá- třeba nejméně 20 let téměř každoročních grantů na téma tubulin 3. Takže AV má zásadní převahu ve vlivných trotlech.
06. 11. 2011 | 11:18

Milan V napsal(a):

ad all:

je to jak jsem říkal, každý jen skučí jak úroveň upadá, nefunguje to a to,
není to diskuse nad konkrétními návrhy jak POSUNOUT existující systém správným směrem. Když ten návrh dáte (a prof. Zlatuška ho vlastně podpoří pěknou referencí)
http://www.bloomberg.com/apps/news?pid=newsarchive&sid=aDJspMg5jl24

tak ho hned "shodí" tím že to u nás nejde. To říkali (dřív, teď už ne) taky v Cambridge.

A těch možností jak to posunout správným směrem je hodně, je jasné že situace ve vědě u nás je mnohem lepší než před 30 lety ale je mnohem horší než ve vyspělých zemích, kam bychom se rádi zařadili....
Dokavaď nebude nějaká naše universita či AV v první stovce aspoň jednoho z mnoha světových "žebříčků" Universit, tak si můžeme jen nalhávat jak jsme dobří...
06. 11. 2011 | 11:33

Jemnický napsal(a):

Jogín

Tubulín je asi in. Asi to dá práci, přijít tomu tubulínu na molekulární kloub. Pravda, ten trotl ve smyšleném příběhu je také z AV. Ale jak jsem předeslal, podobnost je čistě náhodná. Ti z formálních důvodů vyřazení amatéři jsou valnou měrou také z AV. Musí existovat nějaká funkce, popisující v čase a institucionálním prostoru distribuci vlivných trotlů v AV. Kde se berou a kdo je tam dosazuje? Jsou dvě cesty. A) totálně je eliminovat (asi nemožné), B)získat na svou stranu (pragmatické v případě nemožnosti bodu A)
Současná praxe je B, což umožňuje přežívání vlivných trotlů a jejich hostitelů. Trotl, aby přežil, musí se stát vlivným trotlem. Hostitel bez vlivného trotla je statisticky významněji eliminován. Hezká zpětnovazebná smyčka. Parazitologové by měli radost.
06. 11. 2011 | 11:41

Dalibor Štys napsal(a):

Milan V Ad Dokavaď nebude nějaká naše universita či AV v první stovce aspoň jednoho z mnoha světových "žebříčků" Universit, tak si můžeme jen nalhávat jak jsme dobří...

Potíž je v tom, že k tomu nesměřujeme. A diagnóza proč je úplně přesná !!!!
06. 11. 2011 | 11:47

Jemnický napsal(a):

Milan V
"Dokavaď nebude nějaká naše universita či AV v první stovce aspoň jednoho z mnoha světových "žebříčků" Universit, tak si můžeme jen nalhávat jak jsme dobří..."

No a to nalhávání nám jde dobře, nebo snad ne?
Proč máme tenisty v první desítce a vědecké ústavy a university ne? A to je na světě více tenistů než ústavů a universit dohromady.
06. 11. 2011 | 11:48

jogín napsal(a):

My se tu jako obvykle hádáme o akademii verzus univerzity, jenže podstata současného průšvihu je zcela jinde. Výnos z vědy se realizuje s mnohaletým zpožděním, než dojde k výrobě inhibitoru prostatické hydroxylázy testosteronu musí být tento enzym nejdřív objeven. I malé objevy jsou publikovány a dostupné veřejně a tudíž se výnos z vědy realizuje přes vzdělání. To je přesně zákonitost, o které nemají podnikatelé a ekonomové ani potuchy. Proto máme dnes nesmyslný tlak na aplikace na úkor vědy. Mechanizmus zisku z vědy funguje jako selekce univerzitních učitelů podle vědeckých výsledků a inkaso obstarávají jejich žáci. Z publikace v elitním žurnálu nemá Česko ani korunu, ekonomicky podstatná je kvalita absolventů. Omlouvám se, že omílám starou skutečnost, ale její nedostatečná popularizace je zdrojem současné nesmyslné vládní politiky.
06. 11. 2011 | 11:51

wiki napsal(a):

Jemnický napsal(a): Proč máme tenisty v první desítce a vědecké ústavy a university ne?

Jestli to třeba není z důvodu hodnotících kritérií?
Viz třeba "čínský" žebříček se značnou částí bodů za nobelisty atp.
06. 11. 2011 | 12:01

pgjed napsal(a):

To Jemnický:

Velmi přesné, takhle mně to nějak vykládají kolegové z fakult, se kterými spolupracuji, nebo se znám, neb kdysi pracovali u nás. A teď si představte totéž, jenom to všechno děláte jaksi bokem, téměř ilegálně, protože nejste šéfem týmu ve státem dorované státní instituci, ale šéfem týmu privátní inženýrskododavatelské firmy a víte, že musíte a v termínu, protože na vaše řešení o kterém jenom mlhavě tušíte, jak by mohlo vypadat, čeká zákazník i konkurence a prostředky i lidi si musíte nahledat tak, aby tím netrpěly běžící zakázky, pracovníci firmy, ani se nevztekal majitel firmy. A to je dnes zcela běžná a stále zoufalejší situace drtivé většiny inženýrskododavatelských firem, které bez vývoje a výzkumu nemohou žít, které drží na svých bedrech podstatnou část exportu, ze kterého krmí stát. A za odměnu stát i jím podporované akademické instituce na ně ani nekálí, protože je přehlíží jako ty lány.

A do toho vám příjde někdejší vaše diplomantka právě úspěšně dokončivší svou první zahraniční realizaci, že odchází k zahraniční firmě, která díky tomu, že má pobídky a daňové prázdniny z vašich daní, o kterých si raději ani nenecháváte zdát, jí dá o desítky tisíc měsíčně více. A když oslovíte čerstvého doktoranta z blízké univerzity, tak vám řekne, že mu školitel radil, aby to nebral, že je to strašně těžké a bude se muset moc dřít. Lepší je jít učit.

Kdo je na tom hůř? Ti akademici, kteří si pěstují jánabráchismus a handrkují se mezi sebou, ale žádné vážné profesní a existenční problémy nemají, jen se neumí srovnat s reálnými možnostmi, nebo ti "bígoši" z průmyslu?
06. 11. 2011 | 12:13

Jemnický napsal(a):

wiki

V tenise je to jednoznačné, vyhráls Wimbledon nebo ne. Občas se rozhodčí může překouknout, ale už je tam jestřábí oko. Ve vědě to je asi jinak. Někdy i jasný out je posouzen jako in, a tedy fiftýn. Na to je komise. Tenis se hraje na kurtu, ale hra o granty probíhá jinak. Finanční prostředky jsou zhruba na 2/3 našich vědeckých kapacit, tak je u napajedla boj. Školy mají nadprodukci nepotřebných VŠ a musí rozšiřovat produkci, jinak padnou. Připomíná to chování bank, kdy se cpou peníze do půjček, které ale nemají perspektivu návratnosti. Lidé, které tento systém živí nemají zájem na jeho transformaci. To, že nemáme top university a ústavy, tak to je opravdu, ale opravdu nezajímá, protože na jejich šrajtofli to nemá žádný vliv.
06. 11. 2011 | 12:15

Dalibor Štys napsal(a):

Wiki ad čínské žebříčky

Schválně jsme si předplatil Times Higher Education. Jejich komentáře k jejich vlastním žebříčkům jsou více než rozumné, žebříček má 13 kritérií kombinujících peer review velkým množstvím respondentů. V příslušném úvodníku se argumentuje, že nejlépa na obyvatele jsou na tom Švýcarsko a Nizozemí, 7, respektive 12 univerzit v první 200. Tedy žádní imperiální anglosaští giganti, jak by se dalo usuzovat z argumentace našich vymlouvačů.

Když už nám nakrásně "anglosaský žebříček" nevyhovuje, snažme se dostat do League of European Research Universities http://www.leru.org/index.php/public/home/, ovšem překvápko, ony ty LERU university v té první 200 THE jsou taky.

Ostatně, proč tedy 22 let po listopadu, nemáme nějakou Nobelovu cenu. Rusové je ostatně dostávali i za komunismu. Porovnejme se, třeba, s Dánskem.
06. 11. 2011 | 12:16

Dalibor Štys napsal(a):

jogín ad: Výnos z vědy se realizuje s mnohaletým zpožděním,

Jenže ono je to už 22 let a pořád nic ekvivalentního Holého molekulám z let 80.
06. 11. 2011 | 12:17

Dalibor Štys napsal(a):

Čínské žebřícky:

Omlouvám se za nedokončenou větu: ... žebříček má 13 kritérií kombinujících peer review velkým množstvím respondentů .. měla pokračovat .. s objektivně zjistitelnými kritérii.

Ostatně přečtěte si sami na http://www.timeshighereducation.co.uk/world-university-rankings/
06. 11. 2011 | 12:26

Jemnický napsal(a):

pgjed

I když jsem taky krmen státním senem, rozumím vám, protože s firmami spolupracuji a vím, že pokud projekt neuspěje, tak ta firma nemá brzy co prodávat a v určitém časovém horizontu končí. Kdo má dnes odvahu založit nějakou výrobní firmu, každý raději kšeftuje, radí a parazituje na státním. Když nejde výzkum v nějakém nerealizačním grantu, tak to nějak "vědec" zašolichá, vždyť pokud nejde např. o klinické zkoušky, tak jde o prd. Nějaká publikace se také vypotí do podprůměrného časopisu, a je to v suchu. Vyjímám schopné vědce se ctí v těle.
Pokud máte vyvinout něco, co obstojí na mezinárodním trhu, pak je kriterium jednoznačné: vyvinul - nevyvinul. Toho se mnozí "akademici" bojí.
Chtějí své drahé hračky a ani nepoděkují firmám, z jejichž daní je to pořízeno. Blábolí o vědě, ale z té jejich vědy toho zas tak moc nevypadlo. Čest výjimkám, ale ti si museli své vytrpět.
Ryba smrdí od hlavy a těch smradlavejch ryb je plno všude kolem.
06. 11. 2011 | 12:30

Jemnický napsal(a):

Dalibor Štys

Ono se z toho Ruska hůř utíkalo než od nás. Taky jich je víc a fyzika tam byla z pochopitelných důvodů na výsluní.
Jak říká Čtvrtníček, že říkával Honza Werich: "Tady se vždy lépe platila muzika, než fyzika".

Z Dánska neutekly desetiticíce VŠ po 68. Taky tam asi tolik nesmrdí ta hlava ryby.

Trefa jako Holému se nepodaří častokrát a náš průmysl ani není na takový objev připraven, lépe řečeno ani neexistuje. Velké české firmy nejsou a střední firmy se většinou na HiTech teprve připravují. Kolik toho AV, University a resortní ústavy nabídnou k realizaci? Stohy certifikovaných metodik a jiných sraček to nezachrání, i když RIV to zahltí. Kdo má na zaplacení EU a USA patentů? Ústavní kanceláře s počítačem, cedulkou na dveřích "Kancelář řiditele pro komercializaci výsledků" s negramotným úředníkem a s vlaječkou EU, tak tohle je realita. Ale podle EU a MŠMT not v partituře operačních projektů za miliardy.
06. 11. 2011 | 12:46

wiki napsal(a):

Dalibor Štys napsal(a): ...snažme se dostat do League of European Research Universities...

Koukl jsem se, a "...Over 230 Nobel Prize and Field Medal winners have studied or worked at LERU universities...", tedy vesmes vysoka pozice rovnez v ARWU, ne?

Dalibor Štys napsal(a): ...Ostatně, proč tedy 22 let po listopadu, nemáme nějakou Nobelovu cenu...

No ... vzpomente si treba na osobnosti mluvici na seminarich v Lundu.

Osobne odhaduji, ze min. 50% referujicich podnikalo a podnika sva prednaskova "turne" po Svedsku s jedinym cilem: zapsat se do pozornosti potencial. budoucich hlasujicich. A tyhle "takticke" zalezitosti se u nas IMHO (snad s vyjimkou "olomouckeho" Bartka, ktery to ma ke KI doslova "pres most") naprosto podcenuji.

Jemnický napsal(a): V tenise je to jednoznačné, vyhráls Wimbledon nebo ne.

IMHO jen "fiftyny" (tj. rekneme Nature/Science/WOS papers) na "postup" stacit nebudou. Nobelisti s body pro CR jsou tady myslim (?) porad jen 2 (Heyrovsky + Prelog), a absence velkych bodu se po zlomcich dohani dost spatne/pomalu
06. 11. 2011 | 13:01

pgjed napsal(a):

To Antonín Hrbek:

Ne ve všem s vámi souhlasím. V oboru ošetřovatelství je ošetřovatelka Bc. nepochybně vysokoškolsky vzdělanou odbornicí. Ostatně jednu mám doma a vidím,jak náročné to je a co musí absolvovat pro udržení kvalifikace. A popravdě ani netuším, zda je v oboru ošetřovatelství možné získat vyšší kvalifikaci. A hned podotýkám, že je to medicínský obor.

Zaplať Pán Bůh, že se na technických univerzitách udělují inženýrské diplomy. Magistr patří do lékárny, a taky, až na vzácné výjimky se, narozdíl od humanitárních a společenských oborů, nedají technické diplomové práce vpodstatě zfixlovat a opsat a bez znalostí se nedají udělat, takže absolventi s inženýrským titulem většinou nejsou úplní neumětelové. Pravda i studium technických oborů je z moci úřední zprzněno zavedením nesmyslného bakalářského stupně, ale techniků se na účelnost této změny před jejím zavedením nikdo neptal! A tak máme Bc. absolventy, kteří nejsou naprosto k ničemu, protože než špičkového bakaláře, to raději příjmu průměrného průmyslováka. Je-li vůbec nějaký. To je zrovna jedna z černých děr, ve kterých mizí univerzitám naprosto zbytečně podstatná část prostředků.

Vyjadřujete jistý despekt k VŠB. Nejsem jejím absolventem a nemám s VŠB naprosto nic společmého. Přesto se vás zeptám. Proč si myslíte, zřejmě, že geologie, dobývání nerostů, hutnictví, strojírenství a další obory nejsou vědou (a po čertech těžkou) a nemohou být dělány na světové úrovni ausgerechnet na VŠB. Myslíte, že třeba prof Wichterle dělá procesní inženýrství na VŠB méně kvalitně, než je dělal na ÚTZCHZ AV?

Nehledejme tedy uměle problémy tam, kde nejsou. Očistěme naše vysoké školy od balastu, který se ukázal zbytečným a plýtvavým a hodnoťme je v závislosti na tom, jak kvalitní absolventy z pohledu potřeb praxe v prakticjých oborech poskytují, nakolik je jejich výzkumná činnost v praktických oborech užitečná pro praxi a teoretické obory, nakolik svými absolventy a svým výzkumem podporují praktické vědní obory. A paralelně, omezme kvótami obory, ve kterých potřebnost absoloventů se pohybuje řádově v jednotkách za rok tak, aby státem financované studium bylo jenom pro nejtalentovanější z nejtalentovanějších a pro ostatní se stalo plmě hrazeným.
06. 11. 2011 | 13:12

pgjed napsal(a):

To Jemnický:

Rozumíme si. A jasně víme kde je ta hniloba. Snad bychom i uměli udělat resekci, ránu zhojit a organizmus rehabilitovat, ale k tomu nás nikdo nepustí. Pojdˇme raději vyčistit hlavu na odpolední sluníčko, aby byla zítra alespoň troška chuto a síly tlačit káru dál.

Pěknou nedělo přeji

P. Gabriel, Jedovnice
06. 11. 2011 | 13:18

jogín napsal(a):

Dalibor Štys: Začátek Holého úspěchu není z 80tých let, o třicet roků dřív celou záležitost začal Škoda studiem analogů nukleotidů na témže ústavu. A na jednom tématu se obyčejně střídá víc pracovišť. Třeba i k dnešní léčbě leukemie si přiložil polínko Hořejší, když se podílel na prvních identifikacích CD proteinů. Poznatky se kumulují jako strom se spoustou větví a bez předchůdců nemohou být terminální pupeny. Taky se asi liší obory, vědy o životě jsou tak komplexní že se aplikace dostavují hodně pozdě. Máme se na tyhle obory vykašlat?
06. 11. 2011 | 14:32

Dalibor Štys napsal(a):

wiki a jogín
Já jsem ten poslední, kdo by byl proti základnímu výzkumu a vědám o životě. Nejlépe obojímu dohromady. Podívejte se na složení přednášek našeho PhD oboru Biofyzika.

Nicméně 22 let je dost dlouhá doba i na life science. Zvlášť, když česká klinická medicína je jend z mála oborů v nichž jsme minimálně scientometricky úspěšní.

Ale jsou i jiné obory, kde by to mělo jít rychleji, třeba technické obory nebo informatika. A tam náš průmysl není připraven, protože se po revoluci řada vývojových pracovišť a průmyslových výzkumáků prodala jako stavební pozemky. A nikdo na AV ani VŠ proti tomu neřekl ani slovo, dokonce si pamatuji, jak se o nich negativně vyjadřovali lidé na AV v té době. Nic moc tam nedělají a nic nepublikují, říkali tehdy otcové dnešního kafemlejnku. On určitý státem financovaný aplikovaný výzkum je třeba (a, po pravdě, podstatná část výzkumu financovaného GAČR nezkoumá nic úplně fundamentálního).

Přitom třeba Výzkumný ústav matematických strojů v Běchovicích, spoluzaložený profesorem Antonínem Svobodou, se nestal součástí ČSAV jen proto, že to Nejedlý tehdy nechtěl. V tamním archívu, odvezeném do sběru, by se bylo ledacos našlo, lidský potenciál byl veliký.

Existuje pár firem, i obchodních, které investují do zajímavých nápadů. Ale jde spíš o osobní jednání a univerzity v tom často hrají spíš negativní roli. V tom nejsme taky úplně výjimka, akademické instituce mají tendenci přeceňovat cenu svého duševního vkladu.
06. 11. 2011 | 16:02

jirizlatuska napsal(a):

Milan V 06. 11. 2011 | 11:33:

Stále soudím, že utrácet peníze na maximalizaci pořadí v žebříčcích je špatně formulovaný cíl, který neříká totéž, jako cíl maximalizovat efekt toho, že se v Česku věda dělá a proč se dělá. Ale o tom už jsem své názory psal vícekrát v minulosti.

Voláte po umístění v první stovce. O.K., tam nejsme, ale 101. místo Akademie věd v žebříčku Scimago (http://www.scimagoir.com/pdf/sir_2011_world_report.pdf) mi od toho zas az tak katastroficky vzdálené nepřipadá a 132. místo Univerzity Karlovy také není žádný velký propadák (loni byste měl AV ČR ve své první stovce měl, http://www.scimagoir.com/pdf/sir_2010_world_report_002.pdf).

Velká mezera do 721. místa Masarykovy univerzity jen potvrzuje to, co ve výkonnosti našich pracovišť ukazují i výsledky mezinárodního auditu výzkumu a vývoje v ČR od Technopolis. Ukazuje to na kontraproduktivnost snah o vyhladovění AV ČR i na nesmysnost žabomyších válek mezi vysokými školami a AV ČR, když jediná škola, která se s produkcí AV ČR může srovnávat je UK.
06. 11. 2011 | 16:03

jirizlatuska napsal(a):

Dalibor Štys: Antonín Svoboda byl velice úspěšný ve Spojených státech, je také jedním ze tří osobností, která americká IEEE Computer Scoiety ocenila titulem Computer Pioneer (viz http://www.computer.org/portal/web/awards/pioneer) uděleným za Českou republiku pouze třem osobám, spolu s Jiřím Hořejšem a Jozefem Gruskou (ten to dostal parelelně i za Slovensko - z českých recipientů je Jozef Gruska dnes jediný žijící a stále aktivní - pracuje jako profesor na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity).
06. 11. 2011 | 16:10

Dalibor Štys napsal(a):

jirizlatuska: Ad žebříčky

Mně nikdy nešlo o to primárně honit žebříčky. Šlo mi o rozumné hodnocení a tím THES nesporně je, můžeme pro naše podmínky dát menší váhu tomu, co se dělá formou mezinárodního dotazníku.

A AVČR - fajn, ale ať je to Graduate school se vším všudy, především tedy s magisterskými studenty. Prospěje to i akademikům samotným, výuka většinou přispěje k pochopení oboru. Že to věcně může jít jsme si experimentálně vyzkoušeli, ale protitlak politiky prezidia a věčné řeči (vesměs méně výkonných) akademiků, jak výukou "blbých dětiček" ztrácejí čas, vedl k tomu, že ani nedošlo pokusu o reakreditaci. Samozřejmě z druhé strany byla tlak akreditační komise na umístění studijních programů na velké fakulty, vesměs Humboldtovského názvu. Těžko ústavy AV budete do vytváření takových supercelků nutit.
06. 11. 2011 | 16:21

reppop napsal(a):

Vážený pane profesore Zlatuško,
Já mám takový zoufalý pocit, že se v otázce hodnocení vědy a vysokoškolského vzdělávání točíme v kruhu a jdeme po povrchu. Nemyslíte si, že je třeba spíše vyjít z Liessmanna a jeho Teorie nevzdělanosti? On naznačuje, že úpadek vzdělanosti souvisí s neoliberální anglo-americkou ideologií. Neměli bychom se od ní konečně oprostit? Mně se zdá její aplikace ve vzdělávání lidí (scientometrie, žebříčky) stejně škodlivá jako aplikace ideologie komunistické. Zdá se mi, že je třeba přestat soutěžit ad absurdum. Univerzity opravdu nemohou být jako firmy, o jejichž úspěšnosti rozhodne trh na základě soutěže, jejich poslání ve společnosti je přece zcela odlišné. Měly by dávat co nejširší vzdělání a učit studenty myšlení v souvislostech a kritickému myšlení. Měly by předávat komplex lidského vědění z generace na generaci, ne pouze vychovávat "špičkové" elitní vědce (často bez nadhledu, často až jako fachidioty). Navíc to neustálé soutěžení není asi ani efektivní. Nedávno jsem četl, že v USA přes všechna hodnocení více než 50 % výstupů vědců pracujících pro farmaceutiku se při ověřování farmaceutickými firmami ukázalo jako nesmyslných a nefungujících. Na soutěžení a hodnocení se vynakládají obrovské prostředky finanční i časové (dělá se už i hodnocení na hodnocení - viz docela drahá firma Technopolis; brzy bude nutná firma, která by hodnotila hodnotitelské firmy, které provádějí hodnocení na systémy hodnocení - a tak dál až do zbláznění). To přece není normální. Podle mého názoru by se peníze měly rozdělit (80%) +/- rovnoměrně institucionálně na všechny vědní obory a o zbytek ať soutěží nejšpičkovější pracoviště. Jistěže by se tím přidělily peníze i neschopným a něco se tím ztratilo. Ale myslím, že by ta ztráta byla menší než náklady na ta neustálá hodnocení všech navzájem (která stejně nejsou objektivní a fungují jen někdy), na všechny ty komise a projektové servisy, zákonné úpravy, hypertrofovaná ekonomická oddělení, atd, atd. Navíc vědci a učitelé se přizpůsobují tomu hodnocení (ne naopak), produkují se pak výsledky pro výsledky, vznikají podobné "bubliny" jako v ekonomice při finančních trandsakcích, které společnosti nic nepřinášejí, naopak ji finančně jen vyčerpávají.
Také si myslím, že vědní disciplíny se musí rozvíjet rovnoměrně jako rovní partneři (např. ekonomie versus filosofie a sociologie...; bilá biologie versus zelená biologie). Já jsem přesvědčen, že současná hospodářská krize vznikla mj. i z toho nerovnoměrného rozvoje vědních disciplín, kdy ekonomie potlačila filosofii a sociologii (ekonomický/tržní fundamentalismus). Ekonomové pak nedokázali do svých modelů vložit náklady společnosti vznikající nečestným jednáním, chybami lidí, náklady na sociální smír, na zdravé životní prostředí, na udržení zdraví obyvatel atd.). K něčemu podobnému může dojít například i u biologie: potlačení zelené biologie může přispět ke krizi environmentální.
06. 11. 2011 | 19:10

reppop napsal(a):

Ještě pkkračování pro prof. Zlatušku:

Dále: neměly by se tak moc rozevírat nůžky mezi financováním "úspěšných" vědců a těch tzv. "neúspěšných". Ze 2 důvodu: (1) hodnocení "úspěšnosti" je vždy poplatné době
(viz rozhovor J. Stiglitze pro Respekt, kde nepřímo napsal, že je těžké vytěsnit staré ekonomické myšlení, které vedlo k hospodářské krizi, protože i mladí ekonomové musejí publikovat v prestižních časopisech a ty ovládají nositelé těch chybných přístupů). (2) Je-li někde velký nadbytek financí a jinde nedostatek, tak tam kde je nadbytek je jejich využívání často velice neefektivní (mnohý "úspěšný" vědec už za státní peníze procestoval celý svět, stálo to miliony, ale jejich pracoviště z toho zas tolik často nemá) a tam kde je pak nedostatek, likviduje to ten obor. Mám dojem, že to chce radikálnější změny než o kterých se všude píše, a to zvláště ve vztahu k vysokým školám. Ty musí být vedeny k tomu aby vychovávaly všestranně vzdělané přemýšlivé osobnosti a ne fachidioty (opět viz Liessmann). Jen vzdělaní přemýšliví lidé dokáží např. odolat různým zoubným ideologiím, které už v minulosti měly na svědomí miliony životů. Bez odstranění neoliberální ideologie (jejíž součástí je scientometrie a posedlost hodnocením a žebříčky a slepá víra, že lze objektivně zhodnotit přínos vědce a pedagoga společnosti bez historického odstupu, přesvědčení, že někdo může být 50x výkonnější než jiný a má mít 50 x více financí, atd, atd.). Kant, Darwin, Einstein, Bohr, Popper, Hawking atd. ovlivňují základy myšlení naší současné moderní civilizace a její směřování. Ale myslím, že žádné hodnocení vědy a tomu odpovídající přidělování financí k tomu nijak nepřispělo.
Dovolím si na závěr citát od A. Einsteina:
Kdokoliv si míní osvojovat právo soudce na poli pravdy a vědění, ten ať čeká, že ho zdrtí smích bohů.

Přeji vše nejlepší. Pokud na mé řádky zareagujete, budu si toho velmi vážit. Děkuji předem.
06. 11. 2011 | 19:11

wiki napsal(a):

Dalibor Štys napsal(a): Nicméně 22 let je dost dlouhá doba i na life science.

Pokud pod slovy "life science" myslite fyziologii a medicinu, tak u tamnich laureautu NC je posledni dobou hlavni podminkou oceneni proste DOZITI SE ;-). Tj. 22 let existence "nove" CZ vedy zde IMHO "nic moc" neznamena ...
06. 11. 2011 | 20:32

pgjed napsal(a):

Pane Štysi,

Ještě si v tom tak čtu a narazil jsem na jednu vaši repliku. Cituji: "POkud jde o angličtinu a to, že není nutná, s tím se, prosím, jděte bodnout." Věřte, nebo ne angličtona skutečně není sama o sobě samospasitelná. To není hypotéza, to je praktická zkušenost. Jednak z doby studia mé starší dcery, která má vedle právního i ekonomické vzdělání na jedné z prestižních ekonomických fakult ČR a část studia absolvovala v angličtině. Mohu vás ujistit, že v angličtině jim přednášeli stejné krávoviny, nahony vzdálené realitě, jako v češtině. A když jsem dceři umožnil, aby pro své seminárky čerpala z firemních reálií - export a realizace investičních celků... byli páni docenti a profesoři per plex.
Druhým případem jsou kolegové ze spolupracujících firem, na které v jejich specializaci odborně u nás nikdo nemá. A víte kde studovali? po převratu na univerzitě v Petrohradu.
Cestuji hodně po světě za kšeftem i za realizacemi. Mohu vás ujistit, že angličtina je jenom jedním ze světových jazyků, čili dorozumívací prostředek, za který se jako u nás či jinde někdy schovávají obyčejní hochštapleři. Jedním z nich je třeba bývalý předseda KSČ z našeho kdysi ústavu, v čele jedné prestižních britských univerzit. A znám v Brně některé, dnes profesory, kteří před ním nejprve utekli na školu a dnes mu lezou do ... všek víte kam, protože jim umožňuje budit zdání světovosti fakulty a kongresovou turistiku s kompiláty diplomek.
06. 11. 2011 | 20:43

pgjed napsal(a):

To reppop:

Řešíme několik let jeden biochemický problém a jeho "převod ze skla do železa". Bez koruny od státu, cestou diplomových a doktorantských prací. Každoročně rozšiřujeme velmi pečlivě literární rešerši. Vaše mínění "...více než 50 % výstupů vědců pracujících pro farmaceutiku se při ověřování farmaceutickými firmami ukázalo jako nesmyslných a nefungujících..." mohu jenom potvrdit. Přední světoví vědátoři nejsou ve svých publikacích sto popsat základní parametry laboratorního experimentu tak, aby bylo možné ověřit jejich výsledky a reprodukovatelnost. Pracují s naprosto absurdně volenými substráty a jejich interpratace výsledků někdy nelze brát ani s úsměvem. Platí to, od Japonska, bráno na západ, až po USA. Zato jeden jakýs takýs výsledek najdete od téhož autora v řadě prestižních zdrojů a v řadě nekritických citací. Dost tristní poznání.
06. 11. 2011 | 21:18

wiki napsal(a):

pgjed napsal(a): Řešíme několik let jeden biochemický problém a jeho "převod ze skla do železa". Bez koruny od státu, cestou diplomových a doktorantských prací.

Pokud jsem pochopil správně, jste vice méně z Brna. To s Vámi ani na MU, ani na VUT DOOPRAVDY NIKDO nechce spolupracovat?

pgjed napsal(a): Přední světoví vědátoři nejsou ve svých publikacích sto popsat základní parametry laboratorního experimentu tak, aby bylo možné ověřit jejich výsledky a reprodukovatelnost.

Občas nejde o neumění, ale ZÁMĚR (kdy se třeba nějaká trivialita ZAMLČÍ ;-). A pokud to pak chce někdo reprodukovat, může si přece autorovi napsat (a třeba s ním začít spolupráci namísto konkurence)...
06. 11. 2011 | 22:09

jirizlatuska napsal(a):

reppop: Ve sfere, kde se pracuje s verejnymi penezi, se odpovednosti za ucelnost vynakladani i nejakou vazbu na jeji efektivitu, neda vyhnout (a nebylo by to zadouci). Odtud nutny overhead k ekonomice se vazici.
Jina vec ovsem je, ze metody, ktere se voli, by mely byt aspon trochu odborne podlozeny a s kritikou se explicitne vyporadat. Kdyby toto bylo splneno, nemusel by u nas uplatnovany system plodit dusledky, ktere ma. Jsem presvedcen o tom, ze Liessmann se venuje pohledu, ktery nemuze byt ignorovan, resp. musi byt do rozumneho systemu vclenen.
Zadny system nebude dokonaly, musi vsak snest kriticke zhodnoceni a neschovavat se za manipulace. A Stiglitz ma samozrejme pravdu, ktera se netyka jen ekonomie, ma pravdu i v drivejsi kritice toho, ze patenty a duraz na ochranu dusevniho vlastnictvi noveho vedeni ohrozuje inovace.
06. 11. 2011 | 22:36

Dalibor Štys napsal(a):

repop a jirizlatuska Ad hodnocení

Přečtete si ty komnetáře k metodě v Times Higer Education. Dělají to už 40 let, přemýšlí na tím, jsou zdravě skeptičtí k výsledkům. Myslím, že sotva najdete aspekt hodnocení, který by se v průběhu roku v THE kriticky nediskutoval.

Takovou a tak nezávislou diskusi česká vědecká obec z objektivních důvodů nikdy neabsolvuje.
07. 11. 2011 | 05:38

Dalibor Štys napsal(a):

wiki ad ZÁMĚR (kdy se třeba nějaká trivialita ZAMLČÍ ;-).

Cílem publikací by mělo být zveřejnění poznání. Za to jsou vědci placeni z veřejných protředků. To, že (celosvětově) nejde o rozšiřování poznání (věda+výuka) ale o soutěž o veřejné protředky, je základní problém.

Jinde mají alespoň tu tradici toho, že jde o šíření poznání a veřejný prospěch. U nás jsme takovou tradici v posledních 22 letech moc nebudovali. Můžete mi věřit, že by se nám to bylo vyplatilo i finančně.
07. 11. 2011 | 05:43

Dalibor Štys napsal(a):

pgjed ad angličtina

obecně: To je jako byste říkal, že za mistra Jana Husa nemuseli profesoři Univerzity Karlovy umět latinsky. Kdo neumí lingua franca, zůstává uzavřen v myšlenkovém světě svého jazyka. Což je, mimochodem, největší problém Česka dnešních dnů.

specificky: V první řadě mi jde o učebnice, v druhé pak o přednášky nejen, ale i z předních světových univerzit. O přednášení na českých univerzitách v angličtině jsem se zmiňoval v souvislosti s potřebností mít zahraniční studenty nejen ze Slovenska.
07. 11. 2011 | 05:51

Dalibor Štys napsal(a):

Wiki: Pro zajímavost jsem přeložil Mission statement Caltechu, číslo 1 v letošním hodncení THE

Cílem Kalifornského technologického institutu je rozšiřovat lidské poznání a prospívat společnosti prostřednictvím výzkumu propojeného se vzděláváním. Zkoumáme nejnáročnější a nejzákladnější problémy věd a technologií v jedinečné kolegiální a interdisciplinární atmosféře a zároveň vzděláváme vynikající studenty aby se stali kreativními členy společnosti.
07. 11. 2011 | 06:06

pgjed napsal(a):

To Dalibor Štys:

Evidentně si nerozumíme. Já přece nikde neříkám, že se máme udříci angličtiny a uzavřít se do jakéhokoliv myšlenkového světa. Já jenom upozorňuji na to, že jsou i jiné světové jazyky v nichž je možno kvalitně studovat, číst kvalitní vědeckou a odbornou literaturu a komunikovat s odborníky. A také upozorňuji na to, že se z angličtiny někdy stává fetiš, kterým se nahrazuje chybějící kvalita. Jde mně o to abychom někdejší jednostrannou orientaci nenahrazovali orientací otočenou o 180°.

To wiki:

Já přece nikde neříkám, že s námi nikdo nechce spolupracovat. Podívejte se znovu, co píši. Právě naopak, tým ze dvou firem a tří univerzit se snaží dobrat průmyslově využitelného výsledku, který by měl okamžitý odbyt. Ale protože po léta nemůžeme z příslušných fondů vyrazit ani groš, jde to jako psovi pastva (posledně byl důvodem pro odmítnutí žádosti o grant nějaký trapný nepodstatný překlep). Protože to můžete dělat jenom za peníze, které jaksi zbudou a nikde nechybí. A přitom se na jiné projekty bez šance na realizaci utrácí ze státního spousty milionů. (MU mezi těmi univerzitami není, tam zrazovali tu doktorantku aby šla raději učit. :-) ).

A s tím mlžením, popravdě jsem právě v této problematice nenarazil na text, který by ve mně vzbuzoval tu míriu očekávání, abych někam psal. I když občas to v některých případech rovněž děláme. S velmi chabým výsledkem.
07. 11. 2011 | 08:15

jirizlatuska napsal(a):

Dalibor Štys:

05:38: THE to na zakladě ISI/Reuters Thomson dělá dva roky, nikoli čtyřicet let. Starší ročníky zpracovávala QS, terá to pořád dělá jinak. K reprezentativnosti komerčních dat v ISI je toho ve scientoetricke literature dost, lecos jse uz drive citoval vcetne odkazu na zdroje. Samozřejmě o tom přemýšlejí (THE jako týdeník vůbec nemá svou kvalitou a vhledem obdobu, snad jen americký CHE), v minulých letech jim ale žebříčky hodně lítaly i v horní části. Navíc je zřejmé, že pozice za první stovkou nebo dvěma jsou natolik ovlivněné chybou údaje, že interval spolehlivosti pro ně budou desítky nebo rovnou stovky míst (a THE to také vcelku oprávněně nezveřejňuje).

05:43: Ano! To je zcela zasadni i s ohledem na to, proc verejne penize na podporu vyzkumu vynakladat.
07. 11. 2011 | 09:55

jogín napsal(a):

Dalibor Štys: "On určitý státem financovaný aplikovaný výzkum je třeba (a, po pravdě, podstatná část výzkumu financovaného GAČR nezkoumá nic úplně fundamentálního)." Plný souhlas, jenže současnost vypadá tak, že základní výzkum je tvrdě omezován. Na pražské přírodovědě spadly po zrušení center a postupné likvidaci záměrů mzdové peníze na 2/3 a napřezrok padnou na 1/2. Úspěšnost grantů je pod 10%.
07. 11. 2011 | 10:22

Dalibor Štys napsal(a):

jogín: Já vím, co se na UK děje (viz též kormorán). Otázka ale je, zda je tím především vinen systém nebo UK. No z experimentu se zdá být pravděpodobnější, že UK.
07. 11. 2011 | 10:40

Taoiseach napsal(a):

Jiří Zlatuška

Větší autonomie škol i jejich částí musí být doplněna přísnějším hodnocením kvality, tedy výrazným posílením pravomocí akreditační komise a rozšířením její kontrolní činnosti. Kvalitní a poctivé školy se přitom nemají čeho obávat.
07. 11. 2011 | 14:28

jirizlatuska napsal(a):

Taoiseach: Nenamítám nic proti hodnocení kvality, naopak. Za minimální prvek vytvářející pro ně předpoklady považuji důsledné odkrytí maxima z toho, za co se na příslušných školách dávají diplomy, zejména pak nekompromisní tvrání na povinnosti zveřejnit obsah diplomových prací. V prosazování tohoto jsem se před časem angažoval, faktický výsledek považuji za neuspokojivý (například o výše v diskusi zmíněnou práci vajíčkáře jsem před časem neúspěšně žádal přes meziknohivní výpujční službu, rozneslo se to ale a přišla mi s poznámkou, že se jedná o výtisk z knihovny příslušného činovníka).

Akreditační komise by ovšem měla posuzovat minimální standardy, nikoli kvalitu jako takovou - to je úkol jiného druhu. Podíváte-li se na to, jak dnes MŠMT sabotuje snahy Akreditační komise udělat aspoň nezbytné minimum (minulý týden v neděli na ČT24 u Moravce, referuje o tom také zpráva http://iforum.cuni.cz/IFORUM-11565.html), je málo pravděpodobné, že se situace zlepší (ministerstvo připomíná stavební úřad v kauze P. Oulického, o které zrovna referuje aktualne.cz...).

Poctivé školy se nejen nemají čeho obávat, naopak by měly externí posouzení i interní reflexi aktivně vyhledávat. Když jsem dělal rektora, prošla MU třemi takovými vnějšími hodnoceními včetně úplného zveřejnění zpráv z nich. Že se nad doporučeními posledního z nich poté zavřela voda a od té doby nic podobného nebylo, je jiná věc.

Péči o kvalitu svého působení včetně odpovědnosti vůči veřejnosti za ni by měl jasně demonstrovat každý příjemce veřejného financování.
07. 11. 2011 | 15:45

Taoiseach napsal(a):

Jiří Zlatuška

Děkuji za odpověď a jsem rád, že se v podstatě shodujeme.
07. 11. 2011 | 16:24

reppop napsal(a):

Pro Prof. Zlatušku

Děkuji za odpověď.
Ještě jednou bych rád zdůraznil to co považuji za největší nebezpečí: rozevírání nůžek mezi financováním tzv. "úspěšných" a "neúspěšných" vědců a "úspěšných" a "neúspěšných" oborů. Nejsem proti určité nerovnosti, ale nesmí jít až k nesouměřitelnosti, protože ta vede k velkému plýtvání na jedné straně a ničení hodnot na straně druhé. Navíc je tu jedno nebezpečí: extrémně mnoho peněz v určitém oboru víc než skutečné zájemce o tento obor láká "zlatokopy", kterým ani tak nejde o rozvoj oboru jako o vlastní finanční prospěch a prestiž (už jsem se setkal např. s pojmem "impaktová celebrita"). Tito lidé pak obor spíše likvidují. V poslední Živě vyšel článek o scientometrii, autoři tam zmínili její zneužití na univerzitě v Olomouci. Našel jsem na internetu 2 petice s tou kauzou související:
http://www.petice.net/dancak-up-olomouc
http://www.petice.net/petice/239/pravo-studentu-univerzity-palackeho-v-olomouci-na-kvalitni-vyucujici--podpora-martina-dancaka-.htm
Považuji to za docela alarmující případ. Zjevně kvalitní učitel měl být vytěsněn z univerzitního pracoviště, kde studentům přinášel kvalitní poznatky (petice mají dohromady okolo 500 podpisů). A skutečně prý u konkurzu neuspěl. Zdá se mi, že tady skutečně jde o tvrdý boj za každou cenu a toto univerzity poškozuje a potvrzuje to Liessmannova slova o tom, že v systému je fundamentální problém neodstranitelný jen lepším nastavením parametrů. Také fetišizované heslo "publish or perish" vede k tomu, že má-li VŠ učitel přežít (ekonomicky), musí publikovat za každou cenu, i za cenu, že tříští publikované výsledky na co nejvíc výstupů, i za cenu, že publikuje nedostatečně ověřená fakta nebo dokonce podvádí.
Dovolím si nakonec zase ocitovat A. Einsteina:
"Že jsem vyřešil složité problémy není tím, že jsem chytřejší, ale tím, že se jimi zabývám déle než ostatní."
Ale zabávat se problémy "déle" znamená dnes v systému nepřežít (publish or perish!)
Hezký den
07. 11. 2011 | 20:35

jirizlatuska napsal(a):

reppop: Ano, o tom pise uz Derek de Solla Price Citation measures of hard science, soft science,technology, and nonscience. In: C.E. Nelson and D.K. Pollock, Editors, Communication among scientists and engineers, Heath Lexington Books, Lexington, MA, 1970, pp. 3–22, noveji treba v D. Hicks: The Dangers of Partial Bibliometric Evaluation in the Social Sciences, Economia politica, Journal of analytical and institutional economics, Issue: 2, agosto 2006, pp. 145-162. Bohuzel je negramotnost v techto zakladech bezna u tech, kdo se temi numerickymi parametry nejvic ohaneji, ignorance zde patri skoro k bontonu.
hezky vyklad stran problemu ameterske bibliometrie ajejiho zneuzivani ve prospech lacinych indikatoru, po kterych volaji politici, je v J. Gläser, G. Laudel: The Social Construction of Bibliometric Evaluations, in R. Whitley and J. Gläser (eds.). The Changing Governance of the Sciences, Springer Seience+Business Media D.V., 2007, pp. 101-127.
Monografie Henk F. Moed: Citation Analysis in Research Evaluation, Springer 2005 obsahuje dost k ekritickemu hodnoceni komercnich citacnich databazi, ale na to se ti, kteri je nekriticky pouzivaji primo jako vysledne hodnoceni 9nikoli jen podklad k nemu0, take nedivaji.

Liesmsmann ma pravdu, ze system neni napravitelny jen zmenou parametru. jenze vira v to, ze se fundamentalne chybny system napravi zaplatovanim kazde nalezene chyby, je v lidech velku bezna (Goedelovu neuplnost prekovate tim, ze pridate kazdou nedokazatelnou pravdu, konecnymi automaty vyresite problemy neresitelne Turingovsky tim, ze pridate par stavu na kazdy znamy problem, komunismus se spravoval tak, ze se chyba v planovani utrzku toaletniho papiru vs. pocet neutrenych zadku napravil tistenym vetsiho poctu kopii Rudeho prava, ale kolaps jinde to taky neodvratilo, atd., atd.). Ale divejte se na to pozitivne: Je preci neco k obdivovani na nevycerpatelne sile lidske blbosti, ne? Zvlast tady, kde na tom s "reformatory" v radach politiku spolupracovala i spousta otitulovanych akademiku.
07. 11. 2011 | 21:26

reppop napsal(a):

Pro pana Dalibora Štyse:
Děkuji za ten odkaz na Times Higer Education. Až najdu více času, zkusím se na to podívat. Přiznám se však k určité nedůvěře v tyto systémy. Mne by daleko víc zajímal systém hodnocení ve skandinávských zemích, které se mi zdají společensky nepoměrně úspěšnější než svět anglo-americký. Je to stejné jako jsem měl za minulého režimu nedůvěru k tomu co přicházelo ze SSSR. A byla oprávněná: komunistický systém tam zkolaboval. Nyní kolabuje anglo-americký neoliberální systém (hospodářská krize vznikla právě tam, společenské zadlužení je tam enormní: státní dluhy + dluhy domácností + dluh na životním prostředí - to nemůže dopadnout dobře, myslím). Proč zase nasedat do vlaku, který zjevně jede v lepším případě na slepou kolej, v horším na rozpadlý most. To mi nepřipadá moudré. Měli bychom se učit od zemí, kde společnost naopak funguje a není tolik zadlužená.

K fetišizaci angličtiny (toho problému se dotýká i Liessmann ve své Teorii nevzdělanosti).
Pokud já chci mít ve svém oboru opravdu přehled a kvalitní nezkreslené informace, musím ovládat základy nejen angličtiny, ale i němčiny, latiny, ruštiny, polštiny (slovenštinu nezmiňuji), byla by dobrá i maďarština (tu ale opravdu téměř nezvládám, řeším to přes němčinu a zčásti angličtinu). A mohu Vás ujistit, že v literatuře ve všech těchto jazycích se setkávám jak s vynikajícími postřehy, tak s hloupostmi (s angličtinou to nijak nekoreluje, a pokud, tak spíše naopak: američtí a angličtí autoři obvykle kromě angličtiny neovládají žádný další jazyk, to je však informačně nesmírně ochuzuje, ignorují pak práce německé, ruské, atd. - a často pak "objevují Ameriku"). Jenže chcete-li zvládnout více jazyků, těžko pak zvládáte angličtinu exceletně (tedy já jako jazykový antitalent to nedokáži).
Podívám-li se navíc na angličtinu z pohledu filosofa a politika, pak mne dost mrazí. Vždy platilo, že chtělo-li nějaké etnikum ovládat jiná etnika, snažilo se jim především vnutit svůj jazyk (viz např. poněmčování za války). Je to logické: vládce pak má vůči ovládaným konkurenční výhodu (ovládaný se musí učit jeden jazyk navíc) a současně mění způsob myšlení ovládaných ve svůj prospěch (v jazyku se nejen mluví, ale taky myslí). Současná tzv. globalizace ani není tak globalizací, jako amerikanizací. Pokud by šlo o globalizaci, světovým jazykem by byla "mrtvá" latina (viz Vámi zmíněný Jan Hus) nebo esperanto. Všichni učenci by si pak byli rovni. To dnes ale neplatí: anglo-americký svět je zvýhodněn (mj. i díky tomu je zdánlivě úspěšný, je to ale úspěch trochu nefér vůči ostatním). Nedávno v Praze byla obrovská výstava hraček, jmenovala se "boys show", většina nápisů tam byla v angličtině, děti se vzájemně bavili anglo-češtinou, uprostřed visely kresby Obamy, Naomi Campbell, DiCapria a dalších Američanů. Většina hraček měla inspiraci v Americe a měla vztah k válčení (výjimkou byly např. hračky německé firmy Bruder: traktory, bagry, nákladní auta). Opravdu chceme aby naše děti (kluci) se chovali jako uzlíčky nervů poskakující, střílející po sobě "hračkami" a mezi tím ze sebe vyrážející anglo-české zkomoleniny? Opravdu toto je svět, který tu chceme? Jistě, taková mládež je pak snadno ovladatelná jakoukoliv zhoubnou ideologií. A o to zřejmě jde: jiné etnikum si nejlépe podmaníme, pokud se nám jejich mladé generaci podaří důkladně vymýt mozky a jejich elity přinutíme aby mluvili naším jazykem. Pak to jde i bez krve a dobrovolně.
07. 11. 2011 | 21:28

reppop napsal(a):

Ještě pro pana Štyse:
Na závěr připojuji postřehy známého japonského fotografa Shomei Tomatsu o amerikanizaci Japonska (připomínám, že Japonsko pod vládou svých Americe nakloněných politiků má dnes nejvyšší státní dluh na světě - přes 200 % HDP):
Když Tomatsu začal žít v Okinawě, všiml si něčeho zvláštního, až magického. Byla to skutečnost, že Okinawa, přestože byla Američany okupovaná přes 25 let, “nezamerikanizovala” tak jako ostatní části Japonska. Okinawa je oblast, kterou tvoří 146 ostrovů (45 z nich je osídlených). Dříve se jí říkalo Ryukyu a má také odlišnou historii a kulturu od jiných částí Japonska. Tomatsu se domnívá, že se v Okinawě setkal s pravým “Japonskem”. Říká: “Možná mi neporozumíte, ale vrátil jsem se do Japonska, ne do Okinawy a jdu do Spojených států, ne do Tokya. Japonsko pro mne představuje jen Okinawa a Tokyo se již přeměnilo ve Spojené státy.”
Tomatsu napsal, že kdyby ho někdo požádal, aby definoval historii poválečného Japonska, jeho odpověď by byla stručná - “amerikanizace”. Situaci poválečného vývoje sledoval skrze fotoaparát a mohl plně pocítit, že Japonsko bylo v Pacifické válce opravdu poraženo. Ve jménu modernizace pokračovala v Japonsku “amerikanizace”, tradice a kultura původního Japonska se staly jen pouhým zdáním a byly jedna po druhé vyrvány z jeho kořenů. Dopady amerického vlivu nebyly cítit jen ve velkých městech jako je Tokyo, ale i například v malých horských vesničkách. Během svých pozorovnání poválečného Japonska, se Tomatsu usidloval v různých regionech Japonska a fotografoval je jako “toulavý pes”

Opravdu toto u nás také chceme? Už dnes mi totiž připadá, že Praha není hlavním městem mé vlasti, ale trojským koněm anglo-amerického světa. Nějak si toho jen naši národovci kolem pana prezidenta ne a ne všimnout.
07. 11. 2011 | 21:29

Dalibor Štys napsal(a):

repop ad Angličtina

V sebevědomých zemích jako jsou země Skandinávie nebo Nizozemí každý mluví anglicky běžně, anglické termíny se akceptují v místních odborných terminologiích, ale ty země se nijak radikálně neamerikanizují. Pokud je něco mění, je to imigrace, tam mají problém, ale pozor, opět nikoliv s identifikací úapěšných imigrantů s tamní společností. Právě naopak, největší švédský nacionalista, kterého jsem potak, byl z čistý Maďar.

Je to totiž přesně naopak: Když neumím jazyk oponenta, je to pro mne protivník. Tak funguje lidský mozek. Pokud ale máme ligua franca, domluvíme se. Neboli i našinec, který vládne a vzhledem k okolnostem třeba i převážně, komunikuje cizím jazykem, je z hlediska mozku nepřítel. Odtud (mimo jiné) i psychologie našeho vztahu k emigraci.
08. 11. 2011 | 06:38

jogín napsal(a):

Dalibor Štys: UK je těžko vina. Fakulta má po matfyzu nejlepší hodnocení publikací (3. místo z institucí v ČR) a body za vědeckou činnost stále stoupají, jenže přísun financí klesá včetně plateb za studenta.
08. 11. 2011 | 16:34

reppop napsal(a):

Pro Prof. Zlatuška:

Díky za optimisticky pesimistický závěr.
Já jsem přesvědčen, že za neúspěchy lidské společnosti je zodpovědná především ta blbost – stupidita. Stupiditu ale nepovažuji za pouhý nedostatek inteligence. Podle mne je to složitější. Existuje víc typů inteligence, jejich suma je důležitá, ale za důležité považuji i to nakolik jsou ty typy inteligence u jedince v rovnováze. A řekl bych, že čím vyšší je suma všech typů inteligence jedince a současně čím více jsou ty jednotlivé typy inteligence u něj v rovnováze, tím větší je deficit stupidity (převrácená hodnota stupidity tedy není jen suma inteligencí). Asi byste to snadno dovedl jako matematik vyjádřit vzorcem.
Pokud budeme lidskou společnost chápat jako komplexní organismus, pak by analogicky mohlo platit, že nejde jen o to jaká je suma výkonností jednotlivých vědních oborů, ale i to nakolik se tyto obory vyvíjejí v rovnováze (jeden neexpanduje na úkor jiného, např. ekonomie na úkor sociologie). To pak dává deficit stupidity dané lidské komunity. Čím je deficit stupidity větší, tím efektivnější ta společnost je, domnívám se. Neefektivita (= zlo) vzniká především ze stupidity a stupiditu můžeme také charakterizovat jako „protivení se přírodním zákonům“. Čím více se společnost protiví přírodním zákonům, tím neefektivněji funguje a tím větší suma zla ve společnosti zřejmě existuje. Krásným příkladem je snaha zavést komunismus jako formu uspořádání vztahů v lidské společnosti. Je to utopie, vždy to narazí na skutečnost, že příslušníci Homo sapiens se v evoluci nevyvinuli jako altruističtí mravenci, ale jako konkurující si primáti. Snaha zavést komunismus u Homo sapiens se protiví přírodním zákonům, proto je stupidní a vždy se to nakonec zvrhne v něco jiného (zpravidla v diktaturu). Podobně neoliberalismus: ten se zase protiví přírodním zákonům tím, že věří, že jedinec může realizovat neomezeně své ekonomické zájmy, tj. má ekonomickou svobodu aniž by se musel starat o svou odpovědnost. Tu má za něj údajně trh. To je sice možné, ale potom to funguje jako v populaci hlodavců: dokud je dost potravy, hlodavci se množí, tím ale potrava dochází a vzniká velká nerovnováha mezi zdroji potravy a počtem jedinců. Návrat do rovnováhy (který neřídí ti hlodavci, ale neviditelná ruka přírody) je za cenu velkého zla – většina jedinců umírá pro nedostatek potravy. Hlodavci jsou stupidní, nedokáží svou populaci regulovat tak aby se vyvíjela rovnoměrně. Neoliberálové se, zdá se, chovají podobně jako ti hloupí hlodavci. Nemohou se pak divit, že čas od času vznikne velká nerovnováha v systému (např. když 1% nejbohatších vlastní až 40 % bohatství společnosti jako v USA), která pak systém vede ke kolapsu. Takže i neoliberalismus mi připadá stupidní a jeho aplikací vzniká ve společnosti zlo (neefektivita, zadlužování atd.).
08. 11. 2011 | 22:30

reppop napsal(a):

Pro Prof. Zlatuška - pokračování:
Vrátíme-li se ke stupiditě jedince. František Koukolík ve své knize Vzpoura deprivantů uvádí čtyři základní typy jednání lidí: (a) nešťastník: svou činností sebe poškozuje, ale druhým prospívá, (b) bandita: svou činností sobě prospívá, ale druhé poškozuje, (c) inteligent: svou činností prospívá sobě i druhým, (d) stupidní: svou činností poškozuje druhé i sebe. Poslední kategorie lidí je prý zastoupená ve všech profesích zhruba stejně, od horníků až po akademiky. Tito lidé pak plodí největší neefektivitu společnosti, největší zlo. Ale jsem přesvědčen, že proti stupiditě (a tedy zlu) lze částečně bojovat, a to vzděláváním lidí a učením je myšlení v souvislostech a kritickému myšlení. Už Sokrates prý napsal: Existuje jen jedno dobro, a to je vědění. Existuje jen jedno zlo, a to je nevědomost. Ale má to jednu podmínku, musí jít o vzdělávání v tom smyslu jak ho chápe Liessmann (ve smyslu německého termínu Bildung), nikoliv jak ho chápe neoliberální ideologie (ve smyslu „výcvik k určité konkrétní činnosti“). Právě univerzity by měly, domnívám se, přinášet toto vzdělání (vychází to už z pojmu „univerzita“). Ale takovéto vzdělání skutečně není zboží a jeho distribuce se nemůže řídit tržním mechanismem.

Nedávno jsem se setkal s výrokem jistého děkana jisté přírodovědecké fakulty: Musím instituci vést jako prosperující firmu. Nemohu tedy podporovat zelenou biologii, která málo vynáší, ale musí být nahrazena výnosnou biologií bílou. Jiný děkan jiné přírodovědecké fakulty prý zase prohlásil: budou-li na fakultě existovat lidé, kteří chodí na louky studovat rostliny, s fakultou to dopadne špatně (to je jinými slovy totéž co u toho prvního) . Velmi podobné názory prý má i děkan další přírodovědecké fakulty nejznámější naší univerzity. Zelená biologie studuje živou hmotu na úrovni organismů a jejich společenstev, bílá na úrovni jejich buněk a molekul. Takže pokud říkají, že zelenou biologii lze redukovat na bílou, je to podobné jako by říkali, že fyziku lze redukovat na matematiku, chemii na fyziku, atd. Výsledkem je nerovnoměrný vývoj základních vědních oborů (a podoborů), který, podle mého, vyplodí neefektivitu systému lidské společnosti, vycházející z tohoto stupidního (neoliberálního) pohledu na věc. Obávám se, že tito děkanové jsou v zajetí stupidních neoliberálních memů a že se nepohneme z místa, dokud tuto stupiditu neodstraníme. Já věřím, že jako mohou být zhoubné geny v organismu (vedoucí k rozvoji rakoviny), tak se ve společnosti mohou rozšířit zhoubné memy (komunistické, neoliberální), tj. takové, které nutí společnost chovat se stupidně (= protivit se přírodním zákonům).
Když byl J. Stiglitz nedávno v Praze, řekl že abychom se zbavili zadlužení, musíme investovat do vzdělání, protože to je investice návratná násobně. Obávám se, že na jednu věc zapomněl a to je připomenout, že ještě před tím investováním se musíme v organizaci vzdělávání zbavit zhoubných (stupidních) neoliberálních memů (stejně jako v ekonomii). Pokud to neuděláme, investice bude ztracena, nic nepřinese a náš společenský dluh ještě více vzroste. Nemá cenu investovat do systému, který jedná stupidně, tj. neefektivně, o tom jsem přesvědčen. Ale to musíme systém změnit radikálně, ne jen přenastavit ty parametry. Je třeba změnit celý vzorec, domnívám se. A zejména se to týká univerzit, které musí poskytovat především Bildung.
Na závěr bych si dovolil jednu otázku: nevíte jestli je Petr Fiala jako poradce premiéra nadějí, že k takové zásadnější změně dojde?

Hezký den (omlouvám se za dlouhý příspěvek, ale krátit to nešlo)
08. 11. 2011 | 22:30

reppop napsal(a):

Pro Dalibor Štys

Ano, i já nemám problém komunikovat anglicky s Francouzi, Němci, Holanďany, Dány, Švédy, Finy, atd. Ale v této komunikaci si jsme všichni rovni (jako s tou latinou), pro nikoho z nás to není rodný jazyk, nemyslíme v něm a domlouváme se zjednodušenou angličtinou (jakýmsi anglickým esperantem). Něco jiného je komunikace s rodilým mluvčím, tam už to funguje trochu jinak (na konferenci jsme kdysi poprosili Angličana aby mluvil pomaleji a srozumitelněji, ostentativně to však ignoroval, jeden kolega to komentoval slovy: to je chování koloniálního důstojníka.

Nerozumím asi úplně dobře této Vaší větě:
"Je to totiž přesně naopak: Když neumím jazyk oponenta, je to pro mne protivník."
Američani a Angličani v drtivé většině neumí jazyk žádných oponentů (nejen češtinu, ale ani němčinu, latinská slova komolí tak, že je problém jim rozumět). Vnímají tedy podle Vás celý neanglosaský svět jako protivníka? Pak by to vysvětlovalo jejich snahu si ten svět podmanit na rozdíl od snahy s ním kooperovat jako rovný s rovným (jak to činí třeba ti Skandinávci). Nebo ne?
09. 11. 2011 | 00:11

Dalibor Štys napsal(a):

jogín ad Fakulta má po matfyzu nejlepší hodnocení publikací (3. místo z institucí v ČR) a body za vědeckou činnost stále stoupají, jenže přísun financí klesá včetně plateb za studenta.

Tak kde jsou ty prachy??????

My (a PřF JU a FROV JU) jsme na tom úplně stejně, věděcké výsledky nám narůstají a narůstají i peníze. Ty vaše peníze - a to vím z první ruky z MFF - se ztrácejí cestou na tu fakultu.

Neboli: UK je vinna.
09. 11. 2011 | 09:27

Dalibor Štys napsal(a):

repop ad angličtina

První odstavec: Souhlas, ale problém je s českou většinou, která tu "broken english" nezvládá. A to až na úroveň univerzitních profesorů a vědeckých pracovníků AV, o tamní administrativě nemluvě.

Druhý odstavec: Ano, je to tak, zažil jsem to se svým britským profesorem ve Švédsku. Paranoia první třídy. Ale já to myslel zas spíš do českých řad.

Jinak všem: Díky za diskusi, byla fakt fajn.
09. 11. 2011 | 09:32

Ing.Břetislav Marek napsal(a):

Tak to opravdu byla diskuze s občanem, který téměř 22 let se pohybuje v tisících funkcích, bořil systémově celou společnost, nevyřešil jedinný SYSTÉMOVÝ KROK vedoucí k prosperitě národa a vy s takovou ZAHNÍVAJÍCÍ NULOU vedete DEBATU o systému škol,který dosáhl NULY už v roce 2OOO !!!
Tato lůza doledla náš národ do KOLAPSU a vy si myslíte, že tato pomatená nula KAPITALISMEM něco pro školství VYKONÁ !!
Nula jen vždy zůstane NULOU !!
Kolaps systému nejen školství ale všeho je cílem těchto NUL a důkazů jsou na tuny !!!
Ptejte se té nuly, kdo to zavinil, hledejte PACHTAELE tohoto ZLOČINU a řešte POTRESTÁNÍ za VLASTIZRADU a KOLABORACI, která kulminuje v současnosti a jasně je definovaná jako ZLOČINÉ SPOLČENÍ těchto mocných, PSYCHOPATŮ a ZKORUMPOVANÝCH občanů vedoucí k likvidaci našeho národa, našich dětí a vnuků !!!!
Tato nula má ještě ODVAHU něco plácat - s PSYCHOPATY se NEDISKUTUJE ti se musí dostat tam kam patří - za KATR na 100 let pro výstrahu národa !!! A jsou jich na tisíce !!! Tomu věřte !!!
Balvan z Brna - cíleně zlikvidoval vše na co šáhl !!!
09. 11. 2011 | 23:52

imho napsal(a):

Mnoha prispevky zde prostupuje zajimava glorifikace akreditacni komise.

Neni ale pravda, ze prave akreditacni komise odsouhlasila akreditace vsech moznych podivnych skol a take schvalila prideleni univerzitniho statusu UJAKu a VSFS? V obou posledne uvedenych pripadech se tak mimochodem stalo za predsednictvi jiste Vladimiry Dvorakove v dobe, kdy o nejakem Dobesovi slyseli snad leda cerni serifove v ABL.

To jen tak pro ferovost.
11. 11. 2011 | 23:04

Dalibor Štys napsal(a):

Doporučuji komentář sebo pod článkem na http://www.ceskapozice.cz/domov/veda-vzdelavani/jiri-drahos-zrusit-akademii-ved-bylo-jako-zariznout-slipku-snasejici-zlata-vej
12. 11. 2011 | 03:21

Jan P. napsal(a):

VUMS (zalozeny prof.Svobodou) v Bechovicich???? To slysim poprve! Nejdriv Loretanske namensti a pak Vokovice. Mozna si to pletete s jinym vyzkumnym ustavem....
02. 05. 2014 | 15:11

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy