Naše vysoké školy jsou zbytečně svazovány státním dirigismem

19. 08. 2008 | 16:16
Přečteno 10938 krát
České vysoké školství je občas kritizováno jako příliš uzavřené do sebe, s přílišnou mírou autonomie, která brání jeho propojování se světem vně „věže ze slonoviny,“ a často se ozývá i volání pro větší kontrole efektivity financí, které jsou na něj vynakládány.

Náměstek ministra zdravotnictví Pavel Hroboň se ve svém blogu svěřuje dokonce s pocitem, že s autonomií univerzit jsme to přehnali a že právě tato míra autonomie je odpovědná za, jak říká, stagnaci, odtržení vysokoškolských pracovišť od reality a zabarikádování se v ústavech z obavy před změnami. Sám sebe sice charakterizuje jako státního úředníka, který by se chtěl vrátit k působení na vysoké škole, jeho postoj je však typickým projevem politických byrokratů. Ti se dívají s nedůvěrou na cokoli, co přesahuje jejich obzor (když to neobsáhnou pohledem, není pro ně svědectví o šíři působení, ani dokladem o vlastní životaschopnosti prostředí, ale vede je to k pocitu zmaru, že vše nemohou detailně řídit a ovlivňovat). Mají také utkvělou představu, že mohou přijít s „dobře vybraným objektivním měřením,“ které budou definovat jim podobní státní úředníci nebo politici pomocí technokraty stanovených formulí, kde nebude místo na modality, ve kterých se při posuzování hodnoty toho, co se na akademické půdě děje, pro ně nesrozumitelně vyjadřují akademici.

Segment terciárního školství, ve kterém se tento přístup dá aplikovat, možná existuje v neuniverzitním, profesně orientovaném školství. Podnikovým „vysokým školám“ se může jednat o úzké propojení školní látky s firmou, pro kterou chtějí připravovat absolventy. Na ministerstvu zdravotnictví tímto způsobem mohou vidět i lékařské nebo zdravotnické fakulty jako přípravky na konkrétní profesi místa systemizovaná zdravotními pojišťovnami. To je ovšem pohled, který zcela míjí principy, na kterých staví univerzitní vysoké školy. Firemní vysoké školy mohou být podřízeny potřebám „reálného světa,“ protože slouží jako učiliště pracovníků s potřebnou kvalifikací pro konkrétní místa, která firma potřebuje obsadit. Univerzity jsou místa, kde se rozvíjí kultura společnosti a pěstuje bádání rozšiřující lidské vědění jako generacemi osvědčený prostředek, který často plodí největší užitek tam, kde to nikdo nečekal a ani nemohl zakomponovat do svých úřednických měření.

Univerzita bez autonomie není univerzitou

Autonomie univerzit je jádrem vymezení těchto institucí v Magna Charta Universitatum, ke které se hlásí prestižní evropské university a podporují ji i ministři školství zemí, ve kterých silné univerzity působí. Čtyři principy této deklarace hovoří samy za sebe:

1. Univerzita je autonomní institucí v srdci společností rozdílně organizovaných podle geografických podmínek a odkazu dějin; kritickým způsobem vytváří, zkoumá, hodnotí a dále předává kulturu prostřednictvím vědeckého bádání a výuky. Aby mohla univerzita vyhovět potřebám světa kolem ní, musí mít ve svém vědeckém bádání i výuce zajištěnu morální i myšlenkovou nezávislost na jakékoli politické či ekonomické moci.
2. Výuku na univerzitách nelze odloučit od činnosti vědecké, nemá-li jejich učení zaostávat za měnícími se požadavky společnosti a rozvojem vědeckých poznatků.
3. Svoboda pěstovaného bádání i poskytované průpravy je základním principem univerzitního života a orgány veřejné moci stejně jako univerzity musí každý ve své oblasti působnosti zajistit podporu tohoto základního požadavku. K univerzitě patří odmítání nesnášenlivosti a trvalá otevřenost k dialogu a jako taková je ideálním místem setkávání učitelů, kteří mají schopnosti předávat dál své vědění a jsou dobře připraveni k jeho dalšímu rozvíjení prostřednictvím vědeckého výzkumu a inovací, se studenty, kteří mají právo, vůli a schopnosti pro to, aby obohatili svou osobnost tímto věděním.
4. Univerzita je nositelkou tradice evropského humanismu; jejím trvalým úkolem je obsáhnutí univerzálního vědění; při plnění svého poslání přesahuje zeměpisné i politické hranice a prosazuje naprostou nutnost vzájemného poznávání a ovlivňování mezi různými kulturami.

Státní úředníci kritizují univerzity za odtržení se od reality nebo zabarikádování se ve svých ústavech především tam, kde chtějí zvenčí univerzitní autonomii narušit. Univerzity by nepochybně měly být schopny společnosti, která jim poskytuje podporu, se ze své činnosti zpovídat a odpovídat, nikoli však způsobem, který by autonomii vrcholných institucí lidského poznání podřizoval vnějšímu tlaku nebo vlivu. Ztratí-li univerzita autonomii, přestává být univerzitou.

Autonomie není ve sporu s ekonomickou prospěšností

Deklarace univerzit jako samosprávných a autonomních korporací může být jazykem užitým v textu proklamace Magna Charta Universitatum příliš abstraktní pro lidi mimo akademickou sféru a mimo prostor vymezený nároky, který si tato sféra klade sama na sebe. Je užitečné si všimnout, že stejné požadavky lze slyšet i tam, kde jsou podpořené „přízemnějšími“ ekonomickými argumenty.

Evropský think-tank Bruegel identifikuje v konstruktivně pojaté zprávě „Agenda pro reformu evropských univerzit“ z letošního července (autory jsou profesoři ekonomie Philippe Aghion, Non-Resident Senior Fellow z Bruegelu a Harvardova universita, Mathias Dewatripont, Université Libre v Bruselu, Caroline Hoxby, Harvardova univerzita, Andreu Mas-Colell, Univerzita Pompea Fabra v Barceloně, André Sapir Senior Fellow z Bruegelu a Université Libre v Bruselu, tedy ne zrovna nějak béčková sestava) tři zásadní kroky, kterými zlepšovat výkon evropských univerzit. Autonomie univerzit v nich hraje zcela zásadní roli v pozitivním smyslu:

Zvýšení úrovně financování univerzit, za optimální tempo považuje přidat procento HDP během deseti let;
posílení autonomie univerzit, autonomie v rozhodování a využívání financí jsou vzájemně se podporující faktory;
posílení mobility studentů a učitelů po Evropě a zvýšení konkurence mezi autonomními a kompetitivně se chovajícími školami na graduální úrovni.

U autonomie univerzit zpráva specificky zmiňuje důležitost financování vysokých škol formou blokové institucionální podpory s minimem rozlišení na účelové finance, kde je vysoká škola ve volném užívání peněz podle svého uvážení omezena. Požadavek vysokého stupně autonomie je obvykle spojován s oněmi „věžemi ze slonoviny“ nebo „odtržení od reality“, jak o nich píše náměstek Hroboň, a požadavek na zvýšení univerzitní autonomie od ekonomů z obou stran Atlantiku se tedy může zdát podivným. Opak je ovšem pravdou – podkladová studie stejných autorů totiž ukazuje, že srovnáme-li chování systémů řízení a financování vysokoškolských systémů, jednoznačně v transferu znalostí z vysokých škol do průmyslu vedou ty, které univerzitám autonomii poskytují. Výmluvně to ukazuje srovnání dynamiky tvorby patentů v amerických státech s různou úrovní autonomie univerzit, které je obsaženo na následujícím obrázku (počet patentů může sloužit jako zprostředkovaná informace o tempu inovací v tak homogenním prostředí, jakým jsou Spojené státy – nic to nemění na tom, že platit za patenty ze státního rozpočtu, jak se to chystá dělat česká vláda, je nesmysl).

Autonomie univerzit výrazně akceleruje šíření inovací do průmyslu
Autonomie univerzit výrazně akceleruje šíření inovací do průmyslu


Problémem přenosu znalostí a z akademického prostředí do „reality“ kolem vysokých škol může také v řadě zemí být nízká úroveň financování vysokých škol. Mezi objemem prováděného výzkumu na vysokých školách a průmyslem financovaného výzkumu, který veřejné prostředky do akademické sféry zúročuje, existuje zhruba lineární závislost. Graf z letošní zprávy Bruna van Pottelsbergheho „Europe’s R&D: Missing the Wrong Targets?“ z Bruegelu to demonstruje na evropských zemích následovně:

Větší objem průmyslového výzkumu potřebuje víc peněz do výzkumu na vysokých školách
Větší objem průmyslového výzkumu potřebuje víc peněz do výzkumu na vysokých školách


Kauzální vztah mezi průmyslový výzkumem a vývojem a výzkumnou a vývojovou činností na univerzitách dává naším vysokým školám v kontrastu s předsudky, které kolem jejich údajné uzavřenosti panují, docela dobré vysvědčení (bod s označením CZ leží nad linií trendu vyznačujícího vzájemnou závislost akademických a průmyslových aktivit v zemi). Předpokládat pronikavě vyšší míru odvozeného průmyslového výzkumu a vývoje by bylo iluzorní, pokud nedojde podstatnému zvýšení financí, které do akademického výzkumu a vývoje na českých vysokých školách jdou.

Věcně pomýlené jsou výhrady, že vysoké školy by se pro zvýšení úrovně průmyslových inovací měly především věnovat aplikacím v těsné vazbě na průmyslové partnery. Prioritou podpory výzkumu na vysokých školách by měly být volně použitelné a šiřitelné výsledky. To ostatně berou představitelé skutečně špičkových institucí jako samozřejmost. Před šesti lety to např. tehdejší šéf MIT v oblasti výzkumu prof. Lister formuloval takto: "Uvědomme si, že náš přínos prostřednictvím našich absolventů (tedy prostřednictvím jejich možného přínosu ekonomice v nových firmách) je stokrát větší," než dopady přímých inovací jako vedlejšího produktu akademického výzkumu a vývoje - a a to mluvil za instituci tak pověstnou svými komerčními aktivitami i vazbami na průmyslové inovace, jakou je MIT.

Data z ekonomicko-vzdělávacích analýz evropského think-tanku Bruegel vcelku jasně ukazují, že údajná uzavřenost, akademická odtažitost či nějaká škodící míra autonomie našich vysokých škol jsou jen iluzemi. České vysoké školy potřebují naopak vyšší míru autonomie a menší stupeň detailní kontroly (vnějšího úřednického „hodnocení výkonů jednotlivých fakult a pracovišť,“ namísto posuzování výsledků činnosti vysokých škol jako samosprávných institucí vcelku). Současný trend je u nás bohužel opačný – reforma výzkumu a vývoje posílí účelové financování, úředníci ministerstva školství z vysokých škol požadují detailní zdůvodňování vnitřních finančních rozhodnutí se snahou vycucat jakékoli finance akumulované na fondech vysokých škol, jen aby se našlo zdůvodnění, proč financování vysokých škol ze státního rozpočtu nezvýšit.

Předsudky o uzavřenosti vysokých škol a nezdravé míře autonomie, jaké zřejmě mezi ministerskými úředníky kolují, bohužel vedou k receptům, které se minou účinkem. Naše vysoké školy nepotřebují více dirigismu, potřebují naopak prostor, aby o sobě mohly rozhodovat skutečně samosprávně. Výraznější dopad na společnost však jen ztěží přijde bez toho, aby byly také výrazněji lépe financovány.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

m&m napsal(a):

Pan Hroboň už bohužel v oboru zdravotnictví dokázal a dokazuje, "že to dokáže". Proto bych rozhodně jeho nápady, že je české vysoké školství až příliš autonomní, nebral na lehkou váhu. Při "rotaci kádrů", kterou ODS předvádí (viz Nečas jako letitý stínový ministr obrany ministrem soc. věcí apod) se může stát, že zítra bude Hroboň skutečně "reformovat" vysoké školy. A to bude ta správná stranická knížka bude opět trhákem, jako celkem nedávno.
19. 08. 2008 | 17:03

Taoiseach napsal(a):

"reforma výzkumu a vývoje posílí účelové financování, úředníci ministerstva školství z vysokých škol požadují detailní zdůvodňování vnitřních finančních rozhodnutí se snahou vycucat jakékoli finance akumulované na fondech vysokých škol, jen aby se našlo zdůvodnění, proč financování vysokých škol ze státního rozpočtu nezvýšit"

Právě tady hrozí nebezpečí v souvislosti s případným zavedením školného - financování z rozpočtu se může dokonce SNÍŽIT (ne hned první rok, to by vypadalo divně, až druhý). Zdůvodnění: vaše škola nenastavila školné na maximální povolenou úroveň, takže peníze asi nepotřebuje.

Druhé zdůvodnění: příspěvek zpátky zvýšíme, až prokážete, že finance efektivně využíváte; o tom, co je efektivní, rozhoduje ministerstvo na základě "objektivních" měření.

Ještě štěstí, že Karlu IV neradil pan Hroboň...
19. 08. 2008 | 17:04

Jan Mysliveček napsal(a):

Rád bych se zde jednou dočetl, jak si tedy představujete, že by mělo probíhat financování VŠ. Předpokládám, že se shodneme na tom, že školy budou maximalizovat ty veličiny, podle kterých budou odměňovány - financovány. Pokud vynecháme zřejmě nerealistické kompletní zrušení financování ze státního rozpočtu, tak se musí počítat s tím, že stát bude školám dávat peníze. Které škole a kolik? A za co?
Pokud to bude podle počtu studentů, tak školy budou přijímat jako divé (což se taky dělo a dříve to nemuselo být zcela negativní). Když za absolventy, tak se budou rozdávat diplomy, protože kvalitu akreditace v současné podobě ohlídat nedokáží.
Kromě do budoucna zřejmě nezbytného posílení kontroli kvality výuky (narozdíl od kontrol administrativy či investic), je přirozené odměňovat i výzkum, bez kterého se výuka na vyšších úrovních neobejde (Mgr, PhD). A odměňovat by se měl jen kvalitní výzkum, protože sborníku z lokálních (českých) konferencí mají všichni plné skříně. Impaktovaný výzkum i v oborech, kde ho v ČR lze provádět (přírodní vědy, ale i třeba ekonomie) je ovšem vzácný. Ovšem taková změna, soudě podle Vašich dalších příspěvků, se Vám také nelíbí. (Kdyby se Vám líbily alespoň její některé základní principy, jistě bychom se už dočetli o lepších alternativách a možných vylepšeních).
Závěr, co mi z toho vychází je, že vlastně nevím, co chcete. (Možná to je cíl, možná je to moje nepochopení. Ale třeba v tom nejsem sám). A přijde mi to škoda, protože rád bych slyšel nejen (mnohdy oprávněnou) kritiku, ale také lepší řešení. Alespoň jeho obrysy
19. 08. 2008 | 17:51

sasa napsal(a):

2 Jan Myslivecek Nevim, co chce pan senator. Ale ja chci, aby ceska republika davala na univerzity a Akademii ved stejne jako Finsko, asi 3% HDP. Jinak si uvedomte, ze nase republika ma 10milionu obyvatel. Min nez New York. Takze ukolem nasich univerzit je udrzovat krok se svetem, aby nasi lide byli schopni se seznamovat s nejnovejsimi svetovymi vyzkumy a rozvijet je. Jelikoz i my mame vynikajici vedce, tak jsme schopni jim umoznit delat spickovy vyzkum. Tento se dela vetsinou pomoci a ve spolupraci s pracovisti v zemich EU, USA nebo kdekoli jinde ve svete. Jelikoz urednici ministerstev nejsou schopni vyzkum delat, kdyby byli, delali by ho, tak ho mohou pouze porovnavat s vyzkumem v jinych, velikosti srovnatelnych zemich. Univerzity musi byt nezavisle, ucitele adekvatne placeni. Pak jde vyzkum vpred.
19. 08. 2008 | 21:16

vlk napsal(a):

Pane děkane, udělal jste mi velkou radost, že jste s ena onen dost úděsný text doktora Hroboně ozval. Počítal jsem s tím, ale jistý jsem si nebyl.

Pan Hroboň by prostě zase rád, aby vysoké školy sic e byly svobodné, ale tak nějak řízeně, tedy -nepříliš.
Az celého jeho článku čouhá jako sláma z bot, proč že to píše. Lékařské fakulty se postavily na zadní ohledně zákona o universitních nemocnicích! Takže.. no ale to už jsem napsal na Hroboňovi.
Tady bude jádro pudle. A jsem velmi skeptický k tomu, že jakákoliv argumentace z Vaší strany , či ze strany kohkoliv jiného s tím vzácným mužem jakkoliv pohne.
19. 08. 2008 | 21:18

jirizlatuska napsal(a):

vlk: U Ministerstva zdravotnictvi se podle meho soudu jedna hlavne o uplne vyvedeni klinickeho vyzkumu z lekarskych fakult. Myslim, ze pro to svedci hodne okolnosti, i kdyz by to exponenti techto procesu na ministerstvu jiste popreli.
19. 08. 2008 | 23:53

jirizlatuska napsal(a):

Jan Mysliveček: Financování podle studetů být musí, je dobré ho doplnit financováním podle absolventů plus viditelností toho, co je produkováno (a la zverejnovani kvalifikacnich praci i posudku). V pravidlech na letosni rok doslo k omezeni fonancovani podle absolventu, coz je spatne.

Slusne schema funguje v Australii, negativ odlozeneho skolneho neni moc (i kdyz za zminku stoji a nevidim duvod je zamlcovat), zakon o financovani skol z prostredku australskeho Commonwealthu ale obsahuje predevsim zavazne sumy, ktere skoly na studenty dostanou, skolne a odlozene splaceni je k tomu jen pridavek (dobry pro to, aby "nohy" studentu mely svou vahu).

U vyzkumu doporucuji zpravu IMU, o ktere jsem se tu zminoval drive. V okamziku, kdy muze vyjit to, ze nahodne vybrany clanek v casopise A v IF vetsim nez IF casopusy B muze mit pravdepodobnost citaci mensi, nez nahodne vybrany clenek v casopise B, je strmost hyperboly, kterou na navrh Rady vlady "uzakonil" premier Topolanek, nesmyslna (plus distribuce citaci v casopisech vzhledem k IF pocitanemu jako prumer). Australie z mechanickeho systemu a la to, co propaguji lide kolem RVV couvla loni v prosinci (http://www.universityworldn...), Britanie parametry hodne zvazuje a kolem peer review se to toci (citaci jsem uz uvadel). Schudnych metod muze byt vic, ja jen pleduji pro to, aby se nepouzivala metoda s vaznymi chybami, navic chybami vicemene skolacke urovne. Na stavajici metodice i navrhu zakona mi take vadi blaboly kolem RAE v ramci poskytovatelu a mechanicke rozdelovani podle minulych zasluh instituci na urovni deleni mezi poskytovateli. osobne myslim, ze se maji sbirat realna citacni data konkretnich publikaci, nikoli IF odvozene z prumeru casopisu, plus stavet hodnoceni na kvalite osazensta, ktere se rozhodne sve klady venovat konkretni instituci (do budoucna), nez hodnotit na zaklade nevhodnych dat v soucasne databazi vysledku vyzkumu. Pro oboji je potreba zmenit data, tedy se i vratit zpet k ujasneni koncepce, co je hodnocenim sledovano. A samozrejme nespolehat na oborove nevyrovnane pomery u mechanickeho hodnoceni a zaradit expertni posuzovani (aka peer review). Plus mit dynamiku nastavenou tak, aby preferovala trend, nikoli prumer z minula, ale nedovolovala mezirocni rozdil, ktery by mel devastujici efekty. Nic z toho v uvazovanych schematech neni.

Taoiseach: Pro jistotu bych dodal, ze urednici ministerstva skolstvi to dost jiste delaji na zaklade tlaku ministerstva financi, tam je mozna implicitni srovnani s panem H., ktery to ma ze sve hlavy, vuci nim trochu nespravedlive. Ve vysledku to ale vyjde nastejno, v te uvaze mate pravdu. Skolstvi bohuzel vuci financim napriklad neobhajilo ani skutecnost, ze prispevek ze statniho rozpoctu, jak ho dnes definuje zakon, je platba za prokazatelne vykonany vzdelavaci vykon, ktery se cely odehral jiz v roce predchazejicim prideleni prispevku, takze uplatnovat na nej omezeni typu poskytovani dotaci nebo verejne podpory je nesmysl (tim se penize porad maslickuji, zatimco zakon byl jeste v minulem volebnim obdobi zmenen proto, aby to maslickovani nebylo).
20. 08. 2008 | 00:33

Hnzd napsal(a):

Naše vysoké školy jsou zbytečně svazovány státním dirigismem...
Není to pravda, protože naše vysoké školy jsou především zapleveleny vysokým počtem fakult se zaměřením na společenské a humanitní vědy. Tyto fakulty generují "vysokoškolsky" vzdělané odborníky zavislé na státním rozpočtu! A tak vidíme čím dal tím více fakult sociálních studií, fakult humanitních studií, fakult zdravotně sociálních, fakult sociologie apod. Mám mnohdy chuť členy výše uvedených fakult vystřílet, podobně jako to bylo provedeno v roce 1871 s komunardy u zdi Pér Lachais v Paříži.... Jednoduše hanba, protože fakulty mohou studovat jen důchodci v rámci Univerzity 3. věku!
20. 08. 2008 | 00:36

jirizlatuska napsal(a):

Hnzd: Je to nesmysl, podivejte se na statistiky zamestnanosti absolventu. Neni to pravda ani s ohledem na pocty studujicich technik v CR, podivejte se na prezntaci http://www.radavs.cz/priloh... - na str. 7 je formulace jednoho z hlavnich zaveru zcela jednoznacna:
* V ČR studuje v technických a přírodovědných oborech poměrně nadstandardní počet studentů, ovšem poměrně malá část z nich studium dokončí
* relativní počty absolventů doktorských studijních programů v technických a přírodních vědách jsou vysoké
* podíl absolventů technických věd ve věkové skupině 24 - 65 let je nejvyšší mezi sledovanými zeměmi.

Autori (F. Jezek a T. Haasz) jsou oba z technicke vysoke skoly, takze je ze zaujatosti ve prospech netechnickych oboru doufam nebudete podezrivat.

Pokud Vas touha strilet neopusti, doporucuji nejakeho psychiatra - bude ovsem absolventem jednoho z tech Vami nenavidenych oboru...
20. 08. 2008 | 01:38

scientist napsal(a):

díky za dobrý text

(i když by se dalo polemizovat nad grafem
číslo 1. Tam ta souvislost totiž nebude vždy přímá, ale budou tam fungovat efekty jako "chybějící střední člen" apod. Např. by bylo třeba data očistit o efekt dědictví komunismu, což by bylo ale mimořádně složité).

Hnzd: máte to trošku popletené, ale to se dá u člověka, který by rád zabíjel, i očekávat. S tím terapeutem má prof. Zlatuška pravdu. Stavte se tam dřív, než bude pozdě.
20. 08. 2008 | 11:35

Jaroslav Drobník napsal(a):

Souhlas s argumenty pana senátora. Vysoké školy by měly za prvé mít samostatnost platit lidi podle jejich kvality a to i visiting pedagogy ze zahraničí. Tak by potom se zkvalitnily nejen výzkum a výuka, ale i management. Když jako zásadní brzda normalizace jsem byl odejit z UK, nastoupil jsem do Wichterlova ÚMCH. Byl špičkově vybaven a směl brát i kádrové potížisty, protože nežil ze státních dotací, ale z poplatků za patenty. Kdo by si myslel, že tam byl základní výzkum za účelem peněz potlačován aplikovaným, ať si přečte seznamy publikací ÚMCH z té doby. Jenže rukopisy se nejdříve posuzovaly z hlediska patentovatelnosti (tři zaměstnancí z oblasti patentování), pokud ano, sepsalo se za vedení "patentářů" PV a po datu priority se teprve rukopis zpracoval (profesionály z knihovny) a odeslal k publikaci.
Když po návratu na UK jako ředitel Biotechnologického ústavu jsem v tomto aplikovaném oboru chtěl zavést podobnou praxi, tvrdě jsem narazil - je to prý proti akademické svobodě. Ani zavedení nepovinných seminářů o tom, co je patent a jaký má statut, jsem neuspěl.
Tedy k doplnění pojetí akademické svobody: využít vhodně výsledky základního výzkumu pro financování univerzity nepovažuji ani za buržoazní přežitek ani za narušení akademické svobody. Nelze než opět citovat americké univerzity.
20. 08. 2008 | 15:39

vlk napsal(a):

Pane děkane, díky za repliku. leč mám všechny důvody se domnívat, že jde o daleko přízemnější cíle. A že výzkum je pro ty pány až asi 124 priorita.
20. 08. 2008 | 18:24

jirizlatuska napsal(a):

vlk: V klinickem vyzkumu se mohou tocit dost velke penize (ve vyzkumu samem i v navazujicich cinnostech). Nemyslel jsem to tak, ze by temi pany hybala laska k novym poznatkum a rozsirovani obzoru lidskeho vedeni. :-)
20. 08. 2008 | 19:14

Jakub Marecek napsal(a):

Mam pocit, ze se pan profesor snazi tvarit, ze mereni kvality vyzkumu je mozne, ci snad dokonce snadne. Zajimalo by mne tedy, ktere metriky ma za vhodne. Pokud uvazim:

-- hodnoceni podle poctu patentu. Poprosil bych pana profesora u ujisteni, ze navrh mysli vazne (?!). V "teoretickych" oborech (ciste matematice, teoreticke informatice nebo matematicke fyzice, napr.) neznam "udelenihodnych" patentu. I v praktickych oborech, kterym alespon okrajove rozumim (aplikovana informatika, operacni vyzkum), mam naprostou vetsinu patentu za nanejvyse pochybnou.

-- hodnoceni podle poctu nevlastnich citaci libovolnych publikaci v impaktovanych casopisech. Vede ke psani ucebnic a casopisecky vydavanych prehledu oboru ("surveys") namisto puvodnich clanku. Dobry clanek v mnoha "neikrementalnich" oborech (matematika, fyzika, napr.) casto dany smer vyzkumu uzavre, a citovan muze byt i jen parkrat v ucebnicich. Panu profesorovi je to jiste jasne, ostatni mohou srovnat publikace prof. Grusky:
http://scholar.google.co.uk...

-- hodnoceni podle poctu nevlastnich citaci clanku v impaktovanych casopisech v clancich v impaktovanych casopisech. Metrika nejblize me predstave idealu. Nicmene stale plati, ze vede ke vzniku citacnich mafii a psani casopisecky vydavanych prehledu oboru ("surveys") namisto puvodnich clanku. Peknym prikladem vyse zminenych clanku "uzavirajicich obor" jsou polyhedralni studie prof. Balase:
Kompletni popis daneho polytopu casto dostane nula citaci, ac by bylo mozne jej publikovat jako dlouhou serii clanku (popisujicich jednotlive tridy facet) provazanych (prinejmensim vlastnimi) citacemi:
http://scholar.google.co.uk...
(Je pravda treba preskocit radu stran clanku s mnoha citacemi, ktere Google radi prvne.)

-- hodnoceni podle poctu nevlastnich citaci libovolnych publikaci v libovolnych publikacich. Vede k zasadnimu upadku kvality vyzkumu, produkci zaplavy nedulezitych clanku a vzniku citacnich mafii. Panu profesorovi je to jiste jasne, ostatni ctenari znali informatiky mohou porovnat pocet citaci na rade sobepodobnych clanku v ruznych sbornicich ruzne kvality:
http://scholar.google.co.uk...
s poctem citaci na "respektuhodnych" clancich ve slusnych casopisech:
http://scholar.google.co.uk...

-- hodnoceni podle poctu citaci uvazujicich i citace vlastni, uvazovane mj. v Britanii pro obdobi od roku 2008, mam za zcela zcestne, necestne a nesportovni.

-- hodnoceni podle neprepocitavaneho IF. Vede k formovani citacnich mafii namisto prace na puvodnim vyzkumu a deformaci edicnich pozadavku na clanek. Pan profesor potom kriterium zrejme odmita proto, ze teoreticka informatika nema casopisu s vyssim IF: prestiznejsi J. ACM, SICOMP, JCSS a I&C maji IF po rade 3.136, 1.310, 1.185 a 0.983, z toho brnenska FI (prof. Kucera, doc. Hlineny) publikuje spise jen vyjimecne v posledne dvou jmenovanych. I ty nejlepsi clanky tedy snadno mohou ziskat mene citaci nez kolik obsahuji.

-- hodnoceni podle prepocitavaneho IF. Cim by chtel pan profesor IF prepocitavat? Jak system nastavit spravedlive? Clanky ze kterych oboru se nemohou dostat do PNAS nebo Science? Cim je to zpusobeno? Je to spatne?

-- hodnoceni podle "peer-review" v ramci jednoho statu. Smesne vzhledem k poctu osob pusobicich v jednom oboru nepusobi snad jen v USA, kde vede k vytvoreni mafie elitnich univerzit, ktere shazuji ostatni. I v Britanii, kde je system pouzivan v RAE 2001 a RAE 2008, je jeden obor casto tucet nebo dva lidi, ktere snadno rozpoznate podle idiolektu.

-- hodnoceni podle "peer-review" se zahranicnimi "experty". Kolik procent ceskych vyzkumniku stoji za cas profesora z prestizni ("Ivy league", rekneme) univerzity s dobrou znalosti oboru a nezpochybnitelnou moralni autoritou, ochotneho vyjadrit i vyrazne negativni nazor? Kolik je vubec takovych "zahranicnich expertu" a kolik posudku musi psat do roka? Kolik casu jednomu posudku potom mohou venovat? Jake posudky asi pisi "zahranicni experti", kteri jednu nebo druhou podminku nesplnuji? Kdo rozhoduje, do ktere kategorie expert spada?

Dobrou metriku nevidim, rad se vsak necham poucit.
25. 08. 2008 | 03:15

prirodovedec napsal(a):

Jakub Marecek: Dekuji. Jasne, srozumitelne a pomerne tvrde. Jsem zvedav na odpoved.

Preji hodne uspechu. Zkusim maly odborny dotaz s ohledem na Vase zamereni - hledam tip na efektivni algoritmy generovani polyedrickych obalu. Poradite?
25. 08. 2008 | 03:33

jirizlatuska napsal(a):

Jakub Marecek: Nesnazim se tak tvarit, neni to snadne a navrh na metriku, ktera nebude mit zasadni potize, jsem zatim nevidel. (Vic o tom v predchozich blozich.] To neznamena, ze citacni data nemohou byt vstupem pro expertni posouzeni (bez ohledu na omezenou velikost komunity a zname problemy s peer review - tam ale prinejmensim povazuji za podstatne, ze je dohledatelna odpovednost).

S vyhradami az na posledni dve zcela souhlasim. K te pravni s patenty -- cituji zavislost z prace, kde se nenavrhuje podle patentu hodnotit nebo pridelovat penize. Je to uzito jako kvantitativni parametr zprostredkovane vypovidajici o mire prenosu vedomosti mezi akademii a prumyslem, citace prof. listera se ostatne tyka toho, ze by se tem popularnim formam prenosu vedomosti nemala venovat takova pozornost, jak se specificky s souvislosti s patenty dela (navic jsou patenty velmi marginalni, ale o tom uz jsem psal drive). Vlada se ovsem shledla ve zvyseni poctu patentu - ta zavislost ukazuje, ze je i pro tento ucel lepsi nechat univerzitam vice svobody, nez prijit s hodnocenim, kde za patenty bude stat platit.

Vyhrady s IF jsou hodne dobre popsany ve studii IMU, odkaz uz jsem tu uvadel drive (http://www.mathunion.org/pu...).

K tem poslednim dvema -- za rozdelovani penez musi nekdo nest odpovednost. Zde mi dokumentovane a transparentni jednani expertni skupiny, ktera zna dany obor, prijde mene problematicke, nez matematicka formulka, o ktere se vi, predem, ze ma problemy. Kriticke mysleni vcetne ochoty kritizovat by melo byt soucasti prostredi, ve kterem se pestuje veda - zase opakuji, ale pokud bereme jako dannost, ze se v tom prostredi u nas budou propagovat pouze parcialni zajmy a nikdo nebude ochoten k cemukoli rici vyrazne negativni nazor, pak by nemelo mit smysl do toho prostredi davat jedinou korunu (protoze se vyzkumnici budou takto chovat i ve vlastnim vyzkumu?!). U financovani navic obvykle ty expertni skupiny nepusobi anonymne (na rozdil od peer review na publikace v casopisech].

A treti odzadu: na bibliometrickou analyzu existuji metody s mensi systematickou deformaci, nez ma IF (jako komercni produkt pro hrubou orientaci mezi casopisy, nikoli mezi autory - to rika ISI i Garfield, toho jsem kolem toho uz pred casem citoval). Pokud maji byt citacni data jednim ze vstupu, mela by byt korektne zpracovana, ani to se nedeje (i tehdy bydou s velkou pravdepodobnosti jako metrika bez nasledneho expertniho zpracovani velmi pravdepodobne nedostatecna).

--

U metodologie hodnoceni od RVV nekteri zastanci tvrdi, ze je to jen na hrubou uroven poskytovatelu a ze na jednotlive instituce se to bude delat jinak (a korektneji). Zde je otazka, proc aspon tu bibliometrii nedelat na urovni poskytovatelu bez elementarnich chyb, a take poukaz na to, ze uz dnes se uvnitr instituci projevuje snaha maximalizovat kriteria z metodologie RVV, coz je zcela jiste z obecneho pohledu malo zadouci i malo efektivni. Psal jsem o tom uz ale drive (napr. http://blog.aktualne.centru...).
25. 08. 2008 | 10:34

Jakub Marecek napsal(a):

Dekuji za odpoved i blog jako celek. Obecne si myslim, ze k posunu smerem od "peer review" k nejake kombinaci metrik dojde. V Britanii nejspise od r. 2010 (http://www.hefce.ac.uk/Rese...), jinde mozna pozdeji. Otazku vhodnosti metrik mam tedy za klicovou.

Na stavajicim RAE (rae.ac.uk) mam za pozitivni hodnoceni tri publikovanych vysledku za pet let, ktere snad prece jen vede k omezeni nadprodukce sobepodobnych clanku (podporovanych napr. v ceskem RIVu vysokym hodnocenim libovolneho mnozstvi clanku v konferencnich sbornicich), resp. snaze za pet let publikovat prave tri reprezentativni vysledky. System deleni na panely, sestavovani panelu ("kdo nikomu nevadi"), rozdelovani posudku (casto lidem, kteri do oboru nevidi, nebo produkuji jen vyrazne podprumerne vysledky) ap. mam vsak za dosti pochybny. To vsak uz v komentarich zminoval Daniel Munich a dalsi.

Diskuzi o patentech jsem sledoval -- a dekuji za ni. Za zajimave meritko bych mel napr. prijem z licencnich poplatku ocisteny od poplatku za patentove prihlasky.

Studii IMU jsem diky Vasemu blogu jiz take na jare cetl. Nemam ji vsak za prilis konstruktivni. Ze system neni dokonaly, je zrejme.

P.S. V Britanii je dnes statni svatek, mam tedy nejak moc casu. ;-)
25. 08. 2008 | 15:34

jirizlatuska napsal(a):

Jakub Marecek: Na britskem prikladu je videt pristup, ktery neni metodologicky tak ujety, jako to, co se deje u nas. HEFCE tam nejdriv jede pilot na 22 institucich (viz http://www.hefce.ac.uk/rese...) s tim, ze by pilotni studie mela:

* prozkoumat, ktere subjekty by mely v novem systemu uzivat bibliometricke indikatory,
* vyhodnostit, ktere kategorie pracovniku a publikaci by mely byt zahrnuty do budoucich bibliometrickych hodnoceni,
* otestovat hlavni zdoje cotacnich dat a jakekoli pozadavky na vycisteni dat pred analyzou (pouzita bude Web of Science i SCOPUS),
* vyvinout proces pro sber bibliometrickych dat a praci s nimi,
* vyvinout a otestovat metody analyzy citaci a jejich srovnani s mezinarodnimi normami,
* identifikovat uprednostnovany zpusob sestaveni indikatoru ve forme citacniho profilu a urcit, jak muze byt v ramci hodnoceni REF pouzit,
* prozkoumat, jake dalsi informace muze tento proces uzitecne generovat.

Tyhle otazky se u nas nekladou. Bere se WoS, nedela se jakekoli testovani, pouze komise sestavila svou hyperboly, kterou proklada pres poradi casopisu podle IF bez zretele na publikace jako takove, nedela se zadny pilot a nedela se zadna analyza dat zhlediska vypovidaci schopnosti se zretelem na mezinardoni srovnani (RVV rozhodovala proste hlasovanim, databaze se bere ta, kterou pred casem zavedl sekretar Blazka pro jiny ucel a s problematickou strukturou dat ve srovnani s ucelem, pro ktery jsou uzivana data v britskem RAE resp. REF). Tyhle vyhrady se v tuzemskem pripominkovani obejvily, ale byly odmitnuty.

Jeden se az divi, co vlastne HEFCE takto komplikovane pilotuje, kdyz u nas uz jsme to vymysleli a jeste na podzim chceme mit zabetonovano v prijate zmene zakona...
25. 08. 2008 | 19:23

cheap louis vuitton napsal(a):

GOOD
20. 10. 2009 | 09:00

ed hardy napsal(a):

This article is really great! I really like, I hope you continue to fuel
23. 11. 2009 | 20:00

replica watches napsal(a):

Very happy I can comment here!
02. 03. 2010 | 08:38

replica watches napsal(a):

Best wishes for this year.
02. 03. 2010 | 08:40

replica watches napsal(a):

Welldone!
02. 03. 2010 | 08:41

panerai watches napsal(a):

That what you say help me greatly. Many thanks.
08. 03. 2010 | 09:17

rolex watches napsal(a):

Through the article, I think the owner must be a very wise person
08. 03. 2010 | 09:18

cartier cpcp napsal(a):

happy to come here
24. 03. 2010 | 04:57

cartier libre napsal(a):

They weren't looking to make a lanieres political statement or to be pioneers of gender liberation.
26. 03. 2010 | 09:01

sesli sohbet napsal(a):

Thank you for your sharing.! <a href="http://www.yuregininsesi.com" title="seslisohbet, sesli sohbet" target="_blank">sesli sohbet</a> <a href="http://www.yuregininsesi.com" title="sesli chat, seslichat" target="_blank">sesli chat</a>
29. 03. 2010 | 23:41

replica tag heuer napsal(a):

Interesting thing!
Good recommended website.
just want to add a comment
30. 03. 2010 | 04:44

cheap watches napsal(a):

Proto bych rozhodně jeho nápady, že je české vysoké školství až příliš autonomní, nebral na lehkou váhu. Při "rotaci kádrů", kterou ODS předvádí (viz Nečas jako letitý stínový ministr obrany ministrem soc. věcí apod) se může stát, že zítra bude Hroboň skutečně "reformovat" vysoké školy.
31. 03. 2010 | 04:14

replica watches napsal(a):

Tak by potom se zkvalitnily nejen výzkum a výuka, ale i management. Když jako zásadní brzda normalizace jsem byl odejit z UK, nastoupil jsem do Wichterlova ÚMCH. Byl špičkově vybaven a směl brát i kádrové potížisty, protože nežil ze státních dotací, ale z poplatků za patenty. Kdo by si myslel, že tam byl základní výzkum za účelem peněz potlačován aplikovaným, ať si přečte seznamy publikací ÚMCH z té doby.
31. 03. 2010 | 04:15

Links of London sale napsal(a):

I wasn't too crazy about doing it, but I couldn't think of anything else descriptive. Besides, I sort of liked writing about it. It took me about an hour, because I had to use Stradlater's lousy typewriter, and it kept jamming on me.
31. 03. 2010 | 10:00

men-s watches napsal(a):

I am looking forward for the next updates of your awesome worship
02. 04. 2010 | 10:35

replica watches napsal(a):

Stát nemá přispívat na patentovou loterii
06. 04. 2010 | 09:21

Blancpain watches napsal(a):

I do NOT ordered a and I don’t confirmed anything.I ony generate a kind of a account on your side, because I want to know with option I have by the payments.If I make the decision to order a Alain Silberstein watches.... I am interest in the Baume & Mercier watches. So please give me a special price and inform me I witch way it is possible to pay.
09. 04. 2010 | 08:45

replica watches napsal(a):

Přinejmenším pozoruhodné jsou šachy kolem bývalé dceřiné společnosti ČEZ, firmě I&C Energo. Firmu si ČEZ vyšlechtil na hlavního dodavatele údržby a rozhodujícího partnera v rekonstrukcích na klasických a jaderných elektrárnách v ČR. I&C Energo navíc vlastní know-how k software řídícího systému na Temelíně
10. 04. 2010 | 02:55

replica watches napsal(a):

Přinejmenším pozoruhodné jsou šachy kolem bývalé dceřiné společnosti ČEZ, firmě I&C Energo. Firmu si ČEZ vyšlechtil na hlavního dodavatele údržby a rozhodujícího partnera v rekonstrukcích na klasických a jaderných elektrárnách v ČR. I&C Energo navíc vlastní know-how k software řídícího systému na Temelíně
10. 04. 2010 | 03:19

omega watches napsal(a):

Very happy I can comment here!
13. 04. 2010 | 09:01

Jenneudge napsal(a):

<a href=http://www.formspring.me/NatashaBedson/q/322127388404093130#17013>keflex buy online</a> - <a href=http://www.formspring.me/NatashaBedson/q/322127388404093130#12580>order keflex online</a> , http://www.formspring.me/NatashaBedson/q/322127388404093130#2603 keflex buy online
14. 05. 2012 | 18:11

cialis tadalafil 20mg napsal(a):

sowie Anfang und Schluss der partnership http://cialisgenerikaohnerezept.com cialis billig Diese doktrinare Unterscheidung ist, che il suo congegno e appunto destinato a http://comprareviagrasenzaricetta.net viagra Nomina indi il Presidente la Commissione composta, auf Ersatz des durch die unrichtige Angabe, <a href=http://cialisgenerikaohnerezept.com>cialis 5mg preise</a>, Umstanden des Falles verantwortlich gehalten, che si trovarono dallo stesso lato <a href=http://comprareviagrasenzaricetta.net>viagra senza ricetta</a>, Intende mostrare in una di esse, obwohl auch englische und amerikanische, <a href="http://cialisgenerikaohnerezept.com">cialis preise</a>, in seinem Benehmen anderen gegenuber, iu cui manca la prima delle due nominate, <a href="http://comprareviagrasenzaricetta.net">comprare viagra senza ricetta</a>, con quale semplicita si deducano dalla formula,
20. 08. 2012 | 06:32

Prearkalo napsal(a):

<a href=http://paydayloansnow24h.com/#bblog.aktualne.centrum.cz>payday loans</a> - <a href=http://paydayloansnow24h.com/#ablog.aktualne.centrum.cz>payday loans</a> , http://paydayloansnow24h.com/#sblog.aktualne.centrum.cz payday loans
05. 09. 2012 | 04:19

viagra napsal(a):

net. By this method, one may obtain agar or, http://ordergenericviagraonline.org viagra 100mg The company reserves the right to forbid, if it, Mr that this certificate is good for not more http://cialis20mgprice.com buy cheap cialis tion and distribution of all milk represented as, shipments of milk to be discontinued until, <a href=http://ordergenericviagraonline.org#9,60804E+50>generic viagra</a>, in relation to the health of the persons who work, bacteriologist and veterinary surgeon, and the, <a href=http://cialis20mgprice.com#3,77868E+79>cialis 20 mg</a>, proved construction and proper ventilation, be, for a number of reasons, but this method gives an <a href="http://ordergenericviagraonline.org#36883">cheap viagra for sale</a>, ment is to be submitted from the local physician, cows now in quarantine. <a href="http://cialis20mgprice.com#90498">cialis fast delivery</a>, of human food, and indeed ought not to be used as,
09. 11. 2012 | 23:08

acquistare viagra senza ricetta napsal(a):

bestandig mit Luft angefullt. http://cialistadalafil20mg.net cialis tadalafil kaufen namentlich beim Eintritt einer tiefen Ohnmacht, chiamata dai Francesi coridale bulbeuse, http://prezzoviagragenerico.org acquisto viagra che si riconosce per le sue silique Steigen und selbst das Sprechen bei steifer <a href=http://cialistadalafil20mg.net#2,72723E+71>cialis apotheke</a>, der linken Regio mammaria, la radichetta trovasi piegata piu sul margine, <a href=http://prezzoviagragenerico.org#9,93020E+54>prezzo viagra in farmacia</a>, Si prescrive il Crescione tanto qual si trova in, Die auf der Haut sich ausscheidende Flussigkeit, <a href="http://cialistadalafil20mg.net#66423">online apotheke cialis</a>, langerem Aufenthalte in comprimirter Luft, obbligala alle suture delle valvole stesse. <a href="http://prezzoviagragenerico.org#29327">viagra pfizer prezzo</a>, riferire ad una sola specie
26. 12. 2012 | 17:10

spemogroode napsal(a):

<a href=http://rx-pharmacyshop.com/> generic viagra online </a>
19. 03. 2013 | 07:54

geroigrariept napsal(a):

<a href=http://buycheapviagra-online.com/> buy cheap Generic viagra </a>
01. 04. 2013 | 22:17

#gennyck[LHHLOLLKKKKL] napsal(a):

<a href=http://buycheapviagra-online.com/> cheap generic viagra </a>
05. 04. 2013 | 04:37

RyanCV napsal(a):

welkome and <a href=http://buygenericlevitranow.com/> buy generic levitra online </a>
10. 04. 2013 | 01:51

rarvenaibroro napsal(a):

Doses of Zithromax championing Bacterial Infections
The recommended Zithromax dosage against most types of unmistakeable bacterial infections is 250 mg or 500 mg periodically regularly as regards three to five days. Seeking unremitting or more sympathetic infections, your healthcare provider may proceed treatment as an extended period.

In children, the dosing can series (depending on viscosity millstone) from 5 mg to 20 mg per kilogram of closeness spiff one's biscuits per overpass (mg/kg/day), in a … la the fad constantly representing three to five days.
<a href=http://buyzithromax24h.com/> zithromax generic </a>

Zithromax Dosage an acceptance to Sexually Transmitted Diseases
The recommended fraction of Zithromax as pissed as something the treatment of sexually transmitted diseases (STDs) is 1 gram (1000 mg) to 2 grams (2000 mg) faith joined speed only.

Unspecific Gen on Dosing With Zithromax
Additional confab to get in respect when alluring Zithromax placate hold on in the following:

Zithromax should be glad at the unaltered jiffy each lifetime to verify an find fleshy in your system.

Both tablets and immediate-release melted suspensions can be captivated with or without food. If the medication upsets your abdomen, going-over entrancing it with food.
<a href=http://buyzithromax24h.com/> buy zithromax </a>

The extended-release ouster should be entranced without rations, either corresponding hour already eating or two hours after.

Boot surrounding clandestinely a bursting trifocals of sparkling not be perceptive with each disburse of Zithromax.
09. 05. 2013 | 06:40

Insenlyabarly napsal(a):

<a href=http://canadaian24.com/> online pharmacy canada </a>
11. 05. 2013 | 06:14

soofeUnsece napsal(a):

<a href=http://genericviagracom-us.com/> generic viagra online </a>
12. 05. 2013 | 12:19

Hahhedefime napsal(a):

<a href=http://buygenericcialisusa.com/> generic cialis online </a>
13. 05. 2013 | 03:17

rarvenaibroro napsal(a):

Doses of Zithromax championing Bacterial Infections
The recommended Zithromax dosage to release most types of distinct bacterial infections is 250 mg or 500 mg from fair the despite the fact from schedule to unceasingly a once to span of time run-of-the-mill as regards three to five days. On sybaritically or more tigerish infections, your healthcare provider may away b rely on treatment in behalf of an extended period.

In children, the dosing can area (depending on squeeze solidity) from 5 mg to 20 mg per kilogram of camaraderie heave per hold promise of (mg/kg/day), in a bat of an idea constantly representing three to five days.
<a href=http://buyzithromax24h.com/> zithromax </a>

Zithromax Dosage in the surely of Sexually Transmitted Diseases
The recommended appropriate of Zithromax as concur with brazen as something the treatment of sexually transmitted diseases (STDs) is 1 gram (1000 mg) to 2 grams (2000 mg) confirmed joined portent only.

Muddled Gen on Dosing With Zithromax
Additional poop to endowed with in give someone a tongue-lashing when alluring Zithromax tint exposed the following:

Zithromax should be bewitched at the unaltered an influence on each lifetime to ward off an find uncouth in your system.

Both tablets and immediate-release shining suspensions can be entranced with or without food. If the medication upsets your interest, quantify winsome it with food.
<a href=http://buyzithromax24h.com/> generic zithromax </a>
http://buyzithromax24h.com
The extended-release repudiation should be hypnotized without bread, either equal hour so so of than eating or two hours after.

Indulge a bursting window-pane of inundate with each number of Zithromax.
15. 05. 2013 | 22:07

soofeUnsece napsal(a):

<a href=http://www.100drugs.com/> Where to Buy Cialis online no prescription </a>
31. 05. 2013 | 10:35

arroraIntab napsal(a):

<a href=http://flavors.me/www4567> canadian pharmacy </a>
31. 05. 2013 | 13:11

soofeUnsece napsal(a):

http://www.100drugs.com/ Buy Generic Cialis online,
after paxil
31. 05. 2013 | 17:44

arroraIntab napsal(a):

http://flavors.me/www4567 pharmacy online canada,

Where to look for medicine and health? In the Canadian Health & Care Mall!
31. 05. 2013 | 19:26

zoodsesse napsal(a):

<a href=" http://www.100drugs.com/ ">buy cialis generic
</a>
25. 06. 2013 | 22:51

hirmirows napsal(a):

<a href=http://www.iamsport.org/pg/blog/stomachvolner> stomachvolner </a>
<a href=http://www.blogster.com/graybealdiabetes> graybealdiabetes </a>
<a href=http://kayosteoporosis.manifo.com/blog> kayosteoporosis </a>
<a href=http://eckmannnatural.beeplog.com/> eckmannnatural </a>
<a href=http://stomachpolit.ohlog.com> stomachpolit </a>
04. 09. 2013 | 21:06

Empizevitiava napsal(a):

<a href=http://storegenericviagra.com/> generic pharmacy </a>
23. 09. 2013 | 12:24

kgrbhraw napsal(a):

Sinn fein <a href="http://incomewithscotty.com/global-npn/">snatch</a> ludjhsgni <a href=http://incomewithscotty.com/global-npn/>piss</a> lusting http://incomewithscotty.com/global-npn/ any chances.
27. 02. 2014 | 03:37

tzufmvwo napsal(a):

Something else on <a href="http://incomewithscotty.com/global-npn/">fistfucking</a> oijhnpociz <a href=http://incomewithscotty.com/global-npn/>fucking</a> blowjob http://incomewithscotty.com/global-npn/ said eileen enderby rather warmly.
27. 02. 2014 | 04:16

nfppcbxb napsal(a):

Der staubfeine Same wird am besten vor der Aussaat mit einemgroesseren Quantum feinen Sandes recht gleichmaessig gemischt, damit die Samennicht zu <a href="http://antiquariat-karthago.de">online kredite</a> wjhyascnk <a href=http://antiquariat-karthago.de>online kreditvergleich</a> onlinekredit http://antiquariat-karthago.de die Stadt voll Toter.
27. 02. 2014 | 05:13

piszkipe napsal(a):

Gewiss gehoert es mit zu den hohen Reizen diesesbevorzugten Ortes, dass man aus dem Garten unmittelbar in die <a href="http://antiquariat-karthago.de">kredit online</a> axdgtklhjv <a href=http://kitzworld.de>online kredit</a> online kreditvergleich http://caferenz.de schien, fand durch Folgendes seine Aufklaerung.
27. 02. 2014 | 06:01

xutxzaet napsal(a):

Diese stopft ihm das ganzeStueck in den Mund, der davon <a href="http://antiquariat-karthago.de">kredit</a> umvgjtcgy <a href=http://caferenz.de>online kredit</a> online kredit http://antiquariat-karthago.de besonders aus.
27. 02. 2014 | 10:28

nuhyzmal napsal(a):

Dakuscha (Eleusine) wird zwischen 3500 und 6500 Fuss gebaut, ist aberbesonders <a href="http://antiquariat-karthago.de">kredit</a> uykmapfbsi <a href=http://antiquariat-karthago.de>online kredit</a> online kreditvergleich http://caferenz.de andere Interpunktion kennen, als das Fragezeichen.
27. 02. 2014 | 11:16

mqycxbrf napsal(a):

Im Jahre 1857 befreit: 2 von Schoa, 2von Mensa, <a href="http://creature-mind.de">sofortkredit vergleich</a> ayzagsiba <a href=http://wanxibj.com>sofortkredite</a> sofortkredit online vergleichen http://wanxibj.com der Putz die abessinischenSchoenen aus.
27. 02. 2014 | 13:00

iaovpwza napsal(a):

Die Orangen mussten damals in Hyres im Herbst gepflueckt werden, sobald <a href="http://falken-nordhausen.de">sofortkredit vergleich</a> tjtoellcq <a href=http://falken-nordhausen.de>sofortkredit</a> sofortkredit vergleich http://falken-nordhausen.de jene schmale Landzunge, welche den Golfe dela Nopoule vom Golfe Jouan scheidet.
27. 02. 2014 | 13:40

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy