Reforma výzkumu - mezi které země nás povede?

17. 03. 2008 | 04:56
Přečteno 26371 krát
Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR, jak ji navrhuje Rada pro výzkum a vývoj (RVV), obsahuje několik navýsost problematických prvků, které si její předkladatelé nejsou ochotni připustit. Proklamace směrem na veřejnost hovoří o zlepšení prostředí pro výzkum, vývoj a inovace, z doposud používaného receptu je však cítit značný sentiment po návratu do předlistopadové struktury institucí výzkumu a vývoje. Z mezinárodních srovnání je totiž zřejmé, že vzorem pro nás má být uspořádání výzkumu a vývoje v zemích jako Rusko, Bulharsko, Kypr, Litva, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko nebo Chorvatsko, nikoli země, které jsou z Evropy v celosvětovém výzkumu výrazně vidět, jako je Velká Británie nebo Francie.

Návrh reformy, jak jej RVV připravila (zprávu o tom viz např. zde), počítá s výrazným posilováním financování aplikovaného výzkumu, nulovým nárůstem financování základního výzkumu a faktickým utlumením institucionálního financování výzkumu, který je spojen s vysokoškolským vzděláváním. RVV ve vnějším připomínkovém řízení vyzvala k podání připomínek nejen povinná připomínkovací místa ve struktuře vládních institucí, ale také ze zákona ustanovené orgány reprezentace vysokých škol, Českou konferenci rektorů (ČKR) a Radu vysokých škol (RVŠ). Obě tyto instituce měly obsáhlé a zdůvodněné výhrady k předloženému návrhu, předsednictvo RVV se bez akceptovatelného zdůvodnění rozhodlo je do vypořádání připomínek nezařadit a reagovalo pouze souhrnem neformálních komentářů k nim.

V těchto komentářích uvedlo předsednictvo RVV i odkaz na zprávu Eurostatu „R&D activities and costs“, Statistics in Focus, 120/2007 z listopadu loňského roku, která na datech z členských zemí EU obsahuje srovnání struktury financování výzkumu a vývoje. Data z tohoto srovnání (a zdůrazňuji, že je to zdroj, který si jako referenční zvolila RVV sama) dobře ilustrují jeden z podstatných (nikoli však jediný) problémů koncepce reformy výzkumu, vývoje a inovací v podání RVV – přehlížení úlohy vysokých škol v oblasti základního výzkumu i přetrvávající nedostatek financování výzkumu tam, kde se nejen zkoumá, ale předávají se metody vědecké práce i nově získané znalosti dalším generacím, ale také nevhodný tlak na orientaci vysokých škol na aplikovaný výzkum. Míra, ve které tato data protiřečí závěrům, které se z nich RVV v návrhu koncepce reformy snaží činit, svědčí o zarážejícně nízké věcné kompetenci RVV jako takové.

Údaje Eurostatu v kapitole nazvané „Sektor vysokých škol se specializuje na základní výzkum“ vyzdvihují vysokou úroveň specializace vysokých škol na základní výzkum, na který se v zemích EU podle tabulky 4 ve zprávě uvedené vynakládá více než 70 % všech výdajů na výzkum a vývoj na vysokých školách. Výrazně vyšší podíl aplikovaného výzkumu na vysokých školách, což je výslovná preference RVV zahrnutá v návrhu koncepce reformy, není charakteristická pro země rozvinuté, ale pro Bulharsko, Kypr a Slovinsko. Jednotlivé rozvinuté země buď členění na základní a aplikovaný výzkum v kontextu vysokých škol neuvádějí vůbec, nebo mají poměr výdajů na základní a aplikovaný výzkum na vysokých školách vyšší nebo neklesající podstatně pod 1:1. Pokud bychom posuzovali pouze poměr základního výzkumu vůči výzkumu aplikovanému, byly by hodnoty vysoce nad 50 %, pouze začlení experimentálního vývoje a výzkumu, který není přesně specifikován, způsobuje výskyt hodnot kolem poměru 1:1.

Výrazná specializace vysokých škol na produkci poznatků v oblasti základního výzkumu je dobře pochopitelná uvědomíme-li úlohu studentů v prostředí, kde se nové všeobecně využitelné poznatky produkují. Soukromá sféra získává přímý prospěch prostřednictvím absolventů, kteří se s poznatky souvisejícími se základním výzkumem setkají během studia a při svém následném praktickém působení je zužitkují ve větší podíl aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ve firmách, které je po absolutoriu zaměstnávají. RVV se namísto nutné žádoucí podpory základního vývoje na vysokých školách snaží o jejich přeměnu na instituce aplikovaného výzkumu sloužící účelově soukromému sektoru, nikoli rozvoji vědění v příslušných vědních oblastech. Data z mezinárodních srovnání jasně potvrzují, že u vysokých škol je prioritní potřebou posílení základního výzkumu, nikoli že by se zde byly žádoucí změny směrem k aplikovanému výzkumu, vývoji a inovacím, jak soudí koncepce z dílny RVV.

Návrh reformy předpokládá posilování výdajů na aplikovaný výzkum a nepočítá s navyšováním státního financování základního výzkumu. To je ale v příkrém rozporu s tím, co ukazuje kvantitativní srovnání s jinými zeměmi. Podle Eurostatu činí průměrný podíl výdajů na základní výzkum na vysokých školách činí 72,9 procenta, zatímco v ČR pouhých 54,9 procenta. Pokud se má ČR dostat na průměr ostatních zemí v proporcích financování (nemluvíme o absolutních číslech, která jsou závislá na výkonu domácí ekonomiky), vyplývá z toho potřeba přesunout část prostředků na aplikovaný výzkum do financování základního výzkumu tak, aby v základním výzkumu nastalo navýšení o 44,3 %. Reprezentace vysokých škol zcela správně upozorňuje na nutnost navýšení celkových prostředků na výzkum a vývoj, což platí zvlášť výrazně tehdy, mají-li navíc růst prostředky na aplikovaný výzkum na vysokých školách. Koncepce, která s navýšením nepočítá, má bohužel charakter kvadratury kruhu.

Kromě jasné podpory potřeby posílit základní výzkum na vysokých školách v ČR je ze statistiky Eurostatu jasně vidět i další skutečnost: V EU je naprosto opačný podíl mezi financováním výzkumu ve vysokoškolském sektoru a v jiných (státních či veřejných) výzkumných organizacích: V EU je tento poměr 1,7:1 ve prospěch vysokých škol, zatímco v ČR je to naopak 1:1,5 v jejich neprospěch. Vyšší podíl financování vysokoškolského výzkumu celkově a výzkumu základního zvláště mají i ty země, na které se tradičně odvolává Akademie věd – Německo, Francie nebo Velká Británie. Tak výrazný nepoměr financování, jako existuje u vysokých škol ve srovnání a veřejnými výzkumnými institucemi v ČR, nemá ve statistice Eurostatu interně používané předsednictvem RVV žádná jiná země s výjimkou Ruska, Bulharska, Kypru, Litvy, Lucemburska, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovinska, Slovenska, Islandu a Chorvatska. Data jsou čerpána ze statistiky, na kterou se jako na svůj podkladový materiál odvolává přímo předsednictvo RVV. Proč nejsou z těchto rozdílů v koncepci reformy výzkumu a vývoje činěny žádné závěry? Je to tím, že zrovna s těmito zeměmi, nikoli se zeměmi považovanými za skutečně vyspělé nebo skutečné špičky v oblasti výzkumu, vývoje a inovací chce RVV Českou republiku porovnávat? Proč?

Předpokládáme-li relativní stabilitu sektoru veřejných výzkumných institucí (nikdo dnes nenavrhuje opatření, které by mělo rušit Akademii věd, a vzhledem k nízké celkové úrovni financování by bylo nesmyslem brát financování těchto dvou složek domácího výzkumu jako hru s nulovým součtem) a nedojde-li alespoň u některých z nich na převod na instituce vysokoškolského typu tím, že se jim umožní akreditovat studijní programy a narušit tak stávající monopol vysokých škol v této oblasti, měl by být z těchto údajů jediný konzistentní závěr – potřeba navýšit veřejné financování výzkumu a vývoje v ČR obecně a toto navýšení prioritně směřovat (zřejmě včetně zachování tzv. specifického výzkumu jako institucionálního financování aktivit kombinujících studium a výzkum na vysokých školách, které chce návrh koncepce převést na k tomuto účelu nevhodné účelové financování jednotlivců) na vysoké školy obecně a na oblast jimi realizovaného základního výzkumu zvláště. V návrhu reformy takový záměr nenalezneme.

Chybějící záměr posílit základní výzkum na vysokých školách v ČR není ani zdaleka jediným problémem navrhované koncepce (základní metodologické i právní chyby jsou obsaženy v předpokládaném způsobu hodnocení výsledků výzkumu a následného víceméně mechanického rozdělování veřejných financí podle tímto způsobem získaných ukazatelů), demonstruje však velmi dobře úroveň nekvalitní či věcně nekompetentní práce s podkladovými daty na úrovni Rady pro výzkum a vývoj. Nezanedbatelný počet členů předsednictva RVV má velkolepě znějící tituly před i za jménem, ale snadno lze ukázat, že jejich práce s daty je usvědčuje z elementární numerické negramotnosti (pokud ovšem nejsou tyto manipulace úmyslnou lží). Dobře to demonstruje způsob práce předsednictva RVV s čísly z mezinárodních srovnání:

V poznámkách zaslaných ČKR předsednictvo RVV uvedlo 4. března t.r. pasáž ve znění:
„Odp. (2a): Ve vyspělých zemích je poměr státních výdajů na základní výzkum ku státním výdajům na aplikovaný výzkum nižší než 1 : 2 (viz Eurostat „R&D activities and costs“, Statistics in Focus, 120/2007: podíl výdajů na základní výzkum na státních výdajích na VaV: USA – 12,3 %, Japonsko - 30%, Portugalsko - 7%, Dánsko - 16,7%, Francie - 21,6%, Rakousko – 21,9%, Irsko- 22,8%, Slovinsko - 27,6%, EU-27 - 30,9%, UK - 33,3% atd.). V ČR je podle stejného zdroje tento podíl 67,6 %.“
O týden později, v poznámce k mailu zaslanému rektorům 12. března, musel sekretář RVV tuto představu opravit ve sdělení: „PS: Zároveň se omlouvám za chybné údaje ve vysvětlení k bodu 2a). Správný text zní: Ve většině vyspělých zemích je poměr státních výdajů na základní výzkum ku státním výdajům na aplikovaný výzkum ve státním a vysokoškolském sektoru nižší než 1 : 1 (viz Eurostat „R&D activities and costs“, Statistics in Focus, 120/2007: podíl výdajů na základní výzkum Japonsko - 33,9%, Portugalsko - 35,1%, Dánsko - 42,2,7%, Francie - 56,4%, Rakousko –44,6%, Irsko- 42,0%, Slovinsko - 29,7%, atd.). V ČR je podle stejného zdroje tento podíl 60,8 %.“ Tuto chybu ve svých podkladových číslech objevila RVV 8. března letošního roku a poměr 1:2 se rázem změnil na 1:1 – na jakých jiných chybách tohoto rozměru navrhovaná koncepce stojí?

Ani tato oprava navíc není korektní, protože vysokým školám předkládá srovnání údajů nikoli za vysoké školy, ale za vysoké školy spolu se státními výzkumnými institucemi. Kromě toho je v ní ještě další věcný posun, který musí být pracovníkům RVV dobře znám – tvrdí totiž, že se jedná o státní výdaje, zatímco se jedná o výdaje celkové, tedy státní i privátní. Uvážíme-li ovšem, že v celkové struktuře výdajů na základní výzkum (tabulka 2 citované zprávy Eurostatu) se Česká republika se svými 25,1 % celkových výdajů na základní vývoj ve všech sektorech neliší nijak výrazně od celoevropského průměru 23,1 %, navzdory tomu, že vyspělé země mají podstatně vyšší podíl nestátního financování výzkumu a vývoje, které v nich tyto statistiky vychylují výdaje ve prospěch vyššího zastoupení výdajů na aplikovaný výzkum, vychází z toho jednoznačně, že o nedostatečné státní podpoře aplikovaného výzkumu v ČR nemá smysl mluvit obecně, a zejména pak ne ve spojení s vysokými školami.

Nejvýraznější změnou, která po roce 1989 v oblasti výzkumu a vývoje proběhla, bylo zrušení starého sovětského „vysoké školy učí, akademie věd bádá“ a přiřazení výzkumu jako nedílné součásti činnosti vysokých škol. Tlak na potlačení základního výzkumu a snaha o vymanévrování vysokých škol do pozice institucí, které se mají orientovat na aplikovaný výzkum, je částečným krokem zpět do období, ve kterém byla produktivita výzkumu a vývoje u nás i světové uznání výsledků výzkumné práce podstatně nižší, než dnes. Čísla mezinárodních srovnání ukazují, že se RVV snaží v navrhované koncepci zatlačit strukturu našich institucí výzkumu a vývoje, zejména pak vysokých škol, o několik kroků zpět, blíže modelu, který z dob sovětského vlivu přetrvává v zemích, které jako symbolický vzor navrhovaných změn jmenuji v úvodu. Obětí navrhovaných změn přitom nejsou vysoké školy jako takové, nýbrž výsledná (ne)kvalita studentů, kteří se na takto deformovaných institucích mají v budoucnu vzdělávat k tomu, aby vědomosti a metody ze školského prostředí během svého profesního působení přetvářeli v potřebné inovace a jejich uplatněním na trhu zboží a služeb následně i v peníze. Inovace se v úspěšných zemích rodí v hlavách tvořivých absolventů, nikoli povinnou participací vysokých škol na „přenosu poznatků do praxe“ a plněním zakázek na aplikovaném výzkumu pro firmy.

Příkladem toho, jak vypadá aplikovaný „výzkum“ v chápání RVV samé, lze spatřit v oficiální databázi výzkumných projektů a jejich výsledků pod označením MI20042007, což je podle tiráže na spodní straně výpisů z této databáze identifikace projektu, v rámci kterého byla tato databáze pro RVV realizována. Tři roky trvající projekt za patnáct milionů Kč s počtem výsledků v evidenci RIV rovným nule s RVV jako zřejmým spolupachatelem opakovaného poskytování financí na výzkum s nulovým výstupem. Neměla by RVV nejprve za plýtvání tohoto rozsahu (pokud se nemělo rovnou jednat o obcházení zákona o veřejných zakázkách k objednání standardní dodávky softwarového díla) pohnat k odpovědnosti někoho ze svých řad, než přijde s tezemi o tom, jak se reformou odstraní financování výzkumu, který výzkumem vlastně ani není, nebo vývoje, který nepřináší výsledky?

Na premiérovi je sympatické, že reformu výzkumu, vývoje a inovací ohlásil jako prioritu, kterou má ve vládě on osobně na starost. Návrh reformy, který je dnes z dílny Rady pro výzkum a vývoj k dispozici, však vykazuje příliš zásadní problémy na to, aby se podle něj reforma skutečně realizovala. Povel vrátit se zpět ke kreslicím prknům, a k tomu i zlepšit věcnou kompetenci týmu, který se tomu věnuje, je nejrozumnějším krokem, který by nyní od skutečně odpovědného zadavatele prací na architektuře reformy měl přijít.

Tabulka 4
Tabulka 4

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

JM napsal(a):

Díky za zajímavý článek. Jsem si jistý, že čtenáři, kteří jej pochopí, jej také ocení. Oba dva.
17. 03. 2008 | 05:59

Al Jouda napsal(a):

Tady by to chtělo vidět vyjádření pana Pačesa.
17. 03. 2008 | 06:58

jarpor napsal(a):

Zajímavý článek
potvrzující několik známých skutečností :

- Kvalita jakéhokoliv materiálu jako podkladu pro rozhodování závisí od kvality pracovníků, kteří jej připravují

- Totéž platí o úřednících, kteří s takovým materiálem přijdou do styku - od sektetářky (přepisy a úptavy textu) až po vedoucí a ředitele příslušných institucí

- Peníze jsou pouze jedny a tedy je přirozené, že zájmy uchazečů, zde vysoké školy a akademie, se kříží a každý to vidí "ze svého úhlu".

Vždy tedy bude někdo, kdo nebude zcela uspokojen a bude bít na poplach, že takto je to špatně.

Souhlas s Al Jouda : co na to druhá strana - akademie ?

Myslím, že je dobré psát o těchto záležitostech zde. Předpokládám, že pan senátor, i z hlediska jeho postavení, má dostatek možností své připomínky s razancí uplatnit i tam, kde se rozhoduje a chci věřit, že tak činí.
To neznamená, že musí uspět.
Z praxe víme, že každý experimentátor či vyskoškolský pracovník tvrdí, že "ta jeho" činnost je nejdůležitější a zasluhuje maximální podporu ...

Hezký den
17. 03. 2008 | 08:14

podjate a lokalne-patriotisticke napsal(a):

Jako senatora by autora mely zajimat pominky pro vedu v CR vubec. Nicmene jako cloveka z VS ho zajima, jak zlepsit podminky pro vedu na VS, a to tak, ze se vezmou prostredky na vedu jinym. Je to ponekud populisticko-hokynarske.
17. 03. 2008 | 10:59

bulik napsal(a):

Pro zájemce o podrobnější diskusi ještě
připojím odkaz na zmiňované <a href="http://www.cuni.cz/IFORUM-5...">stanovisko konference rektorů</a>.

Ač je z něj patrná jistá neucelenost, která je dána šibeničním termínem pro připomínkové řízení, je tam celá řada relevantních argumentů (BTW. z blogu se teď dozvídám, že RVV mj. tento materiál do připomínek nakonec nezahrnula - je znám důvod?).

Podle mého názoru se RVV zrušením specifického výzkumu (tj. výzkum spojený s výukou na VŠ) hlásí k tomu, že VŠ jsou jen vzdělávací instituce a že výzkum na nich prováděný je něco (ne/nad)standardního, kvůli čemu je třeba explicitně žádat o peníze. Na výzkumných univerzitách (či spíše fakultách) je ale už dnes běžné, že valná většina magisterských diplomových prací je výzkumně orientovaná a o další peníze na výzkum žádají až skutečné špičky mezi studenty, podílející se na řešení projektů GA ČR nebo výzkumných záměrů.
17. 03. 2008 | 11:23

krutibrk napsal(a):

Nesouhlas. Oba články, které tu byly publikovány jsou od vědců pracujících v základní výzkumu. Není divu, že se bouří. A není pravdou, že v ČR nevznikají kvalitní výsledky v oblasti aplikovaného výzkumu. Kdosi tady pejorativně hovořil o vývoji šamponů - to ovšem není předmětem aplikovaného výzkumu, nanejvýš tak průmyslového vývoje. Nikdo z obou pánů se nezmínil o špičkových výsledcích českého aplikovaného výzkumu např. v oblasti povlakování nanovrstvami.
Snad souhlas s panem Zlatuškou, že je třeba posílit výzkum na VŠ. Ovšem postavení Akademie je v ČR velmi silné, má vlastní rozpočtovou kapitolu a v podstatě chování i podmínky dalšího ministerstva. A je to právě AV, která je reliktem sovětského modelu organisace VV, všude jinde ve světě se výzkum koncentruje na VŠ.
Netvrdím, že základní výzkum není třeba, ovšem aplikovaný výzkum plynule navazuje na výsledky základního výzkumu, ale v českých podmínkách je základní výzkum už tak přefinancován. Akademičtí vědci trvají na základním výzkumu aniž by se jakkoliv zajímali o to, zda na něj někdy půjde navázat jakýmkoliv dlaším využitím. Kriteriem úspěšnosti jsou pro ně pouze publikace a články a pokud žádáte o jakékoliv praktické výsledky, považují to za vlastní degradaci.
V devadesátých letech zde byly zprivatizovány reosrtní výzkumné ústavy, zabývající se převážně aplikovaným výzkumem a postupem doby vzniklo v této oblasti dost nových soukromých subjektů. Zpočátku bylo jejich finanční zabezpečení nulové, teprve postupem doby začaly vznikat účelové prostředky na financování velmi konkrétních projektových záměrů.
Aby bylo trochu jasno v rozdělení finančních prostředků na výzku - Grantová agentura ČR a Grantová agentura AV ČR distribuují prostředky prakticky výhradně pro základní výzkum. Výzkumné záměry MŠMT ČR (institucionální prostředky)získaly z 95% organizace základního výzkumu, hlavně VČ. Pouze několika málo organizacím aplikovaného výzkumu se podařilo prolomit tuto hegemonii, a to ještě jen v prvním roce trvání tohoto programu.
Mezinárodní prostředky, alespoň ty významné - 7. Rámcový program VV je určen najmě pro velké instituce převážně základního výzkumu i jeho priority jsou tak nastaveny, povinnost mít v projetku alepoň malé procentu MSP je spíš folklor než významná pomoc aplikovanému výkumu, jediné, co těmto podnikům zbývá je Kraft, kde si smějí nakoupit výzkumné kapacity - od koho? No, opět od VŠ či AV či jiných organisací základního výzkumu. Z dalších programů - COST, převážně základní výzkum a Eureka, ano, ta je pro výzkum aplikovaný.
Takže kdo dnes využívá většinu finančních prostředků na VV????
Problém spočívá v tom, že základní výzkum se dívá na aplikovaný výzkum spatra, ani jako na "vynálezce nových šamponů" a ochota ke spolupráci je z jeho strany nulová.
Pokud tu někdo požaduje, aby se k problematice vyjádřil prof. Pačes za akademický výzkum, měl by též požádat např. Ing. Neumajera, výkonného předsedu Asociace výzkumných organizací (asociace org. aplikovaného výzkumu)o vajádření stanoviska. Jen tak může být úhel pohledu objektivní.
17. 03. 2008 | 15:32

krutibrk napsal(a):

Omlouvám se za překlepy
17. 03. 2008 | 15:37

jirizlatuska napsal(a):

balikovi k dotazu na důvod v závorce: 1. místopředsedkyně vlády sdělila, že stanovisko "nesplňuje ani základní podmínky pro zařazení do meziresortního připomínkového řízení", o větu dřív je odkaz na Jednací řád vlády. Jednací řád vlády ovšem nemůže zavazovat subjekty vládě nepodřízené a pokud v žádosti o poskytnutí připomínek nebyl takový požadavek stanoven, je odmítnutí ze strany RVV těžko kvalifikovatelné jinak, než jako svévole.
17. 03. 2008 | 15:48

tmoravec napsal(a):

Myslim si, ze neni ulohou statu aby dotoval firemni tj. aplikovany vyzkum. Stat ma vytvorit takove podminky, aby se inovace vyplacely, tj aby byla snadna, levna a vymahatelna ochrana dusevniho vlastnictvi a aby se penize vlozene do vyzkumu daly snadno a plne odepsat z dani. Stat muze dale dotovat nejakou tu infrastrukturu, vybaveni inkubatoru apodobne, ale myslim ze by nemel vyraznym zpusobem dotovat konkretni projekty. Je ovsem otazkou co je zakladni a co aplikovany vyzkum. V USA je napriklad bezne, ze mensi biotechnologicke firmy financuji pocatecni faze vyzkumu z grantu NIH. Je to vyzkum zakladni nebo aplikovany?
17. 03. 2008 | 17:59

krutibrk napsal(a):

tmoravče, přes mnoho dohadů o kategorisaci výzkumu se obecně uznává, že výzkum je základní, aplikovaný a potom vývoj (někdy také zvaný průmyslový výzkum), až ten bývá firemní. V ČR máme kolem pětiset institucí aplikovaného výzkumu, které jsou výzkumnými, ne výrobními organisacemi. Pokud dělají výzkum na objednávku, financují ho bez problémů, ale pokud jedou výzkum na hranici základního a aplikovaného, s potenciálním praktickým využitím (reaktory na využití odpadu z paliva jaderných elektráren v Řeži např.)bez grantové podpory se neobejdou. To je omyl, že aplikovaný výzkum směřuji vždy již přímo ke komerčnímu využití. Je mu ale podstatně blíž než výzkum základní.
17. 03. 2008 | 18:46

scientist napsal(a):

Díky za článek pane senátore. Pevně doufám, že budete bojovat proti současné podobě reformy i na politickém kolbišti a že se podaří zorganizovat dostatečně silný odpor proti navrhovanému paskvilu.

To Krutibrk:
tisíce lidí dělá sociální vědy a humanities. na ty se v reformě v podstatě "zapomnělo". Bodejď by ne, když je Rada složena téměř ze samých techniků a přírodovědců. Přitom posláním těchto disciplín není přispět k maximálnímu profitu, ale ke kvalitě života poskytnutím informací o nás samotných. jak chceš například aplikovat a zpeněžit poznatek o tom, že většina lidí si bere partnera ze stejné sociální třídy a že rodina do značné míry skrze výchovu a socializční vzorce reprodukuje sociální status jedinců a tedy i nerovnosti. A to přes to že současná liberální ideologie Západu mluví o tom, že že se rodíme jako svobodní jedinci a pravice podle toho upravuje zákony a daně?

Tento klasický a klíčový poznatek se může stát součástí politického boje a levice například může díky tomu požadovat speciální programy pro extrémně znevýhodněný skupiny (Romové). To všechno může přinést peníze, pokud se povede cikány skrze vzdělávací systém vytáhnout ze srabu jejich vlastních rodinných klanů. Tito lidé s absolvovanou maturitou nebo výučákem třeba nebudou tak často žít na dávkách.

Zároveň jiné výzkumy jasně dokazují,jak moc je důležitá ideologická změna percepce takových skupin ze strany většinové populace. Pokud nedojde ke změně symbolického statusu Romů, pak program vzdělání neuspěje.

Ale jak tyto poznatky chcete, probůh, vyjádřit penězi? A to přesto, že ve vzdálené budoucnosti budou mít těžko spočítatelný finančí efekt?

Navíc tento typ poznatků nemá sloužit k přímé změně sociální reality ze strany vědců. Tyto poznatky se mají stát součástí politických, mediálních a hospodských debat. Změny musí provést volení reprezentanti občanů. A ti s výše pospanými kroky vůbec nemusí souhlasit.

Pokud někdo vymyslí nový lak na auto, pak se bavíme o úplně jiném kontextu. Peníze se dají snadno spočítat objemem prodanýho laku a o jeho výrobě se nemusím s nikým bavit.

Bohužel, imaginace členů Rady pro výzkum a vývoj, stejně tak jako našich politiků, asi nesahá dál než k tomu laku na auto.
17. 03. 2008 | 19:16

Sociolog napsal(a):

V současném systému je řada "vědců" jako na krmníku, není divu, že se teď znepokojeně ozývají.
17. 03. 2008 | 21:54

doctorand napsal(a):

souhlasim,je to uschovna neschopnych,nezamestnatelnych lidi,tzv. "vedci"tak ty rvou.
17. 03. 2008 | 23:20

prirodovedec napsal(a):

scientist: Rad ctu Vase postrehy. Tentokrat se mi zda, ze jste se nechal podobne, jako casto ja :) oborove unest. Tak Vam to oplatim :).

Nemate bohuzel (to slovo myslim vazne) pravdu (kez byste z hlediska ocekavatelne kvality mel :) ). Hlavnim autorem reforem a bile knihy je prof. Mateju, sociolog zabyvajici se reformou VS CR i v ramci USA reformniho tymu Fullbrightovy nadace. Nikoliv prirodovedec :).

Pokud si na MSMT projdete tym tzv. Bile knihy najdete tam sociology (prevazne z think tanku ISEA a z UIV MSMT), ekonomy, pedagogiky, jen nekolik prirodovedcu (ovsem o malo vice nez religionistu :) ) a se zamhourenim oci jednoho ci dva techniky, viz:

http://www.msmt.cz/vzdelava...

Tomu odpovida i "kvalita" materialu a pripravovane reformy (viz napr. slavna anketa vyhodnocovana "klasicky", kde data byla sbirana metodou "snehove koule").

Proto byl dosud pred nesmirne zajimavymi a adresnymi namitkami prof.Zlatusky povazovan material RVV za o nekolik trid kvalitnejsi, ke kteremu se tym bile knihy pripoji. I zde v RVV jsou zastoupeni spolecensti vedci zcela zretelne (napr. prof.Mateju je i clenem RVV a v roce 2007 prosadil zretelne zvyhodnene bodovani vysledku spolecenskych ved :) viz metodika, i proti "presile tech prirodovedcu").

Co se tyka spolecenskovednich vystupu, Vami popsany problem zni velmi uctyhodne.

Pro mne naproti tomu stoji napr. zcela falesny obraz VS v CR vytvareny prave analyzujicimi a nespokojenymi spolecenskymi vedci, ktery je dle mne zjednoduseny a zkresleny a muze mit katastrofalni dusledky.

Vasi spolecensti vedci tak pravdepodobne prispeji ke "zmrveni" i tech konkurenceschopnych oboru, pokud se lekari (viz fakultni nemocnice), prirodovedci (viz prof.Zlatuska) a technici neproberou a neozvou.

Tim opet nerikam, ze se vsemi Vasimi argumenty nesouhlasim. Nerekl bych ale, ze zasadnim problemem reformy (a pripominek prof.Zlatusky) je otazka zda zakladni nebo aplikovany vyzkum.

Tim zasadnim problemem je pro mne profesionalita versus neprofesionalita a pochybne zjednodusovani a ideologicke malovani reality. Verim, ze na tom se shodneme.

K diskusi o zakladnim a aplikovanem vyzkumu mozna par slov pozdeji, az si projdu a srovnam i svoje zdroje.
17. 03. 2008 | 23:41

scientist napsal(a):

Tohle je klasický demagogický argument: debata není třeba, protože změny se nelíbí neschopným flákačům. Tečka.
To bych teda zrovna od sociologa nečekal. Vy se fakt uživíte?

Tím nepopírám, že se nelze setkat s řadou povalečů. Těm ale nebude vyhovovat jakákoliv změna.
17. 03. 2008 | 23:48

prirodovedec napsal(a):

Sociolog, doctorand: Bylo by jiste skvele, kdyby napr. nasi politici prijimajici zakony meli stajne kvalitni vysledky jako "ti vedci" na krmitkach, kteri napr. na rade VS produkuji absolventy plne kompatibilni se zapadnimi zememi, kde nalezaji uplatneni. Produkce VS absolventu lekarskych, prirodovednych a technickych oboru je jednou z oblasti, kde jsme jeste na svetove urovni pres veskere reci a statistiky, protoze to realita (pro nektere bohuzel) prokazuje. Chapu, ze nekteri by si prali "zmrvit" i tuto oblast, kdyz jim se nedari ...
17. 03. 2008 | 23:48

prirodovedec napsal(a):

scientist: Vidim, ze "chytre" vyuziti teto kritiky na popichnuti "skuhrajicich" vedcu vidite stejne :).

Byt jsme pro zakladni vyzkum, musim konstatovat, ze nektera shrnuti krutibrka jsou bohuzel neoddiskutovatelna (napr. prehlizivy postoj akteru zakladniho vyzkumu vuci akterum aplikovaneho, a dale celkem zastupna a vystupnovana publikacni zahledenost bez ohledu na byt i predstavu o budouci vyuzitelnosti).
18. 03. 2008 | 00:00

scientist napsal(a):

přírodovědče
díky za polemické postřehy.
ad Matějů: nemyslím si, že by byl jediným tahounem reformy VaV. A k jeho osobě: je šéfem soc. ústavu akademie věd, jeho se institucionální změny tedy tolik nedotknout, tlak má být přenesen na university :)

Čtu-li ten materiál, nezdá se mi, že by byl dílem sociálního vědce... prostě ten diskurs je odlišný od toho, jak se píše „u nás“. Bílá kniha (tedy Matějů) počítá s výzkumnými universitami, reforma VaV spíše nikoliv (jak plyne ze Zlatuškova textu), respektive chce aby univ. dělaly především aplikovaný výzkum. Tím chci říct, že mi podíl prof. Matějů na Reformě vůbec není tak zřejmý, jak naznačujete.

Co se týká Bílé knihy: nevím, jaká je tam přímá, praktická návaznost na reformu VaV (?) Se mi nezdá, že by to bylo nutně logicky propojené, ale nestudoval jsem to...

ad změna bodování: to bylo neúnosné, něco se stát muselo. A vůbec si nemyslim, že to bylo jakkoliv na úkor ostatních věd. Matějů je vnímán jako silný zastánce hodnocení pomocí stávající scientometrie a to je prostě jen poloviční nástroj (ze kterého se dělá fetiš). Má negativní vedlejší efekty, které podporují zpovrchnění vědy ve jménu honby za body (klasické dilema kvantita versus kvalita, takže se dnes píše spousta balastu...) Na reflexi tohoto problému budem ještě dlouho čekat. Matějů je řezník a jeho argument je úplně stejný jako ten "sociologův".

V RVV je za sociální vědy jenom Matějů, kam zařadit ty ekonomy nevím. Rada není složena proporčně z více hledisek. Viz reakce rektorů.

ad vykreslovaní VŠ sociálními vědci: k tomu bych si rád vyslechl více. nevím vůbec, co tím míníte. Teď vyšla od Kellera kniha „Vzdělanostní společnost?“ Asi se na ni lze dívat jako na druhý úhel pohledu ve srovnání s policy analýzami prof. Matějů. Sice statistika je tam bídná, ale i tak to stojí za přečtení, hlavně to teoretické rámování.

ad aplikovaný a základní výzkum: musí být oba. To není buď a nebo. Ale jsou vědy, kde aplikovaný výzkum má obtížný status a to jsou sociální vědy a humanitní vědy.
18. 03. 2008 | 01:34

Drobník napsal(a):

V mnohém s panem senátorem souhlasím. Ale ne vše je takto černobílé. Po odchodu z UK v rámci normalizace jsem pracoval 19 let na Ústavu makromolekulární chemie AVČR, kde stále panoval duch prof. Wichterleho. Tento ústav v podstatě žil z patentů a jeho základní výzkum byl na vysoké úrovni. M.j. díky zisku z patentů zajišťujících špičkové vybavení. Je dokladem toho, že spojení výzkumu vycházejícího do praxe a přinášejícího ekonomické hodnoty není nepřítelem tzv. základního výzkumu, spíše naopak. Jen stručně, některá proč: vědci byli maximálně oproštěni od administrativy (včetně psaní publikací); rukopis šel k tajemníkovi, který s patentovou kanceláří (měla 3 zaměstnance!) posoudil, zda neobsahuje patentovatelné výsledky. Pokud ano, autor s pomocí pat. kanceláře musel sepsat PV (přihláška vynálezu) a publikovat, až PV dostala číslo. Když jsem po návratu na Př.f. UK jako řed. Biotechnologického ústavu navrhl pro tento ústav podobný systém, byl jsem tvrdě napaden, že omezuji akademickou svobodu. Můj návrh, že by i posluchač přírodních věd měl něco vědět o patentování odmítl např. i Václav Hořejší.
Ještě ke srovnání s americkými universitami. Mohou pozvat špičkové vědce, dát jim odpovídající plat, ubytování a nabídnout laboratorní vybavení úměrné jejich úrovni. Mohou to udělat naše? Usuzujme ze jmen autorů z US univerzit na jejich národnost. To něco říká.
18. 03. 2008 | 09:51

jirizlatuska napsal(a):

prof. Drobníkovi: Reforma se má týkat _systému_ VVaI, zde jsou ta čísla mezinárodních srovnání zcela jasně hovořící. Jednalo se mi o les bez ohledu na to, že u konkrétních stromů můžeme mít nějaké partikulárie.

V "reformě" jsem nikde nenašel "žití z patentů" (tím rozumím patent, u kterého se prodala licence, je z něj příjem a náklady na vývoj předcházející udělelní patentu plus, řízení na jeho udělení a udržovací poplatky jsou nižší, než příjem z udělených licencí).

Kritiku hodnocení výsledků a představy o mechanické transformaci do udělované veřejné podpory jsem do tohoto textu nedával, nechávám si ji na někdy příště. Zajímavá debata na toto téma probíhá nad návrhem systému metrik REF místo dosavadního hodnocení RAE ve Velké Británii, viz např. editorial v britském Times Higher Education, http://www.timeshighereduca...
18. 03. 2008 | 10:30

krutibrk napsal(a):

To scientist
Z Vaší zmínky o humanitních oborech vyčnívá v podstatě jen sociologie, která přitom v dnešní době je jako jediná přeferovaná sociální disciplina. Dokonce je na ni pamatováno i v RP 7. Mnohem hůř jsou na tom klasické obory typu historie, filosofie ap. A tady velmi dobře vím, o čem mluvím, ač sám jsem technokrat, manželka je archeolog. Jediný grant z Bruselu sehnala v prioritě IST :-D, jinak se o jejím oboru vůbec neuvažuje. Občas nějaké drobáky od grantové agentury.
I tyto vědy nám vypovídají mnohé o nás samých, i když nejsou schopny řešit tak populární otázky, jako je třeba romská. A těm nebude pomoženo žádnou reformou.
18. 03. 2008 | 16:00

Vaclav Horejsi napsal(a):

prof. Drobnikovi:
Opravdu nevim, odkud mate informaci, ze jsem odmitl vas navrh na to, aby studenti neco vedeli o patentovani? Ja jsem krom toho nikdy nebyl v pozici, kdy by moje jakekoli mineni o teto veci melo nejaky prakticky dopad. Je docela mozne, ze jsem v nejake soukrome debate byl skepticky vuci snaham kdeco patentovat, ale to je neco jineho - jednak nemyslim, ze v tom nasem vyzkumu je tak moc patentovatelnych vysledku, jednak samotny patent jeste mnoho neznamena - dulezita je realizace, a na to nemusi byt ani patent; pokud neni mezinarodni (coz je velmi drahe), tak ceskym patentem jen zahranicnim vyrobcum davate vlastne vse zadarmo k dispozici...
18. 03. 2008 | 19:06

jirizlatuska napsal(a):

Rezervovanost prof. Hořejšího k tomu, jestli v patentech vidět nějakou velkou příležitost, je hodně opodstatněná - a zdaleka to neplatí jen o "tom našem výzkumu".

Derek Bok, bývalý prezident Harvardovy univerzity, k tomu v knize Universities in the Marketplace má hodně skeptická slova (viz pasáž ze strany 101, http://blog.aktualne.centru...). Harvard samozřejmě nelze ani v nejmenším pozdezřívat z toho, že by tam byli z hlediska skutečně špičkové kvality výzkumu nebo jeho relevance nějací čičmundové.

V okamžiku, kdy se bavime o cca 20 skutečně profitujících a max. 50 jakž takž přežívajících v bohatém prostředí amerických výzkumných univerzit, čekat odtud nějaký zázrak pro naše instituce by bylo hodně bláhové. K tomu cena za udělení patentu a udržovací poplatky - když se podíváte na patenty, které si vykazují profesoři na amerických výzkumných univerzitách v databázi USPTO, zjístite, že patenty jsou hezký řádek do publikací, ale v drtivé většině zaniknou pro nezaplacení udržovacích poplatků ( a tedy i bez licencí nebo vyzužití).

Samozřejmě, pokud u nás bude stát přidělovat peníze jen za udělení patentu a ještě bude mozné na vrub státního financování zaúčtovat veškeré náklady s tím spojené, patentovat se nepochybně bude o sto šest jako v dobách, kdy se patenty v socialistickém Čekoslovensku prokazovala převaha nad kapitalistickým světem. Nesměšujme to ale s přínosem z takových patentů, když neodpočítáme masivní náklady poskytnuté někým jiným. Nutnými náklady před jakýmkoli ziskem také mohou být právní výlohy na soud s někým, kdo náš patent užívá neoprávněně - a tyhle náklady jsou řádově větší než to, o čem jsme zatím mluvili.

Mimochodem, nějaké pozitivní statistiky, které by kvantifikovaly tahle rizika, jsem z našeho prostředí zatím neviděl. Ze znalosti věcných podkladů k jiným věcem silně pochybuji, že nejaké podklady tvůrci koncepcí tlačících u nás akademický výzkum do patentů mají. :-(
18. 03. 2008 | 22:54

Turánek napsal(a):

Během své vědecké kariéry jsem svědkem neustálých reforem jak školství, tak vědy a výzkumu. Zásadní zlepšení podmínek pro výzkum a výuku nebylo jejich výsledkem. Neschopnost vlád při realizaci Operačích programů mi dává zapravdu. Většina ústavů má přetrvávající problémy s udržováním staveb v provozu, chybí schopní tvůrčí pracovníci, nelze v reálném čase zajistit dostatečné finance pro komplexní vybavení laboratoří potřebnými přístroji, většina zařízení pro práci s laboratorními zvířaty je zastaralá a těžko prochází akreditacemi. Zodpovědný řešitel často musí suplovat práci nevýkonného managementu ústavů a věnovat minmálně 50% své energie na neproduktivní činnosti. Výzkum stojí na kvalitních lidech, které vychovávají školy a vědecké ústavy. Výzkumník musí mít odpovídající technické a materiální podmínky pro práci, které musí zajistit také vedení ústavů (pro moderní řízení chybí často schopný management). Grantové agentury musí mít dostatek prostředků pro financování projektů a rozhodování o udělení grantu musí být transparentní a objektivní. Zpětná kontrola výsledků řešení projektu musí být nezbytností. Nelze oddělit vysoké školy od pracovišť akademie a resortních výzkumných ústavů. Financování vědy je komplexní problém a nelze jej řešit systémem "kdo si urve nejvíce". Uměle je vyvoláván problém základní versus aplikovaný výzkum. Jsou to dvě strany jedné mince. Oblíbeným řešením je zrušení neproduktivních ústavů namísto programu pro jejich revitalizaci. Jiným oblíbeným myšlenkovým zjednodušením je podpora pouze špičkovým týmům, chybí však koncepce, která umožní vznik nových špičkových týmů. Toho nelze dosáhnout bez dostatečných finančních prostředků. Samostatnou kapitolou je ochrana duševního vlastnictví a tvorba patentů. Pro ekonomiku je podstatný pouze realizovaný patent, který vrací prostředky vynaložené na vědu. Většina vědeckých a vedoucích pracovníků má o procesu přípravy a realizace patentu mizivé představy. Realizovat patent mohou jen zdravé a technologicky vyspělé firmy, kterých je u nás poskrovnu. Tyto firmy se také budou aktivě podílet na přípravě, financování a řešení výzkumných projektů. Zabývám se jak aplikovaným tak základním výzkumem (jsem spoluautorem několika mezinárodních a národních patentů). Jsem přesvědčen na základě zkušeností, že moderní výzkumný ústav musí mít oba typy výzkumu ve funkčním propojení. Připravovaná reforma má všechny rysy toho, že opticky se navýší finanční prostředky na školství, vědu a výzkum, ve skutečnosti budou tyto prostředky obratně vyvedeny z přímého a transparentního užití ve vědě do parazitujících struktur (ustavní a ministerská byrokracie, její propojení se soukromými firmami atd). Dokud v myšlení politiků bude věda a školství považováno za obtěžující položku státního rozpočtu, nelze očekávat zásadní změny. Pánům z akademie jen připomínám, že politická váha presidenta akademie je zanedbatelná ve srovnání s vlivem představitelů průmyslu. Tím se dostáváme k aplikovanému výzkumu. Omlouvám se případným čtenářům za heslovitý styl textu.
19. 03. 2008 | 19:17

Milan napsal(a):

Nelze než souhlasit s článkem i stanoviskem rektorů. Rada VaV má velmi podivné složení: výběr lidí podléhal pravděpodobně hlavně jednostranným hlediskům "modré-neolib-ideologie", spíše nežli snaze dosáhnout co nejvhodnějšího a konsenzuálního modelu. Financování výzkumu soukromým sektorem vede k úzké orientaci krátkodobý zisk, což může být v dlouhodobém horizontu překážkou prosperity, neboť je tím omezována tvořivá svoboda vědeckého bádání (k níž patří také nezdůvodněná intuice, štěstí a náhoda). Vědecké bádání, které není omezováno diktátem krátkodobého zisku, většinou přináší v důsledku více pozitivních výsledků (hospodářských, sociálních, ale i technických). Jak může soukromý sektor financovat třeba (aplikovaný) výzkum integrace menšin, nebo subkultury bezdomovců? Aplikace získaných znalostí z těchto oblastí přitom může přinést nečekané zisky? Ještě větší záhadou mi je, jak by mohlo soukromé financování prospět třeba takovým oborům jako je egyptologie (zde máme jedno světové pracoviště). Přitom se asi nedá říci, že by egyptologie byla pro společnost nedůležitá a její studium nepřinášelo společnosti žádné zisky.
30. 03. 2008 | 11:47

roman napsal(a):

Zlatá tužko, vraz se do ořezávátka a pořádně se roztoč
02. 04. 2008 | 12:07

Milan Berka napsal(a):

Obvykle platí, když někdo neví, co by udělal a chce něco udělat, pak provede reformu... Podle mne jak počet citací, tak počet publikací je zavádějící kriterium. Z druhé strany skutečně nevím, jak toto objektivizovat, možná to ani nejde. Možná stejně úspěšné by bylo financování tahat z klobouku.
Dovedu si představit, že sběr citací povede k citacím jednoho druhého i bez větší odborné hodnoty dané věci. Naopak převratnou věc, kterou málo kdo pochopí bude citovat jen málo lidí.
28. 04. 2008 | 11:03

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy