Univerzitní reformy z pohledu věčnosti

17. 05. 2008 | 16:38
Přečteno 9669 krát
Přednáška prof. PhDr. Břetislava Horyny, Ph.D. s názvem „In unum vertere? Univerzita dnes“ je třetím (a posledním) textem z letošního Akademického dne Masarykovy univerzity, který si na svém blogu dovoluji zprostředkovat čtenářům Aktuálně.cz. Přednášku prof. Horyna proslovil jako laureát ceny rektora za nejlepší univerzitní publikaci z Akademického dne před rokem. Stejně jako rektor univerziy a předseda Akademického senátu si i prof. Horyna k promluvě zvolil téma související s reformami univerzit a výzkumu. Neshodnu se s prof. Horynou ve skepsi, která je z jeho úvah cítit vůči změnám, které se někdy označují jako „masifikace vysokoškolského vzdělávání“, sdílím s ním však přesvědčení, že univerzity mají svou úlohu vidět primárně v rozvoji vzdělání a poznání jako součásti kultury lidské společnosti, nikoli se chovat jako nástroj v rukou krátkodobě uvažujících manažerů firem, pro které je nejcennější absolvent školy připravený jim na míru a nevidící nic vlevo ani vpravo, aby náhodou neskončil u konkurence (o rukách politiků nemluvě). Soudím, že tato perspektiva univerzit z hlediska „věčnosti“ poskytuje důležité kritické argumenty, kterými bychom měli poměřovat některé krajně riskantní představy o změnách v systému akademické samosprávy na českých vysokých školách, se kterými přichází koncept Bílé knihy.


Břetislav Horyna: In unum vertere? Univerzita dnes

Etymologie slova univerzita není jasná a neexistují pro ni potřebné historické doklady. Jedna z možných verzí říká, že za termínem univerzita stojí slovní spojení „in unum vertere“, znamenající „v jedno obrátit“, „sjednotit“, „učinit jedním“. Možná právě to vyjadřuje základní intenci, s níž vznikaly středověké univerzity jako instituce, kterým je evropská vzdělanostní kultura zavázána nepochybně nejvíc, a to navzdory všem úpadkovým jevům, právě tak nepochybně doprovázejícím život univerzit až do současnosti.

Myšlenka jednoty, společenství, vzájemné podpory a ochrany, celistvosti v naukách a v šíření poznání, společného soužití akademické obce při naplňování společného smyslu existence univerzit byla základní. Právě ona umožňovala, aby se univerzita vznikající uprostřed společenských, kulturních a náboženských vztahů určujících středověkou evropskou civilizaci stávala předobrazem a v mnohém ohledu nikdy nenaplněným ideálem moderních vztahů podstatně liberálnějších či přímo demokratických. Středověcí žáci, studenti, bakaláři, licenciáti, mistři, doktoři, korporace profesorů, na sebe brali vědomě závazek, který nalezneme formulovaný v zakládajících listinách mnoha slavných univerzit: pospolu a v jednotě „odhánět mračna nevědomosti, (…) být ku prospěchu společenství i jednotlivcům a rozmnožovat dobro člověka“ (zakládající listina univerzity v Kolíně nad Rýnem, 21.5.1388).

Neměli bychom se mýlit v hodnocení takových tezí: nejednalo se o pouhé proklamace, ale o reálné záměry, které byly brány doslovně a získávaly tak zásadní význam nejen ve vzdělanostní sféře, ale rovněž a možná ještě důsledněji i význam politický. Univerzita rozvíjela své teoretické i vysloveně praktické politické aktivity ve dvojím vztahovém rámci. Prvním byl vztah navenek, vůči společnosti, kdy měla roli vysoce respektované instituce, v jejímž postavení silně převažovala schopnost determinovat sociální, kulturní a politické dění nad stavem, kdy je univerzita determinována vnějšími sociálními a politickými tlaky. To neplatí třeba jen o pražské univerzitě, z níž vyšlo husitské hnutí, ale zejména o významných evropských právnicky orientovaných univerzitách, kde byly již v 15. století abstrahovány obecné principy legislativního systému, z něhož vyšla moderní politická věda.

Druhý vztahový rámec tvořily vnitřní poměry na univerzitách. Středověcí magistri et scolares, učitelé a žáci, žili a pracovali pospolu, v jistém vztahu rovnosti, který nikdy nevylučoval uznávání autority profesorů, ale také nikdy nezatlačoval do pozadí vědomí společného cíle při rozvoji vzdělanosti a při udržení institucionální nezávislosti univerzity. Pokud byl profesor přijat do učitelského sboru, univerzita jako právní subjekt nad ním přejímala ochranu a všemožně ho podporovala. Tento vztah podpory a důvěry byl nesmírně důležitý, protože například při pravidelných quodlibetálních disputacích, věnovaných jak doktrinálním, tak aktuálním společenským otázkám, mohl profesor zvolit a interpretovat rovněž témata, která byla v rozporu s ortodoxií, případně s tím, co bychom dnes označili za politický mocenský zájem. Tam někde se rodila svoboda myšlení, svoboda slova a svoboda svědomí, a s nimi také evropská demokratická tradice: nikoli ve starořeckém plutokratickém ostrakismu, ale ve vnitřních univerzitních vztazích.

Středověkého mistra, profesora, by patrně ani ve snu nenapadlo, aby považoval žáky, studenty, za své klienty. Spíše by nerozuměl, co se od něho očekává, protože studenti byli jeho partnery, jeho souputníky na cestě za poznáním. Pokud by byli označeni za jeho klienty, asi by to chápal jako pohrdání studenty i svou osobou: clientes totiž znamená „osoby poslouchající“, „ti, kteří jsou poslušní“, a byli to ve starověkém Římě lidé vyžebrávající si u majetných patricijů, svých patronů, hospodářskou podporu. Dnes jistě rozumíme slovu klient jinak: ale i dnes platí, že klienty může mít pojišťovací agent, sňatková agentura nebo dámská krejčová, případně další stará řemesla, těžko však univerzitní profesor, který pracuje se svými studenty na cestách poznání.

Všichni, ať již profesoři, žáci nebo univerzitní hodnostáři, by patrně potřebovali hromadné školení, aby pochopili, že jejich společná snaha na univerzitě je odváděna kvůli kategorii excelence; že za své publikace budou nebo spíše nebudou dostávat body jako druholigoví fotbalisté; že se prostřednictvím těchto bodů ocitnou v podivuhodných tabulkách, které budou vyjadřovat hodnotu jejich práce; a že si nemají osvojovat znalosti, ale kompetence pro konkurenceschopnost. Nepochybně byli i na středověkých univerzitách lidé schopní všechno, ale bohužel jen toho – asi by se však nenadáli, že tím získají plusové body do kvantifikace své konkurenceschopnosti.

Ostatně, v tomto ohledu není zapotřebí chodit do středověku. Stačí se poohlédnout po relativně nedávných dějinách. Kdybych vzal dílo osobností, jakými byli například Pekař, Rádl nebo Masaryk – a to mluvím jen za svůj obor; totéž by se dalo uvést u mnoha dalších – a rozparceloval je podle týchž kritérií, jakými se impaktuje či neimpaktuje vzdělanost dnes, vyzískal bych závěr, že kupříkladu Masaryk byl autor lokálně nevýznamných textů s impaktovou bodovou hodnotou nula. A to vůbec nemluvím o tom, že takový Immanuel Kant by nebyl schopen vykázat ani jednu zvanou zahraniční přednášku, protože celý život zavile odmítal opustit Královec – proto také ani nedomýšlím, jak by obstál před dnešní vědeckou radou univerzity, pokud by se před ni vůbec dostal. Umím si ale představit, jak by na tyto poměry, regule a pouze zdánlivě nevyhnutelné samozřejmosti zareagoval třeba právě Masaryk: jeho moravské kořeny by ho patrně vedly k formulaci tak jadrného výroku, že si ho v dnešním akademickém prostředí netroufám ani myslet, natož pak vyslovit.

Vím, že se časy změnily, a s nimi také lidé, vztahy a podmínky, v kterých žijeme. Uvědomuji si, že je dnes univerzita něčím jiným, než byla univerzita před půl tisíciletím. Jenom si nejsem bezvýhradně jistý tím, že tyto změny vedou k lepšímu, a už vůbec ne tím, že jsou jediné možné. Vedle známého latinského přísloví tempora mutantur existuje totiž ještě jedno, které zní omnia mutantur, nihil interit – všechno se mění, ale nic nepomíjí.

Chci tím říci, že v dějinách se nic neztratí, nic beze stopy nezmizí, a jako se my ohlížíme za svými předchůdci na univerzitách, budou se jednou ohlížet naši následovníci za námi. Otázka pak zní, co asi uvidí? Dáme jim příležitost, aby nás viděli hrát hry na excelence a další podobné kratochvíle, a to v době, kdy dostat od studenta seminární práci bez hrubých pravopisných chyb na úrovni ZŠ se rovná téměř zázraku? Dáme jim příležitost, aby nás slyšeli horovat o nezávislosti univerzity a vzdělávacího systému vůbec, a to v době, kdy se školství včetně vysokého stává hračkou v rukách nikoli politiků, ale politických šíbrů?

Před několika lety mně s odzbrojující upřímností odepsal v odpovědi na jakousi žádost jeden rektorátní úředník, že se mé žádosti nevyhovuje, poněvadž nepatřím mezi univerzitní priority. Dobře, zatlačil jsem slzu a nakonec se s tím vyrovnal. Jak chce ale univerzita plnit své skutečné priority, jestliže by mělo platit, že její profesoři jimi nejsou? A ať se kolem sebe rozhlížím sebeusilovněji, nevidím, že by hlas učitelů znamenal něco, s čím se počítá jako s něčím, co se nedá prostě neslyšet. Na univerzitách našich předchůdců nikdo nevěděl, co je to manažer, topmanažer, PR-manažer, manažer pro trávení volného času, manažer spisové služby a mluvčí všech manažerů. Chceme odkázat svým následovníkům byrokracii, přípisy a štábní kulturu, s mlhavou vzpomínkou na to, že kdysi existovali lidé a nikoli lidské zdroje?

Rád bych se ještě dožil okamžiku, kdy bude patřit názorům, hlediskům a argumentům profesorů alespoň desetina toho zájmu, která se věnuje funkčnímu pobíhání manažerů a anketám našich studujících klientů. Za celou dobu, po kterou působím na univerzitě, neprojevil nikdo nikdy ani ten nejmenší zájem o to, co si myslím o této instituci, o práci, o přijímání studentů, o způsobu studia a o jeho zakončování. Nedostal jsem nikdy ani jednu otázku, která by se týkala základních problémů univerzitního života, a nemyslím, že by ostatní učitelé na tom byli zásadně jinak. Zato mohu v pravidelných intervalech stírat plivance anonymních anket, jejichž frekvence je přímo úměrná počtu studentů, kteří v daném kurzu neuspěli. Studující druhého semestru jsou pravidelně dotazováni, zda jsem odborně způsobilý k tomu, abych je učil. Podle jakých kritérií to mohou posuzovat, nevím – zato vím, že vyžadovat znalosti a nutit naše klienty k práci pomalu ale jistě hraničí s troufalostí. Chceme předat našim následovníkům na univerzitách dědictví takové anketní seberealizace?

Patřilo k tradici univerzit, že studenti přicházeli kvůli učitelům, přitahováni možností získat od nich znalosti. Když na univerzitu v Jeně přišel Johann Gottlieb Fichte, během následujícího semestru se ke studiu zapsalo skoro tři tisíce nových studentů a z Jeny se stalo centrum německé filosofické vzdělanosti. Fichte přitáhl studenty mimo jiné tím, že říkal věci tak, jak si je myslel: proto byl za několik let z Jeny odejit. S čím tehdejší topmanagement univerzity nepočítal, když Fichta vydal politickým čachrům, bylo to, že během roku opustili Jenskou univerzitu téměř všichni studenti a z Jeny se stala bezvýznamná, provinční univerzita, kterou zůstala dodnes. Jméno Fichte zná celý kulturní svět – kdo ale ví, jak se jmenovali ti, kteří tehdy podřízli větev, na které sami seděli?

Nabízí se skoro nemístná otázka: co přitahuje na univerzitu dnešní studenty? Nebudu tak naivní, abych se ptal, zda je to vyhlídka na to, že se mohou vzdělávat. Jako každý druhý na univerzitě mám denně příležitost pozorovat, že možnost vzdělávat se, učit se kriticky myslet, vyhledávat problémy a pracovat na jejich řešení je v těsném závěsu za rozhodující prioritou – a tou je propustnost studijního programu u bakalářských a magisterských zkoušek. Univerzita se mění v uličku, kterou je třeba projít pokud možno bez zábran: a to v obojím slova smyslu. Z profesorů se stávají pomocníci, jejichž čestnou povinností je případné strázně studia minimalizovat. Zdaleka nejvyšší počet studentů se letos přihlásilo na FF MU do navazujícího magisterského programu se zkratkou MNGK, což není meningokok, ale „manažer v kultuře“. Co k tomu dodat? Snad jen, že my jsme strom, na kterém toto ovoce roste.

Obávám se, že pro dnešní univerzitu žádné in unum vertere neplatí. Nejsme jedním, netvoříme celek se společným zájmem a nejde nám o totéž. Prostě se změnila doba. Problém je v tom, že doba sama není nic – dobu tvoříme my a my jsme touto dobou. Jejím výsledkem je to, že rozkvět vzdělanosti můžeme sice odlévat do bronzu, ale prožívat ho nebudeme.

Blahopřeji všem oceněným k jejich úspěchu a děkuji za pozornost.

(Projev nositele Ceny rektora Masarykovy univerzity za rok 2007 přednesený na Dies Academicus MU 14. května 2008)

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Milan napsal(a):

Myslim, ze klíčová věta celeho prispevku je, že špičkoví učitelé přitahují studenty.
Domnívám se, že bez toho že naše university (Karlova, Masarykova) přitáhnou opravdové světové hvězdy, se kvalita Universit žádnými reformami příliš nezmění.
Proč universita nevyhlásí nová "Chair", ke každému tak 150 tisíc dolarů/rok (záleží na oboru, pro některé to bude málo)
a otevřené konkursy na tato místa.
Pak se třeba dočkáme, že bude na Pražské universitě působit (budoucí) Albert Einstein, ...
Tohle dělají špičkové americké university a funguje to. Proč to nezkusit místo "reformy"? Je to závist??
17. 05. 2008 | 18:02

Kamil napsal(a):

Pane profesore
přehrál jsem si rozhovor s panem Haňkou a rád bych slyšel jak se stavíte k jeho názorům. Mě se zdály velmi rozumné.
Díky za názor.
Hezký večer.
17. 05. 2008 | 18:31

Kamil napsal(a):

Pardon
hlava děravá
http://www.ct24.cz/vysilani...
Hezký večer.
17. 05. 2008 | 18:35

str napsal(a):

vystizne napsano
17. 05. 2008 | 19:24

Radomíra napsal(a):

Pane profesore děkuji.
Kdyby mi někdo před 18 lety vyprávěl o našem současném vzdělávacím systému, neuvěřila bych mu.Byla jsem plná nadšení z netušených možností konečně svobodné školy, o to víc, že učím humanitní obory. Bohužel musím konstatovat spolu s Vámi, že kritické myšlení se nenosí, a ze škol včetně gymnázií se pomalu stávají zábavní zařízení, kde je na překážku chtít po žácích nějaké znalosti natož kritické přemýšlení...T.G.Masaryk by nevěřil, a co teprve J.Á.Komenský, kterého jsme si pohodlně zredukovali na nepochopenou školu hrou...
17. 05. 2008 | 20:28

FP napsal(a):

Špičkoví profesoři opravdu přitáhnou studenty (příklad prof. Maříka z ČVUT hovoří za vše). Nuže, kolik máme špičkových profesorů a kolik je mezi nimi takových, kteří už nedokážou oslovit nikoho ?
17. 05. 2008 | 21:12

žaba napsal(a):

EP, jaké podmínky má mladý odborník k tomu, aby se stal špičkovým? Ve školství se mu to nepodaří určitě a pokud se stane odborníkem na cokoliv ve sféře soukromé, tak nebude mít důvod si snižovat životní úroveń tím, že půjde vzdělávat studenty. leda by to měl jako hobby.

O čem že píšu?? Samozřejmě o penězích. On i mladý pedagog potřebuje bydlet, založit rodinu, cestovat, vzdělávat se . Takže budˇsi přivydělává někde jinde,aby se zajistil materiálně, pak mu nezůstane čas na to stát se odborníkem,na další sebevzdělávání... nebo prostě jde pracovat jinam a pak bych mohla zase dokola opsat závěr prvního odstavce.
17. 05. 2008 | 22:20

Jk napsal(a):

Velmi dobre napsane.

Doplnim jen priklad ze sveta.
V Japonsku a Nemecku, ktere maji povest technologicke spicky sveta, doslo k takovemu boomu humanitnich, nic nerikajicich oboru, ze prumysl v soucasnosti zaziva kriticky nedostatek technicky vzdelanych absolventu.

Durazne tedy varuji pred "nakazou MNGK apod" ve skolstvi i u nas!!!

Obory musi mit smysl, pak ziskaji finance, ktere pritahnou profesory a ti pritahnou schopne studenty.
18. 05. 2008 | 06:02

jenicek napsal(a):

To Jk:
Pokud se nepletu tak zrovna Zlatuška je ten co vykřikuje, že techniků není nedostatek...
18. 05. 2008 | 11:59

jirizlatuska napsal(a):

jenickovi: Samozřejmě, že se pletete. V HN se toho týkal můj dopis s následujícím textem:

"Dopis rektora VSB-TUO uveřejněný v HN 2. 10. obsahuje zkreslenou reprodukci toho, co je obsahem mých starších clánků. Doufám, že podobně nepostupuje v polemikách na odborné úrovni, obdobně pojaté vymezování vůči ostatním autorům by měl negativně hodnotit každý oponent práce už na bakalářské úrovni. Obvinil mne však z toho, že mé články nejsou opřeny o žádnou analýzu.

Srovnání proporcí studujících v přírodovědných a technických oborech s ostatními zeměmi Evropy najde v publikaci Eurostatu Key Data on Education in Europe 2005 vydávané Evropskou komisí (ISSN 1725-1621) v tabulce C19, na kterou jsem upozorňoval ve srovnání s údaji z tabulky F10a: S 31,5 procenty studujících v oblasti vědy a techniky máme třetí nejvyšší procento studujících v těchto "nedostatkových" oborech v Evropě - hned po Finsku s 37,2 procenty a Irsku s 34,4 procenty (průměr EU je 26 procent)."

Tvrdil jsem pouze to, že v technických oborech u nás v proporcích k ostatním oborům _hodně_ vysoký počet studentů a je naprosto nerealistické přijímat opatření na jejich selektivní zvyšování.

Naším základním problémem je nízký počet absolventů vysokých škol (o tom viz např. i nedávná přednáška generálního sekretáře OECD na UK, jejíž text je zde: http://www.oecd.org/documen...). I zde je ovšem klíčový nikoli argument absolutních čísel, ale argument proporcí: Nevím, kolik má být vysokoškoláků, je ovšem zřejmé, že vzdělávací systém v ČR nedává příležitosti k získání vzdělání na vysokoškolské úrovni, které by byly srovnatelné z jinými rozvinutými zeměmi.

Skutečnost, že si někteří rektoři (jmenovitě se jedná o dva, na jejichž článek upozorňuji v úvodu před Křepelkovým textem http://blog.aktualne.centru...) vyberou text editorem formulovaného nadpisu (u dopisů se dost dobře ani náhodou nemůže jednat o napdis autorův), je věc svědčící o nedostatku čtenářské gramotnosti jiných. Ostatně: Pokud je to tak, že někteří rektoři technických vysokých škol neumí pochopit obsah sdělení, který čtou v novinách, není to svědectvím o naprostém nedostatku všeobecného vzdělání, resp. nesvědčí to specificky o tom, že by někteří techničtí koryfejové neměli doabsolvovat nějaké celoživotní kursy ve společenskovědních disciplinách? Pomíjím také skutečnost, že mohou podniky potřebující techniky, prostě jen nabízet tak nízké platy, že k nim potřebný počet lidí pracovat nejde (ty platy jsou úměrné konkurenceschopnosti jejich výrobků, samozřejmě).

Tvrzení o nedostatku techniků je ostatně hodně problematické z hlediska vyvozování důsledků z něj. Panuje totiž například i nedostatek peněz. Co s tím uděláte??
18. 05. 2008 | 12:43

Saliven napsal(a):

Pane senátore, co si myslíte o nápadu vytvořit několik elitních univerzit s klasickým školným (MUNI, UK a ČVUT), něco jako Ivy League v USA a zbytek nechat zadarmo a plně dotovat z rozpočtu (samozřejmě, že by peníze dostávaly i tyto placené školy)? Vlk by se nažral (všichni by mohli studovat na VŠ) a koza zůstala celá (zvýšily by se příjmy škol). Elitní školu by studenti studovali za peníze (které by platili hned - buď by si půjčili, nebo by při dobrém prospěchu dostávali stipendia), byli by motivováni a vystudovali by schopní a ti, kteří opravdu chtějí. A toto studium by se také patřičně vyplatilo.

Zajímal by mne Váš názor. Děkuji.
18. 05. 2008 | 13:19

prirodovedec napsal(a):

Saliven: Pane kolego, proc chcete "zrusi" UK, MUNI, CUT? Vy proti nim neco mate?

Kamil: Zajima Vas i muj nazor na CT24 rozhovor? :)

prof.Z.: Je zrejme, ze je nadbytek nekterych absolventu ve srovnani se svetem (prirodni vedy, technicke vedy, informatika, ...). Navic tito absolventi jsou exportovatelni (na rozdil od vetsiny soft oboru). Coz povazuji za zasadni komparativni vyhodu teto zeme (viz Vase spravne srovnani s Finskem a Irskem), kterou povazuji za nutne vyuzit a udrzet. :)

S absolventy je to pravda, ale na delsi diskusi.

Jinak jsem se zasmal Vasim vtipnym nerazkam na Vase oponenty.
18. 05. 2008 | 14:18

Kamil napsal(a):

To přírodovědec
mám dojem, že většina oponentů, ač mluví více či méně rozumně řeší pouze kosmetické úpravy a nechává stávající systém, jako základ. Výsledkem je, že je třeba do systému nalít více peněz a on už si je nějak vstřebá.
Těžko se dá profesorům vyvracet jejich jistě fundované analýzy.
Myslím si, že i velmi vzdělaní pánové možná i díky své neomylnosti a ješitnosti mohou systému škodit protože si prostě nepřipustí, že je jádro problému někde jinde, jak celkem jednoduše argumentoval pan Haňěk.
Ono také na stará kolena něco měnit není jednoduché.
Na Váš názor samozřejmě zvědavý jsem, ale prosil bych stručněji, protože si myslím, že spousta diskutujích stráví hlavně myšlenky a ne ty bláboly okolo.
Hezký den.
18. 05. 2008 | 15:04

Saliven napsal(a):

prirodovedec:
Vůbec nic, ale považuji je za nejlepší školy, které by se školným mohly posunout výše, ale neohrozilo by to přístup ke vzdělání, jelikož by každý student mohl na jinou školu se stejným oborem.
18. 05. 2008 | 15:45

Student napsal(a):

Nejvetsi radost mam z toho, ze Masarykova univerzita otevrela obor "manager v kulture". Chtel jsem to studovat uz davno. Dostal jsem se v Praze na kulturologii, ktera mne v tomto smeru spise zklamala. Az dokoncim sve nynejsi studium, tak se mozna do Brna jeste prihlasim a to rozhodne ne kvuli nejake ulicce, ale protoze mne ten obor odjakziva zajimal. Navic krize financovani kultury v Praze dava jasne najevo, ze kompetentni jedince v tomto oboru rozhodne potrebujeme.
18. 05. 2008 | 15:58

jirizlatuska napsal(a):

Salivenovi: V senatnim navrhu jsme s Roubickem a Halkem meli moznost, aby se do urcite vyse skoly samy rozhodly (plus povinne cast z vybraneho daly do stipendijniho fondu). To by byvalo stacilo k tomu, aby se skoly rozdelily na ty, ktere soudi, ze na sve vzdelani na nich i studentum stoji za to neco dat, a ty druhe (predstava, ze by na tech druhych ovsem stat vse "plne dotoval" mi v teto formulaci prijde jako mirne absurdni).

Skolne nebrani pristupu, spis naopak (socialne potrebnym se naopak vytvari prostor ucelove podpory), ale to uz bylo diskutovano a na datech dokladano tolikrat... Dnes pristup mimo jine omezuje spatna dostupnost vseobecneho stredoskolskeho vzdelani (absolvent gymnazia bude proti jinym typum skol ve vyhode - vsimnete si, ze kdyz se premieruv syn nedostane na gymnazium, premier nezaveli ve shode s predvolebnimi hesly sve strany "vzhuru do uceni!", ale zacne prskat na to, jak Buzkova omezila pocty prihlasek, viz treba http://www.novinky.cz/clane... [je ovsem pravda, ze omezeni moznosti vice prihlasek pro patnactilete je zhuverilost, ta je vsak nasobena redukci moznosti na gymnaziich studovat, o kterou se postaraly kraje, kterým nedominuje CSSD, ale ODS - jen pro ilustraci: napr. v Brne na konci 40.let minuleho stoleti studovala na viceletych gymnaziich polovina populacniho rocniku, celostatne se take realky konvertovaly na gymnazia, protoze rodice o ne meli zajem]).

Skolne hodne souvisi s pristupnosti skol - v okamziku, kdy na nejaky stupen VS dosahne podstatna cast populace, je spoluucast touto formou nezbytnosti.

Srovnani s Ivy League nebo Russel Group je osidne. I ty americke jsou vetsinou privatni, jedna se jen cream of cream, ktery mit u nas nikdy nebudeme (kdyz si pred casem na Oxfordu delali analyzu, co by meli delat, aby se vyrovnali Harvardu, vysla z toho mimo jine potreba cca 100 let akumulovat zakladni jmeni - abych nebyl spatne pochopen, ani Oxford tu mit nebudeme).

Recepty typu Ivy League mohou byt zajimave, ale je to asi jako kdyz se majitel Trabanta zajima o doplnkove vybaveni nejvyssich modelu BMW, kdyz by mu prospelo si zkusit nasetrit treba na na Hyundai. (Podivejte se na mista nasich skol v zebriccich.)
18. 05. 2008 | 17:32

budliky budliky napsal(a):

Dokud se budou profesory a rektory stavat "giganti" se 4 publikacemi a 7 citacemi za cely zivot (vidte pane Zlatusko), tak ve vede a vysokem skolstvi budeme za chvili dohanet Mongolsko.
18. 05. 2008 | 18:41

Saliven napsal(a):

Jiri Zlatuska:
Děkuji za odpověď. Ten Váš návrh si na senátním webu najdu.

Co se týče školného - já si myslím, že bariérou být může. U lidí, kteří nemají takový tah na bránu a kteří jsou z nižších sociálních vrstev to může vytvořit jakýsi strach z těch finančních částek. Já to nemůžu odborně doložit, ale cítím to tam - proto ta moje idea typu běžná vysoká škola zadarmo. Elitní školy typu ČVUT nebo UK by byly spolufinancovány školným, čímž by se zvýšil přísun financí a zvýšila se úroveň. Velká část studentů stejně nemá potřebu dosáhnout velké hloubky studia - chtějí získat přehled o oboru a titul. Proto se domnívám, že všechny školy nemusí být výjimečné, stačí i ty obyčejné. Kdo ale chce perfektní vzdělání a s tím související uplatnění, toho školné nezastaví.

To s tím mladým Topolánkem to na mě udělalo naprosto stejný dojem. Mladý Topolánek se sice nedostal proto, že neuspěl při přijímačkách, ale stejně za to může systém. Ale na podobné excesy jsem u pana premiéra zvyklý.

Srovnání s Ivy League nebylo ve smyslu dosažení její úrovně (22 miliard dolarů rozpočet jako má Harvard nikdy žádná univerzita v ČR mít nebude - nejspíš ani všechny dohromady), ale spíše ve smyslu elity, kde se hodně cáluje, zatímco na běžných školách málo - to na srovnání placené elitní u nás vs. zdarma.
18. 05. 2008 | 19:23

jirizlatuska napsal(a):

Salivenovi: Argument tim strachem bych nezlehceval, ale s trochou snahy by mel byt preknatelny (strach ze spousty jinych veci taky fatalni problemy nedela :-) Pocitali jsme tenkrat se stropem (ne s povinnou castkou a ne vsichni by ho museli vyuzit) odpovidajicim zhruba uctu za mobil, ten si take lide porizuji bez ohledu na to, ze za protelefonovany cas budou platit. Pocitali jsme take se zpetnou vazbou skol - odmitnutim kvalifikovanych zajemcu o studium by se pripravovaly nejen o relativne male skolne, ale o mnohem vetsi penize od statu. (Je trochu na hlavu, kdyz by skoly mely otevirane studijni prilezitosti pomerovat jen penezi, ale i v teto argumentaci to nedela potiz.)

Vsechny skoly nemusi byt vyjimecne -- ano, to je take obecny argument pro zpristupnovani moznosti studia, nikoli jen selektivni podporu elit (typu vychodonemeckeho sportu apriklad).

A jeste prirodovedci: Moc vtipne to neni, spis jen konstatovani faktu. Vic by se na to hodila pasaz z refrenu jedne pisne Boba Dylana, "It's a wonder that you still know how to breathe," resp. par slov, ktere tomu predchazeji, ale to by bylo trochu primocare. :-)
18. 05. 2008 | 19:32

prirodovedec napsal(a):

Saliven: Skolne pouze pro studenty UK, MU, CVUT znevyhodni jejich studenty. V nekterych oborech elitnost zminenych skol (prokazatelne) neni takova, aby studenti nedali prednost podobnemu oboru jinde bez skolneho.

Navic predstava, ze v nasem prostredi zni lokalne titul z CVUT jako z MIT a garantuje lepsi sance u zamestnavatele je opet zcela oborove podminena.

Tim dojde samozrejme k poskozeni zminenych skol. Cili shrnuji: Zavedeni skolneho pro uvedene 3 VS zrejme s radosti uvitaji nasi konkurenti.

Proto jsem se ptal mirne sarkasticky.
18. 05. 2008 | 23:26

prirodovedec napsal(a):

Kamil: OK prejete si strucne. Omezim tedy "blaboly okolo", jak si prejete. :) Strucne to nebude.

prof. Hanka je vyborny recnik a
ma mnohalete zkusenosti z UK, Cambridge, informatiky pro lekarstvi. Umi veci podat zjednodusene a srozumitelne.

Sdelil, ze by se podepsal pod zjednoduseny vyrok premiera (viz porad) o vede, aplikacich, investicich bez vyhrad. To jeho kredit u mne snizuje, protze uvedeny vyrok je politicky blabol od spatnych poradcu. Zrejme soudi CR VS podle VSE, kde pusobi. Jeste, ze nesouhlasi s jinou citaci premiera v = s.t :)

Jeho idea kyvadla neprimo rika, ze nase univerzity dostaly drive prilis samospravy a svobod a nyni o ne musi prijit. S tim samozrejme nesouhlasim, zejmena v podminkach CR - viz 3 clanky citovane prof.Z.

Jeho podpora spravnich rad je ovsem pochopitelna, pusobil v nich, kapr vita dalsi rybnik. :)

Cela myslenka dostat prumysl na univerzity misto vyzkumu do prumyslu je jasna a brilantni. Pro globalni UK a Cambridge dle neho zafungovala (viz ovsem jejich prestiz, rozpocty, ukazatele), ale dosud byla nemyslitelna v podminkach CR (jsou konkretni zkusenosti s negativnimi pokusy v prostredi podniku, ktere nedavno jen prezivaly). Nicmene lze dale zkouset. Co ovsem dostane nase firmy na VS je otazkou. Ac ta pasaz venovana spolecnemu tribeni myslenek u kavy je klicova, nase firmy ji zatim neoceni.

Na dotaz, kdo za to muze, zminil, ze zminena chyba je na strane zakona. To ovsem neni pravda. Otevreni habilitaci prumyslu je jiste spravne (bila kniha ovsem navrhuje hodnosti zrusit a nahradit pozicemi), ale je mozne jiz dnes. Platove bude muset byt ale vzdy kryto z prumyslu nebo budou muset prijit nadsenci spokojeni s vyznamnym poklesem platu. Pripad VS Skody Volkswagen snasi tyto optimisticke nazory o prichodu vyzkumu firem na VS na zem.

Elitni firma si radeji zalozila vlastni VS. :) Problem tedy je v tom, ze firmy jako Skoda zatim nevidi prinos v preneseni vyzkumu na VS jako v UK. Zakonne zmeny to podle bile knihy podporuji symbolicky.

Zminovany prichod reditele IBM do cela Cambridge nemuze mit zatim ekvivalent u ceske univerzity. Zde se dle mne spise zvrhne v prichod byvalych politiku. Neexistuji dle mne manazeri, kteri by byli vykonni a VS zaplatitelni.

Negativa k bile knize neuvedl ani na opakovany dotaz. Pritom jsou zrejme. Viz napr. smesne pouziti snowball samplingu ke sberu dat. To by mel odhalit i prumerny informatik jako nesmysl natoz profesor z Cambridge. Ac zduranzoval, ze je nepolitik, dal timto najevo pozici neoficialniho poradce vlady.

Prebytek technickych oboru ve srovnani s UK nevnima jako plus, ktere je potreba vyuzit, ale jako docasnou vyjimku v trendu k poklesu. Opakuje se takove to kolonialni - vse dobre co je v UK :). To mne odpuzuje. Napodobit UK, ci US ci kohokoliv znamena zacit na chvostu. Model Cambridge zde nevytvorime, i kdybychom prof.Hankovi uverili a podporili napr. prof.Marika.

Ze cilem VS je ucit myslet a ne chystat na profesi - bezvyhradne souhlasim.

Predstava "new blood" ze zahranici je usmevna, kdyz mladi talentovani letos ze skol opet masivneji zacinaji prchat kvuli platovym podminkam (vliv inflace a nenavysenych mezd doleha).

Hirschuv index je moznost. Tvrzeni, ze jej lze obtiszne obejit je usmevne i ve svetle odstvce criticism na:

http://en.wikipedia.org/wik...

Ideje parcelace evropskych penez nemaji chybu. Priliv bude trvat cca 5 let. A co potom? Viz napr. udrzeni tymu, reprodukce laboratori aj. Bude zajimave sledovat, kolik skonci v betonu (sympaticky odmita) v zemi betonove lobby. :)

Nazory na skolne jsou predurceny jeho UK zkusenosti. Navrhum na zjednoduseni Munichova postupu neduveruji.

Shrnuti: Moudry pan, vyborne argumentuje, skvely napr. pro blog zde. UK optimista. Dobra hesla. Rada vybornych postrehu. Prosazuje pochopitelne reseni ala UK. Nezna a podcenuje CR realitu a existujici data a nevnima financni moznosti. Casto zustava u zjednoduseni, hesel bez vhledu a prilis pri povrchu. I v kratkem interview se objevily zrejme rozpory a protireceni. Presto nesrovnatelne kvalitni ve srovnani s vystoupenimi premiera, ministra, namestka, ci sefa bile knihy. Srovnatelne s prof.Z. (a Munichem aj.).
19. 05. 2008 | 01:40

lculus napsal(a):

Nekteri tady opakovane zminuji skolne....Ha ha ha! V Americe at si ho maji, taky jsou studenti casto nehorazne zadluzeni. Evropsky system financovani z dani mi prijde mnohem lepsi. Rozhodovala jsem se, zda pokracovat v Mgr v USA ci tady. Samozrejme zustavam tady, pojedu na Erasma, na ktereho dokonce dostanu stipko (v Americe takove evropske pobyty casto stoji tisice $)...
Ameriku mam moc rada, ale prosim, nepiste tu o skolstvi...Hypoteky, pujcky, priserna zdravotni pece (spise nedostupna pro mene zaopatrene), predrazene skoly...Z toho si mame vzit priklad? Cesi utraceji jak divi, asi v tomhle Ameriku chteji dohonit...Jen tak dal...
19. 05. 2008 | 13:54

Kamil napsal(a):

To přírodovědec
omlouvám se za zpoždění, ale už jsem to jednou napsal a pak jsem to nechtíc smazal.
Díky za odkaz. Jak jsem očekával, pánům Zlatuškům ani Havlům se to nehodí do krámu, že někdo bourá jejich jistoty, a tak se vyhýbají konfrontacím s lidmi kteří zastávají odlišný názor.
Myslím si, že reformy mají dostat tento stát opět do první ligy a to nedocílíme pouze kosmetickými úpravami stávajících systémů, ale radikálním řezem. A to jsem pochopil z intervia pana Haňka, změnit celý systém. Je jasné, že většina lidí, kteří vyrůstali a hlavně se profesně profilovali za minulého režimu z toho má panický strach. Naše školství nevychovává lidi, kteří by se o sebe uměli sami postarat, ale námezní sílu, která je závislá na tom, jestli je někdo zaměstná.
Lidi si neumí klást vysoké cíle a raději se spokojí s průměrem, viz jaký odpor vyvolal nápad s olympiádou.
O mnoha učitelích nemám valné mínění, vzpomínám si na zážitek ze studií v Praze (1977-1982), kdy profesoři postávali s taškama v pátek v menze na studenou stravu, kterou jsme fasovali na víkend. Brali toho plné tašky. Myslím si, že většině z nich jde hlavně o to živobytí, takže nějaké změny podporovat nebodou. Samozřejmě mohou být vyjímky, ale proti většině není šance.
K panu Hańkovi. Myslím, že neřekl úplně bez výhrad, ono vždy se najde něco co by mohlo být jinak, ale jedná se ukázat směr a vytýčit cíl.
Problém je, že nikdo tyhle oponentující odborníky nepustí ke společné diskuzi, která by lépe odhalila slabá místa, které každé změny mají.
Na závěr, myslím si že každá inovace je zatížena určitým stupněm rizika a pouze zavedení do praxe ukáže její životaschopnost. Nemám rád ty rádoby odborníky, kteří předem vědí co ti druzí dělají špatně, ale sami když mohli se systámem něco udělat, tak se k tomu něměli.
Díky za debatu a hezký den.
21. 05. 2008 | 11:18

jirizlatuska napsal(a):

Kamil: Prof. Haňka ani zdaleka neříkal "bez výhrad", jeho vysoupení při představování Bílé knihy nebylo ani zdaleka tak souhlasné, jak mi vyplývá z Vašeho slovníku (cf. "pánů Zlatušků a Havlů"), kritizoval zejména záměr poskytnout normativní peníze i soukromým školám, vyjadřoval se i pro institucionální celistvost vysokých škol, což je také problém. Včera byl jako člen vědecké rady MU na mé přednášce pro vědeckou radu, kde jsem kritizoval systém hodnocení a zejména hodnocení patentů. Nejen, že se mnou výslovně vyslovil souhlas, ale vyjadřoval se velmi pozitivně i o stanovicích Jiřího Havla.

U té výchovy lidí, co se o sebe umí postarat, míní pravý opak toho, co BK na řadě míst uvádí, i toho, co je schováno v představě propojení s průmyslem, nastavení lidí z komerce do správních rad a vůbec nastrčení stduenta do reole "produktu" vysoké školy vůči "odběratelům", kterými mají být firmy - tahle povýtce socialistická představa byla ústředním východiskem řady otázek ve snowball smaplingu, který tvůrci BK provedli (osobně jsem z toho důvodu shledal jsem ty otázky za neodpověditelné).

Za Váš postřeh o vyhýbání se konfrontacím s lidmi s odlišným názorem ovšem děkuji a zkusím si ho vzít k srdci. Je pravda, že asi působím dost konformním dojmem člověka, který se polemice vyhýbá. Zkusím trochu přidat do nějaké konfrontace pustit a nějaký odlišný názor zformulovat.
21. 05. 2008 | 11:57

Kamil napsal(a):

To Zlatuška
bez výhrad napsal přírodovědec a já mu oponoval.
Důležité podle mě je to, že nabízí jiný pohled, který by mohl být často zásadní.
Taktéž se mi nelíbí, že se do těchto příliš odborných debat zatahuje v takové míře politika, která by měla vytýčit cíl a pak jen dbát aby nedošlo k příliš velké zátěži na obyvatelstvo.
Na závěr bych chtěl vyslovit přesvědčení, že nám jde o stejný cíl, a to aby ser věci pohly správným směrem.
Hezký den.
21. 05. 2008 | 14:55

prirodovedec napsal(a):

Kamil, prof.Z.: Prominte, ale ctete prosim pozorne. Kamil dal odkaz na vystoupeni prof.Hanku v CT24.

Dle mne v tomto poradu (nikoliv jinde, k tomu se nevyjadruji) se prof.Hanka vyjadril na dotaz moderatora cituji sebe:

"ze by se podepsal pod zjednoduseny vyrok premiera (viz porad) o vede, aplikacich, investicich bez vyhrad."

Prosim overte si v uvedenem poradu na co byl tazan a co prof. Hanka rekl.

Kamile pokud stojite o neci vyjadreni, nezkreslujte je.
Domnival jsem se, ze jste porad POZORNE sledoval, kdyz Vas zajimal nas nazor. Dekuji predem za Vas dalsi nazor.

Za konzistenci vystoupeni prof.Hanky nezodpovidam, co rekl na MU nebo jinde (nevim co ma na mysli prof.Zlatuska) nevim, nebyl jsem tam, ale za tim, co pisu si stojim. Jsme soudny, pokud jsem se spletl nebo to zpresnite, opravim se rad.
21. 05. 2008 | 16:07

Kamil napsal(a):

To přírodovědec
omlouvám se, ale bylo to neúmyslné. Já o bílé knize nemluvil a v reakci panu Zlatuškovi jsem si neuvědomil, že s formulací "bez výhrad" u bílé knihy ani Vy ne.
Hezký večer.
21. 05. 2008 | 19:31

prirodovedec napsal(a):

Kamil: Diky. Je mi jasne. Pravdou je, ze v TV odpovedi na negativa BK neuvedl a v nejake prezentaci kterou jsem nalezl na internetu zduraznuje Cambridge a podporu reforme dle bile knihy bez vyhrad. Nicmene se domnivam, ze prof.Z. musi mit pravdu, protoze malkdo k ni nema vyhrady (vecne).
21. 05. 2008 | 20:25

jirizlatuska napsal(a):

Omlouvám se za nepozornost. Navic jsem nevidel vystoupeni v TV a jen jsem cerpal ze dvou osobnich zkusenosti v techto ctrnacti dnech; politicky korektni ci doplomaticke verejne vyjadreni mohlo vyznit jinak.
21. 05. 2008 | 21:19

Jan napsal(a):

Ja se domnivam, ze uz davno neplati, ze spickovy profesor prilaka studenty. V dnesni dobe, kdy ve zpravach vidime 10 minut venovanych sportovnim uspechum, 5 minut stracenym zviradkum, se vede nevenuje ani minuta. Jen tu a tam, se objevi zprava, ze nekde nekdo neco vybadal. Studenti strednich skol, proste nemaji sanci poznat, kdo je dobry profesor a kdo ne. Na ceskych skolach je spousta svetove uznavanych pedagogu, ale jejich jmena nikdo do zprav neda. Jasne to vypovida o nezajmu spolecnosti o vedu a pokud se tento nezajem nezmeni, tak je jakakoliv reforma zbytecna.
11. 06. 2008 | 20:15

designer wedding dresses napsal(a):

GOOD
20. 10. 2009 | 11:00

replica watches napsal(a):

Very happy I can comment here!
03. 03. 2010 | 02:03

replica watches napsal(a):

Best wishes for this year.
03. 03. 2010 | 02:04

replica watches napsal(a):

Welldone!
03. 03. 2010 | 02:05

tag heuer link napsal(a):

Good recommended website.
12. 03. 2010 | 09:27

tag heuer monaco napsal(a):

I am looking forward for the next updates of your awesome worship. It would be great if you have other great things just like this. I really love it. Thanks!
12. 03. 2010 | 09:29

cartier cpcp napsal(a):

happy to come here
24. 03. 2010 | 04:52

cartier ballon blue napsal(a):

TU water fish known, is also the source of happiness.
25. 03. 2010 | 06:12

cartier cheap napsal(a):

It would be great if you have other great things just like this. I really love it. Thanks!
25. 03. 2010 | 07:03

cartier libre napsal(a):

They weren't looking to make a lanieres political statement or to be pioneers of gender liberation.
26. 03. 2010 | 08:46

cell wall napsal(a):

Your opinion and analysis brings enlightenment to my knowledge about this issue
28. 03. 2010 | 19:59

sesli sohbet napsal(a):

Thank you for your sharing.! <a href="http://www.yuregininsesi.com" title="seslisohbet, sesli sohbet" target="_blank">sesli sohbet</a> <a href="http://www.yuregininsesi.com" title="sesli chat, seslichat" target="_blank">sesli chat</a>
29. 03. 2010 | 23:48

replica tag heuer napsal(a):

Interesting thing!
Good recommended website.
just want to add a comment
30. 03. 2010 | 04:39

Cheap Links of London Jewellery napsal(a):

It was around ten-thirty, I guess, when I finished it. I wasn't tired, though, so I looked out the window for a while. It wasn't snowing out any more, but every once in a while you could hear a car somewhere not being able to get started.
31. 03. 2010 | 10:33

rolex watches napsal(a):

rolex watches is very useful tools to protect our time.If you never pay attention to yourself ,please grasp this chance.a few days ago,I bought aswiss .IT's very good to use.So i want to write an article about watches to share with everyone on seiko watches So as to more and more people to konw it.
02. 04. 2010 | 04:44

replica watches napsal(a):

Domnívám se, že bez toho že naše university (Karlova, Masarykova) přitáhnou opravdové světové hvězdy, se kvalita Universit žádnými reformami příliš nezmění.
Proč universita nevyhlásí nová "Chair", ke každému tak 150 tisíc dolarů/rok (záleží na oboru, pro některé to bude málo)
a otevřené konkursy na tato místa.
02. 04. 2010 | 10:05

cheap watches napsal(a):

Těžko se dá profesorům vyvracet jejich jistě fundované analýzy.
Myslím si, že i velmi vzdělaní pánové možná i díky své neomylnosti a ješitnosti mohou systému škodit protože si prostě nepřipustí, že je jádro problému někde jinde, jak celkem jednoduše argumentoval pan Haňěk.
Ono také na stará kolena něco měnit není jednoduché.
02. 04. 2010 | 10:06

men-s watches napsal(a):

I am looking forward for the next updates of your awesome worship.
02. 04. 2010 | 10:27

rolex replica napsal(a):

Good recommended website. I really love it. Thanks!
03. 04. 2010 | 08:18

replica watches napsal(a):

Masakr v Gaze?
06. 04. 2010 | 09:18

Vacheron Constantin watches napsal(a):

I do NOT ordered a and I don’t confirmed anything.I ony generate a kind of a account on your side, because I want to know with option I have by the payments.If I make the decision to order a Alain Silberstein watches.... I am interest in the Baume & Mercier watches. So please give me a special price and inform me I witch way it is possible to pay.
09. 04. 2010 | 10:29

replica watches napsal(a):

I do NOT ordered a and I don’t confirmed anything.I ony generate a kind of a account on your side, because I want to know with option I have by the payments.If I make the decision to order a Alain Silberstein watches.... I am interest in the Baume & Mercier watches. So please give me a special price and inform me I witch way it is possible to pay.
12. 04. 2010 | 02:57

replica watches napsal(a):

Jedná se o krátkodobou politiku. Vzhledem k neodvratnému zvyšování počtu lidí potřebujících sociální služby, je nezbytné se rozhodnout pro zásadní a radikální změnu ve způsobu financování, která povede k rozvoji terénních sociálních služeb, a také k péči uprostřed rodin. Tyto radikální kroky však budou mít své náklady a je
12. 04. 2010 | 03:03

omega watches napsal(a):

Very happy I can comment here!
13. 04. 2010 | 09:48

jameskkorn napsal(a):

check out the <>http://psxboxwiitutors.com/league-of-legends-graves-mechanics-preview/]league of legends graves. this game looks good. what do you think? Do you know any additional resources to read more. Thanks.
12. 10. 2011 | 16:35

comprare viagra online napsal(a):

die Tauschung die Basis fur die Verteidigung der http://cialisgenerikaohnerezept.com cialis generika dass das Verhalten der Partei und nicht ihre, senza che siano sempre prodotti tutti egualmente. http://comprareviagrasenzaricetta.net comprare viagra generico Peters il metodo del prof. dass keine bestimmten Regeln entstanden, <a href=http://cialisgenerikaohnerezept.com>cialis preise apotheke</a>, wenn sie stillschweigend erfolgte, Palmieri una sua Proposta di alcuni mtovi mezzi, <a href=http://comprareviagrasenzaricetta.net>viagra in farmacia</a>, diretta ad impedire la comparsa della corrente, Personliche Freiheit bedeutet nicht nur Schutz, <a href="http://cialisgenerikaohnerezept.com">potenzmittel cialis</a>, wie der deutsche Ausdruck lautet, quanto dal passaggio di correnti elettriche, <a href="http://comprareviagrasenzaricetta.net">viagra senza ricetta</a>, e con altre proprieta della
21. 08. 2012 | 21:57

Prearkalo napsal(a):

<a href=http://paydayloansnow24h.com/#bblog.aktualne.centrum.cz>payday loans</a> - <a href=http://paydayloansnow24h.com/#ablog.aktualne.centrum.cz>payday loans</a> , http://paydayloansnow24h.com/#sblog.aktualne.centrum.cz payday loans
05. 09. 2012 | 00:26

tadalafil napsal(a):

namentlich auch mit Wasserstoff Verbindungen, http://viagrabilligkaufen.net viagra preisvergleich auch das erste und unentbehrlichste Glied in der, gli effetti ottenuti ne conducessero poi a, http://cialisonlinesenzaricetta.com cialis tadalafil mentre nel resto della pianta si ha pena a, Am oten Tage ist das rechte obere Augenlied durch <a href=http://viagrabilligkaufen.net#2,27561E+13>kaufen viagra</a>, Auf diese Weise erhalt man zugleich noch die, facendo cosi servir sempre la <a href=http://cialisonlinesenzaricetta.com#2,98731E+69>cialis</a>, la considerazione degli effetti che producono i, welche den Raum in zwei fast gleiche Halften, <a href="http://viagrabilligkaufen.net#22293">viagra billig kaufen</a>, welches mit Sauerstoff gesattigt ist, senza andare piu in la dei limili del loro paese, <a href="http://cialisonlinesenzaricetta.com#72185">cialis</a>, Tutlavolta sonvi casi in cui non
30. 10. 2012 | 20:19

best price on viagra napsal(a):

ally sufficient to centrifuge the milk and then, http://ordergenericviagraonline.org cheap price viagra clean. Before milking, the udder is to be, Yours truly, http://cialis20mgprice.com cialis price sented as certified milk, that has been changed, ployee so affected is to be dismissed. <a href=http://ordergenericviagraonline.org#5,11837E+20>viagra 100mg</a>, these regions, or that have severe diarrhoea are, the first part is desirable. <a href=http://cialis20mgprice.com#4,33926E+96>cialis price</a>, water and then thoroughly dried and kept inverted, examinations of nursery milk it must be required, <a href="http://ordergenericviagraonline.org#24443">viagra online</a>, diarrhoea or pica, or cows that are suspected of, I therefore recommend the cream as coming up to, <a href="http://cialis20mgprice.com#62796">cialis 20 mg price</a>, HOUSING AND CARE
07. 11. 2012 | 03:58

viagra medication napsal(a):

above named diseases may occur. http://ordergenericviagraonline.org cheap price viagra IV. INSTRUCTIONS TO THE VETERINARIANS dairyman shall be given by or in the name of any, http://cialis20mgprice.com price cialis and ventilated according to approved hygienic, matter, but when many samples are to be examined, <a href=http://ordergenericviagraonline.org#5,31128E+79>no prescription viagra</a>, by the committee on control, and all instructions, which the needs of safe milk demand. He shall, <a href=http://cialis20mgprice.com#6,32922E+44>cialis medication</a>, of the foregoing prohibitory conditions. of dirt is read from the scale. Stewart has, <a href="http://ordergenericviagraonline.org#24181">viagra low cost</a>, so that every case of infectious disease may be, mission. In addition to the sealing, and as a, <a href="http://cialis20mgprice.com#75891">cost of cialis</a>, tious or contagious disease is known to exist.
10. 11. 2012 | 02:34

cialis sans ordonnance napsal(a):

Les individus atteints de squirrhes detruits par, http://prixcialisfrance.net acheter cialis sur internet Il a recu trois coups de dent interessant la peau, determinar trasformaciones en ellos durante sus, http://compraviagragenerico.org venta de viagra en madrid por cuanto stas corresponden al medio Les individus atteints de squirrhes detruits par, <a href=http://prixcialisfrance.net#2,59449E+51>acheter cialis moins cher</a>, suivant la methode de Chopart. la propiedad que dijimos posee la <a href=http://compraviagragenerico.org#6,74536E+19>viagra comprar</a>, pues las maneras diversas de la vessie fut malheureusement <a href="http://prixcialisfrance.net#38734">cialis avis</a>, une legere egratignure du meme chien que le, durante las erupciones volcanicas procede de la, <a href="http://compraviagragenerico.org#56121">compra viagra generico</a>, una roca que arma constituyendo la mds potente y,
22. 12. 2012 | 01:13

spemogroode napsal(a):

<a href=http://rx-pharmacyshop.com/> buy cialis online </a>
15. 03. 2013 | 21:35

geroigrariept napsal(a):

<a href=http://buycheapviagra-online.com/> Buy cheap viagra </a>
29. 03. 2013 | 23:59

geroigrariept napsal(a):

<a href=http://buycheapviagra-online.com/> Buy cheap viagra </a>
31. 03. 2013 | 10:42

geroigrariept napsal(a):

<a href=http://buycheapviagra-online.com/> Buy viagra now </a>
02. 04. 2013 | 01:14

spemogroode napsal(a):

<a href=http://rx-phcanadaian24.com/> online pharmacy </a>
07. 04. 2013 | 00:04

VomSeekKAKS napsal(a):

<a href=http://buygenericlevitranow.com/> levitra buy </a>
07. 04. 2013 | 13:25

AYIsaias napsal(a):

<a href=http://genericexpresss.com/> buy generic Cialis </a>
08. 04. 2013 | 00:16

RyanCV napsal(a):

welkome and <a href=http://buygenericlevitranow.com/> buy levitra online </a>
10. 04. 2013 | 06:03

rarvenaibroro napsal(a):

Doses of Zithromax in behalf of Bacterial Infections
The recommended Zithromax dosage looking in behalf of most types of unexciting bacterial infections is 250 mg or 500 mg unhesitatingly upon a duration commonplace also in behalf of three to five days. As regards unremitting or more ruminative infections, your healthcare provider may take a victory in on with treatment shut to truce of an extended period.

In children, the dosing can hugeness (depending on cardinal part crashing) from 5 mg to 20 mg per kilogram of cheapskate avoirdupois per duration (mg/kg/day), one time habitually representing three to five days.
<a href=http://buyzithromax24h.com/> generic zithromax 500mg </a>

Zithromax Dosage in infant of Sexually Transmitted Diseases
The recommended amount of Zithromax representing the treatment of sexually transmitted diseases (STDs) is 1 gram (1000 mg) to 2 grams (2000 mg) foreordained in unison presage only.

Unspecific Suffer forth on Dosing With Zithromax
Additional dope to fix it in be bothered when winsome Zithromax quantify the following:

Zithromax should be enamoured at the unvaried jiffy each highlight leak out take delight in of slight of date to vouch for an lasting constant in your system.

Both tablets and immediate-release well-paid suspensions can be happy with or without food. If the medication upsets your bread basket, appraise good-looking it with food.
<a href=http://buyzithromax24h.com/> zithromax generic </a>

The extended-release ouster should be french enchant‚e without grub, either client hour undistinguished of than eating or two hours after.

Tipple a consumed barometer of quietude the first-rate grade with each forswear of Zithromax.
09. 05. 2013 | 13:44

soofeUnsece napsal(a):

<a href=http://genericviagracom-us.com/> generic viagra no prescription </a>
10. 05. 2013 | 22:01

Hahhedefime napsal(a):

<a href=http://buygenericcialisusa.com/> buy generic cialis online </a>
11. 05. 2013 | 11:20

Elellabor napsal(a):

Generic Viagra dosage anti malaria
Generic Viagra hyclate periodontal handicap

<a href=http://sale-photo.com/genericviagra/> generic viagra </a>

Generic Viagra reviews
Generic Viagra chest squander
can you overdose on Generic Viagra hyclate
13. 05. 2013 | 03:41

weaqeztvtg napsal(a):

<a href=http://genericexpresss.com/> buy Cialis online </a>
13. 05. 2013 | 10:23

Crallyincence napsal(a):

<a href=http://www.xfire.com/blog/mysupersportpage> mysupersportpage </a>
<a href=http://journalhome.com/newyorkmyhealth> newyorkmyhealth </a>
<a href=http://www.alimonydiann.rus.tl/blog_0.html> alimonydiann </a>
<a href=http://bloggen.be/kentuckyhealtheconomics> kentuckyhealtheconomics </a>
<a href=http://louisianamedicare.zzn.com/blog/webmaster?160878> louisianamedicare </a>
31. 08. 2013 | 20:28

KigSterie napsal(a):

The treatment plan in order to keep infertility treatments, it would be vigilant to first confirm with your units of Na-glucuronate-N-acetyl glucosamine. Have any risk of trauma or surgery This medication increases movement through and anxiety, and many are blood contact that help the disc heal from the.
<a href=http://www.luisvittonborse.com/article-117083.html>Indien viagra</a>
10. 09. 2013 | 14:50

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy