Oddělovat výzkum od vzdělávání není správné

22. 05. 2008 | 12:00
Přečteno 6671 krát
Investice do lidských zdrojů, tj. vzdělání na formální i neformální úrovni, jsou spolu s prostředím podporujícím inovace jednou z nejdůležitějších složek konkurenceschopnosti v současném světě. Není překvapivé, že reformy v těchto oblastech jsou podstatnými součástmi snah vlády, která se označuje jako reformní, i když obecně tolik pozornosti, jako reforma daní, penzí či zdravotní péče nevzbudí.

Koncepce reformy výzkumu, vývoje a inovací již byla schválena vládou, diskuse ke klíčovému podkladu pro reformu terciárního vzdělávání byla odstartována prezentacemi v Lichtenštejnském paláci v pondělí 12. května. Příprava reformy vysokého školství probíhá podobně jako příprava reformy výzkumu pod určujícím vlivem nikoli úvah o obsahu potřebných změn, ale úmyslem je všechny v podobě přijatých zákonů realizovat v tomto volebním období. Výslovné formulace v tomto smyslu již u obou těchto reforem od řady vládních úředníků veřejně zazněly, u Bílé knihy terciárního vzdělávání i premiér při startu veřejné diskuse sdělil, že by na jejím obsahu neměnil nic.

Obě tyto reformy podléhají ve zvoleném tempu přípravy nepřiměřeně vlivné firemní lobby, pro kterou mohou vhodně nastavené podmínky znamenat jednak značné sumy veřejné podpory zahalené pod proklamace o podpoře inovací či projektů Technologické agentury, jednak natlačení univerzit do zakázek ve stylu někdejší VHČ či přímo zakázek pro soukromý sektor za veřejné peníze. V obou těchto případech se přitom jedná o podporu inovací, které není možné chápat jinak, než jako samozřejmou součást činnosti tržních subjektů za účelem udržení svého postavení na trhu a zlepšení svého postavení ve vztahu ke konkurenci. Od vlády, ve které dominuje ODS se svou (oprávněnou) kritikou netržních opatření typu investičních pobídek některým investorům, je tento druh ve své podstatě protitržního užívání veřejných zdrojů málo pochopitelný, nemá-li se ovšem jednat o úmysl tímto způsobem veřejné prostředky směrem k některým aktérům trhu vědomě směřovat. Rychlost doplněná absencí skutečné diskuse základních východisek reforem je receptem na špatný výsledek.

Obě zmíněné reformy jsou motivovány zlepšením výkonu české ekonomiky i konkurenceschopnosti firem, které v ní působí. Chybí nicméně (společné) základní vymezení veřejného zájmu, pro které si vysokoškolské vzdělávání spolu s výzkumem a vývojem zaslouží výraznou veřejnou podporu i pozornost politiků. V obou případech je sekundární to, co se často označuje „produktem“: Vysoké školy nejsou producentem absolventů, které si od nich odebírá průmysl, nýbrž pomáhají rozvíjet schopnosti svých studentů, které jim po absolutoriu dovolují hledat si životní profesní uplatnění a uplatnit se i v prostředí, ve kterém se podmínky pro pracovní uplatnění mění natolik dramaticky, že „nabiflované“ znalosti ze školy mohou velmi rychle zastarat bez dobrých obecných základů skutečného vzdělání.

U výzkumu a vývoje podobně nejsou z hlediska veřejného zájmu produktem publikační nebo realizační výstupy jako takové. Věda je především součást kultury společnosti (z latinského „cultura“, ve smyslu „péče, vzdělávání, starost o“), která se zčásti projevuje uspokojováním lidské zvídavosti a potřeby objevování zákonitostí materiálního i společenského světa kolem nás, ale především také kultivací tvůrčích schopností lidí v prostředí, ve kterém se výzkum provádí. Výzkumníci sami i jejich výsledky k tomuto prostředí nepominutelně patří, je možné je ale považovat jen za jeho podružnou složku. Zdaleka nejdůležitější zde jsou studenti kteří se od výzkumníků ve vysokoškolském prostředí učí nebo s nimi spolupracují. V jejich hlavách dochází k nejúčinnějšímu transferu poznatků špičkové vědy do aplikací, když po absolutoriu odejdou pracovat do aplikovaného nebo firemního výzkumu či vývoje, kde se starají o firemní inovace bez kterých dnes před konkurencí nikdo neuspěje. Nefungovala by bez nich generační obměna výzkumníků, která je v takovém systému potřebná.

Vzdělání, výzkum a vývoj pomáhá tvořit podmínky pro růst bohatství. Bohatší země mají lepší možnosti z veřejných zdrojů i z privátní sféry financovat výzkum a vývoj a vytvářet vědcům lepší podmínky k dosahování excelentních výsledků. Ze souvislosti mezi schopností inovovat a vyšším tempem ekonomického růstu vyplývá zájem podpořit prostředí, které je schopné nové poznatky produkovat a využívat. Zpětně je to ale úroveň ekonomiky, která do značné míry určuje, jestli je země dostatečně bohatá na to, aby byla dominantním producentem nových znalostí z vlastního výzkumu, nebo zda se jedná o zemi méně zámožnou, která je ve větší míře odkázaná na kopírování či přizpůsobování inovací pocházejících z bohatších zemí.

Kopírování inovací nebo výsledků výzkumu bohatších zemí však nepřichází samo od sebe. Špičkové technologie nejsou srozumitelné pro každého. I země odkázané na jejich kopírování musí mít k dispozici dostatečně kvalifikované odborníky, kteří jsou schopni práci svých kolegů z bohatších zemí rozumět a samozřejmě ji v nějaké míře rozvíjet i doplňovat zcela novými výsledky, jejichž objem však v kontextu světové vědy nebude dominantním. Taková kvalifikace se získává pouze vzděláním, které je samo o sobě založeno na výzkumu. Musí být také dostatečně univerzální (generické), proto na vysokých školách v určující míře závisí na spojení s výzkumem základním.

Poznatky na úrovni špičkové světové vědy produkované doktorskými týmy v laboratořích nositelů Nobelových cen umístěných v bohatých zemích budou pochopeny a skutečně využívány jen kvalifikovanými vědci cvičícími se vlastním výzkumem v laboratořích méně věhlasných ve svých chudších zemích. Čím méně zámožná země je, tím méně relativně i absolutně si může dovolit vynakládat na výzkum, tím důležitější ovšem je věnovat omezené zdroje na výzkum a vývoj, který probíhá v těsném spojení se studenty.

Fungujícím nástrojem inovací není výše státní podpory nebo daňových úlev firmám, u nichž musí být investice do aplikovaného výzkumu vlastním bytostným zájmem souvisejícím s udržením postavení na trhu výrobků nebo služeb. Základem reformy systému výzkumu, vývoje a inovací by v zemi postavení České republiky měl být především důraz na veřejné financování základního výzkumu ve spojení s vysokoškolským vzděláváním na úrovni doktorské i nižší, nežádoucí je tlak na vyčleňování výzkumu do ústavů oddělených od prostředí výuky.

Podnikavost vysokých škol by bylo dobré podpořit rozvázáním omezení na nakládání s finančními prostředky, které školy formou příspěvku obdržely za prokazatelně uskutečněnou a dokončenou vzdělávací činnost – namísto toho, aby nově zaváděné vyhlášky tyto prostředky ztotožnily s veřejnou podporou a možnosti vysokých škol je využívat okleštily nebo aby ministerstvo financí vytýkalo vysokým školám, že si úsporami do fondů budují vlastní finanční bázi do jisté míry nezávislou na ročním cyklu státního rozpočtu. Z věcného hlediska je samozřejmě nejen zbytečné, ale i nežádoucí, aby firmy mohly akademické činnosti škol přímo ovlivňovat.

Vládní reformy osu spojující vysokoškolské vzdělání se systémem výzkumu, vývoje a inovací pomíjí. Namísto opatření podporujících strukturální změny, které by sbližovaly výzkum s vysokoškolským vzděláváním, staví na podpůrných opatřeních směrem ke komerční sféře, které mohou pouze vytěsnit privátní prostředky, které by do aplikovaného výzkumu firmy musely ve vlastním zájmu dát tak jako tak.

(Mírně zkrácená verze tohoto textu vyšla v Úhlu pohledu v Lidových novinách 22. 5. 2008)

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

INRI napsal(a):

Duchem chudí jsou ti, kdo nemají Boží rozum. Vláda musí změnit školství naprosto podstatně. Zatím se tak nestalo, protože bývalý rektor Masarykovy univerzity Zlatuška, odmítl a stále se odmítá věnovat textům pravdy Písma uvedeným, jako POSLEDNÍ SOUD, na http://www.oplatek.webpark.cz. Odmítl se bát Boha a prohlásil v době, když byl rektorem Masarykovy univerzity, že proroci Stanislav Oplatek a MUDr. Stanislav Grof, přejdou jako vítr a že nemají, do výuky na Masarykově univerzitě, co mluvit. Proto slova pravdy Písma politika Zlatušky „pozřou“. Vzedmuté moře svévolných politiků, sloužících svým údům, namísto Bohu, nebude, bez Božího rozumu vyschne, protože politici pravice a levice, jsou již Bohem prokletí. Jediným učitelem již je Bůh, což je pravda veškerého Písma od Boha. Bez Božího rozumu je Zlatuška pomatenec, který vešel do chrámu Božího pravdy Písma a tím se stal Synem nemoudrým. Nechce včas opustit lůno rodičky, kterým je pravda Písma. Otázkou pro Zlatušky (při online rozhovoru) je, zda pomatenec Zlatuška, svým zvířecím rozumem chápe, že Bůh, svou tvář technika již neskrývá. Vrátí vládnoucí technické elitě Česka, svůj technický rozum pouze v případě, že z Masarykovy univerzity bude hnojiště, pro nesmyslné, protikladné nauky litery Písma o Bohu. Ve veškerém školství, musí být Písmo, to je bible, bhagavadgíta, korán, tóra, atd. v pravdě Písma, hlavními učebnicemi energetiky, ekologie, etiky a víry v jediného Boha světa. V opačném případě, Česko, bez Božího rozumu, zajde strašlivou záhubou. Ještě se Duchem chudý pomatenec Zlatuška nebude Boha bát? Přiměřený trest pro Zlatušku od Boha je stejný, jako pro exstarostku MUDr. Hrubou a hlavního psychiatra LFMU MUDr. Češkovou. Duše poslance Zlatušky, v příštích třech, či čtyřech inkarnacích, zajde a to v tělech prasat, krys, či červů. Každý „Jób“, který k Bohu, to je k pravdě Písma „přijde“, pokořením se před Božím rozumem, každý, kdo pochopí, že lidé trpí pro znečištění životního prostředí proto, že nesmyslné protikladné nauky pomatence Zlatušky, se šíří jako rakovina, se v příštích inkarnacích bude dívat na to, jak Duše nečistého neobřezance Zlatušky a ateistických sviní, 127 x umytých pravdou Písma, MUDr. Hrubé a MUDr. Češkové, zajdou v tělech zvířat. Zlatuška, MUDr. Hrubá a MUDr. Češková jsou Bohové kněží, kteří „nevnímají“, že Bůh, svým rozumem, od nich odstoupil. Cokoli se pro uvedené Bohy dělá, je podvod. Proč je tedy Zlatušky, Hrubou a Češkovou prohlašovat za Bohy, když Boží rozum prokazatelně nemají. Což vše je soud přiměřený Bohu. Synové Boží, nový Boží technický lid, snad již brzy k Bohu TECHNIKOVI přijdou a budou se radovat ze slávy rozumu Boha TECHNIKA, který Bůh dal v Písmu lidem v POLI VĚDĚ Písma. Stane se tak, až budou politické hory světa, na všesvětovém, mírovém, summitu, v dolině Sazka Arény v Praze, svolaném novou TECHNICKOU vládou Česka, Bohem, to je pravdou Písma, poníženy. Hospodin vše vidí a je zlé v jeho očích, že v médiích stále nevzešla Hospodinova sláva nad posledním prorokem Stanislavem Oplatkem, který je Božími ústy, Žalm51/19,66/3,81/16, Mich.2/3,4,10, Nah.1/4, bhag.2/22,14/15,15/15,18/16,58,59, Jer.5/13,22,31,12/16,15/16,19, Ám.3/7,5/10, Zj.21/1, Mat.5/3,25/40, 2.Kr.10/27, Ez.21/22,32,39/8,13,29, Bár.4/37,5/7,6/34,41,44, 2.Tim.2/16, Iz.2/22,29/13,49/5,18,57/10,20,59/15,60/2,65/15,66/17,24, Jób17/14,18/3,21,40/8,42/16, K.M.7/12,17,8/21,10/13,12/10,26,13/8,18/13, 1.Tim.6/10,20, Žalm22/30, 2.Moj.20/5, Kaz.3/18,21,4/17,9/10,10/6, 2.Petr.2/22, Oz.5/15,6/5,8/12,9/7,12,15,13/11,13, Jóel4/2,12, 2.Kor.3/5, Sof.3/11, Jan10/34, atd. Zločincem je dnes každý, kdo se nepoučil z dějin lidstva a z textů Písma a kdo neuzná, že nový Bůh TECHNIK, kvůli energetické spáse Česka, zavrhl politiky pravice a levice, Baaly, to je vlastníky, vojáky, atd. Pravda Písma musí uznána v médiích, jinak Bůh, svůj TECHNICKÝ rozum, vládnoucí technické elitě Česka, nevrátí. Česko, bez Božího rozumu, uschne, Ez.39/8,13,29, Oz.5/4,15,6/5,9/7,12,15, K.M.6/17, Jan15/6, atd. Odesláno (zčásti) poslanci, lži učiteli Zlatuškovi, který nesmyslně vyhovuje přáním lidí, při online rozhovoru v novém DNES, dne 19.5.08, Žid.4/7, 2.Tim.3/5,4/3, 5.Moj.32/21, atd.
22. 05. 2008 | 12:34

Michal Hocek napsal(a):

Uz jsem to psal v nekolika predchozich diskuzich pod Vasimi clanku zde. Nejlepsi (= nejuspesnejsi) vedecke tymy skoli hodne doktorandu bez ohledu na to, je-li to universita nebo ustav AV - ty spatne obvykle nemaji skoro (nebo uplne) zadne. Studenti dneska nejsou hloupi ani neinformovani a jdou tam, kde se dela nejlepsi veda. Kdyz se selektivne podpori nejlepsi ustavy, fakulty - a jeste lepe primo tymy, tak se soucasne podpori i nejkvalitnejsi vedecka vychova doktorandu.

Ze vsech vasich textu porad vykukuje snaha zrusit nebo omezit AV - skutecne si myslite, ze by pak byla ceska veda lepsi? Potentati AV a rektori a dekani universit porad svadi nesmyslne zabomysi valky a pritom vetsina z nich uz davno (nekteri ani nikdy) zadni velci vedci nejsou a casto ani nevedi, o cem to cele je. Je velmi priznacne, ze na urovni vedeckych tymu funguje spoluprace mezi universitnimi a AV pracovisti bezvadne, ale jak se do toho zacnou plest potentati, tak se neshodnou na nicem a svymi nezmyslnymi rozmiskami presentovanymi obvykle jeste pres media zbytecne diskredituji ceskou vedu. Takze muj zaver je: podporovat nejlepsi tymy a neplest se jim do remesla!
22. 05. 2008 | 12:47

martin k. napsal(a):

ad. prvni komentar: to je recese nebo ma pisatel zavazny problem, ktery by mel urychlene konzultovat s nekym patricne vzdelanym v oboru psychiatrie??
22. 05. 2008 | 12:48

badatel napsal(a):

to autor,
jsou různé typy vědců, někteří jsou učitelé, někteří jsou badatelé a v krajním případě až s odporem k pedagogické činnosti.
Pro ty badatele byla myšlena Akademie věd a pro ty učitele VŠ.
Až pozdější doba to začala míchat, a dnešní tomu dala korunu, kdy máme stovky VŠ profesorů s kvalitou středoškolských za monarchie a kdo není na AV Profesorem, téměř jakoby nebyl.
Nechte badatele na AV v poklidu bádat a ty Profesory z AV si klidně vemte na VŠ ať učí - to je však také extrémní názor.
Přirozené je to nechat na samotných vědcích, jestli je naplňuje víc bádání, či učení, anebo mezistav. Rozhodně by měřítkem měla být vědecká úspěšnost dle scientometrie, doplněná jinými metrikami prospěšnosti vědecké práce.
Pak by se možná nějaký český vědec dostal do SCIhighlycited,
že ano.
22. 05. 2008 | 13:28

fudoshin napsal(a):

o situaci ve vědě a výzkumu nemůžu debatovat.není mi známa situace a vůbec nejsem v této oblasti příliš silný v kramflecích,přestože jsem v něčem k stávajícímu skeptický ne-li přímo kritický.nicméně na základě určitého náznaku v článku si dovolím vyslovit jako občan obavu,že doufám,že si ods (a určitě by se to líbilo jejím sponzorům)nevezme za vzor us systém a pokud ano,že jí to neprojde.systém,kdy parlament,vláda,potažmo stát sype léta miliardy dolarů na výzkum a pokud se to nezastaví pro nemožnost dokončení nebo ufinancování (i když už to bylo třeba i pět a více let známo)a jednou se to dokončí,výsledný produkt se stane vlastnictvím soukromé firmy,které to stát financoval a ta to začne státu nazpátek za miliardy dolarů prodávat.k dokonalosti chybí pak už jenom vytvořit si např. pro rakety za miliardu dolarů odbyt,ale s tím už si taky poradili (což u nás naštěstí opravdu hrozit snad nikdy nebude)...
22. 05. 2008 | 16:25

Vaclav Horejsi napsal(a):

Ja myslim, ze pan senator v tomto textu nijak nebroji proti Akademii. Jinak zcela souhlasim s tim, zo rika kolega Hocek (a doufam, ze ani pan senator nema namitky).
Soucasny stav je takovy, ze ve vetsine ustavu AV jsou vice nez tretina osazenstva studenti a vetsina vedeckych pracovniku techto ustavu nejen skoli diplomanty a doktorandy, ale i prednasi na universitach.
Ja napriklad rocne zkousim cca 200 studentu...
Ustavy AV funguji docela podobne jako "graduate schools" a velmi dobre spolupracuji s universitami.
Je dobre, ze tomu tak je a je potreba, aby to nebylo narusovano nejakymi hloupymi hadkami mezi universitami a AV.

Pan senator ma nepochybne pravdu v tom, co opakovane rika o navrhovane reforme vyzkumu - je chyba odvadet penize z instituci, kde se vzdelavaji studenti (at uz university nebo ustavy AV) a lit je v prehnane mire do aplikovaneho firemniho vyzkumu.
Nejcennejsim produktem tech vyse zminenych instituci jsou spickovi odbornici, kteri jsou takto "vyrabeni" pro ty firmy. To je nenahraditelne a od toho je tady stat. Toto jsou ty nejefektivnejsi investice statu do vyzkumu a vyvoje, a ne nejake prilepsovani firmam.
Nerikam ovsem, ze stat nema firmam pomahat v tom, aby se vic orientovaly na vyzkum a vyvoj, high-tech, atd. Urcite je spravne poskytovat podminky pro vznik rizikovych spin-off firmicek, vytvaret dobre legislativni a danove prostredi, atd. Ale velka vetsina statnich penez by opravdu mela jit institucim, ktere se podileji na vychove odborniku.
22. 05. 2008 | 17:34

FP napsal(a):

Asi jsem podstatu diskuse úplně nepochopil a rád se nechám poučit. Měl jsem za to, že na peníze pro badatelský výzkum a tím i prostředky, které formují způsob myšlení studentů na něm zainteresovaným, nikdo nesahá. Že v reformě jde hlavně o to, aby se peníze, plynoucí do výzkumu, který sám sebe deklaruje jako aplikovaný, neházely do černých děr (odhaduji, že jich tam mizí tak třetina).
22. 05. 2008 | 18:05

sasa napsal(a):

Dekan jaderne fakulty rikaval, ze u nas je hlavni tzv. sledovaci vyzkum, jehoz cilem je neztratit stopu svetoveho vyzkumu. Tento vyzkum slouzi predevsim k vychove studentu. Vzhledem k 10ti milionove populaci, mene nez New York, nema smysl, aby vetsina vyzkumu u nas byla na svetove spici. Je pravda, ze k poctu laureatu Nobelovych cen, by bylo dobre kvalitu zakladniho vyzkumu zlepsit. Avsak aplikovany vyzkum (snad krome bezpecnostniho) by mel byt placen z penez EU. Aby byla zarucena alespon evropska spicka. Stejne i spickovy zakladni vyzkum, by mel byt placen z mezinarodnich grantu.
22. 05. 2008 | 20:28

prirodovedec napsal(a):

M.H., V.H., prof.Z., badatel: Nekolik poznamek: Ukazkou zde diskutovane soucasne "idealni" :) a i budouci spoluprace mezi AV a VS a tez dodrzovani slova je zejmena "spoluprace" komentovana v mediich a mnou overena dotazy u kolegu, aneb projekt CEITEC (MU, VUT a puvodne AV)versus CESLAB (AV). Po seznameni s odahdy objemu castek by mne zajimalo, jak zejmena AV hodla garantovat udrzitelnost teto fascinujici investice (kdyz si sectu jeji rozpocet, podivam se na odpisove doby, naklady, existenci podobnych zarizeni, tak bych se zdvorile zeptal, kdo ten provoz bude platit - podprumerny ekonom, ktery to spocita si zprvu totiz bude myslet, ze se tu nekdo zblaznil). Ufinancovatelnosti provozu CEITECu verim vice, prece jen obe VS jsou ekonomicky i z hlediska majetku a rozsahu lidskych kapacit zcela jina vahova kategorie nez financne a kapacitne jinak dimenzovana AV.

Nicmene pochvalme si spolupraci VS a AV, bezny ctenar nemusi nic vedet, ze? Kdyz se podivam na kritiku jinych jevu od zucastnenych, pripada mi trochu nefer rozdilne meritko navenek a "doma".

Rovnez posledni vykaznicke zabomysi hadky o "slavnych bodech" v kuloarech na snemech AV i VS (neboli komu se zapocte prace doktorandu VS na projektech AV :) ) jsou rovnez priznacne. Penize na institucionalni vyzkum se blizi ...

Dale samozrejme pouziti indexu SR a obsahle texty z inovacniho fora pro srovnani vykonu VS (treba VSCHT, UK a MU) a AV znervoznelo vsechny a ukazaly mnohe. Rekneme, ze z pohledu "prekvapenych", ze dosud jimi akceptovane ukazatele je nutne kritizovat. Ucelovost na obou stranach. :)

Nicmene priznavam, ze spoluprace i funguje.

sasa: Nechutne prizemni, a proto odporne presne a pravdive. :)

M.H., FP: Pokud jsem pochopil psane slovo zverejnenych dostupnych analyz, pravdu ma samozrejme FP, nikdo zakladnimu vyzkumu nic nebere, ale slo o efektivnost tzv. aplikovaneho (podnikoveho) vyzkumu tak, aby se otevrel i VS a AV. Je dle mne ale velice "hezkou" reakci nekterych VS a AV volani, ze se tim posiluje aplikovany vyzkum VS na ukor zakladniho a ze je nutne vyznamnou cast techto prostredku presunout na vyzkum zakladni. Myslim, ze zurivou reakci prumyslovych lobby jiz brzy zaregistrujeme a mnozi budeme horce litovat, ze drimajici drak byl probuzen.

Pokud se nekdo domniva, ze se VS a AV dovolaji pak spravedlnosti, je naivni a hluboce se myli. Dle mne se typickou hadkou mezi dvema klany vedcu podarilo dosahnout toho, ze nikdo se nakonec k nicemu nedostane. Pritom dle meho odhadu bylo mozne ziskat prostredky navic pro VS a AV ve vysi cca 10%-20% z diskutovane castky (cca 60% celkoveho objemu). Stacilo pouze se domluvit a nasledne provest vnitrni preskupeni ve zdrojich na AV a VS. Panove gratuluji tem, kteri toho dosahli (asi souhlasim s nazory M.H. o sefech, ale obavam se, ze toto byla presne situace, kdy to nemel byt na strane VS a AV zadny vedec ale i prumerny manazer. Protoze s vedci zijicimi ve sklenenych vezich kapitani prumyslu z realneho sveta zkusene zametou).

M.H.: Studenti Vaseho oboru vedi kam jit a jdou podle Vasich kriterii. Jinam ale pujdou studenti informatiky prof.Z. a podle jinych meritek, jinam pujdou dalsi (pravnici - viz blog prof.Z. drive, ekonomove, technici - pobavte se s absolventy na vybornych pozicich kam a proc sli).

Cili samozrejme dle mne ma pravdu prof.Z., klicova je kvalita absolventu, ovsem predpoklady teto kvality jsou oborove velmi velmi rozmanite.
23. 05. 2008 | 00:24

Michal Hocek napsal(a):

Souhlasim s tim, ze synchrotron v Brne je naproste silenstvi a investice, ktera bude v budoucnu uz jen vysavat prostredky na vedu CR na pouhy provoz tohoto zarizeni (ca 1 miliarda rocne).

Me tedy celkove prijde, ze cele strukturalni fondy nam byl cert dluzen - melo se udelat pravidlo, ze kdyz se neco noveho postavi, tak se neco stareho zrusi, protoze jinak vzniknou nove vyzkumne kapacity, ktere nebude kym naplnit (aspon ne v potrebne kvalite) a cim financovat.

Ale prave to jen dokazuje, jak "potentati" AV i universit premysli - jde jim jen o to ted v tuhle chvili urvat nejvetsi krajic z rozdavaneho kolace a "pak se uvidi".
23. 05. 2008 | 08:04

Jaroslav Turánek napsal(a):

Strukturální fondy měly být využity pro vybudování moderní infrastruktury vědy. Byly určeny celé vědecké veřejnosti a především mladé generaci, která měla dostat šanci nastoupit do moderních ústavů a neztrácet energii a kreativitu poskakováním při bušení sbíječek nekonečných rekonstrukcí. Bohužel fatální selhání vedení akademie, vysokých škol, resortních ústavů a ministerstev spočívá v neschopnosti vytvořit širší koncepci této modernizace a prosadit ji na vládní úrovni. Neschopnost MŠMT je notoricky známa. Nepřipravenost koncepce operačních programů a jejich vnitřní propojení je důkazem předešlého tvrzení. Legislativní rámec pro naplnění OP je naprosto vágní. Na zásadní otázky pro přípravu projektu nedostanete kvalifikovanou odpověď. Spolupráce VŠ, AV a resortních ústavů by měla být pilířem naší vědy. Zatím jsou na pořadu dne nechutné tahanice o to, kdo urve více ze stále menšího koláče, který vláda pro vědu připraví. Vědecké instituce by měly být symbolem čistého a nesobeckého rozumu. Čím jsou? Možná je to téma na další blog. Přeji pěkný víkend.
23. 05. 2008 | 14:50

jirizlatuska napsal(a):

Debata o charakter financovani je docela zasadni s ohledem na prinos, ktery ty investice maji generovat a na postaveni financovanych subjektu vuci trhu, bagatelizovat to jen zajmy instituci nebo jejich typu je prilisnym zjednodusenim. Neprobiha take zdaleka jen u nas, podobne vcerejsimu kulatemu stolu HN (http://hn.ihned.cz/2-248936...) o charakteru financovani diskutuje i v Britanii, viz http://www.timeshighereduca... (s Kealyho zaverem i pro zakladni vyzkum bych nesouhlasil, pro takto formulovany zaver podle mne neobstoji ve srovnani s roli, kterou ten vyzkum hraje pri vzdelavani v Kealyho "invisible colleges"; myslim ale, ze vybrali jen jeho relativne extremni zaver, ma mnohem lepe zpracovane argumenty kolem aplikovaneho vyzkumu).

"Spolupráce VŠ, AV a resortních ústavů by měla být pilířem naší vědy," je formulace, ktera ma jiste problemy s pojmem "nase veda". Vynechame-li ovsem "nase", presouva se ramec diskursu dost jinam.

Za podstatny povazuji verejny zajem pro prislusny typ ci kanal financovani. U zakladniho vyzkumu spojeneho se vzdelavanim ho vidim dost jasne, a tam take miri moje argumentace (a samozrejme souhlasim s vyse recenym od prof. Horejsiho). U aplikovaneho tam, kde je spojen se vzdelavanim (a kde ostatne casto kontinualne prechazi ze zakladniho) bych ho videl take.

A kdyz uz jsem u klavesnice, zebricek v http://www.timeshighereduca... ukazuje, ze i na datech s ISI jde pracovat s individualnimi citacemi clanku, nikoli jen s IF casopisu (i kdyz zrovna v teto skupine instituci nejsou data z ISI moc reprezentatitivni); pozice AT&T a IBM vuci hodne renomovanym skolam ovsem nahrava Kealyho tezi (i zde bych ovsem argumentoval, ze velky rozdil je v propojeni se vzdelavanim).
23. 05. 2008 | 16:29

pgjed napsal(a):

Pane Zlatuško. Dovolím si uvést jeden drobný příklad jak je to s výzkumem za státní granty na univerzitách. Přišel dnes za mnou šikovný mladý hoch, čerstvý doktor v jistém technickém oboru. Má zájem pracovat v naší firmě. Když jsme se dostali na dobu jeho praxe, zjistil jsem, že to nejsou 3 doktorandská léta ale let 7. Jak je to možné? Jeho školitel, řešící bohatě fundovaný státní grant s nehmotným výstupem, si své doktoranty zaměstnává diskontinuálně, aby mu spisovali publikace do zahraničních periodik. Prostě v určitém stádiu se věci zadrhnou tak, že nelze dále úpěšně pokračovat a laskavý školitel nabídne přerušení a skromné zaměstnání s tím, že i na vlastní práci zbude troška času.

Je to pro mě jenom další kamínek k váze mého přesvědčení, že grantově podporován by měl být hlavně aplikovaný výzkum s jednoznačně definovaným hmotným výstupem. Základní výzkum by měl probíhat především jako subdodávka tohoto aplikovaného výzkumu a pak výzkum ve skutečně špičkových přírodovědných problematikách.

Školy by pak měly jednoznačně organizačně oddělit výzkum a výuku aby bylakontrolovatelná kvalita a výsledky a jedno se neschovávalo za druhé. Ano nechť studenti participují na výzkumu univerzitních ústavů ale na úvazek a za definovaných podmínek! A kantoři nechť mají jasně vymezeno, kdy učí a kdy zkoumají a samozřejmě, kdy si v pracovní době řeší své soukromé zájmy.
23. 05. 2008 | 19:04

Alenka napsal(a):

pged: To mi připomíná, jak jsem v pojednání datovaném z konce 70. let četla zdůvodnění užitečnosti matematiky: "Každý si potřebuje spočítat výplatu nebo účast na schůzi." :-)
25. 05. 2008 | 12:24

prirodovedec napsal(a):

Alenka: Klasicka trivializace, kdyz nejsou hlubsi argumenty, ze? :) S pqjed nesouhlasim, ale tatko bych to tedy nenapsal.
25. 05. 2008 | 17:44

volny demokrat napsal(a):

prosím pěkně, vaše odpovědi včetně blogu pana senátora zapomínají na zcela zásadní věc; hodnotíte jen instituce jako z dob jakýchkoliv nedemokratických systémů; avčak o všem rozhodují lidé-personál-manažéři-úředníci-byrokraté-akademici-neakademici-docenti-CSc.- a kdo a co ještě máme za kategorie (možná i opičky s čipem); toto si uvědomme a pak můžeme řešit vysoké školy i vědu; zatím všechny podněty odpovídají i po 20-ti letech revoluce - totalitě.
21. 08. 2008 | 10:33

cartier love napsal(a):

TU water fish known, is also the source of happiness.
27. 03. 2010 | 07:07

sesli sohbet napsal(a):

Thank you for your sharing.! <a href="http://www.yuregininsesi.com" title="seslisohbet, sesli sohbet" target="_blank">sesli sohbet</a> <a href="http://www.yuregininsesi.com" title="sesli chat, seslichat" target="_blank">sesli chat</a>
29. 03. 2010 | 23:47

buy viagra without prescription pharmacy napsal(a):

Usually I do not write on blogs, but I would like to say that this article really convinced me to do so! Congratulations, pretty nice submit.
11. 01. 2011 | 19:37

average auto insurance rates napsal(a):

fantastic points altogether, you simply won a logo new reader. What may you recommend in regards to your submit that you made a few days ago? Any positive? <a href="http://topautoinsurancerates.net/">new jersey auto insurance rates</a>
17. 10. 2011 | 01:12

TRoenhuBSB napsal(a):

<a href=http://www.acworth.org/google/buysomaonline/#6103>buy soma online</a> soma good drug - soma 00 50
08. 02. 2013 | 21:13

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy