Bílá kniha a politicko-ekonomické řízení univerzit

02. 02. 2009 | 06:06
Přečteno 7879 krát
Hlasy, které se z akademické obce ozývají proti některým tezím nyní již vládní Bílé knihy terciárního vzdělávání, míří nejzávažnějším způsobem proti pasážím, které mají výrazně omezit autonomii univerzit.

Klišé o univerzitách jako věžích ze slonoviny, ve kterých si akademici žijí vlastním badatelským životem nemajícím nic společného s reálným světem kolem, jsou v laické veřejnosti velmi populární. Ministerstvo školství se ve svém návrhu Bílé knihy této představě rozhodlo vyjít vstříc tím, že posílí pravomoci vnějších (rozuměj komerčních a politických) aktérů ve vedení univerzit. Úmysl dosadit podnikatele a zástupce výzkumných a kulturních institucí do správních rad vysokoškolských institucí a dát jim zde možnost zásadním způsobem chod vysokých škol ovlivňovat, vypadá jako cesta ke zvýšení odpovědnosti vysokých škol vůči prostředí, ve kterém působí. Vláda se tím ale fakticky hlásí k pojetí univerzit poplatnému době, kdy školy sloužily jako přípravky pro centrálně plánované hospodářství, kterému dodávaly pracovní síly pro předem připravená a plánovaná pracovní místa. Vysoké školy tehdy nebyly autonomní a je známo, že byly podřízeny diktátu politiky a zprostředkovaně i vlivu hospodářství, vědy i kultury (ke kterým toto politické řízení samozřejmě patřilo).

Autonomní univerzity však principiálně nelze redukovat na profesní přípravky budoucích zaměstnavatelů absolventů těchto škol. Jejich klientem je student, jemuž pomáhají rozvíjet schopnosti jeho osobnosti v nejširším smyslu. K tomu schopnost uspět v budoucí profesi nepochybně patří, není však kvalitou jedinou. Zaměstnavatelé absolventů nejsou odběrateli „produktu“ vysoké školy, ale soutěžitelem na trhu práce, který se musí ucházet o to, aby k němu kvalitně vzdělaný absolvent nastoupil do zaměstnání.

Partnerem univerzit není byznys

Kromě samozřejmého vnitřního étosu v podobě naplňování touhy po poznání a rozšiřování obzoru lidského poznání jsou partnerem škol v prvé řadě studenti.

Úspěšnost vysoké školy nelze ani zdaleka poměřovat tím, nakolik je jejich absolvent vzdělán přesně pro potřeby prvního místa, do kterého po absolutoriu nastoupí. Musí jít především o to, nakolik mu vzdělání, které získal, umožní zapracovat se stejně dobře do prvního místa po vysoké škole, jako do posledního před důchodem.

Mnoho budoucích zaměstnavatelů může mít v tomto ohledu zájem, který je s posláním vysokoškolského vzdělání v přímém rozporu. Klapky na očích univerzitního studenta, který by byl připraven pro konkrétní firmu, totiž omezí flexibilitu absolventů vybírat si své uplatnění, i když jejich prvnímu zaměstnavateli možná ušetří náklady na konkrétní zapracování. Neušetří však společenské náklady na jeho rekvalifikaci poté, co později místo něj tento zaměstnavatel přijme někoho mladšího a připraveného podle až později vzniklých potřeb. Pro příklady, jak silně a rychle se potřeby pracovního trhu mění, se stačí podívat na turbulence, které i u nás vyvolala americká hypotéční krize a následná ekonomická recese.

Akademické senáty nejsou suverény hrajícími proti rektorům

Neopodstatněné jsou i často uváděné výhrady na adresu akademických senátů jako údajných suverénů, jak to naposledy uvedl ministr školství Liška v jedné ze svých odpovědí pro Aktuálně.cz. Samosprávné pravomoci jsou na vysokých školách podle stávajícího zákona rozděleny mezi dva orgány, rektor je jedním z nich a akademický senát druhým. (Tuto částečnou samosprávnou pravomoc nelze nijak srovnávat například se suverénním postavením zákonodárného sboru v politickém systému státu, byť se k takovému srovnání věcně neznalí komentátoři často uchylují.)

Teze o nadměrných rozhodovacích pravomocích akademických senátů je nesmyslná. Senáty mají ze zákona pouze schvalovací pravomoc k návrhům, které jim předkládá jejich partnerský orgán akademické samosprávy, kterým je rektor. Proces ustanovování konsensu ve vztahu rektor-akademický senát může jistě v jednotlivých případech probíhat docela bouřlivým způsobem, to však zpravidla odráží povahu řešeného problému, nikoli nadměrné uzurpování pravomocí. Z pohledu vlastních zkušeností ze dvou funkčních období rektora (z toho většinu dobu před přijetím novely, která do zákona výslovně doplnila, že akademický senát neschvaluje návrhy vlastní, ale pouze ty, jež mu předkládá rektor) jsem přesvědčen, že pláč nad tím, že rektor má odpovědnost, u které ho akademický senát v nějaké míře připravuje o potřebné pravomoci, je nesmyslný.

Veřejné vysoké školy pod podobný politický tlak, jako veřejnoprávní média?

Vysoký stupeň akademické samosprávy se na vysokých školách v České republice jednoznačně osvědčil. Nenajdeme křiklavé příklady podobné třeba obsazování rad, které ustanovují ředitele veřejnoprávních médií. Nenajdeme ani příklady politické manipulace typu odvolávání a dosazování podle politické zvůle, jak tomu bylo opakovaně v případě Rady pro výzkum a vývoj nebo tomu je v současnosti v případě ředitelů některých nemocnic.

Ministr při své obhajobě vize většího vlivu správních rad na chod univerzit nepodrobuje žádné analýze ani skutečnost, že ve správních radách veřejných vysokých škol dnes mohou sedět zástupci stavebních firem, kteří mají zásadní slovo v rozhodování o investicích vysokých škol, do značné míry se mohou ovlivnit nebo alespoň s předstihem znát podmínky výběrových řízení, kterých se jejich firmy posléze účastní (v podobném postavení mohou být zástupci velkých finančních institucí, kteří mohou přednostním způsobem získávat zajímavé okruhy nových a dlouhodobě perspektivních klientů).

Pro změny v tuzemském systému nemohou být směrodatné ani rady ustanovované v Rakousku nebo Německu, protože v těchto zemích se jedná o uvolňování systému, který byl v uplynulých téměř dvaceti letech mnohem centralizovanější a ministerskému řízení podléhající, než tomu bylo u nás. Nemáme rozumný důvod dělat v poskytování autonomie univerzitám čelem vzad jen proto, že jsme se šťastnou souhrou okolností ze začátku devadesátých let dostali dál, než bylo v tradičně centralistickém prostředí zvykem. V některých spolkových zemích se navíc jedná o externí rady bez vlivu na management univerzity - podobná poradní rada, která by transparetním způsobem poskytovala doporučení k úvaze univerzitě, nikoli však ve vztahu nadřízenosti vzhledem k jejímu samosprávnému vedení, by byla i v našem případě docela užitečným doplňkem. Na této úrovni se však návrhy tvůrců Bílé knihy nezastavily.

Omezení autonomie není adekvátní cenou za pozitivní část reformy

Teze o potřebě omezení vlivu studentů na správu vysokých škol a posílení vlivu vnějších aktérů na směrování těchto institucí jde proti autonomii vysokých škol a z pohledu zájmu o kvalitu terciárního vzdělávání je jednoznačně škodlivá. Zastánci takového směřování budou samozřejmě znevažovat námitky akademické obce jako námitky podjaté. Zkušenosti ze světa však jednoznačně ukazují, že kvalitu univerzit dlouhodobě podporuje stupeň jejich autonomie, nikoli jejich přímé ovlivňování vnějšími aktéry, ať již v podobě strany a vlády, nebo podniků. Pokud bude tato „reforma“ naplněna, ztratí Česká republika mnohem víc, než třicetikorunu za návštěvu lékaře z reformy zdravotnictví - a nic na tom nemění ani skutečnost, že to srovnatelný odpor mezi běžnými voliči nevyvolá.

Pro kvalitativní posílení našich univerzit a jejich nasměrování s ohledem na dlouhodobou perspektivu a prokazatelné dlouhodobé přínosy by jistě bylo vhodné například zprůhlednit systém akreditací, posílit vlastní pravomoci i odpovědnost s nakládáním s finančními prostředky nebo vytvořit fungující systém finanční podpory studentů či jejich finanční spoluúčasti na nákladech studia.

Nic z toho však nevyváží negativní dopad politicko-hospodářského řízení vysokoškolských institucí, jak ho fakticky navrhuje Bílá kniha zavést. Vůči tomuto jednomu negativnímu efektu jsou kosmetická pozitiva, která Bílá kniha obsahuje, nevýznamná a na zákon o vysokých školách ve stávající podobě by v takovém případě bylo menší škodou vůbec nesahat.

(Některé empirické údaje ze zahraničních studií o negativním vlivu omezení autonomie univerzit na jejich schopnost přenostu poznatků z akademického prostředí do praktického užití jsem uváděl před pár měsíci zde. Bílá kniha v této oblasti nerespektuje zahraniční zkušenosti včetně těch, které jsou podloženy odbornými studiemi, ze zemí, kde je vysoké školství i jeho vliv na ekonomiku na podstatně vyšší úrovni, než u nás.)

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

jogín napsal(a):

Stanovisko konference rektorů je sice velmi opatrně formulované, ale odmítavé.
Správní rada ve složení, jak je navrhováno, naprosto není kvalifikována k vysoce sofistikovaným činnostem, jež jsou jí přiřčeny – mj. ovlivňování základních strategických kroků školy, kontrolní a hodnoticí činnosti, výlučná volba akademických funkcionářů aj. (viz odst. 81, 84). Způsob a směr proměny funkce akademických senátů je krokem k výraznému oslabení principu akademické samosprávy; zda a v čem je vliv akademické samosprávy brzdou a v čem naopak eventuální cennou pojistkou, je třeba komplexně vyhodnotit (chybějí např. rozbory modelů). Stejně tak je třeba konkrétně zhodnotit rozložení pravomocí a odpovědnosti akademických senátů. Snaha vymyslet pro akademické senáty jakýsi „náhradní program“ přidělením funkce hodnocení kvality vzdělávacích činností (odst. 83) nebo je proměnit v kontrolní mechanismy není zcela domyšlená.
http://iforum.cuni.cz/IFORU...
02. 02. 2009 | 09:53

Pavel Ripka napsal(a):

Souhlasím,

na druhé straně si myslím, že současný stav úpravu potřebuje. Senáty/ správní rady/vědecké rady většinou vzájemně nekomunikují, správní rady jsou zahlcovány balastní agendou. Mnohé akademické senáty jsou fakticky neodvolatelné (na základě statutů, které si schválily) a užívají si to.
1. ve správních radách by měli mít místo zástupci akademických pracovníků a studentů
2. naopak akademický senát by měl mít externí členy, např. z řad významných absolventů.
3. zákon by měl stanovit pravidla odvolání členů AS nebo celého senátu
4. zákon dává vědecké radě úkol schvalovat studijní programy. Tento důležitý orgán má ale naprosto podvázané pravomoci - může se zabývat JEN záležitostmi, které mu předloží rektor/děkan.

Podobných drobných úprav by se asi našla celá řada.
02. 02. 2009 | 10:11

ott napsal(a):

Zajímalo by mne zda autor má odněkud relevantní data o účasti zmiňovaných v růstu HDP,produktivity práce,životní úrovně? I ve srovnání s jinými countries.Nejlehčí možné je brít ,brát a brát.A hlavně nám do toho nikdo nekecejte,my víme svoje.
02. 02. 2009 | 10:32

F.Krahulec napsal(a):

Naprostý souhlas s panem profesorem. Ztráta akademických svobod hrozí. Je nutno si uvědomit, že univerzity a (některé) vvi jsou v současnosti jediné nezávislé instituce schopné a ochotné dělat např. nezávislé expertizy pro soudy (resortní vvi jsou napadány obvykle pro střet zájmů, pokud jde o spor stá. vs. ). Vím zcela bezpečně o případu, kdy zaměstnanec vvi dělá expertízu na činnost člověka z dozorčí rady. Bude nezávislá? A to jak věci dopadají, je vidět už nyní, kdy vědu řídí lidé z RVV, kteří vědu nikdy nedělali. Vede to k naprosté převaze zcela jednoduchých kritérií při hodnocení. Ale nesmírně jednoduchých pro úředníky....
02. 02. 2009 | 12:09

jogín napsal(a):

Text je citace z konference rektorů, kritiky bílé knihy je tam spousta.
02. 02. 2009 | 12:10

Pocestny napsal(a):

Pár bodů:
1 Akademická svoboda je naprosto prázdný pojem, protože je to z devadesátidevíti procent smyšlenka těch, kteří v ní žijí.

2. Konference rektorů je stejně nestydatá lobby jako LOK nebo ČLK, je to instituce, která pouze lobuje ta to, co chtějí akademičtí hodnostáři. V jejím čele mohou usednout i takoví šmejdi a grázlové, jako pan JUDr. Malý, pověstný vexlem s přijímačkami a diplomy. Je to advokátní komora akademického bordelu a špíny, kterou kupčením s diplomy pro politiky dělá rektor ZČU v Plzni. Plzeňská práva jsou pověstná tím, že kod "maže" nebo "něco znamená", ten jede.

Stejně jako u lékařů není KR žádnou "stavovsklou formací", ale institucí, která kryje svinstva ve školství a vytváří z universitních hodnostářů nadlidi, kryté podobně jako zloděje s poslaneckým průkazem.

Jako jedinec, který je podepsán pod Statutem, dle kterého UK jede od roku 1990 konstatuji, že princip akademmické autonomie a akademický senát jsou dvě cingrlata, která nemají s mocenskými klikami na fakultách nic společného, protože už z literry zákona je senát dohledem, směřování každé fakulty daleko více ovlivňuje kvalita a práce vědecké rady než postoje senátorů.

Akademický senát UK nebyl schopen dle mé konkrétní zkušenosti pořešit skoro nic,, protože nebyl partenrem ani rektorátu, který za Palouše rozkrádali Malý s Winklerem (dnešní náměstek ministra zahraničí), ani tiskárnu Karolinum, kterou tehdy statečně tuneloval bratr ministra Svobody, ani nedokázal, aby tzv. Agentura Carolina (taková ubytovací a incomingová struktura školy( nebyla bez konkursu "privatizována" a dodnes nezneužívala symbolů UK při propagaci svého SOUKROMÉHO byznysu.

Nepodařilo se zbavit universitu dalšího megadefraudanta, ředitele USKM Hoffera, který zaměstnával na kolejích "černé duše" a příbuzné, stačilo, že rektor pohrozil odstoupením a všichnmi kantoři - senátoři od toho dali ruce pryč.

Po letité zkušenosti konstatuji, že AS je legitimizovna a alibistická výmluvna pro krytí exekutivních svinstev. Nic víc.
Škola místo senátu potřebuje nahradit kvestora státním komisařem, který bude placen za to, jak moc "vám ublíží", milánkové. Hegemon, který má konečné a poslední slovo v otázkách ekonomického chodu školy a zodpovídá se přímo zřizovateli. Osoba, která zabrání těm politickým klikám, gangům, které na školách vznikají mezi zejména "nevyhoditelnými", tedy těmi pod definitivou profesora, v tom, aby používali akademické sbory k legitimizaci svého gangsterství a udržení naprosté subjektivní "objektivity" procesů na škole. .
02. 02. 2009 | 13:08

Milan Kuch napsal(a):

Naprostý souhlas. A jestli někdo chce vidět, jak správní rada funguje, a to bez jakéhokoli akademického senátu, pak nechť zamíří na soukromou vysokou školu. Člověk tu ani nesmí nikoho vyhodit, protože by ho pak vyhodila správní rada. A jsou v ní politici, manažeři, průmyslníci... Je to strašné...
02. 02. 2009 | 15:25

F.Krahulec napsal(a):

Pocestný
Já o tomto nepolemizuji. Ten článek je ale o něčem jiném. Stát když někam dává peníze, tak by si měl daleko víc hlídat jejich utrácení. V tom naprostý souhlas. Ale nelíbí se mi, když třeba prorektorem univerzity v Českých Budějovicích se ihned po prohraných volbách stane bývalý hejtman. Který tam ani neučil. A tohle hrozí. Osobně si myslím, že je nutno držet školy od politiků co nejdál. On je trochu rozdíl, když VŠ pedagog je nějakou dobu v politice a pak se vrátí, než když politik se nemá kam vrátit a tak jde na VŠ....
02. 02. 2009 | 15:36

jogín napsal(a):

Znám fakultní senát a nejsou s ním větší problémy, zavedl počitačem hodnocené přijímačky včetně otázek používajících úsudek, přednost mají investice užívané jako servis. I když je v rozhodování někdy cítit vliv některé skupiny, funguje slušně. Problémy jsou s lokálními napoleony, když prosazují svoje nápady zuby nehty, viz zdejší politiky. Demokracie je i na univerzitě otravné řešení, ke kterému ještě nikdo nevymyslel lepší alternativu. Obávám se, že cílem reformy je aby univerzity konečně držely hubu a krok, což je důležité třeba pro privatizaci jejich majetku. Takové peníze leží zbytečně třeba v pozemcích Hematologického ústavu poblíž Karláku.
02. 02. 2009 | 17:46

jogín napsal(a):

Pocestný: Hegemon, dosazený politiky a podnikateli společně bude záruka solidního řízení? Nebo záruka korupce a využití VŠ k svému prospěchu? Vždycky je tu otázka, kdo bude hlídat hlídače. Chtěl bych vidět, jak bude bankéř s výrobcem pneumatik a politikem řídit výuku a vědu. Asi tak, jak byl řízen Lehman nebo islandské banky.
02. 02. 2009 | 18:24

Univerzo napsal(a):

Vážený pane profesore, s terminem akademická svoboda bych velmi šetřil. V kombinaci s podfinancovanim mezd na VS a naprostem nezajmu statu o kvalitu vystupu se je to eufemistus pro zakonzervovani komunistickeho vysokeho skolstvi s tim nejhorsim, ci prinasi demokracie (zrusily se i normy). Takze jaka ke to svoboda - jako odborny asistent drit na docenty habilitovane za komunismu (tedy proverene kadry, s nichz vetsina vubec nepublikuje ve vedeckych casopisech - a cim ideologii zasazene obory, tim hure), kteri se mezi tim venuji svemu oblibenemu sportu - tzv. letajicim docenturam (projevujicim se prevazne tim, ze berou 2-3 platy, oduci par hodin a mizi)?
Nebo svoboda byt studentem mezi stovkami zaku, cimz i MU vyuziva stavajici absurdni system financovani na hlavu (shora to tak mozna nevypada, ale zeptal jste se nekdy studentu, jestli jejich seminarky nekdo vubec cte)?
Nebo se bavime o svobode rektoru delat si s univerzity nastroj svych osobnich ambici a jinak ho nechat hnit (ze je akademicky senat protivaha, je smesme - kdyz kamarad zacal delat predsedu aademickeho senatu na jedne z fakult UK, tak licil velike prekvapeni dekana, ze jim senat neco po letech vratil) - ted nemluvim o Vas, ale obavam se, ze soudite celkovou situaci skrze sebe. Ze se opravily budovy je jiste fajn, ze jsou stovky studentu (bez prisneho metru) - uz mene, ale obnova ucitelskeho sboru je na celou generaci - vzdyt staci vyvesit na stranky MU v prehledne podobe vystup z ISu, kolik ucitelu publikuje v impaktovanych casopisu alepson 1x za 3 roky - a kde je slavna univerzita?
Delal jste si statistiku, jak jsou na tom regionalni univerzity? A i pote tvrdite, ze stat nema pravo za tech 20 miliard mit slovo v obsazeni hlavni funkce s podpisovym pravem.
Obavam se, ze jiz zijete jinde.
Misto neustalych vypadu proti MSMT bych se snazil pracovat na stanoveni jednoznacnych kriterii pro adborneho asistenta a profesora (typu publikacni cinnost a hlavne pocet citaci), na provazanost akreditaci na vedeckou uspesnot pracoviste (a nikoli pocet docentu - ze si to davaji na ustavu mezi sebou nikoho nevystrhne) a hlavne na zavedeni systematizovanych mist profesoru (tzn. je jednoznacne se stanovuje pocet lidi, kteri maji na toto pozici ucit, a nikoli jejich vrseni formou habilitacniho a jemenovaciho rizeni). Zelene karty pro cizince (misto letajicich docentu chytre Indy).
Rad bych si precetl Zelenou knihu prof. Zlatusky a nejenom to nekonecne kritizovani MSMT (a okopavani UK - ja vim ze ta firma hnije, ale clovek se ma merit s lepsimi a ne s horsimi).
Uz jsem tim ceskym chytrolinstvym unaven - proc jste nezalozil po dobu sveho pusobeni think thank (MU snad ma dost chystrych lidi) a neprosazoval dilci upravy VS zakona. Takhle je to porad jenom - ja bych to delal jinak. Tak probuh delejte - kdy uz pochopite, ze to cele nebude po Vasem - tak alespon kousek! (a to mluvim jako nekdo, kdo i ve verejnem neco dokazal - ale tim, ze se s politiky bavil a ne ze jim rikal dokola, jak jsou hloupi).
Dal jste si nekdy schuzku se soucasnym ministrem skolstvi - je to absolvent MU?
Nekdy si opravdu rikam, ze porekadlo "je tak chytry, az je hloupy, ma neco do sebe" - a to pri veskerem respektu k tomu, co jste dokazal.
Jsem zvedav na Vasi odpoved (bude-li nejaka).
Prijemny vecer.
02. 02. 2009 | 18:52

Univerz napsal(a):

Za tvrde y v chytrolinstvi se omlouvam - to je tak, kdyz to po sobe clovek necte :-)
02. 02. 2009 | 18:56

jogín napsal(a):

Univerzo: Nevím, jak to vypadá a celém Česku, ale pražský matfyz, přírodověda a VŠCHT fungují naplno, včetně lidí, co se museli dát ke komunistům aby dostali aspiranturu. Podívejte se na Pubmed, třeba na jméno Volf P, uvidíte, že se publikace s impakty sypou, včetně koautorů ze západní Evropy nebo USA. Do naší laborky dnes přijela na 3 měsíce doktorantka z Cadizu. Pokud vím, Brno, Budějovice a Olomouc sypou výsledky taky. Jak znám atestace na medicině, zadarmo se nedává ani fň. A seznamy publikací jsou na fakultních serverech a je to hodně stran. Mám dojem, že spousta nadávání na VŠ je od lidí, co vůbec poměry neznají nebo opustili univerzitu před 15ti lety. Pokud máte zájem, přečtěte si podrobnou kritiku první, ještě nepublikované verze Bílé knihy včetně výňatků jejího textu na http://www.patecnici.wbs.cz... pod jménem Terciární vzdělávání. Definitivní znění Bílé knihy bylo ještě upraveno, bohužel jen formálně. Pod filem Bílá kniha je chybně uveřejněn zcela neaktuální text.
02. 02. 2009 | 22:04

Univerzo napsal(a):

Jogin:
3 fakulty jeste neni 25 univerzit - jiste ze tradicni fakulty 3 nejstarsich univerzit delaji vedu; otazka je kolik v prepoctu na pocet pracovniku - kdyz se podivate napriklad na Pardubickou univerzitu, tak 90% publikacni cinnosti dela Chemicka fakulta; na ni 90% dela ustav anylyticke chemie a anorganicke chemie a na techto ustavech to dela par lidi - a verte vim o cem mluvim, muj spoluzak na jedne z tech uspesnych kateder uci;
Ad PrF UK - to same - problem neni to co vidite na webu, ale co se deje uvnitr (par uspesnych kryje zbytek) - pokud si na toto tema chcete popovidat, klidne Vam zprostredkuji setkani s sefem akademickeho senatu - pocet cernych pasazeru je opravdu enormni :-(
Ze uz se i v Cesku objevuji zahranicni doktorandi - ano, postupny pokrok se neda zastavit, ale je jsem se nabavil o tom, co postupne nabiha, ale o tom, co z minula nefunguje (a dobre vite, i kdyz je docent na 2 veci, tak je nevyhoditelny - zavisi na nem akreditace)
Ke zkusenostem - na jedne regionalni univerzite jsem ucil a na jedne renomovane pracuji, takze verte, ze vim, o cem hovorim (hlavne rotace rektorskeho zezla mezi vedoucimi ustavu, z cehoz plyne vzajemne kryti techto lidi vcetne celkem casto zamestnavani pribuzenstva a v dusledku toho nejak dolu neprotecou penize) - takze to, ze bude nekdo jiny bude mluvit do volby rektora mimo tento klan - uz aby to bylo
02. 02. 2009 | 22:20

vaclavhorejsi napsal(a):

Kolega Zlatuska ma bohuzel pravdu - na univerzitach by se toho urcite melo hodne zlepsit, ale nedosahne se toho tim, ze je ovladnou lobbiste a politici.
Omezovani akademicke svobody je spatne.

Na podobne tema a podobnym tonem psal pred tydnem take jiny velmi chytry pan, prof. S.Komarek (http://www.lidovky.cz/co-je...)

..
03. 02. 2009 | 09:53

Alenka napsal(a):

Univerzo, řekla bych, že všechno, co uvádíte, jsou problémy vlastní každému systému, kde rozhodují lidé. Z čeho usuzujete, že by to politici na celostátní nebo místní úrovni, ministerstvo školství nebo ministerstvo financí dělali alespoň stejně nedokonale? Já bych čekala, že to bude mnohem horší. Myslím, že toto je také, o co autorovi šlo.

Píšete "ze je akademicky senat protivaha, je smesme - kdyz kamarad zacal delat predsedu aademickeho senatu na jedne z fakult UK, tak licil velike prekvapeni dekana, ze jim senat neco po letech vratil." To je ale PRAVÝ OPAK toho, co jako důvod připravovaných změn uvádí ministr Liška v rozhovoru, na který prof. Zlatuška odkazuje. Souhlasíte tedy s tím, že ministr je zcela mimo?

Píšete také o "naprostem nezajmu statu o kvalitu vystupu", ale vzápětí kritizujete prof. Zlatušku proto, že namítá "ze stat nema pravo za tech 20 miliard mit slovo v obsazeni hlavni funkce s podpisovym pravem". Řekla bych, že takové slovo povede jen k velkým nepravostem a k ničemu dobrému.

A ještě mi dovolte maličkost na závěr: Doporučujete autorovi šetřit s "termínem akademická svoboda", ale on slovo "svoboda" a tedy ani tento termín ve svém textu vůbec nemá. Stejně jsem nikde nenašla žádné okopávání. Divoucí a divoucnější. S jakým textem vlastně polemizujete?
03. 02. 2009 | 10:05

jogín napsal(a):

Pokud jde o Pardubice, není divu- slušná VŠCHT byla nedávno překopána na univerzál, což vysvětluje publikace i nemohoucnost zbytku. Záměr byl jasně manažerský, získat víc studentů při poklesu zájmu o tradiční obor. Přesně v intencích navrhované reformy. Vybudovat slušné týmy trvá roky a ředitel firmy vůbec nemá představu, o co běží.
03. 02. 2009 | 10:43

RM napsal(a):

Ad Univerzo a Přírodovědecká fakulta UK. Nevím, odkud čerpá Univerzo informace o černých pasažérech na PřF UK. Celá 3 % vědeckých výstupů celého Česka (a ještě větší podíl v těch nejkvalitnějších) nedělá pár úspěšných, ale celé úspěšné týmy, s přispěním i těch, kteří třeba nejsou tak často v seznamech autorů nejlepších článků, ale více učí, nebo se zabývají zrovna tím, co nelze hned publikovat, ale bez čeho se další výzkum neobejde. V každém kolektivu je část lidí, kteří chtějí být černými pasažéry, ale těch se umí PřF UK zbavit - vedle konkurzů je zavedaný kariérní řád, který nutí zaměstnance do určité lhůty získat doktorát a docenturu - a k tomu je potřeba mít kvalitní výsledky.
04. 02. 2009 | 16:39

daniel martinek napsal(a):

Vážený pane Zlatuško,

Vaše nekonečné diskuse o reformách ve školství jsou iracionální snahou smířit nesmiřitelné a obhájit neobhajitelné. Ve vztahu státu a vzdělání obecně nemůže být cílovým stavem nic jiného než kompletní privatizace a úplné vyloučení státu ze vzdělání, nikoli reforma těchto zásahů.

Hovoříte o svobodě, avšak plytce. Vysoké školství se musí osvobodit ze své finanční závislosti na státu, tedy musí odmítnout parazitování na penězích daňových poplatníků, tj. penězích, které byly násilím a bez souhlasu odňaty lidem, kteří je vydělali. Jenom tehdy si budete moci Vy sám říci, že nežijete jako parazit a přispíváte k vítězství zdravého rozumu a svobodné společnosti.
04. 02. 2009 | 20:17

akademik ČVUT napsal(a):

Věda není k tomu, abychom se mohli zabývat tím co nás baví. Jediným smyslem vědy je zvyšování životní úrovně a takto by měly být podmínky nastaveny. Z toho důvodu naprosto nesouhlasím tvrzení, že VŠ není byznys. Vlastně v mnoha případech není, ale měl by být - mnoho výzkumu je jen do šuplíku. Pokud s byznysem nesouvisí a nepřinese zvýšení životní úrovně, utrácíme prostředky zbytečně.
05. 02. 2009 | 08:24

jirizlatuska napsal(a):

akademik ČVUT: Vsimnete si, ze moji tezi bylo, ze zasadnim partnerem univerzit neni byznys, ale jejich studenti. Dalsi dulezitou tezi je, ze vyssi akademicka autonomie univerzit dopadu vzdelani na zivotni uroven prospiva, zatimco podrizeni zamestnavatelum (zejmena v ovzdusi predsudku o zakladnim vyzkumu jako vede do supliku, kdysi se mluvilo dokonce o pracujici inteligenci, aby se odlisila od vzdelancu jako takovych) tomudo dopadu uskodi.

Tvrzeni, "že VŠ není byznys" jsem nevznesl, i kdyz by bylo opravnene, pokud by jeho opak byl propagovan v souvislosti s rizenim univerzit prumyslniky nebo politiky. Mezititulek v mem textu zni: "Partnerem univerzit není byznys".

Relevance vzdelani k dobremu byznysu jeste neznamena, ze by produkt vzdelani nemel byt vazan na konkretni firmy (fakticky by to byla zakazana verejna podpora), ale mel by byt na trhu prace pouzitelny obecne bez preference konkretnich prijemcu. Tohle je odpovednost, ktere lide z akademicke sfery maji samozrejme za povinnost dostat.
05. 02. 2009 | 10:47

replica watches napsal(a):

Very happy I can comment here!
03. 03. 2010 | 01:59

replica watches napsal(a):

Best wishes for this year.
03. 03. 2010 | 02:00

replica watches napsal(a):

Welldone!
03. 03. 2010 | 02:01

cartier cpcp napsal(a):

happy to come here
24. 03. 2010 | 04:45

cartier libre napsal(a):

They weren't looking to make a lanieres political statement or to be pioneers of gender liberation.
26. 03. 2010 | 08:56

sesli sohbet napsal(a):

Thank you for your sharing.! <a href="http://www.yuregininsesi.com" title="seslisohbet, sesli sohbet" target="_blank">sesli sohbet</a> <a href="http://www.yuregininsesi.com" title="sesli chat, seslichat" target="_blank">sesli chat</a>
29. 03. 2010 | 23:24

replica tag heuer napsal(a):

Interesting thing!
Good recommended website.
just want to add a comment
30. 03. 2010 | 04:46

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy