Dobešova kvadratura kruhu

10. 11. 2011 | 17:00
Přečteno 6267 krát
Ministr školství Josef Dobeš (VV) hýří v poslední době silnými vyjádřeními o parametrech připravovaného zákona o finanční pomoci studentům a školného, jež má být spolu s touto pomocí zavedeno. Skutečný stav přípravy je však naprosto tristní.

Reprezentaci vysokých škol (se kterou má ministr záměry dotýkající se významně těchto škol ze zákona povinnost předem projednávat) zatím nebyly poskytnuty žádné podklady.

Plány dávno překonané Bílé knihy předpokládaly systém, který by se opíral o výraznou počáteční finanční injekci potřebnou k nastartování celého systému předtím, než by začaly nabíhat splátky od vydělávajících absolventů. Tento přístup sledoval logiku zavádění školného v zahraničí, kdy stát vždy negativní efekty školného tlumil systémem odložení splátek podpořeným výrazným dodatečným zafinancováním celého systému z vlastních zdrojů nebo z úvěru.

To je za nynějšího stavu veřejných financí vyloučené, takže plány vycházející z těchto receptů jsou zcela jistě nerealizovatelné. Ukazuje se také, že pro Česko nejsou použitelné recepty z anglicky mluvících zemí. Jejich vysokoškolské systémy výrazně financovali zahraniční studenti, kteří platili neregulované školné v plné hodnotě a tlumili finanční šoky, které by domácím studentům vyšší školné působilo.

Statistické vlastnosti výdělků jsou však neúprosné


Na konferenci konané pro širokou veřejnost 7. 10. přišlo ministerstvo s modelem půjček na školné poskytovaných komerčními bankami, které by dostaly od státu garanci na poskytnuté úvěry. Dobešovo „my nyní ekonomicky načítáme, co to všechno znamená“ (Dobeš: Úroky za školné má platit stát, Právo 31. 10.) se ani zdaleka netýká jen problému hrazení úroků. Ministr kalkuluje se 70 procenty populačního ročníku nastupujícími na vysoké školy (výrok v Partii na Primě vysílané 30. 10.). Zároveň slibuje odklad splátek až do okamžiku dosažení průměrného výdělku.

Statistické vlastnosti výdělků jsou však neúprosné a výdělků přesahujících průměr je jen zhruba 35 procent, značná část poskytnutých úvěrů nebude absolventy nikdy splacena nebo bude splácena až v pokročilém věku, kdy úroky náležitě naběhnou.

Ministr chce dále „odpustit studentům školné na strategických oborech, například na technice“ (Ministerstvo školství napíná studenty: tají úroky školného, Právo, 8. 10.), což znamená další redukci počtu splácejících a zvýšení výdajů, které s tímto opatřením bude mít stát. Bez ohledu na to, s jakým úrokem budou moci pracovat banky, pohltí většinu peněz vybraných od studentů finanční režie takového systému.

Iluzorní představa

Iluzorní je představa, že vysoké školy nebudou fakticky nuceny nastavit školné na maximální zákonem povolenou hodnotu. Stačí se podívat na situaci ve Velké Británii, kde při posledním zvyšování stropu poplatků podobný efekt „konkurence“ politici slibovali. Drtivá většina britských vysokých škol si své školné nastavila na maximum 9 tisíc liber ročně, pouze pětina uvažuje o snížení na zhruba 85 procent, v celkových proporcích snížení zanedbatelné.

České vysoké školy jsou výrazně podfinancovány ve srovnání se zahraničím a ekonomický tlak vyždímat ze studentů maximum bude silný.

Z Británie se lze poučit i dokumentovanou zkušeností s problémy se splácením školného v systému, který dlouho vypadal jako dobře koncipovaný. V době, kdy byly poplatky ve výši tisíc liber ročně, byly splátky nevymahatelné asi z pěti procent. Zvýšení školného na 3000 liber ročně, což je vzhledem k průměrnému příjmu v Británii zhruba o polovinu víc, než s čím počítá Dobešův plán, přineslo nárůst nevymahatelných splátek na 20 procent, o efektu navýšení školného na 9 tisíc se dá jen spekulovat.

Absolventům přinese školné zadlužení

V minulosti bylo možné v Česku uvažovat se školným jako nástrojem zvýšení financí, které by dovolilo studovat větším počtům blížícím se proporcím ostatních rozvinutých zemí. Tento argument ve světle Dobešem uváděných 70 procent studujících mizí. Školné v kombinaci s nástroji pro finanční pomoc studentů je bez výrazných finančních injekcí vysoce nad současné možnosti státního rozpočtu jen pokusem o kvadraturu kruhu.

Absolventům přinese znatelné zadlužení, které jim ztíží život i v případě, že studentskou půjčku nikdy nezačnou splácet. Státu vytvoří finanční závazek v podobě bankovních garancí, které budou zvyšovat celkový deficit veřejných financí a vytvoří zvyšující se nároky na splácení bankám z rozpočtů budoucích vlád.

Vysokým školám přinese finanční prostředky jen velmi pomalu a je nejisté, nakolik snížení prostředků potřebné pro garance, platbu úroků a veškeré ministrem slibované úlevy nebude v souhrnu vyšší než vybrané částky.

(Vyšlo v Právu 4. 11. 2011.)

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Názor Jan napsal(a):

Nejlepším ministrem školství od roku 1990 byla PETRA BUZKOVÁ za ČSSD!
10. 11. 2011 | 17:06

:( napsal(a):

Když jsme zjistili, že to, co nám komouši lhali o kapitalismu je pravda, bylo už pozdě :(
10. 11. 2011 | 17:22

Béda napsal(a):

Jsem si zcela jist jedinou věcí. Že současná neoliberální vláda chce zničit všechno státní co ještě jakž takž funguje, zlikvidovat a předlužit stát a vytvořit předpoklady pro rozkr... pardon privatizaci jeho zbytků.

Mimochodem ve VB právě probíhají těžké demonstrace proti raketovému odpalu školného.
10. 11. 2011 | 17:27

poste.restante napsal(a):

Pane profesore, děkuji za článek
Statistika a matematika je věcná a nepodléhá ideologii a politice. (Jen občas bývají jejich výsledky překrucovány, jak víme.)

Doplnil bych jen, že prakticky ve všech zemích, kde je zavedeno školné, existují také podpůrné systémy různých sociálních, nadačních, firemních, sportovních a jiných stipendií. Pro takové možnosti placení školného ale u nás zatím ještě nikdo ani nezačal tvořit legislativní rámec.
Podle ministra Dobeše se podobné zákony připravují, ale nejdříve se musí školné zavést a "usadit".
Já se domnívám, že posloupnost kroků by měla být přesně opačná.
Nejprve zavést systém příspěvků na studium a teprve poté zavést školné.
10. 11. 2011 | 17:55

Al Jouda napsal(a):

Nenažranost lékařů se vládě nepodařilo zastavit a tito chtějí stále více, i když musí vědět, že státní kasa je rozkradena.
Ještě je stále čas zastavit rozjíždějící se nenažranost vysokoškolských pedagogů a funkcionářů. Studenti jsou nejchudší vrstvou společnosti a chtít od nich peníze za to, že se chtějí vzdělávat a zajišťovat tak kontinuitu kulturní a technické úrovně národa je zhovadilost první třídy ! V minulosti vždy ekonomicky činné vrstvy společnosti zajišťovaly ze svých daní spolehlivý chod státních výchovných a vzdělávacích institucí. Až budou nynější studenti vydělávat, tak zase oni budou přispívat na studující mládež. Situace je stejná jako ve zdravotnictví. Privátní školy musí být totálně odstaveny od státního cecku ! Stát musí privátní školy pouze dozorovat, aby byla zajištěna kvalita výuky, ale nesmí přispívat na jejich provoz ani korunou ! Když chtějí rodiče dítě dát do privátní školy, tak ať si to pěkně zaplatí ze svého příjmu. A polostátní firmy je třeba řádně zdanit, aby neměšly na takové rozhazování, které předvedl ČEZ, když daroval soukromému gymnaziu Václava Klause ml. 100 000 Kč. Jak k tomu přijdou státní gymnazia, kterým se může o takových darech jen zdát!
10. 11. 2011 | 18:16

Pavel13 napsal(a):

poste.restante napsal(a):
"Nejprve zavést systém příspěvků na studium a teprve poté zavést školné."

To máte naprostou pravdu. Navíc školné i jiné náklady na studium existují i dneska. Ty příspěvky mají mnoho let zpoždění.

Dále nemá smysl zavádět školné, jehož výši stanoví vrchnost. To není školné, ale daň za studium. Pro zavedení skutečného školného je pak nezbytné zavést systém sledování úspěšnosti absolventů a pár let sbírat a publikovat výsledky.
10. 11. 2011 | 19:05

DF napsal(a):

Málo koho napadne, co vše je možné zdanit a hle TOP novinka!!
Zavede se daň za studium.
Uvážíme li prostředky potřebné pro garance, platbu úroků a veškeré ministrem garantované úlevy tyto budou v souhrnu vyšší než vybrané částky.
Proto za to IQ, které jsi dostal zdarma a podědil nezdaněně po rodičích si ode dneška připlatíš.
Tak a nyní již Vážně, prý úroky mají být kolem 4%.
10. 11. 2011 | 20:34

Loajalní občan napsal(a):

Děkuji Vám pane profesore za článek. Myslím, že je čas přestat mlčet a vyhnat tu partu lumpů co je ve vládě od koryta do kriminálu kam dávno patří. Mladý člověk by měl dostat možnost se vydělávat a poté založit rodinu a normálně žít bez břemene dluhu. Za komunistů bylo školství i zdravotnictví bezplatné, stát podporoval rodinu a ještě k tomu vytvářel přebytky, ze kterých dodnes žijeme. O tom, kam nás vedou pánové demokraté si každý udělá brázek sám.
10. 11. 2011 | 20:34

drozd kvíčala napsal(a):

zdá se že se řešení našlo, nicméně dle mého nefunkční
Školné může za absolventa zaplatit i zaměstnavatel, shodla se koalice
http://zpravy.idnes.cz/skolne-muze-za-absolventa-zaplatit-i-zamestnavatel-shodla-se-koalice-120-/domaci.aspx?c=A111110_191356_domaci_jj
10. 11. 2011 | 20:58

Saltzman napsal(a):

Půjčit si od banky na studium a po dostudování splácet? To by musel někdo studentovi zaručit, že práci ve své kvalifikaci vůbec po ukončení studia sežene. Jinak nemůže půjčku realizovat, pokud má soudný rozum. Spoléhat se při tom na vlastní schopnosti je jen domýšlivost z nezralosti mládí.

Vystudovat na dluh zvládne jen hazardér, neodpovědný člověk. Takových jsou sice u nás spousty, ale zároveň i spousty exekucí za předlužení, nedodržení splátek. Kolik rodin vehnalo do bezútěšnosti neschopnost splácet dluhy! Do smrti otrokem věřitelům a nebo útěk před nimi jako věčný desperát. Taková má být možná a pravděpodobná ve většině, představa o kariéře vysokoškolsky vzdělaného člověka. Jen idiot a ne inteligentní člověk by se dopustil takového hazardu s půjčkou na studia.

Jiná ovšem je u možných studentů, kteří by měli dostatečně silné finanční zázemí u rodičů. Tedy děti bohatých. Takoví jistě mohou vzít půjčku, protože jim nezničí zbytek života, jestliže by neměli na splácení. I ten odklad splátek by jim významně pomohl. No a na výdaje státu u takových studentů by nemalou měrou právě přispívali ty rodiče dětí, kteří by si studijní půjčkový luxus nemohly dovolit.

Že je současné školství drahé pro stát? Ne, je to jen otázka priorit ze státní kasy.
10. 11. 2011 | 21:06

David napsal(a):

Naprostý souhlas!

Ministr školství je známý chaotik, proto ta kvadratura kruhu.

Systém navrhovaného školné je absolutně nesmyslný!!!

(Odložené školné – naprosto šílené finanční i administrativní náklady. Copak to nikdo nedokáže domyslet - ty důsledky? Úroky za školné má platit stát? Na tom zase vydělají jen banky!!! Sledování, kdy se dosáhne průměrného platu. Co když odejde do ciziny – třeba na Slovensko? Kdo je bude hledat? Zatěžovat mladé lidi při nástupu do života ještě splácením školného, to je prostě strašný. Mají si zařizovat rodinu, úvěry na bydlení, práce bude čím dál míň a k tomu ještě splácet školné? Prostě šílené!!!)

Podívejme se na to, co se děje v Británii, jak studenti protestují proti už neúnosnému zvyšování školného. Pokud my zavedeme školné, tak nás s odstupem času čekají podobné problémy.

Prý máme u nás už asi 70 vysokých škol. Stejně žádné slušné konkurenční prostředí. Právě naopak. Zavedením soukromého školství se úroveň vzdělání snížila. Tituly se kupují.

Přitom by šlo jednoduše ušetřit tím, kdyby soukromé školy nedostávaly od státu ani korunu dotací. Dále u nás studuje na vysokých školách asi 10% studentů ze zahraničí a z našich daní platíme jejich studium. Tady by se taky dalo uspořit, kdyby si zahraniční studenti platili svoje studium, buď sami a nebo přes nějaké nadace z jejich mateřských států.

Závěr. Prostě na myšlenku zavedení školného rychle zapomenout. Čím dříve, tím lépe.
10. 11. 2011 | 22:33

Ing.Břetislav Marek napsal(a):

Tak to opravdu byla diskuze s občanem, který téměř 22 let se pohybuje v tisících funkcích, bořil systémově celou společnost, nevyřešil jedinný SYSTÉMOVÝ KROK vedoucí k prosperitě národa a vy s takovou ZAHNÍVAJÍCÍ NULOU vedete DEBATU o systému škol,který dosáhl NULY už v roce 2OOO !!!
Tato lůza doledla náš národ do KOLAPSU a vy si myslíte, že tato pomatená nula KAPITALISMEM něco pro školství VYKONÁ !!
Nula jen vždy zůstane NULOU !!
Kolaps systému nejen školství ale všeho je cílem těchto NUL a důkazů jsou na tuny !!!
Ptejte se té nuly, kdo to zavinil, hledejte PACHTAELE tohoto ZLOČINU a řešte POTRESTÁNÍ za VLASTIZRADU a KOLABORACI, která kulminuje v současnosti a jasně je definovaná jako ZLOČINÉ SPOLČENÍ těchto mocných, PSYCHOPATŮ a ZKORUMPOVANÝCH občanů vedoucí k likvidaci našeho národa, našich dětí a vnuků !!!!
Tato nula má ještě ODVAHU něco plácat - s PSYCHOPATY se NEDISKUTUJE ti se musí dostat tam kam patří - za KATR na 100 let pro výstrahu národa !!! A jsou jich na tisíce !!! Tomu věřte !!!
Balvan z Brna - cíleně zlikvidoval vše na co šáhl !!!
11. 11. 2011 | 00:21

Fin napsal(a):

Je to hnus, ale já to to těm studentům přeju. To bylo "přemluv bábu dědka" a studenti volili TOPku a VV. Takže si za to můžou sami. Tak jen ať Kalousovi platí jak mourovatí..... Každý je svého osudu strůjce.
11. 11. 2011 | 00:38

poznamkovac napsal(a):

Nepodlehejte deziluzi, mily ovcane:
Hloupy, bezradny, zadluzeny a ustraseny volic je pro politiky tim nejlepsim resenim. A vubec nejlepe je, kdyz nad nim visi hrozba exekuce.
At zije ministr Bobes a jeho poradce Vaclav Klaus ml. a jeho sponzor Martin Roman a jeho sponzor z Apian Group a dalsi majitele anonymnich akcii !!
At zije pan prezident a jeho manzelka Livie i vsechny jeho letusky.
Pani Livie je krasna fyzicky i mentalne. At zije, at zije, at zije na vecne casy !!
11. 11. 2011 | 02:32

neverici Tomas napsal(a):

Prof. Zlatuska >
Pane profesore, nevite proc tak celkem slusny clovek jako je Prof. Wilhelm se pripojil k te sebrance ... ? Myslite, ze mu nevadi, ze se stane spoluhrobarem ceskeho vysokeho skolstvi? Samozrejme, pokud je Vam odpoved a otazka neprijemna, nemusite odpovidat.
11. 11. 2011 | 02:40

jirizlatuska napsal(a):

neverici Tomas: Prof. Wilhelm se zakonem o financi pomoci studentu(m) nema nic spolecneho. Jeho podil na upravach vecneho zakona o vysokych skolach hodnotim vyrazne kladne (viz tez moje zminka o tom v http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-zlatuska.php?itemid=14714).

Na MSMT bezi projekt z penez Operacnich programu, ktery se upsal k vysledkum typu navrhu zakonu. Obavam se, ze zainteresovanost na tom jednim z hlavnich motivu prace timto smerem, viz take me odpovedi v http://www.ceskapozice.cz/domov/veda-vzdelavani/bolehlavy-kolem-skolneho-jak-nejlepe-zadluzit-studenty-v-cesku.
11. 11. 2011 | 03:07

petr1962 napsal(a):

Dobrš je psychopat a měl by se nechat vyšetřit
11. 11. 2011 | 05:03

Miky napsal(a):

No hlavně že školné nebudou muset platit cikáni.To by mne moc bolelo!
(Uniklej "TAJNEJ" seznam z MŠMT).
Nesmíme také zapomenout přidat navrch dopravné,stravné ,ošatné, herní-(automatné), mýdlovné a td. a td...
11. 11. 2011 | 06:50

David napsal(a):

Aktuálně.cz:

Kdo žije v USA v bídě? Stále častěji běloch s vysokou

5.11.2011

Washington - Počet Američanů žijících v extrémní bídě dosáhl nového rekordu. Dvacet a půl milionu z nich vydělává o polovinu míň, než je státem označovaná hranice pro chudobu.

Co to znamená? 6,7 procenta americké populace si ročně přijde na v přepočtu maximálně 100 000 korun ročně. Čtyřčlenná rodina pak na 200 000 korun.

"V současné době není skupina obyvatel, které by se finanční krize nedotkla," citovala agentura AP profesora ekonmie Roberta Moffitta z Univerzity Johna Hopkinse.

Proměna ghett

Sílící ekonomické problémy mají zásadní vliv také na strukturu americké společnosti. Ještě před pár lety byla tradičními chudinskými centry černošská městská ghetta, teď ale tato místa řídnou.

Lidé zasažení nezaměstnaností či dluhy se stěhují na předměstí. Místo nich přicházejí do měst hispánci.

Oblastí s více než 40procentní chudobou je vně měst dvakrát víc. Už dávno neplatí představa, že obyvateli ghett jsou matky samoživitelky a černoši, kteří nedokončili ani střední školu.

"S tím, jak se místa vykazující extrémní bídu tvoří stále častěji, mění se i obecná podoba jejich obyvatel," potvrdila agentuře Reuters analytička Brookings Institutu Elizabeth Kneebonová. Dodává, že v současné době tam žijí hlavně běloši, rodilí Američané, kteří často mají středoškolský nebo

vysokoškolský diplom!!!!!!!!!!!!!!!!!

Smutný rekord z USA, bídou trpí 46,2 milionu Američanů

Nejvíc chudých je v hlavním městě

Extrémní chudoba od roku 2007 vzrostla ve čtyřiceti amerických státech, stejně tak v District of Columbia, hlavním městě Washingtonu. Tam je počet lidí žijících v bídě dokonce vůbec nejvyšší: tvoří 10,7 procenta obyvatelstva.

Následují Mississippi a Nové Mexiko. Největší meziroční nárůst zaznamala Nevada. Extrémní chudoba tak převládá na průmyslovém středovýchodě (Michigan, Ohio) a v oblasti tzv. Slunečního pásu na jihu USA.

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=720147#utm_source=article-hint&utm_medium=referral

----------------------------

Jak všichni z praxe víme, tak to co se děje na západě k nám přijde dříve nebo později zcela jistě také.

Už vidím, jak za nezaměstnané vysokoškoláky platí odložené školné stát z našich daní do soukromých bank. Zase pěkný tunel - odklonění daní do soukromých rukou.
11. 11. 2011 | 07:41

gaia napsal(a):

Je reálné mít za cíl, aby VŠ vzdělání mělo 70% populace?
A z tohoto počtu většina ještě humanitní obory, typu psychologie, masmédia nebo komunikace? Není té nadstavby pro společnost tedy trochu moc? Pyramida postavená na špičku?
11. 11. 2011 | 08:03

Naštvaný napsal(a):

"Dobešova kvadratura kruhu" Totéž psali lidi autorova soběstředného myšlení, mám jmenovat? o přístupu Václava Klause k EURU. A jaká je realita??? Kdo měl pravdu?
11. 11. 2011 | 08:21

rejpal napsal(a):

gaia
Jak je to s horou a Mohamedem? Když většina lidí nemá intelekt na vš studium, sníží se nároky na něj. Protože v tohle společnosti není vzdělání prostředkem/nástrojem k výkonu nějaké náročnější práce, ale cílem. Mít titul, naplnit nějaký tabulkový požadavek. Ještě nedávno šlo i společenskou prestiž - slyšet od sousedky "pane doktore", to leckomu zní libě. Ale už se to pomalu vytrácí, když titul má skoro každý (stále ještě přeháním). Kolik v této zemi pobíhá právníků, jejiochž znalost práva (a cit pro právo) se od znalosti jejich klientů liší jen tím titulem? O vysokých školách podnikatelských a manažerských už nemá cenu mluvit vůbec.
11. 11. 2011 | 08:32

gaia napsal(a):

rejpal

souhlas, pak je tedy otázka, za co vůbec platit.

V pondělí jsem koukala v ČT 1 na cestopis o městě Riga a jejích památkách, kde stavěli domy s velmi malými okny. Měli tam totiž daň za světlo, kdo měl okna do ulice, musel za tro platit daň, proto dělali malá okna, aby se této dani vyhnuli. Kroutila jsem hlavou, na co vše mohou být daně a na co u nás ještě nepřišli a jak se lidé stále vymýšlí způsoby, jak se placení vyhnout. Nakonec ty domky s malými okny, ale mnoha, jsou památky a stavební kuriozitou, na kterou se chodí dívat turisté.
11. 11. 2011 | 08:45

Anonym napsal(a):

Když v této zemi vládnou zloději a hlupáci.To se pak už nemůžeme divit ničemu.A tak s povzdechem můžeme jen myslet, že se k nám "vrátila vláda tvá národe český".
11. 11. 2011 | 08:46

neo napsal(a):

správně nastavené školné, nejlépe jako motivační , by mělo pozitivní efekt na vysoké školství u nás.

Důležité je ale začít ze správné strany a nic neuspěchat.

správně to napsal výše poste.restante , nejprve pěkný funkční systém stipendií, i zaměstnavatelé by se mohli zapojit.

když se to doplní i komplexními studentskými půjčkami na celkové náklady (tedy nejen školné) a třeba i daňovým odečtem až se dostuduje a začne pracovat, tak by to mohlo být přínosem.
11. 11. 2011 | 08:51

Bílý napsal(a):

...kdo dnes určuje chod, ideu Ministerstva školství, není to Dobeš, ten je jen nastrčená figurka, chod diriguje Klaus s neonacistou a neofašistou Bátorou /již z pozadí/ nadále přes Dobeše a další dobře realizují, vykonávají synové Klause.../ majetek ministerstva školství/, je to nehorázné, nechutné !!! Studenti vemte vidle, a naházejte je do Vltavy, než jejich korupce prodraží školné !!!
11. 11. 2011 | 08:55

David napsal(a):

Spočítal už někdo, kolik z našich daní nás stojí studium Slováků u nás? Jak to bude pak s odloženým školným právě u nich?

Například Slovák z Bratislavy vystuduje vysokou školu v Brně a usadí se ve Vídni, kde bude pracovat. Může někdo vysvětlit, jakým způsobem a kdo bude sledovat, kdy dosáhne průměrného příjmu, aby už musel začít splácet odložené školné? Bude se posuzovat průměrná mzda Slovenska, Česka nebo Rakouska? Jak to pak bude s odloženým školným u Japonce, který vystuduje v Brně a usadí se v USA a nebo u studenta z Bulharska, který se usadí v Řecku? Vůbec to nechápu! Poradí mně někdo?
11. 11. 2011 | 09:13

gaia napsal(a):

David

no na to se založí nový úřad a kokordinovat to bude nové ministerstvo. Každý si ještě bude muset za své koupit čip a nechat si ho implantovat pod kůži(30Kč zaplaté ze svého samozřejmě) aby mohl být celoživotně pěkně sledován.A dále bude muset někdo sledovat, zdali ti lidé ještě ty své příjmy někam neodklánějí.
11. 11. 2011 | 09:22

Dalibor Štys napsal(a):

David:

Slovák studující v Česku bude pravděpodobně nadprůměrný. Pokud si v Česku najde práci, zvýší konkurenceschopnost zaměstnavatele. To, že se v Česku neusadí, je jen velmi mirně pravděpodobnější než že se v Česku neusadí nadprůměrný Čech. Naopak jiný cizinec s trvalým pobytem studující v češtině poputuje dál na západ zas o něco pravděpodobněji. I když, praxe ukazuje, že cizinci ze slovansky mluvících zemí se po pobytu v zahraničí často zas vracejí. Asi u nás nebude tak zle.

Nic není jednoduché. Ale Slovák, který se chce usadit ve Vídni, nejspíš bude ve Vídni i studovat a bydlet na půl cestě Bruck and der Leitha.

Takm jak je to u nás zavedeno: tj. že studium v angličtine se platí a neplacení studium je v češtině, je zdaleka nejlepší systém jak se zapojit do brain drainu a přitom co nejméně tratit. Ovšem (převážně) tratíme ty úplně nejlepší, naše i cizí, kteří chtějí studovat v angličtině a pak je jim jedno, jestli platí doma nebo v zahraničí.
11. 11. 2011 | 09:26

Jan napsal(a):

Je to hrůza.
Rád bych upozornil na ještě zrůdnější návrh pana ministra.
Děti v pátých třídách mají dělat jednotnou zkoušku a v 10ti letech tak rozhodnout o svém osudu. Kdo zkoušku neudělá nesmí na střední školu. /návrh pana Klause!/
Einstein by nebyl připuštěn k maturitě.
To co nám vládne teď je dle mého větší zběř než ta v roce 1989, pojďme demonstrovat!
11. 11. 2011 | 09:45

Taoiseach napsal(a):

Jiří Zlatuška

"České vysoké školy jsou výrazně podfinancovány ve srovnání se zahraničím a ekonomický tlak vyždímat ze studentů maximum bude silný."
Ano. A lze předpokládat, že o částku odpovídající stropu školného se sníží státní příspěvek školám. Z ušetřených peněz bude stát dorovnávat úroky na úroveň komerčních úvěrů.
Takže školy budou stejně podfinancované jako teď, stát bude taky "na svých", studenti/absolventi si zaplatí - a vydělají jen naše tolik potřebné banky...
11. 11. 2011 | 09:56

rejpal napsal(a):

Jan
Třeba to bude tím, že pan ministr už osmi letech věděl, kým chce být. Realita je taková, že to neví drtivá většina patnáctiletých a významná číst osmnáctiletých.
11. 11. 2011 | 10:00

Taoiseach napsal(a):

Naštvaný

"Totéž psali ... o přístupu Václava Klause k EURU. A jaká je realita??? Kdo měl pravdu?"
Rozhodně ne VK. Před zavedením hotovostního eura (2002) tvrdil, že je ten projekt nerálný a že jednotná měna nevydrží. Posléze sklapnul a teď říká, že euro se udrží ovšem za velkou cenu. Nepochybně - a krize v zemích, které euro nemají, se snad vyřeší zadarmo?
11. 11. 2011 | 10:04

David napsal(a):

gaia:

děkuji za odpověď. Zdá se mně, že to tak nakonec dopadne.

Dalibor Štys:

děkuji za snahu mně to vysvětlit. Moje hlava však stále zůstává dosti zmatena.
11. 11. 2011 | 10:24

Pavel13 napsal(a):

:David
K odložení. Já předpokládám, že škola dostane školné hned. Kdo bude chtít, může zaplatit hned. Samotný systém odložení (tj. přes půjčku) pak bude na naší vládě a tudíž by měl být jen pro studenty - občany ČR, případně bude-li to komerční produkt, bude náš stát platit třeba úroky a poskytovat záruky jen našim občanům. Pokud to tak bude, bude studium pro zahraniční studenty u nás méně atraktivní a budou 2x více než naší přemýšlet, zda za svoje peníze obdrží dobré "zboží". Nevidím pak překážku v poskytnutí půjšky našim občanům na studium soukromé školy nebo v zahraničí.
Pak taky odpadne problém dokazování příjmů zahraničního studenta, protože náš stát za něho nebude nic splácet. Co se týká sledování výdělku obecně, mělo by fungovat: splácíš, nemusíš dokazovat výši příjmu, je to zbytečné. Třeba do Vídně by měl jít absolvent za výdělkem přesahujícím naši průměrnou mzdu (beztak je jejich minimální mzda vyšší) a splácet hned. Ale může jít třeba do Polska nebo na Slovensko. Zase si myslím, že by pricip měl být stejný u nás i v zahraničí, tj. buď doložíš, že vyděláváš méně nebo budeš splácet.
Ale to jsou jen mé (logické?) úvahy. které ve výsledku nemusí platit. Taky existují nějaké mezinárodní dohody ohledně zahraničních studentů, které neznám a musí se brát na zřetel.
11. 11. 2011 | 11:08

Čochtan napsal(a):

"Vystudovat na dluh zvládne jen hazardér, neodpovědný člověk. "
Blbost ! Přijde na to, co student chce studovat. Studovat religionistiku, kulturní antropologii, romistiku a podobné "vědy" to je opravdu neodpovědný hazard.
11. 11. 2011 | 11:17

Čochtan napsal(a):

Vyděláváš podprůměrně ? Budeš splácet malé splátky. Delší dobu.
11. 11. 2011 | 11:25

Pavel13 napsal(a):

Autor:
"České vysoké školy jsou výrazně podfinancovány ve srovnání se zahraničím a ekonomický tlak vyždímat ze studentů maximum bude silný."
Jen aby naše školy studentům za jejich peníze poskytly adekvátní hodnotu. Škola, která jen určí taxu sbalí jen důvěřivé blbce, kteří neumí do 5 napočítat a úroveň absolvetů tak ještě klesne. Ti chytřejší si spočítají, že je vyjde laciněji zapsat se na nějakou levnou nástavbu, chodit zdarma na přednášky VŠ a studovat z literatury.
11. 11. 2011 | 11:26

David napsal(a):

-
Pavel13:

V něčem má to vaše vysvětlení docela logiku, že zahraniční studenti by si museli sehnat peníze na školné mimo náš systém půjček. Tady jde ale především o to, že celkové náklady na zahraniční studenty jsou mnohonásobně vyšší, které stále platíme my z našich daní, než by byl ten zisk ze školného.

----

„...bude náš stát platit třeba úroky a poskytovat záruky jen našim občanům...“

----

Problém vidím, že už dnes má stát málo peněz na všechno možné, včetně školství a právě i třeba částečně platit úroky a poskytovat bankám ZÁRUKY bude velmi, velmi finančně nákladné. Takže státu to nepomůže. Naopak to pomůže jen bankám. Taky stále vidím velký administrativní a finanční problém v tom sledování výše výdělků, pokud absolvent bude pracovat v jiném státě. Kdo je bude honit po celém světě?

--

Ještě bych navázal na to, co jsem napsal včera 22:33

Já jsem si původně myslel, že školné bude od 0 Kč – do maximálně 10 000 Kč za 2 semestry. Na to si může každý student přivydělat o prázdninách na nějaké brigádě. U atraktivních škol, jako práva, ekonomika, by školné bylo nejvyšší a u například strojírenských škol nulové. Školné, které by bylo takto jednoduše vybráno by šlo do státního rozpočtu a ministerstvo školství by to pak přerozdělovalo zpět do škol a oborů, které chce v zájmu státu preferovat. Bylo by to jednoduché, odpadla by tak problematika půjček a odloženého splácení. A hlavě studenti by neodcházeli do života zadlužení až po uši.

Ohromnou rezervu vidím v tom přestat soukromým školám dávat státní dotace. Tím by se ušetřily mraky peněz.

Prostě z toho školného nedělat zase takovou vědu – kvadraturu kruhu.
11. 11. 2011 | 12:22

gaia napsal(a):

David
napsal

ministerstvo školství by to pak přerozdělovalo zpět do škol a oborů, které chce v zájmu státu preferovat.

to by zas bylo špíny a podvodů a lobysti by se rojili a hádali ....
11. 11. 2011 | 12:32

Pavel13 napsal(a):

:David
Už jsem zmínil nějaké mezinárodní dohody. Přibližně zaručují právě rovnost pro všechny studenty. Je to ve všeobecném zájmu o mezinárodní výměnu studentů. Zavedením školného zahraničních studentů jednak ubude (a to spíše těch horších) a pak za ně zaplatíme částku o školné nižší.
NERV kdysi navrhl, aby účty spravovala ČNB. Já souhlasím. Samozřejmě by to mělo být administrativně co nejjednodušší, aby někoho nenapadlo právě třeba nahánět studenty po světě. Nedoloží výši výdělku, měl by poslat splátku. Pokud ne, má dluh jako každý jiný. Taky nikdo nikoho nehoní po světě s účtem za popelnici, sešrotování vraku, nezaplacení zdravotního pojištění, daně, apod.
10 000 Kč za rok dneska nestačí ani na střední. Chudí studenti už teď sotva stačí vydělávat na bydlení, stravu, dojíždění, studijní pomůcky, literaturu, ti nejchudší nestudují vůbec. Výhodné půjčky prostě potřebujeme i bez školného. Pak je otázka, jestli výši školného má určovat úředník nebo by měla škola přesvědčit studenta, že se mu ta částka vrátí na výdělku.
Když seberete dotace soukromým školám, přijde vzdělávací systém i o jejich školné a vcelku zaplatíme přibližně o tolik více za školy státní.
11. 11. 2011 | 12:59

David napsal(a):

Novinky.cz:

Anglický advokát skočil pod metro, neměl na synovo školné

Anglický advokát a majitel právní firmy, 48letý Vincent Buffoni, spáchal v Londýně sebevraždu. Skočil pod metro ve stanici Lambeth North. Obával se, že nebude moci platit školné za svého 14letého syna Matthewa. Podrobnosti o příčinách květnové sebevraždy přineslo vyšetřování, o jehož výsledcích v pátek informuje list Daily Mail.

Londýn - 11.11.2011

Buffoni skočil pod metro v květnu. Vyšetřování ukázalo, že o sebevraždě přemýšlel už dříve, dokonce začátkem roku napsal dopis na rozloučenou, nakonec ale od svého plánu ustoupil.

V květnu Buffoni cestou do práce nezamířil na stanici Waterloo, aby odtamtud došel do své kanceláře, ale jel na stanici Lambeth North, kde vystoupil z vlaku metra a na nástupišti počkal, než přijede další.

Aby syn mohl ukončit vzdělání, museli jsme si vzít další půjčku ve výši 60 00 liber (1,8 miliónu Kč), za kterou jsme ručili domem.Policista Steve Tucker vypověděl: “Když vlak vjížděl do stanice, skočil do kolejiště. Strojvůdce okamžitě aktivoval nouzovou brzdu, ale nebyl schopný vlak zastavit.“ Právník na místě zemřel.

O důvodech sebevraždy promluvila padesátiletá vdova Nicola. Řekla, že její manžel bral asi rok antidepresiva a prášky na spaní, u nichž měla pocit, že se na nich stává závislý. V únoru sám žádal, aby byl kvůli své vlastní bezpečnosti hospitalizován na psychiatrii.

Vdova dodala, že do depresí se dostal kvůli krizi, jeho právní firma zaměřená na pomoc imigrantům už nepřinášela někdejší zisky: „Jeho podnikání zasáhla recese a on se velmi obával naší finanční situace. Naše děti jsou na soukromých školách a museli jsme být opatrní na peníze. Aby syn mohl ukončit vzdělání, museli jsme si vzít další půjčku ve výši 60 00 liber, za kterou jsme ručili domem.“

Syn Matthew chodil na prestižní školu Charterhouse, kde se platilo školné ve výši 30 00 liber (asi 900 000 korun) ročně. Další peníze stála přípravka pro desetiletou Francesku.

„Uvažoval o tom, že bychom měli prodat dům a posílat děti do státní školy, abychom přežili z nižších příjmů,“ řekla vdova.

Paradoxem je, že krátce před sebevraždou řekl své sestře, že se jeho stav zlepšil. Dostal nové antidepresivum venlafaxin.

Koroner Sarah Ormondová Walsheová, která vyšetřovala příčiny smrti, na závěr uvedla. „Vypadá to, že mu náhle nečekaně proběhly hlavou temné myšlenky. I když už dříve napsal dopis na rozloučenou, nevypadá to, že by to plánoval.“

http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/250247-anglicky-advokat-skocil-pod-metro-nemel-na-synovo-skolne.html?ref=zpravy-dne
11. 11. 2011 | 13:02

neo napsal(a):

David:

podle všeho neni na vině existence školného, ale jeho firma v recesi a posílání dětí do prestižních škol se školným 3-4krát vyšším než normálně (jinak ty cifry tam máš blbě). nakonec i antidepresiva tomu nepřidala.
11. 11. 2011 | 13:19

David napsal(a):

-

gaia:

"...to by zas bylo špíny a podvodů a lobysti by se rojili a hádali ...."

--

Ono by to šlo zařídit, aby se toto minimalizovalo. Když by třeba o tom přerozdělování nerozhodovalo ministerstvo, ale např. rozhodoval Parlament apod.

--

Pavel13:

na co potřebuje náš stát, aby u nás studovali zahraniční studenti, když si ten přepych bohužel nemůžeme dovolit. Seškrtávají se "tupě" platy státních zaměstnaců, příspěvky na stavební spoření a tady "tančíme" na potápějícím se Titaniku?

--

"...Nedoloží výši výdělku, měl by poslat splátku. Pokud ne, má dluh jako každý jiný. Taky nikdo nikoho nehoní po světě s účtem za popelnici, sešrotování vraku, nezaplacení zdravotního pojištění, daně, apod...."

--

Nechtěl bych být dnes mladým člověkem. Jaké má vyhlídky? Svobodný, bez práce, bez bytu, bez rodiny a s dluhy a s případnou následnou hrozbou exekucí na to málo co má, a k tomu ještě za studium, kdy se úroveň výuky prudce snižuje a titul bezpracně získá spíše ten, který má dost peněz.
11. 11. 2011 | 13:23

kovar napsal(a):

„Přemluv bábu, přemluv dědka“ .A tak ať mladí pravičáci platí!
11. 11. 2011 | 13:26

Taoiseach napsal(a):

Pavel13 (a další, kterým dělá starost studium cizinců)

"Samotný systém odložení (tj. přes půjčku) pak bude na naší vládě a tudíž by měl být jen pro studenty - občany ČR, případně bude-li to komerční produkt, bude náš stát platit třeba úroky a poskytovat záruky jen našim občanům."

NE! ČR je součástí Evropské unie a (přinejmenším) všichni občané EU (resp. EHP) musí mít stejné podmínky v každém členském státu. A je to tak správně. A mimochodem: studium Slováků a dalších občanů jiných států u nás je pro ČR jednoznačně výhodné.
11. 11. 2011 | 13:26

neo napsal(a):

kovar:

lepší je když budou studia i nadále v plné výši hradit i ti, kteří nikdy nestudovali ne?
11. 11. 2011 | 13:42

Pavel13 napsal(a):

:Taoiseach
Ne, já se studiem zahraničních studentů u nás absolutně nemám problém a souhlasím i s tím závěrem. Řešil jsem školné čistě technokraticky. Jsem rád, že jste mé dohady korigoval. Sám jsem uvedl, že mezinárodní závazky moc neznám, a ty jsou nade vším.
Pokud však budou Slováci doma studovat zdarma a u nás za peníze, asi to dopad na jejich počet zde mít bude.
11. 11. 2011 | 13:48

Taoiseach napsal(a):

neo

"lepší je když budou studia i nadále v plné výši hradit i ti, kteří nikdy nestudovali ne?"

(Nemůžu si odpustit - :) ) - Samozřejmě ano. Protože kvalitní vzdělání co největší části populace je základním předpokladem prosperity společnosti. A z té celkové prosperity mají prospěch všichni.
11. 11. 2011 | 13:51

Taoiseach napsal(a):

Pavel13

OK, rozumím.
11. 11. 2011 | 13:52

neo napsal(a):

Taoiseach:

Ne Taoiseachu. Důležté je to spojení "v plné výši".

společnost jako taková se samozřejmě musí podílet, právě kvůli prospěchu celé společnosti, ale nikoli v plné výši. Určitou část nákladů by měli nést sami studenti. Netvrdím, že je nutno zacházet do extrémů, ale jak jsem výše napsal, dobře nastavené motivační školné by ten prospěch ještě umocnilo.
11. 11. 2011 | 14:08

Taoiseach napsal(a):

neo

Studenti teď nesou náklady ve výši ušlého zisku. To dělá za pět let docela dost. Tedy podle mého - už se trochu známe, takže chápu, že se na to díváte jinak.

Motivaci vidím jinde: studenti se perou o nejlepší školy, školy se perou o nejlepší studenty. To bohužel nefunguje za stavu, kdy diplom z plzeňských práv má stejnou hodnotu jako diplom z mat-fyz.
11. 11. 2011 | 14:20

neo napsal(a):

Taiseach:

jen přechodně. Je to investice jako každá jiná a vrací se.

je nesporné, že platy vysokoškoláků jsou vyšší než platy středosškoláků a nezaměstnanost vysokoškoláků je nižší. Takže se onen ušlý zisk zase vrátí. Někde jsem na to viděl i graf.

Motivace ve školném v rozumné míře a systému stipendií je nepochybná. Opravdu ale záleží na nastavení. Nedělám si iluze, že to politici dotahnou do puntíku ke vší spokojenosti... Opencard je taky geniální vynález, ale to provedení je žalostné...
11. 11. 2011 | 14:25

Taoiseach napsal(a):

neo

Třeba učitelé moc vysoké platy nemají. Naopak ti, co mají platy opravdu vysoké, z nich platí úměrně vysoké daně - takže si vzdělání zpětně zaplatí. Motivace k řádnému studiu může být jenom v tom, když nejlepší absolventi získají nejlépe placená místa - a na to školné nemůže mít žádný vliv.
11. 11. 2011 | 15:38

gaia napsal(a):

ale vidíte, že se nakonec najdou nadšenci, kteří to školné budou uvědoměle a rádi platit.(neo)
12. 11. 2011 | 10:46

Aleš učitel napsal(a):

Dobeš je podle Klause nejlepší ministr školství - podle mne nejhorší. Ten člověk škodí našemu školství - měli jej již dávno vyhodit.
13. 11. 2011 | 12:03

Dalibor Štys napsal(a):

Taoiseach: za stavu, kdy diplom z plzeňských práv má stejnou hodnotu jako diplom z mat-fyz.

To je spíš o tom, jaká slušně placená místa se v této zemi nabízejí. Tento problém školství nevyřeší.
13. 11. 2011 | 15:52

Taoiseach napsal(a):

Dalibor Štys

Pořád věřím, že vzdělání je pro budoucnost klíčové. Jde ale především o jeho kvalitu, kterou se ovšem nikdo z "odpovědných" zabývat nechce.

Je neštěstí, že se u nás ujala chybná interpretace statistik OECD (podle ISCED) a tvrdí se, že máme málo vysokoškoláků. Podle mého by bylo potřeba počet studijních míst naopak snížit a uplatňovat vyšší nároky.
13. 11. 2011 | 16:07

Dalibor Štys napsal(a):

Taoiseach: Jde ale především o jeho kvalitu, kterou se ovšem nikdo z "odpovědných" zabývat nechce.

Nevím přesně, co tím myslíte. Na to, co je obsahem kvalitního vzdělávání, jsou spousty názorů. A mnohé velmi radikální pocházejí od lidí, kteří by sami svým ideálním vzděláváním těžko prošli.

Vzdělávání také trvá nekonečně dlouho, protože je stále něco, co neznáme. A není to jen tím, že se stále objevují nové poznatky. Prostě poznávání vyžaduje svůj čas. Člověk dříve umře než se všechno dozví. Taky si mezitím musí vydělávat na svůj chléb vezdejší.

Proto je dobrá konfrontace s praxí, proto pořád volám po povinném namíchání studentů, kteří chtějí pokračovat v akademické kariéře, s těmi, kdo v ní pokračovat nechtějí. Jinak se odstup nezíská, v tom vám žádné vědecké rady, grantové agentury nebo senáty nepomohou. To budou vždycky dříve nebo později různé druhy odborových organizací.
13. 11. 2011 | 17:16

Taoiseach napsal(a):

Dalibor Štys

Nemůžu říct, že bych souhlasil.
"Prostě poznávání vyžaduje svůj čas" - jistě, právě proto jsem napsal "za stavu, kdy diplom z plzeňských práv má stejnou hodnotu jako diplom z mat-fyz". Myslím, že na tzv. turbostudium jsou "různé" názory jen dva (z nichž jeden zastávají jeho absolventi). Ale lze to zobecnit, protože plzeňská práva se stala jen extrémním případem obecně nekvalitního vzdělávání. Ve smyslu VÝUKY OMEZENÉ na minimum a NÍZKÝCH NÁROKŮ na studenty. Nechápu, co je Vám na tom nejasného.

Vzdělání, které jsem utrpěl před desítkami let, své nároky mělo (méně studijních míst na více lidí v ročníku), ale rozhodně nebylo "ideální" - nebyl internet, nebyly zahraniční stáže. Učili nás jak se učit (tedy celoživotní vzdělávání, na které narážíte), ale obecně byla slabší výchova k samostatnosti.

Pod předcházejícím blogem mi prof. Zlatuška odpověděl:
"Nenamítám nic proti hodnocení kvality, naopak. Za minimální prvek vytvářející pro ně předpoklady považuji důsledné odkrytí maxima z toho, za co se na příslušných školách dávají diplomy, zejména pak nekompromisní tvrání na povinnosti zveřejnit obsah diplomových prací ... Poctivé školy se nejen nemají čeho obávat, naopak by měly externí posouzení i interní reflexi aktivně vyhledávat. Když jsem dělal rektora, prošla MU třemi takovými vnějšími hodnoceními včetně úplného zveřejnění zpráv z nich."
Z toho vyvozuji, že hodnocení kvality do značné míry může být OBJEKTIVNÍ.

"Povinné namíchání studentů, kteří chtějí pokračovat v akademické kariéře..." je dost podivný nápad. Na "velkých" oborech, jako je medicína, práva, ekonomie je procento těch, kdo budou pokračovat na škole, velmi malé, takže přirozeně namícháni jsou. U specializovaných výzkumných oborů je takový požadavek neodůvodněný. Pokud se někdo chce věnovat špičkovému výzkumu v biochemii, má se kvůli tomu učit správnou laboratorní praxi pro farmaceutické firmy a ekonomiku biotechnologických procesů? To bych považoval za čistou ztrátu času. Odstup, který potřebuje výzkumník, získá konfrontací s jinými obory výzkumu, nikoli stáží ve fabrice.
14. 11. 2011 | 12:28

http://ivopeterka.mysteria.cz napsal(a):

Máte pravdu pane Zlatuško. Na tom však nezáleží, protože je to vládní návrh a ten ze zásady projde, bez ohledu na to jestli je nebo není dobrý.
15. 11. 2011 | 08:42

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy