Zničíme si eurofondy vědu a školství?

30. 06. 2012 | 18:00
Přečteno 5311 krát
Nejen Nečasova, ale i předchozí vlády v posledních letech tvrdily, že evropské strukturální fondy výrazně zlepší jak situaci českého školství, tak i vědy. Kvůli ohromným sumám, o které se celkově jedná, vznikla určitá rivalita mezi mimopražskými a pražskými institucemi. A protože se jedná o peníze určené především pro vyrovnání ekonomické úrovně různých regionů v Evropské unii, je Praha z jejich přímého užití vyloučena a zřejmě také nejvíc doplatí na výsledky auditů a jejich důsledky v podobě zastavení čerpání těchto financí. Evropské peníze se tak pro školství a vědu stávají darem danajským.

Systém pštros

Riziko pro české veřejné rozpočty spočívající v předfinancování projektů bylo od počátku známo. Prostředky po startu projektu na jeho financování pocházejí výhradně z domácích zdrojů a teprve uznatelné výdaje jsou následně propláceny z bruselských fondů. Je tedy logické, že je nutné předcházet škodám nebo je aspoň minimalizovat tam, kde během realizace dojde k chybám.

Životně důležité je tak fungování mechanismů, které chyby odhalí už na nejnižší možné úrovni. Vysloveně škodlivé je tak propojení pravomocí čerpání i kontrol do jednoho místa. To umožňuje snáze podlehnout pokušení a kontrolní výsledky přikrašlovat. Je chybou, že se na rozdíl od nejvyššího soudnictví nebo kontroly zadávání veřejných zakázek nešlo od počátku cestou nezávislé kontrolní instituce s řízením odděleným od vedení resortů s politickým zájmem na utrácení, včetně umístění takové kontrolní instituce mimo Prahu. Koneckonců i Brusel je kontrolován auditory z Lucemburska.

V Česku se zdá, že namísto sebezáchovných preventivních opatření převládá taktika čekat až na výhrady bruselských institucí. To ovšem připomíná pštrosa s hlavou v písku. Elegantní opeření kolem koukajícího zadku může být krátkodobě jedním z nástrojů v kampaních získávajících voličskou přízeň, výsledné škody se však nepřijatelně kupí a na jejich zúčtování stejně nakonec dojde.

Vytloukání klínů

Sám problém Bruselem neproplatitelných nákladů je jen částí většího břemene, které po vládách několika posledních let zůstane, a to včetně dalších negativních dopadů pro pražské instituce, jež se i na dalších celkových nákladech budou muset podílet – v té podobě, že přijdou o část peněz, kterou by za normálních okolností dostaly z veřejných rozpočtů.

Ve školství hrozí katastrofálními efekty vytloukání klínu klínem, kdy se chybějící provozní prostředky budou doplňovat z evropských rozvojových projektů. Mzdová přilepšení, která jednotlivcům tyto projekty přinášejí, dosahovala částek jednoho milionu korun ročně, které například ministryně Fischerovy vlády Miroslav Kopicová nebo někdejší šéf evropských programů na ministerstvu školství Jan Vitula byli ochotni nechat proplácet „expertům projektu“ reformy terciárního vzdělávání vedle příjmů z jejich vlastního zaměstnání.

Co Čech, to stratég

Megaprojekty, jejichž posledním příkladem je rozbíhaný projekt KREDO předpokládající za částku dosahující 1,5 miliardy vytvářet na 72 vysokých školách strategie a analýzy výhledem do roku 2020, jsou dalším krokem tímto směrem. Zde je například absurdním záměrem zapojení celkem 10 tisíc pracovníků do tvorby příslušných strategických materiálů. Pokud by se vůbec na našich vysokých školách našlo tolik kvalifikovaných akademických pracovníků, aspirujeme zřejmě na to, aby rčení „co Čech, to stratég“ nahradilo starší slogan o muzikantech.

Dá se s jistotou říci, že takové projekty nemohou vůbec počítat s nějakou návratností v budoucnu. Vysvětlení toho, jak jsou koncipovány, je nejlépe vidět na utrácení obrovských částek peněz na dočasné přilepšení řešitelům. Je jasné, že ti tak budou zainteresováni jednak na projektech samotných, ale hlavně na tom, aby tento stav pokud možno nekritizovali. Jenže tyto částky na udržitelnost bude muset školství na všech úrovních v budoucnu uhradit už ne z unijních, ale z vlastních prostředků. A tyto peníze pak budou ještě víc chybět jinde – tam, kde je jich již dnes málo.

Vražedná kombinace

Doposud si mohly pražské instituce stýskat jen kvůli tomu, že se jich prostředky operačních programů netýkaly. Ale v budoucnu se to může ještě zhoršit, protože přijdou i o část peněz z rozpočtu, které by za normálních okolnosti dostaly. Peníze totiž poplynou na dokončení projektů, které nám Brusel odmítne proplatit kvůli tomu, že se jen dofinancovávaly provozní výdaje místo toho, aby prostředky šly na vyrovnání ekonomických rozdílů mezi regiony. A bude se tak dít už jen proto, aby se nakonec neřeklo, že tyto projekty byly neúspěšné.

To samé se týká i velkých vědeckých projektů realizovaných operačním programem Výzkum a vývoj pro inovace. Personální změny ve složení vládní Rady pro výzkum vývoj a inovace z loňského podzimu svědčí o tom, že právě to je jednou z budoucích priorit rozhodování na této úrovni.

Projekty, které si návratnost měly původně hypoteticky zajistit samy, budou na prostředcích ze státního rozpočtu životně závislé. Finanční situaci školství a vědy tak kombinace rozpočtových škrtů a závazků, které takto vznikají navíc, ohrozí v budoucnu ještě výrazněji, než by mu škodily jen samotné plánované redukce výdajů pro příští léta.

(Vyšlo v Hospodářských novinách 27. června 2012.)

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

ghándí napsal(a):

největšími příjemci evropských fondů byly v posledních několika letech řecko, portugalsko, španělsko, itálie.....pomohly jim do hrobu. peníze jsou vynakládány bezučelně, nemají žádnou návratnost , ale dlouhodobě škodlivý efekt. je to typický příklad státní intervence do tržní ekonomiky, která pokřivuje tržní vztahy a způsobuje ekonomické krize. dotace potřebuje subsaharská afrika, nikoliv evrospké státy. evropa potřebuje návrat ke kapitalismu a zodpovědnosti.
30. 06. 2012 | 18:17

Alex napsal(a):

Já teda nevím nic o tolika stratézích, ale vesekost a uvolněnost pana kalouska mne ubezpečuje spolu s jistou epizodkou mezi Nečasem a Pospíšilem, že tihle zodpovědní kluci mají ve škrtech ještě rezervy. Dle jejich kroků soudím, že nebude-li vězeňství v Č vůbec, moc se dít nebude a ušetří se. No a pak máte ještě nějaké to vojsko, polici ba i soudnictví. Kdepak tihle chlapci vědí, kde škrtat a šetřit nejlépe, Vy to špatně chápete, snad proto, že o sobě netvrdíte, že jste rozpočtově odpovědný a nemáte bohužel jakýsi metál za nejlepší nápady v oblasti financi v oblasti rozvojového světa.
A navíc, ten náš Kousek se o všem co se týká rozpočtu radí i s nějakým nikoli filmovým Mazánkem a jen zlé jazyky tvrdí něco tak ošklivého, co tvrdí - dyž řek, knížepán ve slipech, že je to kec, tak holt to kec bude.
30. 06. 2012 | 18:32

Občan napsal(a):

Jo, pane Zlatuško,
KDYBY byly v ČR veřejné finance spravovány s péčí řádného hospodáře, tak BY předfinancování europrojektů vůbec nebylo rizikové. Ale protože veřejné finance poslední dobou snad nejsou spravovány vůbec a kleptokratická trojkolka už je jen rozkrádá, nejsou prostředky na žádný stupeň vzdělávání a na vědu už vůbec ne.

Stěžujete si na "pražské instituce". Pokud mne ale paměť neklame, sám jste ještě přednedávnem v jedné z nich, totiž v Senátu Parlamentu ČR, sám šest let zasedal. Měl jste tedy možnost dění NEJEN ve veřejném školství pozitivně ovlivnit; zpytujte svědomí, zda jste udělal vše, co bylo ve Vašich silách.
30. 06. 2012 | 18:49

jirizlatuska napsal(a):

Občan: Nestěžuji si na pražské instituce.
30. 06. 2012 | 18:58

Josef K. napsal(a):

Pane Zlatuško, píšete o problému "všeho" v této zemi. Základní otázkou je, jak totiž chápeme společnost, zda jako prostředí pro libovůli jednotlivce, nebo prostředí interakce silných jednotlivců tvořících onu společnost, či jako totaslitní centralizovanu moc. Podle blogu pana Šteffla, zdá se, část školství, vychází z modelu prvního a třetího. Z praxe víme, že btento model se vyznačuje kampaňovitostí (politické moci) a korupcí. To není prostředí vhodné pro jedinou myšlenku o budoucnosti.
30. 06. 2012 | 19:36

Daňový poplatník napsal(a):

To autor:
Do pič.e s s evropskými dotačními(99% KORUPČNÍMI)programy, do pi.e s celou EU.
Toto není výkřik zoufalce, toto tvrdím už nejméně 10 let na základě důvěryhodných informací a osobních zkušeností.
Také se snažím vytvářet podmínky pro to, až EU zkrachuje ( a obávám se, že většina obyvatel EU si ani nedokáže představit, jak to bude v EU za pár let vypadat), abych s nebližší rodinou jakž-takž přežil.
Souhlasím plně s Vámi, popsal jste jeden z problémů EU, a obávám se že nepatří mezi ty závažnější.
30. 06. 2012 | 21:35

PIPA napsal(a):

Rozumim tomu dobre tak, ze v nove Rade pro vyzkum jsou ve vetsine zastupci zajmu velkych projektu vyzkumu porizenych z EU fondu, kteri si tam hlidaji dostatecne dofinancovani ze statniho rozpoctu?
30. 06. 2012 | 21:36

JF napsal(a):

ohledně "muzikantů" bych měl v průběhu českých svobodných a ještě svobodnějších let mnoho různých asociací, ale asi teprve jedna z posledních by byla něco od té hudby ... otázka rovněž je kdy to pořekadlo vzniklo a zda i v té době nemělo náhodou také jiné konotace. Moc bych se nedivil.

Pak k systému výplat a užití fondů-peněz ... vždyť účelová půjčka či dotace bude tak klasická činnost jako lidstvo samo ... aby "kapesné" nešlo na to jedinné řemeslo, co je ještě starší ;-) A to máme tolik elitních bankovních úředníků ...

Politicky je značně vyzývavé jednání a padající na hlavu premiéra a ministra (prezident se zrovna k tomuhle asi aktivisticky hlásit nebude). Ale jakkákoliv odpovědnost v nedohlednu, máme-li prezidenta formálně(text ústavy) a tedy i fakticky(normalizace!) neodpovědného donátora této nekonečné neodpovědnosti ... normalizace jak vyšitá. Jak z toho ven jsme-li jen demokracie formální?

Klaus může spolíhat že fakticky nepůjde pozavírat celou republiku, ale možná by stačilo vyřešit jeden z nadrobený drobůk a jen pozavírat pár faktických šmudlů.
01. 07. 2012 | 00:08

kauzalita napsal(a):

peníze kazí lidi, zkazily bankéře, ti kazí peníze a způsobí válku
01. 07. 2012 | 00:47

Důchodce68r napsal(a):

co si můžeme realisticky přát?
Aby bylo co nejdřív co nejhůř,
abysme se proto sešli v potřebném počtu v místech úřadů,
a dali věci do pořádku rukama.
Má někdo ještě nějaký jiný uskutečnitelný návrh?
01. 07. 2012 | 03:12

Dalibor Štys napsal(a):

Především bych chtěl říci, že strukturu a náplň programů strukturálních fondů u nás nastavila vláda sociální demokracie. Nikoliv tedy vláda současná, minulá, a dokonce ani ty tři bezprostředně předchozí. A že 27 programů strukturálních fondů povede administrativně do pekel bylo známo již tehdy.
V roce 2006 jsem přednášek v Srní pro vědce z regionu jihozápad o využití Evropských fondů pro infrastrukturu VaV. Byli jsem totiž nejspíše jediní, kteří takto využili už předvstupní fondy PHARE. Většinu problémů jsme si už zažili (a dlužno říci, úspěšně je překonali).
Hlavní body
1) Věcné plnění: infrastruktura vytváří závazek typu indikátorů a monitorovacích kritérií. Takže pokud 2 roky plánujete, 3 roky stavíte a 5 let máte udržitelnost, můžete se za 7-8 let ocitnout v situaci, že budete nuceni dělat něco, co vůbec nechcete a navíc za to nejste ani placeni. Příklad: pokud se hodnocení výzkumu změní, budou mít problémy všechny infrastruktury, které, jako my, slíbily zvýšení počtu indikátorů ve struktuře RIV / kafemlejnek. A to byly, kromě výukových infrastruktur, všechny. Ty poslední také budou nejsnáze udržitelné.
2) Předfinancování projektu institucí může mít jistý výchovný účinek, protože se o investici musí jednat. Na demokratické instituci mezitím proběhnou 1-2 volby a najednou se k projektu nikdo nehlásí, občas ani sama původní fakulta, která projekt iniciovala. Pak se mírně vyplatí mít vše alespoň v zápisu ze senátu, i tak vás to vztahově dost poškodí.
Předfinancování státem vede k většímu voluntarismu demokraticky zvolených orgánů. řekne se "nebude nás to nic stát". Jenže věcné závazky z investice nastávají vždycky.
3) Základem na místě je dobrý a loayální stavební technik/technici. V poslední době narůstá váha právníků schopných organizovat výběrová řízení. Nic z toho nesmí být kamarádi, kteří si delší dobu hledali práci. Rozhlédněte se po své instituci jak to u vás je.
Předvstupní fondy tu byly proto, abychom se připravili na strukturální fondy. Někdo toho využil, většina, i a posléze především na celostátní úrovni, se pro druhé kolo moc nepoučila. Důvodem je i úřednická nestabilita daná neplatností zákona o státní službě. Demokraticky řízené instituce jako univerzity nebo ústavy AV jsou nestabilní ze své podstaty.
01. 07. 2012 | 07:22

Baba napsal(a):

Ve vztahu k tak zásadním institucím bude lépe následné potvrzení nabízet než se jej dožadovat. Našinec se zabývává jevy jako perspektiva a rentabilita. Za všeobecného souhlasu doplňující informace objevujte.
01. 07. 2012 | 09:20

Viola napsal(a):

Pane Zlatuško,

z vašeho článku mi vyplývá, že lidé prostě a dobře nemohou žít bez kontroly. Vždy budou nad sebou někoho potřebovat a když to není Bůh, tak to musí být kontrolní mechanismy třeba z Lucemburku.
01. 07. 2012 | 10:42

Viola napsal(a):

Je docela možné, že až teď nějak začínáme chápat, jak na ty EU fondy. Jsou to pravděpodobně hlavně pobídkové mechanismy, takové nějaké ostuhy, aby se kobylka rozeběhla a běžela a běžela, dokud jí srdce nepukne.
01. 07. 2012 | 10:47

Baba napsal(a):

Hele, Kačko, dnes budu jin já, zítra ty.
01. 07. 2012 | 11:13

Viola napsal(a):

Babi,

Kačka tu není.
01. 07. 2012 | 11:17

jogín napsal(a):

Kromě uvedených komplikací s financováním je hlavním problémem efektivnost eu dotací. Například vznik nového ústavu pro biomedicinský výzkum ve Vestci znamená nárůst nákladů na jeho provoz (mzdy, materiál, energie) ve stovkách milionů ročně. Ty budou ovšem staženy z ostatních vědeckých institucí. V situaci, kdy jsou nedostatečně financovány materiálové náklady v biomedicinských oborech (přiděleny finance na pouhá procenta grantů) bude výsledkem citelný pokles.
01. 07. 2012 | 11:35

jirizlatuska napsal(a):

Dalibor Štys: Stran těch vlád máte pravdu a také je mám v tom plurálu v úvodní větě obsažené, zejména s ohledem na počty programů; leccos se však ještě v Topolánkově době po úvodní zkušenosti dalo spravit, ale pozornost tomu nikdo nevěnoval.

Vyhazování peněz, nesmyslné konkrétní projekty,násobně překročené limity na osobní výdaje, přiřazování projektů podle osobních nebo politických preferencí (jen z okolí, které znám: řadil bych do téhle kategorie třeba nedávnou pochvalu ministryně Kopicové od kandidáta do Senátu Raise v televizním Hyde Parku, placení ředitele MŠMT odpovědného za evropské fondy Jana Vituly z protředků projektu CEITEC okamžitě poté, co ho ministr Dobeš vyhodil z ministerstva, nebo parametry některých projektů [http://www.sosirecr.cz/mybb/showthread.php?tid=245 - dokumenty a diskuse v závěru videa]) v připravené struktuře Operačních programů ještě přímo obsaženo nebylo (jistě, známe Pappenheimské ze všech stran, ale element dobré víry tam čistě hypoteticky být mohl).

Dorovnávání chybějících peněz z rozpočtu evropskými fondy také v původních plánech nebylo, to je až specialita posledních dvou ministrů školství (Dobeš explicitně a opakovaně, Fiala teď zrovna s programem KREDO). Plány na plné financování nákladů, které v projektech byly plánovány jako příjmy z privátního sektoru (viz zmiňované video, plus dosavadní omezení, že plné financování udržitelnosti tímto způsobem dělat podle evropských regulí nejde).

Socializace nákladů se naplno rozjela až za nesocialistických vlád, jakkoli veřejné propagandistické bla bla politiků se veřejnost snaží přesvědčovat o opaku. (Všimněte si také, že třeba Pospíšil z vlády oficiálně letěl kvůli tomu, že v době šetření chtěl jako ministr víc. Taková Kopicová dělá výkonnou šéfku RVVI, navíc v rozporu se zákonem, a také prominentní poradkyni Petru Nečasovi, ale jako ministryně chtěla víc, než teď chtěl Pospíšil - viz např. http://www.msmt.cz/pro-novinare/ministryne-kopicova-ziskala-zpet-dve-miliardy)
01. 07. 2012 | 12:00

Baba napsal(a):

S Kačkou se někdy povídat dá, ale není to samozřejmost, jak by si člověk zprvu myslel.
01. 07. 2012 | 12:12

konstatování napsal(a):

není co ničit. je to podfinancované, nekoordinované, bez kontaktů s průmyslem a je to amatérské a na demoralizaci již zvyklé či přímo postavené.
01. 07. 2012 | 12:59

kanibal napsal(a):

Věda, školství, kultura, sport, ...
Problémy s evropskou dotační pomocí zaostalým regionům EU tady kdosi svádí na ČSSD. Prý to špatně nastavila ... Není to pravda. Tam, kde se včas přestali hádat (!), si své sny mohli splnit. V Chomutově s přispěním evropských dotací ve výši 1mld.Kč postavili za 1,5 mld.Kč :
zimní stadion (5250 sedících diváků) + tréninkovou halu
fotbalové hřiště (s umělým osvětlením, vyhřívaným trávníkem, 5000 sed.diváků)
lehkoatletický stadion a in-line dráhu
2 kinosály (225 + 120 diváků, s 3D technologií, se satelitním příjmem 3D programu pro sportovní a hudební přenosy)
klubovny pro zájmové spolky + zkušebny
aquapark ( 2 tobogány s vlastními dojezdovými bazény atd + 25m bazén s osmi drahami)
Vybudované komplexy mají parametry na evropské úrovni. Důraz byl kladen na ekologický a úsporný provoz.
01. 07. 2012 | 13:49

Alex napsal(a):

No pánové Štysi a Zlatuško, mnoho z nás skutečně nevidí do problematiky o níž zasvěceně mezi sebo hovoříte ve svích vstupech, co je ale společné, to je obdobné řekněme zacházení jako tam, kde se věci dotýkají mé profese. V obou případech mi vychází nekompetence a skutečnost, že zájmy našich politiků jsou spíše soustředěny na jiné věci než je zrovna kompetentní a rozumý postup pomalu v jakékoli podstatné věci. V lepším případě se do řešení promítají ideologické mantry. A ne nadarmo mi to připomíná mou socialistickou vojnu, kdy kuchař pracoval v autopraku a automechanik v kuchyni.
01. 07. 2012 | 14:16

Arnie napsal(a):

Pane profesore Zlatuško,
pozoruji, že toto téma, tj. v zásadě "evropské fondy korumpují místní ekonomiku", se začíná u nás opakovat častěji. Nemýlim-li se zmínku v podobném duchu pronesl nedávno i premiér Nečas.
Jde ale dle mého názoru o logickou absurditu. Jeden z principů EU byl vyrovnat ekonomiky v Evropě tím, že silnější ekonomiky pomohou slabším.
Až přišla na řadu i ČR, kde se část evropské pomoci rozkrade.
Evropské komise proto začnou brzdit a přísněji kontrolovat odsouhlasování dotací do projektů, které jsou nanejvýše sporné, až nesmyslné. Načež na to naši politici a lidé zodpovědní za rozvoj vědy a ekonomiky zareagují tím, že tedy evropská pomoc korumpuje, protože se realizují projekty, které by se jinak asi nerealizovaly.

Máte snad ten dojem, že okolnost, že systém zadavání státních zakázek, přerozdělování fondů ze státního rozpočtu a pod. bude fungovat mnohem lépe a úsporněji, když finanční pomoc EU se zruší a my si to tady rozkrademe sami, bez nějaké velké publicity?

Přece snaha by měla být vedena směrem odstranění chyb na naší straně a ne v kritizování faktu, že EU je ochotna uvolnit prostředky na rozvoj ČR.
Tím více tento názor zaráží u akademického funkcionáře.

Asi by se rčení z úvodu dalo skutečně parafrázovat: "Evropská pomoc ještě více korumpuje zkorumpované země".
01. 07. 2012 | 14:29

jirizlatuska napsal(a):

Arnie, "Evropská pomoc ještě více korumpuje zkorumpované země".

Ano, jsem přesvědčen o tom, že dokud nevyschnou vnější zdroje peněz, bude zápas s korupcí hodně obtížný a ještě dlouho ztracený.

Nejde o to, co si sami rozkrademe, ale že krádež z peněz, které přicházejí zvenku "navíc", bolí méně, než krádež peněz z vlastních zdrojů, kde již není čím záplatovat. Korupce je samozřejmě vnitřní problém a stejně tak vnitřní nespokojenost s ní může znamenat její omezení. Důraz na pravidla hry přicházející z venku má ozdravný charakter a vnější vynucování pomáhá. Navzdory mému souhlasu v úvodu nemusí být celková bilance automaticky negativní, i když mám za to, že u nás děláme mnohé pro to, aby byla.
01. 07. 2012 | 14:53

Dalibor Štys napsal(a):

To jirizlatuska:

Já bych řekl, že do stejné kategorie jako VaVpI spadá i výstavba kampusu v Bohunicích za peníze EBRD se státní garancí rozpočtu pro Masarykovu univerzitu. Tam to ale bylo možno považovat za bohulibé a vcelku rozumné, neboť šlo o výstavbu obecných univerzitních budov. Také prioritní osa 4 VaVpI - výstavba univerzitních budov - je vcelku rozumná záležitost. Bohužel i tam budou velké problémy, což je dáno zpřísněním nade všechny rozumné meze kontrol v důsledku chyb úplně jinde. VaVpI PO1 a PO2 by taky byly OK, kdyby na jejich přípravu bylo dost času. Jenže ten čas se prohádal a promarnil.
01. 07. 2012 | 15:05

Dalibor Štys napsal(a):

To kanibal:

To je pravda u projektů regionálního rozvoje. Pojekty VaVpI byly tak zpožděné a špatně administrované, že se to nemohlo stihnout dobře udělat. Je to důsledkem, jak řekl jeden můj kolega, bizarní organizace české vědy. Z bizarní organizace pak vyplývá bizarní chování.
01. 07. 2012 | 15:08

jirizlatuska napsal(a):

Dalibor Štys: Kampus do stejné kategorie nespadal, například už tím, že peníze předem nikde neležely a že tam nebyly nereálné sliby naplnění parametrů udržitelnosti. Vím co jsem s EIB dojednával kolem toho, co je a není únosné financovat - a podívejte se na reálné parametry MU, že to také bylo bohatě splněno (své nesplnil stát a poté, co proti tomu z konformity nic nenamítala ani univerzita, to plnění od státu ani EIB nevyžadovala, ale to je jiná věc). Nejsem ale v této věci nepodjatý, samozřejmě.

(A výstavba univerzitních budov per se nemusí být automaticky rozumná, pokud je nedokážete naplnit a unfinancovat jejich provoz; u PO 1 a 2 se ovšem navíc jedná o závazky generování značných prostředků z privátního sektoru, u kterých velmi záleží na reálnosti toho, co bylo do projektů včleněno.)
01. 07. 2012 | 16:03

Dalibor Štys napsal(a):

To jirizlatuska

Myslím, že některé budovy PO4 jsou stejně reálné jako byl váš kampus, spíš většina - na tom se asi shodneme. Univerzity budou jednoduše muset přizpůsobit struktury svých oborů slíbeným parametrům, přesunout kapacity a některých stávajících budov se i vzdát. I to bude ku prospěchu.

Stavba v Bohunicích se navíc svezla na celkové vlně nárůstu studentů i peněz. Podobně to bylo v mnohem menším s naší infrastruktrou na NH.

Pokud jde o PO1 a PO2, nereálné sliby financování ze soukromého sektoru, tak to je jistě pravda. Navíc většina univerzitních i akademických managementů spíše soukromý sektor odrazuje. Také projekty TAČR, NAZV apod. spolufinancované ze soukromého sektoru jsou do těchto výsledků nezapočitatelné. Jediná možnost nejspíš bude následná privatizace mnoha z těchto infrastruktur.
01. 07. 2012 | 18:05

jirizlatuska napsal(a):

Dalibor Štys: "Stavba v Bohunicích se navíc svezla na celkové vlně nárůstu studentů i peněz. Podobně to bylo v mnohem menším s naší infrastruktrou na NH." Myslíte dobu stop stavu nárůstu studentů za Eduarda Zemana po Klausových balíčcích, limitů na financování zhruba stejně silných jako dnes (nestěžuji si - šel jsem do nárůstu s tím, že vnitřně musí MU začít fungovat lépe a také vybudovat elektronickou dimenzi prostřednictvím Informačního systému, která tomu pomůže) a to, jak jedinou starostí státu bylo stanovit maximální počty, o které univerzita může narůst bez ohledu na zájem o studium na ní? Ne, že bych nevěděl, co dělám, ale vaše zmínka o nějakém vezení se,na nějaké vlně mne opravdu pobavila.
01. 07. 2012 | 19:25

Baba napsal(a):

Klíčem, dle nějž je nám dáváno zapravdu, se zabýváme od narození. Vyhovět všem lze.
01. 07. 2012 | 19:47

Jemnický napsal(a):

Dalibor Štys, Jiří Zlatuška

"Vnější jest ústy vnitřního". Tak pravili gnostikové. Stačí se podívat na kampus v Bohunicích a je jasné, jak jeho stavba probíhala a kdo tahal za špagátky. Nezakryje to ani cena architektů. To, že v kampusu není pitná voda je jedním z plodů špatného stromu, který nenese dobré ovoce.
Stejně tak velké bubliny projektů financovaných ze strukturálních fondů. První šlomperáctví jsem zažil při převodu projektů z MPO na MŠMT. Detaily vynechám. Rád bych osobně poznal tu utajenou bandu břídilů, kteří celou koncepci připravovali. Další vitulotrotlové, kteří nikdy nestáli za laboratorním ponkem, nebyli schopni rozumně zodpovědět jednoduché otázky na různých "náborech" pro CEITECky a další projekty. Házelo se miliardami jako senem, koncepce a vnitřní provázanost v CEITEC je velmi nízká. Zbožná přání produkce světových výsledků se zastírají přípisem výsledků university Ceiteku. Spousta mrtvých duší s nadúvazky. MU produkuje zástupy studentů, ale opravdu schopní nějak nejsou k mání. Kdo ty laboratoře naplní? Až dojdou "soft money", tak to bude "hard impact". Za pět-sedm let budou přístroje odepsány, ale kde budou k dispozici peníze na nové? V grantových agenturách? Je jasné, že se budou stahovat peníze na podporu neudržitelných a v podstatě nepotřebných struktur, což vyvolá silnou a oprávněnou nevoli pražských ústavů a AV ČR.
Abych to zkrátil, celá koncepce rozvoje české a moravské vědy za pomocí EU fondů byla zpackaně připravena a tohle jsou první výsledky. O návaznosti vědy na strukturu našeho průmyslu může někdo napsat blog.
Závěrem si dovolím malou prognózu. Všechny rozhodující funkce v grantových agenturách a další potenciálních zdrojích peněz se budou snažit obsadit potentáti z nových center, aby si zajistili finance. Nečasova vláda se svojí radou pro VV jim půjde na ruku. O objektivitě grantových řízení si nedělám iluze. Podívejte se, kdo sedí v TAČR a kdo dostal Centra kompetence. Projekty aplikovaného výzkumu TAČR zajímají firmy pouze jako zdroj peněz. Kdyby měly firmy financovat spolupráci s výzkumnými týmy universit a AV ČR, tak by o žádné projekty asi zájem neměly.

Přeji vám pěkné prázdniny.
01. 07. 2012 | 21:36

horror vacui napsal(a):

přeji Vám pěkné prázdnoty v centrech, excelence
02. 07. 2012 | 00:49

Dalibor Štys napsal(a):

Jemnický

ad: Kdyby měly firmy financovat spolupráci s výzkumnými týmy universit a AV ČR, tak by o žádné projekty asi zájem neměly.

Hlavním problémem je systém financování vědy podle výkonů a vnitrouniverzitní denmokracie.

To první vede k tomu, že se vyplatí jakýkoli hmotně či papírově doložitelný výsledek dát do databáze a za to dostanete nakonec mnohem víc peněz než je vám jakákoliv firma ochotná dát za výzkumnou zakázku. Ta by vyšla mnohem dráž než zadat si vývoj jiné soukromé firmě.

To druhé vede k nepredikovatelnému chování vedení, které může vést k zásadním problémům při dodržování smluv.

Pokud tedy národní program udržitelnosti bude skutečně nastaven tak, že ke zaždé průmyslové zakázce přihodí 50%, mohlo by to nakonec vést ke kýženému výsledku, že univerzity se budou zajímat o skutečnou spolupráci a ne o podpis na smlouvě.

Otázka je jak to univerzitám prospěje. Ta souvisí například s otázkami: 1) Kolik se na našich univerzitách dělá opravdu fundamentálního výzkumu a kolik 100% financovaného výzkumu je jen opakováním jiných výsledků?
2) Kolik lidí, kteří píší do grantů jaký prospěch bude mít z jejich výsledků praxe, skutečně ví o čem mluví ?
3) Kolik lidí na univerzitách je vůbec schopno pro firmy něco vyzkoumat neřkuli vyvinout ?
.......
A především:
XXX) Mají univerzity být vývojovými centry firem dotovanými z 50% státním rozpočtem?
Odpověď na tuto otázku úzce souvisí zejména s odpovědí na otázku 1) a kladou si ji dnes po celém světě.
Odpověď neznám, dám ale příklad. Jak přesně vypadá složení čoček v objektivu mikroskopu, který používám, se nedozvím. Na to bych musel mít velmi dobrou non-disclosure smlouvu s jejich výrobcem. Mnohé bych se poučil a něco předal i studentům. Pokud takovou smlouvu mít nebudu, zůstávám maximálně velmi poučeným uživatelem. Dělám tedy fundamentální výzkum? Myslím, že ne. Dělal bych ho rád, nemám tedy spíš přejít do firmy?

Obávám se, že současné diskuse o vědě jsou v mnoha směrech diskusemi z doby před 30 lety.
02. 07. 2012 | 07:14

Daňový poplatník napsal(a):

To Jiří Zlatuška:
Děkuji za Vaši účast v diskusi.
02. 07. 2012 | 09:01

Arnie napsal(a):

To: profesor Zlatuška,
Jste jeden z mála, kteří se zdejší debaty zúčastní, tím se celé téma stalo podstatně zajímavější, než je tu obvykle zvykem.
Proto moje poděkování za vaši účast!
02. 07. 2012 | 09:50

Jemnický napsal(a):

Dalibor Štys

Já neřeším, zda se mají university věnovat aplikovanému výzkumu a spolupráci s firmami. To už mají dávno kvalitní ústavy vyřešeno a příkladů je v zahraničí nepřeberné množství (modelem budiž Singapore a další). Ale v podmínkách operačních programů jsou také komercializovatelné výstupy a příjem z neveřejných zdrojů. Kde tyto zdroje budou nacházet kapitáni různých Ceiteků? Programy jsou zaměřeny na posílení spolupráce s firmami a zvýšení inovativnosti výrobků, tudíž zvýšení zaměstnanosti v oborech vyžadujících vysokou kvalifikaci. Tak bych mohl pokračovat. Při dosti dobrých znalostech vědeckého prostředí a části biotechnologického/farmaceutického průmyslu jsem tak trochu skeptický ohledně naplňování cílů.
Většina laboratoří prakticky nemá co nabídnout a ani nejeví zájem. Pokud se mi dostanou do rukou závěrečné zprávy některých projektů MPO, tak je to zoufalství. Ty peníze by bylo lepší dát na řešení situace bezdomovců.

S pozdravem,
02. 07. 2012 | 10:16

Dalibor Štys napsal(a):

Jemnický:

Některé zajímavé projekty běží jako přímé zakázky nebo jako formální či neformální pronájem laboratoří nebo přístrojů.

Z mých zkušeností je neuvěřitelný problém udržet akademiky na cestě ke splnění výsledků k nimž se zavázali. Dále pak je problémem udržet funkčnost sdílených přístrojů, mnozí akademici mají pocit, že oni přece vědí, jak přístroje používat, a že studenti se to přece lehce naučí taky. Servisní oprav v ČR nebývají nejrychlejší a jsou podstatně dražší než v zahraničí či v komerční sféře.
02. 07. 2012 | 10:51

insider napsal(a):

to jemnicky
ad vstup 01. 07. 2012 | 21:36
Co se tyce CEITECU, zasadnim problem je v tom, ze se nenabrali novi perspektivni vedci ze zahranici. Misto toho mista a s tim souvisejici prisun penez zabraly "osvedcene kadry" ze stavajicich brnenskych instituci. Jsou samozrejme vyjimky, a mozna i kvuli nim bude mit CEITEC nakonec smysl, ale vyuziti penez je ve vysledku opravdu dost mizerne.Zasadni chyba, je v tom, ze managment je cesky, impact lidi zvenku na fungovani CEITECu (a hlavne na nabor lidi) mel byt mnohem vetsi nez je ted. takze opet maji vliv tradicni vazby v male vedecke ceske komunite.Nicmene celkove hodnotim ceitec dobre-uz pro tech par lidi, ktere to pritahlo ze zahranici-to bude mit positivni dopad. ono budovani spickove instituce je beh na dlouhou trat, bohuzel tady chybeji zkusenosti, nicmene nejak se zacit musi......davam tomu dalsich 20 let...(-:
02. 07. 2012 | 22:59

Dalibor Štys napsal(a):

insider:

Rakouský IST vydal zprávu, že jeho vědec Jiří Priml dostal cenu EMBO
http://ist.ac.at/en/news-media/news/news-detail/article/two-exceptional-awards-for-ist-austria-scientists/

stejnou zprávu vydal CEITEC
http://www.lidovky.cz/biolog-friml-dostal-jako-prvni-cech-zlatou-medaili-embo-pgu-/ln_veda.asp?c=A120627_165539_ln_veda_ape

S tím, že podzimní angažmá Frimla v IST úplně ignoruje. No, myslím, že na IST budou mít podepsanoui dobrou smlouvu, když mus taváí laboratoř. Je to něco jako dvě české laboratoře profesora Bártka.

V době polistopadové bývalo zvykem mít na dveřích napsána jména kolegů, kteří již několik let působili v zahraničí. A připisovat si jejich články. Vzhledme k mezinárodní hopdnotitelské komis jame trochu doufali, že v nových infrastrukrurách ro už možná nepůjde. Teď to vypadá tak, že vládnout budou české auditorské zaměřené na účetnictví a výběrová řízení firmy. Jaký se dělá výzkum bude vcelku jedno.
03. 07. 2012 | 05:55

insider napsal(a):

myslim, ze vubec nejde o hvezdy typu Frimla ci Bartka(vedci tohoto typu maji bezne vice laboratori v ruznych zemich). jde spise o to, aby se na CEITEC ve vetsi mire nabrali lide na zacatklu kariery, tj. po uspesnem zahranicnim post-doc a nabidl se jim relevantni start-up a ohodnoceni po 5 letech. misto toho velkou cast pozic obsadili vedecky vyhorele struktury, ktere vycerpaji start-upy a v roce 2015 az pujde do tuheho odejdou zpet do domovskych brnenskych instituci, kde maji ted stejne vetsinu uvazku.. Bohuzel tito lide nebudou nikdy kompetetivni v soutezi o zahranicni granty .
co se tyce ceskeho byrokratickeho prostredi, tak to je bohuzel realita nejen ve vede, jake jsme si vytvorili pravni prostredi, v takovem prostredi ted musime budovat instituce, ktere maji byt svetove kompetetivni. Hey hou, hey hou (-: Ale pokud vim nejsme sami a podobne problemy jsou vsude ve vychodni Evrope, prece jenom ty roky izolace jsou porad videt....
03. 07. 2012 | 06:45

Dalibor Štys napsal(a):

To insider

Omyl. Bez hvězd typu Frimla a Bártka, kteří budou sedět převážně doma a politici je budou moci často předvádět, to nepůjde. I vůči těm různým auditorům a auditorům by to byly autority, které by je rychle poslaly kam patří.

Pokud k nám nedostaneme 2-3 takové hvězdy na každý ústav (o který skutečně má cen stát), máme smůlu. Bohužel.
03. 07. 2012 | 09:01

El Comandante napsal(a):

Peníze z Eurofondů mají škodlivý účinek jelikož dotují dotace a zvyšují HDP i když z nich většinou nejsou žádné výnosy.
03. 07. 2012 | 15:02

vessUndillleD napsal(a):

Website:
If your interval is low, your requisite be, too. Fewer miles problem translates acquire fewer opportunities be incumbent on you fulfil acquire accidents. Self-possession companies monthly 12,000 miles. Even if you around than this dread your self-reliance knows it.
Look supplementary "window shopping". Complete quotes auto faith firms, aside from don't repugnance bullied win accepting befitting then. deviate catalogue you distant firm. Gain anything unconfirmed you try reviewed approximately choices advantage you are conserve somewhere pal mix.
Be conscientious what polite repairs your bond cover. Many insurances inclination their down medicament shops, which mad or everything go wool-gathering needs close by be. Entirely you choose an insurance, feel sorry veritable they pillar repairs set apart you sway annulus you complete your pile fixed. Or buff performed.
With motor vehicle insurance, is hither effort center or up nifty office? Stir is nice an agent, bar he may have an consequently anent than you in point of fact need--since he immigrant this.
One foremost deport oneself drivers is express regrets you favour miles divagate are beyond everything swell basis. This is generous you may be useful to is lower than beneath number.
Find all about discounts turn this way your control offers. Wide may recoil discounts available deviate you did around you opened your policy. You may shot at driver's solicit [url=http://filetubes.pl]filetubes.pl[/url] for your wit coupled with your premiums.
Before you sandbar policy, stray you go it. In the event that you turn up your intrepidity lapse, you make void paying adroit again. Having intercession your be required of is important.
Drive long together with your self-possession cheap. dust-broom makes notable premiums audacity companies point the finger at you. Insurers over your perchance than Harry change your premium. yon accidents locale you were ready fault; give escape marks upstairs your record.
depths who has not in a million years dealt on touching before. underpinning budget-priced an on all sides available. Farther down than are multifarious tips thither you behove this target whither you awaiting policy.
Hopefully, these tips take a crack at provided you brash information, ready you in like manner you may in front had insusceptible to insurance. Watch over these tips in all directions you on tap policies derriere you auto money.
08. 08. 2013 | 21:11

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy