Past na vysokoškoláky. Neuniknou

16. 09. 2012 | 21:30
Přečteno 6735 krát
Placení školného na vysokých školách bývá často obhajováno příkladem Spojených států. Za vysokou školu se běžně platí na výdělečných soukromých vysokých školách, ale i na školách veřejných a neziskových soukromých. Najdeme zde nicméně nejkvalitnější světové školy i vysoký podíl obyvatel, kteří k vysokoškolskému studiu dostanou příležitost. Negativní efekt školného zeslabuje systém federálních půjček, které mohou američtí studenti využívat. Narůstající problémy s takovým systémem spojené však ukazují, že se nemusí jednat o příklad hodný následování.

V souvislosti s vypuknutím hypotéční krize se objevila varování před podobným typem finanční bubliny, která se ve financování školného přes studentské půjčky skrývá. Vzdělání je v moderní společnosti pro dobré uplatnění potřebné stejně jako dostupné bydlení. Jeho financování, které staví jen na vidině zvyšujících se budoucích privátních výnosů, snadno vytváří finanční schéma typu „letadlo“. V případě hypoték pro nízkopříjmové obyvatele přestalo platit, že tyto hypotéky lze refinancovat novou půjčkou vycházející jen ze stále se zvyšující hodnoty nemovitostí. Podobně je tomu se vzděláním. Neklesá jeho potřebnost, přestává však být zlatým dolem z hlediska rozdílů v příjmech.

Nejvýrazněji se problém ukazuje u výdělečných soukromých vysokých škol, kde analýzy již před časem ukázaly, že hodnota na nich získávaného vzdělání je výrazně nižší, než náklady na studium. Problém se ale netýká ani zdaleka jen jich. Zasahuje celý vysokoškolský systém a federální pomoc se ukazuje být velmi dvojsečnou zbraní. Stát jako poskytovatel půjček totiž dělá velmi málo, aby dlužníkům, kteří nemají na splácení, situaci ulehčil, nicméně má všechny možnosti vytáhnout z dlužníků finance přes systém výběru daní či blokace daňových vratek. Nepomohl příliš ani systém odložených splátek zavedený v roce 2009. Absolventi se často ještě před dosažením třiceti let dostávají do situace, kdy nemají přístup k hypotékám na bydlení ani jiné finanční pomoci. Dlužné školné sice kvůli nižším výdělkům nesplácejí, ale výše dluhu s nabíhajícími úroky jim vytváří bezvýchodnou situaci, ze které nevidí cestu ven.*)

Celková výše dluhů, které absolventi nejsou schopni splácet po dobu delší než jeden rok, již ve Spojených státech přesáhla celkovou sumu školného vybíraného ročně na amerických veřejných vysokých školách všech typů, od dvouletých kolejí po univerzity. Rok trvající neschopnost půjčku za studium splácet je problém týkající se dnes téměř šesti milionů Američanů, výrazně výše oproti čtyřem milionům před pěti lety. Problémy se splácením eskalovaly u všech typů půjček během krize v roce 2009. U kreditních karet a hypoték ovšem došlo od té doby k asi třetinovému poklesu, zatímco u půjček na studium růst pokračuje. Desetina z nich vykazuje tříměsíční zpoždění splátek. To odpovídá dlouhodobému a svým způsobem pověstnému nesplácení úvěrů z kreditních karet Američanů před rokem 2008.

Federální ministerstvo školství si najímá agentury na vymáhání dluhů. Výtěžnost vymáhání je sice podle oficiálních údajů na úrovni 76-82 procent a realita dokonce spíš jen 50, ale celková výše jednoho biliónu dolarů, které američtí absolventi na těchto půjčkách dluží, spolu s poplatky za náklady na vymáhání tomuto byznysu vytváří bonanzu těžko uvěřitelných rozměrů. Příběhy dlužníků vyprávějící o několika telefonátech od vymáhacích agentur denně a změnách telefonního čísla každých pár měsíců na útěku před nimi připomínají štvance. Ukazují, jak snadno se ze systému zamýšleného jako podpora studia vytvářejícího příležitosti pro uplatnění v životě stává pro mnohé past, ze které není vidět cestu ven.

(Vyšlo v Právu 12. září 2012)

*) Zavedení tohoto systému odložených splátek studentských půjček doporučuje Spojeným státům první náměstek ministra školství Jiří Nantl ve své odpovědi na jeden ze čtenářských dotazů na serveru ihned (odpověď s časem 11:30 zde). Dělá tak shodou okolností ve chvíli, kdy tento systém již nejen několik let v USA zaveden je, ale jsou negativní zkušenosti s jeho dopadem popisovány i v článcích, které vycházejí na titulní straně nejčtenějších amerických novin.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Pravolevé paradoxy napsal(a):

Jiří Zlatuška:

Školné je třeba zavést jinak v budoucnu nebude ani na platy učitelů. Působí tu totiž jeden zásadní vliv, který se školstvím přímo nesouvisí, ale ovlivňuje ho. Tou je stárnutí populace. Při zvyšujícím se počtu důchodců bude potřeba víc na důchody a míň toho zbyde na školy. Tohle by si měli uvědomit zarytí odpůrci školného.
Jinak Školné mají v USA,Švýcarsku,Velké Británii,Austrálii,Španělsku,Portugalsku, Itálii,Maďarsku,Japonsku nebo Jižní Koree a nikde s ním nemají problém tak jako u nás
16. 09. 2012 | 21:59

xxx3 napsal(a):

Pravolevé paradoxy:
Zapomněl jste napsat, kde školné pro změnu nemají - severské země, Německo, Rakousko (v podstatě i Skotsko)
16. 09. 2012 | 22:21

zdenekb napsal(a):

pp:

"Při zvyšujícím se počtu důchodců bude potřeba víc na důchody a míň toho zbyde na školy. Tohle by si měli uvědomit zarytí odpůrci školného."

Netušil jsem, že v rozpočtu je důchodový účet přímo provázán výhradně s rozpočtem školství... díky za osvětu.
16. 09. 2012 | 23:13

Maximus napsal(a):

Vypadá to, že bychom se neměli zcela určitě vzhlížet v USA jak na úseku financování školství a nakonec ani ve zdravotnictví. Jejich systém financování školství vede k eskalaci společenského napětí a diference mezi lidmi
a nemusí to dopadnout dobře. Pokud se něčemu chceme přiučit a něco ve školství zlepšit, tak bychom měli zůstat zde v Evropě a hledat cesty jak zafinancovat školství a s tím související vědu, u vyspělých západních zemí. Pokud se mají studenti spolupodílet na financování školství, tak to musí být uděláno rozumným způsobem a musí na tom ve svém důsledku většinová společnost vydělat! Ale to někteří lidé nejsou zde schopni pochopit.
16. 09. 2012 | 23:15

sasa napsal(a):

Pravoleve paradoxy: podstatne neni rostouci mnozstvi duchodcu, ale velikost HDP ku poctu obyvatel, tj. kolik penez je na jednoho cloveka. Pokud HDP neklesa a pocet obyvatel neroste, je vse v poradku. Znamena to, ze produktivita roste. Pak jedinym problemem se stava zpusob distribuce HDP mezi obyvatelstvo. Musime si uvedomit, ze casy neomezene svobody nakladani s HDP jsou pryc. Je treba zavest limitni nasobek prijmu, stejne jako v Japonsku. Nepotrebujeme superbohace a masu chudaku. Staci omezit maximalni prijem v organizaci na 6-nasobek minimalniho.
16. 09. 2012 | 23:18

Targus napsal(a):

To Pravolevé paradoxy:

Četl(a) jste vůbec ten blog? Pojednává o problémech šesti milionů občanů USA, kteří nemají na splácení školného.

Naštěstí opravdu takové problémy nemáme. Zatím.
16. 09. 2012 | 23:18

Targus napsal(a):

To pravolevé paradoxy:

Jinak otázka důchodů je řešitelná poměrně lehce. Postačí zvednout odvody na původní výši a oddělit důchodový účet od státního rozpočtu.
16. 09. 2012 | 23:23

Rumun napsal(a):

Targus ,
sedni do kamionu a opět napiš hnojačku s obsahem ,jak český hrouda navštívil ještě hroudovější rumunsko .
16. 09. 2012 | 23:45

.au napsal(a):

xxx3:
Nejenže ve většině zemí Evropy se dnes žádné školné neplatí, dánská a švédská vláda studentům VŠ naopak přispívají každý měsíc slušnou částkou ze státní pokladny - každému zhruba ve výši 11-17.000 Kč.
Pokud by čeští podnikatelé souhlasili se zvýšením daní (jsou nemravně nízké - daně z příjmu jsou v ČR prakticky nejnižší na světě a průměrný podnikatel odvádí do státního rozpočtu čtyřikrát méně peněz než průměrný zaměstnanec - přitom z něj podstatně víc získává), bylo by možné zavést podobný systém i u nás.
Ale já vím, nepůjde to - už proto, že český podnikatel vzděláním opovrhuje a má pocit, že "nadělat prachy" lze dobře i bez vzdělání. My ostatní jsme z toho pak otrávení. A nejen obrazně.
17. 09. 2012 | 00:35

Papouch napsal(a):

.au:

vychazi mi jako optimalni reseni skolne zavest a vydat brozurku pro zajemce o bezplatne studium se stipendiem, kde by byl postup jak si to v Dansku/Svedsku zaridit - kazdy se bude moci rozhodnout co je pro nej vyhodnejsi

coz mi pripomina, ze i ve Francii se da vystudovat zadarmo, akorat clovek musi zvladnout domorody jazyk na urovni vseobecne statnice - to vyborne odfiltruje lina neschopna netahla, ktera stejne nemaji na VS co delat
17. 09. 2012 | 01:45

Martina K napsal(a):

Cela leta se rikalo, ze skolne je spatne, protoze omezuje pristup ke vzdelani chudym a jako priklad byly davany USA. Ted se zda, ze realita zasahla i do CR a pohledme, skolne je spatne, protoze uz jsme sice objevili, ze nedela vzdelani jen pro bohate, ale zene studenty do dluhove pasti. Tvrzeni stejne pravdive, jako to predchozi. Pres 40% zadluzenych studentu dluzi mene nez $10 000. To jsou 2 mesicni platy v dobre zvolenem oboru. Navic pujcka je jen jednim resenim. Skolne, ktere lze najit na internetu je jen orientacni a vetsina studentu plati mene, pokud vubec nejake. Vyse zavisi na prijmu studenta a rodiny a prospechu na stredni skole. Neni neobvykle, ze university se zarucuji za studium bez dluhu. Pritom k sehnani prospechoveho stipendia nemusite byt genius. Tak kdo ma ty dluhy? Male procento neprilis uspesnych stredoskolaku, kteri udelali spatne rozhodnuti a mysleli si, ze vse dozenou prestizi skoly na kterou se zadluzi. Pro nadane studenty tu stipendia rozhodne funguji. Nejen, ze maji sudium zdarma, zaplacene ubytovani, stravu a ucebnice (co by za to nekteri cesti studenti dali, ze?), ti nejlepsi na nasi universite dostanou i $8000 na studijni cesty do zahranici. Je to model pro CR? To si musite rozhodnout sami, hlavne co udelat s temi jedinci, kteri se zadluzi 10x vic nez ostatni a pak rvou jak je to nespravedlive. Tady v USA je to jasne. Zaplati to za ne vsichni, hlavne ti odpovedni, a kdyz nebude, pujci se od Ciny, natiskne se nebo tak neco a cestou se obvini zli bankeri a pojede se dal k dalsi bubline. Pokud na tohle CR ma, tak vzhuru, pokud ne asi bych hledala jiny model.
17. 09. 2012 | 02:17

Pavel13 napsal(a):

:MartinaK
Příspěvek sice dobrý, ale bohužel mimo. Tady totiž politici nehledají žádný model. Taky se nesnaží zlepšit úroveň vzdělání a přístup ke vzdělání. Jde jen o další formu, jak od lidí vytáhnout další peníze. Nic víc, nic méně.
17. 09. 2012 | 03:20

Občan napsal(a):

Ono se o tom nemluví a nepíše, ale školné se v ČR již dost dlouho platí.
Platí je všichni, kdo studují druhou VŠ (nikoli dvě najednou), museli z nějakého důvodu přerušit studium a přešvihli tak "řádnou dobu studia", pobývali během studia na stážích v zahraničí překračujících trváním dva měsíce vč., znovu začali studovat v dospělosti.
A není nízké! Výše školného ("poplatek za pořekročení řádné doby studia") se pohybuje mezi 15000.- - 28000.- Kč/semestr. A to už si člověk s běžným příjmem sakra rozmyslí; člověk s nízkým příjmem nebo bez příjmu je pak zcela mimo hru...
17. 09. 2012 | 06:37

Xaver napsal(a):

Školné je důležité protože na něm závisí rozvíjející se školský průmysl. Podnikatelé v tomto důležitém oboru dávají práci a vysoké mzdy velkému množství pracovníků a ještě pak ze svých zisků platí vysoké daně. Tím nenahraditelně přispívají k budování naší vyspělé společnosti.
Z ekonomického hlediska je pro stát nejvýhodnější studium bakalářské. Jak ale správně píše autor vyskytují se případy, kdy absolvování tohoto náročného studia nepřináší absolventům jistotu slušných příjmů. Tím je ohrožena funkčnost celého školského podnikání. Je proto třeba přijmout zákon, podle kterého každý zaměstnavatel bude nositelům titulu Bc. vyplácet o 50% až 100% vyšší mzdu než těm co nejsou Bc. Pak bude všechno v pořádku.
17. 09. 2012 | 07:01

Targus napsal(a):

To Martina K:

"Rok trvající neschopnost půjčku za studium splácet je problém týkající se dnes téměř šesti milionů Američanů"

Tak proč si těch šest mio Amíků nesežene tu "slušně placenou práci"?
Btw. Pět litrů měsíčně v doláčích, to by se mi líbilo. Co pro to mám udělat? Koho dodělat a koho oddělat?
Ale vážně. Kolik let praxe v právnické kanceláři, kolik let dřiny ve státním špitále? A kolik procent obyvatelstva na takový plat aspoň na přechodnou dobu dosáhne?
17. 09. 2012 | 07:38

xx napsal(a):

Kdy pane profesore začnete bojovat proti školnému v mateřských školách ? Tam se platí školné bez možnosti půjček a nikdo proti tomu neprotestuje. Jak to ? Jak to že to nevadí ostatním ? Proti školnému tu každej trouba vysype z rukávu deset argumentu naučených z předvolebních letáků, ale proto školkovnému nic ? No to bude asi tím že se žádné předvolební letáky a billboardy proti školkovnému netisknou, takže zdejší diskusní velikáni jaksi nemají munici, že ?

Ach jo.
17. 09. 2012 | 07:44

xx napsal(a):

Občan: opět připomenu, že člověk s nízkým příjmem, řekněme 14000 čistého odvede ročně do státní kasy 90 000 korun na daních a poplatcích ! Za to by si i nízkopříjmoví lidé mohli lecos dovolit, například investovatž do vzdělání svého nebo svých dětí ono školné.
17. 09. 2012 | 07:47

Občan napsal(a):

To xx:

A zdravotní a sociální pojištění, jakož i DPH a SD, by za ně platil kdo? Stát?
Nebo si snad myslíte, že člověk s hrubým příjmem 17 350.- Kč (superhrubá mzda 23 250.- Kč, čistá mzda 14 019.- Kč) by si mohl dovolit tvořit nějaké rezervy? Nebo že by mu snad zaměstnavatel vylácel tu superhrubou mzdu?

Vykládáte naprosté nesmysly.
17. 09. 2012 | 08:11

scallop napsal(a):

Maly navod po ty, kteri se v diskuzi o skolnem divaji pro srovnani do zahranici:

Jsi-li proti skolnemu, srovnavej s USA nebo UK. Castky v dolarech a librach udelaji dojem a obzvlast v USA najdes priklad na cokoliv.

Jsi-li pro skolne, srovnavej treba s Francii a Nemeckem nebo treba s Novym Zelandem. Tam plati studenti take a vse tak nejak funguje.
17. 09. 2012 | 08:16

neo napsal(a):

Občan:

stále budete zbaběle uhýbat odpovědi? Kde jste si vycucal náklady na přejmenování Havlova letiště?
17. 09. 2012 | 08:16

Občan napsal(a):

To Scallop:

No, pokud by u nás bylo semestrální školné v MAXIMÁLNÍ výši měsíčního existenčního minima (což je případ Francie, Německa a pár dalších zemí EU), pak by s ním asi nikdo neměl problém :o)

Ovšem většina západoevrospkých zemí je pro studenty z EU školnéhoprostá:
http://www.studyineurope.eu/tuition-fees

Co způsobilo zavedení školného v GB (členský stát EU), bylo publikováno dostatečně. Takže od anglosaských modelů raději dál.
17. 09. 2012 | 08:27

schlimbach napsal(a):

Třeba většině nakonec dojde, že systém postavený na soukromém vlastnictví bank a vpuštění globálního kapitálu do národní ložnice nemá řešení, které by mohl občan ovládat. Že systém, kdy peníze mají mnoho dalších funkcí, kromě jediné potřebné a dostatečné - prostředku směny - nemá také pro občany příznivé řešení.

Nevím, komu by se líbilo, aby někdo jiný mu ovládal přívod vzduchu do plic a podle své libovůle ho tu uvolnil, tu přiškrtil, ať sebou mrská jak chce? Se současným finančním systémem je to přesně stejné. Jen hlupáci to nevidí a nechtějí pochopit a jistěže, užiteční idioti budou stále odvádět pozornost od podstaty a tím i od konkrétního řešení.

Ty pravo levé kydy, neustále se omílající pod každým blogem jsou jasnou ukázkou toho, že stávající systém a na něm parazitující užiteční idioti mohou být ještě dlouho klidní - než se požerou sami navzájem -(

Přitom řešení není vůbec složité - jen chtít pochopit a něco proto udělat. www.ekonomickareforma.cz
17. 09. 2012 | 08:30

xx napsal(a):

Občan: Zdravotní pojištění jsem nepočítal, zdravotní pojištění není daní a není součástí státního rozpočtu.
Ty daně by neplatil nikdo, protože by nebyly třeba. Stát k zajištění policie, soudů a civilní obrany potřebuje jen zlomek dnešních veřejných rozpočtů. Vše ostatní si dokáží lidé spravovat a financovat sami lépe než to dělají ouřadové a politici, kteří velkou část z peněz akorát rozkradou nebo vyplýtvají na nepotřebné věci. Lidé to tak dělali po staletí a přesto se společnost rozvíjela.

Chápu, že pro člověka přízemního je těžké si představit něco jiného než je zaběhnutý systém. Ale zkuste se osvobodit od těch okovů státu alespoň v myšlenkách. Chápu že vaše mentalita ustrašeného otroka, který se bojí, že když ho pán propustí, zajde hladem, je silně zakořeněná, ale zkuste to. Svoboda myšlení je krásná.
17. 09. 2012 | 08:31

Občan napsal(a):

To neo:

Milé Neo,

to byly právě původní náklady, kterých se Kalousek asi zalekl. Protože to znamenalo přejmenování (a úhradu) ve veškerých mezinárodních grafikonech, licenční řízení, změna copyrightu atd.
Takže bylo zvoleno šalamounské "řešení" - přejmenování se týká pouze interních a vnitrorepublikových označení a v mezinárodní komunikaci, obchodním styku a řízení letového provozu bude dál používáno označení "Letiště Praha".
http://www.mdcr.cz/cs/Media/Tiskove_zpravy/Pripravy_na_prejmenovani_letiste_v_Praze_Ruzyni_na_Letiste_Vaclava_Havla_v_plnem_proudu.htm

Jak prosté, že. Veškrnová a pravdoláskaři se nažrali a škoda nakonec nebude až tak velká...
17. 09. 2012 | 08:45

Medikolog napsal(a):

Studenti chtějí komunisticky studovat a pak se kapitalisticky postavit k těm, co jim tem bolševismus zaplatili. Jako páni umělci. Nemám důvod ze svých daní platit studia špičkových lékařů amerických, britských, nebo třeba afrických memocnic a odborníky pracující v cizině za superplaty ve prospěch cizích firem...
17. 09. 2012 | 08:47

neo napsal(a):

Občan:

Milé Občano, děkuji. Konečně jste se zbavil stínu zbabělce.
Vážím si toho.
17. 09. 2012 | 08:48

Občan napsal(a):

To xx:

Tak odkud jste si vycucal těch 7500.- Kč/měs. na daních?
http://kalkulacky.idnes.cz/cr_kalkulator-ciste-mzdy-2012.php?mzda=17+350%2C00&f_zlava_poplatnik=1&f_zlava_manzel=2&f_invalidita=1&f_ztp=1&f_priprava=1&f_deti=0&f_deti_ztp=0

Při hrubé mzdě 17350.- Kč (čistá mzda 14013.- Kč) platí poplatník daň ze mzdy 1425.- Kč/měs.!!!

Samozřejmě, že zdravko a socko JSOU daně. Ne sice oficiálně, ale svým charakterem ničím jiným než daní nejsou. A pokud někdo vleze Drábko vi do pasti, pak mu přebude ještě DALŠÍ penzijní daň, placená ovšem soukromým subjektům (protože "penzijní spoření" se v okamžiku podpisu smlouvy stává daní).

Aha - takže budete pobíhat ve volném čase za finisherem a psravovat silnic, nebo za fekálcucem a starat se o kanalizaci a vodovody? To jo, na to se moc těším. Až s tím začnete, tak písněte, bo na to se moc rád přijdu podívat :o)))))

To jsem fakt netušil, že jste až takový mimoň...
17. 09. 2012 | 08:54

ten, kdo se s blbem hádat nebude napsal(a):

Byznys se vzděláním je nebezpečnější než ten s nemovitostmi, protože postavený dům je zpravidla vytvořenou hodnotou, i když někdy předraženou a v rukou nesolventního vlastníka, ale investice do diplomu nemusí být ničím jiným, než jen ztracenými léty. Navíc tento byznys přitahuje zájemce podobně jako hazard, není totiž jen uspokojením nějaké potřeby, jako třeba bydlení, ale slibuje budoucí zisky.
Pokud se vzdělávání nechá na pospas trhu, tak z toho bude byznys na okrádání hlupáků, kterým se bude prodávat naděje. Hlupákem se stane i daňový poplatník, který bude muset zaplatit nedobytné pohledávky za těmi, kterým školní byznys sliboval úspěch, který se ale nekoná.
17. 09. 2012 | 08:58

Petr napsal(a):

U soukromých VŠ, většinou mizerné kvality, by mělo být školné v plné výši. U veřejných škol na obory, které stát potřebuje, v současné době obory technické, přírodovědní, lékařské, by mělo být vzdělání zdarma. Platit by měli jen studenti (věční), co neudělají zkoušky v řádném termínu, s odstraněním tvrdosti např. pro vážnou nemoc.
17. 09. 2012 | 09:16

Targus napsal(a):

To Petr:

Věční studenti už dávno platí, jste mírně mimo.
17. 09. 2012 | 09:29

ten, kdo se s blbem hádat nebude napsal(a):

Pro Petr.
Já si naopak myslím, že nám schází především ekonomové a příbuzné profese zaměřené na řízení a správu společnosti.
Buď je nemáme nebo je nedokážeme najít a tak společnost řídí chemici a fyzici, což je tragédie, podobně jako kdyby nedostatek chemiků v laboratořích nahrazovali právníci.
17. 09. 2012 | 09:40

TomášL napsal(a):

Dobrý den autore,

kdyby se zavedlo školné, bylo by nejspíše odstupňované poptávkou studentů. Tedy si myslím, že nejvyšší školné by bylo na ekonomkách a právech, přírodověda uprostřed a technika na konci. Nedomníváte se,že by to mohlo konečně přimět studenty studovat ve větší míře techniku a přírodovědu?
17. 09. 2012 | 10:10

xx napsal(a):

Občan: Občane, váš úřednický způsob myšlení je ohromující. 7500 na daních a poplatcích ( čtěte pozorně, daně poplatky ) jsem si nevycucal. Daně člověk platí nejen v den výplaty, ale neustále. Kdykoli použije peníze, platí z nich daně. Spotřební daň, DPH a další daně a poplatky.

Vždyť to přece dobře víte. Tak proč tak agresivně o cucání ? Jediné co jsem nepočítal bylo zdravotní, protože to nejde do veřejných rozpočtů a člověk se musí pojistit pro případ nemoci v každém případě. Proto zdravotní pojištění, ať už funguje na principu soukromého nebo veřejného pojištění nelze zcela zrušit.

Sociální pojištění naproti tomu lze zrušit ( ze dne na den samozřejmě ne, protože máme systém který by zkolaboval, ke zrušení může dojít jen pozvolna, stejně jako odbourání daní a zrušení zbytečných úřadů se nemůže odehrát během jednoho dne ) a ostatní daně omezit na minimum k zabezpečení těch podstatných funkcí státu, které stojí opravdu jen zlomek peněz, které stát od lidí vybírá.

Vy jako člověk s úřednickým myšlením byste měl pochopit, že struktura příjmů rozpočtu nezávisí ani náhodou na daních z příjmu, ale na sociálním pojištění a DPH. To jsou hlavní daně a hlavní výdaje občanů směrem ke státu.

Naproti tomu výdaje státu jsou z velké části pochybné hodnoty. V situaci kdy lidé s nízkými příjmy odvádí do státní kasy 47 a více procent svých výdělků a díky tomu se musí značně uskrovňovat ve svých výdajích, stát utrácí ty peníze které od nich vybral za "vyklostezky", školení manažerů soukromých firem a obrovskou kupu dalších zbytečností, které by si ti lidé co platí daně nikdy neobjednali, protože ty peníze potřebují na mnohem důležitější věci.

Problém rozbitého okna má obecnou platnost. To že vláda naše peníze utratí jinak než my bychom utratili, ekonomice nepomáhá. Naopak je vyplýtvá.

Státní rozpočet by se obešel klidně s méně než polovinou peněz. Zaplatil by sociální výdaje, policii, soudy a školství. Vše ostatní je zbytné a velká část z toho je plýtvání a zlodějina. Levicový argument o státu zajišťujícím sociální rozměr společnosti není možné zneužívat na obhajobu zlodějin a plýtvání státních ouřadů.

A je třeba odstranit byrokratickou zátěž, která brání lidskému jednání. Uvědomte si proboha, že JEDINĚ LIDSKÉ JEDNÁNÍ vytváří bohatství. A jedině bohatství zajistí důstojný život a pracovní příležitosti lidem. Zedníkovi nijak nepomůže přísný stavební zákon a složité stavební řízení, naopak jej obere o pracovní příležitost.

Musíme si ujasnit, jestli tu úřady mají být pro lidi nebo proti lidem. Některé úřady svým jednáním jdou přímo proti lidem a ničí jim možnosti obživy. A hlupáci tomu ještě tleskají.
17. 09. 2012 | 10:17

xx napsal(a):

ten, kdo se s blbem hádat nebude:
Proboha jenom ne profese zaměřené na řízení společnosti. Něco takového je nějvětší chybou lidstva, myslet si že člověk dokáže zvládnout a řídit něco tak složitého jako je lidská společnost. Lidé se o tom přesvědčují stále znovu a znovu a stále dokola se objevují lidé, kteří mají pocit že jsou nad boha.

Lidská společnost není stroj, který se chová za definovaných podmínek vždycky stejně. Naopak chová se pokaždé jinak. Takový komplex se řídit nedá. Naštěstí jsou lidé natolik flexibilní, že zásahy regulovčíků dokáží do značné míry tlumit. Ale i tato vlastnost má jisté meze a pak ty zásahy vedou k velkým problémům.

Je nám třeba mnohem méně ekonomů a profesí zaměřených na řízení společnosti. Nejlépe kdybychom neměli žádné lidi s profesí a především ambicí řídit společnost. Nastal by ráj na zemi. Ale buďme skromní, pro začátek by stačil jen sestupný trend.
17. 09. 2012 | 10:23

Občan napsal(a):

To xx:

Pokud má někdo čistý příjem 14016.- Kč, pak i kdyby se rozkrájel, na daních ze spotřeby není schopen utratit víc než 20% toho příjmu, tedy max. řekněme 3200.- Kč.

I kdyby měl příjem celou superhrubou, pak to je max. 4600.- Kč/měs. na daních ze spotřeby. Což je blbost, protože tu by mu nikdy nikdo nezaplatil.

Když tedy sečteme daň ze mzdy (1425.- Kč)a daně ze spotřeby (3200.- Kč), je to max. 4700.- Kč.
Odkud jste si vycucal ten zbytek?
17. 09. 2012 | 10:41

jogín napsal(a):

Jo, řízení společnosti je malér. Není nad neviditelnou ruku trhu, co vám zamíchá do šnapsu metanol.
17. 09. 2012 | 10:48

ten, kdo se s blbem hádat nebude napsal(a):

Pro xx.
Neřízení je jeden ze způsobu řízení.
Nemám nic proti tomu, aby kvalifikovaní lidé na oblast řízení společnosti případně doporučili něco neřídit a ponechat to například na trhu, ale měli by taková doporučení dávat kvalifikovaní lidé ne nějací přihlouplí ideologové.
17. 09. 2012 | 11:15

xx napsal(a):

Občan: Ježiši člověče to nemyslíte vážně ? Nedělejte ze sebe hlupáka většího než jste. Je to trapné když to používáte jako argument.

Opakuji ještě jednou a naposledy. Psal jsem zaplatí na daních a poplatcích. To zahrnuje daň z příjmu FO, sociální pojištění, DPH a Spotřební daně jako hlavní položky.

Nesmysl o tom, že by nikdo nikdy nikomu nezaplatil superhrubnou mzdu jsou stejně pitomé, jako tvrzení, že nikdo nikoho nenutí platit víc než minimální mzdu. Proč zaměstnavatelé lidem platí víc než je zákonem dané minimum ?

Vaše vytáčky a kličky jsou tak primitivní, až se skoro stydím na ně reagovat.

Vy cucale.
17. 09. 2012 | 11:24

xx napsal(a):

ten, kdo se s blbem hádat nebude: kvalifikovaní lidé v čem ? připadáte mi jako sir Humphrey. "Rodiče jsou pro výchovu děti absolutně nevhodní. Nemají žádnou kvalifikaci pro takovou činnost." Ach jo.
17. 09. 2012 | 11:26

JardaV napsal(a):

Dobře,cizí kapitál bude vyvážet své zisky s minimálním zdaněním nebo úplně bez,a
a občané státu se zadluží od školek.Přesně v duchu Sionských protokolů.Argumentace se stárnutím populace je blbá,dnešní pracující jedinec vyprodukuje mnohem mnohem více, něž před padesáti lety,ale opět - zisky se vyvezou,bez reinvestic.Jak může dnes někdo chtít od vysokoškoláků,aby se zadlužili,když nic nemají,tedy nemají čím ručit???A jistota zaměstnání je iluzorní,zatím počet nezaměstnaných roste.Ani methanolem se nedaří jejich počet snižovat.A k tomu zadlužování - stát vytváří ideální prostor pro vymáhací gangy a lichváře.To je "stát?".Proč pořád přebíráme modely z jiných zemí,když jsme schopni si vytvořit vlastní,fungující?Nebo je cílem
výroba sociálních otroků,se kterými bude snadné manipulovat?A vytvořit tak potenciální Breiviky,kteří začnou se společností bojovat terorem???Kdy už z naší společnosti vymizí ta touha jedněch ponižovat a vydírat druhé??
17. 09. 2012 | 11:27

xx napsal(a):

JardaV: Tak zahraniční kapitál jo ?
Jistě uznáte že například Škoda auto je docela typický příklad zahraničního kapitálu. Tak ten zahraniční kapitál vyprodukuje hrubí zisk 16 miliard korun. PO zdanění získá 11 miliard korun, které si teoreticky odveze do zahraničí. Ale tentýž kapitál taky vyprodukuje ekonomickou činnost za 200 miliard korun, z čehož jen 16 miliard zaplatí na mzdách zaměstnanců a 12 miliard za služby spojené s výrobou a za zboží, suroviny a materiál 148 miliard korun. Za těmito penězi jsou samozřejmě čeští i zahraniční dodavatelé materiálu, surovin a služeb.

Tedy celková prospěšnost toho zahraničního kapitálu pro ekonomiku je zhruba těch 148 - dodávky ze zahraničí + 16 + 12 miliard a proti tomu postavte 11 miliard odvezených do zahraničí.

Já tvrdím že ta bilance je vysoce kladná jak pro českou ekonomiku, tak pro Český stát, který si z těch 16 miliard pro zaměstnance vezme nějakých 7,5-8 miliard korun + 4 miliard ze zisku firmy. Ovšem to není všechno, protože další miliardy stát dostane z těch 12 milirad za služby nakoupené škodou auto a samozřejmě i část z těch 148 miliard za suroviny a materiál, protože i ty produkují lidé platící daně.

Ve světle tvrdých dat je váš příspěvek pitomostí přímo ohromnou. Zahraniční kapitál si do zahraničí odveze zlomek celkového přínosu pro naší ekonomiku.
17. 09. 2012 | 11:59

JardaV napsal(a):

Pro xx

Tak Škodovku jsem zrovna na mysli neměl.Ani jinou automobilku,tam je situace asi jasná,v každém případě dávají mnoha dalším firmám v rámci výroby součástí možnost existence.Je spousta původně našich firem,které dnes jsou "cizí".A sídlí venku,takže náš stát má smůlu.A nejsme v tom jako země sami.
17. 09. 2012 | 12:56

Targus napsal(a):

To xx:

A teď mi popište jako modelový příklad KB, anebo Mittal. Tam bych prosil vyčíslit i škody na životním prostředí a zdraví obyvatel.
A taky by mě zajímal modelový příklad TESCO Stores. Včetně zhodnocení krásně zabalených a jinde v Evropě nepoživatelných sraček.
17. 09. 2012 | 14:02

Občan napsal(a):

To xx:

Já, na rozdíl od Vás, operuji s reálnými čísly. Zatímco Vy jste nejprve tvrdil, že to jsou POUZE daně a teď už v tom najednou máte i socko.
Problém j tedy na Vaší straně - vycucal jste si z prstu nesmyslnou částku, k níž se teď krkolomně snažíte nějak dohrabat. Jenže ono to nejde :o))

Jen doufám, že nejste "ekonom"...
17. 09. 2012 | 15:00

xx napsal(a):

JardaV: ale to je přece jedno kde sídlí. I kdyby škodovka sídlila venku, stát by sice přišel o ty 4 miliardy na daních ze zisku, ale ta většina co ten kapitál tady svou činností vyprodukuje je lepší než nic. Ty podniky prostě fungují a zaměstnávají lidi a platí jim vejplaty a to je podstatné.

Stát ty peníze z daní stejně jenom prošustruje za blbosti nebo je rozkradou úředníci.

Obecně, ano státní rozpočet nedostane svůj díl, ale přesto naše země má i z takového kapitálu značný prospěch a ten prospěch z ekonomické činnosti je zatím stále větší, než je podíl daní ze zisku firem, takže šlapat na perka takovému kapitálu a snažit se ho zdanit za každou cenu by mohlo přinést nakonec daleko větší ztráty v podobě zmizelých pracovních míst a příležitostí k podnikání.

Škodovka byl jen příklad toho, jaký může být poměr odejitého zisku ku ekonomické aktivitě kterou to přináší.

Targus: Acelor Mittal generuje ekonomickou aktivitu za cca 40 miliard, z toho 6 miliard vyplatí na mzdách z čehož přibližně 47% dostane stát na daních. Daň ze zisku platí Acelor Mittal Ostrava cca 200-300 miliónů, zisk je přeci jen nižší proti škodě auto, produkuje také výrobky s nižší přidanou hodnotou.

Škody na životním prostředí - to je otázka mnohem složitější. Samotná výroba aut, byť je sebevíce ekologická, její dopad je také dramatický, samotná auta přece působí nedozírné ekologické škody, vypouští škodliviny a to není jediný důsledek. Mnohem horší důsledky automobilové dopravy způsobují jemné prachové částice, které auta vytváří víří do okolí, také vzniká tlak na stavbu stále větších a širších silnic. Samotné silnice a dálnice působí obrovské ekologické škody. A ty elektromobily to nezachrání, protože také způsobují hluk, tvoří jemný prach a vyžadují asfaltové silnice.
V neposlední řadě je třeba zmínit dopady automobilismu na zdraví obyvatel, lidé jezdí auty i na velmi krátké vzdálenosti, omezují tak svůj pohyb což vede k civilizačním chorobám, obezitě, cévním a oběhovým chorobám, což vytváří zase tlak na výdaje ve zdravotnictví.

Kdepak, započítávat ekologické dopady a dopady na životní prostředí a kvalitu života vůbec, je buďto velmi složité a nebo účelové zneužití pojmů podle toho co se komu hodí.

Každá lidská činnost má dopady na kvalitu života a životní prostředí. Každé činnost má nějaké energetické náklady a dopady. Například zrovna ta ocelárna versus automobilka je co do dopadů na ekologii těžko porovnatelná. Záleží pouze na tom, co všechno do toho zahrneme. A pak samozřejmě vyjde lépe to či ono odvětví. Manipulovat se dá velmi snadno.

Ostatně když zahrnete do ekologických dopadů větrné elektrárny i její výrobu a těžbu surovin potřebných pro její výrobu, nedopadne to pro ní zrovna příznivě. Opět musíte manipulovat fakta a něco nezohlednit aby takové elektrárna vyšla ekologicky čistě.

Takových manipulací se ale účastnit nehodlám.
17. 09. 2012 | 15:34

xx napsal(a):

Občan: lhát se nemá Občane, to byste měl vědět. Já jsem od začátku psal, že jde o daně a poplatky. Pak jsem doplnil, že tam není započteno zdravotní pojištění. Lhaním si k argumentaci nepomůžete. Ta částka sedí celkem přesně a po započtení sociálního pojištění to sedne i s vašimi výpočty, kterými jste se snažil dokázat že se mýlím.

Máte zřejmě silný žaludek, takto otevřeně a sprostě lhát v prostředí, kde lze vše snadno dokázat prostým odrolováním v příspěvcích výše.

Už jednou jsem vám psal, že jste obětí úřednického myšlení a chlívečkování peněz jak nějaký rozpočtář. Uvědomte si ale, že z celkového pohledu jde právě o to, že zaměstnanec musí vydělat veškeré peníze, které dostane sám, i ty které zaplatí na daních a poplatcích, i ty které zaplatí za něho zaměstnavatel. Ty peníze přece nejdou odjinud, ty pocházejí ze zaměstnancovy činnosti. Kdo jiný by to doplácel a hlavně z čeho člověče ?
17. 09. 2012 | 15:43

češka napsal(a):

V některých zemích se školné platí, jinde ne.
Zajímal by mne vztah výše školného a výše platů absolventů škol v zemích, kde se školné platí a kde ne ve vztahu k průměrné mzdě v dané zemi.
Bez těchto informací není o čem diskutovat.
Dalším bodem by měla být ochrana investic do vzdělání států, kde se školné neplatí.
Např. lékař , který končil vzdělání v zemi, kde se školné neplatí a kde je rozdíl mezi průměrnou mzdou lékaře a průměrnou mzdou ve státě malý, může odejít po absolvování VŠ di země, kde je poměr pro něj výhodnější. Tento člověk svému státu dluží investované školné a stát by jej měl od tohoto člověka umět vybrat.
Stanovení pravidel v rámci vzájemného uznávání dokladů o studiu by jednoznačně zabránilo vyděračským kampaním " děkujeme, chceme přidat a jinde se neuživíme".
17. 09. 2012 | 15:47

Al Jouda napsal(a):

Příspěvky nicka xx - univerzita 3. věku. Díky!
17. 09. 2012 | 15:53

češka napsal(a):

To Al Jouda
Universita 3. věku je fajn MŠ pro seniory, kteří již úspěšně dofinancovali své juniory.
Řeč je o financování těch juniorů, v USA jim rodina spoří s příspěvkem 20% státu, u nás budou přispívat 100% rodiče, kteř ovšem zároveŇ již přispívají vlastním seniorům a měli by si spořit na důchod v zemi, kde je průměrná mzda 1 000 Euro a jen poplatky s bydlením spojené činí cca 250 Euro.
A Chemický Kalousek naordinoval národu v lepším případě slepotu.
17. 09. 2012 | 16:29

Targus napsal(a):

To xx:

Já jsem nemyslel ekologickou zátěž automobilizmu. já jsem myslel přímou ekologickou zátěž provozu aglomerace v Mittalu (šílenou prašnost), jehož majitel se při nabytí zavázal, že ji eliminuje v jistém časovém horizontu, který už dávno vypršel.Koksovnu, ocelárnu a vysoké pece pomineme, pro jistotu.

Takže čekám na tu Komerční banku a TESCO. To bude jinší počteníčko.
17. 09. 2012 | 16:35

ten, kdo se s blbem hádat nebude napsal(a):

Pro češku.
V USA mají socialismus a například na věhlasné HU to vypadá tak.
Platí se podle příjmu rodiny.

Harvard University
„Undergraduate tuition for the 2009–2010 school year was $33,696 and the total cost with fees, room, and board was $48,868. Under financial aid guidelines adopted in 2007, parents in families with incomes of less than $60,000 will no longer be expected to contribute any money to the cost of attending Harvard for their children, including room and board. Families with incomes in the $60,000 to $80,000 range contribute an amount of only a few thousand dollars a year. In December 2007, Harvard announced that families earning between $120,000 and $180,000 will only have to pay up to 10% of their annual household income towards tuition.[80] In 2009, Harvard offered grants totaling $414.1 million across all 11 divisions; $339.5 million came from institutional funds, $35.3 million from federal support, and $39.2 million from other outside support. Grants total 87.7% of Harvard's aid for undergraduate students, with aid also provided by loans (8.4%) and work-study (3.9%). „
http://en.wikipedia.org/wiki/Harvard_University

Rodiny s příjmem do 60 tisíc dolarů neplatí nejen základní školné, ale ani ubytování a stravu. Rodiny s příjmem 60 – 80 tisíc, platí jen několik tisíc dolarů.
Pokud chcete studovat zadarmo, tak musíte do USA.
17. 09. 2012 | 16:59

xx napsal(a):

Targus: já vím jakou jste myslel. Ale takhle jednoduše to prostě nejde porovnávat. To je účelové a je velmi obtížné to nějak objektivně zhodnotit. Už jenom oddělit ekologickou zátěž z minula ( tu fabriku Mittal nepostavil ) bude velmi obtížné. Viz například Spolana v Neratovicích. To zda Mittal neplní závazky je věc, kterou má řešit soud. Pokud nějaký takový závazek byl učiněn, nechť je vymáhaný. Jak to ale souvisí s tím o čem jsme se tu bavili ? Tady řešíme daleko obecnější otázky, totiž funkci zahraničního kaptitálu v zemi a škody které působí fakt, že odváží zisky do zahraničí.

U Komerční banky je to samozřejmě opět o tom, jak se toho hodnocení chopíme. Z jakého úhlu pohledu to budeme řešit. Pokud zohledníme přínos banky jako poskytovatele úvěrové kapacity pro ekonomiku, tak ten přínos je obrovský a nelze jej porovnat s jakýmikoli zisky které banka vygeneruje.

Víme přece všichni, že ekonomika je na úvěrování přímo závislá a když se z nějakého důvodu úvěrování zadrhne, vznikne ekonomické zpomalení, recese nebo krize. Pro podnikání jsou úvěry velmi důležité.

Nebaví mne dohledávat účetní závěrky každého podniku, který sem napíšete, dohledejte sám a dejte sem data. To byste si takhle mohl vymýšlet každým příspěvkem další a další podniky.

Faktem je, že zahraniční kapitál zde generuje ekonomickou aktivitu v řádu stovek miliard korun, ze kterých mají lidé této země ekonomický prospěch a to je podstata. A jestli zlomek z toho unikne státnímu rozpočtu a ouřadům z pařátů, tak to ještě neznamená, že zahraniční kapitál naší zemi škodí. Pořád je tu ten značně větší prospěch ekonomický pro celou společnost.

A samozřejmě je také fakt, že Mittal do ekologických opatření investuje a něco dělá. Mážná že to nedělá dost dobře, dost rychle, dost moderně, ale nelze tvrdit že nedělá vůbec nic. Ekologickým aktivistům bude vždycky připadat že dělá málo. Ti ale budou spokojení až místo bude tichý les. To je ale stav velmi nežádoucí z hlediska lidské společnosti, ta potřebuje ekonomickou aktivitu, ne les.
17. 09. 2012 | 17:13

cinick napsal(a):

Petr napsal
"U soukromých VŠ, většinou mizerné kvality, by mělo být školné v plné výši. U veřejných škol na obory, které stát potřebuje, v současné době obory technické, přírodovědní, lékařské, by mělo být vzdělání zdarma. Platit by měli jen studenti (věční), co neudělají zkoušky v řádném termínu, s odstraněním tvrdosti např. pro vážnou nemoc.
Plný souhlas, nehodlám platit ze svých daní studia hordy managerů v cestovním ruchu nebo kompanie finančních poradenství na každem rohu ve městě. Jsem ochoten platit pouze za obory, které tuto zemi odjakživa živily, elektrotechnika-elektronika, chemie,strojírenství, biologie, stavebnictvi...A ty co jsou v moderní společnosti nezbytné, lékařství, pedagogika... Ještě bych stanovil určitou podmínku, že s vyloučením určité doby na zkušené ve světě odpracují určitá leta ve firmě svázané s Českem.
Jak vidíte nepočítám do toho právníky - ti si pak přijdou na své v praxích a ekonomy neboť o jejich přínosu této zemi již silně pochybuji.
18. 09. 2012 | 09:39

Roman Řezníček napsal(a):

S uvedeným lze souhlasit, ale pokud z toho má vyplývat, že financování vysokoškolského studia formou půjček s odloženou splatností je a priori špatné, tak je to závěr nepravdivý a na příkladu Španělska lze prokázat, že je lhostejné, zda je vysokoškolské vzdělání placenou tou nebo jinou formou.
Základním problémem je opět "víra v hloupost", stejně jako v případě hypotéční krize. Ta vznikla proto, že hloupí lidé věřili v nekonečný růst nemovitostí a brali si úvěry kryté nemovitostmi s vědomím, že si je nemohou dovolit, ale že "bude líp", aniž by se oni o jakoukoli míru blahobytu jakkoli zasloužili.
S úvěry na vzdělání je to stejné, a je lhostejné, zda jsou financovány formou státní (Španělsko, ČR) nebo bankovní (USA). U obou systémů pozorujeme stejné tendence "víry v hloupost". Je principiálně jedno, jestli se zadluží fyzická osoba (USA) nebo stát (Španělsko), výsledkem jsou armády nezaměstnaných; popravdě si je definujme jako nezaměstnatelnou nekvalifikovanou pracovní sílu s vysokoškolským diplomem (a očekáváním příjmu srovnatelného s ostatními vysokoškoláky). Jedná se o všemožné absolventy vysokých škol žvanění a příživy (regionální studia, evropská studia, genderová studia, enviromentální studia, různá nesmyslná odvětví sociologie, filozofie... stačí nahlédnout na studijní obory všemožných vysokých škol).
Absolventem takového oboru dané školy je pak žvanil, který si za celý život nevydělal jedinou Korunu/Dolar/Euro poctivou prací (práce jako vznik nějaké hodnoty coby předmětu dobrovolné směny na trhu). Budoucí studenti nastupují tato studia ve "víře v hloupost" - tedy nemají žádnou perspektivu uplatnění krom víry, že s VŠ na tom budou lépe než bez.
Zatímco ve většině zemí chybí lékaři a zdravotnický personál, elektrotechnici, strojaři, energetici, chemici, matematici... tyto obory téměř nikdo nestuduje (vyvažuje to zejména početná komunita zahraničních studentů z Indočíny či Afriky - tedy ze zemí, které ekonomicky rostou). Naopak obory, z nichž je uplatnění téměř nulové, jsou natřískané studenty.
Je tedy zcela lhostejné z celospolečenského hlediska, zda student vysoké školy příživnické studuje na úvěr a svůj vrub či za státní peníze na vrub ostatních.
Jediný rozdíl je v tom, že onomu americkému nekvalifikovanému vysokoškolákovi je díky dluhu na školném zabráněno nabalování dluhů jiných (má "škraloup" ve splátkové historii), zatímco stejný nekvalifikovaný vysokoškolák ve Španělsku může dluhy dále vršit.
Z tohoto pohledu se paradoxně právě úvěrový systém jeví jako lepší, neboť může působit (po splasknutí bubliny hlouposti) jako zpětná vazba (budeš-li studovat na dluh zbytečný obor, budeš třít bídu; budeš-li studovat žádaný obor, budeš na tom dobře), zatímco systém čistě státního financování tuto zpětnou vazbu postrádá (no tak co, tak půjdeš z vejšky na pracák a tak moc se nestane).
Základním problémem, který ale vidím bez ohledu na systém financování, je naprostá DYSFUNKCE TRHU, stejně jako u oněch hypoték. Jako žádná soukromá banka nepůjčí peníze někomu, kdo je neschopen je splatit, stejně tak přeci na volném trhu žádný blázen nepůjde studovat vysokou školu, po jejímž absolutoriu nenajde práci!
Místo řešení způsobu financování, který je druhotným problémem, analyzujme příčinu - tedy "jak je možné, že studenti volí vysokou školu bez perspektivy pozdějšího uplatnění, místo toho, aby absolvovali školu, která jim zajistí budoucí uplatnění?" Tady je "jádro pudla" a je potřeba zodpovědět zejména tuto otázku!
Podle mého názoru není jedna příčina, ale je to souhrn mnoha příčin. Počínaje skutečností, že "něco platné" vysoké školy jsou náročné a předchozí vzdělávací stupně nedostatečně připravují jejich budoucí absolventy zejména v otázce průpravy v matematice, fyzice, chemii, přes sociální systém, až po mediálně-společenské klima, které se podílí na iracionální touze většiny studentů působit jako úředníci, ideálně někde v Bruselu.
Neznalost systému tvorby hodnot, neschopnost chápání vztahu příčiny a důsledku a lenost zapříčiněná nezaslouženým blahobytem má zhoubný vliv na formování žebříčku hodnot budoucích studentů.
24. 07. 2013 | 11:30

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy