Oddělovat výzkum od vzdělávání není správné

22. 05. 2008 | 12:00
Přečteno 8346 krát
Investice do lidských zdrojů, tj. vzdělání na formální i neformální úrovni, jsou spolu s prostředím podporujícím inovace jednou z nejdůležitějších složek konkurenceschopnosti v současném světě. Není překvapivé, že reformy v těchto oblastech jsou podstatnými součástmi snah vlády, která se označuje jako reformní, i když obecně tolik pozornosti, jako reforma daní, penzí či zdravotní péče nevzbudí.

Koncepce reformy výzkumu, vývoje a inovací již byla schválena vládou, diskuse ke klíčovému podkladu pro reformu terciárního vzdělávání byla odstartována prezentacemi v Lichtenštejnském paláci v pondělí 12. května. Příprava reformy vysokého školství probíhá podobně jako příprava reformy výzkumu pod určujícím vlivem nikoli úvah o obsahu potřebných změn, ale úmyslem je všechny v podobě přijatých zákonů realizovat v tomto volebním období. Výslovné formulace v tomto smyslu již u obou těchto reforem od řady vládních úředníků veřejně zazněly, u Bílé knihy terciárního vzdělávání i premiér při startu veřejné diskuse sdělil, že by na jejím obsahu neměnil nic.

Obě tyto reformy podléhají ve zvoleném tempu přípravy nepřiměřeně vlivné firemní lobby, pro kterou mohou vhodně nastavené podmínky znamenat jednak značné sumy veřejné podpory zahalené pod proklamace o podpoře inovací či projektů Technologické agentury, jednak natlačení univerzit do zakázek ve stylu někdejší VHČ či přímo zakázek pro soukromý sektor za veřejné peníze. V obou těchto případech se přitom jedná o podporu inovací, které není možné chápat jinak, než jako samozřejmou součást činnosti tržních subjektů za účelem udržení svého postavení na trhu a zlepšení svého postavení ve vztahu ke konkurenci. Od vlády, ve které dominuje ODS se svou (oprávněnou) kritikou netržních opatření typu investičních pobídek některým investorům, je tento druh ve své podstatě protitržního užívání veřejných zdrojů málo pochopitelný, nemá-li se ovšem jednat o úmysl tímto způsobem veřejné prostředky směrem k některým aktérům trhu vědomě směřovat. Rychlost doplněná absencí skutečné diskuse základních východisek reforem je receptem na špatný výsledek.

Obě zmíněné reformy jsou motivovány zlepšením výkonu české ekonomiky i konkurenceschopnosti firem, které v ní působí. Chybí nicméně (společné) základní vymezení veřejného zájmu, pro které si vysokoškolské vzdělávání spolu s výzkumem a vývojem zaslouží výraznou veřejnou podporu i pozornost politiků. V obou případech je sekundární to, co se často označuje „produktem“: Vysoké školy nejsou producentem absolventů, které si od nich odebírá průmysl, nýbrž pomáhají rozvíjet schopnosti svých studentů, které jim po absolutoriu dovolují hledat si životní profesní uplatnění a uplatnit se i v prostředí, ve kterém se podmínky pro pracovní uplatnění mění natolik dramaticky, že „nabiflované“ znalosti ze školy mohou velmi rychle zastarat bez dobrých obecných základů skutečného vzdělání.

U výzkumu a vývoje podobně nejsou z hlediska veřejného zájmu produktem publikační nebo realizační výstupy jako takové. Věda je především součást kultury společnosti (z latinského „cultura“, ve smyslu „péče, vzdělávání, starost o“), která se zčásti projevuje uspokojováním lidské zvídavosti a potřeby objevování zákonitostí materiálního i společenského světa kolem nás, ale především také kultivací tvůrčích schopností lidí v prostředí, ve kterém se výzkum provádí. Výzkumníci sami i jejich výsledky k tomuto prostředí nepominutelně patří, je možné je ale považovat jen za jeho podružnou složku. Zdaleka nejdůležitější zde jsou studenti kteří se od výzkumníků ve vysokoškolském prostředí učí nebo s nimi spolupracují. V jejich hlavách dochází k nejúčinnějšímu transferu poznatků špičkové vědy do aplikací, když po absolutoriu odejdou pracovat do aplikovaného nebo firemního výzkumu či vývoje, kde se starají o firemní inovace bez kterých dnes před konkurencí nikdo neuspěje. Nefungovala by bez nich generační obměna výzkumníků, která je v takovém systému potřebná.

Vzdělání, výzkum a vývoj pomáhá tvořit podmínky pro růst bohatství. Bohatší země mají lepší možnosti z veřejných zdrojů i z privátní sféry financovat výzkum a vývoj a vytvářet vědcům lepší podmínky k dosahování excelentních výsledků. Ze souvislosti mezi schopností inovovat a vyšším tempem ekonomického růstu vyplývá zájem podpořit prostředí, které je schopné nové poznatky produkovat a využívat. Zpětně je to ale úroveň ekonomiky, která do značné míry určuje, jestli je země dostatečně bohatá na to, aby byla dominantním producentem nových znalostí z vlastního výzkumu, nebo zda se jedná o zemi méně zámožnou, která je ve větší míře odkázaná na kopírování či přizpůsobování inovací pocházejících z bohatších zemí.

Kopírování inovací nebo výsledků výzkumu bohatších zemí však nepřichází samo od sebe. Špičkové technologie nejsou srozumitelné pro každého. I země odkázané na jejich kopírování musí mít k dispozici dostatečně kvalifikované odborníky, kteří jsou schopni práci svých kolegů z bohatších zemí rozumět a samozřejmě ji v nějaké míře rozvíjet i doplňovat zcela novými výsledky, jejichž objem však v kontextu světové vědy nebude dominantním. Taková kvalifikace se získává pouze vzděláním, které je samo o sobě založeno na výzkumu. Musí být také dostatečně univerzální (generické), proto na vysokých školách v určující míře závisí na spojení s výzkumem základním.

Poznatky na úrovni špičkové světové vědy produkované doktorskými týmy v laboratořích nositelů Nobelových cen umístěných v bohatých zemích budou pochopeny a skutečně využívány jen kvalifikovanými vědci cvičícími se vlastním výzkumem v laboratořích méně věhlasných ve svých chudších zemích. Čím méně zámožná země je, tím méně relativně i absolutně si může dovolit vynakládat na výzkum, tím důležitější ovšem je věnovat omezené zdroje na výzkum a vývoj, který probíhá v těsném spojení se studenty.

Fungujícím nástrojem inovací není výše státní podpory nebo daňových úlev firmám, u nichž musí být investice do aplikovaného výzkumu vlastním bytostným zájmem souvisejícím s udržením postavení na trhu výrobků nebo služeb. Základem reformy systému výzkumu, vývoje a inovací by v zemi postavení České republiky měl být především důraz na veřejné financování základního výzkumu ve spojení s vysokoškolským vzděláváním na úrovni doktorské i nižší, nežádoucí je tlak na vyčleňování výzkumu do ústavů oddělených od prostředí výuky.

Podnikavost vysokých škol by bylo dobré podpořit rozvázáním omezení na nakládání s finančními prostředky, které školy formou příspěvku obdržely za prokazatelně uskutečněnou a dokončenou vzdělávací činnost – namísto toho, aby nově zaváděné vyhlášky tyto prostředky ztotožnily s veřejnou podporou a možnosti vysokých škol je využívat okleštily nebo aby ministerstvo financí vytýkalo vysokým školám, že si úsporami do fondů budují vlastní finanční bázi do jisté míry nezávislou na ročním cyklu státního rozpočtu. Z věcného hlediska je samozřejmě nejen zbytečné, ale i nežádoucí, aby firmy mohly akademické činnosti škol přímo ovlivňovat.

Vládní reformy osu spojující vysokoškolské vzdělání se systémem výzkumu, vývoje a inovací pomíjí. Namísto opatření podporujících strukturální změny, které by sbližovaly výzkum s vysokoškolským vzděláváním, staví na podpůrných opatřeních směrem ke komerční sféře, které mohou pouze vytěsnit privátní prostředky, které by do aplikovaného výzkumu firmy musely ve vlastním zájmu dát tak jako tak.

(Mírně zkrácená verze tohoto textu vyšla v Úhlu pohledu v Lidových novinách 22. 5. 2008)

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy