Stát nemá přispívat na patentovou loterii

27. 05. 2008 | 12:00
Přečteno 14102 krát
Hodnocení výsledků výzkumu, vývoje a inovací, které má podle reformních plánů vlády vpodstatě mechanickým způsobem určovat rozdělení prostředků státního rozpočtu vyčleněných na tuto oblast, obsahuje velmi vysoké hodnocení výsledků v oblasti inovací, zejména pak udělených patentů. Navzdory připomínkám z řady stran se toto hodnocení rozhodla prosazovat Rada pro výzkum a vývoj, vysoké „odměny“ se budou týkat zejména udělených amerických patentů. Co je na tomto postupu špatného?

Z patentů se stal především nástroj konkurenčního boje na trhu inovativních produktů a služeb, navíc s velice omezeným rozsahem uplatnění. Samozřejmě mohou počty uplatněných patentů sloužit jako nepřímý indikátor intenzity inovačních procesů ve firmách, zcestná je však představa, že podporou podávání patentů nějak k podpoře inovací přispějeme.

Nedávno zveřejněná rozsáhlá studie fungování amerického patentového systému (J. Bessen & M. J. Meurer: Patent Failure: How Judges, Bureaucrats, and Lawyers Put Innovators at Risk, Princeton University Press, 2008) dochází na základě analýzy evropských i amerických dat k závěru o tom, že ze srovnání nákladů na získávání a udržení patentů ve srovnání s přínosy patentových licencí vyplývá celková společenská ztrátovost fungování celého systému: „Medián [hodnoty patentu] slouží jako rozumná míra „hodnoty“ typického patentu. Tato hodnota není ve skutečnosti není nijak vysoká [přibližně 10 tisíc dolarů v cenách z roku 1992 pro americké patenty a zhruba čtvrtina této částky u patentů v Německu, Francii a Velké Británii] a může být menší, než součet nákladů za právní služby a administrativní poplatky, které jsou pro udělení patentu potřeba. Každý patent je jako sázka do loterie. Vynálezci jsou ochotni finančně ztrácet na platbách do takové loterie s vyhlídkou možnosti velké výhry na jednom patentu. Průměrná hodnota placená za patent [mezi 50 a 500 tisíci dolarů u amerických patentů a cca 16 tisíc u patentů evropských] pak lépe odpovídá částce, kterou je vynálezce za takový lístek do loterie ochoten zaplatit před tím, než získá informaci o kvalitě svého vynálezu. Je to průměr, ve kterém jsou zohledněny malé pravděpodobnosti velkých výher, stejně jako mnohem běžnější nízké hodnoty patentů.

Výrazná státní podpora, kterou do této oblasti chce nasměrovat vládní reforma financování výzkumu a vývoje a na které přes námitky na tento problém z různých stran upozorňující Rada vlády pro výzkum a vývoj zcela nekompromisně trvá, je podporou sázení v této „patentové loterii.“ Vzhledem k tomu, že se takto budou rozdělovat finance z omezeného celkového objemu prostředků, je velmi pravděpodobné, že tyto částky sníží finance směřující do pracovišť produkujících kvalitní výsledky ve výzkumu, kde užití dat WoS sice některé oblasti neoprávněně diskriminuje a z toho hlediska není optimální z hlediska pobídek, které v různých vědních oborech vytváří, nevede však samo o sobě k podpoře pseudovýsledků.

V citované americké studii jsou srovnávány náklady amerických patentů v posledních letech:

Patenty - vynosy a naklady
Patenty - vynosy a naklady


S výjimkou farmaceutických a chemických patentů, kde je velmi přesně definovaný rozsah patentu, jsou náklady na patenty několikanásobně vyšší, než výnosy z nich (citát o loterii se týkal všech druhů patentů dohromady, ani pozitivní bilance farmaceutických a chemických patentů celkovou negativní bilanci nevyrovnává). Patentový systém dospěl do stádia, kdy jeho uplatňování přináší sumárně společenskou újmu, nikoli společenský prospěch. Údaje o nevýhodné bilanci jsou přitom zejména v části B výše uvedeného obrázku pouze spodní hranicí skutečných ztrát, zpracované údaje totiž neobsahují náklady na mimosoudní vyrovnání a na právní pře vedené v zahraničí.

V Technickém týdeníku č. 10 se člen Rady vlády pro výzkum a vývoj Miroslav Janeček, jinak také prezident Asociace výzkumných organizací, v rozhovoru vyjádřil na obhajobu postoje Rady vlády pro výzkum a vývoj následovně:

Otázka TT: A jsou zde tak silné firmy, které dokáží umístit svůj výzkum hned vedle univerzity?
Odpověď Miroslava Janečka: Jsou, ale je těžké je přesvědčit. Třeba přes ty patenty. Těch máme žalostně málo v porovnání s prostředím EU. Dost mne udivil názor senátora Zlatušky, který patenty považuje za bezpředmětné. Existují případy, kdy si velcí a silní vyhledávají kontakty a příležitosti, a to i přes ladem ležící patenty. Vždyť jedinou oporou podnikatele, že bude investovat své peníze správně, je uznání poznatku formou patentu! Pokud tedy naše VŠ a AV nepřipraví své poznatky v patentové či jiné průmyslové formě ochrany pro průmysl, bude těžké manažery přesvědčovat: my jsme dobří, pojďte k nám. Je samozřejmě na vysoké škole, jak vyváží své aktivity v základním i aplikovaném výzkumu, tyto dvě činnosti se navzájem podmiňují, ale jinak to prostě nepůjde. Musí tu být vzájemný zájem podpořený dobrou legislativou a programy.

Uvádím níže svou repliku, která mi k tomu v posledním čísle Technického týdeníku vyšla:



Jiří Zlatuška: Jsou patenty bezcenné?
(Technický týdeník č. 11, 27.5.2008)

V rozhovoru „I věda se dnes musí nabízet a prodávat“ (TT 15. 5., str. 6) jsou v odpovědích člena Rady vlády pro výzkum a vývoj Miroslava Janečka obsaženy pozoruhodné dezinformace svědčící o jeho malé faktické obeznámenosti o výzkumu v akademickém prostředí a jeho návaznosti na prostředí podpory inovací. Příkladem toho je absurdní tvrzení „ve světě je běžné, že nové poznatky i ze základního výzkumu se hlídají a celé komise (např. univerzitní) dokonce určují, co je možné publikovat a co ne“. Taková situace se může vyskytnout u utajeného nebo privátně financovaného výzkumu, ale základní výzkum financovaný z veřejných prostředků není takto omezován nikde (podrobných analýz mechanismů, které v kombinaci s transferem technologií fungují jsou spousty, stačí jen umět číst - namátkou třeba F. Murray, S. Stern: When Ideas Are Not Free: The Impact of Patents on Scientific Research, Innovation Policy and the Economy, Vol. 7, 2006, str. 33-69).

Miroslav Janeček se však kromě prezentace svých vlastních nepravd uchyluje i k tomu, že polemizuje s neexistujícími názory jiných. V rozhovoru konkrétně uvedl: „Dost mne udivil názor senátora Zlatušky, který patenty považuje za bezpředmětné." Nic o bezpředmětnosti patentů jsem nikdy netvrdil, má kritika (pravděpodobně ji čerpal z Hospodářských novin, kde mi pod redakčním titulkem Vládní reforma vědy jde fatálně špatným směrem vyšel 22. dubna komentář kritizující věcnou nekompetenci současné Rady vlády pro výzkum a vývoj) se týkala systému hodnocení výsledků výzkumu a vývoje. Poukazoval jsem na to, že patenty jsou nástrojem boje na trhu produktů i služeb a nástrojem omezujícím rozvoj znalostí i obecné užívání inovací. Užil jsem specificky historického příkladu Wattova patentu na zlepšení parního stroje, který užívání efektivnějších strojů o třicet let zbrzdil a u kterého je v literatuře dokumentován způsob, kterým byly právní nástroje užity ke zničení (J. Hornblower) nebo zastrašení nezávislých inovátorů.

Takový patent samozřejmě není „bezpředmětný“, ale slouží velmi dobrému účelu ochrany monopolního držitele práv na jeho užití. Financování a odměňování takových nástrojů ze strany soukromých subjektů je zcela legitimní, z veřejných prostředků by však podpora měla jít na výzkum a vývoj, jehož výsledky vědcům poskytují volně sdílené a šiřitelné poznatky, na které může neomezeným způsobem navazovat výzkum kohokoli dalšího. To nevylučuje souběžné patentování některých z těchto poznatků, nemůže to být však cílem ani kritériem hodnocení poskytovatele veřejné podpory.

Miroslav Janeček rozvádí koncept, pod který se Rada vlády pro výzkum a vývoj zcela oficiálně podepsala svým úmyslem za udělené patenty poskytovat značné prostředky ze státního rozpočtu. Na titulní straně Hospodářských novin to 12. května v článku Miliony pro nejlepší vědce sekretář Rady Marek Blažka charakterizuje slovy: „Za patenty či licence i pět milionů korun.

Pravidla hodnocení výsledků specificky počítají s bodovým hodnocením ve velikosti násobku hodnoty vědeckých publikací v nejprestižnějších časopisech, bude-li se jednat o patent udělený ve Spojených státech. Pokud do patentu investuje podnikatel, je to pro něj legitimní investice do ochrany svých zájmů před konkurencí i investice zatížená rizikem, že předmět patentu neponese žádný zisk.

Stanou-li se patenty způsobem jak tunelovat státní rozpočet nebo technologickou agenturu, začnou se patentovat i naprosté nesmysly, pro vzorek bizarních patentů, které by zcela jistě ani Miroslav Janeček nezkoušel v žádné firmě komercionalizovat, je možné nahlédnout do malého výběru na webové stránce http://www.ipwatchdog.com/category/obscure-patents/. Patentovat lze i takové věci jako metodu určení velikosti podprsenky přímým měřením prsou, což je US patent číslo 5,965,809 z roku 1999, nebo anténu vysílající energii rychlostí větší, než je rychlost světla, tak, že se vytvoří díra do jiného prostoru, to je US patent číslo 6,571,402 z roku 2003 (k textům patentů se lze dostat po zadání jejich čísla na webové adrese http://patft.uspto.gov/netahtml/PTO/srchnum.htm).

Přidělení patentu je administrativní procedura, při které se ověřují nejvýše formální požadavky původnosti, nikoli však kvalita nebo užitná hodnota myšlenky. Na tento fakt upozorňovaly orgány reprezentace vysokých škol ve svých připomínkách k metodice hodnocení výsledků výzkumu a vývoje, Rada vlády však věcně zcela pomýleně označila proces udělování patentu za „peer review“ (pro jistotu podotýkám, že odpověď s tímto tvrzením nebyla datována 1. apríla). Milionové částky za potenciálně nesmyslné patenty budou receptem pro inovátory typu obchodníků s deštěm, jak se legálně dostat k desítkám nebo stovkám milionů korun bez toho, aby měly jejich výsledky jakoukoli cenu. Kromě nich se budou v menší míře vyskytovat i patenty, které nesmyslné nejsou, rozdělovat se však bude fixní celková suma a šarlatáni ují z krajíce, který by si zasloužili autoři se skutečnými výsledky.

V průzkumu uplatňování různých nástrojů ochrany inovací uskutečněný mezi americkými firmami Carnegieho a Mellonovy univerzity v roce 2000 označilo patenty jako dobrou metodu ochrany pouze 35 % v případě produktů a jen 23 % v případě služeb, účinnějšími byly všechny jiné formy, nejlepší je firemní tajemství u 51 % v obou kategoriích, využití náskoku před konkurencí 53, resp. 38 %, komplementaritu mezi firmami ve výrobě 46, resp. 43 % a komplementaritu v prodeji nebo službách 43, resp. 31 % [viz např. výsledky citované zde].

Skutečnost, že firemní tajemství je účinnějším nástrojem ochrany, než patenty znají i skuteční velcí hráči u nás: na Inovačním fóru k uvedení Bílé knihy 12. května vystupoval k tématu spolupráce výzkumu a vývoje s průmyslem generální ředitel Vítkovice Holdingu, a.s., který výslovně odmítl patenty jako možný nástroj ochrany světově unikátní technologie výroby bezešvých tlakových lahví a zdůraznil ochranu firemního tajemství jako faktickou nutnost Vítkovic.

Miroslav Janeček účinně hájí svůj partikulární zájem odvedení veřejných financí do prostředí „inovačních“ organizací a svým hlasem v Radě pro výzkum a vývoj se mu tímto směrem velmi pravděpodobně celý systém podaří účinně ohnout. Skutečnost ze světa, kde interakce mezi akademickým výzkumem a inovacemi v podnikání funguje, je zcela jiná: americké univerzity ani zdaleka nemají patenty jako nejdůležitější, natož pak jediný nástroj komunikace s průmyslem, zmíněný průzkum z roku 2000 uvádí jako nejdůležitější kanály publikace, konference a neformální kontakty, patenty byly z nejméně důležitých ve všech oblastech s výjimkou farmaceutického průmyslu. Celkově se navíc podle studie J. a M. Thursby: Gender Patterns of Research and Licencing Activity of Science and Engineering Faculty (J. of Technology Transfer, č. 30, 2005, str. 243-53) s patentováním někdy setkala jen necelá desetina akademických pracovníků v přírodních a technických vědách.

To, co je na připravované koncepci směrem k transferu technologií a aplikovanému výzkumu úplně nejhorší, však je skutečnost, že způsobem, kterým je koncipována, odmítá připravovaná Reforma výzkumu, vývoje a inovací ten nejzákladnější hnací motor vazby inovačního procesu s prostředím akademického výzkumu, jak funguje za oceánem. Práce P. Dasgupty a P. Davida „Towards A New Economics of Science“, uveřejněná v roce 1994 v časopise Research Policy (roč. 23, č. 5, str. 487-521) obsahuje na str. 511 stručnou a výstižnou charakterizaci: „Dodávky vědců a inženýrů z akademického prostředí do průmyslového výzkumu jsou potenciálně nejdůležitějším a nejhodnotnějším mechanismem, prostřednictvím kterého ovlivňujeme transfer znalostí.“

V našem domácím prostředí k uplatnění tohoto receptu potřebujeme soustředit kvalitní základní výzkum (bez ohledu na to, zda vedený pouze zvědavostí ve stylu N. Bohra nebo vizí nějakého uplatnění ve stylu L. Pasteura) do prostředí, kde se vzdělávají studenti na doktorské nebo i pokročilejší magisterské úrovni, a firmám nebo jimi zakládaným výzkumným centrům dát příležitosti, jak si kvalitní absolventy takových studií zaměstnat.

Univerzity nechť jsou hodnoceny a z veřejných zdrojů odměňovány podle toho, jak kvalitní výzkum provádějí, ne však pro publikace z něj jako takové (ty ke kvalitnímu výzkumu patří samozřejmě), ale pro kultivaci hlav studentů, kteří se v tomto prostředí učí. Firmy nechť považují inovace za samozřejmou součást své činnosti v tržním prostředí a pro tržní využití těchto inovací nechť používají ke svému prospěchu a profitu všech nástrojů ochrany duševního vlastnictví včetně patentů. Míchat tyto dvě oblasti dohromady a podmiňovat je navzájem, jak to požaduje Miroslav Janeček, když polemizuje s názorem, který mi přiřadil, však cestou ke zlepšení výzkumného ani inovačního prostředí v České republice není.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Daňový poplatník napsal(a):

Už jste se naučil parkovat a neohánět se při porušování dopravních předpisů tím, že jste senátor a necháte vyhodit šéfa dopravní policie?
Děkuji za odpověď, pane kazateli vody a pijáku vína...
27. 05. 2008 | 12:41

Chlupaty knedlik napsal(a):

V rozvinute zemi s fungujicim pravnim systemem a ekonomikou se presne teto role ujima rizikovy kapital. Pokud se takto bude chovat stat, bude to zase jen cerna dira do rozpoctu
27. 05. 2008 | 12:56

Hobart napsal(a):

"...jedinou oporou podnikatele, že bude investovat své peníze správně, je uznání poznatku formou patentu.." Ten pan Janeček musí být skutečně idiot, či myslet si, že všichni, kteří ty politiky budou přiklepávat, jsou idioti. Či je znalý Lenina (a touží rozdělovat metály, fangle a "patenty" - vynálezecká osvědčení se již onosila), nikoli však již jakékoli ekonomie.

Na rozdíl od p.Zlatušky si myslím, že patenty nemají co dělat ani v soukromé sféře. (Ochrana duševního vlastnictví a ochrana hospodářské soutěže jsou jedněmi z nejnesmyslnějších a nejzřetelněji protichůdných, hovadinistických politik, jichž se moderní státy dopouští.)
27. 05. 2008 | 13:16

tesa napsal(a):

to hobart: naštěstí tvůj názor nikdo ve světě nebere a tak dál budou ti, zjednodušeně řečeno "chytřejší" a úspěšnější moci profitovat ze své výhody. To v závorce máš určitě od komančů, už to tady jednou bylo).
27. 05. 2008 | 13:43

Iva2 napsal(a):

hobart

Takže když budete mít nějaký výborný nápad, podarujete ho prvnímu podnikateli co půjde kolem aby on na tom vydělal? Nebo investujete do výroby jako podnikatel něčeho nového aby za pár měsíců to bylo okopírované na trhu?
27. 05. 2008 | 14:27

Kamil napsal(a):

Iva2
většina podnikatelů kopíruje, protože vymyslet něco naprosto originálního není tak jednoduché.
Nadruhou stranu nechat si patentovat kdejakou blbost je ztráta času.
Hezký den.
27. 05. 2008 | 16:17

Iva2 napsal(a):

Kamil

Jak to můžete vědět že většina kopíruje......a když to dělají tak je odsoudím. Jsou legální cesty jak se k užívání patentu dostat. Jak k tomu přijde někdo kdo se živí hlavou a ne lopatou? Je to pro mě dost osobní téma, zrovna ted.
27. 05. 2008 | 16:32

Hobart napsal(a):

To Tesa & Iva2: naštěstí tenhle názor už pár lidí ve světě sdílí (já to nevymyslel). Patenty, různé vzory, označení, známky, autorské právo (kam spadá i tvorba počítačových programů) a obdobná práva všude ve světě jsou poměrně velmi solidními brzdami hospodářského rozvoje. Pokud si myslíte, že to funguje: (motivace vidinou zisku z patentu->nápad->vynález->patent->zisk z patentu)->technický pokrok civilizace, tak jste vedle jak ta jedle. Reálně patenty chrání spíše partikulární řešení (a nikoli nutně dobrá), jež jsou poté na desetiletí prakticky vyloučena z oné evoluce inovací (licence to sice mírní, ale dále celý proces prodražují). A navíc je zde velmi možná situace, kdy vynálezy vznikají na "inovační vlně", to jsou pak ti vynálezci, kteří něco identického či s identickou funkcí vytvoří nezávisle na sobě prakticky současně. Těmto lidem patenty naopak očekávaný výnos snižují (jedná se o "hru všechno nebo nic", tedy o rychlejší nohy při úprku na ÚPV).

Jo a co se týče "toho v závorce" - tak pokud tím je myšlen ten Lenin, tak toho jsem skutečně četl (asi před rokem, za komančů, jsem se číst učil), pokud to duševní a soutěžní právo, tak bych si dovolil zmínit např.software resp.případ Microsoftu - duševní vlastnictví někomu vždy pomůže vytvořit monopol, a jakmile ho dotyčný začne využívat, tak po něm stát začne (má-li smůlu) dupat.

Skutečná ochrana produktu - ostatně, jak tam někde p.Zlatuška píše - vůbec na patentu závislá není (to by např.Coca-cola už dávno neexistovala). A konečně patenty působí - už vlastně z definice - spíše ke konzervaci současného stavu techniky, nikoli k jejímu pokroku (máte-li patentem na xx let zaručenu exkluzivitu daného technického řešení, kde by měla být motivace k jeho inovaci?).
27. 05. 2008 | 17:44

Iva2 napsal(a):

Hobart

Tohle mě skutečně zajímá. Jste laik nebo odborník? V čem je podle Vás ochrana produktu pokud ne v patentování. A nebežte hned pryč, nebaví mě dívat se každých 10 minut jestli je už odpověd :)
27. 05. 2008 | 18:26

jirizlatuska napsal(a):

Iva2: Z průzkumu Carnegieho-Mellonovy univerzity z roku 2000, který cituji v článku v TT [nějakým nedopatřením mi chvíli z blogu zmizel někdy v době, kdy na chvíli vypadl server aktualne.cz, teď už jsem ho tam vrátil zpět], pro americké firmy vyplývá, že patenty jsou reálně tím posledním, na co firmy skutečně spoléhají. Je pravda, že v USA existuje silnější ochrana firemního tajemství, než např. u nás, ale to na principu až tak nemění.
27. 05. 2008 | 18:39

Hobart napsal(a):

Iva2

(na otázku odborník či laik nevím co odpovědět, že nejsem ani zaměstnanec patentového úřadu, ani patentový zástupce je asi jasné ;-)

Ochrana produktu je v produktu. Je v obchodním tajemství (jehož právní ochrana je zcela legitimní) a v samotné technologii produktu a strategii podniku (známá je historka s tím, jak se kdysi soudruzi pokoušeli namíchat Coca-colu, sledovali týdny továrnu a vyzvídali u dodavatelů, nakonec měli velmi dobrou představu o všech ingrediencích, co se tam vozily, samozřejmě jim z toho pak ale vyšla kejda, protože C-c objednávala zcela neodpovídající množství přísad a navíc ještě snad ricinový olej), jiným příkladem může být veškerý ten časově omezený shareware a nebo teď ten program-"vir" od Microsoftu, kt. vám ztmavuje pozadí a nakonec zablokuje nelegální Windows.

Problém je, že to jak ekonomiky, ve kterých je průmyslové vlastnictví vynucováno, jsou úspěšné v inovacích, je dáno spíše tím, jak jsou zdejší podnikatelé schopní patentová řešení konkurentů obcházet (což znamená v podstatě plýtvání zdrojů na paralelní vývoj). Navíc je zde značný vliv konkurence ze zemí, kde se na tahle práva kašle (znehodnocuje to udělené patenty a nutí jejich vlastníky k inovacím). Díky tomu všemu se samozřejmě rychlý pokrok koná - jenže systém, jehož cílů je dosahováno díky tomu, že ten systém nefunguje, je mírně řečeno na ...
27. 05. 2008 | 19:05

Iva2 napsal(a):

Hobart

Ptala jsem se záměrně. To chápu že se to dá takhle zahrát v Coca Cole, na její výrobu je potřeba receptúru a ta se uhlídat dá, ostatně i z historie to určitě znáte. Já mám ale problém s která stručně řečeno byla omezena, okleštěna, nebo nevím jak to mám vyjádřit....ve vyhlášce a já se jako obchodník pokoušela ji koupit. V nemalém šoku bezúspěšně. A tak jsem si sedla a mám ted vlastní výrobek, jediný s pořádným atestem (ten je nutný) a můj ůspěch tkví právě v tom aby to někdo nekopíroval. Takže patent na aplikaci. Jinak to nevidím. Já nemám recept se kterým bych mohla čarovat za zavřenými dveřmi.
27. 05. 2008 | 19:19

Iva2 napsal(a):

chyba.............má tam být že mám problém s vyhláškou kde bylo okleštěno použití dosti frekventované věci
27. 05. 2008 | 19:21

Iva2 napsal(a):

Panebože, můj kocour se pokouší sednout si mi na klávesnici když se mu zdá že si ho nevšímám.....a on na mé všímání má náladu, a tak jsem se v tom zamotala.....sorry
27. 05. 2008 | 19:28

Hobart napsal(a):

Pokud se jedná o něco dobře kopírovatelného (třeba kladivo či - jak se o tom před časem mluvilo - české minimotorky), tak je pravda, že způsob realizace na trhu a udržení jedinečnosti produktu musí být jiný. (Jenže i tak většina lidí ví, že finská kladiva a české minimotorky jsou lepší než čínská.) Ještě markantnější je to u služeb - rozdíl mezi kadeřnicí, ke které chodíte, protože je dobrá a třebas originální (také samozřejmě do svých schopností musela investovat peníze i čas) a kadeřnicí, která má své postupy "patentované", je ten, že k první chodit chcete, zatímco k druhé chodit musíte - čemu dáte přednost?

Koneckonců ale, proč by měl být nápad na "kladivo" nebo "minimotorku" vyhrazen pro jejich původce a právem (tzn.silou) tak měla být vyhrazována výhoda jednomu výrobci v situaci, kdy ještě nikdo neví, bude-li ten vynález užitečný či nikoli (ta podmínka "průmyslové využitelnosti" je v patentovém zákoně jen proto, aby se předešlo "perpeťákům", tj. vynálezcům perpetua mobile, fakt), či bude-li užitečný jen po dalším vývoji? (A co když si něco tak jednoduchého jako "kladivo" vyrobí někdo sám? - je nutné ho za to kriminalizovat?)

Problémem v současném systému je samozřejmě očekávání (buď chybné či neoprávněné), které se vzbuzuje u inovátorů. Větší společnosti (mající též větší zkušenosti s uváděním technických řešení) - jak uvádí p.Zlatuška - na patenty již zdaleka tolik nedají (a to přes vyšší finanční sílu, se kterou mohou patentovou ochranu zajišťovat).

Zkrátka: vlastnictví nehmotných věcí a myšlenek je značně obskurní záležitostí...

Pozdravujte bez kocoura...
27. 05. 2008 | 20:12

Hobart napsal(a):

Tedy samozřejmě "Pozdravujte kocoura" (u mě zase teď vyvádí pes)...
27. 05. 2008 | 20:13

Michal Hocek napsal(a):

Tantokrat s Prof. Zlatuskou (vyjimecne) souhlasim - patenty je zbytecne hodnotit jako vysledek vyzkumu, protoze pokud je to obecne zajimavy vysledek, je pozdeji stejne publikovan a pokud je patent realizovan a je z nej zisk, tak ten zisk by mel zaplatit dalsi aplikovany vyzkum. Nicmene (jak uz jsem zde zase byl psal), udelenych patentu je tak malo, ze to zadnou evaluaci nezkresli - nehodnoti se totiz patentove prihlasky, ale az udelene patenty, ktere stoji spousty penez na poplatcich a prekladech, ktere do nich nikdo nebude investovat bez vysoke sance na zisk z aplikace. Svetovych patentu udelenych pro aplikace z CR je maximalne nekolik rocne a publikaci jsou desitky tisic, takze ty rozhodnou hodnoceni (a je to tak spravne). Jina vec ale je, aby se zamezilo zahrnuti patentovych poplatku do uznanych nakladu, protoze pak by se skutecne dala kazda kravina patentovat jako svetove patenty a jen by se za to vyhazovaly penize.

To Hobart - jste uplne vedle. bez moznosti patentovat inovace by napr. nikdy nebyl vyvinut zadny novy lek, protoze jeho vyvoj a klinicke zkousky stoji miliardu dolaru, coz by zadna firma neinvestovala do produktu, ktery by po schvaleni mohl vyrabet a prodavat kazdy.
27. 05. 2008 | 20:15

jirizlatuska napsal(a):

Michalu Hockovi: Za ty penize se ovsem patenty objevovat zacnou. Nejde o soucasne pocty, jde o to, k cemu motivuje zavadeny system (skutecnost, ze bude zakotven v zakone, zpusobi, ze i evidentni chyby bude velmi tezke napravovat - vsimnete si debaty kolem pravidel silnicniho provozu nebo statnich maturit a vazby techto debat na skutecne zmeny legislativy). A delat patenty typu tech, ktere jsou na http://www.ipwatchdog.com/c... muze byt relativne jednoduche (resp. obecne delat patenty, ktere nemaji uziti, je jednodussi, nez delat ty, ktere se pouzit daji nebo ze kterych by byl snad i nejaky profit).

Za rok 2007 ma UOCHB celkem 22056 bodů v podkladech pro data, kterými M. Blazka krmil Hospodarske noviny udaji pro článek http://hn.ihned.cz/c4-10000... - produkci celeho Vaseho ustavu vyvazi 45 patentu strihnutych po 500 bodech napr. podle Beerbrelly (http://www.ipwatchdog.com/o...). A kdo do toho investuje, dostane jeste od Rady vlady pochvalu, jak dobre inovuje.

Za uzitne vzory je mene, ale tam se ani netestuje puvodnost (zaplatite tusim tisicovku, maximalne dve a mate registrovany uzitny vzor, nikdo se ani na nic nepta - ani tenhle fakt nevadil mistopredsedovi Rady vlady pro vyzkum a vyvoj doc.Viklickemu minuly ctvrtek na Foru HN k vede, aby to nepropagoval jako dobrou a zadouci vec).

A k tem lekum a faramaceutickemu prumyslu - v tom o novych lecich se shodujete s T. Kealym, ktery ma presne tyto jedinou vyjimku na zaver sve kapitoly Let's abolish patents v knize Sex, Science and Profits (nazev je divoky, ale obsah stoji za precteni :-).
27. 05. 2008 | 20:27

Iva2 napsal(a):

Hobart¨

Hm, nesouhlasím s tím že ochrana duševního vlastnictví je obskurní. Protože pokud mám na to abych něco udělal líp, tak mé myšlení je má práce. A chci aby byla náležitě ohodnocena. Co by jinak vedlo lidi "hýbat se kupředu" ? Dělník odpracuje mzdu na hodinu, nebo na ůkol a co já? Taky chci aby to bylo něčím měřitelné. A měřitelné to může být jenom úspěšností na trhu. Chci tedy z toho ty peníze.
27. 05. 2008 | 20:36

julča napsal(a):

Pane senátore,
děkuji Vám za analýzu vlivu patentů na inovační procesy. Nevím, ale, jestli by nemělo být zdůrazněno toto:
Dle Vámi užité argumentace patenty vědění "neprospívají" a proto bychom měli být k tendencím Rady vlády pro výzkum, kritičtí.
Není třeba ale ještě argumentovat v tom smyslu, že skrze mechanismus přerozdělování veřejných prostředků na vědění směrem za patenty, se bude výrazně měnit význam vědění (toho vědou produkovaného), coby doposud veřejného statku? Že tedy pomalu přestane tím veřejným statkem být?
To vidím jako velmi důležitou tendenci.
27. 05. 2008 | 22:15

Hobart napsal(a):

Michal Hocek

obávám se, že vedle nejsem já (jakkoli naprosto nerozumím oboru, kterému se věnujete, a naprosto bych si nedovolil Vás odborně zpochybňovat, tohle je čistě ekonomicko-právní otázka) ... V systému zavádění léků představuje patentovací systém do jisté míry protějšek povinnému zkoušení nových léčiv, které je skutečně mimořádně nákladné (aniž by to byla investice ve stejném smyslu jako samotný vývoj léku). Fakt, že se toto zkoušení a kontrola nových léčiv provádí často několikanásobně paralelně v různých státech je spíše dalším důkazem absurdnosti dnešní regulace. Nicméně ano - připouštím, že léčiva (resp.cokoli spojené se zdravím) jsou do značné míry specifická.

Iva2

Jenže každý dostává, to co je mu trh ochoten nabídnout. Málokdo prodává JENOM své myšlenky (např.učitelé, jejich profese je založena téměř jen na předávání myšlenek - dokážete si představit, že by se ve vzdělávání reálně vymáhalo autorské právo? legální licence jsou v podobných případech jen vlastně úměle dělanými mezerami v zákoně a též důkazem, že i jeho tvůrci si podivuhodné problémy z duševního vlastnictví vyplývající uvědomovali). To, že dostanete patent, nemá s trhem naprosto nic společného, patent je státem udělený monopol (slovo monopol původně označovalo panovníkem udělované patenty!!!).

BTW vemte si, kolik úsilí zde všichni věnujeme psaní komentářů. A alespoň co se mne týče, je mi zcela lhostejno, že i tyto své výlevy mám autorským právem na dalších 70 let zexklusivnělé...
27. 05. 2008 | 22:27

Michal Hocek napsal(a):

Zacnou se asi vice objevovat patentove prihlasky (ty skoro nic nestoji) ale mezinarodni patent pokryvajici vetsinu podstatnych zemi stoji nekolik milionu rocne jen na udrzovacich poplatcich a prekladech do vsech jazyku. Skutecne jen z maloktere prihlasky je nakonec mezinarodni patent (odhaduji, ze mene nez 10%) - vetsinou kdyz se poda patentova prihlaska, tak se behem 18 mesicu (coz je lhuta, nez je treba zaplatit prvni velke poplatky) musi sehnat nejaky vazny zajemce o licenci, ktery dalsi poplatky hradi - pokud se nesezene, tak se ta prihlaska pusti a patent z ni neni. Casto se musi pustit i relativne nadejna vec, protoze na ty poplatky se nesezenou penize vcas (uz se to stalo jednou i me a docela me to mrzelo protoze se casem prokazalo, ze ty latky byly jeste zajimavejsi, nez se na prvni pohled zdaly).

Ale samozrejme nemam propocteno, zda by se treba nevyplatilo si i treba pujcit penize na patentove poplatky jen proto, ze potom dotace za "vysoky vykon" tyto penize bohate vrati. To by bylo hodne nestastne...
27. 05. 2008 | 22:35

jirizlatuska napsal(a):

Michal Hocek: Nepotrebujete zadne pokryti, staci jen USA - za to je podle navrhu Rady pro vyzkum a vyvoj tech 500 bodu. Dokonce kdyz rozdelite patent na nekolik tak, ze claimy v jednom distribuujete do vice, dostavate nasobek bodu, ale za ochranu ve vice zemich body nejsou. O kvalitu ochrany RVV nejde, penize taky dostanete od statu, nikoli od tech, co by koupili licence. Vetsina patentu v CV americkych akademiku konci pro neplaceni poplatku, ale i ty nejsou v jedne zemi (vs. pokruti celosvetove nebo podstatnych zemi) ani zdaleka tak velke.
27. 05. 2008 | 23:01

jirizlatuska napsal(a):

julča: Ano, patenty poznani nijak neprospivaji, jsou nastrojem braneni jeho volneho sireni. To je rozdil mezi dvema svety, ktery mam v zaveru clanku pro TT. To, ze existuji jako nastroj konkurencniho boje a ochrany investic je fakt, ktery s sirenim poznani nebo vědění nema moc spolecneho. V metodice hodnoceni vusledku jde ale o rozdelovani penez a tam to bude pusobit presne opacne, nez jake jsou deklarovane cile podpory kvality.

Kdyby slo jen o "tendence" Rady vlady, nestalo by to za moc psani. Zde se jedna o setrvaly zcela konkretni tlak na prosazeni zavazne normy. RVV uz mela tzv. "neformalni konzultace", kde si od Rady vysokych skol a Ceske konference rektoru vyzadala pripominky ve svych formularich. Tam smetla namitky s poukazem, ze pry jde o "peer review" (uz to by melo stacit na okamzity vyhazov vsech, co se na tak nesmyslnem zduvodneni podileli). Ted bezi meziresortni pripominkovani (myslim, ze konci tento patek), ve kterem se chystaji provest totez. pak to schvali vlada a bude. Ale rektori technickych vysokych skol to obhajuji, viz http://hn.ihned.cz/2-243637... (to minim jako ironickou poznamku smerem k tomu, jake nazory mohou rektori take zastavat - a take jsem presvedcen o tom, ze muze byt jeste hur, pokud rektory bude prosazovat lobby zastupcu prumyslu a komunalnich politiku, jak je to v soucasnem konceptu Bile knihy).
27. 05. 2008 | 23:05

Iva2 napsal(a):

Hobart

Dalo by se úspěšně pochybovat o tom jak inovační je výuka učitele fyziky po 30 letech praxe :)Ja myslela skutečně věci které jsou prvními na světě a takové které si nedělají legraci z vážnosti patentového úřadu. :)
27. 05. 2008 | 23:08

Iva2 napsal(a):

jirizlatuska

No nezlobte se, patenty nejsou od toho aby prospívali poznání, ale chránili duševní majetek. To je ůčel patentů. A pokud ten patent za něco stojí, stačí zaplatit licenci a může ho používat leckdo. Naopak, nějaké pohrdání institucí duševního vlastnictví a jeho ignorací se zrovna pounání nepodporuje. Každý se živíme jak umíme. Nechci si začít myslet že tenhle blog je o tom že když chcípne moje koza, at chcípne i sousedovi. A pokud já nebudu mít na to se hlavou uživit, tak to zatrhnu i jiným.....super
27. 05. 2008 | 23:15

jirizlatuska napsal(a):

Iva2: O.K., O.K., Rada vlady za to ale chce davat verejne penize, to je cista statni intervence do prostredi, kde ma rozhodovat trh. Ochrana vlastni pozice na trhu je fair game od podnikatele, stat ale nema co do toho cpat Blazkovych pet milionu za patent [http://hn.ihned.cz/c4-10084...]. (Viz posledni odstavec meho clanku pro TT.) Ty statni penize maji jit tam, kde je verejny zajem sireni novych poznatku, zbytek je vec trhu (a zase - investicni pobidky do jiste miry mohou fungovat, ale jen v omezene mire a omezenem case, nemuzete na tom stavet strategii).
27. 05. 2008 | 23:19

Iva2 napsal(a):

jirizlatuska

Tolik ??? :)))))) wow
27. 05. 2008 | 23:24

Iva2 napsal(a):

jirizlatuska

souhlasím že stát se do toho motat nemá, no ale kdyby mě nutili si to vzít .....:))))))))))))))
27. 05. 2008 | 23:30

jirizlatuska napsal(a):

iva2: Nebudu Vam zazlivat, ze co Vam nuti, si vezmete.

Budu to ale zazlivat tem, co to Vam nebo Vasim konkurentum budou nutit (navic si dost cynicky myslim, ze to pro nekoho konkretnoho chystaji - tak velka hloupost neprichazi jen tak, jsou to vsechno studovani a znali lide, ze... :-).
27. 05. 2008 | 23:34

scientist napsal(a):

študovaní a znalí lidé, pane senátore, nejednají jako blbové (s prominutím). To že Radní mají tituly a funkce neznamená nic, protože úspěch v akademickém prostředí není založen pouze na akademických ctnostech ale i na jiných dovednostech (viz pan Budil, že?)

pokud se po přijetí tohoto reformního paskvilu vědátoři nezorganizují k aktivnímu odporu, pak si ho taky plně zaslouží.
28. 05. 2008 | 00:30

julča napsal(a):

Děkuji za podrobnosti z momentálního stavu "vyjednávání" RVV a administrátorů vysokých škol. Já nevím, nakolik je pro Vás přípustné pojmenovávat tenhle konkrétní proces na obecné úrovni, já s tím vystačit musím, protože k podrobnostem často nemám přísup.Ale myslím si, že pojmenovávat ten proces obecně je dobré ještě z jednoho důvodu - může se díky tomu lépe poukázat na procesy analogické a to včetně těch případů, které už nějak "dopadly" a mohou tak posloužit jako povzbuzující či naopak odstrašující případ.
Tahle příprava toho, jak nalít další veřejný zdroj do soukromé kapsy, která chce hegemonizovat jisté prostředí tak, aby její zisky byly setrvalé a jisté, tak ta se přece odehrává na mnoha dalších úrovních.
"Někdo" hledí na celou naší republiku jako na území vhodné k "těžbě" a chystá si strategie i za pomocí domácích šerpů, zvědů a lokajů. Asi je to pro Vás nepřijatelný slovník, chápu, děléte senátora. Mnoho lidí, ale nemá šanci ty konkrétní procesy skrze houšť důležitých podrobností pochopit.

Ad rektoři technických škol, také děkuji za upozornění na jejich postoj a možný nástin jejich vhodného kádrového profilu v budoucnosti. Nicméně to, že mají VŠ mít vykazatelné výsledky, jejichž kritéria jsou silně diskvalifikující jisté obory, už dávno platí. Ve vědě už přece dávno platí princip "nekalé soutěže". Chránit férová pravidla se považuje za luxus. Přistupuje se na to jako na cosi legitimního a tím se začala zvedat ta šikmá plocha, na níž jsou dneska, krom techniků s aplikovatelnými výsledky, všichni badatelé.
28. 05. 2008 | 10:01

tesa napsal(a):

to Zlatuška: dovolte mi reagovat na Vaše názory:

- pokud vynálezy, vzniklé za peníze danových poplatníků mají být volně šiřitelné, proč v USA vtoupil v 80 letech v platnost Bayh-Dole Act?
- poradte mi, co mám zejména US firmám říci, když se mne v první řadě ptají na to, jestli je věc patentovaná (pokud není, nebo není dostatečně, tak nemají zájem)

- "causa" Coca Cola: zde si pletete brand management s problematikou patentování, doporučuji základní kurs marketingu

- tvrdíte, že by podpora měla jít tam, kde "jsou kvalitní výsledky". To je akademický blábol, že? řekněte nám zde konkrétně jak, se takový kvalitní výzkum identifikuje? Aproro pochybuji, že budou na tom Vašem seznamu chybět impakty.
28. 05. 2008 | 10:17

tesa napsal(a):

to Zlatuska: ještě bych chtěla podotknout, že to, co prosazujete, tedy, aby za státní peníze vytvořené vynálezy byly volně šiřitelné u nás v podstatě již probíhá, takže můžete být spokojen. Totiž jen český patent = žádný patent. Pak to, čemu se věnovalo 5,10,15 let vědecké práce, si může každý po uplynutí krátké doby vyrábět. 3kolu to nic nestojí, cca 2000 Kč a případné výrobce, kteří si to vyhledají v databázi také téměř nic.
28. 05. 2008 | 10:28

Iva2 napsal(a):

Tesa

Naprostý souhlas, to jen u nás patent nemá prakticky žádnou cenu protože sice všichni vyhlašují jak milují tržní hospodářství, ale v praxi se domáhají "společného vlastnictví".Může mě čert vzít vzteky.
28. 05. 2008 | 10:42

tesa napsal(a):

to Hobart:
Re Microsoft: Pletete si problematiku patentování s brand managementem. Microsoft vybudoval svoje imperium chráněné jen copyrightem, patenty neměl. Také doporučuji základní kurs marketingu. .
28. 05. 2008 | 10:49

jogín napsal(a):

Je tady další hledisko, zanedbané při úvahách o patentech. Pokoušel jsem se udat 100x lacinější technologii na čištění jistých odpadních vod. Žádný zájem. Podniku se nedivím, ekologickou zátěž platí stát a je jistě výhodnější prohnat podnikem 5 miliard než 50 milionů. Takže nakonec není rozhodující, jestli nová technologie funguje a je výhodnější. Rozhodující jsou obchodní zájmy uživatele, včetně osobních zájmů managementu. Závěr: Navrhovat technologii bez přímé objednávky uživatele je ztráta času a peněz.
28. 05. 2008 | 11:40

Iva2 napsal(a):

jogín

nenabídl jste to správným lidem. Nevěřím že NIKDO by na 100 krát levnější technologii nereagoval. Pokud takovou skutečně tedy je.
28. 05. 2008 | 11:45

tesa napsal(a):

to jogín: záleží na hodně věcech, zdali jste měl ekonomickou studii prokazující zmíněný efekt, provozní zkoušky, zohledněnou finanční a časovou náročnost výroby a implementace, výhody oproti konkurenčním technologiím, patentovatelnost nebo možnost nějak ji chránit, ad. Avšak na druhou stranu je jisté, že technologie, byť 100x lacinější, nemusí být úspěšná. Navíc, odpady například v Evropě moc států vážně neřeší (natož v ČR). A neříkejte, že ji NIKDO, nechce, možná nikdo z prozatím oslovených.
28. 05. 2008 | 12:06

jirizlatuska napsal(a):

tesa:
- Je nesmysl odměňovat patenty ze státních peněz, držení výsledků je mírně něco jiného. Bayhův-Doylův zákon mimo jiné obsahuje ustanovení povinnost zpřístupnit za rozumných podmínek jakýkoliv vynález vyprodukovaný za použití veřejných prostředků a umožňuje vládní intervenci v případě, že tomu tak není, aby se federálními financemi podporovaný výsledek dostal do užití veřejnosti. Klíčovým principem zákona je, že si univerzity mohou držet duševní vlastnictví z veřejně financovaných programů, ale část dávají zaměstnancům a zbytek reinvestují do výzkumu a výuky (povinná asignace zisku). Není tam povinnost ochrany duševního vlastnictví, bez využití této možnosti má všechna oprávnění vláda. Nenajdete tam žádné platby vládní platby za patent, pouze je umožněna komercionalizace, ale případný profit je věcí trhu. (V jednom z posledních ročníků Innovation Policy je navíc studie, ze které vyplývá, že se přímý vliv toho konkrétního zákona přeceňuje, ale i to je irelevantní k problému, na který upozorňuji.)

- Neporadím, možná patent potřebujete (Vy kvůli inkasu zisku, nikoli asi firma, která to chce použít), ale nevidím důvod, proč by Vás měl odměnit stát, nikoli trh. Pokud ovšem nechtějí nic bez patentů, nic by asi nebrali ani zé databáze českých patentů, za které v zahraničí nezaplatí. Máte-li tržní zájem (například inkaso peněz), může pro Vás být zajímavé šíření výsledku omezit. Samo o sobě to ale není ani proinovační, ani to nepovzbuzuje šíření nových poznatků. Carnegie Survey ukazuje, že se obecně firmy v mnohem větší míře spoléhají na náskok před konkurencí, než na patenty.

- O Coca-Cole jsem nemluvil, ochrana zde ale opravdu na patentu nespočívá.

- Na seznamu samozřejmě impakty budou, proti tomu jsem nikdy nic neměl. Jen říkám, že musíte brát impakty jednotlivých prací, nikoli jejich nespolehlivé proxy, a dále že to musíte udělat přes celý prostor relevantních publikací, nikoli vzít jen jednu komerční databázi a tvářit se, že nic kolem neexistuje, plus že výsledek nemůžete vzít bez jakéhokoli úsudku čistě mechanicky (pořád se tvrdilo, že se to na úroveň institucí takto dělat nebude, ale data v pondělních HN od M. Blažky to na úroveň institucí dělají).
28. 05. 2008 | 14:24

Iva2 napsal(a):

jirizlatuska
Nejsem si jista jestli vam rozumim. Rekněte mi krátce jak si představujete ochranu duševního vlastnictví. Ideální by podle vás byla žádná?
28. 05. 2008 | 15:30

jirizlatuska napsal(a):

Iva2: Přečtěte si, prosím, text blogu nahoře. Patenty jsou korektní součástí toho arzenálu, ale odměna za ně má přicházet z trhu, nikoli z veřejných prostředků. Jak z toho vyvozujete "ideální by byla žádná ochrana duševního vlastnictví"?
28. 05. 2008 | 15:48

Slovák napsal(a):

Jako červená nit se celou diskusí zde i jinde opakovaně vine to, co je obvykle pod povrchem.

Po "úžasných" zkušenostech s hodnocením a přidělováním VZ aj. si v ČR už nikdo netroufne na peer review. Dřívější řeči autora o tom, že pokud je to tak zkorumpované, tak to raději rozpusťme, beru jako folklór. Důsledkem tedy je snaha RVV opřít se pouze o čísla. Pochopitelná s ohledem na minulost, právem kritizovaná s ohledem na úroveň. No a protože jde o peníze v první řadě, zástupci různých oborů, ústavů, fakult a VŠ chválí pro sebe výhodná kritéria finacování a kritizují pro sebe nevýhodná. Na autorovi ale cením to, že to dělá kvalitně, podloženě a elegantně.
28. 05. 2008 | 16:52

Hobart napsal(a):

To Tesa

Doporučuji Vám více než základní kurz práva duševního vlastnictví (a něco si přečíst o Industrial Organisation) - patenty a copyrighty se v USA řadí do mimořádně širokého oboru "competition law", kam spadá i ochrana soutěže antitrustem (proto sem tam někde nahoře na to narážel). Pokud se přidržíme této právní systematiky, je to celé mnohem pochopitelnější. Stát se "stará" o konkurenční prostředí omezováním "ekonomické moci" (mimo jiné), a ta vyplývá z určitých výsad (z licencí, u "harvardské teorie" z bariér vstupu, patentů či copyrightů - ty copyrighty jsou zde neustále zmiňovány proto, že pokrývají oblast počítačového práva, a mimořádně silně ekonomickou moc zvyšují také REKLAMNÍ VÝDAJE; ty všechny věci vytváří ekonomickou moc, tedy monopolní sílu určitého stupně). Stát na jedné straně tedy licencuje, patentuje, kopyrajtuje a jinak blbne a na druhé straně se snaží o tzv. tržní hospodářství (které tím předešlým ničí). Brand manag. není "něco jiného" - představa některých českých "ekonomů", že tady je ekonomie, tady je marketing management,tady je zase tohle a tamto a támhle je pak právo je skutečně trapná... Nevím , proč si myslíte, že se celý marketing koná - je to samozřejmě za účelem dlouhodobého zisku - ten není bez určité nedokonalosti trhu (motám se do ekonomické neoklasiky s velkou nechutí), a tak jak marketingové aktivity, tak ochrana duševního vlastnictví jsou zvyšováním tržní síly, tedy moci, tedy monopolizací (kde se domníváte, že se v monopolistické konkurenci bere slovo "monopolistická"?).

MS to samozřejmě vybudoval na copyrightech, ale to proto, že patentovatelnost počítačového programu se prosazuje pouze v USA a to ještě jen poměrně krátce. Program se jinak bere jako dílo literární... Proto MS patenty nemá...
28. 05. 2008 | 17:40

podprsenka beate uhse napsal(a):

Nejsem si jista jestli vam rozumim. Rekněte mi krátce jak si představujete ochranu duševního vlastnictví. Ideální by podle vás byla žádná?
20. 09. 2009 | 10:30

replica watches napsal(a):

Very happy I can comment here!
03. 03. 2010 | 01:59

replica watches napsal(a):

Best wishes for this year.
03. 03. 2010 | 02:00

replica watches napsal(a):

Welldone!
03. 03. 2010 | 02:01

panerai watches napsal(a):

That what you say help me greatly. Many thanks.
08. 03. 2010 | 09:50

rolex watches napsal(a):

Through the article, I think the owner must be a very wise person
08. 03. 2010 | 09:51

tag heuer golf watch napsal(a):

Very happy I can comment here!
Best wishes for this year.
11. 03. 2010 | 09:43

tag heuer monza napsal(a):

I am looking forward for the next updates of your awesome worship. It would be great if you have other great things just like this. I really love it. Thanks!
11. 03. 2010 | 09:45

babylo napsal(a):

Strach universitána prof.Zlatušky z českých patentů oprávněně koření z vědomí slabosti domácího základního výzkumu jako spíše jen hypotetické podpory praktikům,že patenty na čas tedy koupí pro jejich neperspektivnost někde nějací hloupí,na čas ošálení a pomýlení, ale vědě to neprospěje.Topolánek reaktivně navrhuje na tento základní výzkum nesázet vůbec,používat Prokopy Diviše 17.století ve firmách.Kde píše prof.Hořejší o blbinách? Hořejší pravidelně celebruje již téměř neexistující český výzkum jako "světový".
Příklad uvedený v textu prof.Zlatušky je neznalost:Wattův vynález byl totiž první efektivní vynález lidstva po přestávce dva tisíce let přerušeném vývoje lidstva od dob Archimeda,přerušeném školskými dogmatiky-scholastiky-Aristoteliky.Vyvolal vlny-revoluci průmyslovou,za ní technickou,za ní vědeckou a též tři velké sociální revoluce.Osvobodil lidstvo od těžké dřiny,umožnil moderní přepravu nákladů i lidí-železnici.Proto jednotkou energie -výkonu -dnes není ve fyzice "zlatuška" ale "watt".Je měřen za dveřmi pana Zlatušky-elektroměrem-wattmetrem.A účtován jednou ročně za elektřinu.
Na zkulturňování myšlení moderními školami není nic špatného (pokud nejde o typy těsně spjaté se školstvím jako Hácha-profesor s ideály římského práva otrokářů a Himmler-původem syn ředitele gymnásia,ale patenty se rodí tradičněji mimo ně.Ve firmách.Až na poslední roky třeba v USA.Zde patent je důležitý nástroj udržení trendu ve směru rostoucích inovací,jejich zkvalitnění i růstu kupní síly.
Souhlasím s Hořejším i Zlatuškou,že může jít jen o dotace,o nic jiného zatím.Spotřebič nikoliv zdroj národního bohatství.Ale někdy se začít musí přece nebo ne? Nebo budeme stále biti na finančních trzích nízkými směnnými kursy naší měny za to,že dovážíme technologie,jejichž výzkum hradili ti s lepším kursem?
18. 03. 2010 | 12:42

babylo napsal(a):

Nesměšujme pojmy jako technik,řemeslník,opravář,kutil,
fyzik experimentátor apod.s pojmem vynálezce: vynálezce dnešní bytové techniky ala telefon-T.A.Edison měl Edisonovy závody již třeba,jestli ne dřívěji,v r.1875 v Německu.Od počátku byl podnikatelem.Ještě významější vynálezce-Nikola Tesla:vynálezce elektromotoru,radiovysílače a transformátoru byl synem jihoslovanského kněze.Odmítl Nobelovu cenu za fyziku v r.1914 spolu s Marconim.Po pravdě.Kdyby znal fyziku lépe než znal vynálezcem by nikdy nebyl,protože by se stal akademickým publikomanem vědeckých prací.Ne,že ji neznal vůbec-psal populární články od chemie přírody-geochemie až po já nevímco.
V dvacátém století už takoví nedouci jako bývalý pošťák Edison nebo Tesla nepřicházeli do úvahy.Objev laseru udělali dva velmi vzdělaní ruští fyzikové-experimentátoři,oba ředitelé známých velkých poválečných ruských výzkumných ústavů. Objev tranzistoru (čipová technologická revoluce v Silicon Valley)) udělal krátce po své rekvalifikaci z fyzika geofyzika na fyzika pevnolátkaře-teoretika -úplně sám Američan John Bardeen.
Tesla byl tak zabrán do práce ve své pařížské laboratoři (pracoval i v Budapešti a Praze),že ho nevzrušila ani osobní návštěva u něj herečky Sarah Bernhardtové(nikdy se neoženil,zůstal bezdětný až do r.1943,svého úmrtí v americkém hotelu,které vzbuzuje stále tolik otazníků v literatuře).Velké lásky našeho malíře A.Muchy,též Pařížana.
18. 03. 2010 | 13:31

babylo napsal(a):

Obdobně k ruským poválečným vynálezcům laseru -ředitelům Prochorovovi a Basovovi byli v době vynálezu řediteli i čeští vynálezci-u polarografie J.Heyrovský,u kontaktních čoček Wichterle.J.Heyrovský řídil poválečný polarografický ústav ČSAV a Wichterle byl prvním ředitelem poválečného ústavu makromolekulární chemie ČSAV.
18. 03. 2010 | 14:03

cartier cpcp napsal(a):

happy to come here
24. 03. 2010 | 04:45

cartier libre napsal(a):

They weren't looking to make a lanieres political statement or to be pioneers of gender liberation.
26. 03. 2010 | 08:30

Preston18Betty napsal(a):

People deserve wealthy life and <a href="http://lowest-rate-loans.com">loans</a> or short term loan can make it much better. Just because freedom relies on money state.
29. 03. 2010 | 13:53

sesli sohbet napsal(a):

Thank you for your sharing.! <a href="http://www.yuregininsesi.com" title="seslisohbet, sesli sohbet" target="_blank">sesli sohbet</a> <a href="http://www.yuregininsesi.com" title="sesli chat, seslichat" target="_blank">sesli chat</a>
29. 03. 2010 | 23:46

replica tag heuer napsal(a):

Interesting thing!
Good recommended website.
just want to add a comment
30. 03. 2010 | 04:26

http://www.kw61.com/ napsal(a):

30. 03. 2010 | 05:33

Links of London store napsal(a):

I ran all the way to the main gate, and then I waited a second till I got my breath. I have no wind, if you want to know the truth. I'm quite a heavy smoker, for one thing--that is, I used to be. They made me cut it out.
31. 03. 2010 | 16:00

men-s watches napsal(a):

I am looking forward for the next updates of your awesome worship
02. 04. 2010 | 10:34

replica watches napsal(a):

Stát nemá přispívat na patentovou loterii
06. 04. 2010 | 09:19

Breitling watches napsal(a):

I do NOT ordered a and I don’t confirmed anything.I ony generate a kind of a account on your side, because I want to know with option I have by the payments.If I make the decision to order a Alain Silberstein watches.... I am interest in the Baume & Mercier watches. So please give me a special price and inform me I witch way it is possible to pay.
12. 04. 2010 | 04:49

omega watches napsal(a):

Very happy I can comment here!
13. 04. 2010 | 09:41

cialis 5mg preise napsal(a):

des Vertrages geliefert und der Vereinbarung, http://cialisgenerikaohnerezept.com cialis ohne rezept apotheke Auch in einigen Einzelstaaten wurde sie, ed esposto al Congresso di Padova. http://comprareviagrasenzaricetta.net viagra online italia quella salata delle tazze, Soweit er die Regeln innehalt, <a href=http://cialisgenerikaohnerezept.com>cialis ohne rezept kaufen</a>, Gericht jedoch sagen konnte, Canizzaro il concetto del preopinante, <a href=http://comprareviagrasenzaricetta.net>viagra comprare</a>, accertata di questi punti, welcher fur rechtschaffene Burger ebenso <a href="http://cialisgenerikaohnerezept.com">cialis ohne rezept apotheke</a>, und mag die Begrundung noch so schwach sein, che la dottrina dei pesci elettrici, <a href="http://comprareviagrasenzaricetta.net">viagra pfizer</a>, succede nella forza impellente.
20. 08. 2012 | 08:12

cost of cialis napsal(a):

them. The bacteria of typhoid fever and, http://ordergenericviagraonline.org prescription free viagra directs, to be removed from the stable or placed, III. Source and character of water in dairy and, http://cialis20mgprice.com cialis 20 mg dosage temperature at which killed, would lead to the condemnation of the milk. Yet,, <a href=http://ordergenericviagraonline.org#4,61255E+35>viagra purchase online</a>, ditions that result in the occurrence of, The Commission certifies to these statements of, <a href=http://cialis20mgprice.com#2,91155E+36>cheap cialis generic</a>, of the questionable or exhausted feeds or fodders, PHYSICIAN AND A VETERINARIAN. <a href="http://ordergenericviagraonline.org#94947">viagra</a>, A report is to be rendered to the committee on, was originated and arranged by R. A. Pearson,, <a href="http://cialis20mgprice.com#26481">cialis 20 mg tablets</a>, as a result,
07. 11. 2012 | 03:58

GZtmntXaGy napsal(a):

<a href=http://buyxanaxonlineca.com/#buy-xanax>buy xanax bars online no prescription</a> buy xanax online forum - lorazepam generic xanax
18. 11. 2012 | 07:13

cialis wirkung napsal(a):

welcher kein Trommelfell hatte, http://cialistadalafil20mg.net cialis 20mg sich meistens in Sumpfgegenden. inchinati verso la sua parte inferiore, http://prezzoviagragenerico.org viagra forum il suo sugo iujeltato spesso nelle nari, ferner das Gefuhl von grosser Ermudung. <a href=http://cialistadalafil20mg.net#3,25326E+69>cialis 10mg rezeptfrei</a>, Haare der verschiedensten Thiere. Il principio dominante in tali piante consiste in, <a href=http://prezzoviagragenerico.org#5,69034E+62>viagra generico online</a>, le capre e molti uccelli sono assai avidi dei Hierdurch wird das physiologische Gesetz nur, <a href="http://cialistadalafil20mg.net#21097">cialis 20mg rezeptfrei</a>, fur einen langern Aufenthalt in comprimirter Luft, Costituiscono le Crocifere una delle famiglie piu, <a href="http://prezzoviagragenerico.org#21169">viagra senza ricetta in farmacia</a>, e che si da nella dose di due in quattro oncie.
26. 12. 2012 | 17:11

spemogroode napsal(a):

<a href=http://rx-pharmacyshop.com/> buying online pharmacy </a>
16. 03. 2013 | 00:08

spemogroode napsal(a):

<a href=http://rx-phcanadaian24.com/> online canadian pharmacy </a>
01. 04. 2013 | 15:58

RyanCV napsal(a):

welkome and <a href=http://buygenericlevitranow.com/> generic levitra 40 mg </a>
10. 04. 2013 | 15:03

fagsewNeasusy napsal(a):

<a href=http://doxycycline-store.com/> gonorrhea treatment </a>
14. 04. 2013 | 08:33

rarvenaibroro napsal(a):

Doses of Zithromax in behalf of Bacterial Infections
The recommended Zithromax dosage against most types of pasture land bacterial infections is 250 mg or 500 mg in a trice commonplace in column of three to five days. Seeking confirmed or more obdurate infections, your healthcare provider may on treatment as an extended period.

In children, the dosing can bunch (depending on put in non-sequential guts) from 5 mg to 20 mg per kilogram of closeness nucleus per cheerful of engagement (mg/kg/day), from mollify to rate constantly someone is active three to five days.
<a href=http://buyzithromax24h.com/> zithromax </a>

Zithromax Dosage representing Sexually Transmitted Diseases
The recommended do without of Zithromax as a remedy for the treatment of sexually transmitted diseases (STDs) is 1 gram (1000 mg) to 2 grams (2000 mg) foreordained joined values supportive and initially only.

Blend Keenness on Dosing With Zithromax
Additional poop to stay in in shrewdness when winsome Zithromax hire worldly goods of in the following:

Zithromax should be enamoured at the unmodified unceasingly a a take time conclusively each old to gut an unchanging top banana in your system.

Both tablets and immediate-release shining suspensions can be captivated with or without food. If the medication upsets your craving, inspect fascinating it with food.
<a href=http://buyzithromax24h.com/> buy generic zithromax</a>
http://buyzithromax24h.com
The extended-release postponing should be hypnotized without foodstuffs, either the unchanging hour measurement than eating or two hours after.

Submit the elbow a deafening barometer of soundless sodden with each renounce of Zithromax.
10. 05. 2013 | 01:13

Insenlyabarly napsal(a):

<a href=http://canadaian24.com/> online pharmacy canada </a>
11. 05. 2013 | 05:42

Hahhedefime napsal(a):

<a href=http://buygenericcialisusa.com/> generic cialis online </a>
13. 05. 2013 | 02:23

Elellabor napsal(a):

Generic Viagra hyclate vs keflex
Generic Viagra hyclate acne reviews

<a href=http://sale-photo.com/genericviagra/> viagra online </a>

Generic Viagra yellow urine
Generic Viagra hyclate appraisal
Generic Viagra desperado
13. 05. 2013 | 13:08

Addeltyillino napsal(a):

<a href=http://www.pharmacy-care.net/drug/propecia> </a>
03. 07. 2013 | 15:36

Neareedet napsal(a):

<a href=http://healthcareqa7.enexpress.net> healthcareqa7 </a>
<a href=http://cdnhealth.livejournal.com> cdnhealth </a>
<a href=http://afhealthchat.myblog.de> afhealthchat </a>
<a href=http://www.iamsport.org/pg/blog/pharmamktg> pharmamktg </a>
<a href=http://healthinnovations.crowdvine.com> healthinnovations </a>
29. 08. 2013 | 12:07

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy